00:00:07 Včera v noci byla v opuštěném továrním komplexu
00:00:10 v Čechách, objevena tajná výrobna komiksu.
00:00:14 Stovky lidí zde byly drženy proti své vůli.
00:00:32 Kdyby tady taková továrna byla, tak to svědčí o tom,
00:00:36 že ta země je ve fázi, kde komiks,
00:00:40 je všeobecně přijímané médium, ne okrajová záležitost.
00:00:44 To znamená, že bychom byli úplně někde jinde a ne v Čechách.
00:00:48 To je pro mě nepředstavitelné, že bych takhle fungoval.
00:00:52 Já myslím, že evropský komiks je zas jinak postavený,
00:00:56 než ten americký.
00:00:57 Třeba víc autorské komiksy nebo míň lidí u toho komiksu.
00:01:02 Já si žiju ve svém světě.
00:01:04 Někdy mě baví víc přemýšlet nad tím,
00:01:07 než to potom kreslit.
00:01:10 Dlouhou dobu to bylo tak, že ten český komiks byl,
00:01:13 alespoň v té dospělejší rovině, Kája Saudek.
00:01:16 Pak byla vlna autorů, kteří se snažili
00:01:18 na toho Saudka nějak navázat.
00:01:22 Někteří hloupě, někteří dobře.
00:01:24 To byla generace, která byla odříznuta
00:01:27 od dění ve světě.
00:01:28 Současní mladí autoři mají najednou přehled
00:01:31 o celé té škále možností, které ten komiks má.
00:01:34 Myslím, že z celé té škály čerpají.
00:01:37 Já si pamatuju takové ty 1. komikskony,
00:01:39 které byly někde prostě na Chodově,
00:01:42 a kde to vypadalo, jako nějaký sraz larpařů.
00:01:45 Komiks, prezentovaný formou tady těch festivalů,
00:01:49 vypadal opravdu jako divná, okrajová záležitost úchyláků.
00:01:54 Jsem ráda, že ten Komiks fest
00:01:56 zdestruoval tady ten koncept a přišel s nějakým festivalem,
00:02:00 který je otevřený.
00:02:03 O nové vlně českých autorů, o takové moderní vlně komiksových,
00:02:07 hlavně kreslířů, českých, se dá hovořit od roku 2000.
00:02:11 Proto jsou také často označováni jako generace nula.
00:02:15 Tady mám kolegu Jirku Gruse.
00:02:18 To je vlastně naše hvězda, protože jeho komiks
00:02:21 momentálně vychází v Británii, ve Španělsku, v Itálii.
00:02:25 Já jsem byla na workshopu s německým komiksovým kreslířem
00:02:29 Urfem K., což je takový 50letý týpek,
00:02:32 který kreslí komiksy a opravdu jde za tou svou věcí
00:02:36 už dlouho a je v tom úspěšný.
00:02:38 Pro mě je strašně důležité takové lidi potkávat,
00:02:41 protože vlastně v Čechách nikdo takový není.
00:02:45 Není to až takové hrozné, že by u nás nic nevycházelo.
00:02:48 Vzchází u nás, v podstatě od toho roku 2000
00:02:52 komiksový magazín Aargh!.
00:02:54 To je taková špička, co se týče české komiksové tvorby.
00:02:58 Objevili se tam snad všichni trošku slavnější komiksoví kreslíři.
00:03:02 Musím říct, že ČR co se týče
00:03:04 komiksových kreslířů, je opravdu na úrovni.
00:03:06 Od toho roku 2OOO jsou tihle kreslíři,
00:03:08 v podstatě svou kvalitou, naprosto shodní se zahraničím.
00:03:13 Já si myslím, že právě ta generace
00:03:15 těch třicátníků, ta generace Nula,
00:03:17 že ti jsou teďka hodně silní.
00:03:20 Asi ti nástupci další budou mít co dělat,
00:03:23 aby je sesadili.
00:03:28 Na Nikarinovi mi připadá důležité, že on je jeden
00:03:31 z těch nejmladších autorů.
00:03:33 On vlastně nezažil tu 2. půli 90. let,
00:03:36 kdy tady zase komiks na chvíli přestal fungovat.
00:03:40 On už vlastně patří k té generaci,
00:03:43 pro kterou je komiks naprosto přirozený.
00:03:45 Kdy ho zajímá nejdřív jako čtenáře
00:03:47 a potom jako tvůrce.
00:03:49 Tak jak třeba o tom komiksu hezky dokáže vyprávět Jirka,
00:03:52 tak to já třeba nedokážu.
00:03:54 Já to tak nevnímám, tak jak to vnímám on.
00:03:56 Já to vnímám, jako možnost vyprávět příběh
00:03:58 skrz kresbu a to je tak pro mě všechno.
00:04:01 On v tom vidí něco víc, nějaké hlubší poslání.
00:04:05 Neříkám to špatně?
00:04:08 Ne, pokračuj.
00:04:11 Já si myslím, že Nikarin je v tuto chvíli,
00:04:14 jeden z největších talentů, který sice nastoupil
00:04:18 nějakou výrazovou podobu, kterou bychom mohli srovnávat
00:04:21 s jinými autory, a který má obrovský potenciál
00:04:25 se rozvíjet.
00:04:25 Nemluvím o tom třeba v komisku vyjádřit
00:04:28 hlubší myšlenku jo.
00:04:30 To zas jako nad tím přemýšlím, ale nepřemýšlím nad...
00:04:33 Třeba je kniha, Jak porozumět komiksu.
00:04:35 To mi přišlo plné blábolů, úplně o ničem,
00:04:38 o fázování obrázků, přechodů z jedné scény do druhé.
00:04:41 Něco takového, co mě přijde jako úplně obyčejné.
00:04:45 Prostě to nakreslím a nemluvím o tom.
00:04:53 To je vlastně ateliér, jmenuje se Modrý anděl.
00:04:56 Sem jsem chodíval, když jsem chodil na základní školu
00:05:00 a na střední školu.
00:05:03 Tady jsem objevoval různě věci, jako různé techniky.
00:05:09 Dělal jsem obrazy a zjistil jsem, že tudy ne,
00:05:14 že pro mě spíš ten komiks.
00:05:36 Mě k tomu příběhu třeba inspiruje nějaká úplná blbost,
00:05:39 jakože něco třeba vidím.
00:05:41 Řeknu si, to bych chtěl nějakým
00:05:44 způsobem zpracovat.
00:05:45 Jenom třeba scéna mě napadne.
00:05:47 Řeknu si, tuhle scénu bych chtěl
00:05:50 někde použít.
00:05:51 Abych ji měl kam zapracovat, tak třeba kvůli ní vymyslím
00:05:55 celý příběh nebo mě napadne nějaká postava.
00:05:58 Tohle je komiks, který nakreslil brácha,
00:06:01 a který mě vlastně ke komiksu dovedl.
00:06:05 Tady ta dvoustránka.
00:06:07 To je kolik let?
00:06:08 To je hodně let, to nevím.
00:06:10 To mi mohlo být tak 8 třeba.
00:06:19 Pak jsou tady takové, vlastně jsem použil
00:06:22 ty jeho postavičky.
00:06:23 Rozvíjel jsem dál ty jejich příběhy.
00:06:26 Pamatuješ si, co to bylo za postavičky?
00:06:29 Papoušek Max a had Filip.
00:06:31 Ta legenda.
00:06:34 To si pamatujou všichni ze základní školy.
00:06:42 Já se stydím za všechny svoje staré věci.
00:06:45 To je takové přirozené, bych řekl.
00:06:47 Vůbec se mi to jako nelíbí.
00:06:49 Myslím, že dneska bych to udělal
00:06:52 daleko lépe a možná taky ne.
00:06:55 Asi bych tam nakreslil pokoj.
00:06:57 Takový jako zvláštní.
00:06:59 Nevím.
00:07:00 Takový snovější.
00:07:04 Něco takového fantaskního asi.
00:07:07 Jak tam třeba poletujou nějaké věci.
00:07:10 Knížky jak tam poletujou.
00:07:13 Všechno jak tam poletuje.
00:07:20 Nemám žádné sny o konci světa a takové věci.
00:07:23 Mívám pěkné sny o létání a tak.
00:07:27 Mě baví ty postapokalyptické světy, protože to je takové bezútěšné.
00:07:34 Já si připadám jako poměrně pozitivní člověk.
00:07:38 Nevím, mě to prostě přijde jako nějaký ideální svět
00:07:42 pro vyprávění příběhu.
00:07:44 Tím, že je to takové poválečné, tak se tam dá rozehrát
00:07:51 nějaký takový komornější příběh, protože kdyby to bylo ve městě,
00:07:57 že by tam bylo spousta postav a všeho.
00:08:00 Tady ta pustina nabízí spíš jako meditační formu příběhu.
00:08:09 Ten reálný svět, to jsou jen problémy.
00:08:12 Já do toho komiksového světa utíkám.
00:08:17 Po téhle stránce jsem hrozně nezodpovědný člověk.
00:08:36 Hráč a čtenář, mezi tím je prostě rozdíl jo.
00:08:41 Kdežto tvůrce a hráč, to je tak nastejno, dá se říct.
00:08:47 Je tvůj hrdina ten Bou nebo to je antihrdina?
00:08:52 To je hrdina s nejlepšími možnými vlastnostmi jaké existujou.
00:08:57 To se vůbec nedá říct, že by to byl antihrdina.
00:09:01 Nemá skoro žádné špatné vlastnosti.
00:09:03 V českém komiksu je celkově málo hrdinů,
00:09:07 jako takových výrazných.
00:09:14 Teď jsem umřel.
00:09:23 To je asi všechno.
00:09:34 Mým cílem je vyprávět příběh a podělit se o něho
00:09:39 s dalšími lidmi.
00:09:41 Nechat je nahlédnout do toho mého světa.
00:09:45 Udělat si na tom jméno asi.
00:09:47 Když se řekne Nikarin, tak aby se vědělo kdo to je.
00:09:54 Tak jak se řekne třeba Kája Saudek a každý okamžitě ví.
00:10:01 Tak samozřejmě, že bych byl nejradši,
00:10:03 kdyby to četlo, co nejvíc lidí.
00:10:06 Když to nejde jinak, tak co mám dělat?
00:10:15 To není řečnická otázka.
00:10:17 já chci slyšet odpověď.
00:10:22 Oproti těm ostatním komiksovým kreslířům
00:10:26 mě ještě nikdo nezná.
00:10:27 Já jsem prostě na začátku té cesty.
00:10:31 Sem tam o mě někdo má povědomí, ale místo, to se nedá říct.
00:10:36 Já nevím.
00:10:37 Teď tomu vládne ta generace Nula.
00:10:41 Jestli pak přijde další generace, mezigenerace,
00:10:44 že bych ji jako zastupoval já, to nevím.
00:10:59 Já se pořád trošku obávám, že ta scéna je tady
00:11:02 pořád strukturována do těch jednotlivých meteoritů,
00:11:06 které odněkud někam letí po svých vlastních drahách.
00:11:09 Těžko se mezi nimi hledá nějaké univerzální pojítko,
00:11:12 které by stačilo někde vydestilovat, český komiks.
00:11:16 Chodíš s komiksem.
00:11:18 No.
00:11:19 Chodící stránky.
00:11:20 To je úžasné.
00:11:21 Já tady objevuju sám sebe.
00:11:25 Tady zjišťuju, co jsem zač.
00:11:29 Zjistil si to?
00:11:32 No tady po tomhle dokumentu už jsem to zjistil.
00:11:35 Jsem sobecký.
00:11:37 Komiks, se kterým musí chodit chudák Maruška,
00:11:40 na kterou já nemám čas, protože kreslím komiks.
00:11:45 Že 75% mého života je komiks.
00:11:48 A není?
00:11:49 Je.
00:11:51 Pak je 20% kickbox a...
00:11:55 SMÍCH.
00:12:02 Ne.
00:12:03 No.
00:12:09 Když se řekne francouzský komiks,
00:12:11 tak většina čtenářů si představí nějaká ustálená alba,
00:12:14 která mají konkrétní žánrové zařazení.
00:12:17 Zejména mladí autoři začínají na tom,
00:12:20 že se nejdřív snaží prozkoumat ty žánry
00:12:23 a snaží se to vyprávět v rámci těch jednotlivých žánrů,
00:12:27 co nejdokonaleji.
00:12:28 Zatím, co ti domácí autoři mnohem víc experimentují
00:12:33 a snaží se mnohem víc, jít po té autorské lince.
00:12:36 S tím experimentováním se zároveň nese ten osobní nadhled,
00:12:40 dělám to správně, nedělám to správně.
00:12:43 Dělám to proto, že mě to baví.
00:12:45 Pomrkávání na čtenáře, jestli mají nebo nemají
00:12:48 podobné zkušenosti a tak dále.
00:12:50 Za pár hltů vody, dva rohlíky a pět deka
00:12:53 budapešťské pomazánky na hlavu, byli výtvarníci a spisovatelé
00:12:57 nuceni denně až 15 hodin dřít na monumentální komiksové sáze.
00:13:02 Neposlušnost a lenost byly exemplárně trestány.
00:13:06 Můžu zavolat aspoň našim?
00:13:09 Do zítřka 100 stran každý.
00:13:14 V normálním životě se jmenuju Michal Menšík.
00:13:21 V tom komiksovém světě si nechávám říkat Nikarin.
00:13:26 Je mi momentálně 22.
00:13:30 Jsem z Prostějova.
00:13:34 Teď studuju v Karviné ekonomiku cestovního ruchu.
00:13:51 Já vnímám jako nejvýraznější osobnost
00:13:54 Jiřího Gruse.
00:13:55 Člověka, který na jednu stranu
00:13:58 prodělal opravdu důkladné výtvarné vzdělání.
00:14:02 Výtvarná forma mu neklade odpor.
00:14:10 Největší propojení mezi Jirkou Grusem
00:14:13 a Kájou Saudkem cítím v tom, že pro ně je komiks
00:14:16 nejpřirozenější způsob komunikace.
00:14:19 Když něco prožívají, tak na to reagují
00:14:22 automaticky komiksem.
00:14:23 Je to pro ně přirozené, jako když dýchají.
00:14:32 Tohle je obraz, který kdysi před lety,
00:14:37 to už je hodně dávno, zakoupila Městská galerie Trutnov.
00:14:41 To ještě tady byl pan ředitel, který se smiloval
00:14:45 nad studentem AVU, začínajícím a zakoupil jeho rané dílo.
00:14:50 Takže tehdy to byla pro mě událost.
00:14:54 To nejsou vlastně typické portréty rodičů,
00:14:57 reprezentativní, ale je tam takový vtip,
00:15:00 že jsou to spíš herci, skuteční portrétovaní lidé.
00:15:08 Ten komiks je jako takový trenažér.
00:15:11 Rozkresluju všední banální situace, které se třeba nám dějou tady doma.
00:15:16 Teď jsem udělal komiks s taťkou, který se odehrává v kuchyni.
00:15:20 To jsme ještě neviděli.
00:15:21 To ještě neviděli.
00:15:23 Chci, aby z těchto komiksových příhod,
00:15:26 které vycházejí tady z toho prostředí, z Trutnova,
00:15:30 z té všednosti, kterou znám od dětství,
00:15:32 tak že z toho vzniknou i nějaké větší obrazy,
00:15:36 které budou fungovat i v nějakém sevřenějším celku.
00:15:46 Chci, aby ten komiks nesl něco, co je v životě,
00:15:49 aby to nebyla jen hra, aby to nebylo jen
00:15:52 na jedno přečtení, aby tam byly roviny.
00:15:55 Věřím, že se mi daří postihnout ten život aspoň trochu
00:16:00 v té jeho složitosti, která je zajímavá.
00:16:03 To není jen dobrodružství na záchod.
00:16:10 Myslím, že v těch obrazech a i proto mě ten komiks
00:16:14 zřejmě tak fascinuje a láká, se můžu prostě zabývat
00:16:18 právě tou situací.
00:16:20 Má to určitou dějovost.
00:16:22 Myslím, že jsem vlastně nikdy neměl chuť
00:16:26 nebo že jsem vlastně ani nechápal to,
00:16:29 že bych měl fungovat jako malíř, který prostě se živí přes galerii
00:16:33 a prodává lidem obrazy do bytů.
00:16:36 Tady to je Argentinská ulice v Holešovicích.
00:16:39 To si ještě byl na akademii viď, když si to maloval
00:16:43 támhleten autoportrét?
00:16:48 To bylo ještě dřív asi.
00:16:50 Ještě dřív?
00:16:51 Na Holarovce jak si byl.
00:16:53 No.
00:16:55 Tam jsou ilustrace z knížek, které ilustroval.
00:16:59 Bylo nás pět.
00:17:00 Klabzubova jedenáctka.
00:17:02 Já si nejvíc cením tady toho obrázku.
00:17:05 To mi věnoval po porážce reprezentačního mužstva
00:17:11 s Belgií v roce 2001.
00:17:15 Když to otočím.
00:17:18 Je to takový výsměch, protože jsme to prohráli že jo.
00:17:22 To se mi líbí hrozně.
00:17:29 Jako nejsou to zrovna nejpříjemnější bytové obrazy
00:17:34 a krajinky už vůbec ne.
00:17:36 Je to vždycky asi otázka zvyku nebo toho,
00:17:40 jak je člověk schopný to přijmout ten můj svět
00:17:43 nebo to, že se zabývám třeba náměty,
00:17:47 které nemusí být tak příjemné.
00:17:49 Třeba vzbuzují protichůdné pocity, nějakou určitou divností
00:17:54 nebo groteskností třeba.
00:18:00 Zatím co většina autorů má svou práci
00:18:03 a komiksu se věnuje po večerech, tak on do toho vstoupil
00:18:07 s naprostým odevzdáním a to je pro mě jedna
00:18:11 z těch nejsilnějších věcí, kterou v těch jeho komiksech čtu.
00:18:26 Umělec prostě není potřeba.
00:18:28 Není to životně důležitá věc.
00:18:30 Já si jako nenamlouvám, že když budu něco malovat
00:18:33 nebo kreslit, tak že se z toho někdo zblázní
00:18:36 nebo že dostane akutní zástavu srdce,
00:18:39 že já prostě něco nedělám po nocích.
00:18:41 To je riziko tohoto povolání do toho člověk musí
00:18:44 vědomě vstupovat s tímhle.
00:18:46 Já to vždycky budu malovat nebo kreslit hlavně pro sebe,
00:18:50 z nějaké vnitřní potřeby.
00:18:51 Z touhy objevit nějaké další možnosti.
00:18:54 Vždycky to bude fascinace.
00:18:56 Dokonce je možná i lepší, když se tím člověk neživí.
00:19:13 Hele to je ono.
00:19:19 To je stánek se zeleninou bratra mojí přítelkyně,
00:19:25 vydavatelky Volemana.
00:19:29 Před týdnem jsem udělal tu veverku a nápisy,
00:19:32 výzdobu té zeleniny.
00:19:35 Využil jsem k tomu veškeré akademické vzdělání.
00:19:38 Nemám problém něco takového udělat, protože tady teď žiju
00:19:42 a je to zajímavé takhle fungovat.
00:19:44 Tohle taky není komiks že jo.
00:19:46 Mě na tm bavilo, že to má smysl, že ta veverka tady bude sloužit
00:19:51 té zelenině.
00:19:53 Tady z dalších věcí je ten můj komiks Voleman.
00:19:57 Vyšly zatím 3 díly.
00:19:59 To je vlastně něco, co jsem si vydal s přítelkyní sám,
00:20:03 samonákladem.
00:20:04 Vzniklo to vlastně z takové pražské nouze,
00:20:07 z takové vlastně dezorientace, když jsem po škole začal
00:20:11 bydlet v Holešovicích.
00:20:13 Což se mi z počátku jevilo jako to nejhorší místo,
00:20:17 tam u ulice Argentinská.
00:20:18 Z toho bezútěšného stavu se zrodil tento hrdina,
00:20:21 který po těch Holešovicích běhá a zažívá tam v takové
00:20:25 nadsazené rovině, to samé co já.
00:20:33 To je kresba, která se vztahuje
00:20:35 k mému útěku z Prahy, který se udál teď v zimě.
00:20:39 Já jsem tam žil od studií 15 let.
00:20:42 Najednou jsem měl pocit, že se v tom městě
00:20:45 nedokážu soustředit.
00:20:49 Že ze mě vyprchává energie, nějaký impulz,
00:20:52 který je prostě pro kreslení a malování důležitý.
00:20:55 Já jsem měl najednou pocit, že se vytrácí něco,
00:20:58 co člověk měl od dětství, co je velice cenné.
00:21:01 To je nějaká citlivost, nějaký úplně
00:21:04 ten nejosobitější přístup, který vyžaduje velké soustředění.
00:21:08 Tenhle můj útěk z Prahy je opravdu
00:21:11 takové razantní rozhodnutí a ujasnění si toho,
00:21:14 co vlastně v životě chci.
00:21:26 Já jsem vždycky měl chuť být ve skupině kreslířů,
00:21:31 kteří se stýkají.
00:21:33 Ne někde na facebooku nebo na mailu,
00:21:36 ale opravdu se scházejí a mají tu potřebu to rozebírat
00:21:40 a inspirovat se.
00:21:41 Zjišťovat různé možnosti a různá řešení.
00:21:44 Hodinové diskuze, které skončí rvačkou třeba,
00:21:47 ale to se prostě neděje.
00:21:50 Včera v noci byla v opuštěném továrním komplexu
00:21:53 v Čechách, objevena tajná výrobna komiksů.
00:21:56 Stovky lidí zde byly drženy proti své vůli.
00:22:00 Hnus, překreslit.
00:22:02 Grus, nechrápejte mi tam.
00:22:06 Já jsem Jiří Grus.
00:22:07 Jsem komiksový výtvarník, malíř, ilustrátor.
00:22:12 Pocházím z Trutnova.
00:22:15 A tak.
00:22:23 Já třeba mám rád, že to nemusí mít ani pointu
00:22:28 Často ty komiksy jsou podle šablony,
00:22:31 která je inspirována třeba filmovým scénářem,
00:22:36 že to má nějaké vyhrocení v určitém přesném bodě,
00:22:40 kdy už to znám z filmu nebo tak.
00:22:42 Mám pocit, že ten komiks poskytuje
00:22:45 větší volnost v tomhle.
00:22:46 Mám třeba radši, když je to taková masa,
00:22:49 která někde vznikne a nekončí.
00:22:51 Spíš to tak jako rozvíjí situace a pokračuje to dál a dál.
00:22:54 Je to vlastně nekonečný tok nějakých situací, příběhů,
00:22:57 nějaké atmosféry.
00:22:59 To třeba už začne nudit ne?
00:23:01 To je právě možná zajímavé.
00:23:04 Třeba v té nudě to teprve může začít být zábavné.
00:23:11 Nuda může být zábavná, proč ne.
00:23:15 Mě většinou nuda nudí.
00:23:22 Jaké počasí panuje u vás, to víte nejlépe vy.
00:23:25 z našeho meteo týmu se nám hlásí Petra s Třebenic.
00:23:29 Ahoj tady Petra z Třebenic, je tady pošmourno,
00:23:32 tak uvidíme, jak ještě bude.
00:23:34 Jak je v Zákupech na Českolipsku, to ví Janča.
00:23:37 Ahoj tady Janča.
00:23:39 Tady je chvíli oblačno, chvíli sluvíčko.
00:23:42 Díky za informace.
00:23:43 Dnes čekejte na severu Čech polojasnou až oblačnou oblohu,
00:23:47 ojediněle nás překvapí i přeháňky.
00:23:49 Myslím si, že aby mohlo být nějaké dobré dílo,
00:23:55 tak by mělo mít nějaký brakový základ.
00:24:00 Jinak nevím.
00:24:02 Kdyby všecko bylo jenom umění, tak by se to nedalo číst.
00:24:06 To by se člověk zbláznil.
00:24:10 Ty usiluješ o nějaké sdělení, když pracuješ v rádiu?
00:24:15 Ne, tak to opravdu ne.
00:24:18 Já usiluju o to, aby se lidi pobavili.
00:24:24 Dan černý se trošku vyděluje z toho celého českého komiksu,
00:24:29 tím že kreslí cartoonovou groteskní linkou,
00:24:33 což tady nemá moc velkou tradici a v téhle vlně to nemá zastoupení.
00:24:39 Dělá to dobře.
00:24:41 Umí načasovat gag, umí to nakreslit,
00:24:43 aby to bylo vtipné.
00:24:45 To mě na něm přijde nejzajímavější, že tohle dělá dobře
00:24:49 a vlastně skoro jako jediný.
00:24:51 Tady jsou štosy toho kačera Donalda a to by se špatně vystavovalo.
00:24:55 To jsou fakt hromady.
00:24:57 Takže Donalda si zrovna moc nevystavuju.
00:25:00 Máš tam nějaký svůj oblíbený příběh nebo nějaké oblíbené číslo?
00:25:04 To bude asi něco od Rossy, ale nevím jestli bych
00:25:08 to teďka hnedka našel.
00:25:10 Ačkoliv možná, že tady zrovna.
00:25:12 Jo no tak to je náhoda.
00:25:15 Tohle zrovna kreslil Don Rossa.
00:25:17 To je naprosto výbornej kreslíř a scénárista,
00:25:20 kterej z toho dělá fakt dobrou grotesku.
00:25:23 Má hodně dobrej smysl pro humor.
00:25:25 Toho mám rád no.
00:25:26 Vždycky, když se někde objeví, tak to je svátek.
00:25:36 To, že jsme začali vydávat Sorrel, vlastně tím to začalo.
00:25:40 To byl rok 2001, kdy jsme dali do kupy
00:25:44 1. číslo Sorrelu.
00:25:46 Tak jsme poslali na server komiks.cz,
00:25:49 že to děláme, no a už to jelo.
00:25:53 Tak já vezmu ten první.
00:25:55 To je tenhle.
00:25:57 Ten je zrovna počmáranej, ale to snad nevadí.
00:26:00 Třeba tohle byl takovej styl, kterej si nějak nelámal hlavu
00:26:05 s anatomií nebo zásadama kreslení.
00:26:08 To jsem snad ani tužkou nepředkresloval.
00:26:11 Takže to už bych dneska nedělal.
00:26:13 V čem se lišily ty příběhy?
00:26:15 No tak byly krvavější, přímočařejší, jednodušší.
00:26:22 I když tyhle už nebyly tak špatný.
00:26:25 Tady v podstatě se všechno vyřešilo tím,
00:26:28 že šlápnul na hovno.
00:26:30 To nevím, jestli bych dneska
00:26:32 taky takhle řešil, ale byly horší věci.
00:26:34 Tady v podstatě, až na pár výjimek,
00:26:37 co se vydá, tak to už je prověřený v zahraničí,
00:26:41 že to je nějaká kvalita.
00:26:44 Ale aby tady opravdu byla ta záplava těch špatnejch komiksů,
00:26:49 to není.
00:26:51 Ale je tady záplava špatný hudby.
00:26:53 No to jo.
00:26:54 Tak hudba má u nás nějaký podhoubí už z minulosti.
00:27:00 Komiks zas takový podhoubí nemá.
00:27:23 Takhle, já jsem se tím nechtěl moc zakrámovávat jo,
00:27:26 protože to by bylo spousta věcí.
00:27:32 Prostor na to není, ale nějaký věci se prostě
00:27:36 tak nějak hoděj.
00:27:37 Takže já nevím, tady prostě nějaké
00:27:40 univerzální kraviny, jako je useklá ruka.
00:27:42 Ta už je taky stará, tu jsme snad používali
00:27:49 jenom jednou.
00:27:50 No a tady pak jsou takový pitomý rekvizity.
00:27:54 Zkoušel jsem to na FAMU, dělal jsem přijímačky,
00:27:58 ale tam jsem se nedostal ani do 2. kola.
00:28:02 Toto je třeba pistole.
00:28:05 Pak jsem to zkoušel na filmovou ve Zlíně,
00:28:08 tam mě vzali na animátora.
00:28:14 Tady pak ještě že jo, takový ty vděčný věci jako nožík.
00:28:17 No a kostýmy samozřejmě že jo.
00:28:20 Takže máme tady kostým policajta, soudce, dokonce lidový milice,
00:28:26 ale ty teda ještě nikde nevystupovaly.
00:28:30 To si musíme vymyslet nějakej filmek.
00:28:33 KYTARA, ZPĚV.
00:28:35 Pražce po kapsách mám a rosou se brouzdám.
00:28:41 Chtěl jsem točit filmy ještě dávno před tím,
00:28:44 než jsme měli kameru.
00:28:46 Ty vole já kdybych chtěl, tak tě normálně oddělám ty vole.
00:28:51 A nebo ne, že.
00:28:59 Nevím jak mě to napadlo.
00:29:01 Takže pak jsme i později koupili kameru.
00:29:05 To bylo někdy v roce 95.
00:29:06 To jsme vždycky po škole, po základce někam vylezli a blbli.
00:29:16 Jednou jsme se pokoušeli o umění, vlastně dvakrát
00:29:20 a to dopadlo hodně špatně.
00:29:22 Jen mu natoč tu rozbitou držku.
00:29:25 Točíš filmy dodnes?
00:29:27 Jo, v podstatě jo, točím.
00:29:29 Teďka jeden je rozpracovanej.
00:29:35 Máš kolem sebe takový jako hračky.
00:29:38 No.
00:29:39 Jseš infantilní?
00:29:41 Infantilní, jako jak to myslíš?
00:29:47 Určitě, částečně každopádně.
00:29:53 Já nevím jak bych to řekl.
00:29:57 Člověk by měl v sobě mít nějakou hravost,
00:30:01 aby mohl dělat takový voloviny.
00:30:05 Tohle je komiks Čundr, kde vlastně si tak nějak vyrazí
00:30:10 na zříceninu no.
00:30:13 Pak si společně tady zavražděj večeři.
00:30:29 Jo jsem čundrák.
00:30:30 Jsou čundráci a jsou trampové.
00:30:33 Ti trampové, ty maj takový nějaký svoje
00:30:37 vlastní zákony.
00:30:40 Sbíraj bobříky nebo co dělaj.
00:30:43 To mě přijde, že tam není taková svoboda
00:30:46 u těch trampů.
00:30:48 Mají svoje osady a zákony.
00:30:50 Takový jako, že se nesmí pít
00:30:53 před dvanáctou, to je úplně zcestný.
00:30:57 Čundráci jsou takoví víc anarchisti.
00:31:00 Zas samozřejmě s ohledem na tu přírodu no.
00:31:05 V tý továrně jsem koukal na to, jak tam čile komunikujou,
00:31:09 ale mám dojem, že já jsem trochu mimo.
00:31:12 Prostě jako kdyby mi ujížděl vlak.
00:31:16 Když to tam člověk viděl, jak se tam vesele bavili
00:31:19 a já jsem nevěděl o čem se bavěj.
00:31:21 To víš, že jako člověk si řekl, je fajn že to žije.
00:31:26 Asi jsem jedinej, kterej nekomunikuje s ostatníma.
00:31:29 Tak jsem svým způsobem rád.
00:31:31 Já nemám rád výstavy, nemám rád tyhle akce.
00:31:35 Podle mě je lepší, když je komiks na papíře,
00:31:39 když je prostě v knížce svázanej.
00:31:42 V knihkupectví nebo v knihovně a ne na výstavách.
00:31:49 To, že se tady dělaj komiksový výstavy je sice hezký,
00:31:53 ale tomu komiksu to moc neprospívá.
00:32:03 Nečerpáš do komiksů náměty ze svého života?
00:32:06 Ne, většinou ne.
00:32:07 To by byly strašně nudný komiksy.
00:32:10 Tvůj život je nudnej?
00:32:12 Více méně jo.
00:32:13 Jako kreslit komiks není žádný dobrodružství.
00:32:19 Chtěl bys být spíš filmař nebo komiksák?
00:32:22 Já nevím, mě baví bejt obojí.
00:32:25 Nevidím důvod, proč bych se měl vzdávat jednoho.
00:32:29 Jako kdybych dostal na výběr jo?
00:32:33 Tak asi filmař.
00:32:34 Možná to říkám proto, že víc kreslím než filmuju no.
00:32:40 České policii se podařilo všechny traumatizované
00:32:43 a vyčerpané otroky zachránit.
00:32:46 Po majiteli továrny se pátrá.
00:32:48 Chceme jenom domů!
00:32:50 Vidíš je?
00:32:51 Jsou jako zvířata, strašné.
00:32:53 Jmenuju se Dan Černý.
00:32:55 Kreslím komiksy, kreslím je moc rád
00:32:57 a do toho ještě točím filmy.
00:33:00 Takový hodně krvavý filmy, teda aspoň se snažím,
00:33:03 aby byly krvavý.
00:33:05 Taky chodím na pivo.
00:33:12 Pro mě je to místo komiksu z té komunikace
00:33:16 mezi tím komiksovým tvůrcem a mezi tím čtenářem,
00:33:20 ale je pro mě hrozně důležitý, aby ta komunikace,
00:33:24 byla co nejpřímější a nejjednodušší.
00:33:27 Na ulici to vidí i lidi, který by se
00:33:32 k tomu normálně nedostali.
00:33:34 Takže to viděj paní, který jdou odpoledne z nákupu
00:33:37 a děti, který jdou do školy
00:33:40 a potom to někdo strhne, což je vlastně pro mě
00:33:43 taky komunikace s tím komiksem.
00:33:45 Mě docela jako zaujalo, jak vy vnímáte komunikaci
00:33:49 s tím autorem a čtenářem i třeba v tom,
00:33:53 že někdo to na té ulici strhne.
00:33:56 To je jako výraz komunikace jo?
00:33:58 No, no, no.
00:34:00 Aha.
00:34:01 To je právě o té komiksové teorii a o tom všem,
00:34:04 já prostě nad tím nějak nepřemejšlím.
00:34:07 Když ti někdo dá facku, to je taky komunikace.
00:34:10 Komunikace, ale jako strašně zvláštní.
00:34:13 To není jenom teorie, to je obecně o tvorbě no.
00:34:17 Mě se na tom líbí ta pomíjivost, že to je takový zenový cvičení.
00:34:21 Něco tam dáš, ono to tam chvíli je a potom to zmizí.
00:34:25 Jako my zmizíme a všechno zmizí.
00:34:30 To, že se v českém komiksu pohybuje stále víc autorek,
00:34:34 je jeden z dokladu toho, že je český komiks normální,
00:34:38 že se dostal do normální situace.
00:34:40 Bez ohledu na nějaký gender a škatulkování.
00:34:43 Toy box je člověk, na kterém je sympatické,
00:34:46 že stále hledá.
00:34:48 Má veliké nasazení, takže je vidět,
00:34:50 jakými obrovskými skoky se od poměrně řemeslně
00:34:54 nevýrazných začátků, propracovala k bravurnímu
00:34:57 výtvarnému projevu.
00:35:00 Já jsem si připravila takovou věc, já tomu říkám komiks life.
00:35:06 Jde o to, že to jsou části obrázků z komiksů,
00:35:12 který jsou na papírkách vystříhanejch.
00:35:16 Bude se to používat pro animaci, kde vlastně chci udělat
00:35:20 takovej příběh komiksověj, ale v živým čase.
00:35:25 Samozřejmě na ni je fascinující taky angažovanost.
00:35:28 To jak je pro ni důležité, co se v tomhle státě děje.
00:35:32 Hlavně sociální oblast.
00:35:34 Ve svých komiksech to velmi upřímně reflektuje.
00:35:37 Tohle je 1. postava, kluk jak jede na motorce.
00:35:41 Ten příběh je takovej béčkovej.
00:35:44 Za ním přijdou domů dva takoví nesympaťáci,
00:35:48 který se ho ptaj, jestli pro ně má ty peníze
00:35:53 a on říká, že je nemá.
00:35:57 Spousta věcí, který dělám, tak jsou na ulici
00:36:01 nebo nejsou úplně legální.
00:36:03 Proto není moc výhodný, abych u toho byla vidět.
00:36:08 Spousta věcí, který dělám jsou hodně osobní
00:36:11 a já nechci poskytovat lidem svoji úplně celou identitu,
00:36:17 protože jim dávám už svoje pocity.
00:36:20 Ty se snažím co nejvíc dostat do svý práce,
00:36:24 ale ještě když by viděli i tu moji tvář,
00:36:29 tak bych si připadla před něma úplně odhalená.
00:36:33 Potom jim ujíždí na motorce a ta motorka se mu rozbije.
00:36:38 Takže tady říká:
00:36:39 Co to bylo za zvuk?
00:36:41 Oni se ho ptaj:
00:36:43 Motorka ti nejede?
00:36:45 On říká tý motorce:
00:36:47 Musíš se rozbít zrovna teď?
00:36:49 Skončí to tak, že oni vezmou bouchačku
00:36:53 a takhle ho zastřelej.
00:36:56 Celý by to mělo být o vyspídovanosti
00:36:59 toho současnýho světa a o tom, že máte nějakou techniku,
00:37:04 potřebujete aby fungovala a ona vám nefunguje.
00:37:07 Jako že se vám rozbije telefon, když se potřebujete někomu dovolat
00:37:12 nebo vám dojde benzin v autě, když potřebujete někam nutně dojet.
00:37:17 My si takhle k tobě sednem babi.
00:37:20 Takhle tě tam bude vidět?
00:37:22 Takhle to tam bude vidět.
00:37:24 To je strašný.
00:37:25 Je to strašný?
00:37:26 Nelíbí se vám?
00:37:28 Ne.
00:37:30 Babička by hrozně chtěla, abych přestala vystupovat
00:37:34 pod tou přezdívkou a začala vystupovat
00:37:37 pod svým reálným jménem.
00:37:39 Abych byla poznat a mohla se se mnou chlubit
00:37:42 všem svým sousedkám.
00:37:44 Samozřejmě.
00:37:45 Která babička by to nechtěla, řekněte?
00:37:52 Teď jsme na půdě u mojí babičky a pro mě je to důležitý místo,
00:37:56 protože sem chodím odmalička.
00:37:59 Vždycky mě hrozně bavilo tady otevírat ty různý skříně
00:38:04 a krabice a hledat v nich nějaký tajuplný věci.
00:38:09 Na základě toho, že sem chodím tak ráda
00:38:12 a na základě toho, že moje babička má dům,
00:38:15 kde je 5 různejch půd, jsem vymyslela
00:38:18 divadelní představení, který se odehrává taky na půdě,
00:38:22 a který vzniklo tak, že jsem si řekla,
00:38:25 že vlastně ta půda je nějakej kouzelnej svět,
00:38:29 kde žijou tajuplný bytosti a že by bylo hezký
00:38:32 je přivést k životu.
00:38:34 Tak připravte se, hrajem.
00:38:39 Já si říkám Toy box, podle komiksu Top 10,
00:38:43 kde je postava, která se jmenuje Toy box.
00:38:46 To je komiks o městě plným superhrdinů
00:38:48 a je tam takovej tým, kterej má superschopnosti.
00:38:52 Toybox je postava, která žádný tady
00:38:55 ty superschopnosti nemá a má jenom takový malý
00:38:59 mechanický hračky, který posílá do akce místo sebe.
00:39:11 Vidíš takhle srdce blikající.
00:39:13 To je dárkový balení komiksu, kterej sem dělala,
00:39:17 když můj novej přítel odjel po měsíci, co jsme byli spolu
00:39:24 na měsíc do Německa.
00:39:26 Mě se tady stejskalo, takže jsem mu nakreslila komiks
00:39:30 o tom, jak se mi stejská.
00:39:32 Měl to bejt takovej roztomilej komiks,
00:39:35 jako dárek pro něj, o tom jak se mi stejská.
00:39:38 Potom, jak jsem to začala kreslit, se ten příběh úplně vymknul
00:39:43 z kloubů a začal si dělat, co chtěl.
00:39:46 Jsou to teda skicy.
00:39:47 Je to vlastně komiks, kterej je polotovar.
00:39:50 V tom komiksu se prolínaj různý časový roviny.
00:39:53 Tady je pan vidlička, což je taková postava,
00:39:58 kterou právě vymyslel můj kluk.
00:40:01 Vzal jednou u snídaně rohlík a zapíchnul do něj dvě lžíce
00:40:05 a dal ho na vidličku a říkal, že je to pan vidlička,
00:40:08 tak takhle vlastně.
00:40:10 On ji vymyslel a já jsem ji potom dala
00:40:13 do toho komiksu.
00:40:14 Tady je obří komise Franze Kafky, která je vyrobena
00:40:17 z takovejch zázvorovejch vojáků nebo postaviček ze zázvoru,
00:40:22 komiksovejch.
00:40:23 To jsem já.
00:40:24 Přijdu k nim a oni mi říkaj nějaký různý věci.
00:40:27 Takhle to pokračuje.
00:40:28 Vlastně tu komiksovou postavu odsouděj ke střetu s realitou.
00:40:33 Střet s realitou vypadá takhle.
00:40:37 Tady je realita.
00:40:40 Tady je taková aréna, kde jsou diváci, který fanděj.
00:40:45 Re - a - li - ta.
00:40:47 Ta komiksová postava má tužku, což je vlastně moje jediná zbraň
00:40:51 proti realitě.
00:41:05 To je pohoda to divadlo.
00:41:07 Pozor na ten noťas Kubo.
00:41:09 Jo.
00:41:17 Já sním o velkejch pomalovanejch stěnách domů.
00:41:23 Proto to dělám, protože bych chtěla,
00:41:26 aby takhle vypadaly všechny domy, aby na sobě měli obrázky.
00:41:31 aby si lidi nepsali esemesky, ale aby si psali vzkazy na stěny domů.
00:41:36 Já bojuju těma barvama.
00:41:38 To je vyjádření toho mého boje, že já neházím molotovy,
00:41:42 ale já házím písmenka a barvy, kam můžu nebo na zeď nejradši.
00:41:51 Mám to přečíst nebo si to přečtete?
00:41:54 Můžeš to přečíst?
00:41:55 Jo.
00:41:57 Tak ten první obrázek je:
00:41:59 Během zimy jsem udělala spoustu věcí,
00:42:01 aby sis všimnul, že tě mám ráda.
00:42:03 Začala jsem mít ráda i most, po kterým občas chodíš.
00:42:06 Nikdy se nic nestalo.
00:42:08 Chtěla jsem složit tisíc jeřábu, protože pak se prý člověku
00:42:11 splní přání.
00:42:12 Nakonec mi z toho, co jsem cítila zbyla akorát úzkost.
00:42:15 Už se prosím nikdy nepřibližuj.
00:42:18 To je dost depresivní.
00:42:20 No.
00:42:21 Je to depresivní.
00:42:34 To je, že se zabýváš svým strachem.
00:42:36 Pro mě je důležitý zobrazovat i věci, který mě děsej,
00:42:40 abych je dostala na papír a přestaly pro mě bejt
00:42:44 tak strašidelný.
00:42:55 Já kreslím ze dvou důvodů.
00:42:57 První je, že svět je tak hrozně krásnej,
00:43:00 že se to vůbec nedá vydržet a člověk musí kreslit,
00:43:04 aby mu z toho nevybouchla hlava.
00:43:07 Tak to je první důvod.
00:43:09 Druhej je, že je taky hrozně staršlivej.
00:43:13 Já ráda zobrazuju obě tady ty jeho polohy.
00:43:23 Komiks je pro mě médium svobodnýho vyjádření.
00:43:26 Je to vlastně způsob, jak minimálníma prostředkama
00:43:30 vyprávět příběhy.
00:43:32 Já jsem dlouho pracovala v novinách.
00:43:35 Bavilo mě naslouchat lidským příběhům.
00:43:38 Komiks je takovou šikovnou formou, jak ty příběhy vyprávět,
00:43:42 protože je to silný spojení obrazu a psanýho slova.
00:43:51 Jsou tady různý bezva věci, který se daj použít
00:43:55 jako rekvizity do divadla.
00:43:58 Úplně si dokážete představit, jak ...
00:44:02 Chytil jsem mimozemskej signál.
00:44:21 Mimozemská družice přistává.
00:44:25 A nabourala.
00:44:30 Tak takhle sem si tady hrála, když jsem byla malá.
00:44:34 Ahoj, já jsem Toy box.
00:44:47 Teď pozitivnější zpráva.
00:44:49 U příležitosti svých narozenin vydává nejslavnější současný
00:44:53 komiksový autor ing. Purchart další díl své ságy Můj život.
00:44:58 Jakou radu má pro své méně známé kolegy?
00:45:01 Je to prosté.
00:45:03 Nespoléhat se na druhé a být pilný.
00:45:06 Komiksu čest!
00:45:07 Ahoj!
00:45:13 Ten fór bude prostě v tom, že si to nikdo nespojí?
00:45:17 Tam ale padne to jméno v tý druhý zprávě.
00:45:20 Ne, ne, právě že ne.
00:45:22 Já bych dal spíš první tuhle, nejdřív fabrika
00:45:26 a pak prostě takovej medailonek.
00:45:29 Nyní něco pozitivnějšího, ing. Purchart,
00:45:32 autor stodílné komiksové ságy, dnes vydává další prostě svazek
00:45:39 v nějakým miliónovým nákladu.
00:45:41 A má narozeniny zároveň.
00:45:43 A má narozeniny.
00:45:44 A je to krásný.
00:45:45 To jsou blázni.
00:45:47 Respektive u nich je ten přístup téměř opačnej,
00:45:50 i když používaj třeba reálný fotky, ať už z filmu nebo z novin,
00:45:55 tak ten komiks přetváří do nějakého úplně vlastního světa,
00:45:59 který je možná trošku paranoidní, možná trošku totalitní nebo,
00:46:05 že se z něj moc nedá uniknout.
00:46:07 Zároveň je hrozně svobodný v té vyjadřovací podobě.
00:46:11 My jsme se vlastně teďka vrátili k metodě,
00:46:15 s kterou jsme začínali.
00:46:16 Tady ten archiv jsme pořád používali dokola,
00:46:21 recyklovali v těch prvních komiksech a teďka.
00:46:24 Nejčastěji si už ty situace nafocujeme
00:46:28 a pak je překreslujeme.
00:46:30 Mezifáze byl internet, protože tam taky jsou toho stohy.
00:46:34 Nás ze začátku hodně bavilo to hledání těch záběrů,
00:46:37 ta jiná interpretace těch věcí.
00:46:40 Třeba v té První knize jsme to hodně měli
00:46:44 o té manipulaci médií.
00:46:49 Mám to dát takhle sem?
00:46:51 No do toho rožku, ať tady je ještě místo na...
00:46:55 Já bych to dal do horního.
00:46:57 Ty jejich příběhy jsou opravdu nejdůležitější v tom,
00:47:00 s jakými strukturami a scénáři pracují,
00:47:03 je to velmi rafinované, prolínání příběhů.
00:47:06 Postavy se během příběhu proměňují, náhledy na ně.
00:47:10 Tohle všechno je v českém komiksu relativně nové.
00:47:13 Je vidět, že mají i zkušenosti
00:47:16 právě s psaním scénářů pro film.
00:47:19 Napadlo nás, že by to mohlo bejt
00:47:21 na principu dvou televizních zpráv, v rámci prostě televizních zpráv.
00:47:28 Zkusili bysme tam uplacírovat Jožku Lipníka,
00:47:31 kterej by byl moderátorem té televizní stanice,
00:47:37 kterej ty zprávy nějak komentuje.
00:47:41 Kdo to je ing. Purchart?
00:47:43 Ing. Purchart je pravděpodobně soused Jirky Gruse z Trutnova.
00:47:49 Tohle nám aspoň říkal.
00:47:50 Když jsme teďka připravovali takový komiksový projekt Brutto,
00:47:56 s Jirkou Grusem, kterej by měl na podzim vyjít.
00:48:00 On dělal návrhy obálky a vymyslel, že jsme autoři komiksů
00:48:04 v narozeniny ing. Purcharta.
00:48:07 My bychom ho chtěli tímto pozdravit a dát tomu tenhle stejnej název,
00:48:14 když je ta příležitost.
00:48:30 Je to takový téma, že vidím, že se snažíte nějak
00:48:33 v tom zorientovat nebo nastolit něco,
00:48:35 rozvířit nějaký názory nebo debatu.
00:48:38 Já tam asi docházím k tomu, že pro mě to místo je asi
00:48:44 v nějakým tom sešitu nebo knížce, v té intimní podobě.
00:48:49 Kdy člověk vlastně o samotě si prožije něčí svět,
00:48:55 že to má lidský měřítko.
00:48:57 Vlastně na minimálním prostoru, s minimálníma prostředkama,
00:49:02 který k tomu ten autor potřeboval vlastně může vzniknout něco,
00:49:06 co může inspirovat.
00:49:08 ZPĚV.
00:49:12 Ve stínech mocných stromů rostou hřiby.
00:49:20 V rybníce pod měsícem, plavou ryby.
00:49:28 V černé vodě pod hladinou bílých odlesků
00:49:32 v bahně mezi chaluhami se chystám na desku.
00:49:36 Ve stínech mocných stromů, rostou hřiby.
00:49:44 Poslouchám od Smetany Vyšehrad a Vltavu,
00:49:52 dnes mi zase kdosi hodil žigulíka na hlavu.
00:50:00 K tomu ještě přibylo mi osm starých párů bot,
00:50:04 starý bojler ještě funkční, ale ten mi přijde vhod.
00:50:08 Ve strínech mocných stromů, rostou hřiby.
00:50:16 Dno je komplet odpadkama všeho druhu poseté.
00:50:24 Vozový park různých značek, mnohé sotva ojeté.
00:50:32 Zkrátka mám tu scifi město, to by zíral Bradburry,
00:50:37 dráty, špony, cédéromky a podivné brebery.
00:50:41 Ve stínech mocných stromů, rostou hřiby.
00:50:47 Já jsem Vojta Mašek a pracuju v Monsterkabaretu Freda Brunolda
00:50:54 jako scénarista a výtvarník.
00:50:56 Já se jmenuju Džian Baban a jsem člen
00:50:59 Monster kabaretu Freda Brunolda a jsem v něm zaměstnanej
00:51:03 jako scénarista a dopisovatel.
00:51:07 Mohl bych vás poprosit, jestli byste nám nepřipravili
00:51:11 komiks na téma, místo komiksu?
00:51:13 Místo komiksu?
00:51:14 Jako místo nebo...?
00:51:16 Jako místo komiksu.
00:51:18 Místo komiksu jako místo nebo co je místo komiksu?
00:51:21 Něco místo komiksu.
00:51:23 Tak jo.
00:51:24 Dobře.
00:51:25 Je to zcela na vás, volná tvorba.
00:51:27 Tak jo.
00:51:29 Tak to zkusíme.
00:51:30 Tak do toho.
00:51:31 HUDBA, ZPĚV.
00:51:32 Lidé dneska do rybníka hází všechno co sedá,
00:51:35 véháesky, umývadla, svázanýho souseda.
00:51:38 Z vody dávno přešel já sem nachlazené lahvové.
00:51:41 V mlze barvy fialové se vyznám už jen hmatově.
00:51:44 Je to všechno nad mé síly, tak poslouchám Smetanu
00:51:47 a dotace od Unie sotva někdy dostanu.
00:51:49 Ve stínech mocných stromů, rostly hřiby.
00:51:51 Skryté titulky: Marie Butula Cichá.
00:51:54 .
Režisér Jan Motal otevírá pohled na přítomnost a budoucnost českého komiksového nebe portréty několika současných tvůrců (2009)
Netradiční dokument, který vizuálně přitažlivou formou, odkazující na blízkost filmové a komiksové řeči, nahlíží do života a tvorby několika mladých komiksových autorů „Generace nula“, kteří bez vidiny hmotného nebo mediálního úspěchu, jdou svou „komiksovou“ cestou životem.
