Nejlepší kamarádka je něco víc než všechny ostatní holky. Dánský film (2009). Hrají: E. Arndt-Jensenová, N. F. Koppelová, J. Berman, N. Kopernikus a další. Režie Charlotte Sachs Bostrupová
00:00:02 Česká televize uvádí dánský film.
00:00:26 KARLA A KATRIN
00:00:30 Nejlepší kamarádka je něco víc než všechny ostatní holky.
00:00:35 S ní se dá probrat všechno
00:00:38 a zůstane s vámi, ať se stane, co se stane.
00:00:42 Všechny holky ve třídě nějakou mají.
00:00:46 Taky jsem kdysi jednu měla.
00:00:54 Jmenuje se Katrin.
00:00:57 Byla to moje nejlepší, nej nej kamarádka.
00:01:00 Ale pak u nás doma nastaly velké problémy.
00:01:04 Neměla jsem pražádnou chuť se s někým bavit.
00:01:07 Později už zase chtěla být Katrin raději s jinými holkami.
00:01:13 Ačkoli je to už dlouho, stále se mi po ní stýská.
00:01:17 Strašně moc.
00:01:23 To není zrovna milé dávat dětem škorpióna do svačinového boxu.
00:01:27 -To já?
-Ano, pro ostatní děti
00:01:29 je to nebezpečné.
-I pro tebe je to nebezpečné.
00:01:32 A ze školy rovnou domů, jasný? Budeme společně balit na zítřek.
00:01:36 Vážně, mami, kdy dostanu nový mobil?
00:01:38 -Právě nový máš.
-Ale ten zrovna nemůžu najít.
00:01:41 Tak ho musíš hledat, nebudeme ti dávat nové mobily jenom proto,
00:01:44 že si neumíš dát pozor na své věci. Madsi Mortene, vezmi si batoh.
00:01:47 Já se zblázním, nevím, kde jsou klíče od auta.
00:01:51 Fajn, autobus odjíždí.
-Hoď sebou, Karlo.
00:01:54 Jinak přijdete zase pozdě.
-To je mi fuk.
00:01:56 Poslyš, jestli mobil nenajdeš, dostaneš nový po prázdninách, ano?
00:02:00 -O to nejde.
-Tak o co?
00:02:04 Chtěla bych na prázdniny nějakou kamarádku.
00:02:07 -Ptala ses Katrin?
-Co když řekne ne?
00:02:14 Každopádně se jí musíš zeptat.
00:02:37 "Ahoj Katrin. Nejela bys s námi na chatu?
00:02:41 Bude to senzační."
00:02:49 (není slyšet)
00:03:05 Užijte si všichni krásně letní prázdniny!
00:03:31 -Ahoj.
-Ahoj.
00:03:34 Katrin, co vlastně děláš o prázdninách?
00:03:37 Chystáme se do Řecka. Ale jedeme až za několik týdnů.
00:03:40 -My budeme na chatě.
-Á, koukněte, esemeska od Nikolaje.
00:03:45 Ale to nepíše on.
00:03:48 Jestli nemáš nic jiného, mohla bys jet s námi.
00:03:52 Bude to senzační, máme totiž vlastní jezero a tak.
00:03:58 Nechceš jet?
-Budu o tom přemýšlet.
00:04:01 Musíš ale rychle, protože my odjíždíme už zítra.
00:04:05 Á, ten je strašnej, koukněte!
00:04:13 Zavoláš?
00:04:31 Ahoj zlato. Jak bylo?
00:04:37 No jak bylo?
-Nesahej na to!
00:04:39 Klídek! Aby ses nezbláznila.
00:04:41 -Pojede Katrin s námi?
-Katrin? Ta je suprová.
00:04:45 Slíbila mi kdysi, že mi dá pusu.
-Ta je na tohle celá žhavá.
00:04:51 -Cože? Co říkala?
-Neví, jestli pojede.
00:04:56 TELEFON
00:04:58 -Proč nemáš kamarádku?
-Do toho ti nic není.
00:05:01 Ahoj, Dolly. Můžu ti zavolat za dvě minutky?
00:05:04 To s tebou fakt nikdo nevydrží? Kam jdeš, co je?
00:05:08 -(polohlasem) Jsi prevít.
-Jen jsem se zeptal.
00:05:19 Promiň mi to, to byla Dolly. Víš, jaké to je,
00:05:21 když kámoška zavolá?
-Ne, to tedy fakt nevím.
00:05:28 Zlato, proč se nezkusíš zeptat jiné kamarádky?
00:05:32 Protože jinou nechci. Chci kamarádit s Katrin.
00:05:36 Pochopíš to?
00:05:40 Samozřejmě. Jenže člověk nemůže druhé k něčemu nutit.
00:05:50 No tak...
00:05:55 Ale jdi...
00:05:58 Ona brzy zavolá, uvidíš.
00:06:09 Určitě zavolá.
00:06:18 Jo, mám úlovek!
00:06:22 Páni!
00:06:25 Ahoj tati!
-Měl bys raději rybařit ve vodě.
00:06:28 V téhle kšiltovce moc masa není.
-Že to neřekneš mámě.
00:06:32 Dost by se zlobila. Trénuju, letos toho odporného Kurta chytím.
00:06:37 Dokud tam bude ta stará štika kroužit, půjde v jezeře o život.
00:06:41 -Proč jí ta Katrin nezavolá?
-Jen klid,
00:06:44 Karla bude v pohodě, má ještě nás.
-Nechápeš to.
00:06:47 -Ne, zřejmě ne.
-Každá holka musí mít
00:06:50 opravdovou kamarádku.
-Možná, že tomu nerozumím.
00:06:53 Ale jednu věc vím a to, že odjíždíme na chatu
00:06:56 a já postavím tu nejhezčí kůlnu v celé severní Evropě.
00:06:59 A budeš hrdá na svého řemeslníka.
00:07:02 -Ahoj.
-Ahoj.
00:07:04 -Ahoj Franku.
-Měl jsem vyzvednout Karlu.
00:07:08 -Ano.
-Kde je?
00:07:13 Co říkala?
-Že si to musí promyslet.
00:07:16 Je hodně oblíbená. Dokáže se bavit s každým.
00:07:20 Ty přece taky. Myslím, že jsi na povídání nejlepší na světě.
00:07:25 -Vážně?
-Jsi nejmilejší,
00:07:27 nejzábavnější a nejsenzačnější.
00:07:32 Přijedu na chatu za vámi. Ano? Můžeme si zahrát
00:07:36 na hledání pokladu v lese.
-Tak jo.
00:07:39 Počkej, stůj! Zapomněli jsme na prázdninový dárek pro tebe.
00:07:49 -Co říkáš tomuhle?
-Je roztomilý.
00:08:05 -Malá ovečka.
-Kterou chceš?
00:08:08 -Nevím. Obě jsou tak roztomilé.
-Když si nedokážeš vybrat,
00:08:14 budeme muset vzít obě. Jednu dáš Katrin, jestli s vámi pojede.
00:08:18 -Jo!
-A pamatuj, nejlepší kamarádky
00:08:22 si vyměňují krev.
-Jak to?
00:08:25 To je moc důležité. Smíchat krev kvůli přátelství znamená udržet ho.
00:08:29 To je jako stát se sourozenci.
-Jak se to dělá?
00:08:33 Takhle, koukni. Řízneš se lehce do špičky prstu.
00:08:39 A pak přitlačíte prsty k sobě. A pak...
00:08:42 -Je přátelství navždycky?
-Navěky věků.
00:08:49 Dobře, že odjíždíme. V domě se usadili škorpióni.
00:08:53 -To je hodně dobře.
-Budeme si muset najít
00:08:56 jiné místo k bydlení.
-Hm. Do prčic, au...
00:09:00 -Do prčic se neříká.
-Ale dospělí někdy můžou.
00:09:05 -Chceš to pofoukat?
-To si bereš s sebou?
00:09:07 -Jinak Kurta neulovím.
-Madsi Mortene, už zase ta ryba?
00:09:14 Rikke, máš ještě něco s sebou?
-Je to na chodbě.
00:09:21 Kdyby chtěla jet se mnou, určitě by zavolala.
00:09:28 Nechce se jí.
00:09:31 -Tedy. Promiň, ale...
-Co je? To jsou šaty.
00:09:35 Kolikrát denně se chceš převlékat? Proč tady fňukáš?
00:09:40 -Katrin se jí neozvala.
-Ale ozvala.
00:09:43 Mluvil jsem s jejím tátou. Neřekl jsem vám to?
00:09:46 -Ne, to teda neřekl.
-Co říkala?
00:09:48 Že přijde. Řekl jsem, aby si vzala spacák, nevím, kolik je tam peřin.
00:09:53 Leife, ty jsi ale hlava!
00:09:58 Myslel jsem, že jsem vám to řekl. Naprosto vážně.
00:10:04 Takže odjezd.
00:10:06 Proboha, zapomněla jsem ti říct, že jsem pozvala Dolly.
00:10:10 -Opravdu?
-Ano, je úplně na dně.
00:10:12 Rozešla se s Jesperem.
-Už zas?
00:10:15 Ona mě teď fakt potřebuje. Chápeš?
00:10:32 -Leife, dozadu se přece 4 nevejdeme
-Ty a Katrin pojedete s Dolly.
00:10:40 -Tupoune tupej.
-Nech toho!
00:10:43 -Nechte si to na jindy, kluci.
-On mě provokuje.
00:10:47 -Kde je ta Katrin?
-Ví, kdy odjíždíme?
00:10:50 -Ano.
-Možná se jí nechtělo.
00:10:54 -Ovšemže se jí chtělo.
-Určitě jsi jí řekl,
00:10:57 v kolik odjíždíme?
-Ano.
00:11:15 Odjíždíme. Stejně nepřijde.
00:11:20 -Ahoj Karlo!
-Ahoj.
00:11:25 Už jsem nevěřila, že přijdeš.
-Omlouvám se,
00:11:28 ale nemohli jsme najít spacák. A pak si máma vzpomněla,
00:11:32 že ho půjčila mému bratránkovi a tak jsme museli k němu zajet
00:11:35 a vzít si ho. Bydlí až v Hareskovenu.
00:12:09 Ach ne. Vlastně jsem už přestala.
00:12:13 Ale zas ty trable s mým přítelem, tedy expřítelem.
00:12:18 To mě naprosto sebralo. A nejhorší je, že se nechám tak zblbnout.
00:12:23 V jednu chvíli ho nemůžu ani vidět a pak zase najednou mám chuť
00:12:27 mu zavolat a říct mu, že bez něho nemůžu být.
00:12:30 Znáte to?
-Hm.
00:12:34 Ta zatracená rozpolcenost! Ale to prostě nejde.
00:12:38 Nemůžu se na něj spolehnout, mělo mi to dojít hned.
00:12:43 Mužská aura je zelená, to má být pro nás varování, ne?
00:12:48 -Co je to aura?
-No přece astrální pole,
00:12:51 pak je éterické pole, a pak ještě mentální pole.
00:12:55 A to astrální pole se nachází na okraji.
00:12:58 Jednoduše, jsou to barvy, které má člověk kolem hlavy.
00:13:02 -(šeptem) Mluví z cesty.
-A co vlastně ty? Máš už kluka?
00:13:06 -Ale Dolly!!
-Co je?
00:13:09 -Na to jsem ještě malá.
-Ale je ti přece 14.
00:13:13 -Dolly, mně je 12.
-Bože, tobě je 12?
00:13:17 Tak to je opravdu asi ještě brzo. Buď ráda, zlato.
00:13:25 Gerdo, jsme tady.
00:13:33 Dáš si nanuka? Zvu tě. Pojď.
00:13:37 -Pozor na střepy.
-My si dáme určitě
00:13:40 nějaké brambůrky a...
-Byli tu zloději, Gerdo?
00:13:43 Ano, byli. Už podruhé za jeden týden.
00:13:47 -Nebo Zelené jablko.
-Ten je taky dost dobrej.
00:13:52 -Počkej, vezmu si raději citrónový.
-Dobře, já taky.
00:13:59 Někdy si uděláme táborák.
00:14:03 É... co děláš?
-Co jsem udělal?
00:14:06 -Předběhl jsi nás.
-To je toho.
00:14:09 Jdi zpátky, to se tu nedělá.
00:14:11 -Přišli jsme stejně.
-Ty jsi mě neslyšel?
00:14:15 Učili tě, jak se chovat?
-Naštěstí ne.
00:14:19 -Ahoj holky.
-Ahoj.
00:14:21 Ale ten táborák by mohl být dobrý.
00:14:31 Potřebuju se vyčůrat.
00:14:37 To se tam dolů i kadí?
00:14:41 Stačí si zacpat nos.
00:14:44 To radši o prázdninách nepůjdu na záchod.
00:14:49 -Čůrat můžeš taky v lese.
-Uhni s tím míčem.
00:14:52 Tu máš.
00:14:56 Dík.
00:14:59 Mami, nepořídíme si co nejdřív záchod v chatě?
00:15:02 Vždyť je to romantika, taková kadibudka.
00:15:05 Leda tak v době kamenné.
00:15:10 Vlastně mám pro tebe malé překvapení.
00:15:13 Ta je roztomilá.
00:15:16 -Koukni, Katrin.
-Tak co, Madsi Mortene,
00:15:19 chytneš žraloka nebo ne?
-Něco takového. Chceš být u toho?
00:15:24 -Už jdeš? Padej.
-Budu na molu.
00:15:40 Díky moc.
00:15:42 -Líbí se ti?
-Jasně, že líbí. Děkuju.
00:15:46 -Já dostala tuhle. To je myška.
-Aha.
00:15:51 Můžeme si je vyměnit, kdyby jsi třeba chtěla.
00:15:55 Ne, tahle je roztomilá.
00:16:00 Půjdeme ven?
00:16:04 Ach ne.
00:16:09 Musíš mi říct, až už budeš mít toho mého tlachání plný zuby.
00:16:13 Mám ráda tvoje tlachání, vždyť to dobře víš.
00:16:16 Ty, Dolly, je pravda, že umíš vykládat z karet?
00:16:19 -Hm, ano.
-Super!
00:16:22 A mohla bys nám s Katrin věštit, jestli budeme mít fajn prázdniny?
00:16:26 Teď ne, zlato. Jsem naprosto nesoustředěná.
00:16:30 No tak, Dolly. Jen malinkatou věštbičku. Prosím.
00:16:57 -Můžeme se o jednu kartu podělit?
-To je na vás.
00:17:02 Tak se podělíme o tuhle.
00:17:09 Velké zážitky a to hned za rohem.
00:17:15 Potkáte nové lidi.
00:17:20 S nejistým výsledkem.
-Cože?
00:17:23 -Hrozí, že se rozkmotříte.
-Jak by k tomu mohlo dojít?
00:17:29 To já nevím. Karty nemluví o detailech.
00:17:36 Neřekly, abych třeba teď seděla tady.
00:17:39 39 na krku, svobodná, bez dětí, bez chlapa a bez ničeho.
00:17:43 Za to si můžu jen sama.
00:17:45 -Nemáte hlad?-Jé, ahoj.
-Ty kouříš?-Ne.
00:17:56 -Co znamená tahle karta?
-Princ s proutkem.
00:18:02 Rašící láska.
00:18:06 To se musíš zeptat sama sebe.
00:18:23 -Dá se v jezeře koupat?
-Být tebou, tak to nedělám.
00:18:27 -Proč ne?
-Kvůli Kurtovi.
00:18:30 -Kurtovi?
-To je příšerně stará štika,
00:18:33 která žije v jezeře a váží přes 100 kilo.
00:18:36 Psst, ještě vystrašíš Kurta.
-Ta ryba vůbec neexistuje.
00:18:41 To budeš tvrdit do doby, než ti ukousne prsty na nohou.
00:18:46 Zkusíš to?
-To bych ti dala,
00:18:48 kdybych ho chytla, co? V tom jsem dobrá, abys věděl.
00:18:52 Klídek, na to, aby ho vytáhli, musí být dva.
00:18:56 Katrin,
00:18:58 nechceš se projít?
00:19:02 Můžeme zajít do obchodu pro něco dobrýho.
00:19:04 -To můžeme?
-Zajdeme se zeptat.
00:19:07 -Tu máš. Hodně štěstí s Kurtem.
-Pojď.
00:19:11 Psst.
00:19:14 (falešný zpěv) Pekař peče koláčky, mrňavé a nehezké,
00:19:19 v okně se houpou preclíky moukou obalené.
00:19:23 Ze stropu mu visí rohlíku kousek nesnězený,
00:19:28 a když pak jeho žena foukne, neupeče už žádný jiný...
00:19:33 Už jsme slyšeli z té písničky až moc.
00:19:36 -Já se nudím.
-Najdi si něco, co tě zajímá.
00:19:39 Hovínka.
00:19:45 (vzlykání)
00:19:48 No tak, neplač. To za to nestojí.
00:19:56 Pomalu, Karlo, celé to zboříte.
00:19:58 -Mohly bychom zajít do obchodu?
-Ne, budeme jíst.
00:20:01 -Mami, můžem s Katrin do obchodu?
-Za chviličku bude oběd.
00:20:04 Zrovna jsme snědly chlebíčky. Viď, Katrin?
00:20:08 -Najíme se společně.
-Mami, fakt. Prosím.
00:20:13 No tak.
-Dobrá, běžte. Ale na večeři domů!
00:20:17 Jo, jo.
00:20:19 -Rikke, tys jim dovolila odejít?
-Ano.
00:20:23 Dobře. Takže dva talíře dám zpátky.
00:20:28 Nevěř tomu, co říkala Dolly, že se spolu nepohodneme.
00:20:32 -Proč ne?
-Nemá vždycky pravdu.
00:20:35 Jednou věštila, že si máma vezme nějakého Angličana.
00:20:39 No a Leif je z Vanlose.
00:20:44 Nepostavíme si v lese skrýš?
00:20:47 Mohly bychom si tam vzít deky a měly naše tajné místo.
00:20:52 Jako kdysi na vaší zahradě.
-Nejsou skrýše trošku dětinské?
00:21:00 Kdo se ti zdá nejzajímavější?
-Myslíš jako kluky?
00:21:04 -No jasně, ti ze třídy.
-Co tady děláte?!
00:21:13 -Na něco jsem se ptal.
-É... bydlíme tady.
00:21:19 -Tady?
-Ano, máme chatu u jezera.
00:21:25 Kam kráčíte?
00:21:29 Pojď, Katrin.
00:21:32 Procházet se po téhle cestě není zadarmo.
00:21:36 -My tam ale musíme.
-Jo, když za to zaplatíte.
00:21:40 -Ta cesta není tvoje.
-Ne, ale já tady vybírám.
00:21:49 Dej mi tašku.
-Ne.
00:21:51 -Dotkni se a začneme křičet.
-Jen si křičte.
00:21:54 Tady vás nikdo neuslyší.
00:21:58 Pusť ji, přestaň.
00:22:00 Pusť! Pusť! Pomoc!
-Pomoc!
00:22:05 Vy tam!
00:22:07 Koukejte je pustit. Znám je.
00:22:10 -Co tu děláš, nádivo?
-Sklapni!
00:22:13 -Jinak co?
-Říkám, že ty holky znám,
00:22:16 a vy je necháte na pokoji.
00:22:20 A já zase, že bys měl odtáhnout do Kodaně.
00:22:23 Nebo už tě v ústavu nechtějí?
00:22:27 Pojďte!
00:22:29 Budou ti k něčemu, až půjdeš krást?
00:22:35 Pojď, mizíme.
00:22:40 -Jak se jmenuješ?
-Jonas.
00:22:43 Já jsem Katrin a to je Karla.
00:22:47 -Ty znáš tamty kluky?
-Tady se všichni známe.
00:22:51 Ten velkej je Ulrik.
-Proč říkali, že jsi byl v ústavu?
00:22:54 Protože jsou tupouni. Tomu se neříká ústav.
00:22:58 -A jak teda?
-Celodenní péče.
00:23:01 -Není to něco jako dětský domov?
-Jo. Ale o prázdninách
00:23:05 jsem u pěstounů. Tady na statku.
-Ale co tvoji skuteční rodiče?
00:23:10 Co je s nimi?
-(šeptem) Na to se neptá.
00:23:15 Proč ne?
00:23:23 Tady to máme. Včera jsme tu měli zase vloupačku.
00:23:27 -To je mrzuté, Gerdo.
-No to mi povídej.
00:23:30 -Co ukradli?
-To samé co minule.
00:23:33 Pivo, alkohol, cigarety, DVD. Teď to zase doplňuju.
00:23:36 -A není to jeden pachatel?
-Ne, to doopravdy nevím.
00:23:41 Vede to k určitému podezření. Je to tak trošku zvláštní,
00:23:44 že se to děje od doby, co přijel ten Jonas k Andersovi a Dorthe.
00:23:48 Hm. Taky mě to napadlo. Totéž jsem řekla policii.
00:23:51 Musela jsem, nedalo se nic jiného dělat.
00:23:55 Mají to ty děti z ústavů těžké. Člověk dobře ví,
00:23:58 že si projdou vším možným včetně trestných činů.
00:24:02 Jo, ale víš co? Po tomhle už s nimi nemám žádný soucit.
00:24:23 Přestaň s tím, seskoč!
00:24:27 Ale, Prcku. Nemůžeš okukovat lidi, když jsou na záchodě,
00:24:30 to je děsně neslušné.
-Tak proč je ve dveřích okénko?
00:24:34 Podívej se, jestli nejsou venku škorpióni.
00:24:37 Ne, tohle je větší legrace.
00:24:39 Klidně si zapal.
00:24:47 No, už je ti líp?
00:24:50 Nechtěly byste se podívat na moje plány pro kůlnu?
00:24:53 -Podívám se rád.
-Musíte si prohlídnout nákresy.
00:24:57 Bude fungl nová, se šikmou střechou a na ní bude střešní lepenka.
00:25:02 A když si představíte štít, tak stará kůlna ho má takhle.
00:25:06 Tohle ovšem bude nová a ta dostane štít naprosto jiný.
00:25:10 Tady se to prořeže...
-Milý Leife, dobře víš, že tě...
00:25:14 Že tě mám ráda. A je od tebe moc milé, že mi to všechno ukazuješ.
00:25:19 Ale já teď mám skutečně problémy s mužskou energií. Rozumíš?
00:25:24 Dobře.
00:25:33 Takže můžu v klidu zbořit starou kůlnu.
00:25:36 A nová bude stát tam, kde stojí stará, jen naprosto jiná.
00:25:39 -Vezmeš s sebou Prcka?
-Jasně, pojď.
00:25:59 -Půjdeš k nám?
-Vlastně nevím.
00:26:05 Spíš už půjdu.
00:26:07 Možná se uvidíme zase zítra.
00:26:12 -Tak jo.
-Ahoj.
00:26:14 -Ahoj.
-Ahoj.
00:26:20 Myslí si, že v obchodě kradl on.
-Kdo?
00:26:23 Gerda a ta druhá. Slyšela jsem, jak se o tom bavily.
00:26:29 Myslíš, že mu to máme říct?
00:26:38 Vzpomínáš, jak jsme byli v Molivos, když jsi byla malá?
00:26:41 Mads Morten a Karla seděli na nafukovacím kruhu,
00:26:44 který táhl za sebou člun a oni ječeli.
00:26:47 -Mami!
-Ale vzpomínáš si na to?
00:26:49 Strašně jsme se nasmáli.
-(rána) Á, zatraceně. Ach ne.
00:26:56 V té prťavé chodbě není vidět na krok.
00:27:00 Ach bože, ne. Leif se na mě naštve.
00:27:04 Kluci jsou na kutích.
00:27:08 Promiň, co se stalo?
00:27:11 Leife, nesmíš se na mě fakt, ale fakt zlobit, ano?
00:27:14 Šla jsem na chodbu a tam byla hrozná tma.
00:27:18 Aha...
00:27:20 -Ale já ji zítra spravím.
-Díky, není třeba.
00:27:24 Holky, zuby a spát.
00:27:27 Dobrou noc! A žádné hihňání, jasný?
-Ne, ne.
00:27:31 -Jinak vzbudíte kluky.
-Jo, jdi už.
00:27:34 No, no...
00:27:43 Proč vlastně bydlel Jonas v dětském domově?
00:27:48 To já nevím.
00:27:51 -Možná mu umřeli rodiče.
-Možná.
00:27:56 Začíná mi ho být líto.
00:28:07 Mohl se nějak provinit. Tak ho rodičům odebrali.
00:28:12 Viděla jsem to v televizi.
-Nemyslím si, že by něco ukradl.
00:28:17 To já taky ne.
00:28:26 Nemyslíš, že je fajn?
00:28:30 Hm. A ty?
00:28:35 Umíme se shodnout, co?
00:28:40 -Už jsi dala klukovi pusu?
-Ne a ty?
00:28:45 -Skoro.
-Kdo to byl?
00:28:49 Byl to někdo ze třídy?
-To neřeknu.
00:28:52 Ne, kdo to byl? Řekni, řekni to.
00:28:55 Byl to Nikolaj? Řekni to. Katrin, řekni mi to.
00:28:58 Nepřestanu se ptát, dokud mi neřekneš, kdo to byl.
00:29:02 Katrin, řekni to...
-Co jsme si domluvili?!
00:29:05 -Vstup zakázán.
-Proboha...
00:29:38 Dobré ráno, kámoško.
00:29:42 -Vyspala ses dobře Katrin?
-Hm.
00:29:49 Nemohly bychom být zase nejlepšími kamarádkami?
00:29:56 Vyměníme si krev?
-A proč?
00:30:01 Když se vymění krev, spojí to ty dva navěky
00:30:05 a nic je nerozdělí. Vstoupíš do rodiny.
00:30:13 Nebolí to. Je to jen malá ranka.
00:30:17 Můžeš se píchnout třeba jehlou.
00:30:21 Já ti nevím.
00:30:25 To první nebo obojí?
00:30:29 Obojí.
00:30:36 Vstaneme?
00:30:41 RÁNY KLADIVEM
00:31:01 Nic se nestalo. Jsem v pohodě!
00:31:12 Jsem v pohodě.
00:31:17 Á, do prčic. Do prčic...
00:31:23 Zatracená kůlna.
-Co se stalo?
00:31:27 -Ach, můžeš se mi na to podívat?
-Ukaž.
00:31:30 -Je to vymknuté.
-Vydrž.
00:31:33 Co si myslíš o Karle a Katrin?
-Jsou v pohodě.
00:31:37 Když mi zakazují vstup do pokoje, určitě se zase skamarádily.
00:31:43 Kde je Dolly?
-Spí.
00:31:49 -To se tu budete zase líbat?
-Zase tolik se nelíbáme.
00:31:54 -Podle mě se líbáte víc než dost.
-Zašly byste do stánku u statku
00:31:57 nakoupit brambory? Kdyby tam nebyli, tak v obchodě.
00:32:00 -Dobře.
-Fajn.
00:32:02 -Nepůjde někdo na záchod?
-Vezměte si Prcka.
00:32:05 -Musíme?
-Ano.
00:32:08 Myslela jsem, že by měly být trošku víc samy.
00:32:11 Ano, ale jsou tu i jiní, kteří by byli taky rádi někdy sami.
00:32:17 -Dobré ráno!
-Dobré ráno.
00:32:20 Dobrý den.
00:32:22 Ta statkářská budka je úžasná.
00:32:26 Vezmeš si, jen co budeš potřebovat a pak dáš peníze do piksly.
00:32:30 A když má někdo filipa, tak tam žádný prachy nedá.
00:32:34 -Krást není zrovna úžasný.
-Nechce se mi jít až do vesnice.
00:32:40 Co kdybychom zase potkaly ty kluky.
00:32:44 Vím, co musíme. Najít nějaké bramborové stromy.
00:32:48 -Brambory rostou v zemi, chytráku!
-To je nechutný.
00:32:52 Ne tolik, jako očumovat lidi na záchodě.
00:32:54 Už jsi to zkusila? Tak co o tom víš?
00:33:01 Koukněte.
00:33:05 Ty na kraji si přece můžeme vzít.
00:33:08 Ty stejně nebudou potřebovat.
-Říkala jsi přece,
00:33:11 že krást není nic úžasného.
-(z dálky) Co tam sakra děláte?
00:33:19 Počkej, Prcek!
00:33:22 Nešel s náma? Ale proč neutíkal?
00:33:26 Statkář ho čapnul.
00:33:28 Tupoun praštěná. Musíme se vrátit.
00:33:31 -To se mi nechce.
-Nemůžu se vrátit domů bez Prcka.
00:33:36 Máma mi vynadá.
00:33:44 -Myslely si, že jsi statkář.
-Vylekaly se, co?
00:33:48 Jo, ještě nikdy jsem ty dvě neviděl tak rychle zdrhat.
00:33:53 Nech si ty brambory.
00:33:58 Koukejte.
00:34:00 -Chtěli jsme zaplatit, máme peníze.
-Nemusíte. Je to dárek.
00:34:04 -To nejsou tvoje brambory.
-Jsou mého pěstouna.
00:34:08 Patří mu tenhle statek.
-Ty bydlíš támhle?
00:34:11 Co je to pěstoun?
00:34:13 To je když nemáš svého tátu, tak ti nějakého půjčí.
00:34:18 -Aha.
-Chtěl jsem vám něco ukázat.
00:34:22 -To jsem zvědavý.
-Jo, ale to není nic pro děti.
00:34:26 -Já už nejsem zas tak malý.
-Brášku odvedeme domů.
00:34:30 Pak nám to můžeš ukázat.
-Dobrá.
00:34:33 Ne, já chci s vámi! Já chci s vámi!
00:34:36 Jinak se na vás budu dívat pokaždé, když půjdete na záchod.
00:34:39 To udělám! Budu očumovat ty vaše zadky.
00:34:42 -Prcku!
-Ne!
00:34:56 Támhle je to.
00:34:58 -Kdo tam bydlí?
-Nikdo. Je to opuštěné.
00:35:06 -Půjdeme tam?
-Jde se.
00:35:16 Tady to je strašidelné.
00:35:27 -Někdo tu nedávno byl.
-Je to jako chata mládeže.
00:35:35 -Jonasi.
-Ano. Co je?
00:35:42 Slyšela jsem, jak se o tom baví v obchodě. Gerda a ta druhá ženská.
00:35:47 Myslí, že za ty loupeže můžeš ty.
-Jo, já to vím.
00:35:53 -Víš to?
-O dětech z děcáku se říká ledacos.
00:35:58 Nic nového.
00:36:02 Já si nemyslím, že bys něco kradl.
00:36:14 Kolik ti vlastně je?
00:36:19 -Proč se ptáš?
-Zajímá mě to.
00:36:24 Je mi 12.
00:36:27 A tobě?
-12.
00:36:34 Vdáš se někdy?
00:36:39 -Samozřejmě.
-Vezmeš si mě?
00:36:48 Pojďte za mnou.
00:36:57 Koukejte.
00:37:01 Podle Gerdy právě tohle ukradli.
00:37:07 Když jí to ukážeme, bude to důkaz, žes to nebyl ty.
00:37:12 Necítím se tu příjemně. Nepůjdeme pryč?
00:37:18 MOTORKA
00:37:20 -Kruci! To je Ulrik.
-Ne, to ne!
00:37:26 Dovnitř.
00:37:35 Tak co, Tvede? Přijedeš si pro to zboží?
00:37:43 Kdy tedy? Kdy?
00:37:45 Zabalím to během pěti sekund.
00:37:48 -Co uděláme?
-Vyběhneme.
00:37:51 Teď!
-Katrin, utíkej, honem!
00:37:54 Zatraceně! Co se to tu děje? Počkejte! Hej!
00:38:02 Pospěš, Karlo!
00:38:23 Utíkejte!
00:38:27 -Utíkejte!
-Rychle!
00:38:54 Hergot. Tommy, uvízli jsme. Dělej. Zatlač!
00:38:59 -Vždyť tlačím kruci.
-Tommy, ty hlupáku, dělej!
00:39:03 Tommy, zapadla. Vyndej ji. Dělej!
00:39:10 Ach, teď už je to stejně jedno.
00:39:19 Ty jsi neskutečnej tupoun.
00:39:22 Byly tam jak cigarety tak i alkohol a spousta filmů.
00:39:26 Je to tak. Bylo toho hodně. Měli tam celý sklad.
00:39:29 Můžeš se přesvědčit na vlastní oči.
00:39:32 A sama uvidíš, že to udělali oni a ne Jonas.
00:39:51 To snad není pravda.
00:39:58 Všechno odnesli. Bylo to narvané k prasknutí.
00:40:02 Není moc hezké vymýšlet si, Karlo. Ani když chce někdo druhému pomoct.
00:40:07 Myslím, že by sis měla rozmyslet, s kým se tu budeš kamarádit.
00:40:11 Ne všem se dá důvěřovat.
00:40:29 A kruci!
00:40:30 -Byl doma. Mohu to dosvědčit!
-Dobře.
00:40:34 Ty zavolala ona, baba jedna. Teď si budou jistí, že jsi to ty.
00:40:36 Byl bych na hlavu, abych někomu něco kradl.
00:40:39 -Jonasi!
-Neboj. Nemají proti tobě důkazy.
00:40:44 -Já se nebojím.
-Jonasi, pojď sem!
00:40:48 Byl bych rád, kdybyste o tom nemluvily.
00:40:55 Jak jsem říkal, kluka mám pod dohledem a chová se vzorně.
00:41:03 Raději půjdeme.
00:41:16 Mami, seznámily jsme se s klukem jménem Jonas.
00:41:21 -Ano?
-Bydlí u pěstounů na statku,
00:41:23 kde kupujeme brambory.
-Aha.
00:41:26 Ale ve skutečnosti žije v dětském domově.
00:41:30 Za to nemůže.
00:41:33 Myslíš si, že se takovým dětem nedá věřit?
00:41:37 Samozřejmě, že ne. Je mi jich líto. Mají to složité.
00:41:41 Ale jemu se nelíbí, když ho někdo lituje. To nechápu.
00:41:46 Tomu se říká hrdost. Ta toho má na svědomí!
00:41:49 Ale mně je líto, že nemá žádnou rodinu a nikoho.
00:41:52 Ano, ale Jonas by byl raději, aby ho ostatní brali, jaký je.
00:41:55 A ne aby ho někdo pořád litoval.
-Je vážně moc fajn.
00:41:59 -Ano? Vážně?
-Hm.
00:42:03 Chceš, aby k nám večer přišel na buřty?
00:42:09 Přestaň! Vypadni odtamtud, Prcku!
00:42:12 Říkal jsem, že to budu dělat, můžeš si za to sama.
00:42:15 -Odprejskni.
-Aby ses nezbláznila.
00:42:17 -Jsi padlej na hlavu.
-Ty jsi padlá na zadek.
00:42:20 Jen aby nechtěla odjet.
00:42:31 -Je fakt divnej, ten tvůj brácha.
-Taky je jen nevlastní.
00:42:37 -Jinak je srandovní.
-Myslíš?
00:42:40 PŘIŠLA SMS
00:42:45 Od koho to je?
00:42:48 Od Pernille. Jsou s Mijou na pouti. Řekneme jim o Jonasovi?
00:42:53 Nenecháme si to pro sebe? Slíbily jsme, že nic neřekneme.
00:43:10 Máma se ptala, jestli nechceme pozvat Jonase na táborák.
00:43:17 Nemyslíš, že má smůlu, že ho podezřívají ze všeho možného?
00:43:22 Totální smůlu.
00:43:30 Víš, co by šlo? Číhat u obchodu. V noci.
00:43:34 -A proč?
-Třeba se Ulrik a ten druhý vrátí.
00:43:40 A my je jako chytíme? Nejsme přece KimPossible.
00:43:43 Můžeme je tvým mobilem vyfotit a mít tak důkaz, že to nebyl Jonas.
00:43:48 Ale jestli se k tomu odhodláme, budeme muset v noci přes les samy.
00:43:53 No jo.
00:43:55 -Bojíš se tmy?
-Ne.
00:44:01 Uá, Temný les.
00:44:04 Je tma jako v pytli. Húúú...
00:44:07 Stejně, jako když se někdo bojí malého bodnutí jehlou.
00:44:11 Tak co, holky? Chcete vidět červíka?
00:44:15 -To teda fakt ne.
-To já zase jo.
00:44:18 Pokud to není ten z tvých kalhot.
00:44:22 Pojď, zeptáme se Jonase, jestli přijde večer na táborák.
00:44:30 Když jsme byli v tom domě v lese...
00:44:35 Tak co?
00:44:38 -No, Jonas něco řekl.
-Je fakt sympaťák.
00:44:45 Nemyslíš?
-Hm.
00:44:51 -Co říkal?
-Nic.
00:44:57 Jdu zaklepat.
00:45:28 -Nazdar.
-Dobrý den.
00:45:32 Je Jonas doma?
00:45:35 -Jonasi!
-Už jdu.
00:45:53 Ahoj.
-É... chtěly jsme se zeptat,
00:45:57 jestli bys k nám nepřišel? Opečeme si chleba, buřty a tak.
00:46:05 -Já nevím.
-Něco takového se neodmítá.
00:46:10 Ne každý den tě zvou dvě hezká děvčata.
00:46:15 Přijdu rád.
00:46:26 (kytara a zpěv) Sukně ti vlá, člověk se hned zasní,
00:46:30 dost básní... moment...
00:46:38 Sukně ti vlá... ,
-Co říkáš tomu plánu?
00:46:42 Je dobrý. Ale policie věří tomu, že jsem to byl já.
00:46:46 -Když vyfotíme zloděje, nebude.
-Nemůžu to pořád dokazovat.
00:46:50 Ve vesnici si myslí, že jsem to já. Že i moje rodina jsou feťáci.
00:46:55 -Ale nejsou, že?
-Co myslíš?
00:47:01 Proč vlastně policie tvrdí, že kradeš ty?
00:47:05 Dřív jsem bydlel v dost hrozným děcáku.
00:47:08 A tam se mi rozbil můj skateboard a to bylo fakt děsný.
00:47:12 Byla to pro mě jediná zábava.
00:47:14 Neměl jsem nárok na kapesné, tak jsem čmajznul tři stovky
00:47:18 nějakým dospělákům. Ale samozřejmě mě chytili.
00:47:22 Neříkal×s, že nejsi tak hloupý, abys kradl?
00:47:24 Vím, co jsem říkal. Ale pak jsem už nic neukradl.
00:47:28 -Já ti teda věřím.
-To já taky.
00:47:32 Ví tvůj náhradní táta, že jsi kradl?
00:47:36 -Psalo se o tom v novinách.
-Je mi tě líto. Tobě taky?
00:47:43 -Jonasi, dávej bacha, hoří ti buřt.
-Nehoří, je takový, jaký má být.
00:47:48 Jo, když má někdo rád uhlí na grilu...
00:47:50 -Nechceš můj?
-Hlídej si radši vlastní buřtík.
00:47:54 Ne, Jonasi. Přestaň!
00:48:00 -Lechtá to?
-Ne, to ne!
00:48:03 Ne, já jsem strašně lechtivá. Ne!
00:48:10 Ty seš ale hrozně lechtivá.
00:48:13 Co s tím? A tady? A tady?
00:48:16 -Kam jdeš?
-Musím na záchod.
00:48:18 -Super.
-Ty zůstaneš tady, Prcku.
00:48:20 -Já ho tu podržím.
-Dík, M.M.
00:48:25 M.M. Slyšeli jste? Moje nové jméno.
00:48:28 M.M. Senza.
-Ať se neotrávíš spáleným buřtem.
00:48:34 -Dík.
-Není zač.
00:48:39 -Tvoje máma je milá.
-Ale umí být i dost přísná.
00:48:43 Je dobrý, Prcku?
00:48:44 -A co táta?
-No, Leif není můj pravý otec.
00:48:49 Můj táta je alkoholik. Ale už s pitím přestal.
00:48:55 Přijede sem taky. Představím vás.
-Hm.
00:49:01 Proč se strachem zachvíváš, řekni mi, co je ti právě teď.
00:49:06 Nocí zmámen vidím jasnou zář, tak řekni, kde jsi právě teď?
00:49:11 Hvězdy ti svítí v tvých očích, já doufám, že vidím svůj sen...
00:49:16 -A co ty ? Máš nějakou rodinu?
-Nevím, kdo je můj otec.
00:49:22 Ale něco tu mám.
00:49:28 Ta je hezká. To je tvoje máma?
00:49:31 Byla mladá, když jsem se jí narodil.
00:49:35 Vídáte se někdy?
00:50:21 -Jdu si lehnout.
-A proč?
00:50:24 Jsem unavená.
00:50:28 -Je naštvaná?
-Ne,
00:50:31 jen se chce trošku prospat na tu noc.
00:50:34 -Chcete jít k obchodu?
-Jo, půjdeš taky?
00:50:38 Sejdeme se o půlnoci na křižovatce.
00:50:47 Katrin, spíš?
-Ano.
00:50:51 Víš, co říkal Jonas? Půjde s námi v noci číhat k obchodu.
00:50:57 -Ale já nepůjdu.
-Už jsme se domluvili.
00:51:02 Můžeš jít sama s Jonasem.
00:51:06 -Ale já si netroufnu jít sama lesem
-Tak tu budeš muset zůstat.
00:51:13 Teď je Jonas ve vesnici a čeká tam na nás.
00:51:17 To snad přežije.
00:51:56 -Tati.
-Hm?
00:51:59 -Koukni se, co jsem našel.
-Není to nic ze záchodu, že ne?
00:52:04 Ne, ne. Podívej se, škorpión.
00:52:08 Žádný škorpión, vyhoď to, potřebuje zahradu.
00:52:11 -Teď jsem ho chytil.
-Kde je máma?
00:52:14 Vykecává s Dolly.
00:52:21 Ach ne. Koukni se na ně. Nemám s nimi promluvit?
00:52:26 Ne, nemíchej se mezi ně. To si musí vyříkat samy.
00:52:30 Rikke, nechtěla bys přiložit ruku k dílu? Co?!
00:52:35 Potřebuju pomoc, zatímco budu měřit.
00:52:38 Jestli je to nevyhnutelné, tak to změřím.
00:52:41 -Nemůžeš přijít za mnou?
-Za chvíli, ano?
00:52:47 -Smím se optat, proč?
-Ne!
00:52:50 Protože ta zatracená kůlna není zase tak důležitá.
00:52:54 -To je fakt dobrý důvod.
-Teď se to prostě nehodí.
00:52:57 Jo, letos o prázdninách se patrně pořád nic nehodí.
00:53:01 Kruci, mami. Tady člověk nikdy nemá klid na chytání ryb,
00:53:05 pořád jen křičíš a řveš.
-Dost, nechci o rybách ani slyšet.
00:53:08 -Rikke...
-Co jsme tady, tak ho nevidíme,
00:53:10 celou dobu je na rybách.
-Snažím se chytit Kurta.
00:53:13 -Žádný Kurt neexistuje.
-Ale existuje.
00:53:16 Neexistuje, je to jen stará báchorka.
00:53:22 Madsi Mortene!
00:53:29 -Počkej. Kam jdeš?
-Na druhou stranu jezera.
00:53:33 Tady jsem skončil.
-Smím jít s tebou?
00:53:37 -Jo, smíš.
-Katrin, co zajít za Jonasem?
00:53:40 -Proč?
-Neměly bychom se
00:53:43 za včerejšek omluvit?
-Ty by ses mu měla omluvit,
00:53:46 já nemám za co.
-Slíbily jsme mu to obě.
00:53:49 Dokonce to napadlo tebe.
-No a?
00:53:54 -Ty jsi ale hnusná.
-Nápodobně!
00:53:59 Proč jsi, sakra, tak protivná?
00:54:22 Au! Do prčic! Krucinál!
00:54:28 Hergot fagot! Pomoc!
00:54:33 Jau jau!
00:54:38 -Prokrista!
-Co myslíš tím "prokrista"?
00:54:42 Právě mi spadlo kladivo na nohu. Nech toho, nepotřebuju tě.
00:54:50 Promiň, Dolly, ale teď mám skutečně problémy s ženskou energií.
00:54:54 Jestli mi rozumíš.
00:55:04 -Kam jedeš?
-Nikam.
00:55:07 -Co se mezi váma stalo?
-Nic, hlavně se do toho nemíchej.
00:55:11 Co dělám špatně, že jsou všichni takoví?
00:56:19 -Katrin se mnou nechtěla jít.
-Čekal jsem tam skoro celou hodinu.
00:56:25 Chtěla jsem přijít, ale neodvážila jsem se jít sama přes les.
00:56:30 Stejně je to jedno. Zítra se vracím do města.
00:56:34 -Fakt? Už zítra?
-Ano, není příjemné být tam,
00:56:38 kde si myslí, že kradu.
-Tvoji pěstouni tomu ale nevěří.
00:56:43 Nemůžu to pořád dokazovat. Jsem tu na prázdninách naposledy.
00:56:48 To je škoda.
00:56:52 Ale máš je rád, že je to tak?
-Jo, mám.
00:57:07 -Kdy zítra odjíždíš domů?
-Nemám žádný domov.
00:57:20 Chceš ještě něco?
00:57:25 Už nic.
00:57:31 Tak ahoj.
-Ahoj.
00:58:18 -Dolly?
-Jo, já vím.
00:58:21 Nepohodly jste s Katrin.
-Jak to víš?
00:58:25 Protože se spolu od včerejška nebavíte.
00:58:28 A Katrin sedí už dvě hodiny na druhé straně jezera.
00:58:32 Člověk nemusí být jasnovidec, aby mu to došlo.
00:58:34 Už se mnou nepromluví. Já nevím, co jsem udělala špatně.
00:58:39 Není to proto, že se objevil mužský?
00:58:42 Jonas není mužský. A zítra stejně odjíždí.
00:58:48 Když má někdo někoho moc rád, zlobí se na něho,
00:58:51 protože udělal něco nebo řekl něco, co toho druhého naštvalo.
00:58:55 Možná by nebylo špatné jít se omluvit.
00:58:57 -Ale já nic neudělala!
-Ne vědomě.
00:59:01 Ale přesto může člověk nechtěně urazit, víš?
00:59:05 Katrin nic neurazilo. Je jen moc protivná.
00:59:09 A co když jsi ty sama hrozně protivná?
00:59:16 Měla by ses jí omluvit. Možná to budeš muset říct víckrát.
00:59:20 Kdyby to nezabralo.
-Ale ona se se mnou nechce bavit.
00:59:25 Tak ji musíš donutit.
00:59:31 Možná jsem praštěnej, ale nevlezu do toho jezera,
00:59:35 dokud tu bude Kurt brouzdat.
-Viděl×s ho vůbec někdy?
00:59:42 Mohla by to být pěkně velká ryba. Jezero je dost velké.
00:59:50 -Katrin, musím s tebou mluvit.
-Ale já s tebou ne.
00:59:53 Budeš muset. Musíš mi říct, co jsem ti udělala.
01:00:00 Katrin! Katrin!
01:00:04 Počkej! Katrin!
01:00:26 Katrin! Počkej, Katrin!
01:00:31 Katrin!
01:00:33 Nech mě být!
01:00:35 Ne, dokud mi neřekneš, co jsem udělala špatně.
01:00:39 -Vždyť to víš.
-To teda nevím.
01:00:41 Jestli ti to nedošlo, pak ti to nehodlám vysvětlovat.
01:00:49 Řekneš mi to, ať chceš, nebo nechceš. Já se odsud nehnu.
01:00:59 Zůstanu tu, dokud nepromluvíš.
01:01:25 Viděl×s Kurta?
01:01:27 Myslím, že mu víc vyhovuje strana tady u nás.
01:01:37 -A co Karla a Katrin?
-Utíkaly do lesa,
01:01:40 podle mě se porvou.
-Porvou?
01:01:43 Byly na sebe nasupené.
01:02:06 Promiň.
01:02:11 Ať už jsem udělala cokoli, tak promiň.
01:02:17 (vzlyká)
01:02:20 Co se tě dotklo?
01:02:26 Ty a Jonas včera.
01:02:28 Všímali jste si jen sami sebe. Vůbec jste nestáli o mě.
01:02:34 Když jsem něco řekla, neodpověděla jsi.
01:02:38 Jako bych byla pro tebe vzduch.
01:02:42 Stejně jako když jsme byly dřív nejlepší kamarádky.
01:02:45 Najednou jsi si se mnou nechtěla už hrát.
01:02:48 Nechtěla jsi si se mnou povídat.
01:02:59 Proto pořád nevím, jestli chci být zase tvojí kamarádkou.
01:03:05 Ale to bylo kvůli tomu, že táta začal pít.
01:03:08 Neměla jsem náladu na nic.
-To jsem ale nevěděla.
01:03:13 Myslela jsem, že jsem ti ukradená.
01:03:16 A být někomu ukradená, to je strašně nepříjemný pocit.
01:03:21 Ale Katrin. Ze všech holek ve třídě...
01:03:27 Teda na celém světě, jsi jediná, kterou chci mít za kamarádku.
01:03:32 Fakt jediná.
01:03:34 A musíš mi skutečně prominout, jestli jsem tě naštvala.
01:03:39 I pro tentokrát.
01:03:42 Promiň.
01:03:45 Promiň.
01:03:49 Promiň.
01:03:52 Promiň.
01:03:53 Promiň, promiň... Promiň, promiň...
01:03:57 -Ty máš teda výdrž, Karlo.
-Promiň, promiň...
01:04:01 Pojď, mám příšernej hlad.
01:04:18 -To se mi nezdá, celý den jsou pryč
-Jo?
01:04:21 -Půjdeme je hledat.
-Najednou jsem dobrý.
01:04:25 -Co ti vadí?
-No, co myslíš?
01:04:26 Měsíce jsem se těšil na prázdniny, že budeme spolu a užijeme si to,
01:04:30 že postavíme kůlnu. A tebe baví jen utírat slzičky Dolly.
01:04:33 -Ty žárlíš, zlato?
-Ne, vůbec ne. A neříkej mi zlato.
01:04:39 -Miluju tě.
-No, to je krásné.
01:04:41 -Půjdu je hledat.
-Tak už jdi.
01:04:50 -Mluvila jsi s Jonasem?
-Hm.
01:04:54 -Byl naštvaný?
-Jo.
01:04:58 Líbí se ti, že je to tak?
01:05:03 -A tobě?
-Jo, ale ne jako tobě, ty bláznivko
01:05:11 Je mi ho fakt líto, protože on má své pěstouny moc rád.
01:05:15 Karlo, nepůjdeme v noci číhat k obchodu?
01:05:19 -Šla bys?
-Hm.
01:05:33 Víš, kudy máme jít?
01:05:37 Moc ne.
01:05:40 -Zabloudily jsme?
-Ne.
01:05:45 Kudy půjdeme?
01:05:51 Byla jsi tu někdy?
01:06:01 Zavolej mámě, tak by nás mohli najít.
01:06:13 Katrin, není tu signál.
01:06:17 Co když nenajdeme cestu zpátky?
01:06:27 Pojď, půjdeme tudy.
01:06:49 Ahoj. Poradíš mi nejkratší cestu k jezeru?
01:06:52 -Vy jste Karlin táta?
-Ano.
01:06:57 -Tudy. A doprava a pak přes les.
-Díky, příteli.
01:07:12 Vrátily se už?
01:07:15 -Možná se utopily.
-Ach jo,
01:07:18 měla jsem jí dát ten mobil.
01:07:20 Když se na tři hodiny ztratím, taky dostanu nový mobil?
01:07:25 VZDÁLENÉ VYTÍ
01:07:35 -Myslíš, že tu jsou vlci?
-Ne, Katrin.
01:07:41 Ale mohli by být. Jsme přece až úplně na severu Jutska.
01:07:45 Co když nenajdeme cestu zpátky a umřeme tady v lese,
01:07:49 sežerou nás vlci a okousají nás šneci a mravenci.
01:07:53 A tak z nás zbydou jenom ožrané kostry. A nenajdou nás.
01:08:03 Ššš. Slyším něco.
01:08:10 Katrin, to je silnice!
01:08:13 To je silnice. Našli jsme cestu, Katrin!
01:08:19 Zastavte nám!
01:08:22 Kudy se vydat? Ani nevíme, kterým směrem je chata.
01:08:34 To je můj táta! To je můj táta, Katrin.
01:08:41 -Došlo mi, že jste to vy.
-Ahoj tati.
01:08:44 -Ahoj zlato. Ahoj.
-Dobrý den.
01:08:47 Ahoj, nazdar. Naskočte si, no tak.
01:08:53 Já si myslím, že se utopily.
01:08:56 -Ahoj.
-Karlo, kde jste byly?
01:09:00 Ztratily jsme se v lese, ale pak jsme našly silnici
01:09:03 a tak jsme přijely.
-Přijely? S kým?
01:09:07 -Ahoj vespolek.
-Ahoj tati!
01:09:09 -Ahoj.
-Vítáme tě.
01:09:11 Díky. Ahoj.
01:09:13 Co to vidím, Dolly? To už je věčnost,
01:09:17 co jsme se neviděli.
-To je... hezká aura.
01:09:21 Franku, proboha. Tak rád zase vidím nějakého chlapa.
01:09:26 Něco ti ukážu.
-Dobře.
01:10:13 -Co děláš?
-Půjčíme si tvoji baterku.
01:10:16 -A na co?
-Jen teď na noc.
01:10:19 Stojí 50 na hodinu.
01:10:22 Ale no tak, M.M.
01:10:25 -50 na hodinu a 100 jako zálohu.
-Dobrá.
01:10:29 -Pusu bys nechtěl?
-Cože?
01:10:35 Pojď.
01:11:08 ZABUČENÍ
01:11:10 -Co to bylo?
-Nebyla to kráva?
01:11:16 Pojď.
01:11:21 Ne, tady to není.
01:11:25 Co tady?
01:11:28 Jo, tady to je. Jonasi!
01:11:33 Jonasi! Jonasi!
01:11:42 -Co tady vyvádíte?
-Půjdeš k obchodu?
01:11:54 -Je mi zima.
-Vezmi si můj šátek.
01:11:58 Tu máš.
-Děkuju.
01:12:00 Psst. Někdo jde.
01:12:05 Katrin, vyndej mobil.
01:12:07 -Cože? Ty ho máš.
-Ne, nemám.
01:12:10 Dala jsem ti ho v lese, abys zavolala tvojí mámě.
01:12:14 Kde je?
-V kapse u šortek.
01:12:16 -To snad ne.
-To je k vzteku.
01:12:19 Domů se pro něho vrátit nemůžeme.
-Klid. Já mám mobil.
01:12:22 Výborně.
01:12:26 -Ale vůbec nejsou vidět.
-Nemůžeš je přiblížit?
01:12:30 Je málo světla. Co teď?
01:12:33 Jonasi, zůstaň tady a sleduj je. S Katrin doběhneme za Gerdou.
01:12:40 A zavolej na policii.
01:12:42 Řekni jim, že musí přijet, protože jsou v obchodě zloději, jasný?
01:12:46 Pojď, Katrin! Vstávej!
01:13:03 -Vstávej!
-Co tu děláte uprostřed noci?
01:13:07 Pojď, Ulrik s tím druhým se vloupali do obchodu.
01:13:10 Uvidíš, že Jonas není zlodějem.
01:13:13 Karlo, docela chápu, že chceš pomoct tomu chlapci, ale teď?
01:13:17 Ale je to tak, vloupali se dovnitř. Tak pojď s námi nebo zase upláchnou
01:13:22 -Běžte si lehnout.
-Copak to nechápeš?
01:13:26 -Jsou tu dva kluci a kradou.
-Dobrá, a kde k vloupání došlo?
01:13:29 -Obchod na hlavní ulici.
-Ano.
01:13:32 -Dostali se dovnitř střešním oknem.
-Aha.
01:13:35 -Teď jsou vevnitř.
-A kde jsi ty?
01:13:38 -Přímo před obchodem.
-A jak se jmenuješ? Haló?
01:13:45 Haló, potřebujeme tvoje jméno. Haló?
01:13:49 Hloupá ženská, nevěřila nám. Řekla, ať jdeme spát.
01:13:54 Neuvěřitelné.
-Přijede policie?
01:13:59 Tak přijedou?
-Chtěli moje jméno.
01:14:03 -Aha. Co uděláme?
-Zavřeme je tam.
01:14:08 Vy dva vyšplháte na střechu a budete držet okno.
01:14:11 Doběhnu pro tvého pěstouna.
01:15:08 -Jonasi!
-Krucinál! Drž je.
01:15:14 Vstávejte!
01:15:18 Co to zatraceně je? Co se to děje?
01:15:24 -Prostě jen tlač!
-Ne!
01:15:42 Ty to schytáš!
01:15:44 Pojď. Tak dovnitř!
01:15:56 To se vám tedy povedlo.
01:15:58 Ale příště přenechte chytání zločinců dospělým.
01:16:01 A co když si dospělí myslí, že to udělal někdo jiný?
01:16:07 Jonasi, ještě tu zůstanu a pomůžu Gerdě.
01:16:10 -Jo, půjdu domů sám.
-Běž.
01:16:13 -Ty jsi řekl domů.
-Jo, řekl.
01:16:20 Dík za pomoc.
01:16:26 Tak se mějte.
-Ty taky.
01:16:31 Ahoj.
01:16:42 Běž za ním, ty bláznivko. Musíš se s ním rozloučit.
01:16:51 Počkej, Jonasi.
01:16:56 To už se nikdy neuvidíme?
01:17:04 Ukaž.
01:17:15 Můžeš mi zavolat.
01:17:20 Měj se, Karlo.
01:17:27 -Rozloučila ses?
-Jo.
01:17:32 Mám jeho číslo.
01:17:34 Katrin, on mi dal pusu.
-Kecáš. Ne.
01:17:40 Počkej, až to uslyší ostatní ze třídy, Karlo.
01:17:44 Umřou závistí.
-Políbil mě na pusu. Je to pravda.
01:17:51 Podívej, mami. To jsou praví jutští škorpióni.
01:17:55 -No teda, Prcku! Neviděls Dolly?
-Našla si přítele.
01:18:00 -Cože si?
-Toho, co sis kdysi vzala.
01:18:18 Dáš si kávu? No ne, to je krása, lásko!
01:18:24 -Co je?
-Udělal jsi to nádherně.
01:18:29 Myslíš? No, pořád toho ještě hodně chybí.
01:18:33 To jsou maličkosti.
01:18:37 Ty jsi šikovný!
01:18:41 -Myslíš, že je hezká?
-Přímo úžasná.
01:18:46 Mami, mami!
01:18:51 Pojď se podívat, mami, existuje!
01:18:53 Koukni, chytil jsem Kurta. Pojď se podívat, mami. On existuje!
01:18:59 -M.M. asi ulovil Kurta.
-Pojď se podívat, mami!
01:19:05 Chytil jsem Kurta. Koukni, mami!
-Chceš se jít podívat?
01:19:12 -Už jsem to promyslela.
-Copak?
01:19:17 Jestli budeme zase kamarádit.
01:19:22 A co odpovíš?
01:19:25 Že ano.
01:19:27 -Odpovídáš ano?
-Hm!
01:19:30 -Jsme zase kamarádky?
-Nejlepší kamarádky.
01:19:39 -Co říkáš, půjdeme do vody?
-Kdo tam bude dřív?
01:19:49 Možná chvilku trvá, než mi něco dojde.
01:19:53 A nejspíš to nebylo naposledy. Ale teď mám Katrin a ona má mě.
01:19:58 Budeme si vždycky navzájem pomáhat. Ať se stane, co se stane.
01:20:02 Katrin a Karla. Karla a Katrin. Úplně nejlepší kamarádky.
01:20:07 Navěky věků.
01:21:33 České znění připravili: Překlad: Jitka Jančíková
01:21:37 Dramaturgie: Lenka Lukešová
01:21:41 Asistent režie: Eva Maxová Vedoucí produkce: Lucie Matoušková
01:21:46 Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
01:21:49 Šéfproducent: Vladimír Tišnovský
01:21:53 Dialogy a režie českého znění: Jiří F. Svoboda
01:21:57 Skryté titulky: Stanislav Vyšín
01:22:01 Vyrobila Česká televize, 2010
Letní prázdninové dobrodružství dvou nejlepších dvanáctiletých kamarádek, které je jen na chvíli pokaženo první láskou jedné z nich k místnímu chlapci. Karla pozve Katrin, aby s ní a jejími rodiči odjela na prázdniny na jejich chatu. Tady vše ze začátku probíhá jako v běžných letních dnech až do chvíle, kdy se Karla na první pohled zamiluje do místního kluka Jonase. Ovšem to teprve dobrodružství začíná…
