Premiérová zábavná show, kde největší hvězdou je příroda sama. Moderátoři Maroš Kramár a Vladimír Kořen vás provedou pořadem, u kterého se budete divit, žasnout a bavit. Dále účinkují: M. Šteindler, J. Svěcený, K. Cajthamlová a P. Maurer. Režie A. Rezek
00:00:14 -Dnešními hosty jsou:
00:00:17 Houslový virtuos JAROSLAV SVĚCENÝ.
-Zdravím vás.
00:00:20 -Cook kritik PAVEL MAURER.
-Dobrý večer.
00:00:24 -Doktorka KATEŘINA CAJTHAMLOVÁ.
-Dobrý večer.
00:00:27 -A herec MILAN ŠTEINDLER.
00:00:30 Prosím, přivítejte moderátora MAROŠE KRAMÁRA.
00:00:34 -Dobrý večer!
00:00:37 Dobrý večer, dámo a pánové.
00:00:39 Dobrý večer, vítejte u dalšího pokračování ZÁZRAKŮ PŘÍRODY.
00:00:44 Anglický spisovatel Douglas Adams řekl:
00:00:47 "Lidské bytosti, jedinečné svou schopností učit se ze zkušeností
00:00:52 druhých, jsou pozoruhodné také svou velkou neochotou tak činit.
00:00:57 No a tady u té myšlenky bych se rád zastavil.
00:01:01 Já si dovolím totiž nesouhlasit.
00:01:04 Nevím, jak ve Spojeném království, ale tady u nás v našem pořadu
00:01:07 se už několik let pravidelně dobrovolně a rádi učíme
00:01:11 ze zkušeností přírody.
00:01:14 Takže pokud nás teď náhodou sleduje nějaký anglický turista,
00:01:17 byl bych mu moc vděčný, kdyby to doma vyřídil.
00:01:19 Děkuji. A teď pojďme za našimi hosty.
00:01:30 Ještě jednou, dobrý večer, dámo a pánové.
00:01:33 Kateřinko, ohodil jsem se kvůli tobě, věděl jsem, že tady budeš.
00:01:37 Děkuji. Hned první otázka na tebe. Ty se živíš tím, že dáváš rady.
00:01:41 Vycházejí z tvých vlastních zkušenosti?
00:01:44 -Já se učím ze zkušeností přírody a svých pacientů.
00:01:48 A samozřejmě každý lékař se neustále učí ze zkušeností
00:01:52 vědců, kolegů a tak. Já sama, bohužel nebo bohudík,
00:01:57 žádnou zkušenost s hubnutím fakt nemám.
00:02:00 -Tak ty to nepotřebuješ.-Nevím. Měla jsem asi štěstí geneticky.
00:02:05 -A to, co radíš druhým, děláš to taky?
00:02:08 -Jak co, protože ne všechno platí pro mě.
00:02:12 Třeba, když někomu radím diabetickou dietu,
00:02:16 tak tím se neřídím. Ale já mám moc ráda dobré jídlo.
00:02:20 Už se moc těším, co se tady dozvíme.-To já taky.
00:02:24 -Miluju. A já mám ráda zvěřinu, ryby, čočku, to mě bude zajímat.
00:02:29 -O tom si budeme povídat, o jídle, tady máme dva odborníky,
00:02:32 tak to je jasný.
00:02:34 -Já nevím, jestli se řídím nějakými radami.
00:02:37 Já, když mám hlad, tak jím a nepřecpávám se asi.
00:02:41 A já nemám moc ráda čokoládu, což mi většinou nikdo nevěří.
00:02:48 Já mám radši třeba prosciutto.
00:02:51 Nebo mám radši slané a tučné.
00:02:54 -A to je mně líto, protože čokoláda je opravdu dobrá.
00:02:58 -Asi ano.
00:03:00 -Milánku, ty seš herec i režisér. Jak to je, když ti radí režisér?
00:03:04 Posloucháš ho?
00:03:06 Řídíš se jeho radami, nebo si ze své režisérské moci
00:03:10 říkáš, to je blbost, já bych to dělal takhle?
00:03:13 -Samozřejmě, že si někdy říkám, to je blbost, to bych dělal jinak.
00:03:17 Ale řídit se radama režiséra musím, protože bych dostal
00:03:20 přes držku jinak. POTLESK
-Navíc režisér...
00:03:25 ...maminka, policajt a režisér mají vždycky pravdu.
00:03:29 -Ale na druhou stranu...
-I moje žena.
00:03:32 -Co se týče ženy, to je vždycky dobrá rada.
00:03:35 Já, když jsem se manželky zeptal v autě doprava,
00:03:37 nebo doleva, tak ona řekla ano.
-Vyber si.POTLESK
00:03:43 -Ale jinak je pro mě příjemný, že nemusím já dávat někomu rady
00:03:48 a vymýšlet, protože, když režíruju, tak dostávám tisíce otázek
00:03:53 a na všechno musím znát správnou odpověď.
00:03:56 Nebo se tak aspoň tvářit.
00:03:58 Takže, když hraju, tak je pro mě příjemný,
00:04:01 že mně naopak dávají rady, co mám dělat.
00:04:03 Já mám vlastně za úkol jenom pamatovat si text a nezakopnout.
00:04:08 -Takhle jsi zjednodušil to naše povolání.
00:04:11 -No tak snažím se.
00:04:12 Snažím si to dělat co nejpříjemnější, pochopitelně.
00:04:16 -Jasně. Pavle, pamatuješ si na nějakou radu,
00:04:18 která ti ale byla úplně na nic.
00:04:21 -Já se teda snažím radám vyhýbat, ale jedna z nejblbějších rad,
00:04:25 kterou jsem kdy dostal, je, abych si nekupoval džíny.
00:04:29 A já jsem si na to teď vzpomněl, když jsem se díval na to,
00:04:32 kolik je tady mladých krásných lidí.
00:04:34 Každý druhý na sobě ty džíny má.
00:04:36 Milan koneckonců taky, mladej, je taky má.
00:04:38 A já jsem po nich v šestnácti hrozně toužil,
00:04:42 v tom teenagerovským věku, ale ty džíny byly strašně drahý.
00:04:47 Každý mi říkal, hele, za to si koupíš troje tesilky.
00:04:50 Což opravdu se nám moc nechtělo.
00:04:54 A já jsem toužil po těch džínách, který dneska mi připadá,
00:04:58 že každý lusknutím prstu má na sobě.
00:05:01 Tak jsem šel rozvážet rohlíky u pekáren,
00:05:04 abych si na to přivydělal, protože tatínek mi slíbil,
00:05:07 že mi tu druhou půlku dá.
00:05:10 Takže já jsem každý ráno vstával ve třičtvrtě na tři,
00:05:13 k nám do Malešic přijel robur, což bylo takový velký německý auto.
00:05:18 Jelo se do pekárny, tam se naložilo asi 20 tisíc rohlíků
00:05:22 a pak jsme do šesti do rána to museli rychle všechno rozvézt.
00:05:25 Pak jsem si koupil ty džíny.
00:05:27 Teď úplně přesně nevím, proč jsem se k těm rohlíkům dostal?
00:05:30 Ale asi zase budeme u jídla.
00:05:33 -V každým případě si pamatuju, že když já jsem se v šest hodin
00:05:36 ráno vracel odněkud domů, tak jsem vždycky to mlíko a rohlíky krad.
00:05:40 -Tak to neříkej nahlas.
-Ne, vypůjčil jsem si je.
00:05:44 -Ale je to pravda, protože když bylo zavřeno,
00:05:48 tak se to vždycky nechalo přede dveřma,
00:05:50 než dorazil personál. A jelo se dál.
00:05:52 -Když vzpomínáš ty džíny, já jsem třeba po svých prvních
00:05:56 džínách tak toužil, že jsem za ně vyměnil moje první kolo.
00:06:00 Normálně kolo jsem s klukem vyměnil. A já jsem měl nový džíny.
00:06:04 -Já jsem nějak neměl jeden čas džíny, protože jsem je roztrhal,
00:06:07 ale trvalo nějakou dobu, než jsem je získal.
00:06:11 Jezdil jsem s takovou krásnou spolužačkou autobusem do školy.
00:06:15 My jsme se tam vždycky potkávali.
00:06:18 A ten čas, co jsem neměl ty džíny, jsem musel nosit právě ty tesilky.
00:06:21 A já, když jsem je měl, tak jsem radši počkal
00:06:23 na další autobus a přijel jsem pozdě do školy.
00:06:26 -Prosím vás, můžu se jít převlíct?
00:06:29 Já už z toho mám tady tiky. To jsou džínový tiky.
00:06:33 Já se snad půjdu převlíknout.
00:06:35 -Já jsem právě chtěl říct, že máme tady ještě jednoho hosta.
00:06:38 Vy jste se tak hezky rozpovídali.
00:06:40 -Ale já jsem vás rád poslouchal, mně se to líbí.
00:06:43 -Jaroslave, tobě dám jinou otázku, obráceně.
00:06:47 -Nebude to o džínách?
00:06:49 -Jestli si pamatuješ na nějakou dobrou radu,
00:06:51 která ti zůstala na celý život?
00:06:53 -Dobrá rada mi zůstala na celý život.
00:06:56 Už od dětství od maminky, od tatínka, potom od manželky
00:06:59 dostávám stále jednu a tutéž velmi dobrou radu:
00:07:02 "Prosím tě, zítra už si to ale musíš uklidit."
00:07:08 Kouknou do mé pracovny, no, soudě podle toho - já jsem si potom
00:07:12 přečetl v jedné velmi chytré knize, že určitý nepořádek -
00:07:16 neboli lidově řečeno bordel v pracovně - svědčí
00:07:21 o velké umělecké kreativitě.
-Přesně!
00:07:24 -A z tohoto pohledu, když se podíváte do mé pracovny,
00:07:28 tak jistě usoudíte, že jsem geniální.
00:07:31 -Ale to ty seš. To ty seš.
00:07:36 -Mladá generace už na tohle má výmluvu, s tím uklízením,
00:07:40 protože buď je můj syn geniální...
-Určitě.
00:07:43 -On ležel na gauči u sebe v pokoji a já jsem mu říkal:
00:07:47 "Ukliď si pokoj." On říkal: "Já nemůžu."
00:07:51 Takhle ležel na tom gauči, já jsem říkal: "Jak nemůžeš?
00:07:54 Prostě si ukliď v pokoji." "Já nemůžu." "Proč?"
00:07:57 "Já nemám ruce."
00:08:05 -Jestli on nebude po tobě?
00:08:08 Já mám jednoho staršího kolegu, nebudu ho jmenovat, kolegyně
00:08:12 si dělala řidičák a říkala:
00:08:14 "Já to neumím ty pravidla, já se to nemůžu naučit."
00:08:17 A on jí říká:
00:08:19 "Moje dceruško, podívej se, když jsem já dělal řidičák,
00:08:23 to je asi 60 let zpátky, tak mně dal ten učitel
00:08:26 dvě základní rady na řízení.
00:08:30 A ty si pamatuju dodnes a podle nich se řídím. První je...
00:08:38 První je..." No, nevzpomněl si ani na jednu.
00:08:46 Nechci říkat jméno, znáte ho všichni, je moc známej.
00:08:49 Ale já vám dám jednu radu dnes, prosím vás, neopisujte,
00:08:53 když budete mít otázky, protože to se u nás opravdu nevyplácí.
00:08:57 A myslím, že mi to může potvrdit i můj spolumoderátor
00:09:00 VLADIMÍR KOŘEN!
00:09:03 -Dobrý večer. Dobrý večer, dobrý večer.
00:09:06 Maroši, pochopitelně souhlasím.
00:09:09 A vy nečekejte, že vám Maroš bude napovídat.
00:09:12 On totiž odpovědi na naše otázky absolutně nezná.
00:09:15 -No, no, no.
-Nebo se tak aspoň pokaždé tváří.
00:09:18 -Tvářím se tak. Hraju to. Já taky čtu scénář, víš.
00:09:21 -Tak schválně. Aha. Co ti říká takový člunozobec, jak vypadá?
00:09:26 -Člunozobec. To je podle mě nějakej pták,
00:09:29 který letí dlouho nad oceánem a když vidí člun, tak si zobne.
00:09:33 -No, no, no, je to určitě pták? Co si myslíte vy?
00:09:37 -Ryba.-Vrabec ve člunu.
-Vidíš to.
00:09:40 -Ale jmenovali jste ptáky.
00:09:43 Skutečně, na dnešek jsem si připravil
00:09:46 opravdovou ornitologickou lahůdku
- člunozobec africký je velký
00:09:51 africký pták z řádu Veslonohých.
00:09:54 Byl zobrazován třeba na egyptských nástěnných malbách,
00:09:57 ale do Evropy se dostal až začátkem 19. století.
00:10:01 A vědecky byl popsán roku 1850 od britského přirodovědce
00:10:05 Johna Gulda.
00:10:07 -Hezky jsi ho popsal, ale myslím si, že lepší jednou vidět,
00:10:11 než třikrát slyšet, takže, pojďme se na člunozobce podívat.
00:10:17 -Člunozobec zaujme na první pohled velkým a širokým
00:10:20 zobákem, který má ostré hrany a na konci je silně zahnutý dolů.
00:10:25 Při letu má krk ohnutý do esovitého tvaru, podobně jako volavky.
00:10:29 Hlava je velká a na temeni je chocholka z peří.
00:10:34 Zbarvení těla je šedavěmodré, má dlouhé šedé nohy s dlouhými prsty.
00:10:50 Člunozobci jsou spíš samotáři.
00:10:53 Nejčastěji je najdeme v papyrusových bažinách a rákosu,
00:10:57 kde hledají potravu. Loví ryby, plazy i malé savce.
00:11:01 Brodí se vodou nebo čekají na místě a rychlým klapnutím
00:11:05 zobáku chytí kořist, kterou dokážou dokonce přepůlit.
00:11:27 Ve všech zoologických zahradách celého světa žije pouze
00:11:31 kolem 40 člunozobců afrických.
00:11:34 V té pražské jsou tedy velmi vzácnými chovanci.
00:11:56 Výška 120 cm s rozpětím křídel zhruba 2,5 m.
00:12:00 A především s ohromným zobákem připomínajícím někomu hlavu
00:12:05 velryby, někomu botu a nebo prostě člun.
00:12:10 Krásní až bizarní velikáni ptačího světa.
00:12:18 -Nádhernej pták. Jenom 40 jich je! To je neskutečný.
00:12:22 To je vzácnej pták. Otázka je naprosto jednoduchá:
00:12:44 Máte 10 sekund. Je to taková otázka hezká, volavník, volavčík, volavec.
00:12:51 Tak, volavník, to je zajímavý, to by mohlo být cokoliv, že jo?
00:12:59 Neopisovali jste? Ne?
00:13:02 Já myslím, že na příbuzenské vztahy, dokonce i na ty ptačí
00:13:05 vztahy je tady odborník Vladimír.
00:13:10 -Příbuzným je krasavec volavčík člunozubý, který je vzhledově
00:13:13 netypickým zástupcem čeledi volavkovitých.
00:13:16 Žije ve střední a jižní Americe, zpravidla poblíž vodních toků.
00:13:20 A díky svému atraktivnímu vzhledu se často chová
00:13:23 v zoologických zahradách. Jako třeba tady v Praze.
00:13:46 Volavčíkové žijí v monogamii,
00:13:48 hnízdí ale ve větším počtu v koloniích.
00:13:51 Staví si poměrně velká hnízda v korunách stromů,
00:13:54 která obývají i několik let. A neustále je přistavují.
00:13:58 Samice snáší 2 - 4 vajíčka, a to ve výškách až 10 metrů.
00:14:01 Hnízdo staví ale oba rodiče.
00:14:05 Mláďata se rodí jako malá bezbranná holátka,
00:14:07 která vyžadují velkou péči.
00:14:10 Poměrně rychle ale rostou a krmí je oba dva rodiče.
00:14:14 Do jejich jídelníčku patří ryby, obojživelníci, plazi
00:14:18 a drobní savci.
00:14:20 Volavčíkové jsou aktivní především za soumraku.
00:14:23 Jejich zvláštní tvar zobáku souvisí především
00:14:26 se způsobem lovu. Svou kořist totiž nabírají.
00:14:30 A v rozčilení roztomile načepýří dlouhá pera na hlavě.
00:14:37 -Tak tohle kolo bude bez bodů. My se podíváme na tabulku.
00:14:41 Vypadá to hrozně teda.
00:14:45 -My jsme tady samí Einsteini.
00:14:47 -Ale ne, opravdu tohle byla zákeřná otázka. Volavčík to byl, béčko.
00:14:51 A my se budeme bavit teď o vašem dětství.
00:14:55 Jací jste byli děti, když jste byli malí?
00:14:57 A kdy vás vůbec napadlo, třeba ty, že budeš hercem?
00:15:01 -Já jako dítě jsem byl především zelenej.
00:15:04 Já jsem měl bledou barvu, takovou zelenou,
00:15:07 a rodiče se domnívali, že trpím chudokrevností...
00:15:11 -Proč si myslíš, že jako dítě jsi byl takovej?
00:15:14 -Protože mi to říkali.
00:15:16 -Ty seš ale zelenej i teď. Tobě to zůstalo.
00:15:18 -Vždyť já ti to taky vysvětlím.
00:15:20 Poněvadž rodiče si mysleli, že jsem chudokrevnej
00:15:24 a nechali mě vyšetřit. Brali mi krev a všelijak mě zkoumali.
00:15:27 A pak ten lékař přinesl zprávu, na který bylo napsáno,
00:15:31 že moje zelené zbarvení je způsobeno zbarvením
00:15:34 pokožky v obličeji. SMÍCH
00:15:37 -To je dobrý.
-To je geniální.
00:15:40 -To je hezký.
-To je paráda.
00:15:43 -To byl dobrej doktor. Kdy tě napadlo, že budeš hercem?
00:15:47 -Mě to nějak nenapadlo. Ono to začalo ve 14 letech.
00:15:51 Ještě na devítiletce jsme s Davidem Vávrou psali
00:15:55 různý básničky a různý texty.
00:15:58 Pak jsme to začali hrát pro kamarády ve sklepě domu
00:16:02 jeho babičky. Proto se to naše divadlo jmenuje Sklep.
00:16:06 A tam jsme pro kamarády hráli docela dlouho.
00:16:09 A pak náš spolužák Pavel Orbach načural babičce do zavařovaček.
00:16:14 A babička nás vyhodila ze sklepa, tudíž jsme museli začít hrát
00:16:19 na veřejnosti. Takže jsem se stal veřejně činným hercem.
00:16:23 -Dobře. Jdeme, Kateřinko, na tebe. Jaká jsi byla jako malé dítě?
00:16:27 -Tak on hrál ve sklepě, a já jsem hrála na půdě loutkový divadlo.
00:16:32 Já jsem zdědila nádherné loutky.
00:16:36 Ale my jsme ovšem hráli za peníze, my jsme vybírali.
00:16:40 Po vesnici jsme rozvěsili plakáty a hráli jsme loutkové divadlo.
00:16:46 A já jsem nejdřív chtěla být loutkovodič.
00:16:50 To jsem věděla, to mi bylo asi 6 let, a už jsem věděla,
00:16:54 že existuje loutkovodič.
00:16:57 Aby nebyl vidět totiž, to byl ten hlavní cíl,
00:17:01 že nebudu já hrát, ale...
00:17:04 -Že trému bude mít loutka, a ne vy.
-Přesně tak.
00:17:07 Potom jsem chtěla být v pozdějším věku tanečnicí.
00:17:11 To už jsem zase chtěla být vidět, jako závodní tanečnice.
00:17:15 Potom naši řekli, ať dělám něco užitečnějšího,
00:17:18 že musím na gymnázium.
00:17:21 A tam velmi často tatínek chodil a říkal:
00:17:23 "Když budeš mít špatný známky, ke kravám berou furt."
00:17:27 To znamená, teoreticky jsem mohla být u krav, případně.
00:17:32 A potom jsem si ve 3. ročníku vybrala medicínu,
00:17:36 protože mě bavil přírodopis a chemie.
00:17:39 -Pavle, a co ty?
00:17:41 -Já jsem původně psal. Živil jsem se psaním.
00:17:44 Studoval jsem žurnalistiku.
00:17:48 Vlastně to, že jsem se začal zabývat gastronomií,
00:17:50 bylo jenom proto, že jsme vždycky po revoluci s klukama říkali,
00:17:54 kam půjdem do hospody?
00:17:56 Někdo říkal, tam vařej dobře, tam mají dobrý pivo...
00:18:00 Takže jsme si to nakonec zkusili vydat.
00:18:03 Tak jsme vydali takovýho malinkýho průvodce,
00:18:07 někdy v roce 1997, po restauracích. Tak jsme to vyhodili na ten trh.
00:18:11 A to připomínám, že v té době neexistovaly
00:18:14 žádný cooking show v televizi. Dneska otevřete jakejkoliv kanál...
00:18:18 -Všude se vaří.
00:18:20 -Všichni vařej. Všichni herci taky a zpěváci a nekuchaři vařej.
00:18:24 A všechny rubriky v časopisech máte o vaření.
00:18:27 Takže toho je hodně, až bych řekl, že to lidi někdy trošku rozčiluje.
00:18:30 Tak my jsme to udělali v době, že jsme mysleli,
00:18:33 že skončíme ten samej rok, a ono to najednou pokračovalo dál.
00:18:36 A z toho, co jsme měli jako zábavu, se stala profese.
00:18:39 -Ale to je dobrej nápad náhodou.
00:18:41 -Mě napadlo, jak jsem vás poslouchala,
00:18:43 že všichni vařej, všichni taky raděj, jak se hubne.
00:18:46 To máme taky společné.
-To je pravda.
00:18:49 -On to buď někdo umí, a někdo to neumí.
00:18:52 -My bysme si mohli taky založit takovou stránku, kam do divadla.
00:18:55 -No, to...
00:18:57 -Když oni si tak jako říkají, kam do hospody, kde je dobrý pivo,
00:19:00 tak my bysme založit stránku, kam mají lidi jít,
00:19:02 na co jít a na co nejít.
00:19:04 -Já vždycky říkám, že umím druhým poradit.
00:19:06 Horší je to, že neumím poradit sobě.
00:19:09 -Jaroslave, tys byl géniem už od narození?
00:19:12 -Nech toho, prosím tě.
-Kdy jsi začal hrát na housle?
00:19:14 -Mně bylo pět a půl.
00:19:16 Já jsem měl dědečka kapelníka, a houslistu, takže to byla výhoda.
00:19:19 On říkal, už je čas.
00:19:22 Ten mi to vyloženě přinesl, vůbec se se mnou o tom nebavil.
00:19:25 Já jsem začal hrát.
00:19:27 A moje první vystoupení, já si to nepamatuji samozřejmě,
00:19:29 ale mám černobílou fotografii, kde mám ofinku podle hrníčku,
00:19:32 takový umělehmotný galošky. To byly takový ty umělý třásničky.
00:19:37 A tam je napsáno, že jsem hrál v mateřský školce
00:19:41 "Sedí liška pod dubem" a "Ovčáci, čtveráci".
00:19:45 A potom jsme hráli pohádku "O perníkové chaloupce".
00:19:48 Takže z toho jsem usoudil, že jsem v mateřské školce už hrál.
00:19:51 A když jsem začal hrát, tak dědeček byl chytrý, dal mě do hudebky,
00:19:56 aby mě nemusel učit sám.
00:19:59 Pochopitelně, protože já bych si ho omotal kolem prstu.
00:20:02 A pak už to začalo být docela dobrý, pak už mě to chytlo.
00:20:05 -Já jsem teda nehrál na housle, mě dali rodiče hrát na klavír.
00:20:09 Takže jsem chodil k paní učitelce na klavír.
00:20:13 A vrcholem toho všeho měla být veřejná přehrávka, kdy jsem
00:20:17 shodou okolností v tom samém kulturním domě, kde teď hrajeme,
00:20:22 v Divadle na Dobešce, přehrál veřejně "Jede, jede poštovský
00:20:27 panáček", obouruč.
00:20:30 A nejen rodiče, ale všichni ostatní pochopili, že je zbytečné,
00:20:34 abych se dál učil, že mohu skončit s kariérou hudebníka.-Krásný.
00:20:39 -Ona je to taky otázka motivace. Hrát, mít důvod hrát.
00:20:43 My třeba jsme hráli divadlo později, to nebylo v těch čtrnácti,
00:20:46 protože jsme u toho rádi pili.
00:20:49 Jeden kritik o nás napsal potom: "Divadlo Sklep je spolek
00:20:53 alkoholiků maskujících svoji běžnou činnost divadlem."
00:20:58 -To je krásný.
00:21:06 -To jsme zabloudili trošku jinam. Jdeme do fyziky a chemie.
00:21:10 Jestli jste taky doma v tomhle trošku?
00:21:12 -No, já jsem říkala, že jsem měla ráda chemii.
00:21:15 Kvůli té a kvůli přírodopisu jsem vlastně šla na medicínu.
00:21:19 Jenomže chemie na medicíně byla strašně těžká.
00:21:22 Takže já dneska už musím říct, že mám radši fyziku.
00:21:26 Ta byla jednodušší.
00:21:28 -Pro mě byla chemie těžká už na základce.-Tam šla.
00:21:31 -Já jsem chemii měl docela rád.
00:21:34 Ale ne, že bych ji nějak ovládal, ale miloval jsem chemikářku.
00:21:37 -Jo takhle. A to už byla chemie sama o sobě. To je jasná chemie.
00:21:42 -Mě bavily pokusy. Vás ne?
-To je výborné. To seš tady správně.
00:21:47 -Jo?-No, jestli se vyznáte trošku v chemii a fyzice, tak to vám bude
00:21:51 nápomocno v další otázce. Jdeme na ni.-Bože.
00:22:09 -Tak, co je to alginát?
00:22:11 Lék, nebo stavební materiál, a nebo složka mořských řas.
00:22:17 10 vteřin uplynulo, já doufám, že jste to stihli všichni.
00:22:23 Zase dvě béčka, dvě céčka, ale úplně v jiném pořadí.
00:22:26 -My opisujem.
00:22:28 -Ne, já koukám nalevo. Já mám velmi úzkej obzor.
00:22:32 -Milane, dal jsi céčko
- složka mořských řas.
00:22:36 Myslíš si to, nebo sis to jenom tipnul, nebo to víš?
00:22:38 -Mně přišlo, že lék proti bolesti je analgetikum, tak proč by to byl
00:22:42 najednou alginát? Ve stavebním materiálu se nevyznám.
00:22:46 Se stavebníma firmama mám jedinou zkušenost.
00:22:50 A to je, že mi přišel šéf stavební firmy, která opravovala
00:22:54 po předchozí stavební firmě, říct dobrou a špatnou zprávu.
00:22:58 Já jsem říkal: "Tak napřed tu dobrou."
00:23:00 On říkal: "Teče vám voda." A já jsem říkal:
00:23:02 "A teď tu špatnou?" "Komínem."
00:23:05 Otočil kohoutek a komínem to sjíždělo.
00:23:08 -To je strašný.
00:23:10 -Protože jsem si říkal, že to bude chyták,
00:23:13 tak jsem si říkal, složka mořských řas by mohl být
00:23:17 dostatečný nesmysl na to, aby to byl alginát.
00:23:19 -Jasně, Pavle, tys dal taky céčko.
00:23:22 -Já jsem taky myslel na ty mořský řasy, ale zase z jiného důvodu.
00:23:26 Ona existuje mořská řasa, která má tajemnou chuť umami,
00:23:29 jestli jste o ní někdy neslyšeli.
00:23:32 Každý, když něco ochutnává, tak cítí hořký, kyselý,
00:23:35 sladký, slaný.
00:23:37 Ale uprostřed toho jazyka je chuť umami, jak zjistili Japonci,
00:23:40 která vám umocňuje to jídlo a zároveň vám dělá dobře
00:23:43 ve vašem těle. Možná, že vás i trošku uklidňuje.
00:23:46 A proto si myslím, že pravděpodobně z těch mořských řas mohl vzniknout
00:23:49 tenhle algi-nát?
-Alginát.
00:23:52 Každý máte svoji představu, ale jedinou a správnou představu
00:23:56 má Vladimír.
00:23:58 -Alginát je hlavní složkou tohoto vodního gelu.
00:24:02 Přírodní algináty jsou soli kyseliny alginové,
00:24:05 které se nacházejí v hnědých mořských řasách,
00:24:09 rostoucích při pobřeží Atlantiku.
00:24:12 Algináty patří mezi vysokomolekulární látky,
00:24:15 které jsou schopny pevně a stabilně vázat
00:24:18 velká množství vody, až stonásobek vlastní hmotnosti.
00:24:22 Když malou kuličku vodního gelu o velikosti 2 mm vhodíme
00:24:25 do nádoby s vodou, začne vodu nasávat a zvětšovat svůj objem.
00:24:30 Po zhruba 10 hodinách má kulička už průměr kolem 1 cm.
00:24:33 A obsahuje značné množství vody.
00:24:37 Díky tomu má velmi podobný lom světla jako okolní voda
00:24:41 a zdánlivě se nám tak v nádobě naplněné vodou ztratí.
00:24:45 Ale, podívejte se, kolik těch kuliček tam vlastně je.
00:24:54 Abyste měli představu, tak to množství je zhruba takové.
00:24:59 A tohle jsme do akvária původně vhodili.
00:25:05 Tyto kuličky se využívají hlavně pro dekorativní pěstování rostlin.
00:25:10 Ale dají se s nimi dělat třeba kouzla.
00:25:16 Kulička se jednoduše ztratí. A vy víte, že správně bylo za C.
00:25:22 -Ano, ano, druhá otázka. A my už budeme přidělovat body.
00:25:26 Pojďte se na to podívat. Pavel a Milan mají po jednom bodu.
00:25:32 -Takže už nebudeme za blbce teď.
00:25:35 -To si zaslouží potlesk!
00:25:38 -Jen aby nám nezůstal jenom ten jeden.
00:25:40 -Ještě máme několik otázek. Nemusíte se bát, Kateřino.
00:25:43 -Bude nějaká nápověda taky někdy?
-Já vám napovím.
00:25:46 -Já se nebojím, ale já přestávám uklízet,
00:25:49 když se na to koukám, na ty výsledky. To je hrůza.
00:25:53 -Já se taky nebojím, já mám jenom strach.
00:25:56 -Jdeme na další téma.
00:25:58 Jsme v ZÁZRACÍCH PŘÍRODY, budeme se bavit o zvířátkách.
00:26:01 Máte doma nějaké zvíře?
00:26:03 -My měli jezevčici, která na hraní na housle opravdu zpívala.
00:26:08 Všichni jsme si to teda mysleli.
00:26:11 Ostatní nám říkali, že má hodně vyvinutý sluch,
00:26:14 takže jí to třeba až moc dráždí. Je pravda, že se dožila 17 let.
00:26:19 Jmenovala se Betynka, už bohužel není mezi námi.
00:26:23 Ale byl to opravdu člen rodiny, naprosto úžasný.
00:26:27 A co bylo nejpodstatnější, měla nejradši Vivaldiho.
00:26:31 -Moje sestra má ovce, a má je všechny pojmenované.
00:26:35 -A kolik jich má?
00:26:37 -Tak jako máte pojmenované ty psy.
00:26:40 Ale u těch ovcí to není tak obvyklý.
00:26:42 A tam vždycky přichází taková dramatická chvilka.
00:26:46 Já tam přijedu jednou za půl roku a ségra říká:
00:26:49 "Tak uděláme Ulrika, nebo tu amoletku?"
00:26:51 -Bože. -A to je hrozně zvláštní.
-To je strašný.
00:26:55 -Nejhorší na tom je, když pěstujete zvířata, který v budoucnosti třeba
00:27:00 zůstanou na tom talíři, tak byste jim vlastně neměli dávat jména.
00:27:04 Její manžel se strašně dobře o ty ovce stará, on je sice vědec,
00:27:08 laserový optik atd., ale vždycky přijde z práce a hned skáče
00:27:11 kolem ovcí, musí mít jídlo a všechno perfektně napojený atd.
00:27:16 Tak když potom si ho sestra dobírá, tak říká:
00:27:19 "Tak dáme si dneska tu Haničku," tak on vždycky odklopí hlavu.
00:27:24 -To je smutný.
-To je kruťák.
00:27:27 -Když jsme u toho jídla, já jsem byl v jedný restauraci,
00:27:30 kterou vlastní jeden můj kamarád, a on velice dobře vaří.
00:27:35 Je to na nábřeží, nebudu dělat reklamu, to bych neměl,
00:27:39 ale je to na nábřeží, kus od Národního divadla.
00:27:42 A já jsem se ho ptal: "Co máš dneska dobrýho?"
00:27:46 On říkal: "Jezevce."
00:27:49 A já jsem byl úplně ohromenej, že jezevec je tedy zvíře,
00:27:53 které je možno konzumovat, velmi dobrý na víně s bramborovou kaší.
00:27:58 -Já jsem jezevce...
00:28:00 -Teda musím říct, že pro mě, já jsem to jedl velmi rád,
00:28:03 i když jsem si myslel, že si ze mě dělají srandu, ale pak jsem uvěřil,
00:28:07 že to je jezevec. A výhoda byla, že byl bezejmenný.
00:28:14 -Já dám téma, pojďme se bavit o zvířátkách, které máte doma.
00:28:18 Vy jste hned přešli k tomu, kdo co sežral jaký zvíře.
00:28:21 -Za to může Maurer.
-S dovolením.
00:28:25 -Tady nebylo řečeno, že to budou jen domácí mazlíčci.
00:28:28 -Ale, víte co? Jezevčík je jedno z velmi inteligentních zvířat...
00:28:32 -Nejchutnějších?
-Inteligentních!
00:28:36 -A je rozdíl mezi jezevčíkem a jezevcem.
00:28:39 -Určitě. A já jenom chci říct, víte, proč se tak jezevčík jmenuje?
00:28:44 -Proč?
-Protože on je norník.
00:28:47 On jde za tou zvěří přímo do nory, což je velmi nebezpečná situace,
00:28:51 protože tam je vlastně s tím divokým zvířetem sám.
00:28:56 A je jedinej, kterej si troufne jít do nory za jezevcem.
00:29:00 A ten náš krásnej jezevčík...
00:29:03 Čili to je srdnaté zvíře, přitom je maličkej.
00:29:07 A on měl takovou úchylku, že jak měl lovecký výcvik,
00:29:12 tak on třeba u vany číhal u tý díry a furt myslel, že odtamtud
00:29:16 něco vyleze.
00:29:18 -Vlastně číhal u každý díry, kterou potkal. -Přesně tak.
00:29:22 No a on byl nešťastný a doma se nudil,
00:29:25 tak my jsme ho dali k myslivci.
00:29:28 A představte si, že on, ten náš krásnej Settík srdnatej,
00:29:32 zahynul při boji s jezevcem v té noře.
00:29:35 Takže od toho já vím, že fakticky je to pravda.
00:29:38 -Tím jsem jezevčíka pomstil, že jsem snědl jezevce.
00:29:43 -Výborně, já moc děkuju.
-Děkuji ti.
00:29:46 Jdeme na další téma, které vám ale neprozradím já,
00:29:49 ale následující video.
00:29:52 -Jistě víte, že nejenom náš pořad se v televizi natáčí rychlostí
00:29:55 25 snímků za vteřinu.
00:29:57 I film je tvořen posloupností nehybných obrázků.
00:30:01 Promítá se ale frekvencí 24 obrázků za vteřinu.
00:30:04 U televize je to obrázků 25.
00:30:07 Dojem plynulého pohybu vzniká až v našem mozku.
00:30:11 Protože naše smysly a centrální nervová
00:30:15 soustava mají jistou setrvačnost.
00:30:18 Teď si ukážeme velmi zajímavý pokus, kterým dokážeme
00:30:23 naše kamery ošálit.
00:31:00 Když rozkmitáme např. vodu vytékající z hadice frekvencí
00:31:04 stejnou, jako má kamera při pořizování snímků,
00:31:08 na záběrech se voda doslova zastaví.
00:31:13 Je to způsobeno tím, že kamera sejme obrázek
00:31:17 vždy v jedné části kmitu vodního proudu.
00:31:30 Při frekvenci 25 Hertzů, nebo při násobcích
00:31:34 této frekvence bude voda stát. Co se ale stane,
00:31:37 když frekvenci zvýšíme nebo snížíme o jeden jediný Hertz?
00:31:42 -Tak, otázku jste slyšeli, já ji zopakuji:
00:32:05 Máte tři možnosti.
00:32:13 Stihli jste to všichni. Už jste rychlí, už jste si na to zvykli.
00:32:17 Tak, podíváme se, co jste dali? Ó, Kateřina má jediná A.
00:32:22 -To bude špatně.
00:32:25 -Voda se bude pohybovat ve správném směru.
00:32:27 Kluci, vy jste dali všichni B - voda bude zdánlivě couvat.
00:32:32 -Tak já myslím, že když se dá dohromady 24 "herců",
00:32:35 tak z toho vždycky nějaká sranda musí vzejít.-Ano, to je dobrý!
00:32:39 -Ale mě napadl takový ten efekt, když se snímá kolo,
00:32:43 který se točí jedním směrem, jakoby dopředu, že to auto jede
00:32:47 dopředu, ale najednou to vytváří dojem, že ty kola se točej dozadu.
00:32:52 -Dozadu. Chvilku to i stojí někdy. Pak to zase...
00:32:56 -No, tak jsem si říkal, že to vytvoří podobnej efekt.
00:33:00 -Tak my už víme, co se stane, když se sejde 24 herců, to bude mejdan,
00:33:04 jak jsme říkali, ale co se stane s vodou, to nám řekne Vladimír.
00:33:08 -Správně bylo za B.
00:33:10 Když frekvenci zvýšíme, začne se voda pohybovat správným
00:33:13 směrem, začne jakoby téct dolů.
00:33:16 I když pomalu, protože jsme frekvenci zvýšili jenom nepatrně.
00:33:20 Když naopak frekvenci snížíme, stane se naprosto nelogická věc.
00:33:24 Voda se začne pohybovat v protisměru, nahoru.
00:34:24 -To je hezkej efekt.
-No, jasně.
00:34:27 -My budeme přidělovat ale body.
00:34:30 Kateřinko, mám pro tebe špatnou zprávu.
00:34:33 -Jasně.
-Kluci si připsali bod.-Správně.
00:34:36 -Ale ty zatím nic. Ale nevadí, ještě není konec.
00:34:39 Je vidět, že nejseš odbornice na Hertze.
00:34:42 -Ne, někdo prohrát musí.
00:34:45 -Ale seš tady odbornice na jídlo. Takže, vaříš doma? A co vaříš?
00:34:51 -Už málo vařím doma.
-Tak odbornice na jídlo, a nevaří.
00:34:54 -Já mám dceru, kterou jsem to všechno naučila.
00:34:58 A pak mám partnera, který strašně rád vaří.
00:35:01 -To sis dobře vybrala.
-Ano, já jsem si dobře vybrala.
00:35:04 -Kritizuješ ho? Prosím tě, cos to uvařil?-Vůbec! Ne.
00:35:07 Ne, já se ptám vždycky, jak to udělal, že je to strašně
00:35:09 dobrý, a ať mě to naučí. A on řekne, že ne.
00:35:12 -A napsala jsi mu přesně, co se může?-Vůbec!
00:35:16 -On je tak chytrej, že to ví sám?
-On to ví sám.
00:35:18 On už čte složení a už ví, že má vybírat správné suroviny.
00:35:22 Ale jako tu chuť, já si stejně myslím, že muži vaří líp než ženy.
00:35:27 Že tu chuť opravdu tomu dá vždycky jinou.
00:35:30 -A kdy sis dala naposledy párek s hořčicí?
00:35:34 -Vůbec. Já to nerada.-Fakt?
-Ne, mně to nechutná.
00:35:38 -Neví, co je dobrý.
-Ne, mně to vážně nechutná.
00:35:40 -Ty vzpomínky, co?
-No, pivo a párek. Chachachá!
00:35:44 -Kluci, pustíme se trošku do ní. Buřty, co?
00:35:47 -No báječný. A utopenci.
-Báječný. Utopenci.
00:35:51 -Ale já jsem ženská, vy jste muži, vám to chutná. Já to chápu.
00:35:56 -Já znám ženskou, ta má ráda utopence
00:35:59 a vypije pivo za tři vteřiny. To je spolužačka ze střední školy.
00:36:03 Vždycky jsme se bavili tím, že jsme přišli do restaurace,
00:36:08 nejlíp U Švejka, nebo někde, kde byli turisti, já jsem vždycky
00:36:12 za nima šel a říkal jsem, vsaďte se, že tady ta holka
00:36:15 vypije pivo za tři vteřiny. Oni říkali, to je blbost.
00:36:18 No tak, když ne, tak nám zaplatíte útratu.-Páni!
00:36:21 -A přišla moje spolužačka Ina, udělala glo glo glo glo...
00:36:25 A Italové platili celej večer.
-To je krásný.
00:36:32 -Já znám jednoho svýho kamaráda, kterej nemusí polykat.
00:36:37 On umí otevřít tu záklopku a vypít ho úplně na ex.
00:36:40 Takže tam to glo glo nebylo, tam on akorát polknul.
00:36:44 -No jasně.
-To je technika.
00:36:46 Důležitá je jak ve vaření, tak i v konzumování
00:36:49 je potřeba technika.
00:36:51 -I v sázení určitě.
-Ano. Zvlášť tedy u sázených vajec.
00:36:55 -Kateřinko, ale řekni nám, co bysme neměli jíst?
00:36:58 -To já nevím. Já neznám váš zdravotní stav.
00:37:01 Ale mě by zajímalo, co kdo z vás nerad.
00:37:05 Protože co rádi, to už jste říkali. Já vám řeknu, co já nerada.
00:37:09 Já nemám vůbec ráda mušle.
00:37:13 A to si představte, že moje první láska,
00:37:16 nebo asi druhá možná, chtěla udělat velikánskej čin,
00:37:21 že mi pořídí nějakou výbornou večeři.
00:37:26 A fakticky mě pozval na mušle.
00:37:29 A já je nerada, ale já jsem byla tak slušné děvče a tak zamilovaná,
00:37:34 že já jsem opravdu dvě snědla.
00:37:37 Okamžitě bylo po randeti. Strašný.
00:37:40 -Ty seš odborník na restaurace, děláš ten žebřík těch nejlepších.
00:37:45 Vlastně je to takovej ten Michelin českej.
00:37:48 -Dalo by se to tak říct, ano.
-A jsou tady dobrý restaurace?
00:37:52 -Jsou tady výborný restaurace.
-I zdravý?
00:37:55 -Dokonce, když jsi připomněl Michelin, tak naše země dostala
00:37:59 první jako vůbec země z Východu od toho slavnýho Michelina
00:38:03 hvězdičky. Dvě restaurace byly první ze všech od tý čáry...
00:38:06 -To je paráda.
-...ze západního světa.
00:38:09 Sice naše gastronomie česká není nijak moc úžasná
00:38:13 pro svět, ani zajímavá.
00:38:15 -Právě to jsem se chtěl zeptat, protože o knedlo-vepřo-zelu říkaj,
00:38:18 že to není až tak zdravý.
-Ono to hlavně není až tak naše.
00:38:22 Knedlo- zelo-vepřo, když řeknete, že je naše, tak Bavoráci,
00:38:25 Němci, řeknou, to je naše.
00:38:27 Maďarský guláš - Maďaři řeknou, to je přece naše.
00:38:30 A vídeňský řízek, to se hádají Vídeňáci s Milánem,
00:38:33 jestli je to Milanese, nebo Wiener Schnitzel.
00:38:36 -My máme brynzové halušky, ty nedělá nikdo asi.
00:38:38 -Nemluvě o španělských ptáčcích.
00:38:40 -Ale Bavoráci dělají takovej ten lepkavej knedlík.
00:38:43 -Oni dělají hodně knedlíků.
-Tak co je teda český pravý?
00:38:46 -Český jídlo podle odborný asociace, která se nad tím hluboce
00:38:50 zamyslela před asi 5 lety, je svíčková na smetaně.
00:38:53 -Tak já myslím, že si pochutnáme na další otázce. Jdeme na ni?
00:38:57 Jste připraveni. Tak, otázka zní:
00:39:12 Otázka je úplně jasná.
00:39:19 Tak počkej, Jaroslave, ještě zmáčkni.
00:39:22 -Já jsem zmáčknul.
00:39:24 -Ano, ale co jsi mačkal? Protože tě tady nemáme. Co to bylo?
00:39:30 -Béčko jsem mačkal.
-Áčko?-Béčko.
00:39:33 -Tak mu tam připíšeme béčko. Nelžeš?-Ne, béčko.-Dobře.
00:39:37 Tak jo, béčko.
00:39:41 Milane, tys dal taky béčko.
00:39:43 -Já jsem dal zvuk, protože vím, že zvuk dokáže rozkmitat...
00:39:48 -To už jsme viděli.
00:39:50 -Tudíž si říkám, že to může vytvořit nějakou hranu.
00:39:53 Ale teď jsem si uvědomil, že jsem byl v Jižní Africe
00:39:57 na Mysu Dobré naděje, tuším, že to je?-Ano, ano.
00:40:01 -Byl to v každém případě mys. A tam se stýkají dvě moře.
00:40:06 Jedno je teplejší a jedno je studenější.
00:40:09 -Golfský proud.
-A to může vytvářet hranu.
00:40:12 Ale jsem na to zvědavej, jakou hranu vlastně mají na mysli?
00:40:16 Komu zvoní hrana.
00:40:18 -Komu zvoní hrana, to ví samozřejmě Vladimír.
00:40:22 -Zvuk je podélné vlnění, kde se částice látky mechanicky chvějí.
00:40:26 Jeho účinky můžou být i fyzické, což už asi poznal každý,
00:40:30 kdo si byl poslechnout hlasitější hudbu.
00:40:33 Působení zvuku na vodu je možno vidět v této trubce,
00:40:37 která je částečně naplněna vodou.
00:40:40 Zdrojem vlnění je reproduktor, jehož membrána se pohybuje
00:40:43 a uvádí tak do pohybu i vzduch.
00:40:46 Zvuk tak nejprve doletí na konec trubky, kde se odrazí a letí zpět.
00:40:50 A existují zde frekvence, při kterých se odražený zvuk
00:40:54 sčítá se zvukem letícím z reproduktoru.
00:40:57 Tomuto jevu se říká rezonance.
00:41:00 A je to úplně to samé, jako když se člověk houpe
00:41:03 na houpačce a musí se přizpůsobit jejím kyvům,
00:41:06 aby ji účinně rozhoupal.
00:41:08 V trubce dochází k rezonanci ve vodě, což vede ke stavu,
00:41:12 kdy se masy kapaliny pohybují proti sobě.
00:41:15 Vzhledem k minimální stlačitelnosti vznikají v určitých místech
00:41:20 velké změny tlaku a kapalina stříká úzkým paprskem vzhůru.
00:41:24 A to si teď ukážeme.
00:41:29 HOUKÁNÍ
00:41:55 No a vy víte, že správně bylo za B.
00:41:58 POTLESK
00:42:04 -Kačenko, nevím, co z toho bude. Podíváme se na ty body.
00:42:08 Ty tam máš pořád nulu. Je mi to líto.
00:42:11 -No a? Já dostanu určitě cenu útěchy.
00:42:13 -To je jasný, vezmu tě do divadla.
-Tak, hurá!
00:42:16 -Milan má 3 body, tak seš ve vedení zatím. Gratulujeme.
00:42:20 -Inteligentní muž.
00:42:24 -Bavili jsme se o jídle, ale mě by zajímalo,
00:42:27 určitě hodně cestujete po světě, co jste jedli nejzajímavějšího?
00:42:32 Třeba brouci se jedí, nebo nějaký ty kobylky.
00:42:36 Je to zdravé vůbec?
00:42:38 -Určitě, hmyz má velké množství bílkovin. Takže určitě ano.
00:42:44 -A co jsi jedla ty takového nejzajímavějšího?
00:42:47 -Ne, já jsem člověk konzervativní.
-Jedla jsi konzervy. Lečo.
00:42:53 -Nejenže má nejvíc bodů, ale je ještě nejvtipnější.
00:42:57 -To je pravda.
-Ještě jsme neskončili.
00:43:00 -Ne, Milan vede.
00:43:01 -Já jsem nejchutnější jídlo, co jsem jedla, mně strašně
00:43:06 zachutnalo v Řecku oregano.
00:43:09 A od té doby já miluju ty jejich souvlaky, což je nakrájené maso,
00:43:14 většinou skopové, s oreganem a citrónem, bez soli.
00:43:19 To je taková mana nebeská! Moc mi to chutnalo.
00:43:23 Čínskou kuchyni mám strašně moc ráda, to všechno,
00:43:27 ale já neexperimentuju. V Číně bych si psa třeba nedala.
00:43:32 -Já bych si psa nedal nikde teda, na rozdíl tady od Milana.
00:43:36 -To mi připomíná, že jsem byl jednou v čínské restauraci.
00:43:40 A jak se rozlamujou pak takový ty koláčky štěstí
00:43:42 a v tom je vzkaz, tak já jsem to rozloupl,
00:43:46 když jsem dojedl to jídlo. A tam bylo napsáno:
00:43:49 "To nebylo kuře". Já jsem se ptal tý číšnice...
00:43:53 POTLESK
00:44:00 -A ona řekla, že to bylo srnčí s obojkem.
00:44:03 -Já jsem se ptal, to je nějakej vtip, ne?
00:44:05 Ona říkala, samozřejmě, ale radši si na to dejte tequillu.
00:44:09 -To byl jezevec asi.
00:44:11 -A co jsi jedl takhle v zahraničí zajímavého?
00:44:13 -Když jsi mluvil o těch broucích, já jsem jedl červa v Africe.
00:44:16 V Zimbabwe byla normálně restaurace taková...-Červíková.
00:44:21 -V noci, zábava, různý druhy jídel, a mj. tam byli taky červi.
00:44:26 Ti byli takhle veliký.
00:44:29 Jak se mnohdy říká, zkuste to, je to potrava budoucnosti,
00:44:33 mně to připadalo úplně strašný. Jak sušený mouchy.
00:44:40 Já jsem nikdy nejedl sušený mouchy, ale takhle si to představuju.
00:44:45 Bylo to strašný.
00:44:47 Ale dali mi na to papír, že jsem to snědl, čili to můžu dokázat.
00:44:51 My jsme tady měli mravence v čokoládě.
00:44:55 A ti byli dobří náhodou, co jsme tady chutnali.
00:44:58 Já jsem jedl taky sušenky s kobylkama. Jako ozdoba navrch.
00:45:03 To připravovali nějací odborníci, kteří říkali,
00:45:06 že hmyz je potrava budoucnosti.
00:45:09 A musím říct, že to bylo celkem dobrý. Ta sušenka byla znamenitá.
00:45:14 -Ta kobylka ti ji dopravovala přímo do úst.
00:45:17 -Jako když maminka mi říkala, papej, tumáš, letí éro do hangáru.
00:45:23 Tak tady kobylka letí do hangáru.
00:45:28 -Ale víte, co je zajímavý u toho hmyzu?
00:45:31 Že nemusí člověk jezdit až tak daleko.
00:45:34 Já každý rok dělám takový food festival v Praze,
00:45:37 kde je 40 různých restaurací a návštěvníci si ochutnávají
00:45:41 různá jídla.
00:45:43 A my jako pro radost tam vždycky dáme něco zvláštního.
00:45:46 A my tam poslední 3 roky dáváme stánek, kde se dělají střevlíci
00:45:50 na másle, nebo mouční červi v těstíčku, minule tam byli švábi,
00:45:55 škorpioni. Tam bejvá největší fronta ze všech stánků.
00:45:58 Všichni přeskakují husí játra a krevety atd.,
00:46:02 protože si to každej chce aspoň jednou v životě zkusit.
00:46:05 A ono to...
00:46:06 Já myslím, že když člověk zavře oči a schroustá toho střevlíka,
00:46:09 když je dobře udělanej, tak to je jako brambůrky
00:46:11 nebo chipsy.
00:46:13 -Bavíme se teda o jídle, o zážitcích, ale co třeba alkohol?
00:46:17 Vás už se nebudu ptát, vy jste přes jídlo,
00:46:20 ale na alkohol seš asi specialista ty.
00:46:23 -Zajímavý je, že pijeme alkohol, a přitom často mnohdy ten alkohol
00:46:28 vůbec není dobrej. Já nevím proč?
-Mně to nechutná vůbec teda.
00:46:32 -No, je to zvláštní, ale dělá to strašně dobrou náladu.
00:46:34 -To jo, ale nechutná mi to taky.
00:46:36 -Ale my jsme hráli takovou hru, nebo vlastně takovej test.
00:46:40 Když jsme byli na horách, kolega Marhoul vždycky pořádá
00:46:43 takovou pánskou jízdu v Rokytnici, kde máme pronajatou hájenku.
00:46:47 A tam je to jenom pro pány.
00:46:50 A my jsme tam testovali alkohol, ale bez přítomnosti čichu.
00:46:54 To je zajímavý, když vám zavážou oči a zacpete si nos a postavěj
00:46:59 před vás pět panáků různýho druhu, tak nerozeznáte ferneta od vodky.
00:47:04 -A červený od bílýho. Vůbec.
00:47:07 -Vůbec ne. Ale zato se krásně nalejete. Je to krásná hra.
00:47:12 -Ale tohle to já znám už ze školky, protože tam nám dávali
00:47:17 kousat cibuli.
00:47:19 A zacpali nos, a to jste nepoznali, jestli je to cibule nebo jablko.
00:47:24 To fakt bez čichu nemáte šanci.
00:47:27 -Tak jsme si povídali o zážitcích, ale zážitkem bude další otázka.
00:47:31 Jdema na ni.
00:47:45 Tak, máte tři možnosti.
00:47:52 Kačenko, stíháš to? Už jsi to dala?
00:47:54 -Jo, já už jsem to dala.
-Už jsi to dala? Tak rychle?
00:47:58 No dobře. Tak, máme tady dvě áčka,
00:48:03 jedno céčko, jedno béčko od Milana. Pomerančovou šťávu.
00:48:07 Máš žízeň? Nebo proč?
00:48:10 -No ne, když jsme se bavili předtím na to téma,
00:48:12 já to nechci vyslovovat, mně to už zní strašně - alkohol,
00:48:17 tak jsem si představoval, když si dám pomerančovou šťávu
00:48:20 s vodkou, tak ten čas strašně rychle utíká.
00:48:30 -Tak se pojďme podívat, jak vznikají chemické hodiny.
00:48:40 -K následujícímu pokusu potřebujeme dva roztoky.
00:48:44 A to roztok jodičnanu sodného ve vodě a roztok škrobu
00:48:47 s hydrogensiřičitanem sodným. A trochou kyseliny sírové ve vodě.
00:49:24 Do 10 kádinek připravíme první roztoky v klesající koncentraci.
00:49:29 Vždy o stejném množství.
00:49:31 Stejně připravíme 10 kádinek se stejným množstvím
00:49:35 druhého roztoku, ve kterých klesá koncentrace stejným způsobem.
00:49:40 Pak ve stejném okamžiku slijeme roztoky o stejné koncentraci.
00:49:45 Kádinky začnou postupně prudce modrat po stejných časových
00:49:49 intervalech a pozorujeme krásný efekt, který je znám
00:49:53 pod názvem "tikající reakce" neboli "tikačka".
00:50:18 -Kačenko, tleskáme tobě. Máš bod, podívejte se na to.
00:50:21 -Důležitý je nepřemýšlet.
-Jo, ano.-První, hurá!
00:50:27 -Kateřinko, 1 bod, já myslím, že si to zaslouží velkej potlesk.
00:50:31 -Jasně.
-Děkuju.
00:50:33 -Vidíš, já jsem ti to říkal, povede se to.-Jasně.
00:50:37 -Já si dát jod, tak taky zmodrám.
00:50:40 -Bavíme se pořád o jídle, ale mně vždycky říkali,
00:50:43 když chceš zhubnout, tak jídlo je 80 %
00:50:47 a 20 % k tomu je sport. A moc lidí si to myslí obráceně,
00:50:51 že když sportuje a jí cokoli, že to nevadí.
00:50:53 Je to tak, že ten sport je důležitej?
00:50:57 -My máme zkušenost, vlastně dlouholetou, že lidé,
00:51:01 kteří jenom minimálně upraví stravu, ale hodně dají do pořádku
00:51:06 psychiku a začnou sportovat, tak hubnou líp než lidi,
00:51:11 kteří úzkostlivě dodržují dietu, mají stresy a nesportují.
00:51:16 -Ty sportuješ?
-No.
00:51:19 Já jsem byla docela velký sportovec vždycky. Teď už sportuji méně.
00:51:24 Teď už spíš chodím s batohem.
00:51:27 Ale já jsem dělala judo, dělala jsem lukostřelbu,
00:51:31 dělala jsem bouldering a...
-Počkej, co jsi dělala?
00:51:34 -Technické horolezení.
-Aha.
00:51:37 -A jezdila jsem samozřejmě na kole. To jezdím ještě občas teď.
00:51:40 Dělala jsem závodní tanec.
00:51:43 Ne, ať se netváří takhle, jsem úplně zblblá.
00:51:46 Vždyť já jsem poslední v těch testech!
00:51:49 -Ale ve sportu seš nejlepší.
00:51:51 -Vy všichni jste se učili, přemýšleli jste,
00:51:53 já jsem sportovala pořád.
00:51:55 -Já taky, já jsem pořád hrál na housle. Já jsem pořád sportoval.
00:51:58 -Já bych se chtěl zeptat, jak cvičí takovej virtuos na housle?
00:52:02 Vy hudebníci asi nesmíte takhle moc cvičit? Vy to máte zakázáno.
00:52:06 -Takhle, hraju badminton, jezdím na kole, to všecko můžu.
00:52:11 -Nesmíš spadnout.
-Volejbal, basketbal, to je špatný.
00:52:14 -To je špatný na prsty.
00:52:16 -Nejvíc to zachraňuju tím, že se snažím chodit.
00:52:19 Nebo vybíhám, mám dobrý pocit, když jdu na koncert
00:52:22 a sál je ve vyšších patrech. Já je vybíhám.-Aha.
00:52:26 -Nechodím do výtahu a mám pocit, že jsem pro sebe něco udělal.
00:52:30 Doteďka jsem mluvil v nadsázce, ale zcela vážně,
00:52:34 já jezdím 80 tisíc km autem ročně.
-Povídej mně o tom.
00:52:39 -Bohužel, vždyť to víš, v autě strávím
00:52:43 víc než v našem obývacím pokoji. Do toho lítám, takže je to sedavý.
00:52:48 Pak sice stojím na koncertě já jsem zjistil, že třeba stojím
00:52:51 6 - 7 hodin v kuse.
00:52:53 -To jsem se chtěl zeptat, jestli nemusíš posilovat?
00:52:56 -Tak od čtyř hodin mám zkoušku. Do šesti.
00:52:59 V šest hodin si říkám, tak něco ještě probereme.
00:53:02 Pak je půl osmý, pořád jsem na nohách. Do půl desátý stále.
00:53:06 Pak jsou společenský povinnosti.
00:53:09 V půl jedenácté, jedenáctá, tak to už je sedm hodin.
00:53:12 A pak se všichni ptají, říkají, to tě bolej prsty, viď, po koncertě?
00:53:15 A já říkám, ne, nohy. Tak takhle.
-To jsme se dozvěděli hodně.
00:53:20 A se mnou byl na vojně, kde jsem byl v takové lidové kapele,
00:53:24 hráli a já jsem povídal vtipy.
00:53:28 A primáš byl Ervin Mészáros, a ten měl takové břicho, on říkal:
00:53:33 "To já musím, lebo keď hráš ve Vídni celú noc, víš,
00:53:38 jak bolí ruka? Keď máš brucho, opreš se."
00:53:44 -Oni tak hráli, jasně, že jo.
00:53:47 -Tebe jsme si nechali na konec, protože ty seš typickej sportovec.
00:53:51 To je vidět.
-Zrovna jsem to chtěl říct.
00:53:53 -A co děláš? Kterej sport tě nejvíc baví?
00:53:56 -Já jsem dělal na devítiletce hodně sportů,
00:53:58 ale vždycky nějak úplně omylem.
00:54:01 My jsme tam měli basketbalový družstvo, chyběl jim jeden,
00:54:05 tak já jsem dělal náhradníka.
00:54:08 Já jsem byl nejmenší a ten dres byl tak velkej,
00:54:12 že mi tady udělali uzlíky, aby mi to neviselo až po kolena.
00:54:16 A vypustili mě vždycky jenom, když už chtěli absolutně psychicky
00:54:21 deklasovat soupeře.
00:54:23 Věděli, že když vyběhnu já, tak už jsou v hajzlu.
00:54:26 To už je takovej náskok, že to nemůžu zkazit.
00:54:30 A jinak jsem zkoušel, u nás sklepáci mají mančaft,
00:54:34 hokejovej i fotbalovej.
00:54:36 Jmenujou se "Sklepovští sršáni", a ti už jsou myslím všichni
00:54:41 po nějaký operaci: kyčle, koleno, rameno... atd.
00:54:45 A já jsem s nimi hrál jednou, jenom tak pro zábavu, na rybníku.
00:54:49 A poněvadž nejsem nejlepší bruslař z nich, tak mě postavili do brány.
00:54:54 Hned jsem dostal pukem do hlavy a od tý doby hokej nehraju,
00:54:58 protože vím, co by se mi mohlo stát.
00:55:00 -Jdeme na další otázku.
00:55:03 Oheň je jedním ze základů života a jeho viditelnou část
00:55:07 nazýváme plamen. A s tím souvisí další otázka.
00:55:11 Kdysi se z plamene taky věštilo.
00:55:14 A kdo nebude umět, tak si může tu odpověď vyvěštit.
00:55:18 Jdeme na to.
00:55:35 Co způsobí měď v plamenu ohně?
00:55:44 Zmizí, zvětší se a nebo zmodrá?
00:55:47 Tak a máme tady 4 stejné odpovědi. Plamen zmodrá.
00:55:54 Teda, vy jste si nějak jistí, a nebo jste opisovali.
00:55:58 -Jistí.
-Ne, všichni čtyři C? Aha.
00:56:01 -Jste si jistí?
-Jistí.-No, naprosto jistí.
00:56:04 -Ano, určitě, zmodrá.
-Zkoušels to někdy?
00:56:07 -Já s tím zmodráváním mám i po tom jodu zkušenosti,
00:56:10 takže já jsem dal rovnou modrá.
00:56:12 -Tohle si skoro snad pamatuju z chemie. Po sodíku zežloutne
00:56:15 a po mědi zmodrá.
00:56:17 -No dobře, já se s vámi nehádám, správnou odpověď
00:56:19 nám názorně předvede Vladimír.
00:56:22 -Plameny byly odnepaměti pro člověka fascinující.
00:56:25 Hlavně díky jasnému světlu, které se při hoření uvolňuje.
00:56:29 Vzhled ohně velice záleží na palivu a jeho schopnosti
00:56:33 uvolňovat plynné látky.
00:56:35 Dřevěné uhlí nebo koks hoří prakticky bez plamene,
00:56:38 protože se z nich nemá co vypařovat.
00:56:40 A oxidace probíhá přímo na povrchu.
00:56:43 Dřevo či kapalná paliva jsou případem opačným.
00:56:46 Teplem se vypařují nebo uvolňují hořlavé plyny,
00:56:50 které hoří až nad palivem a tvoří vysoký plamen.
00:56:53 Pokud se do plamene dostanou látky, které po vybuzení vyzařují
00:56:57 světlo určité barvy, získáme velice pěkný efekt.
00:57:01 Tak na to pojďme.
00:57:05 Jako první zapálíme borax.
00:57:11 Hned na to chlorid lithný...,
00:57:16 který nám hoří červeným plamenem. Dále tu máme jedlou sodu.
00:57:21 Pak tu máme soli.
00:57:25 Nejdříve soli boru, draslíku,
00:57:30 a na samotný závěr tu máme sůl mědi.
00:57:39 No a vy víte, že správná odpověď byla za C.
00:57:43 -Bravo! Bravo, budeme přidělovat body.
00:57:50 Ano, tentokrát si připíše každý z vás 1 bod.
00:57:55 A tím pádem Jaroslav Svěcený a Milan Šteindler mají 4 body.
00:57:59 Bravo.
00:58:06 Jdeme se bavit dál.
00:58:07 Bavili jsme se o práci, o jídle, o všem možném,
00:58:10 ale nebavili jsme se o tom, jak dobíjíte baterku?
00:58:14 Třeba když máte volno, co děláte pro to,
00:58:17 abyste relaxovali, uvolnili se, uklidnili?
00:58:19 Máte koníčky nějaký, Milane?
-Já mám v podstatě jedinej.
00:58:23 A to je, že si lehnu na gauč a dívám se na televizi.
00:58:27 -To je dobrej koníček.
00:58:29 -Já jsem to pak dotáh tak daleko, vlastně to je taky hobby,
00:58:31 protože jeden čas jsem ty televize sbíral.
00:58:34 Takže jsem měl 7 televizí a 5 gaučů.
00:58:37 Teď už jsem to snížil, tak mám 3 televize.
00:58:41 Jednu nepotřebuju, kdybyste něco chtěli.
00:58:44 A koupil jsem si teď druhej gauč. Ale já se dívám hlavně na filmy.
00:58:49 Mě to baví, ležet na gauči a dívat se na filmy.
00:58:52 Pravda je, že letos o prázdninách jsem říkal kamarádovi,
00:58:56 že jsem v létě chodil na houby. On říkal: "Tys chodil?"
00:59:01 To byl můj nejvypjatější sportovní a odpočinkovej výkon.
00:59:07 Já jsem kdysi trpěl tím, a tak jsem se možná k tomu filmu
00:59:11 vůbec dostal, poněvadž jsem spolužákům vyprávěl filmy.-Aha.
00:59:17 -Takže jsme jeli třeba na školní výlet někam
00:59:20 a já jsem vyprávěl celou cestu ten film.
00:59:24 Do detailů jsem ho vyprávěl, až pak jsem se nějak dostal k tomu,
00:59:28 že bych taky nějakej mohl natočit. A to se podařilo.
00:59:32 Ale měl jsem spolužáka Klímu a ten během té cesty
00:59:36 na školní výlet si koupil Rudý právo tehdy,
00:59:40 seděl na zadním sedadle, to byl propadlík.
00:59:44 On byl asi o 7 let starší než my.
00:59:47 A seděl vzadu a četl si to Rudý právo.
00:59:50 A přijeli jsme do lesa, Klíma vystoupil, sbalil to Rudý právo,
00:59:55 udělal z něj faguli a zapálil les.
01:00:01 A učitelky začaly křičet: "Hoří!" a takový.
01:00:05 Klíma si zapálil startku a říkal: "To už neuhasíme."
01:00:16 -Blížíme se ke konci našeho pořadu, pojďme se teď společně podívat
01:00:20 na 1. část experimentu, ve kterém jsem byl já vystaven
01:00:24 velikému tlaku vody.
01:00:27 -Občas v médiích slyšíme údaj "výška vodního sloupce".
01:00:30 Dokážete si ale představit, jak velký tlak tento údaj udává?
01:00:35 A od toho jsme tady my dva a tahle průhledná hadice.
01:00:39 Já za chvíli půjdu nahoru, do výšky 20 metrů,
01:00:42 a začnu do této hadice lít vodu.
01:00:45 -A já zůstanu tady dole, ucpu tu hadici takhle palcem,
01:00:48 a otázka je, jak velký tlak té vody udržím?
01:00:51 A to je hlavně otázka na vás, milí naši hosté.
01:00:55 Slyšeli jste otázku, já ji jenom zopakuji:
01:01:16 Je mi jasný, Milane, že ty bys vydržel i 5 barů.
01:01:19 -Za sebou, za jedinou noc.
01:01:22 -Za jedinou noc. To mi je úplně jasný.
01:01:26 A společně i deset bysme vydrželi. Ne, jasný.-To je podezřelý.
01:01:31 -Kateřinko, tys dala B, 1 bar?
01:01:34 -Ano, moc ti nevěřím, Maroši. Myslím, že 1 bar vydržíš.
01:01:39 Vím, že nepiješ, tak vydržíš jeden.
01:01:42 -Pojďme se podívat na pravdu, jak to bylo doopravdy.
01:02:21 Už jsem to neudržel!
01:02:23 I když jsem znám jako obrovský silák, vydržel jsem akorát 1 bar.
01:02:27 To asi proto, že tam jsem jako doma.
01:02:30 Takže správná odpověď byla za B.
01:02:34 -Bravo, bravo.
01:02:37 -Za B, no výborně.
01:02:40 -Já si tak říkám, jestli to není tím,
01:02:42 že tady jsou muži, a já jsem žena.
01:02:45 Že oni ti opravdu fandili. Já jsem realistka.
01:02:49 -Já ti gratuluji, ale pojďte se podívat
01:02:52 na druhou část našeho pokusu, kde jsme s Vladimírem propůjčili
01:02:57 svá těla vědeckému výzkumu.
01:03:00 -S vodou se dá připravit spousta zábavných pokusů.
01:03:03 K tomu dnešnímu budeme potřebovat balónky.
01:03:05 Když je takový balónek nafouknutý pouze vzduchem
01:03:08 a narazí do něčeho ostrého, tak...
01:03:10 praskne. Je ale možné propíchnout balónek, aby neprasknul?
01:03:15 Když jste jenom trošku šikovní a znáte vlastnosti gumy,
01:03:19 tak to je možné dokázat.
01:03:24 Musíte si na balónku najít místo, kde je guma nejméně napnutá,
01:03:28 to je ve špičce...
01:03:33 -Dobrý.
-A potom také v hrdle.
01:03:38 A je to, hele. Dobrý, ne?
-Hezkej pokus.
01:03:41 Ale na tebe příliš jednoduchej, Vladimíre. My jsme přece tady
01:03:45 v ZÁZRACÍCH PŘÍRODY už nejednou vystavili vlastní těla
01:03:49 přírodním živlům, tzn. síle nespoutané a nezkrotné.
01:03:52 A u toho zůstaneme i dnes.
01:03:55 A půjde o sílu lidskou, a ne ledajakou.
01:03:58 Mě totiž zajímalo, jestli takovej balónek praskne i o lidské tělo?
01:04:03 A pozvali jsme si k tomu děti z gymnázia ze Slaného.
01:04:07 Ahoj, děcka!
-Ahoj!
01:04:09 -To nebylo tak těžké.
01:04:12 Těžší bylo přemluvit je, aby neházely taky kameny,
01:04:14 místo těch balónku. Nebo svačinu.
01:04:17 -Tak jdem do toho.
-Jdem do toho.
01:04:19 -S velkou mírou naivity a s velkým strachem odpočítáme:
01:04:23 tři-dva-jedna, teď!
01:04:28 -Jau! Jau! HUDBA, SMÍCH
01:05:36 -Tohle je co, to poslední?
01:05:43 Kdo to byl? Rajče!
01:05:51 To byl hezkej zážitek, viď?
-Hezkej.
01:05:54 Ale já jsem si všiml teď na těch zpomalených záběrech,
01:05:58 jak si chráníš to nejcennější.
-Protože jsem to tam schytal.
01:06:01 Přímo, jak Pavel říkal, tys to dostal na komoru přímo.
01:06:04 -Každej tomu říkáme jinak.
-A navíc tím rajčetem.
01:06:08 Byl jeden záškodník, který opravdu si vzal rajče.
01:06:12 -Ale oni to měli v očích.
01:06:15 Ty děti byly takoví kulišáci, to bylo perfektní.
01:06:18 -To bylo hezký. Ale víš, co bylo nejhorší?
01:06:20 My jsme to točili, aby toho bylo víc, asi čtyřikrát.
01:06:22 My jsme se převlíkli do suchýho, zase zpátky.
01:06:25 A zase děcka plnily asi půl hodiny balónky vodou.
01:06:29 -Já jsem něco podobnýho zažil.
01:06:31 My jsme jednou pracovali v reklamní agentuře
01:06:35 a říkali jsme si, že bysme jednou v životě chtěli
01:06:38 prožít dortový války, jak bývaj v němých filmech.
01:06:41 První někomu napálí dort, ten se naštve a začne se to tam
01:06:44 všechno mlátit. Tak my jsme měli výročí.
01:06:47 Koupili jsme 450 dortů, nechali jsme je dát na louku
01:06:50 na obrovský stůl a všichni zaměstnanci měli právo
01:06:54 se trefit úplně do jakéhokoli nadřízeného nebo někoho,
01:06:57 kdo je postaven výš než oni.
01:06:59 A měli jsme obrovskou dortovou válku, která skončila kupodivu tím,
01:07:02 to člověk neví, že ty dorty strašně smrděj,
01:07:05 když je máte na sobě.
01:07:07 Takže všechno to oblečení šlo úplně do háje. To je nevypratelný.
01:07:10 -My jsme jednou vyhodili na střední škole pytlík mlíka z okna,
01:07:14 to byly ještě pytlíkový mlíka.
01:07:16 A dopadlo to jedný profesorce na embéčko
01:07:19 a takhle jí to propláclo střechu.
01:07:22 A ona přišla a řekla: "Kdo to udělal? Tak to si spravíte!"
01:07:26 A my jsme šli dolů čtyři, sedli jsme si do toho auta
01:07:29 a všichni udělali: ťuk! A střecha zase takhle vyskočila.
01:07:33 -A hotovo.
-A hotovo.
01:07:36 Takže ty seš taky automechanik, se teď dozvídáme. Výborně.
01:07:39 A my se ještě podíváme, kdo dnes večer zvítězil.
01:07:42 Podíváme se na body.
01:07:46 A je to jasný, Jaroslav Svěcený a Milan Šteindler
01:07:49 mají 4 body, takže vám gratulujeme.
01:07:53 Tady, vítězové...
01:07:56 -Pardon, děkuji.
01:07:58 -Pánové, vyhráváte tady balónek. Balónek s vodou, můžete si hodit.
01:08:03 Pro dámu samozřejmě máme kytičku.
01:08:07 -Jé, děkuju moc, díky.
01:08:09 -Byli jste výborní. A jenom už poděkuju naším hostům.
01:08:13 Dnes večer s námi byli: JAROSLAV SVĚCENÝ!-Zdravím.
01:08:18 -PAVEL MAURER.
-Hezký večer.
01:08:20 -KATEŘINA CAJTHAMLOVÁ!
-Moc fajn to bylo.
01:08:23 -A Milan Šteindler.
-Hezký večer.-Děkujeme.
01:08:29 -Takže - o jaké vědomosti jsme dnes bohatší?
01:08:32 -Vladimír nás hned v úvodu seznámil s podivuhodným tvorem
01:08:36 jménem člunozobec.
01:08:38 -Dále jsme vám předvedli optický klam,
01:08:40 který nastane při pokusu s hadicí na reproduktoru.
01:08:44 A když frekvenci 25 Hz snížíte pouze o jeden jediný Herzt.
01:08:48 -O jednoho herce. Ale kdepak, herců není nikdy dost!
01:08:52 -Já si myslím, že dnes už jich bylo tak akorát.
01:08:56 -Tak dobře. Hezký zbytek večera.
01:08:58 -A brzy na shledanou.
-Na shledanou!
01:09:03 Děkujeme moc, děkujeme.
01:09:06 -Bylo to moc hezký.
-Děkujeme.
01:09:10 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2014
V této zábavné show je naším tématem genialita matky přírody a to, jak lidé dokáží využít jejích obrovských „vynálezů“. Tentokrát se můžete těšit na Jaroslava Svěceného, Kateřinu Cajthamlovou, Pavla Maurera a Milana Šteindlera. Seznámíme vás s podivuhodným tvorem jménem člunozobec. Ukážeme vám unikátní optický klam, a jak se dá doslova kouzlit pomocí chemie. K závěrečnému pokusu jsme potřebovali pět set dětí, tisíce balonků s vodou a odvážné moderátory. Výsledek byl velmi zábavný.