Pět lidí mělo motiv i možnost ho otrávit. Dostala trest smrti ta správná? Epizoda z francouzského detektivního cyklu podle Agathy Christie (2012). Hrají: A. Duléry, M. Colucci, M. Muller, V. Winterhalter, J. Vaidis-Bogardová a další. Režie Eric Woreth
00:00:01 Česká televize uvádí epizodu z francouzského cyklu
00:00:04 VRAŽDY PODLE AGHATY CHRISTIE
00:00:10 Larosiére - zelená
00:00:14 Lampion - žlutá
00:01:49 Tati!
00:01:54 Tati, ty spíš?
00:01:57 Mami, táta se nechce probudit!
00:02:07 Marie, Emmo, pojďte sem, honem!
00:02:12 Pojď, uděláme si fotku!
00:02:19 Tak pojď, kotě!
00:02:26 Miluju tě, Vargo!
00:02:45 Žilo spolu pět malých prasátek, raz dva tři čtyři pět,
00:02:53 žilo spolu pět malých prasátek, však nás rozdělil svět.
00:03:01 (dětský zpěv)
00:03:03 Žilo spolu pět malých prasátek, raz dva tři čtyři pět,
00:03:07 žilo spolu pět malých prasátek, raz dva tři čtyři pět,
00:03:12 však rozdělil je svět.
00:03:16 Raz dva tři čtyři pět jedno spí za mřížema...
00:03:21 PĚT MALÝCH PRASÁTEK
00:03:24 ...druhé zase smutek má, třetí starý mládenec,
00:03:30 čtvrté je namyšlenec,
00:03:34 páté malý ohyzda,
00:03:39 raz dva tři čtyři pět
00:03:42 žilo spolu pět malých prasátek a ty budeš vlk hned!
00:03:47 Natočeno podle stejnojmenného románu Agathy Christie
00:03:59 Co po mně chcete? Od včerejška jste mi v patách!
00:04:02 Vy jste mě odhalil, inspektore Lampione!
00:04:04 A to jsem přitom mistr sledovaček!
00:04:06 -Vy víte, kdo jsem?
-Čtu o vašich úspěších v tisku!
00:04:09 Dovolte, abych se představil: detektiv Leblanc,
00:04:11 specialista na cizoložství.
-Já nejsem ženatý.
00:04:15 A navíc má humor!
00:04:17 Další úžasnou vlastností je ovšem diskrétnost.
00:04:19 Nezůstávejme na ulici, zvu vás na oběd.
00:04:22 -Je mi líto, mám moc práce.
-Á, jdete po dalším zločinci?
00:04:25 Musím sepsat hlášení. Trojmo a hrozně to spěchá.
00:04:30 Už jste někdy ochutnal masový kotlík šéfkuchaře Anglese?
00:04:34 Báseň!
00:04:39 Tak co tomu říkáte?
-Vynikající!
00:04:43 Já myslel mému návrhu, ne tomu jídlu.
00:04:47 Jste moc laskavý, ale já práci mám. A šéfa, jehož si vážím a obdivuju.
00:04:53 Úctou a obdivem...
00:04:55 ...se člověk nenají.
00:04:58 Kolik si vyděláte u policie?
-Ne zrovna moc.
00:05:01 Ale komisař mi slíbil, že mi brzy přidá.
00:05:04 Sliby jsou chyby, to snad víte. To nemáte ctižádost?
00:05:08 Detektiv jako vy?!
00:05:12 Já Larosiéra znám, je dobrý policajt, ale...
00:05:15 Má hroznou povahu, to je fakt. Ale i přesto je skvělý.
00:05:21 Nejlepší.
00:05:23 Lampione!
00:05:28 Ménarde!
00:05:33 Inspektor se pořád ještě nevrátil, pane.
00:05:35 -Nepovolené opuštění pracoviště!
-Jen si skočil pro bagetu!
00:05:38 A peče si ji sám, co? Tak to myslíte?
00:05:40 -Ne, pane komisaři!
-No tak zmizte!
00:05:47 On vám stojí v cestě!
00:05:49 Vždycky budete až druhý, v jeho stínu!
00:05:51 Ne, takový on není. Je velkorysý. I když ne moc často.
00:05:58 Vlastně vůbec ne.
00:06:00 Víte, snažím se vidět na něm něco lidského, jenomže...
00:06:05 Využívá vás. Jste mladý, ale to není navždy!
00:06:13 Děkuju za výborný oběd, pane. I za ten rozhovor.
00:06:24 Dobře.
00:06:26 -Sháněl jste mě, pane?
-Ano, sháním vás!
00:06:28 Zloději kradou, vrazi vraždí a já sháním inspektora Lampiona!
00:06:31 -Došlo k vraždě?
-Mlčte!
00:06:33 Co je tohle?
-Můj stůl.
00:06:35 Tak tohle je váš stůl? Tenhle svinčík?
00:06:37 -No bezva, teď je z toho guláš!
-A předtím to nebyl?
00:06:40 Tohle je moje metoda uspořádání věcí!
00:06:42 Vaše metoda?! A v čem ta metoda tkví?
00:06:45 Už hodiny tu hledám zprávu o případu Poulard
00:06:47 a vyřvávám vaše jméno po celým baráku!
00:06:49 Ještě jsem ji sice nedopsal, ale řvát na mě nemusíte.
00:06:52 Můžu na vás řvát, kdy se mi zachce! Jste můj podřízený, rozumíte?
00:06:56 Jste leda kozí bobek, pane, psí loužička,
00:06:59 udělal jsem vás a můžu vás vyřídit!
00:07:01 Zlomit! Máte 3 minuty na to abyste to uklidil!
00:07:05 Rozumíte?
00:07:11 To už je moc!
00:07:18 Výpověď.
00:08:02 Žilo spolu pět malých prasátek, jedno spí za mřížema,
00:08:06 raz dva tři čtyři pět. Však rozdělil je svět.
00:08:33 Mami!
00:08:39 Moje holčička, moje malá holčička!
00:08:44 Já jsem zestárla a z tebe je žena, bože jak jsi hezká!
00:08:50 Řekli mi, že jsi umřela. Celé roky mi všichni lhali.
00:08:55 Nenávidím je.
-Ne, Marie, tak to bylo lepší.
00:09:02 Nemělas vědět, že jsem ve vězení.
00:09:06 Tvůj život je jinde. Musíš na mě zapomenout.
00:09:09 To nemůžu. Teď už ne.
00:09:36 Byla jsem taková tichá holčička smutná z toho, že ztratila rodiče.
00:09:42 K tomu ta tíha soucitu, co na člověka všichni nakládají.
00:09:51 Mami.
00:09:54 Konec návštěv!
00:10:08 Už nechoď!
00:10:16 Tolik se mu podobáš!
00:10:25 Mami!
00:10:33 Nezabila jsem ho.
00:10:44 O měsíc později.
00:10:53 Á! Děkuji!
00:11:43 Áh!
00:11:45 Ten foťák nestojí za nic.
00:11:49 Zaplatil ho na ruku jeden paroháč.
00:11:51 -Který?
-Moberg.
00:11:53 Pátrání ještě neskončilo, nic zatím nedokazuje, že...
00:11:57 No a co? Zacáloval, jdeme na další případ.
00:11:59 Z toho se nic nepozná!
00:12:01 Směje se. Jak se směje, jde do postele.
00:12:04 Manžel ji už zpráskal a všechno je v cajku.
00:12:07 -Moberg bije svou ženu?!
-No jo, to ji vždycky zklidní.
00:12:11 No tak a co dál?
00:12:14 Máme prácičku!
00:12:19 Jde o jednu hezkouprdelku, byl by zločin nechat ji čekat.
00:12:29 Á! Jen račte dál, drahoušku!
00:12:33 Ještě slečinka? Nic neříkejte!
00:12:36 Máte pochybnosti o svém snoubenci! Jste tu správně!
00:12:39 Od toho jsme přece tady!
00:12:41 Krásná žena v tísni, specialita detektiva Lampiona!
00:12:48 Nemám pochybnosti o svém snoubenci, nýbrž o téhle agentuře.
00:12:51 Zbytečně jsem vás vyrušila, sbohem, pane.
00:12:54 Počkejte, slečno!
00:12:56 Když jste sem přišla, tak asi potřebujete pomoct, ne?
00:13:01 Pojďte, prosím, dál.
00:13:07 Slečna?
-Dumarchandová.
00:13:10 Než jsem nastoupil tady,
00:13:12 asistoval jsem komisaři Larosiérovi na policii.
00:13:16 Nechci se chlubit, ale vyřešil jsem už řadu případů.
00:13:19 Posaďte se, prosím!
00:13:24 Poslouchám.
00:13:27 Vždycky jsem myslela, že můj otec zemřel na infarkt.
00:13:34 Tati, ty spíš?
00:13:36 Mami, táta se nechce probudit!
00:13:42 Vargo! Vargo!
00:13:46 Tatínku!
00:13:58 Řekli mi, že matka zemřela steskem po něm.
00:14:03 Odvezli mě k jedné tetě na jih u ní jsem žila.
00:14:10 Teď se budu vdávat a...
00:14:14 Zjistila jste, že je to jinak.
00:14:17 Matka je za otcovu vraždu už 15 let ve vězení.
00:14:21 Proč jste za námi vlastně přišla, slečno?
00:14:24 Mé pravé jméno je Vargová.
00:14:27 Máma vždy tvrdila, že je nevinná, že se otec zabil sám.
00:14:31 Chci vědět, co se tenkrát stalo.
-Nevím, jestli je to dobrý nápad.
00:14:36 Otec byl malíř,
00:14:38 jeho obrazy mají dnes velkou cenu, mám peníze.
00:14:40 Tedy budu je brzo mít, až budu plnoletá.
00:14:43 Nejde o peníze, ale spíš o to,
00:14:46 že pravda možná nebude taková, jakou byste ji chtěla mít.
00:14:50 -Odmítáte?
-To jsem neřekl.
00:14:54 -Máma ho nezabila
-Vždyť vám bylo pouhých 6 let.
00:14:58 Já to cítím. A vy to dokážete, že?
00:15:16 Šel jsem náhodou kolem a zahlédl jsem vás.
00:15:24 Já vím, že jsme se pohádali a mrzí mě to.
00:15:31 Ale říkal jsem si, že i přesto bychom si spolu mohli...
00:15:34 A co, pane Lampione?
00:15:36 Neutrálně si porozprávět?
00:15:39 Třeba o tom vašem honosném obleku?
00:15:42 Koupeném za peníze vydělané na lidském neštěstí?
00:15:46 Už jsme každý někde jinde, já jsem a zůstanu člověkem ideálů.
00:15:51 A proto vám už nemám co říct.
00:15:57 To vy jste mě k tomu dohnal. Nikdy jsem se vám nezavděčil.
00:16:02 -Hezký večer.
-Jak myslíte.
00:16:09 Já se bez vás obejdu komisaři.
00:16:15 Klaním se.
00:16:25 -Prosím.
-Děkuju, nedám si moučník.
00:16:54 Nemohla jsem se dočkat, až zavoláte.
00:16:58 Mluvil jste s matčiným advokátem?
-Á ano, ano.
00:17:02 Ehm, tedy podle doktora Slezw...
00:17:07 To nejde vyslovit.
-Slezwarski.
00:17:11 Je prý polského původu. Taky myslí, že je máma vinna?
00:17:16 Obhajoval ji a byl by jistě dosáhl nižšího trestu,
00:17:20 kdyby vaše matka bojovala s ním.
00:17:24 Ale ušetřil ji trestu smrti.
-Na to jsem se neptala.
00:17:31 Připadám vám tak křehká, pane? Pořád mi lhali, všichni.
00:17:36 Chci konečně slyšet pravdu. Přestaňte mě pořád chránit!
00:17:41 Dobře.
00:17:45 Takže ten jed, bolehlav,
00:17:48 byl nalezen v pokoji vaší matky.
00:17:53 To ona přinesla vašemu otci otrávené pivo.
00:17:59 Musel strašlivě trpět.
00:18:03 Jaký byl motiv?
-Zločin z vášně.
00:18:07 Váš otec si přivedl domů milenku.
-Mladou ženu?
00:18:13 Něco málo přes 20.
00:18:16 A jak jsem zjistil, ani to netajili.
00:18:19 Bylo to dost okaté. Vaše matka to nesnesla.
00:18:27 Zabýváte se případy nevěr. Je tak běžné, že se v nich vraždí?
00:18:35 Vaše matka se vůbec nehájila.
00:18:38 Stále trvala na té nepravděpodobné hypotéze sebevraždy.
00:18:43 -Nepravděpodobné?
-No, váš otec byl známý požitkář
00:18:47 a neměl důvod se zabíjet.
00:18:52 Bohužel.
00:18:57 Probereme se starým spisem.
00:19:00 Podíváme se na ty věci z odstupu. Ve dvou na něco přijdeme.
00:19:04 Bohužel ten spis shořel při požáru kanceláře doktora,
00:19:09 obhájce vaší matky, před pár lety.
00:19:12 Musíme přece najít nějaké řešení!
00:19:19 Komisaři!
00:19:20 Komisaři!
-Co je?
00:19:22 -Počkejte na mě přece!
-No tak sebou hněte, sakra!
00:19:45 Tak vy myslíte, že mám na to, aby ze mě byl dobrej detektiv?
00:19:50 -No, jak já to vidím, tak...
-Jenom dostat příležitost!
00:19:54 To by viděli, co dokážu!
00:19:57 -Můžu na skok i do archivu?
-Já bych jim ukázal!
00:20:10 Tak Lampion tu nasával atmosféru komisařství, co?!
00:20:13 No, tak to říkal. A zašel i do archivu.
00:20:17 Do archivu.
00:20:19 A jak dlouho tam tu atmosféru nasával,
00:20:22 jen nádech, pár loků nebo se jí dal prodchnout?
00:20:24 No byl tam...
00:20:26 Rozhodně tak dlouho aby vás pěkně napálil!
00:20:28 Fofrem do archivu!
00:20:30 Ale tenhle pán je korunní svědek a...
00:20:32 Heleďte, rozkazy dávám já a vy je plníte.
00:20:35 Chybí tu spis a vy ho najdete. Jasný?
00:20:37 Ale jak když tam není?
00:20:40 Moment, Dambresane, vy mě snad máte za pitomce?
00:20:43 No jistě že ne!
00:20:45 -A vy?
-Ne.
00:20:47 Tak za nějakého komika? Taky ne.
00:20:49 Já chci znát jméno chybějícího spisu, vy osle!
00:20:52 Je to jasný? Mlčte a padejte!
00:20:57 No tak, chlape, do práce!
00:21:17 Slečna Demeusyová?
00:21:19 Jeannine Demeusyová?
-Ano.
00:21:25 Druhé zase smutek má, raz dva tři čtyři pět.
00:21:30 Však rozdělil je svět.
00:21:34 Je to moc smutný příběh.
00:21:36 Ale proč o tom chcete napsat knihu, pane Lampione?
00:21:39 Víte, jak to říct, dojal mě tragický osud
00:21:42 všech těch postav.
00:21:44 Unesla mě složitost toho dramatu, které se tak zauzlilo.
00:21:48 Chci ho literárně ztvárnit a potřebuju vás,
00:21:51 abych se přiblížil pravdě, abych do ní pronikl,
00:21:54 určitě mi rozumíte.
-Ano, ano, jistě.
00:21:58 Já nepíšu, ale četba je pro mě zdrojem potěšení.
00:22:02 Teď zrovna si znovu pročítám celou Lidskou komedii.
00:22:05 Já taky zbožňuju Flauberta!
00:22:08 Takže v té době jste byla Mariina chůva?
00:22:11 To jsem nebyla.
00:22:13 Byla jsem učitelka nevlastní sestry paní Vargové, Colette.
00:22:16 Mám k tomu kvalifikaci, diplom i vzdělání.
00:22:19 A jen mimochodem, to byl Balzac, kdo napsal Lidskou komedii.
00:22:23 Nevím, o co vám jde, pane, ale jste podvodník!
00:22:26 Ne, já vám to vysvětlím.
00:22:28 Koukejte nasednout na ten svůj prskolet a odprejsknout!
00:22:31 Já, já jsem tady na žádost Marie.
00:22:34 Marie je tady?
00:22:36 Právě se o té tragedii dověděla a je to pro ni těžké.
00:22:40 Prosím vás, ona chce zjistit pravdu a bez vás to nepůjde.
00:22:44 To léto tenkrát zatočilo s jejím životem
00:22:47 a nic už nebylo jako dřív.
-Ano.
00:22:52 Všechno začalo příjezdem té ženy.
00:23:00 Už to mělo být dávno hotové. Tak se soustřeď!
00:23:07 HRAJE POMALOU SKLADBU
00:23:09 TROUBENÍ AUTA
00:23:12 -To je Diego!
-Colette!
00:23:26 Čekali jsme tě už včera. Vezeš mi ty pastely?
00:23:31 Už s tou kozou nevydržím. Pošli ji pryč!
00:23:34 -To by se ti líbilo, že jo?
-A jak!
00:23:37 Emma tě taky čekala.
00:23:40 Nic neříkala, ale viděla jsem, že je smutná.
00:23:43 -Něco mi do toho přišlo.
-To mluví o mně.
00:23:51 Miláčku, tohle je Alice. Udělám jí portrét.
00:23:55 Nepochybně velmi zdařilý. Nechám připravit modrý pokoj, ne?
00:24:02 -Jo. To bude praktické.
-Zbožňuju modrou.
00:24:07 Ukážeš mi můj pokoj?
-Pojď!
00:24:15 Myslím, že se mi tu bude líbit.
00:24:18 Já si taky myslím, že se ti tu bude líbit.
00:24:24 -Colette zase ujela.
-Jako vždy.
00:24:28 Viděla jste je, Jeannine? Diego si zase přivezl modelku.
00:24:33 Je moc krásná, viďte?
00:24:36 -Mně připadá trochu vulgární.
-A mladá, tak mladá!
00:24:43 Paní Vargová se mi nesvěřovala, ale byla zoufalá.
00:24:47 Měla motiv, ale nevím, jestli ho zabila.
00:24:49 Varga myslel jen na sebe. Byl odporný. Jako ty jeho obrazy.
00:24:55 Kruté, obscénní. Nesnáším jeho plátna.
00:25:01 Mám ráda zdrženlivost, ze stavění citů na odiv je mi zle.
00:25:07 A ona byla ještě horší. Příšerně náladová, nesnesitelná.
00:25:14 -Kdo? Alice?
-Byla krutá. A zlá.
00:25:24 Mám hlad.
00:25:28 Něco bych snědla.
-Jenže teď mám perfektní světlo.
00:25:37 -A já? Jaká jsem já?
-Krásná.
00:25:56 Nemůžu se rozptylovat.
00:25:58 -No, když myslíš.
-Hm.
00:26:05 Kdo je ten chlap, co dneska přijede?
00:26:07 Kamarád z dětství. Otoč trochu hlavu.
00:26:11 Stop!
00:26:14 Jezdí sem na léto.
00:26:17 Zavře se do laboratoře mezi ampule a knihy.
00:26:21 Začal tě zajímat?
00:26:25 -Kolik je Emmě let?
-32.
00:26:28 Vážně? To vypadá starší.
00:27:28 Nechcete ještě kapku?
00:27:32 Jé ta paní je jako vodník!
00:27:34 Ten déšť je nádherně teplý.
00:27:38 Myslela jsem, že dneska už ani neskončíme.
00:27:44 Jsem celá dřevěná.
00:27:45 Alice je Diegova přítelkyně a model na pár dní.
00:27:50 Jean-Charles, Diegův kamarád z dětství.
00:27:52 Jean-Charles Humbert, profesor botaniky.
00:27:55 Botaniku jsem nikdy neuměla.
00:27:59 Vy jste se úplně zpotil!
00:28:02 Tohle dusno je hrozně nepříjemné a abyste věděla, milá slečinko,
00:28:06 tak pocení je fyzický projev.
00:28:09 -Ale stejně vám to musí vadit, ne?
-Colette!
00:28:14 Až se osušíte, dáte si šálek čaje?
-To ne!
00:28:18 Měla bych dojem, že je mi sto let.
00:28:20 Všichni v kruhu s šálkem v ruce, to mě neláká.
00:28:24 Ne, to chápu.
00:28:26 Mám radši pivo.
00:28:28 Takže bych si těch pár dní dávala radši pivo.
00:28:36 -Jean-Charlesi!
-Ano?
00:28:38 Zavřete pusu, vypadáte jako žába.
00:29:14 -Šéfe!
-Komisaři, pane Lampione.
00:29:17 Poslyšte, vy ale chodíte vyparáděný!
00:29:21 Ještě tak mít čisté ruce, co?
-Drobná technická závada.
00:29:26 Učíte se zázračně rychle.
00:29:28 Řemeslo čmuchala jste zvládl skvěle.
00:29:31 -Nechápu vás.
-Vážně?
00:29:33 Co myslíte, kolik vám asi tak vynese krádež
00:29:37 v budově policie?
-To byla jen výpůjčka.
00:29:42 Byl bych to zas vrátil.
-Opravdu?
00:29:44 Vloupal byste se tam v noci jako obyčejný zlodějíček?
00:29:50 -Kdybych vám o to řekl, dáte mi to?
-Jistě že ne.
00:29:54 Klesl jste hodně hluboko. Zřejmě vás láká zisk.
00:29:58 Vůbec ne. Dělám svou práci.
00:30:01 A víte co? Tady si jí cení. Opravdu.
00:30:05 A odměňují ji.
00:30:08 A nikdo mi tu nepředhazuje, že jsem jen nula bez talentu.
00:30:14 Ano, vydělávám a mám pocit, že jsem někdo.
00:30:18 A ne jenom nekompetentní podřízený pana komisaře Larosiéra!
00:30:25 Já si nedám, děkuju.
00:30:27 -Jste vlastně ve službě, ne?
-Je to tak.
00:30:30 A mimochodem, pokud si vzpomínám, ta vaše náchylnost k pití
00:30:33 umožnila jednomu vrahovi
00:30:36 uškrtit mladou ženu vám před nosem.
00:30:40 To je dost ubohé.
00:30:42 Jen jsem se snížil na vaši úroveň.
00:30:44 Naštěstí vám už nehrozí další přehmat v případu Varga.
00:30:47 Vskutku strhující příběh,
00:30:49 postelová záležitost s věčným trojúhelníkem
00:30:52 a vražedkyní pod zámkem.
00:30:55 Je možné, že pod zámkem je vražedkyně,
00:30:59 když tenhle případ nevyšetřoval komisař Larosiér.
00:31:02 -Co tím naznačujete?
-V případu Vallabregues
00:31:05 jste dal zavřít nevinného. A ten muž potom zemřel ve vězení.
00:31:10 Měl jsem vás nechat hnít ve vaší tupé nevědomosti.
00:31:14 Všemu jsem vás naučil.
00:31:16 A vy se tu teď naparujete jako páv
00:31:19 a sbíráte parohy jako trofeje.
00:31:22 Vyzývám vás, abyste ten případ vyřešil dřív než já.
00:31:26 Případ je uzavřený, nedá se znovu otevřít.
00:31:29 To je můj problém. Vyřeším ho do dvou dnů,
00:31:32 zatímco vy budete přešlapovat na místě.
00:31:35 Pokračoval bych rychleji, kdybych měl kopii spisu, pane.
00:31:40 Jen drobný handicap pro tak zdatného muže.
00:31:43 Nicméně chci s vámi hrát fair play.
00:31:46 Ta mladá milenka Alice
00:31:48 je dnes choť Henriho Lavaletta, továrny, Lavalette.
00:31:51 Věděl jste to?
-Ne.
00:31:55 A je to už její třetí manžel.
00:32:00 Pane Lampione.
-Larosiére.
00:32:06 Já mu věřím, mami. On určitě na něco přijde.
00:32:10 Jsem si jistá, že jim tenkrát něco uniklo.
00:32:14 Dostanu tě odtud!
-To se ti nepodaří.
00:32:17 Mami, prosím tě!
00:32:20 Nemůžeme dělat nic, když nám nepomůžeš!
00:32:23 Já si na nic nepamatuju! Musíš promluvit, musíš se hájit!
00:32:28 Nemůžu tě takhle vidět. Ty v sobě musíš najít sílu bojovat!
00:32:33 -Nechme mrtvé na pokoji, Marie.
-Ne, já chci, aby promluvili!
00:32:37 Já už ale nechci nové vyšetřování.
00:32:46 Pro mě už je pozdě, zemřela jsem spolu s ním.
00:33:04 (Alice- vnitřní hlas) Vy jste ho zabila!
00:33:09 -Marie nemůže usnout.
-Je ještě malá, ale vycítí všechno.
00:33:16 Mrzí mě to. Opravdu, Emmo.
00:33:20 -Já vím, Diego, vždycky tě to mrzí.
-Jo.
00:33:28 Ta dívka je moc krásná.
00:33:33 Je to, o čem malíř sní.
00:33:40 Je to tentokrát jinak? Jsi zamilovaný?
00:33:45 Diego!
00:33:54 Nemůžeš mě takhle nechat!
00:33:58 Madam vás odmítá přijmout.
00:34:00 Eh, řekněte paní Lavalettové, že ji dlouho nezdržím.
00:34:03 Tak se přimluvte, prosím!
00:34:05 Můžu přijít později
-Nejste tu vítán.
00:34:08 Příště vypustím psy, je to jasné?
-Jistě, zcela jasné.
00:34:25 Komisaři, vy jste nešel na oběd?
00:34:28 Nerad jím sám. Vypadněte odsud! Jděte si drobit někam jinam
00:34:47 ZVONÍ TELEFON
00:35:05 (zpěv) Třetí starý mládenec, raz dva tři čtyři pět.
00:35:11 Poslyšte, to už stačí, pane.
00:35:14 -Laterna, jako lampion nebo lampa.
-To je mi jedno.
00:35:17 Vnikl jste sem násilím a já vám nemám co říct.
00:35:21 -Den před vraždou přišli...
-No...
00:35:23 Emma, Diego Varga a tři další osoby sem do vaší laboratoře.
00:35:27 Ano, ale už tam nic není. Žádný odvar, žádná vzpomínka.
00:35:31 Vůbec nic pro tu vaši hloupou knížku.
00:35:34 To je obtěžování, pane, na to nemáte právo!
00:35:38 Řekl jste si o to.
-Policie!
00:35:44 Kde je ten výtržník?
-Tady!
00:35:47 Komisaři?
00:35:49 Nemusel jste se obtěžovat, byl bych to hravě vyřídil sám.
00:35:52 No tak, kde je ten grázl?
-Zmizte, Dambresane!
00:35:56 Okamžitě!
00:36:01 Komisař? Přece...
00:36:03 No, tak když jsme se představili, začneme znovu.
00:36:10 Den před vraždou Emma, Diego Varga a tři další osoby
00:36:14 přišli do vaší laboratoře.
00:36:18 Conium maculatum, slavný bolehlav.
00:36:22 -Slavné Bole se nevyrovná.
-Čemu?
00:36:26 No jo, tanečnice z varieté ty určitě neznáš!
00:36:29 Eh.
00:36:33 No tak, netvař se tak, vždyť víš, jak rád tě popichuju.
00:36:37 -Ten bolehlav je jedovatý, ne?
-Ano, velmi jedovatý.
00:36:41 Jen pár gramů zeleného plodu stačí vyvolat u člověka smrt.
00:36:46 Extrahoval jsem si ho. Kdepak to je?
00:36:51 Á tady!
00:36:58 To smrdí!
00:37:00 Ano, zápach připomíná myší nebo kočičí moč.
00:37:03 Zvlášť, když se zmačkají listy.
-No, bez toho se teda obejdeme!
00:37:06 -Takže tři kapky a bum!
-A bum, jo.
00:37:10 V Athénách se používal při popravách nebo mezi traviči.
00:37:14 Epedeiknyto hoti psychoito te kai pégnyto.
00:37:22 Latina mi nic neříká.
00:37:24 To je řecky, Platónův Faidón, nuda na umření o Sokratově smrti.
00:37:29 Ale je to dobré na procvičení řečtiny.
00:37:31 Mohla bys to třeba slečně laskavě přeložit.
00:37:34 Ne, jdu se koupat.
00:37:36 Prosím tě, Colette, poslechni svou učitelku.
00:37:43 Hm. Tak teda Sokrates říká, že mu ztěžkly nohy,
00:37:49 lehl si na záda, tělo měl chladné a ztuhlé.
00:37:54 Až chlad zasáhne i srdce, Sokrates odejde.
00:37:59 Docela příjemná smrt, ne?
00:38:04 Jdu k vodě.
00:38:06 Tady je to ovšem hodně přikrášlené. Je to bolestivá smrt.
00:38:10 Lidé otrávení bolehlavem totiž vždycky mívají křeče,
00:38:14 vytřeštěné oči a zoufalý výraz ve tváří.
00:38:18 A proto panuje názor, že smrtící nápoj Řeků obsahoval i opium, a...
00:38:23 -A co se stalo potom?
-Po Sokratově smrti?
00:38:28 -Ne, ve vaší laboratoři!
-Myslím, že všichni odešli.
00:38:33 -Jste si tím jist?
-Bože, je to tak dávno.
00:38:36 Ale možná Emma zůstala chvilku sama.
00:38:39 Ano, je to tak.
00:38:42 Stál jsem chvíli ve dveřích s mladou Alice
00:38:45 a Emma se k nám pak připojila.
00:38:48 Naneštěstí jsem ztrátu jedu zjistil až druhý den.
00:38:53 Chudák Emma. Byla na dně, bylo mi jí líto.
00:38:56 Varga ji úplně zničil.
-Byl dost přelétavý, ne?
00:39:00 Hm, hm, to víte, ti géniové!
00:39:04 Ale měl se mít na pozoru, Emma už jednou k násilí sáhla.
00:39:07 Vážně?
00:39:09 Zohyzdila svou nevlastní sestru, které bylo tenkrát teprve 5 let.
00:39:14 Byl to čistě zlomyslný čin.
00:39:17 Ale, příteli, tak jaká vlastně byla?
00:39:19 Něžná nebo krutá?
00:39:21 Kat nebo oběť?
-Jak to mám vědět?!
00:39:24 Jenom mě těmi otázkami matete, já žiju tady uprostřed svých knih,
00:39:28 v ženách se nevyznám a nechci nikomu ublížit.
00:39:31 Nechápu, proč se o to znovu zajímáte.
00:39:35 Nejde o oficiální vyšetřování, to už jsem říkal.
00:39:39 Vaše svědectví Emmě u soudu přitížilo.
00:39:43 Řekl jsem jenom pravdu, komisaři.
00:39:47 Už toho mám víc než dost, překročil jsi meze, rozumíš!
00:39:50 -Já už toho mám ale taky dost!
-Zůstaneš tady!
00:39:53 To je moc snadné! Pokaždé když je problém, utečeš.
00:39:56 Já neutíkám, jdu malovat.
00:39:58 Nevidíš, že to už zašlo moc daleko? Mám chuť tě zabít!
00:40:01 No prosím, tak mě zabij! Jsem hrozný, jsem egoista.
00:40:04 -Tohle se nedělá!
-Mám toho dost, jsem unavená.
00:40:13 Jinými slovy, vy jste poslouchal za dveřmi, že?
00:40:16 Ne, to jsem neměl v úmyslu.
00:40:20 A vůbec, nebyl jsem sám.
-Ne?
00:40:25 Když jsem vyšel ven, byla tam Alice.
00:40:30 Už tě nechci vidět, jdi pryč! Jdi pryč! Jdi pryč!
00:40:38 Emma se nemůže smířit s realitou.
00:40:42 Zase ji svádíš? Ty si nedáš pokoj!
00:40:44 -Ale ne, já...
-To byl vtip!
00:40:46 Kdy už se konečně uvolníš! A tebe mám snad malovat v tomhle?
00:40:52 -Jsem tu za minutku.
-Jo.
00:40:56 Nic mi do toho není, ale vážně to přeháníš,
00:40:59 tohle nedopadne dobře!
-Ale ne!
00:41:00 -Ba jo.
-Ale ne, povídám.
00:41:02 Je nádherný den!
-Diego, já...
00:41:05 Nemám čas.
00:41:07 Varoval jsem ho. Ale on na mě nikdy nedal.
00:41:10 -A jaký k vám byl?
-Diego?
00:41:14 No, on byl to můj přítel!
-A byl jste i vy jeho?
00:41:21 Bral i on vás jako svého přítele?
-No, občas si mě dost dobíral,
00:41:27 ale ano, myslím že...
00:41:31 Už mě tím otravujete, je to neoficiální vyšetřování,
00:41:35 takže vám nemusím odpovídat!
-Je to tak.
00:41:39 Na shledanou.
00:41:49 Na shledanou.
00:41:52 Jako kdyby se zlobila, že se vracím do minulosti.
00:41:56 Ztrácím odvahu.
-Ale prosím vás!
00:42:00 -Zjistil jste už něco?
-Nic nového.
00:42:04 Tedy nic, v co vy asi doufáte.
00:42:09 Vaše matka možná ví, proč to nechce.
00:42:13 -Co vám řekla Jeannine?
-Nemá Alice moc ráda.
00:42:19 Zatáhněte závěsy, Annette!
00:42:21 -To je krajka?
-Krajka z Calais, ano.
00:42:24 -Je dost hrozná.
-Zřejmě nemáme stejný vkus.
00:42:29 To je fakt, váš nábytek se mi taky nelíbí.
00:42:32 Naši mají něco podobného. Vyhodím ho, až tady budu žít.
00:42:40 Diego, nalej mi víno!
00:42:43 Asi jsem vám úplně nerozuměla. Až budete žít kde?
00:42:49 -Tady.
-Už dost, Alice.
00:42:54 Myslela jsem, že vám to Diego řekl. Měl to udělat.
00:42:59 Budeme se brát.
00:43:02 Ale to nejde, vždyť je ženatý s Emmou.
00:43:04 Vezmeme se, hned jakmile se rozvedou.
00:43:09 -Proč, Diego?
-Nemluv a jez.
00:43:12 -Nemám řepu ráda.
-Je moc dobrá na zdraví.
00:43:16 -Budeš jíst. Rozumíš?
-Ne, nebudu jíst!
00:43:19 -Tak jdi od stolu.
-Proč křičíš na ni?
00:43:22 No jasně! Jen se jí zase zastávej! Nevidíš, jak je nevychovaná?
00:43:26 Jsi nesnesitelná! Běž do svého pokoje!
00:43:29 Budu mít klid, až se rozvedete!
00:43:31 -V září poplaveš do internátu!
-Do žádnýho internátu nejdu!
00:43:36 -Ráno jsem poslal žádost.
-Nenávidím tě!
00:43:40 Tvoje obrazy jsou hrozný! Chci, abys umřel!
00:43:47 Nemáš mi co říct, Diego?
00:43:51 Nebo jsi příliš zbabělý?
-No, výborně!
00:43:57 Nemohlas mlčet?
-Přece se milujeme.
00:44:01 Nebudu to skrývat! Tak jí to řekni!
00:44:05 No, ano. Řekni mi to.
00:44:08 Dobře. Je to pravda.
00:44:16 Každý ví, že bych spíš Vargu zabila,
00:44:18 než vám ho nechala.
00:44:27 A co z toho? To byla jenom slova!
00:44:29 Možná, ale váš otec se chtěl přece rozvést, odejít od ní.
00:44:35 Je mi to líto, ale je možné, že Emma je vinna.
00:44:38 Ne. Nee!
00:45:03 (zpěv) čtvrté je namyšlenec, raz dva tři čtyři pět.
00:45:10 Však rozdělil je svět.
00:45:30 Přejete si, madam?
00:45:41 -Tak prosím.
-Já nechápu.
00:45:45 Paní Lavalettová! Prosím, posaďte se!
00:45:48 Stačí to, abyste zapomněl na tu věc?
00:45:50 Děkuji, ale platí mi slečna Vargová.
00:45:54 Zakazuju vám hrabat se v mém životě.
00:45:57 Můj manžel má dost vlivu, aby vás zničil.
00:45:59 O tom nepochybuji, ale já jsem zavázán té mladé ženě.
00:46:04 Její matka mi ukradla život.
00:46:06 Řekněte jí, že jsem doufala,
00:46:09 že uvidím, jak se její hlava kutálí do koše.
00:46:25 Milý Emile, vy jste příliš sentimentální.
00:46:28 To si nemyslím. Je to otázka etiky.
00:46:30 Taková velká slova! Proboha, Lampione!
00:46:33 Etika nepřeváží tyhle peníze!
00:46:36 Děláte na tom od začátku, máte právo to té slečně oznámit.
00:46:40 Moc laskavé. Lituju, ale to nemůžu.
00:46:44 Už bych se nemohl podívat do zrcadla.
00:46:46 A já na sebe nemůžu poštvat Lavaletta.
00:46:49 Pochopte to! Vrhněte se na případ Prévost.
00:46:52 Běžte hlídat do ulice Lafayette.
00:46:54 A jděte tam hned, jak vyřídíte tu prkotinu, Varga!
00:46:59 Vaše metody se mi nelíbí. Jste úplatný a cynický.
00:47:04 Na shledanou, pane!
00:47:14 -Mrzí mě to.
-Co jsou mi vaše omluvy platné?
00:47:19 -Chápu.
-Nic nechápete!
00:47:22 Vkládala jsem do vás tolik nadějí! A vy hledíte jen na svůj prospěch.
00:47:30 Kolik vám zaplatila, abyste mě odkopnul?
00:47:35 Počkejte, slečno! Zkusme spolu najít nějaké řešení.
00:47:39 Jste ubohý, pane Lampione.
00:47:42 A vyřiďte paní Lavalettové, že se nevzdám!
00:47:57 Marie!
00:48:05 -Jste celá?
-Není vám nic?
00:48:08 Dobrý?
-To nic, jenom jsem se lekla.
00:48:11 -To auto se řítilo přímo na vás.
-Ale ne.
00:48:14 A stejně to bylo kvůli vám.
00:48:16 Měla jsem vztek a nedávala jsem pozor.
00:48:19 Stejně je to divné.
00:48:20 Nehrajte si na zachránce, na to nemáte,
00:48:23 a nechte mě laskavě na pokoji!
00:48:32 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
-Co je zase?
00:48:36 Ne, pane Lampione, nevstupujte! Odrodilce nepřijímám.
00:48:40 A musím v tomhle smyslu napsat pokyn Ménardovi.
00:48:43 -Udělal jsem chybu.
-Jak prosím?
00:48:50 -Udělal jsem velkou chybu.
-Udělal jste chybu?
00:48:53 Vy, Lampione? Ah, to není možné!
00:48:57 Leblanc jde bez skrupulí jen po penězích.
00:49:01 Ale posledně jste byl pěkně kousavý!
00:49:06 Slova byla rychlejší než myšlenky. Prosím za prominutí.
00:49:12 Dobře, zavřete dveře.
00:49:16 Ne ne, Lampione, opačně, vy zůstaňte venku!
00:49:20 Prosím vás, komisaři, chtěl bych se sem vrátit.
00:49:25 Nemohl byste se za mě přimluvit u pana prefekta?
00:49:32 Víte, Emile, vy máte štěstí, že jsem dobrák, to je o mně známo!
00:49:38 Zkusíme to. Ale pozor, nic vám neslibuju!
00:49:41 Bude to těžké a možná i nereálné.
-Děkuji, pane.
00:49:45 A přestaňte mi pořád pochlebovat, je mi to trapné.
00:49:48 Jak daleko jste s tím Vargou?
-Musel jsem pátrání zanechat.
00:49:52 Výborně, budu pokračovat sám,
00:49:54 komisaře Larosiéra nikdo uplatit nemůže.
00:49:57 Stalo se něco divného.
00:49:59 Marie se teď málem stala obětí autonehody,
00:50:02 ale možná to byl pokus o zastrašování.
00:50:05 -A proč?
-Já nevím, možná,
00:50:07 aby jí někdo zabránil šťourat se v minulosti.
00:50:11 Ne, to jistě ne. A vás se to už netýká.
00:50:13 No, teď vás budu muset někam uplacírovat.
00:50:16 Díky, Lampione.
00:50:39 -Ještě bych si přidal.
-Dáš si taky, Colette?
00:50:42 -Ne, díky já mám dost.
-Vždyť jsi nic nesnědla.
00:50:46 -S dovolením.
-No prosím!
00:50:49 Díky.
00:50:54 Já nemůžu tatínka probudit! A maminka taky ne!
00:51:00 On umřel!
-Ne! Diego!
00:51:17 Tak teda, musíte se hrozně moc soustředit!
00:51:21 Vypadá to jako nic, ale je důležitý přiložit razítko správně rovně.
00:51:25 Koukněte, asi tak!
00:51:28 A teď vy!
00:51:33 Nic si z toho nedělejte, to chce cvik!
00:51:36 Ta čepice vám moc sluší! Ovšem ten knírek...
00:51:42 Je z něj jinej člověk, co jste zpátky!
00:51:59 Radši mi povídej o sobě a o tom mládenci.
00:52:02 Samuel? Sam?
00:52:05 Je něžný. A taky vážný.
00:52:08 Možná až moc.
-Ne, to je dobře.
00:52:12 Končí studia, dělá práva.
00:52:15 Když si sundá brýle, vypadá jako kluk.
00:52:18 To já ho oslovila.
00:52:21 Myslím, že jsem se hned zamilovala.
00:52:24 -A dál?
-Chce mě vzít do Ameriky.
00:52:29 Tak daleko? A proč?
00:52:32 Ta léta, co přijdou, tu prý budou strašná.
00:52:34 Říká, že se svět mění.
00:52:37 Vůbec netuším, co se děje venku.
00:52:44 Tak brzy?
00:52:48 Marie.
00:52:51 Tati, ty spíš?
00:52:54 Poslouchej, Marie, doběhni rychle pro ostatní!
00:52:57 Běž, pospěš si!
00:53:06 Utíkej!
00:53:40 Ále, sakra! Já to snad neudělám.
00:53:44 -Nejde to?
-Nehýbej se.
00:53:46 Ale jo, to půjde. Jsem jenom nějak ztuhlý.
00:53:50 Bože, tak já se zamilovala do stařečka!
00:53:53 -Moc vtipné.
-Neruším?
00:53:57 Bolí mě za krkem, můžu si odpočinout?
00:54:00 Jo jasně, jdi se naobědvat a dejte mi oba dva pokoj!
00:54:03 Chci být sám.
00:54:04 -Tak pojďte, Alice!
-Mám hlad jako vlk!
00:54:26 -Komisař...
-Larosiér. Jean Larosiér.
00:54:30 Seznámili jsme se na recepci u prefekta.
00:54:33 Rád vás opět potkávám.
-Nejdřív detektiv a teď policie.
00:54:38 Už dlouho mě špehujete?
-Tak ošklivé slovo!
00:54:41 Ne, nechtěl jsem rušit vaši samotu.
00:54:44 -Co tu hledáte?
-Vlastně nevím,
00:54:48 jen jsem se snažil představit si, jak to tu vypadalo kdysi.
00:54:53 A pak jsem vás spatřil, jak také nasloucháte hlasům minula.
00:54:58 Mýlíte se, komisaři, já nikdy nevzpomínám.
00:55:02 Vzpomínky jsou pro slabochy.
-Máte pravdu, člověk míň trpí.
00:55:10 V pustém parku, ve vlhké trávě, dva stíny mihly se právě.
00:55:16 V pustém parku, ve vlhké trávě, duch s duchem vzpomíná právě.
00:55:22 Jak hvězdy plály a jak ta naděje...
00:55:26 -Vy jste se minul povoláním.
-Mám rád Verlaina.
00:55:33 Na shledanou, komisaři.
00:55:38 Na shledanou, krásná a frigidní Alice.
00:55:49 -Je tu komisař Larosiér?
-Bohužel není.
00:55:53 Ale on si mě pozval.
00:55:55 V tom případě ty poslední dveře vpravo.
00:55:58 Děkuju.
00:56:01 Pravidlo jedna: vždycky říkat, že tu komisař není. Hm?
00:56:07 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
-Co je zase?
00:56:10 Potřebuju svědectví, toho...
00:56:14 Tak se koukněte do skříně a pospěšte si!
00:56:17 Víte, někdy člověk něco vidí a špatně si to vyloží.
00:56:21 Ne, já vím, co jsem viděla. V hovorně se mi to vybavilo.
00:56:26 A viděla jsem mámu, jak sukní otírá tu láhev.
00:56:29 -To je dost zlé.
-Otírala stopy.
00:56:33 Jsem dcera vražedkyně.
00:56:36 Nechtěla jsem lhát snoubenci a později dětem,
00:56:39 ale teď už nevím, bojím se, že...
00:56:42 -Vy jste tu ještě?
-Ne, už jdu.
00:56:46 Jenom si říkám, proč otírala své otisky?
00:56:50 No proč podle vás vrah odstraňuje stopy?
00:56:54 Při troše námahy na to přijdete!
-Pan Lampion?!
00:56:58 Já jen, že všichni viděli Emmu, jak nese manželovi pivo.
00:57:03 Neměla důvod tu láhev otírat.
00:57:14 -Proč je ten detektiv...
-Panebože!
00:57:18 Inspektor Lampion je nejlepší policista své generace!
00:57:39 Diego! Diego, miláčku!
00:57:47 Co jste to udělala? Vy jste ho zabila!
00:57:51 Ale no tak, Alice! Nikdo ho nezabil,
00:57:55 on zřejmě podlehl nějakému záchvatu.
00:57:59 Pane Humberte!
-Já nejsem lékař,
00:58:02 ale mohlo by to tak být, jenomže, víte,
00:58:05 někdo mi vzal z laboratoře bolehlav.
00:58:10 Cože?
00:58:12 Diego byl zřejmě otráven. Musíme zavolat policii.
00:58:16 Ale to není možné, to by nikdo neudělal!
00:58:21 To byla ona! Ona mu přinesla pivo! Zabila ho.
00:58:27 Zabila ho!
00:58:31 -Emmo, proboha!
-Já ho nezabila. Nezabila.
00:58:38 Nezabila.
00:58:57 Neudělala jsem to.
00:59:02 Varga se zabil sám. Občas jsem mu tak říkala...
00:59:08 No, připusťme na chvíli sebevraždu.
00:59:10 Ale on ten jed neukradl.
-Ne, to já.
00:59:14 -A proč?
-Nevím, náhlý popud.
00:59:18 Život se mi hroutil, napadlo mě, že to skončím.
00:59:21 Colette četla o Sokratově smrti, zdála se tak klidná.
00:59:26 Věřte mi, že není. Je krutá, bolestivá.
00:59:31 Nechte mě, prosím!
00:59:34 Byla jsem odsouzená, mám právo na klid.
00:59:37 Rád bych věděl, proč jste se u soudu nehájila.
00:59:44 Nemáte mi co říct?
00:59:49 Koho chráníte, paní Vargová?
00:59:55 Řekněte Marii, ať obrátí list.
01:00:23 Colette! Neříkej, že piješ pivo!
01:00:28 To je pro Diega. Včera jsem na něj byla ošklivá.
01:00:32 Ukaž, donesu mu ho.
01:00:35 A zkusím s ním promluvit o tom internátu.
01:00:37 -Vážně?
-Neboj se, to se urovná.
01:00:40 -Pro tebe taky?
-Ano určitě.
01:00:50 (zpěv) Páté malý ohyzda, raz dva tři čtyři pět.
01:00:56 Můžu vás tam dovést?
01:01:02 Slečna Lemercierová.
-Á! Dík, že jste přišla tak brzy!
01:01:05 Vy jste ten případ znovu otevřeli?
01:01:07 Ne tak docela. Díky, Lampione!
01:01:10 -Už jste mluvil s prefektem, pane?
-Nechce o tom ani slyšet.
01:01:14 Musíte mít trpělivost. Tak prosím!
01:01:22 Děláte pokroky.
01:01:24 Razítko "urgentní" je už skoro dokonalé! Hm!
01:01:35 Nechápu, proč odmítá moje návštěvy.
01:01:38 -Třeba se stydí.
-Za co?
01:01:40 Ona ho nezabila, to vím jistě.
01:01:44 Mohla by ho praštit, nebo shodit z útesu, to snad ano,
01:01:48 ale chladnokrevné vraždy není schopná.
01:01:52 Říká, že ji napadlo skončit svůj život.
01:01:56 Všimla jste si, jak moc byla na dně?
01:02:00 Ne. Byla jsem ale ještě holka a ona mě asi šetřila.
01:02:05 Nedávala to na sobě znát.
01:02:09 Emmo! Emmo!
01:02:12 Emmo, podívej, kolik jsem jich nasbírala!
01:02:16 -Pomoz mi je chytat, ať neutečou!
-Ty jsi dobrá, víš, jak umí štípat!
01:02:19 -Chytej je!
-Tak dobře, zkusím to.
01:02:24 No nazdar, jde ta čůza! Schovej mě, rychle!
01:02:35 -Nebyla tu Colette?
-Bohužel.
01:02:38 Promiňte, Jeannine, utíká nám tady večeře.
01:02:42 Honí mě jako kozu!
01:02:44 Colette! Colette!
01:02:48 Colette, už je pryč, můžeš ven.
01:02:56 -Večer se budu učit, fakt.
-Hm.
01:03:01 To Varga pracuje pořád.
-Připadá ti Alice hezká?
01:03:07 -Ano, moc hezká.
-A taky dost hloupá.
01:03:10 Asi vůbec neví, co to je číst.
01:03:14 Je, napůl hloupá a já napůl hezká.
01:03:19 Řekni slovíčko a půjdeme za některým slavným chirurgem.
01:03:22 Na mou hlavu mi nikdo nebude sahat.
01:03:25 Je moje a nechám si ji.
-Mám ráda tvou hlavu.
01:03:34 -Pořád se cítila provinile.
-Měla přece proč.
01:03:38 Ne. Byla to i moje vina. Vyprovokovala jsem ji,
01:03:43 bylo mi tak čtyři nebo pět let. Byla jsem nesnesitelný fracek
01:03:48 a ten den jsem určitě překročila všechny meze.
01:03:51 Emma žehlila a hodila po mně žehličkou.
01:03:54 To byl projev zlosti a ne žádný pokus o vraždu.
01:03:59 A jaké jste měla vztahy s Vargou?
01:04:02 Měli jsme se moc rádi, i když jsme se dost hádali.
01:04:06 -Jeannine Demeusyová...
-Slečna Demeusyová.
01:04:10 Říká, že jste se s Vargou
01:04:12 den před tou tragédií zle pohádali.
01:04:15 Vážně?
01:04:18 Nevzpomínám si, ale když to říká, tak asi jo.
01:04:22 Prováděla jsem mu hrozné lotroviny.
01:04:24 Jednou jsem mu dokonce dala do postele žížaly.
01:04:28 A pak jsem ho ztratila a Emmu taky. Jako kdybych osiřela.
01:04:37 Pomůžete mé sestře, komisaři?
01:04:40 -Pokud je nevinná...
-Vy tomu moc nevěříte.
01:04:52 Celou noc jsem dneska nespal. Náš malej má neštovice.
01:05:00 -Půjdete se mnou?
-Vzali mě zpátky?
01:05:03 S funkcí inspektora se nehazarduje, a pak je tu Dambresan,
01:05:06 to je skvělý hoch tenhle Dambresan,
01:05:08 ale nepřestávám doufat!
01:05:14 Komisaři! Komisaři!
01:05:17 Počkejte, počkejte na mě!
01:05:29 Kdo, kromě Emmy, by mohl mít motiv?
01:05:32 Jean-Charles, třeba už měl dost toho,
01:05:36 jak s ním Varga jedná.
-Až by vraždil?
01:05:39 -No někdy, je těžké to snášet.
-Co vy o tom víte?
01:05:44 -Ne, to je jen domněnka.
-Dobře a dál?
01:05:48 Je tu Colette.
01:05:50 Colette, která nechtěla do internátu.
01:05:53 Vám to, zdá se, pořád myslí, milý Emile.
01:05:56 Díky, pane.
01:05:58 A díky i za příležitost pokračovat v tom případu s vámi.
01:06:02 Je vždycky dobré o věci rozmlouvat.
01:06:04 I vynikající policista potřebuje druhého,
01:06:08 který klade správné otázky. Není nad týmovou práci!
01:06:13 Vychovat inspektora, postupovat bok po boku...
01:06:17 Bohužel se stává, že si člověk nevybere toho pravého.
01:06:22 -Kam jedeme?
-Oživit kousek minulosti.
01:06:32 Žilo spolu pět malých prasátek, raz dva tři čtyři pět,
01:06:35 žilo spolu pět malých prasátek a ty budeš vlk hned!
01:06:47 Když jsem tě zase našla, budeme se vídat, viď?
01:06:49 Jistě.
01:06:53 -Vůbec jste se nezměnila.
-Jsem pořád stejná koza.
01:06:59 -Co ty povlaky?
-Ne ne, to není třeba.
01:07:02 Děkuju, že jste přišli.
-Chybí tu Alice.
01:07:05 Ta nepřijde.
01:07:07 Ale přijde. Tady ztratila svůj život, a své mládí.
01:07:10 Všechny naděje a sny té dívky tu tehdy vzaly smrtí Vargy za své.
01:07:14 -Vy ji ještě litujete?!
-Nebýt jí, k ničemu by nedošlo.
01:07:19 Co chcete, jsem zralý muž a křehké mládí mě dojímá!
01:07:23 Zranitelné a občas tak kruté mládí.
-Pořád tak přepjatý, komisaři?
01:07:29 Alice!
01:07:32 Nesnažte se, tohle není setkání přátel
01:07:34 To je fakt. Nevím, proč jste sem jezdila.
01:07:41 -Nic jsem vám neudělala
-To je drzost!
01:07:45 Láska má právo na všechno.
01:07:53 Ubíráte mi světlo.
01:07:55 -Byla jsem na vaší vernisáži.
-Já vím.
01:07:58 Vás člověk nepřehlédne.
-Já vím.
01:08:05 Je to kompliment?
-Ano.
01:08:12 Jste moc krásná.
01:08:17 Chci portrét.
01:08:19 -Ty nedělám.
-Já ho chci.
01:08:25 Ukažte se.
01:08:33 Zamiluju se do vás.
-Já v to doufám.
01:08:38 Diego pro nás všechno obětoval. Emma to věděla. A zabila ho.
01:08:42 Nebyla jste první, pro kterou vzplál. To věděla taky.
01:08:46 Vždycky se k ní vracel.
01:08:49 Myslím, že tentokrát pochopila, že je to jinak.
01:08:52 Vaše matka strašně trpěla, bylo hrozné ji takhle vidět.
01:08:56 Diego si určitě uvědomil, kolik zla kolem sebe napáchal,
01:08:59 a proto volil odchod ze života.
01:09:02 Marie už není dítě, které poslouchá báchorky!
01:09:05 Jistě. A chci hlavně poznat pravdu.
01:09:08 Myslím, že Vargova egocentrická osobnost sebevraždu vylučuje.
01:09:13 Já si tím ale nejsem tak jist. Zákruty lidské duše totiž...
01:09:17 Prosím vás, co vy o tom víte?! Ubohý starý mládenec!
01:09:22 To Diego byl pravý muž.
01:09:24 Ale to že nejsem ženatý, snad neznamená, že jsem hlupák!
01:09:29 Já jsem přece taky muž!
-Doopravdy?
01:09:34 Dík, že jste mě zachránil. Všechno mě už bolí.
01:09:38 Diego myslí jen na sebe.
-Ano, myslí jen na sebe.
01:09:43 Budete s ním nešťastná.
-Prosím?
01:09:49 Nedělejte to, Alice!
01:09:52 Já mám peníze a nic by vám nechybělo!
01:09:58 Alice, jsem do vás blázen! Nevidíte to?
01:10:09 Nechal jsem se unést.
01:10:13 Jste dojemný.
01:10:18 Tak co? Pořád sám a bez ženy?
01:10:22 To je pěkný motiv k odstranění Vargy, ne?
01:10:25 -A bolehlav po ruce.
-Zešíleli jste?
01:10:30 Ponižoval vás, byl jste mu terčem posměchu.
01:10:33 Proč jste se nezmínil o krádeži toho jedu?
01:10:36 Chtěl jsem to udělat!
01:10:39 Když si Alice běžela pro svetr,
01:10:41 šel jsem za ním do zahradního domku.
01:10:43 Jenomže tam s ním byla Emma. Něco mu vyčítala.
01:10:51 Tu je kruté, Vargo, opravdu kruté.
01:10:53 Promiňte, pořebuju s tebou mluvit.
01:10:56 Dneska mě nikdo nenechá pracovat,
01:10:58 Alice je zima, Emma oroduje za Colette
01:11:00 a ještě ty mě přijď otravovat.
01:11:02 Tak aspoň oceň, že jsem ti přinesla pivo.
01:11:05 Není s ním o tom internátu žádná řeč. Pomozte mi!
01:11:09 Teď ne, prosím! Jděte pryč! Oba dva!
01:11:12 -Pojďte, Jean-Charlesi!
-Potřebuju s ním mluvit.
01:11:16 Nechte to na potom.
01:11:18 Později jsem pochopil, že ho právě otrávila.
01:11:21 Jak jsem to mohl tušit? Chovala se tak normálně.
01:11:25 Tak už nemluvíte o sebevraždě?
01:11:27 Vargovi leží ženy u nohou,
01:11:29 a když vy vylezete z ulity, jste zhrzený.
01:11:34 Co jste po tom všem cítil? Žárlivost? Zlost?
01:11:37 Tak dost! Tohle se nedá vydržet! Jediný viník je tu Emma!
01:11:41 Posadila se k obědu beze stínu výčitky.
01:11:46 A to už věděla, že Diego umírá.
01:11:53 Co to je?
01:12:15 Emmo! Emmo!
01:12:24 Co se šklebíš, nechutná ti to? Děláš chybu, jsou výtečné!
01:12:29 Dá si ještě někdo?
-Eh.
01:12:32 -Alice?
-Ne, nechám vám je.
01:12:35 To je milé, pro jednou mi něco necháte, jsem dojata.
01:12:59 Vy jste nic nejedl, není vám dobře?
01:13:01 Ne ne, ale musím se vrátit do laboratoře.
01:13:05 Dám si jenom kávu.
-Donesu kávu Diegovi.
01:13:09 -Děkuju, Alice, já to udělám.
-Můžu jít taky, mami?
01:13:13 Jistě miláčku. Pojď.
01:13:21 Byla tady.
01:13:23 Tady seděla. A jedla.
01:13:28 Potom vstala, věděla, že ho najde mrtvého.
01:13:34 Přesto vás vzala s sebou.
01:13:37 Vy lžete! Nikdy by nehrála takovou komedii!
01:13:41 Máte pravdu.
01:13:43 Emmino chování bylo několikrát za to dopoledne podivné.
01:13:48 Máme tu ztrápenou ženu, která myslí jen na svou smrt.
01:13:51 A přece Jean-Charles zaslechne její hádku s manželem,
01:13:54 kdy křičí, že má chuť ho zabít.
01:13:57 A chvíli na to s ním klidně hovoří o Colettině budoucnosti,
01:14:01 donese mu pivo a vesele obědvá s přáteli.
01:14:06 Zvláštní, ne?
01:14:08 Vy jste u soudu taky svědčila o té hádce mezi nimi.
01:14:12 Byla jsem na terase. Křičela tak, že to nešlo neslyšet.
01:14:17 Věděla, že Diega ztratila.
01:14:20 Slyším ji, jako by to bylo včera: "Mám chuť tě zabít".
01:14:26 Nevidíš, že to už zašlo moc daleko? Mám chuť tě zabít!
01:14:30 Jsi mizera, sobec, zbabělec!
01:14:33 Podívej, Emmo, přestaňme se vzájemně mučit,
01:14:35 za dva dny budu pryč!
-To mi nemůžeš udělat.
01:14:38 Ne po 12 letech manželství.
01:14:40 Prosím tě, víš, že snesu všechno, zůstaň!
01:14:43 Je konec! Lituji, Emmo.
01:14:47 Miluju Alice.
-Jsi hrozný hajzl!
01:14:52 Nenávidím tě! Nenávidím!
-To potvrzuju.
01:14:56 Ve zlosti vyslovit výhrůžku je jedna věc, provést ji je jiná.
01:15:00 Má pravdu, Marie.
01:15:02 Ne, nemá, a ty taky ne. Máma to udělala.
01:15:08 Dokážu ji pochopit, ale udělala to.
01:15:12 Je to zlé, ale je lepší podívat se pravdě do tváře.
01:15:16 Velmi správně, slečno!
01:15:19 Někdy jí trvá dlouho, než vyjde na povrch,
01:15:21 ale díky vašim vzpomínkám dnes víme,
01:15:24 že Emma, je nevinná.
-Ale co moje vzpomínka?
01:15:29 Otírala přece z té láhve svoje otisky!
01:15:33 Ano, to dělala, ale otírala jiné otisky!
01:15:37 Ty vaše, slečno!
-Vy jste se zbláznil, komisaři!
01:15:42 V předvečer vraždy jste se s Diegem pohádala.
01:15:44 -Možná, ale jak to s tím souvisí?
-Máte velkou představivost.
01:15:48 A Diegovi jste se natropila spoustu lotrovin.
01:15:52 Ano, dětinské kousky, žížaly v posteli...
01:15:56 Nesvědčila jste u soudu. Emma to nechtěla,
01:15:59 poslala vás do internátu, abyste byla daleko.
01:16:01 Obětovala se pro vás.
01:16:04 -Colette! Neříkej, že piješ pivo!
-To je pro Diega.
01:16:08 Včera jsem na něj byla ošklivá.
-Ukaž, donesu mu ho.
01:16:12 A zkusím s ním promluvit o tom internátu.
01:16:16 -Vážně?
-To je pravda.
01:16:20 Zapomněla jsem, že jsem v laboratoři ukradla šantu kočičí.
01:16:25 Bylo by mu z toho jenom špatně,
01:16:27 ale ani jsem mu to nikam nestihla nalít.
01:16:30 Neublížila bych mu.
01:16:33 Jak si mohla Emma myslet, panebože!
01:16:38 Já jsem ho nezabila!
01:16:40 A nedovolila bych, aby byla Emma obviněná místo mě!
01:16:44 Já jsem chtěla svědčit!
-To je pravda.
01:16:48 Ale paní Vargová požadovala,
01:16:50 abychom vás okamžitě poslali do internátu.
01:16:53 Colette svou sestru miluje. To je nesmysl, komisaři!
01:16:56 Je to nesmysl, ale nad tělem manžela Emma ztratila hlavu,
01:17:00 uvěřila tomu a smazala otisky.
01:17:03 Proto se odmítla u soudu hájit a trvala na té sebevraždě.
01:17:07 Teď to chápu.
01:17:09 Napsala mi po rozsudku dopis, že takhle je to všechno v pořádku.
01:17:15 Nenamáhala se říkat, že je nevinná. Chtěla jenom, abyste mlčela.
01:17:21 Tak strhující a jímavý příběh! A jak věrohodný!
01:17:27 Co ještě vytáhnete z toho klobouku? Kdo je tedy viníkem? Já?
01:17:33 Vím, že mě lidi nenávidí. Že vyvolávám pohoršení.
01:17:37 U soudu by porotci nejradši soudili mě.
01:17:40 Soudili a odsoudili.
-Položil jsem si pár otázek,
01:17:44 bezvýznamných detailů, které se u soudu neprobíraly.
01:17:48 Tak například, kde se vlastně našel jed.
01:17:52 -Bože!
-Takže pouze ve sklenici.
01:17:56 A v láhvi jed nebyl.
-No a?
01:17:59 Namáhejte si hlavu, pane Humberte! Emma otírá láhev, tudíž...
01:18:03 ...nevěděla, že neobsahuje jed.
01:18:08 -Máte ještě něco?
-Ano.
01:18:11 Co řekl Varga, když se napil piva?
01:18:16 Dneska má všechno odpornou chuť.
01:18:19 To se někdy stává.
01:18:21 -Odpusť, lásko. Aspoň je studené.
-Je mi zima. Dojdu si pro svetr.
01:18:28 Pospěš si. Alice!
01:18:32 Dneska jsi nádherná!
01:18:35 Přesně tenhle pohled chci!
01:18:39 "Dneska má všechno odpornou chuť."
01:18:42 Z toho plyne, že něco odporného už ten den o něco dřív pil.
01:18:46 Za jak dlouho tak bolehlav účinkuje?
01:18:50 -Tak za dvě hodiny, to...
-A ještě, pane Humberte,
01:18:54 když se Emma zdržela ve vaší laboratoři,
01:18:57 tak vy jste stál zády do místnosti?
01:19:02 Promiňte, doufám, že jsem vás moc nenudil.
01:19:07 No, víte, botanika.
01:19:10 Všechny ty usušené bylinky, já mám radši život!
01:19:16 Jak tomu říkáte? Aha, bezvýznamný detail.
01:19:23 Já v tom vidím domněnku, která se na ničem nezakládá.
01:19:27 Držte se radši výhrůžek smrtí, které vykřikovala ta šílená ženská!
01:19:32 Máte dva svědky.
01:19:34 To je fakt, ta divoká scéna je klíčem k tomu případu.
01:19:38 Na jedné straně Jean-Charles zaslechne a vyloží si několik vět
01:19:42 a na druhé straně vy, paní Lavalettová.
01:19:44 Jediná, kdo všechno slyšela.
01:19:47 Takže co si to skutečně manželé řekli?
01:19:50 To už zacházíte moc daleko!
01:19:52 Alice, paní Lavalettová, chci říct.
01:19:55 Ona a Diego se opravdu milovali, byli tak zamilovaní.
01:19:59 Děkuju vám Jean-Charlesi. Nemusíte mě hájit.
01:20:03 Já...
01:20:05 Léta plynou ale vy pořád vypadáte stejně dojemně.
01:20:12 Milovala jsem ho k zbláznění.
-Já vím.
01:20:15 Byla jste Julie. Ale Varga nebyl Romeo.
01:20:21 Zase jedna z těch vašich metafor.
01:20:25 Ta komedie trvala už dost dlouho, promiňte.
01:20:37 Mami!
01:20:59 -Vargo!
-Nemám na hovory náladu.
01:21:02 Co si myslíš? Že se budu trpně dívat, jak odcházíš?
01:21:06 To nejde, Vargo, rozbíjíš mi život! Podívej se na mě.
01:21:12 Tak slyšíš mě?!
01:21:15 Už mi není 20, nemůžu s ní soupeřit.
01:21:18 Bože, Emmo! Jako kdybys mě po těch letech neznala.
01:21:22 Víš přece, že se vždycky vracím k tobě, ne!
01:21:25 Snaž se mít trpělivost, za dva dny to domaluju,
01:21:28 a pak se spakuje.-Chceš říct, že je to s ní jako vždycky?
01:21:31 Jenom chvilkový rozmar?
-Je otravná.
01:21:33 Nebýt obrazu, už jsem ji dávno nechal.
01:21:36 Pobuřuješ mě! Děláš si s lidma co chceš, využíváš je.
01:21:38 Ta se z toho otřepe. Jen chci ten obraz dokončit.
01:21:41 Už toho mám víc než dost. Překročil jsi meze, rozumíš?
01:21:44 -Já už toho mám ale taky dost.
-Zůstaneš tady!
01:21:47 To je moc snadné. Pokaždé, když je problém, utečeš.
01:21:50 Já neutíkám, jdu malovat.
01:21:52 Nevidíš, že to už zašlo moc daleko? Mám chuť tě zabít.
01:21:55 No prosím, tak mě zabij.
01:21:58 Jsem hrozný, jsem egoista, ale miluju tě!
01:22:01 Nesahej na mě! Mám toho dost, jsem unavená.
01:22:06 Už tě nechci vidět, jdi pryč!
01:22:08 Jdi pryč! Jdi pryč, jdi pryč!
01:22:12 -Emmo, to nemyslíš vážně!
-Ano, myslím to vážně.
01:22:18 Odejdi s ní. Chci, abys s ní odešel.
01:22:22 Nemůžu bez tebe žít. Nechci tě ztratit, chápeš to?
01:22:26 Emmo, já tě miluju! Nech mě u sebe!
01:22:29 Nech mě tu, udělám, co budeš chtít, přísahám! Emmo!
01:22:36 Jsem tvoje, Vargo. Ale tohle už nechci nikdy prožít.
01:22:45 Varga mi připadal příliš krutý. Chtěla jsem, aby jí to řekl hned.
01:22:51 Vy jste ho zabila, Alice. Zklamal vás, tak jste ho zabila.
01:22:57 Měli vám useknout hlavu.
01:23:00 Ještě pořád si myslíte, že vás Diego miloval?
01:23:04 Vykašlal se na vás. Nesnášel vás. Taková je pravda.
01:23:09 -O čem jste mluvili na terase?
-O ničem.
01:23:12 Přišel Diego a Alice se šla převléknout.
01:23:15 -A tebe mám malovat v tomhle?
-Jsem tu za minutku.
01:23:22 Šla jste se převléknout ale nejen to.
01:23:25 Kam jste schovala ten jed?
-Do kabelky.
01:23:52 Připravená?
01:23:56 Taky mi uděláš scénu?
01:24:04 -Miluju tě.
-Já tebe taky, miláčku.
01:24:09 Ale já tě miluju doopravdy.
01:24:13 V mém životě nebude jiný muž, vím to. Nikdo jiný než ty.
01:24:18 Ty jsi pořád jako malá.
01:24:24 -Nikdys mě nebral vážně.
-Ale to víš že jo, anděli.
01:24:29 Půjdem na to?
-Ano.
01:24:35 Už tu nemůžu být s tvojí ženou. Pořád ti na ní záleží?
01:24:41 Ne, už je skoro konec. Pak budeme spolu.
01:24:45 -Přísaháš?
-Ano. Jen ty a já, miláčku.
01:24:54 Díky.
01:25:01 Áh, to je odporné! A navíc teplé.
01:25:07 Později, pod záminkou že si jdete pro svetr,
01:25:09 jste uložila ampulku do Emmina prádelníku,
01:25:12 kde ji našla policie.
01:25:17 Varga maloval do konce svých sil.
01:25:23 Maloval tvář ženy, která se dívala, jak umírá.
01:25:29 Říkal, že to bude jeho životní dílo.
01:25:32 Lhal mi. Chtěl se mě zbavit.
01:25:34 Možná, že ta jeho lež byla na tom to nejhorší.
01:25:38 Tak strašně zbabělá! A ještě horší byl ten její soucit.
01:25:43 Já ji měla chuť zašlápnout a ona mě bránila.
01:25:46 Bylo to k zblití.
01:26:15 -Pojeď se mnou, mami.
-Ne, zůstanu tady v tomto domě.
01:26:22 Nemůžeš tu zůstat sama, Marie má pravdu.
01:26:25 Jsem zvyklá. Nic nepotřebuju. Nechci už žít bez Vargy.
01:26:32 -Nemá mě ráda.
-To víš, že má.
01:26:35 Vždycky nás milovala, ale Diego zabral nejvíc místa.
01:27:33 Konal jsem jen svou povinnost, pane prefekte,
01:27:36 vrátit svobodu nevinné osobě. Opravdu?
01:27:40 Ale to mi bude ctí, pane, velikou ctí! Eh.
01:27:45 Má úcta, pane prefekte!
01:27:48 Tak to se musí oslavit nějakým dobrým obědem, pojďte, Lampione!
01:27:56 Prefekt je mi moc vděčný,
01:27:58 bez mé diskrétnosti a taktu to mohl být skandál.
01:28:01 A pomýšlí pro mě na vyznamenání.
-A co já, pane?
01:28:04 Co vy? Co tenhle pohřební výraz?
01:28:07 Mám dojem, že vás, moje vyznamenání netěší!
01:28:09 Ale ano, mám ohromnou radost, ale nemohl jste se mu o mně zmínit?
01:28:13 Ah! Ne, to by nebylo vhodné.
01:28:15 Taky, jsem přispěl k vyřešení toho případu.
01:28:17 -Kam jsem to jenom strčil?
-Byli jsme tým, ne?
01:28:20 Jistě, byl jste skvělý, Emile, no a?
01:28:23 Mohl jste s ním teda promluvit o mém zařazení.
01:28:25 -Usoudil jsem, že je to zbytečné.
-Prosím?
01:28:28 -Á! Tady je to!
-To je moje výpověď.
01:28:33 Znám ty úřední průtahy a znám i vás, tak jsem ji neodeslal.
01:28:37 A nemyslel jsem si to, co jsem vám řekl.
01:28:40 -Komisaři!
-Žádné výlevy, žádné výlevy!
01:28:43 Masový kotlík mistra Gervaise d× Anglese,
01:28:45 co vám to říká? Je to něco úžasného! Pojďte!
01:28:52 Tak na co čekáte? To je rozkaz, inspektore Lampione!
01:29:29 Připravili: Překlad: Kateřina Vinšová
01:29:32 Dialogy: Jarmila Hampacherová Dramaturgie: Zuzana Kopečková
01:29:37 Asistentka režie: Eva Maxová Vedoucí produkce: Lucie Matoušková
01:29:41 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
01:29:44 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský Režie: Jiří Kodeš
01:29:47 Skryté titulky: Stanislav Vyšín
01:29:50 Vyrobila Česká televize, 2011
Inspektor Lampion podlehne svodům velkých výdělků v soukromé detektivní kanceláři a dá na policii výpověď. Aspoň ho už nebude štvát jeho nadřízený komisař Larosiere, který ho právě nespravedlivě seřval. Ale zanedlouho pozná Lampion rub své nové práce: plížit se za nevěrnými manželkami není pro něj zrovna to, co chtěl v životě dělat. Koná se návrat ztraceného syna. Moudrý Larosiere dal jeho výpověď do šuplíku a tak se spolu mohou ihned pustit do pátrání v případu vraždy staré patnáct let. Emma Vargas byla tehdy odsouzena za to, že otrávila svého manžela. Slavný malíř měl sice mnoho milenek, z nichž některé dokonce přivedl domů, ale Emma tvrdí, že je nevinná. Kolem umělce bylo v té době pět lidí, kteří měli motiv i příležitost Vargase otrávit.