Po stopách nejproslulejší katastrofy starověkého světa. Americký dokumentární cyklus
00:00:02 Dnes budeme v jižní Itálii zkoumat nejpamětihodnější katastrofu
00:00:06 starověkého světa. V r. 79 po Kr. explodovala sopka Vesuv jednou
00:00:10 z nejvražednějších erupcí v dějinách. Pohřbila město Pompeje,
00:00:15 ale také zachovala jeho děsivou záhadu.
00:00:21 Proč bylo tak zaskočeno tolik lidí?
00:00:25 Při hledání odpovědí prozkoumám staré podzemí pod Neapolí,
00:00:29 navštívím jednu z nejaktivnějších sopečných oblastí na světě
00:00:34 a budu ve starověkém městě Pompeje pátrat po stopách toho,
00:00:38 co se skutečně stalo. A sestoupím do samotného srdce Vesuvu.
00:00:49 A bude to vzrušující!
00:00:57 Česká televize uvádí dokumentární cyklus
00:01:00 Objevování pravdy Pompeje
00:01:04 Jsem Josh Bernstein a jsem vysoko nad Neapolským zálivem
00:01:08 v jižní Itálii. Se skvělým výhledem na Vesuv, nejhustěji obydlenou
00:01:13 aktivní sopkou na zemi. Při pohledu do ní vás zamrazí.
00:01:19 Je to jedna z nejznámějších sopek na světě. V uplynulých 2.000 letech
00:01:24 mohutně explodovala víc než 30x.
00:01:31 Abych se do ní dostal, musím použít zvláštní styl chůze.
00:01:37 Poprvé sestupuji do kráteru sopky.
00:01:45 Není to lehké, je to jako chodit po kuličkových ložiskách.
00:01:50 Kouřící kráter je teď sice v klidu, ale v roce 79 zničil Pompeje
00:01:55 vzdálené 8 kilometrů.
00:01:58 Počet obětí výbuchu není přesně znám, mohlo zahynout 5-20.000 lidí.
00:02:06 Pompeje byly pohřbeny pod minimálně 3 metry popela a pemzy.
00:02:12 O 1600 let později bylo město znovu objeveno a začaly vykopávky.
00:02:18 Jednou z nejúžasnějších věcí, které tu archeologové objevili,
00:02:22 bylo to, že mnoho obětí zanechalo dutiny ve ztvrdlém popelu,
00:02:26 když se jejich těla rozložila. Po vyplnění těchto dutin sádrou
00:02:31 se ukázaly postavy lidí v posledních okamžicích života.
00:02:36 Jako by ho to naprosto překvapilo, ztuhl v této podobě. Ale otázkou
00:02:41 je proč, proč je to překvapilo?
00:02:44 Vesuv soptil už 2 dny. Proč lidé zůstávali ve městě?
00:02:49 Neuvědomovali si, jak je to nebezpečné, když tu zůstanou?
00:02:53 Chci pochopit, co se tu odehrálo. Proč Římané podcenili Vesuv?
00:02:58 Proč byli zaskočeni?
00:03:04 Částečná odpověď možná leží ještě dál, asi před 35.000 lety.
00:03:11 Vědci uvádějí, že celá oblast vznikla po erupci supervulkánu,
00:03:16 v měřítku, vedle nějž exploze Vesuvu vypadá jako bouchnutí
00:03:20 zátky od šampaňského.
00:03:23 Když se tento supervulkán zhroutil, vytvořil kalderu, prohlubeninu,
00:03:27 která se táhne od zálivu k útesům severně od Neapole.
00:03:31 Neapol dnes leží v této kaldeře.
00:03:36 A důkazy o této erupci? Prý jsou pod nohama, v jednom
00:03:40 z nejrozsáhlejších podzemních bludišť na světě.
00:03:44 To je moje první zastávka.
00:03:47 Přístup do tohoto podzemního labyrintu je vzadu v jednom obchodě
00:03:51 s ovocem a zeleninou.Je to obyčejný obchod, není na něm nic zvláštního,
00:03:56 a přesto má schodiště, které vede do podzemí.
00:04:03 To je ono? To je vchod do podzemí Neapole.
00:04:07 Tady? Tady začneme.
00:04:12 Můžete jít první. Po těch schodech?
00:04:15 Ano, po schodech. Ukážu vám to. Pojďte se mnou.
00:04:20 To není jediný vchod do neapolského podzemí.
00:04:24 Ale je v Giuseppeho čtvrti, takže tuto část labyrintu zná nejlépe.
00:04:30 Celé podzemí tvoří jeden milion čtverečních metrů velké prázdnoty.
00:04:35 Milion čtverečních metrů.
00:04:39 Takže pod městem je spousta prázdného prostoru?
00:04:42 To je ohromný prostor vydobytý z kaldery supervulkánu. Ale proč?
00:04:49 Když je někde velká budova, je dole velký prázdný prostor,
00:04:54 protože všechen kámen v podzemí byl použit na stavbu domů nahoře.
00:05:02 To všechno je takzvaný tuf. Tuf? Co je to?
00:05:07 Tuf je výsledek sopečné erupce před 33.000 lety a je to hornina,
00:05:13 která zůstane po vychladnutí magmatu.
00:05:18 Rozumíte? Ano.
00:05:23 Tohle je tuf. Ano, to žluté je tuf.
00:05:30 Je to hodně měkké. Když ho použijete takhle, je měkký,
00:05:34 ale je velmi dobrý ke stavbě domů. Opravdu?
00:05:39 Má mnoho příznivých vlastností. Je velmi pružný, což je zvlášť
00:05:44 dobré proti zemětřesení nebo otřesům.
00:05:49 Když se země otřese, budovy se přizpůsobí.
00:05:54 Zdejší lidé se naučili využívat pozůstatky po staré sopce
00:05:58 a současně se chránit proti zemětřesením! Velmi chytré.
00:06:03 A co víc, používali stejný poddajný kámen při stavbě prvních akvaduktů.
00:06:10 Giuseppe mě jedním z nich provádí. Je to dost úzké.
00:06:14 Bylo to pro vodu, ne pro lidi. Jenom pro vodu.
00:06:24 Byly postaveny jen s použitím kladiva a dláta.
00:06:28 Tohle všechno za použití kladiva a dláta. Páni!
00:06:34 Lidé, kteří postavili tyto tunely před více než 2.000 lety,
00:06:38 nemohli vědět, že jsou uvnitř staré supersopky.
00:06:42 Poslední velká erupce už patřila do dávné minulosti.
00:06:46 Přesto existovala varovná znamení, že žijí v nebezpečné zóně.
00:06:51 A co je tohle? Někdy se při zemětřesení či otřesu
00:06:55 uvolní kameny a musíme je pak vynést ven.
00:07:02 Po několikahodinovém průzkumu přicházíme ke schodišti pár bloků
00:07:06 od místa, kde jsme začali. Konečně na svobodě!
00:07:13 Čerstvý vzduch je báječný.
00:07:17 Podzemí Neapole je fascinující, ale chci se vrátit do civilizace.
00:07:23 Toulám se starým městem. Je to směsice středověku a chaosu.
00:07:29 Ještě jsem úplně nezvládl, jak se pohybovat po Neapoli.
00:07:34 Musím uskakovat a uhýbat, uskakovat a uhýbat.
00:07:39 Neapol je 20 kilometrů od Pompejí. Supersopka je možná dávnou
00:07:44 minulostí, ale v uplynulých 2.000 letech Vesuv vybuchl tucetkrát.
00:07:52 K nejhorší erupci pro obyvatele Neapole došlo asi v 17. století.
00:07:59 To je San Gennaro, patron města. Připisuje se mu záchrana Neapole
00:08:04 při velké erupci v roce 1631. Odborníci odhadují, že zahynulo
00:08:09 mezi 4.000 až 18.000 lidmi, ale město bylo ušetřeno, prozatím.
00:08:16 Obyvatelé Neapole musí vědět, že tato sopka může být smrtící.
00:08:22 Ale co staří Římané v Pompejích? Kolik toho věděli o nebezpečí?
00:08:30 Mířím na Flegrejská pole, 8 kilometrů západně od Neapole.
00:08:38 Ukazuje se, že supersopka není mrtvá. Lidé říkají,
00:08:43 že tato pole kouří už 2.000 let!
00:08:47 To znamená, že obyvatelé Pompejí museli toto místo dobře znát.
00:08:52 Tohle je možná nejnebezpečnější, ale také nejrychlejší způsob,
00:08:57 jak se pohybovat v Itálii. Je to vzrušující. Ale také jsem
00:09:01 zjistil, že slovo vulkán pochází od římského boha ohně, Vulkána.
00:09:05 Setkávám se s jedním z předních historiků Pompejí.
00:09:09 Vítejte na hořících pekelných polích.
00:09:12 Díky. Je to pěkné místo. Je to horké místo, ale pojďte
00:09:16 se podívat na sopku v akci.
00:09:19 Jak taková místa ovlivnila římskou mytologii?
00:09:23 Měla vliv nejen na fantazii Římanů, ale i Řeků. Právě tady je místo,
00:09:28 když chcete jít do podsvětí a navštívit mrtvé, jak to bývá
00:09:32 ve velkých epických básních, musíte jít tudy dolů, do jeskyní
00:09:36 a vřících hlubin inferna.
00:09:41 Takže mýtus o podsvětí byl vlastně založen na skutečném místě,
00:09:45 a to je právě tady! Starověcí lidé z něj museli mít strach,ale věděli,
00:09:50 na co se to dívají?
00:09:53 Buďte opatrný, je to sopka. Možná malá, ale přesto sopka.
00:09:57 Páry jsou velmi horké. Římané je využívali k horkým lázním.
00:10:01 Zachycovali teplo vycházející z fumarol,odváděli je do zvláštních
00:10:05 komor a stavěli si parní lázně.
00:10:11 Mohli mít Římané v této oblasti, včetně obyvatel Pompejí,
00:10:15 bezproblémovější vztah k sopkám než dnes my?
00:10:18 Věděli, že to je nebezpečné, ale netušili, že může dojít
00:10:22 k rozsáhlé erupci. Protože sopečná činnost je mimořádně rozmanitá.
00:10:27 To, co tu máme, je tu odnepaměti, děje se to stále, ale neohrožuje
00:10:35 nás to, můžeme u toho stát.
00:10:41 A to, co se stalo u Vesuvu,se stává jednou za 2.000 let. Vybuchne.
00:10:50 V antice neznali to, čemu my dnes říkáme pliniovská erupce,
00:10:54 protože Plinius popsal nejkatastrofičtější z erupcí.
00:11:01 Plinius byl současníkem Pompejí? Plinius tam byl v době erupce.
00:11:05 Aha. To je ale horké!
00:11:11 Andrew mi dal hodně látky k přemýšlení. Zdá se, že zkušenosti
00:11:15 starých Římanů je nijak na běsnění Vesuvu nepřipravily. Ale je možné,
00:11:20 že tato kouřící pole nebyla jedinými sopkami, které znali.
00:11:26 Mířím ke Stromboli, nejaktivnější sopce na světě.
00:11:32 Možná pomůže objasnit, proč byli Římané tak zaskočeni.
00:11:39 Zkoumám jednu z nejvražednějších sopečných katastrof v dějinách,
00:11:44 výbuch Vesuvu, který v roce 79 zničil Pompeje.
00:11:53 Pod Neapolí jsem viděl důkazy po starém supervulkánu
00:11:57 a tady nedaleko jsem si prohlédl stále dýmající mýtickou bránu
00:12:02 do podsvětí. Je jasné, že Římané o sopkách něco věděli. Ale zřejmě
00:12:07 nevěděli, jak je Vesuv nebezpečný.
00:12:13 Abych získal víc důkazů, jedu 240 kilometrů do Tyrhénského moře,
00:12:18 abych navštívil další sopku, kterou Římané znali, Stromboli.
00:12:25 Malý skalnatý výběžek se nazývá Strombolicchio, malé Stromboli.
00:12:34 Slyšel jsem, že pohled z vrcholu stojí za každý krok.
00:12:38 Před 300.000 lety bylo Strombolicchio aktivní sopkou
00:12:43 a já bych stál v jejím jádru. Dnes není aktivní, ale je to dokonalé
00:12:47 místo, abych viděl Stromboli.
00:12:54 Vystupuje z vody do výšky téměř 1.000 metrů, ale to, co vidíte,
00:12:58 je jen vrcholek.
00:13:02 75% je ukryto pod hladinou.
00:13:07 Pobřeží lemují domy.
00:13:11 Říká se, že to není skutečně nebezpečné, aspoň většinou.
00:13:15 Brzy to zjistíme.
00:13:25 To je hlavní ulice ve Stromboli. Má pravou středomořskou atmosféru
00:13:30 a je velkou turistickou atrakcí. Zajímavé však je, že na to, že jsme
00:13:34 na úpatí nejaktivnější sopky na světě, tu je překvapivý klid.
00:13:40 Lidé sem jezdí vychutnat si pomalé tempo ostrovního života.
00:13:45 Ale já jsem přijel, abych se blíž podíval na kouřící kráter
00:13:48 tyčící se nahoře. Mým průvodcem je biolog Lorenzo Russo.
00:13:52 Vy mě zavedete na Stromboli? Ano, půjdeme nahoru na sopku,
00:13:56 uvidíte hezké exploze.
00:13:59 Je odpoledne. Může vybuchnout?
00:14:02 Ano, exploduje každých 10 minut poslední 3.000 let, takže máme
00:14:07 slušnou šanci. Sopka je aktivní. Samozřejmě, mění se frekvence
00:14:12 a rozsah explozí. Někdy máme hodně velké exploze, ale to je vzácné.
00:14:19 A nezabije nás to? Doufám, že ne,ale nebezpečné to je!
00:14:27 Je dost těžké uvěřit, že sopka může být tak aktivní.
00:14:31 Ale už zanedlouho to zjišťuji.
00:14:35 Stromboli najednou udělalo něco jako brrrr" a pak z kuželu
00:14:39 vychrlilo černý dým. Bylo to hrozně vzrušující.
00:14:44 Nečekal jsem takový rachot a takový zvuk. Myslel jsem, že to bude
00:14:48 mnohem mírnější. Ale je to tím víc vzrušující, čím jsem blíž
00:14:52 a skutečně vidím, co se děje.
00:14:58 Zastavujeme na Sciara del Fuoco, široké propadlině na severozápadní
00:15:02 straně. Tudy láva teče do moře.
00:15:08 Vidím jen oblaka prachu ze sutě, kterou sopka vyvrhuje.
00:15:14 Lorenzo říká, že před několika lety tohle byla velmi dramatická scéna.
00:15:19 28. prosince 2002 se ze Stromboli odtrhla část kuželu, spadla do moře
00:15:25 a vyvolala tsunami vysokou 10 metrů! Erupce trvala téměř
00:15:31 6 měsíců a vrchol sopky je pro turisty stále uzavřen.
00:15:38 Čekáme do noci, abychom lépe viděli sopečnou aktivitu.
00:15:46 Konečně je dost tma, abychom se vydali na cestu a viděli exploze.
00:15:51 Abyste se dostali na horní vyhlídkovou plošinu, musíte mít
00:15:55 průvodce a taky tohle.
00:16:01 Lorenzo mi vypráví, jak to vypadalo na ostrově při erupci v roce 2002.
00:16:07 Byl jsem doma u snídaně a najednou jsem viděl, jak se celý dům třese.
00:16:16 Hned jsem věděl, že to je hodně velká erupce, protože ten zvuk
00:16:20 byl tak silný. Vyšel jsem z domu a uviděl jsem ohromný mrak popela,
00:16:25 který rostl a rostl. Byl jsem velmi vzrušený, ale celá vesnice taky,
00:16:30 lidé skákali a vykřikovali: Jé, to je krása!"
00:16:35 Opravdu? Neříkali, my zemřeme? Ne.
00:16:44 Zdá se, že i ve svých největších okamžicích je Stromboli zábavné
00:16:49 než smrtící. Možná si právě tohle o sopkách mysleli Římané.
00:16:53 Pokud chcete vidět záři, musíte vypnout světla.
00:16:58 Takže zhasneme? Držte palce. Doufejme, že to bude stát za to.
00:17:10 Když je příznivá noc, Stromboli vypadá takhle. Exploze.
00:17:17 Žhavá struska. Je to lepší než ohňostroj.
00:17:24 Ale dnes večer nic takového nevidíme.
00:17:28 Sopky se nepředvádějí na povel.
00:17:33 Přesto mi Stromboli pomohlo pochopit, co si Římané mysleli
00:17:37 o sopkách.
00:17:41 Připomíná mi to, co mi Andrew říkal o Pliniovi Starším.
00:17:45 Plinius Starší je pozoruhodná postava. Byl to velmi učený muž.
00:17:50 Byl admirálem římského loďstva tady v Misenum. A byl také autorem
00:17:54 37-svazkové encyklopedie o přírodních vědách. Plinius byl
00:18:00 u toho, když Vesuv explodoval.
00:18:06 A když v dálce uviděl zvláštní přírodní jev, chtěl ho poznat
00:18:10 a vidět zblízka.
00:18:15 O několik let později Pliniův synovec, Plinius Mladší,
00:18:19 celý příběh zapsal. Je to první známé očité svědectví o erupci.
00:18:25 Plinius Starší se opravdu vydal k Vesuvu?
00:18:29 Nechal připravit několik lodí ze své flotily a vypluly přímo
00:18:33 do cesty erupci.
00:18:40 V Pompejích bylo poledne. Lidé museli být naprosto zmateni.
00:18:47 Jejich hora pokrytá lesy a vinicemi najednou zešílela.
00:18:53 Denní světlo se změnilo v tmu.
00:18:57 Ale uprostřed všeho toho nebezpečí a chaosu vedl Plinius Starší
00:19:02 svou loď přímo k Vesuvu. Jeli k vulkánu a snažili se vplout
00:19:07 lodí ke břehu pod vulkánem, ale nemohli, protože moře bylo
00:19:11 příliš rozbouřené.Proto se obrátili na jih a zamířili do Stabií.
00:19:18 Tady zastavili a stoik Plinius zachoval klid a řekl:
00:19:22 Nedělejte si s tím starosti, dáme si večeři.
00:19:27 A Plinius byl v rozjařené náladě kvůli večeři.
00:19:31 Nevěděl, v jak velké míře je ve smrtelném nebezpečí,
00:19:35 všichni ostatní byly vyděšení, protože to byla velká erupce,
00:19:39 obloha celá zčernala.
00:19:44 Ráno se probudil. Byla tma, padal sopečný popel.
00:19:52 Pliniovi přátelé ho konečně přesvědčili, že je čas utéct.
00:19:56 Zamířili k lodím.
00:20:01 Chudák starý strýček Plinius, byl astmatický a prach ze vzduchu
00:20:05 se mu dostal do plic, a on se začal dusit a zhroutil se na podlahu.
00:20:12 A nakonec ho tam otroci museli nechat mrtvého a utíkali k lodím,
00:20:16 aby se zachránili.
00:20:20 Na první pohled vypadá ten příběh neuvěřitelně. Jak mohl být učený
00:20:25 vědec tak ukvapený a plout přímo do cesty smrtícímu vulkánu?
00:20:30 Ale když jsem teď viděl Stromboli, myslím, že to chápu.
00:20:34 Jestli tohle byla jejich jediná zkušenost, jestli doutnající
00:20:38 Stromboli bylo jediným modelem erupce sopky, pak Plinius Starší
00:20:42 a fakticky všichni Římané neměli tušení, co je čeká.
00:20:47 Ale nechápu jedno, proč je Vesuv sám nějak nevaroval? Sopky vysílají
00:20:52 signály předtím, než vybuchnou. Římané si jich nevšímali.
00:21:00 Dále uvidíme, jak ruiny Pompejí vydávají svá tajemství.
00:21:07 Jsem na cestě za rekonstrukcí jedné z největších přírodních katastrof
00:21:11 starověkého světa, exploze mnohonásobně silnější než atomová
00:21:15 bomba, která zničila Hirošimu. Přesto, když před téměř 2.000 lety
00:21:20 Vesuv vybuchl, zřejmě to obyvatele Pompejí překvapilo.
00:21:25 Na Stromboli jsem se poučil, že sopky zřejmě byly pro Římany
00:21:30 spíš zábavné než ničivé. Ale Vesuv je nadále záhadou.
00:21:35 Nevyslala tato smrtící hora varování, že se chystá vybuchnout?
00:21:43 Znovu jsem se setkal s historikem Andrewem Wallace-Hadrillem,
00:21:46 tentokrát v Pompejích.
00:21:50 Dnes tu vidím spoustu turistů. Bylo to před erupcí klidné místo?
00:21:55 Ne, vůbec ne. Bylo to rušné město. Všude tu byly obchody, tisíce
00:22:01 fungujících malých podniků. Kolik lidí tu žilo?
00:22:06 To je hrozně těžká otázka, protože to musíme odvodit od počtu
00:22:11 domů. V celém městě jsou asi 3.000 domů, ale počítáme nejméně 10.000
00:22:16 lidí, já bych šel i výš, na 20.000.
00:22:21 Podle toho, kolik jich žilo v domě. Jsou ty kameny sopečné?
00:22:26 Ano, je to bazalt, nejpevnější materiál, který pochází z erupce.
00:22:31 Ale podívejte se na ten obchod. Podívejte na ty krásné fasády,
00:22:35 to je tuf, další sopečný materiál, jemně zrnitý.
00:22:42 Na zdech je šedá láva a tady je krásný druh purpurově červené lávy,
00:22:47 která se nazývá lávová pěna a plave na lávovém proudu.
00:22:54 Je to lehký stavební materiál. Celé město je postavené
00:22:58 z předchozích sopečných erupcí.
00:23:02 Celé město bylo postavené právě z toho, co ho zničilo.
00:23:07 Římané tedy používali pozůstatky dřívějších erupcí,
00:23:11 aniž si uvědomovali jejich význam. Ale Vesuv sám jim dal najevo,
00:23:16 jak nebezpečná je situace.
00:23:21 Řeknu vám, co v roce 79 ukazovalo na to, že se něco děje,
00:23:26 a čeho si nikdo nevšiml. Voda.
00:23:29 Ta fontána byla postavena jako součást úžasného systému
00:23:34 dodávky vody pro celé město. Bylo vodou dobře zásobované,
00:23:39 až na to - a to je zajímavé - že v roce 79 voda netekla.
00:23:44 Víme to proto, že jsme dělali vykopávky tady v chodníku
00:23:48 a v roce 79 tu silnice nebyla, ale byl tu příkop.
00:23:52 Proč? Opravovali dodávku vody.
00:23:56 Seizmická aktivita způsobila přerušení dodávky vody.
00:24:01 Když došlo k explozi, byli dělníci v ulicích a opravovali výkopy?
00:24:06 Ano. Ve výkopu byl pravděpodobně nějaký člověk přímo v den erupce.
00:24:12 To je fascinující. Dělníci také opravovali některé chrámy.
00:24:17 Část Pompejí zničilo o 17 let dřív větší zemětřesení.
00:24:27 V takovéhle oblasti neexistuje jasnější známka, že tlak roste.
00:24:32 Uvědomovali si obyvatelé Pompejí souvislost mezi zemětřeseními
00:24:36 a sopečnou aktivitou? To jsou nové vykopávky.
00:24:40 Půjdeme tudy. Andrew mě vede do budovy uzavřené pro turisty,
00:24:45 aby mi ukázal nějaké nové důkazy. Jsme u zadních dveří, které vedou
00:24:49 do pekárny. Jsou tam mrtvá zvířata.
00:24:53 Ano. To je jedna z mul, které používali v pekárně.
00:24:57 Je jich tam asi půl tuctu. Proč v pekárně používali muly?
00:25:02 Ukážu vám to.Aby pekárna pracovala, musela mít muly. Projdeme stájí,
00:25:08 tohle je jakýsi zadní dvůr pekárny. Co potřebuje pekárna?
00:25:14 Potřebujete mlýny na semletí mouky na pečení chleba.Tady jeden vidíte.
00:25:23 Jdu nahoru a budu dělat osla.
00:25:27 Jdu s vámi.
00:25:31 Tady byla zvířata a ta pak chodila dokola, a dole vypadávala mouka.
00:25:40 Na mlýnkách nejsou vršky. Kde jsou? Tady je jeden, tady další.
00:25:49 A nejsou plné obilí,ale plné malty. Probíhaly tu totiž stavební práce.
00:25:55 A to musí znamenat, že pekárna byla vážně poškozená.
00:25:59 Osli zůstali vzadu ve stáji, tak se to nestalo před mnoha lety,
00:26:03 ale těsně před erupcí. Vršky se použily k míchání malty,
00:26:08 aby se opravilo, co bylo potřeba. Muselo to být při zemětřesení,
00:26:13 v týdnech, dokonce ve dnech před erupcí.
00:26:21 Takže Vesuv se otřásal už týdny, ale lidé dál opravovali město.
00:26:27 Vůbec si neuvědomovali rostoucí sílu vulkánu.
00:26:34 Posledním vodítkem jsou postavy mrtvých Pompejanů.
00:26:39 Tyto postavy vytvořil jeden průkopnický archeolog v 60. letech
00:26:43 19. století. Zjistil, že oběti nechaly ve ztvrdlém popelu dutiny,
00:26:48 když se těla rozložila.Když vyplnil dutiny sádrou, dodal starověké
00:26:54 katastrofě lidskou tvář. Ale teprve nedávno moderní archeologové
00:27:00 porozuměli příběhu,který vyprávějí.
00:27:04 Nevím, kde zrovna teď jste, ale udělejte mi laskavost,
00:27:08 a nehýbejte se. Teď si představte, že se o vašem životě pozdější
00:27:12 generace dozví díky tomu, co jste právě dělali a co vás obklopovalo.
00:27:17 A to třeba za 2.000 let. Právě to je úkol archeologů v Pompejích.
00:27:24 Dá se zrekonstruovat život takový, jaký zde byl?
00:27:30 Už se můžete pohnout.
00:27:34 Sledujte, jak to archeologové v Pompejích dělají.
00:27:38 Jeden z nejdramatičtějších důkazů o tom, jak lidé zemřeli při erupci.
00:27:46 Domy byly vykopané asi před 10 lety, ale tohle je pro mě jedna
00:27:50 z nejpozoruhodnějších živých scén v Pompejích.
00:27:55 Vylezte sem, teď jsme na lapillech, to jsou ty šedé oblázky z pemzy,
00:28:01 které pršely z nebe.
00:28:04 To všechno je z toho jediného dne? Ano, tohle všechno.
00:28:09 Je to ohromující, proto se Pompeje zachovaly, zasypaly je kamínky,
00:28:14 které sopka chrlí do vzduchu.
00:28:20 A tenhle obrovský sloupec sahal přes 30 kilometrů vysoko do vzduchu
00:28:28 a z něj padaly lapilli hodiny a hodiny.
00:28:32 Padaly na lidi? Ano.
00:28:35 Nejsou smrtící, ale jsou velice prašné, dusivé, nepříjemné.
00:28:40 Ale samy o sobě nezabíjejí lidi.
00:28:43 Trvalo to 12 hodin, lidé lezli nahoru, snažili se utéct,
00:28:47 prohrabávali si cestu nahoru a mysleli si, že když zůstanou
00:28:51 nad tím, budou žít.
00:28:54 Vyděšení lidé nemohli vědět, že nejhorší erupce teprve přijde.
00:29:01 Velký sloup z erupce se zhroutil do sebe a to vyvolalo jev zvaný
00:29:05 pyroklastický proud, obrovskou horkou vlnu nejprve plynů
00:29:10 a pak sopečného materiálu, která se valí po úbočí hory!
00:29:15 Rychlostí asi 160 kilometrů v hodině a je to opravdu děsivé.
00:29:22 A co se stane, když zasáhne lidi? Když zasáhne lidi, jsou mrtví.
00:29:27 Všichni, které tu vidíme, uvízli v pyroklastické vlně.
00:29:36 Když lidé přežili první fáze erupce, museli si myslet, že jsou
00:29:41 z nejhoršího venku. Místo toho je zasáhla síla přesahující vše,
00:29:46 co znali. A ironií je, že mohli utéct.
00:29:50 Ale potloukali se po městě a prostě nevěřili, že k tomu dojde.
00:29:56 Jen zkuste přesvědčit 4 miliony Neapolitánů, aby opustili
00:30:00 Neapolský záliv, protože hrozí sopečná erupce. Budou chtít
00:30:04 ale opravdu dobrý důkaz, a i tak mnozí zůstanou.
00:30:10 Sestoupím do srdce smrtící sopky, abych zjistil, jak erupce
00:30:15 ve 20. století odhalila záhadu toho, jak zemřeli Pompejané.
00:30:23 Zkoumám jednu z nejstrašnějších katastrof všech dob, výbuch Vesuvu
00:30:27 v roce 79. Dozvěděl jsem se, že většina obětí v Pompejích
00:30:32 se neudusila pod hromadou popela. Zabil je vzácný a ničivý vulkanický
00:30:37 jev, nazývaný pyroklastický proud.
00:30:41 Vulkanologové tomuto smrtícímu jevu porozuměli až ve 20. století.
00:30:55 Výbuch sopky Mount Saint Helens ve státě Washington v roce 1980
00:30:59 poskytl poslední důležité vodítko.
00:31:03 Obrovský vysoký mrak odpovídal očitému svědectví o Vesuvu
00:31:07 od Plinia Mladšího. Když se mrak Mount Saint Helens zhroutil
00:31:11 a spustil lavinu žhavých plynů a sutě, vulkanologové pochopili,
00:31:15 co zpečetilo osud Pompejí.
00:31:19 Když v roce 79 vybuchl Vesuv, pyroklastická vlna zničila všechno
00:31:24 osídlení v okruhu 10 až 15 kilometrů.
00:31:29 Vulkanologové se obávají, že se Vesuv může blížit k další
00:31:33 erupci stejného mohutného rozsahu.
00:31:37 Téměř 2.000 let po zkáze Pompejí monitorují tuto nebezpečnou horu
00:31:41 24 hodin denně. Tady máme malé zemětřesení.
00:31:48 V observatoři Vesuvu v Neapoli monitory zaznamenávají pulz sopky
00:31:52 a hledají seizmické otřesy, pohyby půdy, kolísání teploty,emise plynů.
00:32:00 Nová data přicházejí každé 2 sekundy?
00:32:03 Ano. Lidé se Vesuvu velmi obávají.
00:32:08 Flora Giudicepietrová dohlíží na seizmické monitorování sopky.
00:32:12 Je možné, že žádné varování nepřijde? Budou mít lidé,kteří žijí
00:32:17 ve stínu Vesuvu,čas, budou varováni včas, než sopka vybuchne
00:32:20 a zabije je? Ano.
00:32:23 Budou. Kolik času? Týdny, měsíce? Není snadné to určit. Myslím,
00:32:27 že budeme vědět, že se Vesuv připravuje k erupci,
00:32:31 několik měsíců předem.
00:32:34 Ale je velmi těžké určit, kdy bude erupce velmi blízko.
00:32:46 Díky nejmodernějším přístrojům mohou vulkanologové určit,
00:32:50 kdy se tlak v sopce zvýší na nebezpečnou úroveň.
00:32:54 Ale to je jen část jejich úkolu.
00:32:58 Ale ani s moderní technikou nemohou vědci přesně stanovit, kdy Vesuv
00:33:03 vybuchne nebo jakého druhu erupce bude. Otázkou je: kdy je třeba
00:33:07 vyhlásit poplach?
00:33:18 To je, jako když chlapec volá: Vlci mě žerou!"
00:33:22 Jestliže úřady vydají varování příliš předčasně, jak budou lidé
00:33:26 reagovat? Představte si, že bydlíte v Neapolském zálivu.
00:33:31 Nikdo vám přesně neřekne, kdy sopka vybuchne či jak velká bude erupce.
00:33:37 Víte, že Vesuv vybuchl 30x od doby, co zničil Pompeje, ale nikdy
00:33:41 ve stejném strašném měřítku.
00:33:48 Co uděláte?
00:33:53 Jedu do města San Sebastiano, pár kilometrů od kráteru Vesuvu,
00:33:57 abych vypátral, co se dělo, když sopka vybuchla naposled.
00:34:04 Vulkanolog Giovanni Orsi je jedním z těch, kteří jsou zodpovědní
00:34:08 za ochranu obyvatel.
00:34:11 To je město, které bylo v r. 1944 nejvíc zasaženo lávou?
00:34:16 Ano. K erupci došlo před 65 lety, takže lidé, kteří tehdy byli mladí,
00:34:21 dosud žijí a mohou o tom vyprávět. Mnoho lidí slyšelo o erupci
00:34:26 od svého dědečka nebo otce.
00:34:34 Bylo to 22. března 1944, za války, takže spojenecká vojska okupující
00:34:40 tuto oblast zachytila erupci ve filmu. Mrak byl velmi působivý,
00:34:46 ale zdaleka ne tak ohromující jako ten, který popsal Plinius.
00:34:52 Na erupci z roku 79 bylo zvláštní to, že tu nebyla žádná láva.
00:34:58 Pompeje byly pohřbeny pod 3 metry popela a štěrku.
00:35:02 Proto se tak dobře zachovaly.
00:35:06 Naproti tomu erupce v roce 1944 přinesla spoustu lávy.
00:35:11 Láva pohltila mnoho domů v San Sebastianu.
00:35:20 Ale lidé měli dost času utéct.
00:35:26 Při této erupci zemřelo 26 lidí, ale ne kvůli lávě. Většina zahynula
00:35:31 pod propadlými střechami přetíženými popelem.
00:35:38 Magma sotva stačilo vychladnout, a obyvatelé už začali obnovovat
00:35:43 město na novém základě.
00:35:46 To je láva, která vytekla v roce 1944. Vidíte, jak je silná.
00:35:51 Základna není vidět kvůli silnici, která se postavila, ale vršek,
00:35:55 všechny struktury proudu lávy je vidět.
00:35:59 Celá skalní stěna byla proud lávy? Ano. Roztavené magma teklo po zemi
00:36:03 a samozřejmě ničilo všechno, co mu stálo v cestě.
00:36:10 Tady byla láva? Ano, tady to vidíte, ten zářez.
00:36:16 V Pompejích dláždili ulice lávou. Ano. Vulkán věci ničí, ale lidé
00:36:20 pak použijí všechno.
00:36:26 Od poslední ničivé erupce v roce 1631, kdy zahynulo až 18.000 lidí,
00:36:32 se obyvatelé Neapolského zálivu obracejí ke svému patronovi,
00:36:36 San Genarovi, aby je chránil.
00:36:41 Během 30 erupcí věřili, že je světec nikdy nezklame.
00:36:46 Otázkou je: způsobily tyto erupce, které přežily celé generace,
00:36:50 že se lidé mají méně na pozoru?
00:36:54 Co se stane, bude-li příští erupce tak velká jako v roce 79?
00:37:00 Čeká mě cesta k nejlepšímu zdroji informací o tom, co sopka možná
00:37:04 udělá příště.
00:37:07 Toto je kráter na vrcholu Vesuvu a já se podívám dovnitř!
00:37:17 V roce 79 neměl nikdo, kdo zůstal v Pompejích, šanci.
00:37:22 Ve snaze pochopit jejich osud jsem se dozvěděl, že většinu zabil
00:37:26 velmi vzácný vulkanický jev, výbuch žhavého plynu a kamení,
00:37:30 které se valily z Vesuvu rychlostí přes 160 kilometrů za hodinu.
00:37:35 Dochovalo se jen pár vodítek, která vyprávějí tento příběh,
00:37:40 pohřbené město a dopisy očitého svědka, Plinia Mladšího.
00:37:46 Bylo zapotřebí zkušeností z erupce ve 20. století, aby vulkanologové
00:37:50 mohli poskládat celý obraz toho, co se stalo.
00:37:54 Ale v mém případě stále něco chybí a to je kousek,na který jsem čekal.
00:37:59 Záznamy v samotném Vesuvu.
00:38:08 Dvě věci:
00:38:11 Tohle je opravdu nebezpečné, a proto tu máme spoustu lidí,
00:38:16 kteří se snaží zajistit, aby všechno proběhlo tak, jak má.
00:38:22 Nikdo nemůže jen tak do Vesuvu, to není součást prohlídky.
00:38:26 Dolů nikdo nesmí. Je tedy zajímavé, že se tu objevili všichni,
00:38:31 celá skupina vědců a horolezců. Bude to vzrušující!
00:38:37 Nejdřív mě připoutají, bude to krátký, ale svislý pád.
00:38:43 Je to těsné. Nemáte větší? Mass Grande? Nemluvím italsky,
00:38:49 on nemluví anglicky, a škrtí mě to.
00:39:01 Poprvé jsem v aktivním vulkánu.
00:39:04 Doufám, že získám lepší přehled o geologii vulkánů a pochopím,
00:39:08 jak tyto erupce fungují. Uvidíme. Necháme se překvapit.
00:39:23 Kráter je hluboký 300 metrů a sestup může být zrádný.
00:39:30 Ale Giovanni mi říká, že není lepší způsob, jak se ponořit do příběhu
00:39:34 o erupci.
00:39:54 Říkají mi, že před víc než 60 lety byl kráter plný usazenin
00:39:58 z předchozích erupcí. Do kráteru!
00:40:03 Erupce v roce 1944 to vyhodila ven. Kolik síly je v této sopce!
00:40:12 Chápu, proč musíte mít helmu. Není to moc stabilní, že?
00:40:18 Horolezečtí odborníci nám řekli, že do jedné musíme být venku
00:40:22 z kráteru.Vesuv byl v poslední době klidný, ale spad kamení je častější
00:40:27 v odpoledním slunci, kdy se skály roztahují.
00:40:31 Giovanni mi říká, že přímo kolem nás je záznam o aktivitě Vesuvu.
00:40:36 Jen musíte vědět, co hledat.
00:40:39 Dobře, řeknu, co vidím, potom mi řeknete, co vidíte vy.
00:40:43 Vidím všude skály. Ano, máte pravdu.
00:40:46 Ale vy vidíte mnohem víc, že ano? Ano. Především to všechno jsou
00:40:50 vulkanické horniny. A zvlášť to, na co se teď díváme, tahle vrstva,
00:40:55 to jsou všechno volné kusy.
00:41:02 Tomu se říká lávová struska.
00:41:05 Je to kus magmatu, který byl vyvržen ve fázi exploze.
00:41:13 A tohle je masivní kus horniny, kterou tu uložil lávový proud.
00:41:19 Tyhle díry byly ve skutečnosti kapsy plné plynu.
00:41:27 Ty důlky jsou plynové bubliny? Ano, přesně tak.
00:41:32 To,co vulkanologové vyčtou ze skal, můžeme vidět ve větším měřítku
00:41:37 na stěnách kráteru. Giovanni vysvětluje, že vrstvy strusky
00:41:42 se výrazně liší od hladké, masivní skály vytvořené tekoucí lávou.
00:41:47 Tady jsou vrstvy,které se vytvořily mezi lety 1906 a 1944.
00:41:52 A na vrcholu je silná šedivá vrstva, to jsou usazeniny z erupce
00:41:58 v roce 1944.
00:42:05 Odtud nahoru? Ano.
00:42:08 Najednou mi došlo,co řekl Giovanni. Všechny skály" v tomto kráteru
00:42:14 pocházejí z let 1906 až 1944, z malých erupcí a proudů lávy.
00:42:27 Miliony tun za méně než 40 let.
00:42:33 A dvě horní vrstvy označují erupci z roku 1944.
00:42:38 Potom žádná další sopečná aktivita.
00:42:42 Proto vulkanologové říkají, že je Vesuv zlověstně klidný.
00:42:48 Proto mají obavy z hromadění velkého tlaku. Toto je nejdelší
00:42:53 období mezi erupcemi od poslední velké erupce v roce 1631.
00:42:58 Vesuv je nebezpečná sopka v tom smyslu, že to je aktivní sopka.
00:43:04 Takže je pravděpodobné, že jako aktivní sopka znovu exploduje.
00:43:08 Problém je, že nemůžeme říci kdy.
00:43:13 A počet lidí, kteří žijí ve stínu sopky, vzrostl od roku 79 stokrát.
00:43:24 Jestli Vesuv vybuchne, bude ohrožen život víc než 3 milionů lidí.
00:43:30 I s veškerou technologií se obyvatelé tohoto překrásného
00:43:34 zálivu příliš neliší od těch, kteří tu byli před 2.000 lety.
00:43:39 Se sopečnými erupcemi je jeden problém. Obvykle je doba mezi dvěma
00:43:43 velkými sopečnými erupcemi delší než lidský život.A lidé zapomínají.
00:43:49 Většina lidí, kteří pamatují erupci z roku 1944, a ta byla malá,
00:43:56 si myslí, že Vesuv může vybuchnout jen takhle. Ale Vesuv může přinést
00:44:00 také takovou erupci jako v roce 79.
00:44:11 Zkáza Pompejí je katastrofa takových rozměrů, že by na ni neměl
00:44:16 žádný obyvatel Neapolského zálivu nikdy zapomenout. Žádná jiná sopka
00:44:21 na světě by nemohla bezprostředně ohrozit tolik lidí.
00:44:26 Postavy mrtvých Pompejanů jsou varováním, že nebezpečí může přijít
00:44:31 zcela znenadání.
00:44:36 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2010
V roce 79 po Kristu vybuchla sopka Vesuv. Jednou z nejvražednějších erupcí v dějinách pohřbila město Pompeje – ale také zachovala jeho děsivou záhadu. Proč bylo výbuchem zaskočeno tolik lidí? Počet obětí není přesně znám: zahynulo snad pět až dvacet tisíc lidí. Při hledání odpovědi na tuto otázku autoři navštívili jednu z nejaktivnějších sopečných oblastí na světě. Ve starověkém letovisku Pompeje pátrali po stopě toho, co se skutečně stalo, a nakonec sestoupili do samotného dýmajícího srdce Vesuvu.
