Zábavná show, kde největší hvězdou je příroda sama. Moderátoři Maroš Kramár a Vladimír Kořen vás provedou pořadem, u kterého se budete divit, žasnout a bavit. Účinkují: A. Hemala, A. Bendová, J. Vágner a K. Hynek. Kamera J. Matiášek. Režie A. Rezek

Video bylo možné přehrát do 7. 7. 2014
Litujeme, ale video není dostupné

Moderátoři Maroš Kramár a Vladimír Kořen vás provedou pořadem, u kterého se budete divit, žasnout, trochu se i bát a samozřejmě dobře se bavit.

Naším tématem je genialita matky přírody a to, jak lidé dokáží využít jejích neuvěřitelných fyzikálních zákonů.

Ve znalostní soutěži se pak můžete těšit na Alexandra Hemalu, Alici Bendovou, Jakuba Vágnera a Karla Hynka, kteří doplní svůj odhad i osobními zážitky z přírody.

Dozvíte se například, že kompostovatelné bioplasty lze dnes vyrábět z kukuřice, k čemu všemu byli vyšlechtěni psi (yorkšírský teriér původně lovil myši a krysy) nebo že označení bílých nosorožců vzniklo chybou při překladu z holandštiny do angličtiny.

Na závěr vám moderátor Vladimír Kořen předvede, jak je na tom se svojí rovnováhou. A prozradíme vám, jak se můžete otestovat sami doma.

Otestujte si své znalosti zázraků přírody

Nosorožec

Na světě dnes žije pět druhů nosorožců a všechny jsou ohrožené. Nosorožec tuponosý severní dokonce patří mezi nejvzácnější savce na Zemi. Nosorožci mají velmi slabý zrak, proto se mohou vyděsit a zaútočit na pohybující se objekty. To skýtá velké nebezpečí. Někteří dokážou vyvinout rychlost až 50 km za hodinu a bez problémů tak zabijí lva nebo úplně zdemolují auto. Rohy – jeden nebo dva – jsou kožní útvary bez kostěné opory. Jde je vlastně stáhnout s kůží. V orientální medicíně jsou bohužel velmi ceněné. Často jako přípravek posilující potenci. Jelikož jsou však z keratinu, mají asi tak stejný účinek, jako kdyby si člověk kousal nehty. Přesto však právě kvůli nim hrozí nosorožcům úplné vyhubení.

Podle čeho vzniklo pojmenování nosorožce bílého?

Bioplasty

Průmyslová produkce plastů ve velkém stylu začala v polovině 19. století. Dnes už si život bez plastů nedovedeme představit. Najdeme je všude, od igelitové tašky po trup letadla. Pro životní prostředí to přináší značnou zátěž. Jen v Německu se každý rok vyrobí přes 5 miliard igelitových tašek. A mnoho z nich skončí v odpadu. Odhaduje se, že každou hodinu je do světových moří vyhozeno či vysypáno 400 tun plastového odpadu. Než se v oceánu rozloží PET láhev nebo igelitová taška, uplynou stovky let. Vyrobit už ale umíme i biologicky rozložitelné plasty z obnovitelných surovin. I když ne každá biomasa je k tomu vhodná.

Co se ukázalo jako ideální základ pro kvalitní bioplasty?

Yorkšír

V České republice žije asi jeden a půl milionu psů. A stejně jako páníčkové a paničky se od sebe i oni hodně liší. Prapředkem psů je vlk. Toto divoké, ale učenlivé zvíře si člověk ochočil pravděpodobně už před více než 10 000 lety, jak nám dokazují jeskynní malby. Lidé začali učenlivé zvíře využívat především k lovu. Tak se vyvinul pes domácí. Dnes se nám často hodí citlivý čich tohoto čtyřnožce. V jeho čenichu se nachází asi 200 milionů čichových buněk – 40krát víc než v lidském nose. Člověk má čichovou sliznici o velikosti poštovní známky, u psa je 30krát větší. Obě nosní dírky vnímají a analyzují pachy nezávisle na sobě. Jen podle čichu pes pozná směr, kde najde oblíbenou pochoutku a kde jen zdravou mrkev. Tohle nebude těžké rozhodování. Čich je pro psy stejně důležitý jako pro člověka zrak. Svým jemným čenichem nám pomáhají při hledání lanýžů v lese, u policie při odhalování drog nebo jako psi-záchranáři při lavinových neštěstích. Dnes už známe i psy, kteří rozpoznají druh rakoviny u člověka a využívají se v lékařství.

K čemu byl yorkšírský teriér původně vyšlechtěn?

Sloni

Slon africký drží tři prvenství: je nejtěžší suchozemský živočich současnosti, má ze všech zvířat největší uši a má nejdelší dobu březosti. Dospělí samci jsou v lidské péči agresivní a nebezpeční, protože i v přírodě žijí samotářsky a samice vyhledávají pouze v období říje. Proto i v zoologických zahradách jsou po dosažení určitého věku, kolem puberty tedy 14 let, chováni v samostatných zařízeních bez přímého kontaktu. Pro snadnější ošetřování je velmi důležité se slony denně cvičit a učit je plnit povely. V přírodě má nejvyšší postavení dospělá samice, zde má vůdčí postavení ošetřovatel. Sloni jsou cvičeni metodou pozitivní motivace, Takže za každý splněný povel, dostanou odměnu. Slonice ovšem vědí, že k nim ošetřovatel nechodí, takže když nechtějí, prostě necvičí. Slonům se musí denně ošetřovat nohy a to by bez jejich spolupráce vůbec nešlo.

Jakou činnost slon svým chobotem nezvládne?