Dokument o opeře Z mrtvého domu a jejím nastudování v Brně. ### Režie P. Hajn
00:00:00 .
00:00:31 Nacházíme se v prostorách Mahenova divadla v Brně,
00:00:35 dříve divadla Na hradbách,
00:00:36 kde se konala 12. dubna roku 1930
00:00:40 slavná premiéra Janáčkovy poslední,
00:00:43 v pořadí deváté opery Z mrtvého domu.
00:00:46 Ač jde nesporně o Janáčkovo vrcholné hudebně-dramatické dílo,
00:00:51 je tato opera i přesto do značné míry problematická.
00:00:58 Janáček ji dokončil v druhé autografní verzi
00:01:01 v květnu 1928,
00:01:05 avšak 3 měsíce poté náhle umírá.
00:01:09 Svůj Mrtvý dům tedy nikdy neslyšel.
00:01:13 HUDBA
00:01:25 Pokud bude třeba, jako že věřím, že vůbec ne,
00:01:28 tak si to zkorigujeme.
00:01:31 Dlouho se to nehrálo,
00:01:33 ale já věřím ve vaši paměť,
00:01:36 která je jistě silnější než moje.
00:01:50 Janáček pracoval na Mrtvém domě
00:01:54 velmi intenzivně, téměř horečnatě.
00:01:56 Chtěl ji mít co nejdřív hotovou.
00:01:59 Koncem roku 1927
00:02:02 byl velmi unavený, přepracovaný,
00:02:04 snad poprvé se cítil skutečně starý.
00:02:08 O tom svědčí dopisy napsané Maxu Brodovi a Kamile Stösslové,
00:02:12 kde se svěřuje, že si myslí,
00:02:15 že Mrtvý dům je jeho poslední operou
00:02:18 a že s Mrtvým domem jako by účtoval se životem.
00:02:23 Janáček opatřil Mrtvý dům, tuto svou hudební závěť, mottem.
00:02:30 To motto zní: "V každém člověku jiskra Boží."
00:02:34 Je to snad nějaké Janáčkovo životní poselství?
00:02:38 HUDBA
00:03:02 Příčin humanismu muselo být velmi mnoho.
00:03:06 Obecně by to dobře vysvětlil jistě filozof.
00:03:09 Česká společnost byla náchylná tehdy slyšet tato témata,
00:03:14 že humanismus byl velkou devízou Masarykovou
00:03:19 a pochopitelně nejen Masarykovou.
00:03:22 Bylo to i v německých kruzích,
00:03:24 bylo to i ve francouzských filozofických kontextech.
00:03:29 Ale já si osobně myslím, že Janáček,
00:03:31 kromě toho, že to dostával těmito kanály,
00:03:36 tak nejvíce ho asi kultivovala literatura.
00:03:42 Světová literatura. A zejména ruská literatura.
00:03:47 Z ruské literatury ty nejhumanističtější polohy
00:03:51 nalezl právě v Dostojevském,
00:03:53 se kterým se setkal na konci svého života,
00:03:56 ale už předtím znal velmi dobře Tolstého,
00:03:59 znal Gogola a znal Puškina.
00:04:02 HUDBA
00:04:24 -Zkusíme to projít ještě jednou.
-Celé?
00:04:27 Ať tady ta akce vyjde.
00:04:32 Kdo je vedle vás?
00:04:34 Sášo, tam taky byla nejasnost.
00:04:46 ZPĚV
00:05:04 Mrtvý dům má zvláštní dramatickou stavbu.
00:05:10 Nevystupuje v něm totiž hlavní postava,
00:05:13 jejíž příběh bychom sledovali.
00:05:15 Ve všech dřívějších Janáčkových operách
00:05:18 hlavní postava je.
00:05:19 S výjimkou Výletu pana Broučka je to vždy žena.
00:05:24 Žena, která je povětšinou silná,
00:05:27 dovede se poprat s osudem, dovede mu vzdorovat,
00:05:31 ale dovede také nést důsledky svých činů, trpět.
00:05:36 Takové ženy nalezneme v Šárce, v Její pastorkyni,
00:05:41 v Káti Kabanové, v podstatě i v Lišce Bystroušce.
00:05:45 Nebo žena, která změní osudy všech,
00:05:47 s kým se setká.
00:05:49 Elina Makropulos ve Věci Makropulos.
00:05:52 Mrtvý dům je výjimkou.
00:05:55 Ženě je zde určena pouze postava prostitutky.
00:05:58 Takovou tu typickou janáčkovskou ženu
00:06:01 samozřejmě v opeře najdeme. Je to třeba Akulka.
00:06:04 Ale pouze ve vyprávění.
00:06:07 I zde ovšem viděl Janáček svou inspiraci Kamilu Stösslovou,
00:06:11 a sice v postavě Aljeji.
00:06:14 V roce 1927
00:06:16 kulminuje citový vztah ke Kamile Stösslové.
00:06:22 Janáček v dopise tvrdí,
00:06:25 že mu stála inspirací pro postavu mladého Aljeji.
00:06:31 Je zachována celá řada Janáčkových dopisů,
00:06:34 v nichž Janáček ujišťuje Kamilu Stösslovou,
00:06:36 že ona byla inspirací pro jeho Káťu Kabanovou,
00:06:39 nebo kde říká, že ona byla Káťou, Elinou Makropulos,
00:06:43 cikánkou ze Zápisníku zmizelého
00:06:46 či Aljejou z opery Z mrtvého domu.
00:06:51 To nahrává romantickému pohledu na umělecká díla,
00:06:55 který považuje díla za tím pravější, autentičtější,
00:07:00 čím více reálií o životě autora z nich lze vyčíst.
00:07:05 Já jsem vůči tomu názoru trochu skeptický.
00:07:08 Je asi málo druhů lidské komunikace,
00:07:10 které by byly tak ritualizovány,
00:07:12 jako je milostná korespondence.
00:07:15 Muži zpravidla skládají ženám k nohám
00:07:18 výtvory svého ducha. Skladby, básně apod.
00:07:23 Do jisté míry je to i asi záležitost
00:07:26 Janáčkovy korespondence Kamile Stösslové.
00:07:29 Celý ten vztah byl do jisté míry fiktivní.
00:07:33 Na druhé straně Janáček byl vždy typem skladatele,
00:07:37 který velmi pečlivě hledal definitivní tvar svého díla
00:07:41 a řekl bych, že inspirace Kamilou Stösslovou
00:07:45 byla jakýmsi katalyzátorem jeho pozdního díla,
00:07:49 dodávala mu chuti do života. Ale hledat přímou souvislost
00:07:53 mezi ženskými postavami v jeho operách
00:07:55 a osobou Kamily Stösslové je přehnané.
00:07:59 HUDBA
00:08:20 ZPĚV
00:08:59 Dostojevského Zápisky z mrtvého domu
00:09:01 nejsou první ruský námět,
00:09:03 který Janáček ve svých operách použil.
00:09:07 Zhudebnil Ostrovského Bouři, Káťu Kabanovou,
00:09:11 dochovalo se nám prvních 5 minut zamýšlené opery Živá mrtvola
00:09:16 podle Tolstého,
00:09:19 začal si skicovat Annu Kareninu.
00:09:23 Janáček vycházel z ruského originálu
00:09:26 Zápisků z mrtvého domu.
00:09:28 A přestože uměl rusky velmi dobře,
00:09:31 dopustil se v překladu chyb,
00:09:34 které mají za následek některé dějové nejasnosti.
00:09:38 Také použil v textu, dle mého názoru zcela záměrně,
00:09:42 některé rusismy.
00:09:45 Dokonce ponechal některé věty v ruském originále.
00:09:49 A zde je asi jeden z hlavních problémů Mrtvého domu.
00:09:53 HUDBA
00:09:59 Ruština jako taková byla asi pro Janáčka
00:10:03 nejen oblíbeným jazykem, ale současně i jazykem barvy,
00:10:08 protože on šel po ruském slovu. Dokonce si myslím,
00:10:13 a dá se to i doložit na některých případech,
00:10:16 že si vybíral taková slova, která byla neobvyklá,
00:10:18 která byla barevná, podmanivá.
00:10:21 Při práci na poslední opeře si pochopitelně už mohl v té době
00:10:26 celkem snadno obstarat originál,
00:10:28 takže si obstaral Ladežnikovo vydání berlínské,
00:10:32 kde jsou Zápisky z mrtvého domu spolu s Hráčem Dostojevského.
00:10:36 Kromě toho si obstaral český překlad Jarošův
00:10:40 z Ruské knihovny Ottovy
00:10:42 a takto se orientoval v textu.
00:10:46 Dá se říci, že daleko víc používal
00:10:49 než českého překladu originálu.
00:10:52 Český překlad byl pouze orientační,
00:10:54 originál byl zavazující.
00:10:57 Do toho psal přímo místa, která ho zaujala,
00:11:00 čísloval a dělal něco jako prvotní libreto.
00:11:05 Čili libreto se dá vyčíst z poznámek,
00:11:08 které jsou v ruském textu.
00:11:11 ZPĚV
00:11:36 Vznikly kouzelné situace, že se po léta zpívá něco,
00:11:41 co má v ruském originále zcela jiný význam.
00:11:46 Takový do očí bijící příklad.
00:11:50 V originále u Dostojevského se hádají 2 vězni,
00:11:53 kteří se trumfují, kdo z nich je větší pán.
00:11:57 Oba jsou naprosto nicotní,
00:11:59 protože jsou sraženi na dno koncentráku,
00:12:02 a jeden z nich říká, že je kagan.
00:12:05 To je označení velkého chána. Je to myšleno posměšně.
00:12:10 Dneska bychom to asi přeložili moderním termínem VIP,
00:12:14 velmi důležitá osobnost.
00:12:17 Kaloč to teď v poslední své režii vyložil jako paša.
00:12:22 Janáček to nepochopil a klidně to přepsal jako kahan.
00:12:25 Takže se na to přišlo asi až před 10 lety,
00:12:28 když Angličané, kteří seriózně korigovali překlad,
00:12:32 chtěli vědět, o jaké slovo vlastně jde,
00:12:34 a žádali nás o přesný výklad
00:12:36 a my jsme zjistili, že se léta zpívá tenhle nesmysl.
00:12:42 ZPĚV
00:13:01 Mrtvý dům je zvláštní také tím,
00:13:04 že v sobě skrývá jiné svébytné dílo.
00:13:08 Houslový koncert Putování dušičky.
00:13:12 Když se Janáček v roce 1926 vrátil z Anglie,
00:13:16 rozhodl se napsat houslový koncert.
00:13:19 Učinil tak v první autografní verzi,
00:13:21 poté svůj záměr však opustil.
00:13:24 Později vložil části této skladby
00:13:28 do předehry Z mrtvého domu.
00:13:31 HUDBA
00:13:38 Houslový koncert Putování dušičky
00:13:40 je skladba nedokončená, ale využitá jiným způsobem.
00:13:45 Závěr celého tohoto houslového koncertu
00:13:48 převzal Janáček do předehry k Mrtvému domu,
00:13:54 přičemž o důvodu toho počinu můžeme spekulovat.
00:13:58 Například že se dostal do časové tísně
00:14:03 a potřeboval předehru rychle dokončit
00:14:05 nebo se mu to stalo pouhým materiálem,
00:14:09 který vyhovoval záměru a sémantice této opery.
00:14:14 Pravda je, že to je zrovna toto,
00:14:17 co je nejvýraznějším motivickým nápadem
00:14:21 celého koncertu, který vzal,
00:14:24 a začíná s ním předehru k Mrtvému domu.
00:14:28 Je trošku kuriózní, že v tomto houslovém koncertu
00:14:31 se nachází nástroj, italsky označovaný catene,
00:14:34 což jsou okovy.
00:14:36 A má to být bicí nástroj, který v závěru nějak rachotí.
00:14:40 V brněnské filharmonii při prvním použití byl problém,
00:14:45 co za ty okovy zvolit.
00:14:48 Jsou to kusy železa, které o sebe naráží.
00:14:51 Už ten výraz okovy jako kdyby napovídal,
00:14:54 a to neumím vědecky vysvětlit,
00:14:56 napovídal o umístění do prostředí carského kárného tábora.
00:15:02 (zpěv) Zvíře, nedá se
00:15:07 Ať třeba zdechne Ale ne ve vězení
00:15:24 Nepřivykne vězení
00:15:28 Věru, že není jako my
00:15:37 Vždyť on pták A my jen lidé
00:15:48 Nikito, pusť ho
00:15:52 On je car lesů
00:15:54 Car lesů
00:15:58 Bratři, on je car lesů
00:16:02 Car lesů
00:16:06 Pusť ho, Nikito, pusť ho
00:16:10 On je car lesů
00:16:24 Abyste ho dráždil, aby to bylo logický.
00:16:27 On se nedá. On tam sedí nalomenej.
00:16:35 Jak ho začnete dráždit rukou...
00:16:38 Zpíval jste to nahoře.
00:16:40 Dnes je operní režie ve světě ve velikém pohybu.
00:16:43 U nás se na to reaguje v posledních 3 letech.
00:16:46 Jednak se dá těžko charakterizovat stav operní režie
00:16:50 jako něco univerzálně platného,
00:16:52 protože je spousta režisérů,
00:16:55 kteří jsou spíše filmově nebo činoherně zaměření,
00:16:58 a ti režírují operu dnes
00:17:00 a ti pochopitelně vnášejí veliké inovace.
00:17:04 Takových případů bychom našli velkou spoustu.
00:17:07 Ale u nás to vidíme, jak mladí režiséři
00:17:11 nebo režiséři střední generace sahají po opeře,
00:17:14 Pitínský apod.
00:17:17 Potom se opera ocitne v situacích,
00:17:19 v jakých nikdy doposud nebyla.
00:17:21 Čili se zasáhne do podstaty
00:17:23 a operní budova se otřásá v základech.
00:17:27 Ale já si myslím, že Janáček jako takový
00:17:30 je velkou výzvou pro režiséry.
00:17:33 Já nejsem operní režisér specialista.
00:17:38 Já se zabývám činohrou.
00:17:41 Ono je to takový trend, dnes možná móda,
00:17:44 že jsou zváni do operních domů režiséři,
00:17:48 kteří předtím s operou neměli nic společného.
00:17:54 Jsou zváni filmoví režiséři, činoherní režiséři.
00:17:59 Já z divadelní práce, autorské divadelní práce,
00:18:03 jsem zvyklý inscenaci vymyslet, promyslet tak,
00:18:10 aby k něčemu byla. Aby k něčemu promlouvala.
00:18:15 Aby o něčem byla.
00:18:17 Aby zajímala lidi, kteří přijdou do hlediště.
00:18:21 A tady Janáček a jeho opera Z mrtvého domu
00:18:24 skýtá totéž, jak už jsem řekl,
00:18:28 co jiná témata jiné hry.
00:18:31 Tady samozřejmě byla otázka jedna.
00:18:35 Jestli inscenovat operu
00:18:38 v důsledném ruském znění
00:18:46 nebo v její podobě tak,
00:18:48 jak napsal o svých zkušenostech a zážitcích Dostojevský,
00:18:58 nebo přistoupit na zkušenost,
00:19:01 kterou jak já, tak většina diváků má z dob minulých.
00:19:06 Z dob, které uplynuly od doby, kdy žil Dostojevský.
00:19:12 Dnes vlastně není žádná realizace předem vyloučena.
00:19:16 Dřív, ve 20. letech,
00:19:18 v době Janáčkova tvůrčího vrcholu,
00:19:21 režiséři pracovali daleko konvenčněji.
00:19:25 Dneska je možné naprosto všechno.
00:19:28 Je to pochopitelně dáno i přítomností techniky,
00:19:30 je to dáno přítomností médií.
00:19:32 V okamžiku, kdy se jde před kameru,
00:19:35 a já si myslím, že Mrtvý dům je vysloveně
00:19:39 filmová nebo televizní opera,
00:19:41 tak je možné ledacos,
00:19:43 dalo by se skoro říct, že všechno.
00:19:46 Zde jsou scénické návrhy Mrtvého domu Františka Hlavici
00:19:50 z prvního provedení z Brna roku 1930.
00:20:00 Kritika se shodla na tom,
00:20:02 že je to geniální dílo, velice zajímavé, novátorské,
00:20:06 ale je z toho cítit nejistota.
00:20:10 Že neví, co si mají o tom myslet.
00:20:12 Napsal to veliký Janáček,
00:20:14 Janáček, který byl tehdy už 2 roky mrtev,
00:20:17 největší brněnská kulturní postava,
00:20:21 takže pohanět to nemohli,
00:20:25 ale nebyli si vůbec jistí, co to má znamenat.
00:20:31 HUDBA
00:21:28 Největší problém Mrtvého domu nespočívá zřejmě
00:21:32 ani tak v tolik diskutovaných pozdějších změnách
00:21:35 v instrumentaci Osvalda Chlubny a Břetislava Bakaly,
00:21:39 ani ve změnách provedených režisérem prvního nastudování
00:21:44 Otou Zítkem,
00:21:46 jehož největší a nejnecitlivější změna v závěru
00:21:50 se dnes stejně nehraje,
00:21:52 hraje se původní Janáčkův závěr.
00:21:55 Největší problém zřejmě spočívá
00:21:57 v samotné dramatické stavbě.
00:22:01 Mrtvý dům nemá hlavní postavu,
00:22:04 nemá ucelený děj,
00:22:06 jsou to jakési podivné obrazy z vězeňského života
00:22:10 prokládané vyprávěnými příběhy vězňů.
00:22:15 Janáček zde experimentuje, je zde divadlo na divadle,
00:22:18 pantomima.
00:22:20 Je to zkrátka velký režijní oříšek.
00:22:23 Snad proto se tato opera
00:22:27 neobjevuje na našich i světových jevištích tak často,
00:22:30 jak by si zasloužila.
00:22:32 Hodnota Mrtvého domu je vlastně zakleta
00:22:34 v problému dramaturgie té opery.
00:22:37 To, co vyvolávalo rozpaky v roce 1930,
00:22:40 je po roce 1945 nebo po roce 1950, 1960,
00:22:44 po úplně nové zkušenosti s jinou divadelní dramaturgií,
00:22:48 přijatelné.
00:22:49 To, že divadlo není drama ve smyslu 19. století
00:22:53 a je to spíš epický útvar,
00:22:56 to nahrává docela postojům,
00:23:00 které se objeví v divadle od 60. let
00:23:04 i v souvislosti s avantgardním divadlem,
00:23:06 s různými malými scénami apod.
00:23:09 Takže si myslím, že opera otevírá
00:23:11 různé inscenační možnosti a není to ztracené dílo.
00:23:14 Jenom podstatně předběhlo svoji dobu.
00:23:18 HUDBA
00:23:42 Skryté titulky: B. Červinková Česká televize 2014
00:23:47 .
00:00:31 Nacházíme se v prostorách Mahenova divadla v Brně,
00:00:35 dříve divadla Na hradbách,
00:00:36 kde se konala 12. dubna roku 1930
00:00:40 slavná premiéra Janáčkovy poslední,
00:00:43 v pořadí deváté opery Z mrtvého domu.
00:00:46 Ač jde nesporně o Janáčkovo vrcholné hudebně-dramatické dílo,
00:00:51 je tato opera i přesto do značné míry problematická.
00:00:58 Janáček ji dokončil v druhé autografní verzi
00:01:01 v květnu 1928,
00:01:05 avšak 3 měsíce poté náhle umírá.
00:01:09 Svůj Mrtvý dům tedy nikdy neslyšel.
00:01:13 HUDBA
00:01:25 Pokud bude třeba, jako že věřím, že vůbec ne,
00:01:28 tak si to zkorigujeme.
00:01:31 Dlouho se to nehrálo,
00:01:33 ale já věřím ve vaši paměť,
00:01:36 která je jistě silnější než moje.
00:01:50 Janáček pracoval na Mrtvém domě
00:01:54 velmi intenzivně, téměř horečnatě.
00:01:56 Chtěl ji mít co nejdřív hotovou.
00:01:59 Koncem roku 1927
00:02:02 byl velmi unavený, přepracovaný,
00:02:04 snad poprvé se cítil skutečně starý.
00:02:08 O tom svědčí dopisy napsané Maxu Brodovi a Kamile Stösslové,
00:02:12 kde se svěřuje, že si myslí,
00:02:15 že Mrtvý dům je jeho poslední operou
00:02:18 a že s Mrtvým domem jako by účtoval se životem.
00:02:23 Janáček opatřil Mrtvý dům, tuto svou hudební závěť, mottem.
00:02:30 To motto zní: "V každém člověku jiskra Boží."
00:02:34 Je to snad nějaké Janáčkovo životní poselství?
00:02:38 HUDBA
00:03:02 Příčin humanismu muselo být velmi mnoho.
00:03:06 Obecně by to dobře vysvětlil jistě filozof.
00:03:09 Česká společnost byla náchylná tehdy slyšet tato témata,
00:03:14 že humanismus byl velkou devízou Masarykovou
00:03:19 a pochopitelně nejen Masarykovou.
00:03:22 Bylo to i v německých kruzích,
00:03:24 bylo to i ve francouzských filozofických kontextech.
00:03:29 Ale já si osobně myslím, že Janáček,
00:03:31 kromě toho, že to dostával těmito kanály,
00:03:36 tak nejvíce ho asi kultivovala literatura.
00:03:42 Světová literatura. A zejména ruská literatura.
00:03:47 Z ruské literatury ty nejhumanističtější polohy
00:03:51 nalezl právě v Dostojevském,
00:03:53 se kterým se setkal na konci svého života,
00:03:56 ale už předtím znal velmi dobře Tolstého,
00:03:59 znal Gogola a znal Puškina.
00:04:02 HUDBA
00:04:24 -Zkusíme to projít ještě jednou.
-Celé?
00:04:27 Ať tady ta akce vyjde.
00:04:32 Kdo je vedle vás?
00:04:34 Sášo, tam taky byla nejasnost.
00:04:46 ZPĚV
00:05:04 Mrtvý dům má zvláštní dramatickou stavbu.
00:05:10 Nevystupuje v něm totiž hlavní postava,
00:05:13 jejíž příběh bychom sledovali.
00:05:15 Ve všech dřívějších Janáčkových operách
00:05:18 hlavní postava je.
00:05:19 S výjimkou Výletu pana Broučka je to vždy žena.
00:05:24 Žena, která je povětšinou silná,
00:05:27 dovede se poprat s osudem, dovede mu vzdorovat,
00:05:31 ale dovede také nést důsledky svých činů, trpět.
00:05:36 Takové ženy nalezneme v Šárce, v Její pastorkyni,
00:05:41 v Káti Kabanové, v podstatě i v Lišce Bystroušce.
00:05:45 Nebo žena, která změní osudy všech,
00:05:47 s kým se setká.
00:05:49 Elina Makropulos ve Věci Makropulos.
00:05:52 Mrtvý dům je výjimkou.
00:05:55 Ženě je zde určena pouze postava prostitutky.
00:05:58 Takovou tu typickou janáčkovskou ženu
00:06:01 samozřejmě v opeře najdeme. Je to třeba Akulka.
00:06:04 Ale pouze ve vyprávění.
00:06:07 I zde ovšem viděl Janáček svou inspiraci Kamilu Stösslovou,
00:06:11 a sice v postavě Aljeji.
00:06:14 V roce 1927
00:06:16 kulminuje citový vztah ke Kamile Stösslové.
00:06:22 Janáček v dopise tvrdí,
00:06:25 že mu stála inspirací pro postavu mladého Aljeji.
00:06:31 Je zachována celá řada Janáčkových dopisů,
00:06:34 v nichž Janáček ujišťuje Kamilu Stösslovou,
00:06:36 že ona byla inspirací pro jeho Káťu Kabanovou,
00:06:39 nebo kde říká, že ona byla Káťou, Elinou Makropulos,
00:06:43 cikánkou ze Zápisníku zmizelého
00:06:46 či Aljejou z opery Z mrtvého domu.
00:06:51 To nahrává romantickému pohledu na umělecká díla,
00:06:55 který považuje díla za tím pravější, autentičtější,
00:07:00 čím více reálií o životě autora z nich lze vyčíst.
00:07:05 Já jsem vůči tomu názoru trochu skeptický.
00:07:08 Je asi málo druhů lidské komunikace,
00:07:10 které by byly tak ritualizovány,
00:07:12 jako je milostná korespondence.
00:07:15 Muži zpravidla skládají ženám k nohám
00:07:18 výtvory svého ducha. Skladby, básně apod.
00:07:23 Do jisté míry je to i asi záležitost
00:07:26 Janáčkovy korespondence Kamile Stösslové.
00:07:29 Celý ten vztah byl do jisté míry fiktivní.
00:07:33 Na druhé straně Janáček byl vždy typem skladatele,
00:07:37 který velmi pečlivě hledal definitivní tvar svého díla
00:07:41 a řekl bych, že inspirace Kamilou Stösslovou
00:07:45 byla jakýmsi katalyzátorem jeho pozdního díla,
00:07:49 dodávala mu chuti do života. Ale hledat přímou souvislost
00:07:53 mezi ženskými postavami v jeho operách
00:07:55 a osobou Kamily Stösslové je přehnané.
00:07:59 HUDBA
00:08:20 ZPĚV
00:08:59 Dostojevského Zápisky z mrtvého domu
00:09:01 nejsou první ruský námět,
00:09:03 který Janáček ve svých operách použil.
00:09:07 Zhudebnil Ostrovského Bouři, Káťu Kabanovou,
00:09:11 dochovalo se nám prvních 5 minut zamýšlené opery Živá mrtvola
00:09:16 podle Tolstého,
00:09:19 začal si skicovat Annu Kareninu.
00:09:23 Janáček vycházel z ruského originálu
00:09:26 Zápisků z mrtvého domu.
00:09:28 A přestože uměl rusky velmi dobře,
00:09:31 dopustil se v překladu chyb,
00:09:34 které mají za následek některé dějové nejasnosti.
00:09:38 Také použil v textu, dle mého názoru zcela záměrně,
00:09:42 některé rusismy.
00:09:45 Dokonce ponechal některé věty v ruském originále.
00:09:49 A zde je asi jeden z hlavních problémů Mrtvého domu.
00:09:53 HUDBA
00:09:59 Ruština jako taková byla asi pro Janáčka
00:10:03 nejen oblíbeným jazykem, ale současně i jazykem barvy,
00:10:08 protože on šel po ruském slovu. Dokonce si myslím,
00:10:13 a dá se to i doložit na některých případech,
00:10:16 že si vybíral taková slova, která byla neobvyklá,
00:10:18 která byla barevná, podmanivá.
00:10:21 Při práci na poslední opeře si pochopitelně už mohl v té době
00:10:26 celkem snadno obstarat originál,
00:10:28 takže si obstaral Ladežnikovo vydání berlínské,
00:10:32 kde jsou Zápisky z mrtvého domu spolu s Hráčem Dostojevského.
00:10:36 Kromě toho si obstaral český překlad Jarošův
00:10:40 z Ruské knihovny Ottovy
00:10:42 a takto se orientoval v textu.
00:10:46 Dá se říci, že daleko víc používal
00:10:49 než českého překladu originálu.
00:10:52 Český překlad byl pouze orientační,
00:10:54 originál byl zavazující.
00:10:57 Do toho psal přímo místa, která ho zaujala,
00:11:00 čísloval a dělal něco jako prvotní libreto.
00:11:05 Čili libreto se dá vyčíst z poznámek,
00:11:08 které jsou v ruském textu.
00:11:11 ZPĚV
00:11:36 Vznikly kouzelné situace, že se po léta zpívá něco,
00:11:41 co má v ruském originále zcela jiný význam.
00:11:46 Takový do očí bijící příklad.
00:11:50 V originále u Dostojevského se hádají 2 vězni,
00:11:53 kteří se trumfují, kdo z nich je větší pán.
00:11:57 Oba jsou naprosto nicotní,
00:11:59 protože jsou sraženi na dno koncentráku,
00:12:02 a jeden z nich říká, že je kagan.
00:12:05 To je označení velkého chána. Je to myšleno posměšně.
00:12:10 Dneska bychom to asi přeložili moderním termínem VIP,
00:12:14 velmi důležitá osobnost.
00:12:17 Kaloč to teď v poslední své režii vyložil jako paša.
00:12:22 Janáček to nepochopil a klidně to přepsal jako kahan.
00:12:25 Takže se na to přišlo asi až před 10 lety,
00:12:28 když Angličané, kteří seriózně korigovali překlad,
00:12:32 chtěli vědět, o jaké slovo vlastně jde,
00:12:34 a žádali nás o přesný výklad
00:12:36 a my jsme zjistili, že se léta zpívá tenhle nesmysl.
00:12:42 ZPĚV
00:13:01 Mrtvý dům je zvláštní také tím,
00:13:04 že v sobě skrývá jiné svébytné dílo.
00:13:08 Houslový koncert Putování dušičky.
00:13:12 Když se Janáček v roce 1926 vrátil z Anglie,
00:13:16 rozhodl se napsat houslový koncert.
00:13:19 Učinil tak v první autografní verzi,
00:13:21 poté svůj záměr však opustil.
00:13:24 Později vložil části této skladby
00:13:28 do předehry Z mrtvého domu.
00:13:31 HUDBA
00:13:38 Houslový koncert Putování dušičky
00:13:40 je skladba nedokončená, ale využitá jiným způsobem.
00:13:45 Závěr celého tohoto houslového koncertu
00:13:48 převzal Janáček do předehry k Mrtvému domu,
00:13:54 přičemž o důvodu toho počinu můžeme spekulovat.
00:13:58 Například že se dostal do časové tísně
00:14:03 a potřeboval předehru rychle dokončit
00:14:05 nebo se mu to stalo pouhým materiálem,
00:14:09 který vyhovoval záměru a sémantice této opery.
00:14:14 Pravda je, že to je zrovna toto,
00:14:17 co je nejvýraznějším motivickým nápadem
00:14:21 celého koncertu, který vzal,
00:14:24 a začíná s ním předehru k Mrtvému domu.
00:14:28 Je trošku kuriózní, že v tomto houslovém koncertu
00:14:31 se nachází nástroj, italsky označovaný catene,
00:14:34 což jsou okovy.
00:14:36 A má to být bicí nástroj, který v závěru nějak rachotí.
00:14:40 V brněnské filharmonii při prvním použití byl problém,
00:14:45 co za ty okovy zvolit.
00:14:48 Jsou to kusy železa, které o sebe naráží.
00:14:51 Už ten výraz okovy jako kdyby napovídal,
00:14:54 a to neumím vědecky vysvětlit,
00:14:56 napovídal o umístění do prostředí carského kárného tábora.
00:15:02 (zpěv) Zvíře, nedá se
00:15:07 Ať třeba zdechne Ale ne ve vězení
00:15:24 Nepřivykne vězení
00:15:28 Věru, že není jako my
00:15:37 Vždyť on pták A my jen lidé
00:15:48 Nikito, pusť ho
00:15:52 On je car lesů
00:15:54 Car lesů
00:15:58 Bratři, on je car lesů
00:16:02 Car lesů
00:16:06 Pusť ho, Nikito, pusť ho
00:16:10 On je car lesů
00:16:24 Abyste ho dráždil, aby to bylo logický.
00:16:27 On se nedá. On tam sedí nalomenej.
00:16:35 Jak ho začnete dráždit rukou...
00:16:38 Zpíval jste to nahoře.
00:16:40 Dnes je operní režie ve světě ve velikém pohybu.
00:16:43 U nás se na to reaguje v posledních 3 letech.
00:16:46 Jednak se dá těžko charakterizovat stav operní režie
00:16:50 jako něco univerzálně platného,
00:16:52 protože je spousta režisérů,
00:16:55 kteří jsou spíše filmově nebo činoherně zaměření,
00:16:58 a ti režírují operu dnes
00:17:00 a ti pochopitelně vnášejí veliké inovace.
00:17:04 Takových případů bychom našli velkou spoustu.
00:17:07 Ale u nás to vidíme, jak mladí režiséři
00:17:11 nebo režiséři střední generace sahají po opeře,
00:17:14 Pitínský apod.
00:17:17 Potom se opera ocitne v situacích,
00:17:19 v jakých nikdy doposud nebyla.
00:17:21 Čili se zasáhne do podstaty
00:17:23 a operní budova se otřásá v základech.
00:17:27 Ale já si myslím, že Janáček jako takový
00:17:30 je velkou výzvou pro režiséry.
00:17:33 Já nejsem operní režisér specialista.
00:17:38 Já se zabývám činohrou.
00:17:41 Ono je to takový trend, dnes možná móda,
00:17:44 že jsou zváni do operních domů režiséři,
00:17:48 kteří předtím s operou neměli nic společného.
00:17:54 Jsou zváni filmoví režiséři, činoherní režiséři.
00:17:59 Já z divadelní práce, autorské divadelní práce,
00:18:03 jsem zvyklý inscenaci vymyslet, promyslet tak,
00:18:10 aby k něčemu byla. Aby k něčemu promlouvala.
00:18:15 Aby o něčem byla.
00:18:17 Aby zajímala lidi, kteří přijdou do hlediště.
00:18:21 A tady Janáček a jeho opera Z mrtvého domu
00:18:24 skýtá totéž, jak už jsem řekl,
00:18:28 co jiná témata jiné hry.
00:18:31 Tady samozřejmě byla otázka jedna.
00:18:35 Jestli inscenovat operu
00:18:38 v důsledném ruském znění
00:18:46 nebo v její podobě tak,
00:18:48 jak napsal o svých zkušenostech a zážitcích Dostojevský,
00:18:58 nebo přistoupit na zkušenost,
00:19:01 kterou jak já, tak většina diváků má z dob minulých.
00:19:06 Z dob, které uplynuly od doby, kdy žil Dostojevský.
00:19:12 Dnes vlastně není žádná realizace předem vyloučena.
00:19:16 Dřív, ve 20. letech,
00:19:18 v době Janáčkova tvůrčího vrcholu,
00:19:21 režiséři pracovali daleko konvenčněji.
00:19:25 Dneska je možné naprosto všechno.
00:19:28 Je to pochopitelně dáno i přítomností techniky,
00:19:30 je to dáno přítomností médií.
00:19:32 V okamžiku, kdy se jde před kameru,
00:19:35 a já si myslím, že Mrtvý dům je vysloveně
00:19:39 filmová nebo televizní opera,
00:19:41 tak je možné ledacos,
00:19:43 dalo by se skoro říct, že všechno.
00:19:46 Zde jsou scénické návrhy Mrtvého domu Františka Hlavici
00:19:50 z prvního provedení z Brna roku 1930.
00:20:00 Kritika se shodla na tom,
00:20:02 že je to geniální dílo, velice zajímavé, novátorské,
00:20:06 ale je z toho cítit nejistota.
00:20:10 Že neví, co si mají o tom myslet.
00:20:12 Napsal to veliký Janáček,
00:20:14 Janáček, který byl tehdy už 2 roky mrtev,
00:20:17 největší brněnská kulturní postava,
00:20:21 takže pohanět to nemohli,
00:20:25 ale nebyli si vůbec jistí, co to má znamenat.
00:20:31 HUDBA
00:21:28 Největší problém Mrtvého domu nespočívá zřejmě
00:21:32 ani tak v tolik diskutovaných pozdějších změnách
00:21:35 v instrumentaci Osvalda Chlubny a Břetislava Bakaly,
00:21:39 ani ve změnách provedených režisérem prvního nastudování
00:21:44 Otou Zítkem,
00:21:46 jehož největší a nejnecitlivější změna v závěru
00:21:50 se dnes stejně nehraje,
00:21:52 hraje se původní Janáčkův závěr.
00:21:55 Největší problém zřejmě spočívá
00:21:57 v samotné dramatické stavbě.
00:22:01 Mrtvý dům nemá hlavní postavu,
00:22:04 nemá ucelený děj,
00:22:06 jsou to jakési podivné obrazy z vězeňského života
00:22:10 prokládané vyprávěnými příběhy vězňů.
00:22:15 Janáček zde experimentuje, je zde divadlo na divadle,
00:22:18 pantomima.
00:22:20 Je to zkrátka velký režijní oříšek.
00:22:23 Snad proto se tato opera
00:22:27 neobjevuje na našich i světových jevištích tak často,
00:22:30 jak by si zasloužila.
00:22:32 Hodnota Mrtvého domu je vlastně zakleta
00:22:34 v problému dramaturgie té opery.
00:22:37 To, co vyvolávalo rozpaky v roce 1930,
00:22:40 je po roce 1945 nebo po roce 1950, 1960,
00:22:44 po úplně nové zkušenosti s jinou divadelní dramaturgií,
00:22:48 přijatelné.
00:22:49 To, že divadlo není drama ve smyslu 19. století
00:22:53 a je to spíš epický útvar,
00:22:56 to nahrává docela postojům,
00:23:00 které se objeví v divadle od 60. let
00:23:04 i v souvislosti s avantgardním divadlem,
00:23:06 s různými malými scénami apod.
00:23:09 Takže si myslím, že opera otevírá
00:23:11 různé inscenační možnosti a není to ztracené dílo.
00:23:14 Jenom podstatně předběhlo svoji dobu.
00:23:18 HUDBA
00:23:42 Skryté titulky: B. Červinková Česká televize 2014
00:23:47 .
Dokument Petra Hajna přináší několik nových pohledů na Janáčkovu operu Z mrtvého domu, kterou velký autor nikdy neslyšel a dlouho ji tajil. Nové skutečnosti o posledním Janáčkově díle předkládají brněnští muzikologové a skladatelé při příležitosti nastudování opery Zdeňkem Kaločem v Janáčkově opeře v Brně v roce 1999.