Zábavná show, kde největší hvězdou je příroda sama. Moderátoři Maroš Kramár a Vladimír Kořen vás provedou pořadem, u kterého se budete divit, žasnout a bavit. Účinkují: H. Pawlowská, J. Čvančarová, J. Čenský a D. Suchařípa. Režie A. Rezek

Video bylo možné přehrát do 16. 6. 2014
Litujeme, ale video není dostupné

Zázraky přírody ve znamení dvou jedniček

V pořadí již jedenáctou zábavnou show, kde je největší hvězdou příroda sama, vás v sobotu opět provedla ostřílená moderátorská dvojka Maroš Kramár a Vladimír Kořen. Na záludné soutěžní otázky ve studiu odpovídal čtyřlístek známých osobností, složený tentokráte ze spisovatelky Haliny Pawlowské, herečky Jitky Čvančarové, herce Jana Čenského a herce Davida Suchařípy.

Tradice se mají dodržovat. Prvním hostem z říše zvířat byl tygr ussurijský. Tento poddruh je největší. Obývá sibiřskou tajgu, kde v zimě klesají teploty až k mínus čtyřiceti stupňům. Jeho dlouhá zimní srst ho ale bezpečně uchrání. Možná nevíte, že takový tygr většinu dne prospí. Může to být až sedmnáct hodin denně. Hosté měli za úkol uhodnout, kolik poddruhů tygrů rozeznáváme. Na výběr měli čtyři, osm nebo dvanáct. David, Jan a Halina správně tipli variantu druhou a připsali si své první body.

Předmětem druhé tipovací otázky byly roztomilé pouštní šelmy – surikaty. Domovem surikat jsou podzemní nory v jihoafrické savaně. Právě tam se cítí bezpečně. Jejich příbytkem jsou většinou obydlí, které vybudoval někdo jiný. K jídlu mají surikaty nejraději pavouky, stonožky nebo ještěrky. I při stolování je však na místě opatrnost. Tušíte, jaká nebezpečná potrava ještě patří do jídelníčku surikat? Hosté ve studiu měli na výběr štíra, kobru královskou nebo muchomůrky červené. Jitka s Halinou správně odhadly, že surikaty velmi rády pojídají štíry a získaly bod.

Třetí záludná otázka mířila do fascinujícího světa pod vodní hladinou. Možná nevíte, že přeborníkem v maskování pod vodou je chobotnice. Dokáže se přizpůsobit každému okolí a dokonale s ním splyne. Podle mořského dna nemění jen barvu těla, ale i vzor. A pokud ji nepřítel přesto odhalí, zmate ho vypuštěním tmavé tekutiny. Inkoustový oblak považuje pronásledovatel za kořist a chobotnice získá dostatek času k útěku. Chobotnice jsou ovšem také neuvěřitelně flexibilní. Maroše s Vladimírem zajímalo, jak malým otvorem se umí taková metrová chobotnice pod vodou bez problémů protáhnout. Na výběr měli hosté tři míry: 11,5 cm, 7 cm nebo 5 cm. Následující pokus byl natáčen v domovském akváriu, aby měla chobotnice dostatečný klid na pokus. Všichni hosté užasli, když se metrová chobotnice bez větších problémů protáhla otvorem o průměru 5 cm. Schopnostem chobotnice nejvíce důvěřovaly Halina s Janem. Udělali dobře. Do vedení se s celkem třemi body dostala Halina Pawlowská.

Následující soutěžní otázka souvisela se zajímavým vědeckým pokusem. Celý pokus a teorii s ním spojenou ve studiu vysvětlil profesor Jaroslav Flégr. Skupině svých studentů odebral během psaní písemných testů sliny. Z nich následně zjišťoval hladinu testosteronu, díky které zjistil jednu zajímavou věc. Hosté ve studiu měli uhodnout, co se podařilo zjistit. Zda to, jak jsou respondenti sexuálně aktivní, jaké mají dispozice ke lhaní, nebo jak dopadnou při zkouškách. Jan Čenský, Jitka Čvančarová a David Suchařípa správně tipli variantu třetí a získali bod.

K zázrakům přírody patří také sokol stěhovavý, který je přeborníkem na let střemhlav. Takový sokol je něco jako Michael Schumacher mezi zvířaty. Rychlost má zkrátka v krvi. Hosté měli uhodnout, jakou největší rychlost může takový sokol při letu střemhlav dosáhnout. Na výběr měli jako vždy tři alternativy. Halina Pawlowská a David Suchařípa nepodcenili schopnosti těchto dravců. Správně odhadli, že je takový sokol schopen letět až 320 km v hodině.

Předmětem posledního experimentu byla opět rychlost. Odvážný Vladimír Kořen se ani chvíli nezdráhal a nechal se naložit do auta, ve kterém si vyzkoušel skutečně rychlou jízdu na závodním okruhu v Sosnové. Vladimírovi, známému vyznavači jízdy do 60 km v hodině, který má za sebou neuvěřitelných třiadvacet autonehod, byl na tělo připevněn měřič tepu a s ním absolvoval ostrou rychlostní zkoušku po boku několikanásobného mistra České republiky a Evropy Václava Pecha. Hosté měli za úkol uhádnout, jak rychlý tep byl Vladimírovi během jízdy naměřen. Na výběr měli hodnoty 140, 165 a 199. První správnou variantu tentokráte netipl nikdo z hostů. Vítězkou jedenáctých Zázraků přírody se stala Halina Pawlowská. Na další, v pořadí již dvanácté, pokračování oblíbené show se můžete těšit po prázdninách.

Otestujte si své znalosti zázraků přírody

Tygr

Uspořádání tygřích pruhů je unikátní pro každého jedince stejně jako pro lidi otisky prstů. Tygr je samotářský lovec. Značkuje si teritorium, které může být velké několik desítek, ale i stovek kilometrů čtverečních. Úspěšnost lovu však není velká – udává se, že neúspěchem končí 90 procent pokusů. Většinu dne však prospí. A to až 17 hodin denně. Mláďata pří narození váží kolem jednoho kilogramu a teprve ve věku dvou až tří týdnů se jim otevírají oči. Dětská hravost jim vydrží dlouho. Největším poddruhem tygra je tygr ussurijský. Obývá sibiřskou tajgu, kde v zimě klesají teploty až k mínus 40 stupňům. Jeho dlouhá zimní srst ho ale bezpečně ochrání.

Kolik poddruhů tygrů rozeznáváme?

Surikaty

V přátelském společenství žije až 30 surikat. 80 procent mladé populace přitom většinou zplodí jeden dominantní pár. Domovem surikat jsou podzemní nory v jihoafrické savaně, kde se cítí bezpečně i malí a slabí. Příbytkem surikat jsou většinou obydlí, která původně vybudoval někdo jiný. Protože i když se přední končetiny surikat vyvinuly v dokonalé pracovní nástroje, usadí se raději v hotovém pelíšku. Stačí všechno to hrabání při hledání potravy! K jídlu mají surikaty nejraději pavouky, stonožky nebo ještěrky. I při stolování je však na místě opatrnost. Nebezpečí číhá na každém kroku. Jedna surikata proto vždy drží nad celou kolonií stráž. V případě ohrožení štěká. A to je prý surikata šelma promykovitá.

Jaká nebezpečná potrava patří do jídelníčku surikat?

Oktopus

V hlubinách moří se často setkáme s objekty, které bychom jen sotva považovali za živočicha. Snadno si je spleteme s kamenem, korálem nebo listem – iluze je dokonalá. Přeborníkem v maskovacím víceboji je chobotnice. Dokáže se přizpůsobit každému okolí a dokonale s ním splyne. Podle mořského dna nemění jen barvu těla, ale i vzor. A pokud ji nepřítel přesto odhalí, zmate ho vypuštěním tmavé tekutiny. Inkoustový oblak považuje pronásledovatel za kořist a chobotnice získá dostatek času k útěku. A když už toho bylo za celý den dost, najde si chobotnice útulný koutek k odpočinku. Chobotnice jsou neuvěřitelně flexibilní. Navíc jsou velice chytré, mají inteligenci přibližně jako krysy. Tento zázračný tvor má ale jednu schopnost, která všechny ostatní naprosto předčí, tou je jeho pohyblivost.

Jak úzký může být otvor, aby se jím metrová chobotnice protáhla?

Rychlost sokola

Jaké rychlosti může dosáhnout sokol stěhovavý při letu střemhlav?