Záznam slavného představení dvojice Vodňanský – Skoumal, které se hrálo v Činoherním klubu počátkem sedmdesátých let a brzy bylo zakázáno. V roce 1999 se uskutečnila repríza s aktéry, kteří zestárli jen o málo
00:00:16 POTLESK
00:00:32 Vracíme se po 25 letech.
00:00:36 Od premiéry je to 30 let a od násilného vyhnání 25 let.
00:00:43 To se tenkrát netýkalo jen nás, ale i dalších lidí.
00:00:50 Když jsme už nemohli hrát tady, pokračovali jsme v Ateliéru
00:00:56 ve Spálené ulici, potom v Junior klubu,
00:01:00 který byl na okraji Prahy, pak už jsme hráli jenom mimo Prahu
00:01:03 a pak už vůbec ne.
00:01:06 Udělali jsme takový okruh, přes Spišskou Novou Ves a dál.
00:01:12 Otázka je, jestli jsme k poznání, na rozdíl od té šatny.
00:01:17 Někteří pamětníci nás ještě poznávají.
00:01:20 Ale hlavní je, že teď jsme tady.
00:01:26 PÍSEŇ
00:01:38 Mičurinova ulice, tam bydlí moje milá.
00:01:45 Mičurinova ulice, ulice Mičurina.
00:01:52 V Mičurinově ulici, tam bydlí moje milá.
00:01:59 V Mičurinově ulici, v ulici Mičurina.
00:02:05 Ta se mi líbí velice, tak jako žádná jiná,
00:02:12 Mičurinova ulice, ulice Mičurina.
00:02:20 Kouzlo jarních stromů, květů a včel
00:02:26 a dívčích retů a já se pletu
00:02:30 a zase neřeknu to, co říci jsem chtěl.
00:02:34 V Mičurinově ulici, kde bydlí moje milá,
00:02:41 v Mičurinově ulici, v ulici Mičurina.
00:02:48 Ta se mi líbí velice, tak, jako žádná jiná,
00:02:55 Mičurinova ulice, ulice Mičurina.
00:03:02 Kouzlo jarních stromů, květů a včel,
00:03:08 a dívčích retů a já se pletu
00:03:12 a zase neřeknu to, co říci jsem chtěl.
00:03:16 V Mičurinově ulici, kde bydlí moje milá,
00:03:23 v Mičurinově ulici, v ulici Mičurina.
00:03:30 Ta se mi líbí velice, tak, jako žádná jiná.
00:03:37 Mičurinova ulice, ulice Mičurina.
00:03:45 Kouzlo jarních stromů, květů a včel
00:03:51 a dívčích retů a já se pletu
00:03:55 a zase neřeknu to, co říci jsem chtěl.
00:03:58 V Mičurinově ulici, kde bydlí moje milá,
00:04:05 v Mičurinově ulici, v ulici Mičurina.
00:04:12 Ta se mi líbí velice, tak, jako žádná jiná.
00:04:19 Mičurinova ulice, ulice Mičurina.
00:04:27 Kouzlo jarních stromů, květů a včel
00:04:34 a dívčích retů a já se pletu
00:04:37 a zase neřeknu to, co říci jsem chtěl.
00:04:41 V Mičurinově ulici, kde bydlí moje milá,
00:04:48 v Mičurinově ulici, v ulici Mičurina.
00:04:57 POTLESK
00:05:04 PÍSEŇ
00:05:12 Pojďte, něco vám povím, ale neohlížejte se,
00:05:20 což abychom zmizli.
00:05:25 Pojďte, něco vám povím, ale nebojte se.
00:05:31 Za námi jde grizzly.
00:05:36 Je vysoký 6 stop, dělá hop hop.
00:05:45 Pojďte, něco vám povím, ale neohlížejte se.
00:05:54 Což abychom zmizli.
00:05:58 Pojďte, něco vám povím, ale nebojte se.
00:06:04 Za námi jde grizzly.
00:06:10 Pozdě!
00:06:24 Dámy a pánové, vítám vás na představení, které je
00:06:29 uspořádáno ke 30. výročí hry "S úsměvem idiota".
00:06:35 Bylo mně vytknuto, že jsem byl včera na generálce
00:06:41 příliš sentimentální.
00:06:43 Bylo to způsobeno tím, že jsme to hráli v muzeu.
00:06:51 Tam byla 1 závažná okolnost, kterou se lišil včerejší večer
00:06:56 od dnešního a sice, že tam nebylo možné nás nasvítit
00:07:01 a naopak zhasnout na diváky.
00:07:05 Museli jsme se na ně celé 2 hodiny dívat.
00:07:11 To je velmi vyčerpávající, protože každý divák je jiný.
00:07:17 Když vy tonete v té milosrdné tmě a splýváte v jednu masu,
00:07:24 která reaguje jako partner, tak je to pro nás příjemnější.
00:07:32 Když jsme hráli před 30 lety, někteří z vás to ještě pamatují,
00:07:41 byla to doba, kdy jsem musel vysvětlovat název
00:07:45 "S úsměvem idiota" hned na počátku.
00:07:50 Byl to název nezvyklý.
00:07:53 V té době byly úspěšné jiné názvy.
00:07:57 Například "Krása bez závoje", "Žít a užít" a podobně.
00:08:06 Když se hovoří o práci v souvislosti s idioty,
00:08:11 je třeba říct, že i výběr názvu je pro idiota prací.
00:08:16 POTLESK
00:08:20 Co to je návrat "Idiota" po 30 letech?
00:08:25 Proč všichni mluví jen o Dostojevském a ne o nás?
00:08:31 Kdybychom původně nazvali náš program
00:08:35 "S úsměvem debila", možná se dnes promítal film
00:08:38 "Návrat debila".
00:08:40 Když uvážíme, jak často je debil užívaný u mladé generace,
00:08:45 dospívající se tak oslovují během dne
00:08:49 a hovoří tak i o svých učitelích.
00:08:53 Prosadili jsme náročnější podobu, "S úsměvem idiota",
00:08:57 a na tom trváme. V tom se situace moc nezměnila.
00:09:04 I vy jste přišli na zdánlivě nekomerční pořad.
00:09:09 Zajímá vás, jak vlastně takoví idioti vypadají.
00:09:14 Jestli se za ně pouze nevydáváme.
00:09:19 Je to vždycky tak, že idioti zmizí z povrchu dějin
00:09:23 na dlouhou dobu, ale zase se znovu objeví.
00:09:31 PÍSEŇ
00:09:37 Motiv, ach ano, milostivá, motiv, já se obdivuji motivu,
00:09:47 tomu, který žene pána, který žene dámu,
00:09:51 který žene lokomotivu.
00:09:55 Motiv, ach ano, milostivá, motiv, to je on, který mě žene k vám,
00:10:04 k vaší skvostné spanilosti.
00:10:07 Jsem jím náhle bez milosti nocí, jak to divé zvíře štván.
00:10:13 Tak se řítím ve svém "Ševroletu", šerou města končinou,
00:10:21 myšlenky si v hlavě pletu, co je toho příčinou?
00:10:29 Motiv, ach ano, milostivá, motiv, já se obdivuji motivu,
00:10:39 který v mysli roztoužené vášní slepou mě k vám žene
00:10:44 rychleji než lokomotivu.
00:10:49 Ani ta nejnepřístupnější dáma neodolá vozu značky "Ševrolet".
00:10:57 je to spolehlivý osmiválec, téměř tak výkonný jako traktor,
00:11:02 ale mnohem pohodlnější.
00:11:05 Tak se řítím ve svém "Ševroletu", šerou města končinou,
00:11:13 myšlenky si v hlavě pletu, co je toho příčinou?
00:11:24 PÍSEŇ POKRAČUJE V RUŠTINĚ
00:11:46 POTLESK
00:11:52 Setkání po letech.
00:11:55 A tak se zase po letech sešly.
00:11:58 Plavovlasá Lucy, rozpustilá Zuzka, chladná Magda, vášnivá Soňa,
00:12:08 melancholická Irena, hysterka Fanka a baculatá Manča,
00:12:18 s rozpláclým nosíkem a citrónem v pootevřených ústech,
00:12:25 které odjakživa přezdívali prasátko.
00:12:34 To je celé.
00:12:37 POTLESK
00:12:47 PÍSEŇ
00:12:52 Na opeře v La Scala, nevím, proč jsi mlaskala,
00:13:00 nevím, proč jsi výskala je je je jé.
00:13:08 Na opeře v La Scala předehru sis pískala,
00:13:16 co se to s tebou děje je je je jé.
00:13:24 Tak abys věděla, to se v opeře nedělá,
00:13:28 tam dáma má mít výraz anděla.
00:13:32 Krásnou hudbou lehce pohnutá každá sedí, ani nedutá,
00:13:36 nevrtí se, nezouvá si sandály v La Scale nejsou zvykem skandály.
00:13:44 Abys věděla, už nejsi má láska, v La Scala se nemlaská.
00:14:04 Na opeře v La Scala, místo abys tleskala,
00:14:12 do židlí jsi třískala Madona mia!
00:14:20 Na opeře v La Scala oříšky jsi louskala,
00:14:28 dokud nás nevyvedli Porco bestia!
00:14:36 Tak abys věděla, to se v opeře nedělá.
00:14:41 Tam dáma má mít výraz anděla.
00:14:45 Krásnou hudbou lehce pohnutá, každá sedí, ani nedutá.
00:14:49 Kukr pádem z galerie neztrácí, nehledá kapesník v teplácích.
00:14:56 Abys věděla, už nejsi má láska, v La Scala se nemlaská.
00:15:18 Pohádka o starém špiónovi.
00:15:23 Vlastně to už pěkných pár let tak úplně vojenské letiště nebylo.
00:15:31 Už dávno z něho udělali sportovní letiště pro kluzáky.
00:15:35 Poslední 2 roky to byla spíše jakási skládka.
00:15:41 Věčně zaprášený trávník, na kterém se mezi plevelem
00:15:45 válely nejrůznější vraky.
00:15:51 On ale dál vysílal své šifrované zprávy.
00:15:57 Každý den ráno, pak večer a o půlnoci.
00:16:03 Nikdo to už po něm nechtěl, ale bylo to jeho letiště,
00:16:06 a jen kvůli němu se sem kdysi, jako začínající špión, přestěhoval.
00:16:12 Vlastně ještě dříve, vždyť ofotografování plánů stavby
00:16:16 bylo jeho 1. velkým úspěchem.
00:16:20 Kolikrát jsme cestou ze školy zastavovali pod jeho oknem
00:16:24 v přízemí a bez dechu nakukovali, abychom za námi se tlačícím
00:16:31 mohli šeptem vysvětlovat: Teď šifruje, teď dešifruje,
00:16:38 teď vysílá.
00:16:41 Stal se brzy naším miláčkem a tak není divu,
00:16:46 že se o něm všude mluvilo.
00:16:51 Přišli za ním i ze školy, jestli by nechtěl vést kroužek
00:16:55 mladých konspirátorů.
00:16:58 Tehdy mu v očích zaplály neodolatelně šibalské ohníčky
00:17:07 a on souhlasil.
00:17:10 Nikdo se nedopočítá nezapomenutelných vycházek
00:17:15 do přírody, při nichž nás učil zahlazovat stopy.
00:17:24 Těch dětských očí, rozšířených napětím, když nám dovolil
00:17:28 vybírat mrtvé schránky.
00:17:32 A ten jásot, když souhlasil, abychom ho doprovázeli
00:17:37 na přísně tajnou schůzku s agentem-chodcem.
00:17:43 Agent-chodec byl tak nervózní, že se z něho stal agent-běžec.
00:17:54 Pokud se nezastavil, běží dodnes.
00:18:00 Dobrou noc, děti.
00:18:07 PÍSEŇ
00:18:14 Tak jako ve staré Anglii whisky si do sklenky naliji.
00:18:22 Do klopy vetknu si růži a budu zas ve své kůži.
00:18:29 Tak jako ve staré Anglii whisky si do sklenky naliji.
00:18:37 Do klopy vetknu si růži a budu zas ve své kůži.
00:18:45 Vyrazím pojistky, způsobím zkrat, docela tak jako aristokrat.
00:18:53 Po ranní koupeli zachutná toust, nevadí, sníme-li několik soust.
00:19:00 Tak jako ve staré Anglii whisky si do sklenky naliji.
00:19:08 Do klopy vetknu si růži a budu zas ve své kůži.
00:19:15 Tak jako ve staré Anglii...
00:19:19 Možná, že vás píseň začala nudit. Vysvětlím vám, čím to je.
00:19:26 Text písně se neustále opakuje, přísun nových informací vázne
00:19:34 a ani melodie není původní.
00:19:38 Abych vám z těch mnoha podobných připomněl tu nejnápadnější,
00:19:46 kterou jste si možná ani neuvědomili
00:19:49 a sice Ravelovu Sonatinu Gé dur.
00:19:52 Pokud si nevzpomínáte, kousek vám zahraji,
00:19:55 abyste věděli o čem mluvím: Pozor, teď!
00:20:01 Je to jasné, že!
00:20:04 I když potom dál jde Ravel svou vlastní cestou,
00:20:12 přece jenom důvody, které jsem uvedl,
00:20:20 způsobí dříve nebo později určité rozčarování u posluchače
00:20:29 a když se citlivě neodhadne délka toho neustálého opakování,
00:20:35 může dojít i k nežádoucímu jevu, jako je totální odchod publika.
00:20:43 To jsme si po špatných zkušenostech uvědomili i my a proto dodatečně
00:20:49 byla do písně vsunuta vtipná pointa a ta, nic netušícího posluchače,
00:20:57 doslova vymrští ze sedadla.
00:21:01 Tento způsob v sobě skrývá zase jiné nebezpečí,
00:21:05 že podřimující posluchač, který už na další vývoj rezignoval,
00:21:12 může takový šok odnést i trvalým poškozením zdraví.
00:21:17 Proto jsme v konečné fázi zvolili lidštější způsob,
00:21:22 který spočívá v tom, že vás předběžně seznámím s obsahem
00:21:27 zmíněné překvapivé pointy, abych tak zmírnil ten tvrdý náraz.
00:21:32 Na závěr písně, na stejnou melodii, se zpívá tento vtipný text:
00:21:39 Sním trochu omáčky s kolínky, obléknu si černé holínky
00:21:46 a půjdu jednotit řepu, ve stoje, v kleče, v dřepu.
00:21:52 Protože se ve vašem případě jedná o publikum zkušené,
00:21:59 dali jste svou chladnou reakcí najevo, že vám tato pointa
00:22:04 jako příliš vtipná nepřipadá.
00:22:07 Musím vás ale upozornit, že by vás velice rozesmála
00:22:11 ve spojení s tou předchozí, stále se opakující částí.
00:22:16 A proto, abyste ji všichni náležitě vychutnali,
00:22:21 vrátím se ještě jednou na začátek.
00:22:27 Nevím, jestli jste si všimli, že hraju ve tříčtvrtečním taktu
00:22:34 na piáno, nedívám se přitom na ruce a do toho ještě mluvím
00:22:38 v úplně jiném rytmu. Všimněte si, že nemluvím na 3.
00:22:46 I když bych mohl.
00:22:51 Tomu předcházelo mnoho let poctivé a tvrdé přípravy
00:22:56 a dnes už se vám mohu pochlubit třeba takovým kouskem,
00:23:03 že spojím 2 tříčtvrteční takty dohromady,
00:23:08 takže vznikne šestičtvrtní takt.
00:23:12 To už jsem mezitím udělal, asi jste to ani nezpozorovali.
00:23:18 Nebylo by to ještě nic tak zvláštního, ale teď dávejte pozor.
00:23:26 Na těch 6 dob, které budu pořád hrát dokolečka,
00:23:31 budu nahlas počítat na 5, tak, aby se to vešlo do 6. dob.
00:23:37 Poprosím vás o naprostý klid, protože je to dost těžké.
00:23:43 Raz, dva, tři, čtyři, pět Raz, dva, tři, čtyři, pět.
00:23:48 Jde mně to jako nic, vidíte.
00:23:57 Vrátím se na ten začátek, jak jsem slíbil.
00:24:03 Seznámím vás s takovou fintou, často používanou v pop music.
00:24:11 Když píseň vypadá na umření, hodí se to o půltón výš
00:24:16 a ono to zase nějaký čas vydrží.
00:24:20 Předvedu vám to teď prakticky.
00:24:23 Z toho Es dur přes H dur se dostaneme do E dur.
00:24:29 Pozor! A už jsme tam.
00:24:34 Cítíte tu úlevu? To je úplně nová situace.
00:24:40 Takže teď si to dáme od začátku.
00:24:46 Nevím, jestli znáte klasický způsob uspávání slepic.
00:24:51 Kdo jste z venkova, tak jste to možná viděli.
00:24:55 Když chcete uspat slepici, tak ji položíte 1 okem na čáru,
00:24:59 kterou jste předtím namalovali křídou na podlahu.
00:25:03 Pokud ta slepice neusne, tak to znamená,
00:25:10 že to nebyla slepice.
00:25:14 Moje zlepšení spočívá v tom, že slepici zavřete do piána,
00:25:25 samozřejmě ne do takového, ale do klasického křídla
00:25:31 a hrajete pořád dokolečka valčík.
00:25:35 Slepice časem usne, jako vy.
00:25:39 Pokud neusne, pokud se jedná o odolnější slepici,
00:25:43 tak ji stejně nakonec utlučou ta kladívka.
00:25:48 Je to drsné, ale říká se tomu "Kyjevský kotlet".
00:25:54 Teď už se opravdu, abych vás dál nenapínal,
00:25:57 vrátím na začátek písně.
00:26:00 Sním trochu omáčky s kolínky...
00:26:04 Nebo možná, že bychom to mohli udělat tak, protože vidím,
00:26:10 že jste stejně vyčerpaní jako já, tak příště, za dalších 30 let,
00:26:16 až budeme zase hrát tady, v Činoherním klubu,
00:26:20 tak mně připomeňte, že jsme došli do E dur
00:26:24 a já to pro vás zdarma dojedu.
00:26:32 Zkuste si rozebrat, jakou radost ve vás vyvolal Petr Skoumal
00:26:38 vskutku minimálními prostředky.
00:26:41 Všimněte si, jak se liší od představitelů současné
00:26:44 pop music, jak skromně je oblečen.
00:26:48 I ty vlasy, které by třeba i rostly na určitých místech,
00:26:57 jsou pravidelně stříhány a obě uši jsou vidět.
00:27:02 Skromná vesta, které se dřív říkalo rybářská, dnes se jí spíše říká
00:27:06 fotografická vesta.
00:27:09 On vás důvěrně seznamuje nejen s textem písně,
00:27:14 ale i s příchodem pointy.
00:27:19 Je to vlastně zpívající psychoterapeut v těch polohách,
00:27:23 kdy vás připravuje na nenadálý příchod pointy,
00:27:26 aby nikomu neuškodil. V tom je jeho velká odpovědnost.
00:27:31 Nejde mu o smích za každou cenu, který by mohl někomu rozvrátit
00:27:37 organismus.
00:27:39 Přitom ještě stačí zvládnout stručnou odbočku do historie žánru,
00:27:44 k těm skladatelům, kteří ho inspirovali.
00:27:47 Dokáže převádět zlomky na společného jmenovatele,
00:27:52 zkrátka, je to renesanční člověk v nejlepším slova smyslu.
00:27:57 Musím říct několik slov i o tom, jak já podávám naše písničky.
00:28:02 Kdybych to neřekl, připadal bych vám až nemístně skromný.
00:28:10 Teď se říká takové módní slovo, zviditelňovat.
00:28:25 Někteří si myslí, že zviditelňování je projevem nějaké neskromnosti
00:28:30 nebo špatného vychování.
00:28:33 Když se nad tím zamyslíme, tak ono je někdy horší,
00:28:36 když se někdo nezviditelňuje než když se zviditelňuje.
00:28:40 Když se vám odviditelní, tak vlastně nevíte,
00:28:43 co dělá v té anonymitě.
00:28:45 Pak se vynoří na úplně jiném místě a zase se zviditelní tam,
00:28:50 kde jste to nejméně čekali.
00:28:52 Mám vnitřní vztah k tomu, co dělám, i k tomu, jak to dělám.
00:28:56 Nemusím se oblékat do kostýmů posetých pestrobarevnými penízky,
00:29:03 nemusím po každém potlesku utíkat do zákulisí a vracet se převlečený
00:29:11 k nepoznání.
00:29:16 Zazpívám píseň? Zazpívám! Mám úspěch? Mám!
00:29:23 Přicházím s tím, co mám v sobě už od malička a co se mnou rostlo.
00:29:33 To je velká výhoda, že my 2 můžeme zalidnit tak velké jeviště.
00:29:40 A mít vás, vyprodaný sál, za týmového partnera.
00:29:45 To je velká výhoda, když si autoři mohou pohlídat to,
00:29:49 co sami předvádějí.
00:29:51 My s vámi citlivě pracujeme, tady přidáme emoce, tady ubereme.
00:29:56 Zejména v obtížných dobách je to velká výhoda.
00:29:59 Neříkám, že jsou obtížné doby, teprve přijdou.
00:30:09 My jsme vlastně předstihli dobu.
00:30:12 Když si uvědomíte, že jsme na pódiu Činoherního klubu,
00:30:17 promítnete si kulatá výročí roku, zjistíte, že v roce 1989
00:30:21 tady vzniklo Občanské fórum.
00:30:25 Ale my jsme tu byli přesně o 20 let dřív.
00:30:29 Ukazovali jsme společnosti, co má dělat.
00:30:31 Tehdy to nepochopila.
00:30:39 PÍSEŇ
00:30:49 Jde vlna za vlnou, nikdy se nevrací nocí, kdy začíná slavnostní bál.
00:30:57 Oči se lesknou a zmítají v rozpacích,
00:31:02 najednou jakoby zázrak se stal.
00:31:06 Oči se lesknou a zmítají v rozpacích,
00:31:11 křišťálem lustrů těkají horečně.
00:31:15 Přehlíží pány, co stojí ve fracích, dveře se otevřou a jimi konečně...
00:31:25 Vcházejí maršálové, přicházejí maršálové.
00:31:38 Jdou dámy k tanci zvát.
00:31:43 Přicházejí - odcházejí maršálové.
00:31:51 Přicházejí maršálové, jen blázen šel by spát.
00:32:05 Dívenku zaplaví náhle nesmírná touha a zpovzdálí hudba zní.
00:32:14 Neznámá sladká srdce ať nesvírá, stačí, že celý svět točí se s ní.
00:32:23 Neznámá sladká srdce ať nesvírá, víc než ona svou kabelku s korálky.
00:32:32 Kouzelný proutek sám veřeje otvírá, sál náhle tichne,
00:32:38 v tom směle jak do války vcházejí maršálové.
00:32:50 Přicházejí maršálové a jdou dámy k tanci zvát.
00:32:59 Přicházejí - odcházejí maršálové, maršálové.
00:33:08 Přicházejí maršálové, jen blázen šel by spát.
00:33:18 Tou nocí čarovnou město je zakleté a než se rozední, všechno se smí.
00:33:26 Nikdo se nedoví o tom, co se stalo v záplavě tmy.
00:33:35 Nikdo se nedoví, snad až vnučka po letech.
00:33:39 Dávno už pohasne v očích plamínek, dávno zmizel, kdo hlavinku poplet.
00:33:48 A najednou valčík a do ticha vzpomínek...
00:33:54 Vcházejí maršálové, maršálové, maršálové.
00:34:03 Přicházejí maršálové a jdou dámy k tanci zvát.
00:34:12 Přicházejí - odcházejí maršálové, maršálové.
00:34:21 Přicházejí maršálové a jen blázen šel by spát.
00:34:36 Okolo celého domku stál pěkný idiot,
00:34:42 na hlavě beranici, vykládanou sobolí srstí.
00:34:49 Bžuch, to je horko, napadlo ho. A také bylo.
00:34:55 Dobrých 40 stupňů ukazoval teploměr v konečníku.
00:35:04 Bžuch. Případně zavřít případným idiotům hubu.
00:35:11 Jak tak přemýšlel, vyvstaly mu na čele krůpěje potu.
00:35:17 Po chvíli doplnil předchozí myšlenku.
00:35:21 Bžuch. Zavřít případným idiotům případnou hubu.
00:35:28 Pak už ho nic nenapadlo.
00:35:31 Nikdy nic, v jeho dlouhém a šťastném, ano, životě.
00:35:40 POTLESK
00:35:50 PÍSEŇ
00:35:56 Představil jsem sestřence jednoho dne zrána
00:36:05 proslulého šílence jednoho dne zrána.
00:36:12 Co sestřenka udělá jednoho dne zrána
00:36:17 ona sahá po střence jednoho dne zrána.
00:36:23 Šílenec se k zemi kácí jednoho dne zrána.
00:36:30 Nebodej ho, vykrvácí, jednoho dne zrána.
00:36:37 Šílenec se jednoho dne zrána k zemi kácí,
00:36:42 nebodej ho, nebodej nebo vykrvácí.
00:36:49 Zde neplatí zmýlená, to mi hrůzu nahání,
00:36:57 sestřenka je šílená, šílenec byl normální.
00:37:21 PÍSEŇ
00:37:22 Snad zásluhou je mojí a ne vinou, že se ke mně tvé paže vinou.
00:37:30 Snad vinou je to a ne zásluhou, že ke mně tvé paže lnou.
00:37:41 Pověz, miláčku, to, co chceš od života?
00:37:50 S úsměvem idiota ti svoji lásku dát.
00:37:59 S touhou a vášní a něhou pierota,
00:38:06 s věrností don Quijota tebe jen míti rád.
00:38:15 Když podléhá tmě vysoké letní nebe,
00:38:23 usměj se na mě, jak žádná nedovede,
00:38:30 kromě tebe.
00:38:34 Pověz, miláčku, to, co chceš od života?
00:38:42 Tvůj úsměv idiota, co více mohu si přát.
00:38:50 Pověz, miláčku, to co chceš od života?
00:38:58 S úsměvem idiota ti svoji lásku dát.
00:39:09 Srdce ženy je nestálé, zvlášť, když je to žena osudová.
00:39:18 Dobrým přítelem mladého muže při setkání s osudovou ženou
00:39:23 je tělový dezodorant značky Harley Davidson.
00:39:29 Proto nezapomeňte, Harley můj Davidson,
00:39:33 Harley a spi.
00:39:40 Osudová žena může být nebezpečná nejen mladému muži,
00:39:44 ale i celému uměleckému souboru.
00:39:48 Je známo, že Yoko Ono rozvrátila soubor Beatles.
00:39:53 Našla by se jistě i žena tak osudová,
00:39:57 že by dokázala rozvrátit i Alexandrovův umělecký soubor
00:40:00 Rudého praporu.
00:40:04 Když podléhá tmě vysoké letní nebe,
00:40:12 usměj se na mě, jak žádná nedovede kromě tebe.
00:40:22 Pověz, miláčku, to, co chceš od života?
00:40:30 Tvůj úsměv idiota, co více si mohu přát.
00:40:38 Pověz, miláčku, to, co chceš od života?
00:40:46 S úsměvem idiota ti svoji lásku dát.
00:41:05 PÍSEŇ
00:41:07 Jsem hvězda salónů, já jezdín na slonu,
00:41:10 jsem Mauglí, ó, kniha džunglí.
00:41:13 Diskrétní přítel dam, na hlavě turban mám.
00:41:17 Jsem Mauglí, ó kniha džunglí.
00:41:36 A ze snů dámy volají mé jméno Mauglí
00:41:44 a když přijedu na soiré vyvěšují fangli.
00:41:52 Jsem hvězda salónů, co skáče z balkónů.
00:41:56 Jsem Mauglí, ó, kniha džunglí.
00:42:00 Diskrétní přítel dam, na hlavě turban mám.
00:42:03 Jsem Mauglí, ó, kniha džunglí.
00:42:23 Ze snů dámy volají mé jméno Mauglí.
00:42:30 A když přijedu na soiré, vyvěšují fangli.
00:42:38 Jsem hvězda salónů, co skáče z balkonů.
00:42:42 Jsem Mauglí, ó, kniha džunglí.
00:42:46 Diskrétní přítel dam, na hlavě turban mám.
00:42:49 Jsem Mauglí, ó, kniha džunglí.
00:43:01 Vojín Mauglí, vojín Mauglí,
00:43:03 má na bráně návštěvu.
00:43:12 PÍSEŇ
00:43:16 Já mám rád tajfuny, když krajem fičí,
00:43:22 nedbají o trůny, chaloupky ničí.
00:43:28 Vy české tajfuny kdo by vás neměl rád,
00:43:35 nikdo tak neumí vlásky mé počechrat.
00:43:42 Letíte z Krkonoš až k Šumavě, a zase zpátky
00:43:52 a vlasy vstávají mi na hlavě, vznikají zmatky.
00:44:02 Vy české tajfuny, kdopak vám rozumí.
00:44:09 A vy si vějete tam, kam si přejete.
00:44:16 Zboříte chalupu, i já ji zbořím,
00:44:23 stačí když zadupu a znovu spořím na novou chalupu.
00:44:37 Pak ji dám pod lupu a mám dům ohromný,
00:44:45 pak ho dám pod lupu a vidím palác.
00:44:53 Už mne nic nemrzí, už jsem si iluzí
00:44:58 pohled svůj zaplác.
00:45:07 Vy naše tajfuny české, vy jste tak hezké,
00:45:17 tak jako na louce kytička, vykvetla ta naše písnička.
00:45:29 Vy české tajfuny, bez vás bych nebyl.
00:45:37 Bez vás bych nebyl vy české tajfuny.
00:45:45 Bez vás bych nebyl nikdy tak úplný, úplný debil.
00:46:07 PÍSEŇ
00:46:10 Na výletě s 3 Evženy prali jsme se spolu o ženy.
00:46:18 Evžen první, Evžen druhý, Evžen třetí
00:46:21 jako blázen na mne rázem s nožem letí.
00:46:25 V ten moment prvního Evžena k zemi klátí rána kýžená.
00:46:33 Problém pro mne není ani Evžen druhý,
00:46:37 i když mívá, jak se říká, život tuhý.
00:46:40 Nadešel okamžik blažený, v ruce mé je řemen kožený
00:46:47 a už ženu pár Evženů spěšně bokem.
00:46:51 Třetí Evžen, ten je střežen bdělým okem.
00:46:55 Pak už jen po třetím Evženu nedbale se dlaní oženu.
00:47:03 O ženy se rozdělíme s třetím Evženem,
00:47:06 jestli někde nějaké seženem.
00:47:18 Mám-li hlavu velikosti tykve, nač mi mají na ní měřit IQ.
00:47:33 Řekl kobyl kobyle, budem bydlet ve vile,
00:47:40 řekl jí to ve stáji, ještě teď tam chlastají.
00:47:50 Lesní panna a pan Toman hádali se o otoman.
00:47:59 Ukradlas mi otoman, řekl Toman, kleptoman.
00:48:11 Dnes jsem podminoval vepřín, otočil jsem spínačem,
00:48:16 vepřín vylét do povětří, bude maso, bude křen.
00:48:27 Ať tak či onak, s kloboukem Tonak.
00:48:32 S kloboukem Tonak na hlavě, skončíte brzy v ústavě.
00:48:41 Ústavy, ústavy, kdopak vás postaví.
00:48:47 Postaví vás cvoci, ano, svépomocí.
00:48:56 Vzduchem letí letadlo, Boing, Boing, Boing.
00:49:04 Aby na mě nespadlo, bojím, bojím, bojím.
00:49:17 Chtěl bych poznat Bospor, Dardanely,
00:49:22 raději však sedím na prdeli.
00:49:30 I Golemovi sluší šém, když kráčí za svým fetišem.
00:49:35 Uplácal z hlíny rabi Löwa a teď se do něj tiše vlévá
00:49:41 a je-li krásný, je i schön.
00:49:53 Každý správný mamlas, když mluví, tak nahlas,
00:49:59 aby všichmi mamlasi věděli, že souhlasí.
00:50:04 Stručný epitaf: Tělo moje pružné,
00:50:09 bylo, už ne.
00:50:19 Zahla tam, zahla sem svého srdce za hlasem.
00:50:30 Dívčí z Horehroní:
00:50:33 Keď ma chlapci boskávajú, ušiska mi odstávajú.
00:50:40 Jak se Napoleon zove? Bonaparte! Kutuzove.
00:50:52 Svěřila jsem mamince, že jsem měla cizince.
00:51:00 No a pak mi v bříšku vznik cizí státní příslušník.
00:51:12 Z komína stoupá kouř. Je to tím, že je lehčí.
00:51:20 Teto, vždy jen se strejcem, věrnost chrání před ejdsem.
00:51:31 PÍSEŇ
00:51:36 Ptáš se, jak mi dupou králíci, skvěle, pojď si poslechnout.
00:51:43 Sevřeně, v trojstupu, obcházejí chalupu.
00:51:51 Smělý úsměv na líci, tak mi dupou králíci.
00:51:59 Ptáš se, jak mi dupou králíci, skvěle, pojď si poslechnout.
00:52:06 Stejný krok, stejný vous, každý láskou by tě kous.
00:52:14 V očích žár a pevný cíl, tak mi dupou králíci.
00:52:22 jejich uši možná tuší více než ti oči napoví,
00:52:29 formaci svou neporuší, no zkrátka už jsou takoví.
00:52:37 Zocelení jsou i v duši, ve své duši králičí,
00:52:41 bubny zní a srdce buší kroky duní v jehličí.
00:52:45 Kupředu levá, zpátky ani krok.
00:52:48 Ptáš se, jak mi dupou králíci, skvěle, pojď si poslechnout.
00:52:56 Sevřeně, v trojstupu, obcházejí chalupu.
00:53:04 Smělý úsměv na líci, tak mi dupou králíci.
Představení S úsměvem idiota autorské dvojice Jan Vodňanský – Petr Skoumal, bylo komponováno pro scénu Činoherního klubu a mělo premiéru 19. 5. 1969. Hrálo se s velkým úspěchem až do roku 1974, kdy administrativními cestami bylo dvojici znemožněno dále v Činoherním klubu vystupovat. Představení nebylo v celém svém rozsahu nikdy zaznamenáno. To se podařilo až třicet let po premiéře, kdy se dvojice do Činoherního klubu s představením S úsměvem idiota vrátila.
* 7. 3. 1938
† 28. 9. 2014
* 19. 6. 1941
† 10. 3. 2021