Spanilá jízda estrádní plechové kavalerie Divadla Sklep s trochou nostalgie nad koncem tisíciletí. ### Režie O. Trojan
00:00:08 Letošní úroda čaje v Indii je vážně ohrožena.
00:00:14 Hlavní příčinou jsou záplavy na východě země.
00:00:21 Z domova. Včera odpoledne konečně odlétla z jižních Čech
00:00:27 do teplých krajů dvojice vzácných čápů černých.
00:00:36 Byli okroužkováni a vybaveni baťůžky s vysílačkami,
00:00:41 takže bude možné sledovat průběh jejich letu
00:00:46 a zjistit místo, kde přezimují. O to se bude snažit
00:00:51 také skupina ornitologů, která vyrazila ze Staroměstského náměstí.
00:00:56 Předpokládaný zimní domov čápa černého je Jižní Afrika.
00:01:10 Za městem na blátivém poli, zanesen, rezav, až to bolí,
00:01:18 kola vypuštěný, všemi opuštěný starý wartburg kombi.
00:01:28 Dvacet let neměl konkurenci, důkladnost sama - inu Němci.
00:01:36 A o jeho kráse všichni pěli básně, leštili mu chromy,
00:01:41 teď tu leží chromý. Závistivým smrděl,
00:01:45 Bože, proč takový úděl? Doba změnila se.
00:01:53 Po pás, napospas dešti, prachu, umírá rytíř z Eisennachu,
00:02:00 všichni zapomněli, jak je o nedělích
00:02:03 vozil na procházky, slýchal slova lásky,
00:02:06 tahal jekly, vápno, všechno málo platno.
00:02:11 Lidé zapomněli,
00:02:15 lidé zapomněli,
00:02:16 lidé zapomněli,
00:02:19 lidé zapomněli
00:02:24 ve své nové mazdě, že tam kdesi v brázdě,
00:02:30 mezi kondomy leží svědomí.
00:02:36 Naše svědomí.
00:02:52 Prales jeden hnusnej, zatracenej!
00:02:57 Hadi, žáby, všechno je jedovatý!
00:03:08 Vedro! Ty svině jedna nenažraná!
00:03:27 Fuj! To je smrad, jak když se vodkope selka!
00:03:35 Kudy dál? Tady to nepůjde. To je nějaká bažina.
00:03:40 Tady to bude dobrý.
00:03:47 NĚKDO CHRÁPE
00:04:07 Mluv! Co jsi zač, ty smrade? Nebo tě rozpůlím vejpůl, hajzle!
00:04:13 Já jsem rád, že jsem vás potkal. Patřím k expedici a před dvěma dny
00:04:18 ve vesnici Buulong Bombo na návštěvě u krále Miro Muka
00:04:23 jsem si odskočil a ztratil jsem se. Už třetí den chodím po pralese
00:04:28 a cestu nenacházím.
-A co má být?
00:04:32 -Nemohl byste mi pomoct?
-Mám snad cecky, abych tě odkojil?
00:04:38 Vy mi nerozumíte. Já jsem se ztratil.
00:04:43 Tady na rovníku není vidět ani Jižní Kříž, ani Velký Vůz.
00:04:48 Já nevím, kde jsem. Lišejníky tu nejsou... Nemáte aspoň vodu?
00:04:53 Vodu? Tak to si nejdřív musíme udělat malý test.
00:05:00 Pojď sem! Máš rád včely?
00:05:05 -Mám rád včely.
-Tak ty máš rád včely, jo?
00:05:09 -Nemám rád včely.
-Tak ty nemáš rád včely?
00:05:13 Ne, mám, nemám, mám, nemám...
00:05:16 Už to neřeš. Tu máš.
00:05:23 Člověče, kde ty ses teda tady vyloup?
00:05:29 Jsem inženýr Vondrášek z Čech. Pracuji jako ornitolog.
00:05:33 Před rokem jsme nakroužkovali čápa Cyrila a čápici Bětku,
00:05:38 že je budeme sledovat na cestě do Afriky. Vyrazilo nás celkem 6.
00:05:43 Hned za Průhonicemi se jeden šel vykoupat a už jsme ho neviděli.
00:05:48 V Rumunsku nám všechno ukradli a v Egyptě se zbytek dal k teroristům
00:05:53 Tak jsem zbyl sám.
00:05:56 Průhonice, to je nebezpečný místo. Tam to dobře znám.
00:06:02 -Snad nejste krajan? Odkud jste?
-Já jsem z Kolína.
00:06:07 -Štěstěna nás seznámila, příteli!
-Neříkej mi příteli, brácho!
00:06:13 -Já se jmenuji Olaf.
-Olaf?
00:06:17 To ale není typické české jméno. Olaf...
00:06:23 -Nejmenuj!
-Ale potom... Kam jdete?
00:06:28 -Já jdu do Kapského Města.
-Cože? Volit?
00:06:33 Proč volit? Já si tam jdu pro prášek.
00:06:37 -Až z Kolína? Co se stalo?
-Nejdu z Kolína. Jdu z Vrchlabí.
00:06:43 Měl jsem jet na hory a večer předtím jsem si šel nabrousit lyže.
00:06:50 Jdu do garáže, ale tam jsem narazil žebrama na acetylénový flašky.
00:06:57 To byla bolest! Tak jsem šel za kámošem do vrchlabský nemocnice.
00:07:02 Říkám mu: "Mirku, dej mi na ty žebra nějaký prášek!"
00:07:07 Ale on mi udělal rentgen.
00:07:11 A ten rentgen mi hovno pomohl. Tak jsem chtěl prášek, a on, že ne.
00:07:19 Vzpomněl jsem si, že v Kapském Městě mám taky kámoše doktora.
00:07:24 A ten mi ten prášek dá. Co jsi to říkal s těmi čápy?
00:07:29 Když jsme je nakroužkovali, dali jsme jim vysílačky.
00:07:34 Vysílačka vyšle digitální signál přes satelit do Miami,
00:07:39 tam se to dekóduje, protože oni mají jiný software,
00:07:44 oni pak vyšlou signál přes satelit do mojí přijímačky a já vím,
00:07:49 kde Cyril s Bětkou jsou. Rozumíte?
-Jsem snad blbej, nebo co?
00:07:54 To víš, že tomu rozumím. Ale když jste ty a tvoje mašinky
00:07:59 tak mazaný, tak kde jsou teď, ti tví okřídlení vošousti, co?
00:08:04 Já nevím. Bětku snědli na Balkáně Bosňáci v knedlíkách.
00:08:11 Cyril musí být někde tady. V Miami neberou telefony.
00:08:16 -Asi jim překopli na pláži kabel.
-Jestli ho taky nesežrali.
00:08:21 Ale Habešáci. Habešáci jsou na čápy vysazení.
00:08:27 Když chceš chytnout Habešáka, musíš počkat, až usne.
00:08:32 Připlížeš se a praštíš ho šutrem do kebule. Jinak ti uteče.
00:08:37 -A jak to tak všechno víte?
-Jsem je lovil, ne?
00:08:42 A já vím všechno. Vem si ty svý saky paky a jdeme!
00:08:47 -Tak to víte, kde je Cyril.
-Vím! Jsi študovanej, ale blbej.
00:08:53 -Jak se píše anglicky Kapské Město?
-Cape Town.
00:08:58 E je samohláska, tak se vyslovuje jako i, takže je to Capi Town.
00:09:03 A protože nemají háčky a čárky, je to Čapí Town - Město čápů.
00:09:08 Rozumíš tomu? A ten tvůj čáp
00:09:12 bude sedět na komíně Mandelova pivovaru. Jdeme!
00:09:18 Vy jste skvělý, Olafe!
00:09:22 Nejmenuj!
00:09:36 Hni se!
00:09:40 -Hni se, ti říkám.
-Počkej!
00:09:46 -Nebudu!
-Počkej na mě!
00:09:51 -Proč bych čekal?
-Počkej na mě!
00:09:56 To byl tvůj nápad jít v noci na procházku.
00:10:01 Počkej! Počkej na mě!
00:10:05 Nepočkám, ti říkám. Když chceš, tak umíš být rychlá.
00:10:12 Když mi přijde důchod, to jsi u dveří hned.
00:10:18 -A teď se vlečeš jako smrad.
-Nešermuj tady, panenko skákavá.
00:10:23 Kdyby se tady cicmali dva mladí, tak jsi jim mohl vydloubnout oči.
00:10:29 Nemůžeš si ten hlas posadit jinak? Furt jak siréna.
00:10:35 Jako houkačka za války. Horší než za války!
00:10:41 Kdybys na mě aspoň počkal. Pořád říkám čekej, a ty nic.
00:10:46 Co čekej? Já to tady zapíchnu a jinem nepůjdu.
00:10:51 Nechoď. Aspoň jsem tě doběhla.
00:10:55 Nemakej na mě!
00:10:58 Kde to jsme? Tady je to pěkné.
00:11:02 Jo? A víš, co ti řeknu, Růžo? Že to je pěkně sprostý!
00:11:09 -To je krásný lísteček!
-Je to strašně sprostý!
00:11:16 Takhle on padá.
00:11:20 -To je hnusný, že to říkáš.
-Počkej! Nech toho.
00:11:25 Tam někdo bydlí. Ten s tou čepicí - datel.
00:11:30 A ťuká. Je to datel. HUDBA
00:11:35 To je ta naše!
00:11:40 Už to bude století bezmála, co jsem tě za ruku vzal.
00:11:46 To je ta naše!
00:11:47 Jako květ jsi se smála, když pod tebou cvrček zavrzal.
00:11:55 Mělas vlasy, jak má havran křídla,
00:11:59 tvé hubičky byly jak povidla.
00:12:04 Bývalas pěkná
00:12:07 a pěkná seš furt.
00:12:11 Bývalas pěkná
00:12:15 a pěkná seš furt.
00:12:20 A teď já! Počkej!
00:12:24 Už to bude století bezmála, cos mi prvně řek...
00:12:29 -Cos to tehdy řek?
-Mám tě rád.
00:12:32 Břízka snad už stokrát opadala,
00:12:36 "mám tě rád" pak znělo vícekrát.
00:12:39 O tom, že jsme spolu, švitořili vrabci
00:12:43 od pólů až k Jindřichovu Hradci.
00:12:47 Ta naše země česká
00:12:51 naší lásce byla souzená.
00:12:55 Ta naše země česká
00:12:59 naší lásce byla souzená.
00:13:03 -A teď kdo?
-Ty, já, ty, já, ty, já! Já budu!
00:13:08 Tak dobře, tak ty.
00:13:11 Tvá dlaň dřív tak hebká
00:13:15 už pár jar svírá bílou hůl.
00:13:19 A z tvé hlavy už je málem lebka,
00:13:23 zachrastíš, kdybych tě obejmul.
00:13:27 Zubatá si na nás kosu brousí,
00:13:31 funebráci ruce, nohy, fousy mnou si.
00:13:35 Břízka naposledy opadá,
00:13:39 já však navěky tě mám rád.
00:13:44 Břízka naposledy opadá,
00:13:47 já však navěky tě mám ráda.
00:13:52 Všichni tam musíme, proč být vzpurný,
00:13:55 stejně z nás zbydou jenom dvě urny.
00:13:59 Nakonec pak při měsíčku plechovou si dáme hubičku.
00:14:07 Nakonec pak při měsíčku, plechovou si dáme....
00:14:13 plechovou si dáme....
00:14:15 plechovou si dáme....
00:14:19 -Ty jsi to pokazil!
-Proč jsi křískla?
00:14:23 Ty jsi něco mektnul. Já jsem říkala, že to byla jako hubička.
00:14:28 Babo, dej to sem, nebo tě přetáhnu! A zazpívej konec.
00:14:34 -Nezazpívám.
-Zazpívej a já to udělám správně.
00:14:39 -Mám tě snad prosit, Růžo?
-Jo, pros mě.
00:14:42 -Prosím tě, zazpívej konec.
-Tak jo. Kóóónec!
00:14:46 -Ne. Konec písničky. Dáme hubičku.
-S tebou už si hubičku nedám.
00:14:53 -Nežvaň a dělej!
-Plechovou si dáme...
00:14:58 -No a je to věda?
-Tohle byl konec?
00:15:02 -Dej mi to. To je moje!
-Už s tebou nebudu ani zpívat.
00:15:08 Kdyby to někdo slyšel, tak se nám vysměje.
00:15:13 -Tobě se vysměje.
-Já už s tebou nikdy nikam nepůjdu.
00:15:18 -Já jdu a začnu nový život.
-Už mě nikam nedostaneš.
00:15:23 -Růžo, kde jsi?
-Kde jsi? Dávej na sebe pozor.
00:15:28 -Růženko!
-Co by sis beze mě počal?
00:15:33 Růžo!
00:15:38 Každý národ má své pohádkové rodiče. Dánové svého Andersena,
00:15:43 Němci své Grimmy, my naši Babičku Němcovou.
00:15:48 I Srbové mají svou pohádkovou maminku. On je to spíš tatínek.
00:15:54 Srbský vypravěč Mamko Tatič proslul zejména během války,
00:15:59 kdy vyprávěl tak poutavě, že američtí bombardéři zastavovali
00:16:04 letadla, odklápěli kokpity a poslouchali Mamko Tatiče.
00:16:13 Jak život choda. Mamko Tatič!
00:16:21 Jak život choda.
00:16:28 Slunce vychoda na vychoda a světlem prolévá celý svět.
00:16:34 Tmavy kapradí v lese zachvěje se,
00:16:38 male kuře se probudě, zobečkem si peře grobe.
00:16:43 Kurica si pusti vice do palice kukurice.
00:16:48 Slepka slepa nemotora zaklopytavá po dvora.
00:16:52 Jak je slepa, tak je glupa. Dupa, dupa, dupa
00:16:57 i glovou naráži do plota. Tu zabuda kokrhele.
00:17:01 Kokrhel vyleta do plota i kokrha, kokrha.
00:17:07 Div si grdelko nestrga.
00:17:10 To v ciatnice Pižďucha probeře.
00:17:14 Pižďuch sa probeře i cely svět proklije.
00:17:19 Skokem flinty nabije i prask, prask!
00:17:24 Kokrhela doraže. Jaj! To dodá mu kuraže.
00:17:29 I v chlopské svoje paže dropne slepku, kosti jej zpreraže.
00:17:37 Zmekne krke i kruče, kruče. I peře jej druje.
00:17:43 Slepka pepá, ovca beče, koze meče, peře létá!
00:17:50 V tu žena jeho Pižďuchova vrace se z nakupe.
00:17:55 I vide, jak Pižďuch slepce druje peře.
00:18:00 Pižďuchová dropne šrob i šrobem kropne Pižďucha rovnou do břucha.
00:18:08 I z břucha nador se naduřej plujny, strujny, hnujny šlem
00:18:14 vypluje ven.
00:18:18 Jak to Pižďuch vidě, chytne Pižďuchovu za glove
00:18:23 i smeknu ju do zeme. I dupe, dupe, dupe ju do glave.
00:18:28 Dupe, dupe, Pižďuchová křiče, křiče i gryže mu do noge.
00:18:33 Gryže, gryže, gryže, Pižďuch dupe, dupe, dupe.
00:18:36 Pižďuchová křiče a gryže.
00:18:40 Pižďuch vytahne přirozeně a moče, moče ju do glave.
00:18:44 Pižďuchová křiče, gryže, až dokřiče.
00:18:56 Jak tuto Pižďuch vidě, chytne se za glove
00:19:00 i běže lesami, polami, lukami, Bosnami, Hercegovinami
00:19:06 až tam do gory, kde stary mudry mudřec,
00:19:12 taký bleděmodry sedě, mudruje, mudruje i myšle.
00:19:22 Tam Pižďuch stane i prave, kak tutam teraz Pižďuchová
00:19:27 v krve leže! I mudřec vstaně i prave:
00:19:33 Ech leže, tak leže.
00:19:39 Slunce v zapadž zapadže i světlo světa v tuta raz odlije.
00:19:46 I tam v goře spolu Pižďuch i mudřec
00:19:52 sedě i myšle i myšle i mudruje i mudruje.
00:19:58 Bo tak život choda.
00:20:11 Ujít denně 250 námořních mil, to je teda fuška.
00:20:18 Jak pro koho, mladej.
00:20:21 Jednou jsem makal v Kazachstánu v kaolinových dolech.
00:20:27 A tam jsi denně musel ujít 3x až 4x víc.
00:20:32 Děti, ženský, chlapi, všichni. A nejhorší, co na tom bylo,
00:20:37 že vedle bylo takové velké jezero.
00:20:42 Takových pět Slap.
00:20:48 A tam ses po každé šichtě musel v létě vykoupat
00:20:54 A v zimě sis musel zabruslit. To byla pruda!
00:20:59 -Tu máš. Vem si!
-Děkuju. Já maso nejím.
00:21:03 Tak ty nejíš maso? Víš, jak se pozná pravý vegetarián?
00:21:10 Nevíš? Že z pečenýho čápa sežere jenom zobák.
00:21:19 Takže ty taky patříš mezi ty, co nám tady votravujou vzduch?
00:21:24 -Jak, prosím?
-Každé malé dítě
00:21:29 na tomhle světě ví, že kyslík vyrábějí rostliny.
00:21:34 Čím víc jich sežerete, tím dřív se všichni udusíme,
00:21:39 vy zatracení greenpísáci!
-Já nejsem žádný greenpísák.
00:21:45 Já jsem ornitolog a hledám Cyrila. A kdo jste vy?
00:21:50 Já? Já jsem pravý Kelt!
00:21:55 A víš, jak poznáš pravého Kelta? Vyrazíš mu zub a naroste mu nový.
00:22:02 Kelti, to jsou chlapi! Umřou několikrát za život.
00:22:08 Jednoho jsem znal. On se narodil a umřel. On byl Kelt, člověče.
00:22:14 Já taky znám pár Keltů. Hezky hrajou na kytary.
00:22:19 Těm říkáš Keltové? To jsou rádobykelti.
00:22:25 Víš, co bych udělal s takovými Kelty?
00:22:30 Metr dlouhá konstrukční trubka. A rovnou mu ji do zubů, Keltovi!
00:22:39 Nechme toho. Pojď sem!
00:22:45 -Máš nějakou holku?
-Mám. Mám tady dokonce její fotku.
00:22:53 Je sice černobílá...
00:23:13 Zrzka, viď? Dobrá pichna! Žádná vypálená stodola.
00:23:20 No dovolte! To je moje Maruška. Seznámili jsme se v Dobronicích
00:23:26 na srazu "Přátel zeleného jehličí".
-Prosím tě, nech toho!
00:23:32 Dám ti jednu dobrou radu.
00:23:36 Ženským nikdy nevěř! Já tu chybu udělal v Paříži v roce 1940.
00:23:44 Řekla, že jde pro cigára a za půl hodiny byli Němci na Trocadéru.
00:23:51 Ale Maruška je jiná. Chceme spolu mít děti.
00:23:55 -Děti, děti, děti...
-Vy nemáte děti?
00:24:00 Nemám... Mám dva kluky. Oba dva zašitý.
00:24:08 A když jsme u těch dětí... Už jsi někdy prohnal kance bučinou?
00:24:14 -To nevím.
-Už jsi pustil šaška do manéže?
00:24:21 Jo tak! To ne. To jsme si s Maruškou říkali, že až po svatbě.
00:24:27 Chceme žít čistě, abychom se mohli lidem podívat do očí.
00:24:32 Nech toho! Jestli se chceš koukat do očí, vem si zrcátko
00:24:37 a dívej se na sebe až do rána. S tebou je teda legrace!
00:24:44 Jdeme spát. Ráno nás čeká pořádná štreka. Dobrou noc!
00:24:50 Dobrou!
00:25:00 Hele, říkej rychle po sobě čapí, čapí, čapí...
00:25:09 Tak dobrou noc!
00:25:21 Jau!
00:25:23 Olafe!
00:25:27 Nejmenuj!
00:25:39 Pojďte na moji oslavu! Vstupte do mého čarovného světa,
00:25:45 kde žije tolik kamarádek! Vítejte v našem kouzelném světě!
00:25:52 Jak se ti líbí můj dům? Tady pořádám své čaje.
00:25:59 Tady se uvolním před zrcadlem. Vylepším si nalíčení.
00:26:05 Dělám na sebe obličeje.
00:26:09 Odsud telefonuji kamarádkám. Také musím uklízet nebo vařit.
00:26:16 Když to děláš s kamarádkou, je to zábava.
00:26:23 Ano, mám ráda svůj dům. Svou pohodlnou vanu,...
00:26:29 ve které si Stacy pohraje se svými hračkami.
00:26:35 Děvčata, co kdybychom nahlédla do mého tajného fotografického alba?
00:26:40 Jé! Ať žije jogging na břehu moře!
00:26:44 Slunce, přátelství, zábava! Potřebuji prázdniny!
00:26:50 Pojďte si teď povídat o tom, co budeme moci dělat, až budeme velké.
00:26:56 Ano, proč nesnít o tom, že budu manažerem.
00:27:00 Silným, ale mírným, který dobude burzu.
00:27:05 Nebo policistkou. Vy zlí, dávejte si pozor! Už jedeme.
00:27:11 Anebo letcem. Protože děvčata létají dobře.
00:27:17 Dobře. Ale nejdřív povinnosti. Ke kadeřnici, osvěžit se.
00:27:23 Mám tolik věcí na práci!
00:27:26 Ano. Fyzická kondice stojí za trošku oběti.
00:27:31 A po zdravé námaze ti pomůže na nohy zmrzlina.
00:27:36 Je nemožné nesnášet se s Kenem a jeho přáteli.
00:27:41 -Jsou to aktivní a zábavní chlapci.
-A se vkusem. Sledují módu.
00:27:52 Když dostanu pozvání na oslavu, musím vyjít v originálním oblečení.
00:27:57 Které se hodí k tématu oslavy.
00:28:02 To je geniální! Není nic hezčího než prázdniny na horách
00:28:08 na sjezdovkách a v chatách.
00:28:11 Jízda na sáňkách, sjíždění na lyžích ze strany na stranu,
00:28:16 a potom se všichni smějí a pijí teplý čaj nebo šálek čokolády.
00:28:21 Nejnovějším objevem je snowboard!
00:28:26 Je opravdu fantastický. A navíc si můžeme obléct
00:28:31 to nejbláznivější oblečení.
00:28:35 Jak je to krásné, když se den uzavře veselým rožněním přátel.
00:28:40 Opravdu vám všem radím, abyste to dělali také.
00:28:57 Děvčata, pojďme si teď zahrát hru, kterou se tak rády bavíme.
00:29:02 Shelly, vyndej kostku! Začne Stacy.
00:29:06 -Šest!
-Vyjmenuj tři růžové věci.
00:29:12 Tenisky, sponka do vlasů a moje moc růžová kačenka.
00:29:23 -Taky tři.
-Sedni si na dvě minuty
00:29:27 na neviditelnou židli.
-Jedna, dvě... Hází Shelly.
00:29:38 -Devět. -Vyjmenuj pět věcí, které jsou zde v pokojíčku
00:29:43 a začínají na P.
00:29:47 Pony!
00:29:49 -Prdel!
-To neplatí, Shelly!
00:29:54 Aha. Tak... Prcat!
00:29:59 -To taky neplatí. To není věc.
-Ty jsi ale hloupá! Jdu pryč.
00:30:05 Počkej. Are you ready?
00:30:12 Here we go now!
00:30:17 Work it out, Barbie!
00:30:23 ZPÍVAJÍ ANGLICKY
00:31:26 Mirku, vidíš vodoměrku? Pozor! Ať ji vlascem nezraníš!
00:31:34 Neboj, Jendo. Podívej, běží dál.
00:31:39 A hele, vodoměrák! Běží na druhou stranu.
00:31:45 -Třeba se potkají.
-Třeba se potkají.
00:31:51 Mě ti něco kolikrát tak dojme.
00:31:55 -Mě ti tuhle dojala krysička.
-Krysička?
00:32:00 Když jsem byl menší, často jsem byl u babičky v podkrovním bytě.
00:32:07 Ona měla koupelnu přes chodbu. Když jsem se šel jednou umýt,
00:32:12 všiml jsem si v rohu odpadní roury.
00:32:17 A té rouře malá dírka.
00:32:20 A z té dírky najednou vykoukl čumáček.
00:32:26 Na první pohled jsem viděl, že je to krysička. Nemohla ven.
00:32:32 Tak jsem vzal šroubovák a tu díru jsem jí zvětšil.
00:32:38 Hned vyběhla i s celou rodinou.
00:32:53 Pozor, Jendo! Sýkorka! Ať ji háčkem nezraníš.
00:32:58 Neboj, Mirku. Vidíš, letí dál.
00:33:05 A hele, sýkoráček. Ale letí na druhou stranu.
00:33:10 -Třeba se potkají.
-Třeba se potkají.
00:33:22 Mě ti, Jendo, kolikrát něco tak dojme.
00:33:26 -Mě ti tuhle dojal pavouček.
-Pavouček?
00:33:31 Lezl po chodbě našeho domu a táhl za sebou přelomenou nožičku.
00:33:35 Asi ho domovnice přetáhla hadrem přes záda, když vytírala.
00:33:41 Chudák! Třásl se zimou a chtěl prolézt pod prahem do mého bytu.
00:33:47 -Ale nemohl. Byla tam malá škvírka.
-Jendo, nebere ti?
00:33:54 Nebere, Mirku. Tak jsem vzal šroubovák
00:34:00 a ten práh jsem nazdvihl. To bys viděl, ten běžel!
00:34:05 A za ním celá rodina. I s domovnicí.
00:34:10 Víš, Jendo, já už budu muset jít.
00:34:15 -Však já, Mirku, taky.
-Víš, že jsem strašně rád,
00:34:21 že jsme dneska nic nechytli.
-Však já, Mirku, taky.
00:34:30 -A kdepak dneska začínáš?
-Dneska někde na Albertově.
00:34:35 -A pak jdeme někam na Národní.
-My začínáme na Staromáku.
00:34:40 Třeba se potkáme.
00:34:46 Třeba se potkáme.
00:35:21 Tati, nevíš prosím tě náhodou, na jakém principu funguje burza?
00:35:28 -Proč?
-Aha. Tak díky.
00:35:32 Počkej! Tvůj táta náhodou na burze dělal.
00:35:38 -Vážně, tati?
-Jo. Ale není to pěkná vzpomínka.
00:35:48 Jsi jeho otec. Kluk by měl o tobě vědět všechno.
00:35:54 Dobře. Víš, chlapče, nebylo mi tenkrát nejlíp.
00:36:01 Asi jsem snědl něco prošlého. Cítil jsem, že to ze mě půjde ven.
00:36:06 A nejspíš spodem. A protože jsem zrovna šel okolo burzy,
00:36:11 tak jsem tam zašel...
-No to je úroveň!
00:36:16 -A hele, godzila!
-Kdo si myl hlavu mým tamponem?
00:36:23 -Šamponem, holčičko.
-Máš ho mít podepsaný.
00:36:29 Pozor, nelze provést. Osoba není vyškolena v požadovaném úkonu.
00:36:34 Měla jsi mi říct. Vedla bych ti ruku.
00:36:40 -Mám ho podepsaný od Evangelisty.
-Evangelisty?
00:36:45 Proč si necháváš podepisovat šampony v kostele?
00:36:50 -Je to ta topmodelka?
-Topmodelka?
00:36:55 Jak může stihnout podepsat všechny tampony na tržišti?
00:36:59 Ten podpis je tam už asi vytištěný.
00:37:04 -To není pravda!
-Je. Tvůj táta v tiskárně dělal.
00:37:13 -Vážně, tati?
-Jo. Ale není to pěkná vzpomínka.
00:37:21 -Asi tenkrát snědl něco prošlého.
-Hodně úspěchů ve škole, chlapče!
00:37:35 -Připravila jsem vám svačinu.
-Vzpomínám si, mami,
00:37:41 tehdy po válce...
-Mám pocit, že už zvoní.
00:37:49 Ona byla nějaká válka? To jsem tak dlouho spala?
00:37:54 -Musím zavolat Sally.
-Sally! Neviděla jsem ji věčnost!
00:38:03 Ale mami! Seznámili jsme se včera v noci u pumpy.
00:38:09 Ach tak. U pumpy. A jak se má?
00:38:14 -Zavřeli ji. Je úplně vyčerpaná.
-Můj Bože! Chudáček Sally.
00:38:21 Tu pumpu, mami!
00:38:26 Ach tak. Pumpu. A jak se má ta...
00:38:34 -Sally?
-Jo! Sally.
00:38:38 Hrozně. Zpuchřelo jí surfové prkno.
00:38:47 Pro otce je to vždycky těžké, když mu odejde syn.
00:38:52 Chápu, že to nemůžeš vědět, ale do školy se musí každý den.
00:39:00 Ještě mi v té ráně kruť nožem!
00:39:04 -A kdybych odešla já, tati?
-Tak bychom se s tím naučili žít.
00:39:24 Dotknul ses jí. A taková rána bývá hluboká.
00:39:31 Jako zámek Hluboká.
00:39:34 Ty jsi nikdy nebyla táta. Víš, co bych dal za to,
00:39:39 aby se mi klouček vrátil ve zdraví domů?
00:39:43 -Co? -Všechno.
-Co všechno? -No všechno.
00:39:47 -Třeba novou sekačku.
-A taky novou sedačku?
00:39:54 No jistě. I novou sedačku.
00:40:03 NĚCO SE ROZBILO
00:40:07 Ahoj!
00:40:09 Hurá! Budeme mít novou sedačku!
00:40:15 -Vy máte radost, že jsem se vrátil?
-Říkal jsem, jestli se vrátí
00:40:21 ve zdraví. A podívej se na něj!
00:40:24 Naopak, chlapče. Máme o tebe starost. Vypadáš hrozně.
00:40:30 Celý táta!
00:40:35 -To už ta škola jako skončila?
-Je tam stávka.
00:40:40 -Čeho? -Stávka.
-Čeho? -Stávka, tatínku.
00:40:46 -Čeho stávka, sakra?
-Burza, popeláři, železničáři,
00:40:52 školníci, elektrikáři...
-Počkej! Nejde elektrika?
00:40:58 Vždyť maminka normálně mluví.
00:41:03 Počkej! Nejde elektrika? A čím si natočím vlasy?
00:41:10 Tak si je natoč na video.
00:41:15 To asi nepůjde.
00:41:18 Jak to? Víš, jak bylo to video drahé? To umí všechno.
00:41:23 No, to kuře minule moc propečené nebylo.
00:41:33 Jak jsem si nahrávala tu soutěž, co jsem se dostala do finále.
00:41:38 Jo, Miss Sliz!
00:41:42 -Tu vědomostní soutěž o tu troubu.
-Troubu?
00:41:47 My přece nepotřebujeme troubu. Tati, už jsme si zvykli na tebe.
00:41:55 Buď chlap, chlapče. Taky mi není dvakrát nejlíp.
00:42:00 Igelitku? Budeš zvracet?
00:42:03 Dcerunko, pojď k tatínkovi na slovíčko.
00:42:09 V té vědomostní soutěži, jakou jsi měla otázku?
00:42:14 -Co je to chlorofyl.
-No, to jsi měla štěstí, že?
00:42:22 -A věděla jsi to?
-A vy to víte?
00:42:31 -Táta ti řekne.
-Chlorofyl zná každé malé dítě.
00:42:38 -Ale tátovi už bylo čtyřicet.
-Chovej se slušně, kurva!
00:42:44 -Chlorofyl je, byl...
-Jebyl?
00:42:51 Chlorofyl? To bude chlap s nějakou úchylkou, ne?
00:42:57 Čeká ráno před školkou, až vyleze nějaký malý chlorek.
00:43:01 Ale ne! To je něco zeleného.
00:43:07 Zeleného? Tak to bude asi nějaký voják.
00:43:12 Jako je UNPROFOR, tak je CHLOROFYL.
00:43:17 -Tati, u čeho jsi sloužil?
-To je na dlouhé vyprávění.
00:43:28 Asi jsi snědl něco prošlého a cítil jsi, že to půjde ven.
00:43:33 Ta diagnóza, proč tátu nevzali na vojnu, je trochu jiná.
00:43:41 -A je to dědičné?
-Copak ty chceš jít na vojnu?
00:43:47 Jistě. Služba v armádě dává ženám netušené možnosti uplatnit se.
00:43:54 Poupátko, abys pomohla své vlasti, nemusíš hned někoho zabíjet.
00:43:59 To je fakt. Stačí někoho přizabít, a pak pro něj uspořádat maraton.
00:44:04 Oni pak běží a odpichujou se těmi ustřelenými pahýly...
00:44:08 Ach Bože! Děkuji ti za tak citlivé dítě.
00:44:15 Plač, jen plač. Třeba se vypláčeš ... z podoby.
00:44:25 Hajzle!
00:44:26 -Mami! -Promiň, dcerunko. Nechtěla jsem říci hajzle.
00:44:32 -Chtěla jsem říci jen Heil Hitler!
-No jasně, mami.
00:44:36 Tiše, nebo půjdeme všichni sedět.
00:44:40 -Tak to já si radši jdu lehnout.
-Skvělý nápad, mami.
00:44:46 Tati, nevadilo by ti, kdybych si dneska lehl s mámou?
00:44:50 Ale ne. Naopak. A já bych si mohl lehnout s godzilou.
00:44:57 To je bezva. Dobrou!
00:45:02 -Dobrou!
-Dobrou!
00:45:05 Dobrou!
00:45:28 Co je? Co se děje?
00:45:33 Co tam vidíte? Co je? Co je?
00:45:46 Kapské Město! A tam na komíně Cyril!
00:45:53 Cyrile! Cyrile, kamaráde, počkej! Jdu za tebou!
00:45:59 Cyrile!
00:46:14 Nejmenuj!
00:46:22 Ze sportu. V dohrávce 16.kola ČKD Trakce hokejové extraligy...
00:46:38 VÝBUCH
00:46:48 VÝBUCH
00:46:50 HUDBA
00:47:13 Něco se stalo, něco se porouchalo.
00:47:21 Vím toho málo, ale jistě se něco stalo.
00:47:28 Motor, co běžel jako hodinky, náhle mlčí.
00:47:37 Normálně vrčí, ale teď moje loď uprostřed vod náhle trčí.
00:47:44 Moře se houpá,
00:47:48 líně si šplouchá,
00:47:52 ticho, až mráz leze do ucha.
00:47:58 Leze do ucha.
00:48:17 Snad došla nafta, ale tím si nejsem jist.
00:48:25 On se stejně tak dobře mohl zadřít třeba píst.
00:48:33 Zkusím utáhnout všechny šrouby, co tam jsou.
00:48:41 A když to nepůjde, tak holt budu muset žít z moře do huby
00:48:46 a opasek utáhnout.
00:48:48 Moře se houpá,
00:48:52 líně si šplouchá,
00:48:56 až mráz leze do ucha.
00:49:02 Leze do ucha.
Nezaměnitelné aroma modrých výfukových plynů „rytíře z Eisenachu“ (název populárního automobilu NDR) provázelo silvestrovskou nocí konce milénia účinkování pražského avantgardního Divadla Sklep.
Divadlo Sklep bylo založeno v roce 1971 Davidem Vávrou a Milanem Šteindlerem. Scéna se vyznačuje osobitým zpracováním divadelních her. Divadlo Sklep bylo hlavním tahounem skupiny Pražská 5, dále tvořené soubory Mimóza, Vpřed, Kolotoč a Křeč, která představovala nejvýraznější generační hnutí 70. a 80. let a přinesla oživení tehdejší divadelní scény. Pořad uvádíme k 50. výročí založení divadla.