Jakub má dlouholetý vztah se svou přítelkyní a chystá se ženit. Jak on a lidé v okolí zvládnou jeho dvoudenní přeměnu v homosexuála? (2009). Připravili: R. Samko, O. Dabrowská a P. Bureš
Slovníček
Homosexualita – (z řeckého homós stejný a latinského sexus, pohlaví) je výhradní nebo převažující erotická náklonnost k osobám stejného pohlaví. Používají se také označení homosexuální orientace, homosexuální preference, homosexuální zaměření, homosexuální založení a další.
Jako první použil termín homosexualita v roce 1869 rakousko-uherský psychiatr maďarské národnosti Karl Maria Kertbeny (psán též Károly Mária Kertbeny, do roku 1847 Karl Maria Benkert) v traktátu proti soudobé pruské legislativě. Následovali Gustav Jäger, Richard von Krafft-Ebing a Magnus Hirschfeld.
V roce 1973 vyřadila homosexualitu ze seznamu chorob Americká psychiatrická asociace a v roce 1992 Světová zdravotnická organizace.
Homosexuální založení se obvykle projevuje celoživotně v citové a vztahové rovině. Za příznivých okolností bývá spojeno se schopností vytvářet plnohodnotný citový vztah s osobou téhož pohlaví stejně jako u osob heterosexuálních. Za nepříznivých okolností může vést k neurotizaci, asociálnímu způsobu života nebo sebevraždě a různým formám společenského odmítání, stigmatizace nebo i k vážnému ohrožení jejího života ze strany společenského okolí.
Podle některých teorií a zkušeností (Sigmund Freud, Alfréd Kinsey, ale i některých dnešních zastánců tzv. reparativní terapie) je homosexuální reaktivita v různé či stejné míře vlastní většině lidí, třebaže u většiny jako nedominantní vlastnost: může se projevovat například citovou hloubkou v běžných a akceptovaných sociálních vztazích (přátelství, idea mužských spolků atd.).
Slovem homosexualita bývají někdy označovány i tzv. homosexuální chování, míněn například pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví, často bez ohledu na souvislost s homosexualitou v prvním významu.
Homosexuální identita – označení nebo sebeoznačení nějakého člověka za odlišného kvůli jeho homosexualitě v prvním nebo druhém významu slova, život ve stejnopohlavním párovém vztahu.
Sexualita – Je definována jako souhrn všech somatických i psychických složek souvisejících s rozdíly mezi pohlavími a z nich vyplývajícími projevy lidského chování. Zahrnuje výběrové tendence směřující ke sbližování mezi jedinci různého pohlaví s cílem sexuálního vzrušení a ukojení. Sexualita je spojena s vývojem etických a estetických tendencí. – Děti si svou sexuální identitu uvědomují ve věku asi 3 let. V tomto období se zpravidla objevuje počátek zájmu o záležitosti sexu. Dětská sexualita, v níž se zvýšený zájem o sexuální objekty a situace promítá mimo jiné do specifického okruhu her, je pokládána za důležitou oblast formování osobnosti. Je vývojovým stadiem, na něž bezprostředně navazují psychobiologické a psychosociální procesy dozrávání utvářející psychofyziologický rámec puberty.