Cesta za obřími sochami na nejodlehlejší a nejtajemnější místo v Tichém oceánu. Americký dokumentární cyklus
00:00:02 Dnes budeme zkoumat nejtajemnější a nejodlehlejší ostrov na zemi.
00:00:09 Po staletí mátly velké kamenné hlavy na Velikonočním ostrově
00:00:13 cestovatele a archeology.
00:00:16 Kdo postavil tyto kolosální sochy a proč? A jak objevili tento malý
00:00:21 ostrov v Tichém oceáně před 1500 lety bez kompasu a map?
00:00:26 Jak jejich kultura rostla a proč padla?
00:00:33 Abych to zjistil, popluji na kánoi s vahadlem na otevřeném oceánu,
00:00:37 prozkoumám jeskyně a krátery a pokusím se zvládnout
00:00:41 velice namáhavý rituální závod. Lidé plavou odtud až tam.
00:00:46 Znovu objevujeme pravdu a půjdeme při tom až do extrémů.
00:00:50 Hodlám skočit do vody plné žraloků.
00:00:56 Česká televize uvádí dokumentární cyklus
00:01:00 Objevování pravdy Obři z Velikonočního ostrova
00:01:11 Jsem Josh Bernstein. Velikonoční ostrov je jedinečné místo.
00:01:15 Je to nejodlehlejší obydlený ostrov na naší planetě.
00:01:21 Velikonoční ostrov, nazývaný také Rapa Nui, je malým kouskem země
00:01:26 uprostřed Tichého oceánu 3500 kilometrů od Jižní Ameriky
00:01:31 a 2500 kilometrů od Polynésie. Je dlouhý jen 17 kilometrů a široký
00:01:36 11 kilometrů. Jedním z mnoha tajemství tohoto zvláštního ostrova
00:01:41 je především to, jak ho mohl někdo najít. Víme však, že Polynésané
00:01:47 ho opravdu našli. Radiokarbonové datování ostatků uvádí,
00:01:51 že se na ostrově usadili někdy v 5. století po Kristu.
00:01:55 Dokonce i lidem zvyklým na jih Tichého oceánu musel Velikonoční
00:01:59 ostrov připadat jako ráj. Byl hustě zalesněn, s velkými
00:02:03 sladkovodními jezery, úrodnou půdou a s oceánem hemžícím se rybami.
00:02:10 Po staletí tu první obyvatelé prosperovali, ve 14. století
00:02:14 jejich počet vzrostl téměř na 20.000. Pak se však něco stalo.
00:02:25 Když sem připluli v roce 1722 holandští objevitelé,
00:02:30 našli hladovějící obyvatelstvo a kulturu bojující o přežití.
00:02:34 Stalo se něco, co zdecimovalo obyvatele na Rapa Nui
00:02:38 a skoro zničilo jejich kulturu.
00:02:42 Na ostrově tehdy žilo necelých 2000 osob. Mnohé z velkých soch
00:02:47 zvaných moai byly již opuštěné. Ekologicky byl ostrov zničen.
00:02:52 Sotva byl vidět nějaký strom. Co se stalo?
00:02:59 Abych prozkoumal záhadu Rapa Nui, hodlám se vrátit na začátek.
00:03:04 Moai jsou jen jedním z mnoha tajemství Velikonočního ostrova.
00:03:08 Ale jak se lidé, kteří je udělali, dostali sem?
00:03:13 Najít tento malý ostrov uprostřed Tichého oceánu by bylo jako najít
00:03:18 onu příslovečnou jehlu v kupce sena. Předpokládalo by to buď
00:03:22 neuvěřitelné štěstí nebo nepředstavitelnou dovednost.
00:03:28 V 5. století po Kr. unikali Polynésané válkám na svých
00:03:32 přelidněných ostrovech a vyplouvali z Tahiti a Markéz.
00:03:37 Jejich výpravy se řadí k nejpozoruhodnějším v dějinách.
00:03:45 V kánoích s vahadlem, bez kompasu a map se vydávali hledat nové země
00:03:50 přes rozlehlý jih Tichého oceánu.
00:03:55 Objevili Nový Zéland na jihu a Havajské ostrovy na severu,
00:03:59 ale největším činem bylo doplout na kánoi 2500 kilometrů
00:04:03 po otevřeném oceáně a objevit tento drobný flíček, kterému říkáme
00:04:08 Velikonoční ostrov. Jak to dokázali?
00:04:12 Abych to zjistil, setkal jsem se s mistrem navigátorem Hugem Heyem.
00:04:25 Hugo přivedl své přátele z vahadlového klubu Rapa Nui.
00:04:30 Pravidelně se účastní závodů vahadlových plavidel v Polynésii,
00:04:34 takže jsem v dobrých rukou. Odrážíme od břehu a směřujeme
00:04:38 na otevřený oceán. Začínám tomu rozumět.
00:04:43 Kánoe s vahadlem je klasické polynéské plavidlo.
00:04:47 Polynésané vždy používali vahadlo nebo plovák vedle kánoí.
00:04:55 Když se dostáváme do neklidnějších vod, zjišťuji proč.
00:05:00 Bez vahadla bychom se hned převrhli. Ale takto se zanedlouho
00:05:04 dostaneme do tempa a kánoe se skutečně hýbe.
00:05:12 Nejsem odborník, ale zjistil jsem, že vše záleží na rytmu.
00:05:17 Musíte se jen ujistit, že držíte krok s lidmi kolem vás.
00:05:23 Pořádně zabrat a jedete vpřed. Ale urazili jsme jen několik mil.
00:05:27 Neumím si představit, jaké by to bylo být tady celé týdny
00:05:30 a překonat tisíce mil.
00:05:38 Myslím na to,když se před 1500 lety vydali dávní polynésští navigátoři
00:05:42 z Markéz a mířili na východ přes Tichý oceán.
00:05:48 Podle legendy byl jejich vůdcem král Hotu Matua.
00:05:57 Co je mi hádankou, jak po týdnech na moři byli král a jeho lidé
00:06:01 vůbec schopni najít tento drobný kousek země, kterému říkáme
00:06:05 Velikonoční ostrov.
00:06:08 Zeptal jsem se na to Huga.
00:06:11 Přestože neměli mapy nebo kompasy, námořníci se sem bezpečně dostali
00:06:15 přes moře za použití mnoha rozličných triků.
00:06:19 Například v noci si ponořili nohy do vody, mohli cítit tu vlnu,
00:06:23 která jde k zemi a potom náraz, když ji zasáhla,
00:06:30 zpět se vrací drobná vlna. Překvapivé.
00:06:35 Hotu Matua a jeho navigátoři mohli mnoho mil od země rozeznat
00:06:39 drobné vlny, které se odrazily zpět od pobřeží. Každá změna větru
00:06:44 a proudu je upozornila. Pozorovali pohyb ptáků i hvězd.
00:06:50 Když si dali všechny tyto údaje dohromady, byli schopni najít cestu
00:06:54 přes nekonečný oceán.
00:06:58 Nakonec se jednoho dne v 5. století dostal Hotu Matua na břeh ostrova,
00:07:03 který se bude později jmenovat Rapa Nui, Velikonoční ostrov.
00:07:10 Můžeme si pouze domýšlet, co to představovalo strávit týdny,
00:07:13 možná dokonce měsíce na moři, a jen se svými navigačními
00:07:17 schopnostmi najít tento krásný ostrov, místo,které pak objevitelé
00:07:22 nazývali domovem po příštích 1.000 let.
00:07:28 Polynésané vysílali průzkumné skupiny celá staletí.
00:07:33 Když tyto neohrožené týmy mužů našly ostrovy, vracely se
00:07:37 se zprávami o svých objevech. Potom se vydávaly houfy kolonistů
00:07:41 s ženami, dětmi, rostlinami i zvířaty, aby se území zmocnily.
00:08:00 Po přistání Hotu Matua prosil bohy a předky, aby uznali jeho nároky
00:08:05 na tuto novou zemi. Hotu Matua si musel být vědom,
00:08:09 že toto je místo, kde se bude jeho lidem dařit.
00:08:13 Co však nemohl vědět, že jednoho dne je postihne pohroma.
00:08:19 Dále prozkoumám starý lom, předvedu vám moai a vytesám si vlastní.
00:08:24 Hledám stopy k tajemné katastrofě, která zasáhla Velikonoční ostrov.
00:08:31 Když v roce 1722 poprvé přijeli na Velikonoční ostrov Evropané,
00:08:36 našli krajinu bez stromů,která byla ekologicky a sociálně zničena.
00:08:41 Co se stalo? Zkoumám tento malý ostrov uprostřed Tichého oceánu
00:08:46 a hledám odpověď.
00:08:51 Obdivuji jeden z největších úspěchů objevitelství v dějinách,
00:08:55 nalezení Rapa Nui polynéskými navigátory v 5. století po Kr.
00:09:01 Ale o tisíc let později zasáhla ostrov ekologická katastrofa.
00:09:06 Proč a jak?
00:09:12 Slyšel jsem překvapivou teorii o tom, že ekologickou krizi
00:09:17 vyvolala intenzivní výroba a doprava známých soch na ostrově.
00:09:26 Rozhodl jsem se podívat na největší skupinu soch na ostrově.
00:09:33 Sochy jsou 12 kilometrů od Hanga Roa, jediného města
00:09:37 na Velikonočním ostrově. Snad nejlepší způsob,
00:09:41 jak se tam dostat, je na koni.
00:09:50 Konečně přijíždím k moai zvaným Tongariki. Jsou úžasné!
00:09:57 Sjednal jsem si schůzku s někým, kdo mi pomůže jim porozumět.
00:10:02 Sergio Rapu je známý archeolog a na ostrově se narodil.
00:10:06 To je neuvěřitelné! Je to krásná práce našich předků.
00:10:10 Jak to dělali? Bylo to vytesáno z vulkanického
00:10:14 tufu s velice jednoduchými nástroji v lomu a pak je přinesli sem.
00:10:19 Takže tu je nějaký lom? Ano, vlastně je to právě tam.
00:10:24 Můžeme se tam jít podívat? Jistě.
00:10:29 Lom je jen několik minut jízdy odsud na straně jedné z mnoha
00:10:33 vyhaslých sopek na ostrově. Necháme koně na úpatí vulkánu
00:10:37 a dál jdeme pěšky. Na okraji se nám nabízí neobvyklý pohled.
00:10:41 Kráter je teď jezero a kolem něj jsou stovky nedokončených
00:10:45 kamenných hlav.
00:10:50 To je zvláštní, vyčnívají prostě všude ze země! Kolik moai je tu?
00:10:56 Na celém ostrově je jich asi 900. A všechny jsou z tohoto lomu?
00:11:03 Tady je jich stále asi 300 a ostatní jsou roztroušeny všude.
00:11:08 Všechny jsou takhle velké? Liší se od pár metrů
00:11:11 až po 20 metrů výšky.
00:11:18 Je to jako velká opuštěná továrna. Všude nad kráterem jsou sochy,
00:11:23 některé stojí, jiné leží. A jsou masívní.
00:11:27 Po staletí se v tomto lomu vyráběly sochy téměř bez přestávky.
00:11:32 Místo se hemžilo lidmi, kteří tesali a dopravovali moai.
00:11:36 A pak z nějakého důvodu zřejmě odložili nástroje a přestali. Proč?
00:11:47 Než jsem se sem dostal, něco jsem o těchto sochách neboli moai věděl,
00:11:52 ale ne to, jak jsou velké.
00:11:54 Uvědomte si, že půlka tohohle chlapíka je schována v zemi.
00:11:59 V době, kdy byly vyrobeny, byly tohle vedle vrcholků stromů
00:12:02 nebo stěžňů lodí nejvyšší věci na ostrově.
00:12:06 Vytvoření a doprava za použití techniky doby kamenné spotřebovaly
00:12:10 velké množství času a energie. Pro lidi z Rapa Nui to muselo být
00:12:15 opravdu důležité.
00:12:18 Ví někdo, co sochy představují? Představují předky.
00:12:24 Byl zde praktikován kult předků a sochy jsou hlavní částí
00:12:28 obřadních aktivit a obřadními centry pro rodinu.
00:12:39 Kdykoli zemřel významný náčelník, byla na jeho počest udělána socha.
00:12:44 Moai ho jen nezastupovala, to byl on sám.
00:12:49 Jeho duch byl v kameni, jeho tvář shlížela na vesnici jeho potomků.
00:12:58 Moai byli mrtví z Rapa Nui, kteří byli přivedeni zpět,
00:13:03 aby střežili živé. Teď už vím, proč je udělali, ale právě tak
00:13:08 fascinující je, jak je udělali. Tesání a doprava musely být
00:13:13 velmi náročné. A když připočtete, kolik jich bylo vyrobeno!
00:13:19 Na ostrově je stále ještě 900 takovýchto soch, ale tyto jsou
00:13:24 poslední generace moai.
00:13:27 Sergio mi říká, že se našly zbytky mnoha dřívějších moai.
00:13:31 Lidé na Rapa Nui tedy vyráběli sochy skoro průmyslovým způsobem.
00:13:36 Mohlo tohle nějak urychlit ekologickou krizi na ostrově?
00:13:41 Potřebuji o výrobě moai zjistit víc.
00:13:46 Sergio mne vede ke kamenickému mistru Jose Rapuovi.
00:13:50 Právě vyrábí moai.Opracovává kámen, toto je tradiční technika?
00:13:55 Ano. Používají dláto vyrobené z bazaltu, což je velmi tvrdý
00:13:59 materiál. Tohle je jako originál. Samozřejmě se při tesání opotřebuje
00:14:05 Tohle je skoro hotové. Mohu to tedy zkusit?
00:14:19 Jenom do toho uhodíte. Je to tvrdší, takže se to drolí.
00:14:24 Měkký kámen se drolí a takhle to můžete opracovávat.
00:14:27 Ano, je to docela snadné.
00:14:30 Jde vám to. Je z vás sochař na Rapa Nui.
00:14:34 Jsem učedníkem mistra.
00:14:40 Je to snadnější, než jsem myslel, pouze náročné na čas.
00:14:45 Sergio mi říká, že rozhodovala týmová práce.
00:14:49 Jose je tedy mistrem. Pod ním by pracovala celá skupina lidí
00:14:53 při práci na moai. Ano. Celá komunita.
00:14:57 Jak dlouho trvalo udělat moai? Přibližně rok.
00:15:01 Je to hodně těžká práce. Snad abych Josemu pomohl.
00:15:06 Snad tu dobu snížím na 6 měsíců.
00:15:10 Od Joseho se dovídám o některých základních technikách opracování
00:15:13 při tvorbě moai. Ale není tu nic, co by způsobilo ekologickou
00:15:17 katastrofu. Mohla by to mít na svědomí doprava těchto soch?
00:15:24 Sergio mi ukazuje jeden z nejpodivnějších pohledů
00:15:27 na ostrově: masívní, napůl hotové moai, některé vysoké až 20 metrů,
00:15:32 dodnes uvězněné ve skále, z níž byly tesány!
00:15:41 Tady máme jednu ze 300 moai, stále ještě leží v lomu,
00:15:46 a potom ji uvolnili tady ze strany, takže ji odsekali a nakonec
00:15:50 sesunuli ze svahu.
00:15:57 Celá skála se po léta opracovávala. Umělec vytesal tohle a pak tvář.
00:16:03 Jako by začal na tváři, ale nikdy nedokončil trup.
00:16:07 Je to tak. To je úžasné.
00:16:12 Ještě složitější a komplikovanější je asi to, že sochu budou muset
00:16:16 přepravit celou cestu až na rovinu.
00:16:20 Záda moai byla utvářena jako kánoe, takže socha hladce klouže
00:16:24 po odpadu z tesání, který vytvořil jakousi rampu. Pomůže tomu
00:16:28 i gravitace a malé popostrčení, takže se moai dostane dolů.
00:16:34 Dost pozoruhodné bylo již vytesat moai a dostat je na dno lomu.
00:16:39 Ale stěhovat je po ostrově mi připadá ještě pozoruhodnější.
00:16:44 Jakmile sklouzly dolů po rampě, musely být transportovány
00:16:49 až 12 kilometrů. Jak to dělali?
00:16:52 Zajímalo by mě, jestli se z moai, které tu leží na zemi,
00:16:56 které se zřejmě někam přepravovaly, nedá vyčíst, jak se dopravovaly.
00:17:05 To je obrovské. Kolik by to vážilo? Asi 50 tun.
00:17:14 Míjíme jednu moai za druhou, všechny leží tváří k zemi v přímce.
00:17:23 Je opravdu velká. Větší než ta předcházející.
00:17:27 Všiml jsem si, že všechny moai, které jsme viděli, jsou zřejmě
00:17:31 na jedné linii vedoucí k lomu. Ano, protože je to jedna z hlavních
00:17:35 cest pro moai. Víme aspoň o čtyřech.
00:17:39 Cesty byly pečlivě postaveny a urovnány, aby byla doprava soch
00:17:43 co nejlehčí.
00:17:45 To naznačuje, že spadla během přepravy.
00:17:49 Stále ještě nevím, jak mohli lidé hýbat 50-tunovými kameny.
00:17:57 Sergio zorganizoval ukázku s replikou jedné z menších moai.
00:18:01 Říká, že zpočátku archeologové předpokládali, že moai se stěhovaly
00:18:05 v leže na zádech za použití systému klád jako válců.
00:18:11 Je velmi snadné s ní pohybovat na rovném povrchu za pomoci dřeva.
00:18:19 Takhle se asi spotřebovalo dřevo na tak malém ostrově.
00:18:24 Takto se dá pohybovat moai.
00:18:28 Opravdu to tak fungovalo?
00:18:31 Každá moai ležela tváří k zemi.
00:18:34 Sergio mi říká, že tento fakt vedl některé archeology k názoru,
00:18:39 že moai vlastně nebyly přepravovány tváří nahoru, ale směrem k zemi,
00:18:43 tak jak byly nalezeny. Ale i to je problematické.
00:18:48 Pokud do toho vložili svůj veškerý umělecký um, aby vytvořili něco
00:18:53 krásného, vláčeli by je tváří dolů a ničili své dílo?
00:18:57 Máte naprostou pravdu, to nedává smysl, vydat tolik energie,
00:19:02 a potom položit moai na tvář.
00:19:05 Sergio má svou vlastní teorii, jak byly moai dopravovány.
00:19:08 Myslím si, že moai stály ve vertikální pozici.
00:19:12 To zní neuvěřitelně. Jak by přepravovali 15-metrový
00:19:16 kus kamene vertikálně? Normálně se nedá hýbat s 60 tunami.
00:19:24 Našli jsme moai, která vážila přes 80 tun a byla přesunuta
00:19:29 tady odtud až do konečného cíle 8 nebo 9 kilometrů daleko.
00:19:37 Takže tady máme moai dokončenou, na zádech a vpředu,
00:19:42 ale základna této moai nebyla v lomu nikdy dodělána.
00:19:47 Naopak základna této moai byla v lomu otesána tak,
00:19:52 že to dovolovalo moai naklonit asi takhle a táhnout ji vpřed
00:19:56 jakousi chůzí.
00:20:01 Šlo tu tedy o naklánění a tah.
00:20:06 Takže s ní hýbete jako s ledničkou. Něco podobného, ale základna moai
00:20:11 byla přímo uzpůsobena k tomu účelu, pro přepravu.
00:20:16 Upravili spodek kamene, aby si usnadnili pohyb.
00:20:19 Přesně tak. Ano.
00:20:22 Pokud je to pravda, je Sergiova teorie ohromující.
00:20:26 Muži, kteří tahali za provazy, vyvolali pečlivě řízený kolébavý
00:20:29 pohyb, kdy vzpřímená moai kráčela vpřed.
00:20:35 Zdá se to málo uvěřitelné, ale zakřivená základna soch
00:20:39 je při přepravě přesvědčivým důkazem.
00:20:42 Kdyby se moai přepravovaly horizontálně,
00:20:45 proč by se připravovala základna soch tak, aby se mohly kývat?
00:20:49 A aby se mohly moai naklonit maximálně 5 nebo 6 stupňů
00:20:54 na jednu nebo druhou stranu?
00:20:57 Tah vyžaduje mimořádnou koordinaci pohybu provazu, ale dříve lidé
00:21:03 při práci zpívali. Rytmus zpěvu jim umožnil táhnout ve správnou chvíli.
00:21:14 Když hýbali s moai, zpívali. Ano, a moai pak takto kráčely.
00:21:22 Před mnoha lety řekli stařešinové na Rapa Nui Sergiovi, že moai
00:21:26 kráčely přes ostrov. Tehdy jim nevěřil, ale dnes ano.
00:21:33 Možná moai opravdu chodily.
00:21:44 Jestli to je pravda, má to velký význam pro pochopení katastrofy,
00:21:49 která zřejmě postihla ostrov před příchodem Evropanů.
00:21:55 Zajímalo mne, jestli přeprava moai vyžadovala tolik dřeva, že to vedlo
00:21:59 k vykácení lesů.
00:22:04 Na vertikální přepravu moai však bylo zapotřebí málo dřeva.
00:22:09 To k odlesnění ostrova nevedlo.
00:22:12 Za krizí na Velikonočním ostrově muselo být něco jiného.
00:22:17 Dále budu pátrat po tragickém osudu Rapa Nui a zoufalých pokusech
00:22:21 zdejších lidí se zachránit. Opravdu praktikovali kanibalismus?
00:22:29 Velikonoční ostrov je nejodlehlejší obydlený ostrov na zemi.
00:22:33 Pokouším se odhalit osud Polynésanů. Pylová analýza ukázala,
00:22:38 že když Hotu Matua a jeho společníci přijeli v 5. století,
00:22:42 byl ostrov hustě zalesněn.
00:22:46 O tisíc let později byl skoro holý a mnohé moai byly opuštěné.
00:22:51 Co bylo za těmito událostmi?
00:22:54 Snad mi to osvětlí odborník na Velikonoční ostrov,
00:22:58 Jose Letelier. Prý mi ukáže důkaz, že lidé v 16. století se opevňovali
00:23:03 v podzemí. Proti čemu?
00:23:10 Vchod do rozsáhlého jeskynního systému,který pokrývá celou oblast.
00:23:15 Jeskyně jsou ve skutečnosti staré lávové tunely,kudy kdysi tekly řeky
00:23:19 žhavé horniny z dávno vyhaslých sopek.
00:23:22 Tak jsme na místě. Vidíte, jsou tu v lávovém tunelu zdi,
00:23:26 což je zjevně jakýsi druh opevnění. To nám ukazuje, že se jeskyně
00:23:32 používaly tak, aby to umožňovalo lidem se bránit.
00:23:37 Podívejte se, ohniště na vaření. Ano.
00:23:44 Je logické, že ohniště bylo umístěno poblíž východu z jeskyně,
00:23:48 aby kouř nešel dovnitř. Vidíte sám, je tu hodně míst k sezení.
00:23:54 Ze které je asi doby?
00:23:57 Určitě si myslíte, že lidé tyto jeskyně obývali již velmi dávno.
00:24:01 Ovšem my jsme přesvědčeni, že se to tu využívalo do mnohem
00:24:05 pozdější doby, nejspíš kolem 16. století.
00:24:12 Takže tisíc let poté, co se usadili na ostrově,a 200 let před příjezdem
00:24:17 Evropanů začali lidé na Rapa Nui žít v jeskyních.
00:24:21 Souvisí to s odlesněním ostrova a opuštěním moai.
00:24:29 Zdá se, že se to vše stalo v jedné době.
00:24:33 Samozřejmě, že se to stalo v době, kdy se společnost začala na ostrově
00:24:37 rozpadat. Došlo k zápasu o zdroje. Lidé byli na velice odlehlém místě
00:24:41 a nemohli uniknout. Bojovali jeden proti druhému?
00:24:46 Určitě to tak bylo.
00:24:50 Kousky skládačky začínají do sebe zapadat. V 16. století válka
00:24:55 a nájezdy k tomuto ostrovu patřily. Bez dřeva, z něhož by stavěli
00:25:00 velká plavidla s vahadly, byli obyvatelé Rapa Nui odříznuti
00:25:04 od zbytku světa a obtížný byl dokonce i lov ryb.
00:25:11 Jak se obyvatelstvo zvětšovalo, nastal nedostatek potravin.
00:25:16 Stali se zdejší lidé oběťmi vlastního úspěchu?
00:25:21 Na tomto odlehlém ostrově vytvořili jednu z nejpozoruhodnějších
00:25:24 megalitických kultur na světě.
00:25:28 Ale jejich prosperita znamenala i zárodek vlastního pádu.
00:25:32 Kvůli přelidněnosti se vyčerpala zemědělská půda.Lesy byly vykáceny.
00:25:40 Konečným důsledkem byla totální devastace a zoufalý spor o půdu
00:25:44 a potravu. Válka společnost na Rapa Nui rozdělila.
00:25:55 V době vrcholícího konfliktu a přechodu lidí do jeskyň
00:25:59 odhadují archeologové, že na tomto ostrově žilo 20.000 lidí.
00:26:04 Vzhledem k tomu, že tu žily generace lidí, kteří byli příbuzní,
00:26:08 museli se všichni dobře znát, případně byli příbuzní s dalšími
00:26:12 v jiné části ostrova.
00:26:14 Když došlo ke konfliktu, muselo to být strašné.
00:26:18 Věděli, že na ostrově žijí, ale že tu jsou zároveň v pasti.
00:26:28 Lidová tradice na Rapa Nui, jak ji slyšeli raní evropští
00:26:31 usedlíci, byla plná krveprolití a konfliktů.
00:26:39 Místní jména po celém ostrově připomínala hrůzné události.
00:26:44 Jako místo, kterému říkají Akanai Tagata.
00:26:52 Musím zjistit, jak daleko až násilí zašlo.
00:26:56 Opět jsem se setkal se Sergiem Rapu.
00:26:59 Slyšel jsem, že to tady nazývají "kanibalská jeskyně".
00:27:03 Na Rapa Nui má jméno Akanai Tagata. Má to vlastně dva významy.
00:27:08 Jeden je jeskyně, kde lidé jedí, ten druhý znamená jeskyni,
00:27:11 kde jsou lidé pojídáni. Opravdu praktikovali kanibalismus?
00:27:18 Vzhledem k zoufalé situaci v 15. a 16. století je pravděpodobné,
00:27:22 že ke kanibalismu došlo.
00:27:26 Tehdy byl nedostatek všeho, zejména jídla, takže mohlo docela
00:27:31 dobře dojít k výskytu kanibalismu.
00:27:37 Ať již kanibalismus praktikovali nebo ne, obraz společnosti
00:27:41 na Rapa Nui v 15. a 16. století je velice pochmurný.
00:27:48 Podporuje ho reprodukce nového typu moai té doby.
00:27:54 Když se museli obyvatelé Rapa Nui starat, aby přežili,
00:27:58 stavba moai skončila. Jeden řemeslník však vytvořil
00:28:01 novou uměleckou formu, která zachytila neutěšenou realitu
00:28:05 jejich situace. Postavě se říkalo moai kava-kava.
00:28:10 Tyto vychrtlé, šklebící se figurky vyřezané ze dřeva se tvořily jen
00:28:15 ve válečných letech na Rapa Nui, kdy byly hladovění a smrt
00:28:19 všudypřítomné.Postavičky jsou malé, protože tehdy byly na ostrově
00:28:22 k mání jen malé kusy dřeva. Mají určitě daleko k robustním
00:28:27 poklidným moai, které představovaly ochranné předky minulosti.
00:28:34 Neexistovalo nic, čím by lidé na Rapa Nui mohli zastavit rostoucí
00:28:38 chaos na ostrově?
00:28:41 Podívám se tedy na poslední plán přežití: kult ptačího muže.
00:28:46 Slézají tento útes? Ano.
00:28:48 Používají lana? Vůbec ne.
00:28:53 Příběh Velikonočního ostrova je úžasná sága hrdinství a tragédie.
00:28:58 Polynésané, kteří jako první objevili ostrov v 5.století po Kr.,
00:29:03 si museli myslet, že našli ráj.
00:29:09 Ale jejich idylická existence neměla trvat věčně.
00:29:16 Velikonoční ostrov je velice malý a jeho zdroje jsou značně omezené.
00:29:21 Jak obyvatelstva přibývalo, začalo odlesňování ostrova.
00:29:26 Po nějaké době nebylo žádné dřevo na stavbu velkých kánoí pro plavbu
00:29:30 oceánem, které je spojovaly s vnějším světem. Lidé na Rapa Nui,
00:29:36 uvěznění na tomto ostrově, začali bojovat o zmenšující se zdroje.
00:29:41 Dlouho před příchodem Evropanů pustošily ostrov hlad a válka.
00:29:49 Ale ostrované se prý pokusili zlepšit svou situaci.
00:29:55 Toto je obřadní vesnice Orongo. Zde je kráter vyhaslé sopky
00:30:00 a tamhle na té straně 300-metrový útes spadající do vod
00:30:04 plných žraloků. Na tomto neobvyklém místě lidé z Rapa Nui asi nalezli
00:30:09 řešení svých problémů.
00:30:14 Doufám, že mi o tom archeolog Sergio Rapu řekne víc.
00:30:18 Tohle je skvělé místo. Slyšel jsem, že tady, ve vesnici Orongo, vzniklo
00:30:23 cosi zvláštního. Ano,to je místo kultu ptačího muže.
00:30:29 Tento kult byl řešením k přerozdělení zdrojů.
00:30:35 Bojovníci se tady sešli jednou za rok, aby soutěžili o politickou
00:30:40 a hospodářskou kontrolu ostrova.
00:30:46 Každý rok signalizuje hnízdění rybáka černohřbetého,
00:30:50 stěhovavého mořského ptáka,zahájení obřadu nového ptačího muže.
00:30:55 Náčelníci klanů a jejich bojovníci přišli do Oronga, aby závodili
00:31:00 a rozhodli, který klan povládne ostrovu v příštím roce.
00:31:06 Před kultem ptačího muže na ostrově neexistovala jednotná autorita.
00:31:11 Každý klan uctíval vlastní předky a staral se o své území.
00:31:17 Když klany začaly válku, nebyl nikdo, kdo by je zastavil.
00:31:25 Sergio a další archeologové si myslí, že kult ptačího muže
00:31:29 vznikl na vrcholu konfliktů jako pokus je omezit a kontrolovat.
00:31:34 Tento téměř sebevražedný závod viděli první Evropané.
00:31:40 Začnou tedy v Orongu. Sejdou dolů touto cestou.
00:31:44 Přesně.
00:31:47 Závod začal, když náčelníci poslali své nejlepší bojovníky, aby běželi
00:31:52 dolů z 300-metrového útesu pod Orongem.
00:32:00 Muži se připravovali na tuto zkoušku celé týdny.
00:32:07 Přinesli si rákosové plováky, aby jim pomohly přeplavat
00:32:11 vyčerpávající jednu míli ke vzdálenějšímu ze dvou
00:32:14 příbřežních ostrovů neboli kmotu".
00:32:20 Můj bože. Podívejte se. Slézají tento útes?
00:32:26 Ano. A pak plavou k ostrovu?
00:32:32 Plavci, kteří balancují na svých plovácích,musí překonat vlny oceánu
00:32:36 a nebezpečné proudy.
00:32:42 Nakonec vyčerpáni vyšplhají na motu, kde hnízdí rybáci.
00:32:51 Pro lidi z Rapa Nui byl rybák magický pták. Migruje každý rok
00:32:55 tisíce kilometrů přes oceán, ale ostrované věděli jen,
00:33:00 že se objevil zpoza obzoru. Věřili, že přišel přímo z nebe.
00:33:07 Mysleli si, že ho poslali bohové.
00:33:11 Jeho vejce bylo symbolem kosmické plodnosti a síly.
00:33:21 Jakmile závodníci vejce našli, museli s ním běžet celou cestu
00:33:25 zpět do Oronga.
00:33:32 A zpátky museli plavat - I s vejcem.
00:33:36 Tamhle šplhali zpět. To je závod!
00:33:43 Náčelník klanu bojovníka, který se vrátil s vejcem první,
00:33:47 bude rozhodovat o ostrově a jeho zdrojích v příštím roce.
00:33:59 Stal se ptačím mužem, dokud rybáci nezačali znovu hnízdit
00:34:04 a souboj nezačal nanovo.
00:34:08 Tento závod tedy určí krále, který povládne v příštím roce.
00:34:12 Ano. Je to způsob jak potvrdit novou moc, nový způsob řešení
00:34:16 konfliktu u lidí, kteří hladovějí, nemají možnost z ostrova uniknout.
00:34:25 Jestli má Sergio pravdu, pak lidé z Rapa Nui vymysleli tento rituál
00:34:29 jako způsob jak omezit konflikty a zachovat ostrovní zdroje.
00:34:37 Dále půjdu ve stopách závodníků ptačího muže. A zjistím,
00:34:41 jestli opravdu pomohli řešit problémy Rapa Nui.
00:34:46 Když uvidíte žraloky, dejte mi vědět!
00:34:53 Moje pátrání na Velikonočním ostrově postupuje. Zjistil jsem,
00:34:57 že ostrované způsobili ekologickou katastrofu, která vyústila v léta
00:35:02 chaosu a násilí.
00:35:09 V 15. století se společnost na Rapa Nui ocitla nad propastí.
00:35:15 Odpovědí byl podivuhodný kult ptačího muže, každoroční soutěž
00:35:19 o nastolení nejvyšší autority nad válčícími skupinami na ostrově.
00:35:25 Závodníci seběhli dolů z 300-metrového útesu a plavali
00:35:28 vodami plnými žraloků k ostrovu asi míli od pobřeží.
00:35:33 Klan muže, který se první vrátil, měl pak v příštím roce kontrolu
00:35:37 nad ostrovem. Tento úžasný obřad teď hodlám prozkoumat.
00:35:44 Především chci zjistit, jestli kult ptačího muže mohl skutečně zlepšit
00:35:48 zoufalou situaci ostrova.
00:35:53 Kult ptačího muže je fascinující. Proto jsem se vydal do přístavu
00:35:58 Hanga Roa, malého města na Velikonočním ostrově.
00:36:02 Mým cílem je dostat se člunem k základně útesu, abych viděl,
00:36:06 jakým problémům tito závodníci vlastně čelili.
00:36:10 Z Hanga Roa k útesům u Oronga je to jen míle, člunem je to
00:36:15 příjemná cesta.
00:36:17 Jednu věc bych si přál, abyste zažili, a tou je kvalita
00:36:20 vzduchu a vody. Je tu nejčistší vzduch na planetě.
00:36:25 Jsme tak daleko od jiných zemí, které by ho mohly znečistit,
00:36:29 že se tu krásně dýchá. Takové to muselo být před 500 lety.
00:36:35 Tohle místo není znečištěno, voda je kobaltově modrá.
00:36:39 Nikdy jsem tak průzračnou vodu neviděl, je to neuvěřitelné.
00:36:44 Ve vodě je vše trochu jiné. Tam odtud to nevypadalo tak daleko,
00:36:49 ale je to docela pěkná dálka. Odhaduji, že od pobřeží k motu"
00:36:53 to je asi míle.
00:36:57 A neuvědomil jsem si další věc, že totiž přicházejí velké vlny
00:37:02 a tvoří se, když ráno přechází v poledne.
00:37:07 Závod je mnohem víc o fyzické zdatnosti, než jsem myslel.
00:37:10 Měla to být legrace.
00:37:20 Dostáváme se k místu mezi základnou útesu a motu, kde hnízdí rybák.
00:37:27 Řeknu vám, že zdola to nevypadá o nic lépe. Je to šílený pokus.
00:37:31 Dnes už to není dovoleno, místo je vyhlášené jako park,
00:37:35 k útesům se nesmím ani přiblížit, je to zakázané.
00:37:39 Tuhle část závodu si zkusit nesmím. Ale plavat můžu.
00:37:48 S každou ubíhající minutou mi výkon adeptů na ptačího muže připadá
00:37:52 ještě úžasnější. Jejich fyzická výdrž musela být mimořádná.
00:38:00 Teď je řada na mně.
00:38:03 Musím zjistit, jak používat tohle!
00:38:06 Ve vodě jsem zjistil, jak obtížné je balancovat na plováku z rákosu.
00:38:11 Počítal jsem, že ta věc mi pomůže, ale jen udržet se nahoře je těžké.
00:38:16 Chvilku trvá, než si zvyknu. A čeká mne ještě dlouhá cesta.
00:38:20 Nevypadám jako tuleň, který čeká na žraloka, aby ho sežral?
00:38:24 To mě dost znepokojuje.
00:38:29 Právě teď je silný proud, stále mě vrací zpět k útesu.
00:38:38 Stále si myslím, že už tam musím být. Pak se ohlédnu a vidím,
00:38:42 že ani zdaleka.
00:38:47 Už jsem ve vodě asi hodinu. Kvůli proudu jsem se daleko
00:38:50 nedostal a začínám být naprosto vyčerpán.
00:38:57 Řekl bych, že se musím smířit se skutečností,že se tam nedostanu.
00:39:01 Dělám, co mohu.
00:39:06 Závodníci museli být ve skvělé fyzické kondici a soutěž se zřejmě
00:39:10 konala ve dnech, kdy byl proud slabší. Já se nedostal nikam.
00:39:17 Kolik hodin by trvalo, aby plavci překonali úžinu k motu?
00:39:22 Taky mne zajímá, zda to dokázali všichni. Ať byli sebelepší,teď vím,
00:39:27 jak moc je to nebezpečné.
00:39:35 Závodníci, poškrábáni a otlučeni ze šplhání dolů z útesu, promočení
00:39:39 a vyčerpaní z plavání, se dostali sem k motu, k bodu v půli cesty.
00:39:46 Než se mohli vydat zpět, museli prohledat tento ostrov kvůli vejci.
00:39:54 Na ostrově jsou ptáci všude.
00:39:57 Podívejte se, nad námi se jich vznáší plno.
00:40:01 Tady je jeden. Podíváme se na něj. Ale to není pták, kterého hledáme.
00:40:07 Když se dostali na motu, museli najít správné vejce,
00:40:11 bezpečně je uložit, snad do pokrývky hlavy,
00:40:15 a potom plavat zpátky na pevninu.
00:40:20 Po dalších několika hodinách ve vodě ti, kteří přežili, běželi
00:40:24 poslední úsek po útesu ke kmenovým náčelníkům, kteří na ně čekali.
00:40:31 Byli motivováni vědomím, co všechno záviselo na jejich výkonu,
00:40:35 nejvyšší moc pro jejich klan nad celým ostrovem po jeden rok.
00:40:50 Pořád ale mám mnoho otázek ke kultu ptačího muže. Zjistil jsem,
00:40:54 jaký to byl úžasný fyzický výkon, ale opravdu to pomohlo
00:40:58 a ostrov sjednotilo? Ptám se Sergia Rapu, archeologa narozeného
00:41:03 na Rapa Nui.
00:41:06 Takže z hlediska pouhého přežití měl kult ptačího muže úspěch
00:41:10 a udržel lidi na Rapa Nui při životě až do příchodu Evropanů?
00:41:14 Ano. To byl konec prehistorie Rapa Nui. Lidé nějak přežívali,
00:41:20 patrně byli mnohem zbídačenější, než když kdysi přijeli na ostrov,
00:41:25 a zcela opustili kult předků.
00:41:30 Ale byli naživu.
00:41:35 Sergio mi vypráví, že ptačí muž znamenal opuštění kultu předků.
00:41:44 První Evropané, kteří sem přijeli v roce 1722, našli demoralizované
00:41:49 a hladovějící lidi, žijící mezi padlými sochami.
00:41:54 Myslím si, že kult ptačího muže nemohl nějak výrazně pomoci.
00:42:01 Lidé na Rapa Nui již nemohli zastavit proces, který sami dali
00:42:06 do pohybu před staletími.
00:42:10 Jsem přesvědčen, že i dnešní svět by si měl vzít poučení z Rapa Nui.
00:42:15 Lidé, kteří osídlili tento ostrov, sice byli velice vnímaví
00:42:20 ke svému prostředí, uměli zjistit nejmenší změny ve větru,
00:42:25 mořských proudech, letu ptáků, a přesto zcela přehlédli zničující
00:42:29 cestu, na kterou se sami vydali.
00:42:35 Osud Velikonočního ostrova má pro nás zneklidňující podobenství.
00:42:40 Přesto po staletích katastrofického ničení začíná ostrov prosperovat.
00:42:49 Lidé opět navazují na dědictví předků.
00:42:55 Zdá se, že předkové znovu ožívají.
00:43:00 Podívejte se na tohle. Vypadají úplně jinak.
00:43:04 Tady jsou vidět předkové jako živí.
00:43:07 Sergio objevil jejich původní korálové oči.
00:43:11 Jste sice skromný, ale pochlubte se, že jste ty oči objevil vy!
00:43:14 Objevili jsme význam očí.
00:43:17 Všichni se domníváme, že moai měly prázdné oční důlky symbolizující
00:43:21 smrt. V roce 1978 Sergiův tým našel pod moai stovky malých korálových
00:43:27 fragmentů. Nevěděl, k čemu jsou, dokud je nezačal skládat.
00:43:38 Měli jste všechny ty korálové kousky, nevěděli jste, k čemu jsou,
00:43:42 a pak najednou to byly oči!
00:43:45 Bylo to nádherné, protože tak jsme dali moai úplně jiný vzhled,
00:43:50 než jak vypadaly dřív. A také jsme pochopili velice silný význam.
00:43:55 Naši stařešinové vždy hovořili o moai jako o živé tváři předků.
00:44:02 Tím, že jste vložili oči do tváří, darovali jste vlastně zrak předkům.
00:44:11 Moai s očima, tak jak je viděli předci, nebyly nikdy nafilmovány.
00:44:17 To, jak hledí přes ostrov a opět ho střeží, se zdá být dokonalým
00:44:22 zakončením mého zkoumání udivující ságy Rapa Nui.
00:44:30 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2010
Po staletí udivovaly cestovatele a archeology obrovské kamenné postavy na Velikonočním ostrově. Kdo postavil tyto kolosální sochy a proč? Jak dávní obyvatelé objevili tento malý ostrov v Tichém oceánu bez kompasu a map? Jak se jejich kultura rozvíjela a proč upadla? Na tyto otázky hledá odpověď další díl dokumentárního cyklu Objevování pravdy.
