Modelka a vicemiss Kateřina Pospíšilová patří mezi nejkrásnější české dívky. Jak moc je její život postaven na kráse zjistíme, když ji na krátkou dobu ztratí (2009). Připravili: R. Samko, J. Matějková a P. Bureš
00:00:22 Tak Káťo, pojď! Hezký tělo něco stojí!
00:00:42 Tak teď máme devět, dáme deset. Pojď! Pojď! Sama!
00:00:47 A sama, pojď, pojď!
00:00:50 Víc dolů. Víc dolů...
00:01:30 Vážení diváci, vítejte u dalšího dílu Experimentu.
00:01:33 Tento díl bude o lidech,
00:01:34 kteří následkem úrazu přišli o svou tvář.
00:01:37 Jaké to je, žít se znetvořenou tváří,
00:01:39 si na vlastní kůži vyzkouší
00:01:40 modelka a herečka Kateřina Pospíšilová.
00:01:43 Její mentorkou bude paní Helena Povejšilová,
00:01:45 žena, která s tímto údělem už žije téměř čtyřicet let.
00:01:51 Kateřino, já bych ti chtěl poděkovat,
00:01:52 že se účastníš našeho experimentu, máš můj obdiv.
00:01:56 Na dva dny ztratíš krásu, budeš mít popálenou tvář.
00:01:59 Co myslíš, co to s tebou udělá?
00:02:03 Úplně si to nedokážu představit do té doby,
00:02:05 než to skutečně na obličeji budu mít,
00:02:07 nicméně jsem ráda, že se tohoto experimentu můžu zúčastnit,
00:02:10 protože myslím, že se o sobě něco dozvím.
00:02:14 Popáleniny jsou podle odborníků to nejhorší postižení.
00:02:18 Co to udělá třeba s tvojí rodinou, profesí?
00:02:21 Co se týče osobního života, tam si úplně jistá nejsem.
00:02:26 U rodiny by to bylo určitě v pořádku, u přítele nevím,
00:02:32 ale co se týče modelingu,
00:02:34 určitě by ubylo nabídek, možná by nepřišla žádná,
00:02:39 ale v herectví by možná přicházely další nabídky.
00:02:42 Jaké?
00:02:43 Sci-fi?
00:02:45 Kateřino, jsi krásná, máš přízeň mužů, najednou by to bylo jinak.
00:02:49 Bála by ses chodit mezi lidi?
00:02:51 Určitě bych se ze začátku bála.
00:02:53 Já si myslím, že bych asi vůbec nevycházela do společnosti předtím,
00:02:58 než bych se nějakým způsobem vyrovnala s tím,
00:03:00 že tento handicap mám.
00:03:01 Jak bys to řešila?
00:03:04 Jak říkám, napřed bych se s tím nějakým způsobem,
00:03:08 možná i za pomoci psychologa vyrovnala,
00:03:10 a potom bych teprve do společnosti vyšla.
00:03:13 Měla jsi někdy nějaký vážný úraz?
00:03:15 Vážný ne, ale jizvy mám,
00:03:18 jednu na koleni a druhou mám tady na zádech.
00:03:24 -Vadí ti to při práci?
-V modelingu jo.
00:03:34 Kateřino, já bych ti chtěl představit
00:03:36 paní Helenu Povejšilovou.
00:03:37 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:03:39 Ta se stane tvojí mentorkou.
00:03:40 Kateřina Pospíšilová, herečka, modelka.
00:03:42 Zítra se Kateřině změní tvář. Co ji čeká?
00:03:50 Káťu čekají určitě úšklebky lidí, nebo co jsem zažila třeba já,
00:03:55 tak nejhorší jsou takoví ti výrostci,
00:03:58 když je jich víc pohromadě, puberťáci,
00:04:02 tak i nepříjemné řeči jako: "Podívej se, jak je hnusná!“,
00:04:07 nebo "Podívej se na ten ksicht!“
00:04:11 Nebo zase malé děti, z toho jsem vždycky měla obavy,
00:04:14 protože jsem nevěděla, jak budou reagovat.
00:04:19 Na to se připravte, že to není žádný med.
00:04:23 Jak se má tedy Kateřina zachovat
00:04:24 v těch situacích, které jste tady teď líčila?
00:04:28 Abych řekla pravdu,
00:04:30 ty první roky, než jsem se vdala, než jsem měla děti,
00:04:34 tak jsem to snášela hodně špatně.
00:04:37 To jsem plakala,
00:04:38 ale časem jsem si vytvořila takovou obranu,
00:04:43 že to nevnímám, i když to slyším,
00:04:46 ale už se mě to tak nedotýká, jako se mě to dotýkalo.
00:04:50 Prostě už jsem se obrnila.
00:04:51 Nebo naopak ještě koukat drze na toho, kdo civí,
00:04:56 nebo vám něco takového říká.
00:04:59 A už jsem se také naučila třeba říkat: "Co koukáš?“
00:05:02 Ale ze začátku to pro mě bylo hrozné,
00:05:04 to jsem probrečela moc času.
00:05:19 Proč jsou popáleniny nejhorším úrazem, nehorším postižením?
00:05:25 Ony se řadí mezi velmi těžké úrazy s velmi těžkými následky
00:05:27 z toho důvodu, že člověk, který je popálen,
00:05:30 a to popálen v hloubce třetího stupně,
00:05:33 už nikdy nevypadá tak, jak vypadal před úrazem.
00:05:36 Když si zlomíte nohu,
00:05:37 tak jste třeba několik týdnů upoután na lůžko,
00:05:39 ale pak chodíte a nic na vás není vidět,
00:05:42 kdežto popálenina vždycky zanechá nějaké následky.
00:05:46 Jak budou na Kateřinu reagovat příbuzní, přítel,
00:05:49 ti lidé nebudou vědět,
00:05:50 že je to jenom role, že je to jenom hra.
00:05:55 To by mě samotnou zajímalo, ale asi to bude zděšení.
00:06:00 Myslíte, že ji to raní, když uvidí nebo ucítí, nějaký pocit...
00:06:04 To jo, to ji určitě raní,
00:06:07 protože jestliže uvidí nějakou špatnou odezvu z jejich strany,
00:06:14 tak se jí to dotkne.
00:06:17 Co myslíte, přítel, jak bude reagovat?
00:06:21 Měla byste se asi připravit na to nejhorší,
00:06:24 to zděšení ve tváři příbuzných nebo blízkých a přítele,
00:06:29 asi to pro vás nebude nic milého.
00:06:34 V kolika letech jste začala vnímat, že maminka má postižení?
00:06:38 Zhruba v té pubertě to bylo asi nejtěžší.
00:06:42 Co bylo to nejtěžší?
00:06:43 Reakce těch lidí, jak koukali, šeptali si.
00:06:54 Řeknu příklad, když jsme třeba jeli v autobuse,
00:06:57 tak mi to bylo tak nepříjemné,
00:06:59 že jsem je kolikrát až okřikla, že jsem řekla: "Už stačí!“
00:07:06 Bylo to nepříjemné.
00:07:11 To bylo v pubertě, nebo ve dvanácti, třinácti letech,
00:07:13 jsem se kolikrát i vyhýbala tomu, abych s mamčou někam ven šla.
00:07:19 Mě by určitě zajímalo, jak se vám to hlavně stalo?
00:07:23 Káťo, mně bylo devatenáct, chytla jsem se předtím party,
00:07:27 nechodila jsem domů, chodila jsem za školu,
00:07:31 takže to vyústilo tak, že jsem nevěděla kudy kam,
00:07:35 chtěla jsem spáchat sebevraždu.
00:07:38 Pustila jsem si plyn
00:07:42 a od plynové ledničky, co měli tenkrát naši v kuchyni,
00:07:46 tak to bouchlo protože ten plamínek...
00:07:50 a mě to hodilo přímo na ten sporák.
00:07:52 Ten se zapálil a mě to na něj hodilo.
00:08:04 Čísla jsou neúprosná,
00:08:05 každý sedmý člověk s popálenou tváří se pokusí o sebevraždu. Proč?
00:08:13 Tvář souvisí se sociální identitou.
00:08:15 Teď mě nenapadá lepší slovo, ale je to prostě identita člověka
00:08:17 a to, k čemu dochází, co je popsáno v literatuře,
00:08:20 je takzvaná sociální smrt těch lidí.
00:08:23 To znamená, že člověk se stahuje z okolí,
00:08:26 přestává komunikovat s lidmi,
00:08:28 a často se identifikuje s diagnózou,
00:08:30 s postižením, které má.
00:08:32 To vede k tomu, že je tak izolovaný a vlastně i psychicky vyčerpaný,
00:08:36 že to může vést k sebevraždě.
00:08:38 Poznali vás lidi zpátky, kteří o tom třeba nevěděli?
00:08:42 Abych vám pravdu řekla, někteří taky ne.
00:08:44 Někteří mě nepoznali a někteří dělali, že mě neznají,
00:08:49 protože když zjistili...
00:08:51 Takže můžu očekávat,
00:08:53 že se ke mně náhodou třeba někdo nebude hlásit?
00:08:56 Ano. A podle toho člověk pozná, kdo je přítel a kdo ne.
00:09:00 Kdo se jen tak celá léta nebo celé roky přetvařoval,
00:09:04 nebo dělal ze sebe kamaráda.
00:09:16 Tak Kateřino, naposledy se podívej na svoji tvář.
00:09:20 Za malou chvíli ti naše maskérka nalíčí popáleninu druhého stupně.
00:09:23 -Můžeme na to?
-Jdeme na to.
00:10:14 Kateřino, tvoje tvář se výrazně změnila.
00:10:17 -Podíváme se?
-Určitě.
00:10:20 Možná, že to bude ale nepříjemné překvapení.
00:10:27 Co cítíš?
00:10:31 Samozřejmě omezená pohyblivost krku i oka,
00:10:37 je to nepříjemné.
00:10:40 Jak reagují lidé, když se prvně vidí?
00:10:44 Máme tady svého psychologa,
00:10:45 i střední zdravotní personál je vyškolen v tom smyslu,
00:10:48 že to pomaloučku pacientovi předkládá,
00:10:52 že to nebude úplně všechno optimální.
00:10:54 I rodina je poučená,
00:10:56 jak se svým příbuzným má mluvit a na co ho má připravovat,
00:10:59 takže to pro ně není takový šok.
00:11:07 -Dobrý den, já mám studené ruce.
-Dobrý den.
00:11:09 -Katka Pospíšilová, těší mě.
-Těší mě.
00:11:14 Já jsem se vás chtěla zeptat,
00:11:17 jestli bychom dneska mohli udělat fotky.
00:11:19 To určitě.
00:11:46 Můžu se vás zeptat?
00:11:47 -Vy jste profesionální fotograf.
-Ano.
00:11:51 Mohl byste mi poradit?
00:11:53 Myslíte si, že ještě budu moci pracovat jako modelka?
00:11:56 Oj, oj, oj,
00:11:58 to v takovém stavu na normální práci, to určitě ne.
00:12:04 Když máš něco za sebou a v konkurenci s ostatníma holkama,
00:12:09 proč by si tě brali popálenou, proč?
00:12:13 Na profil zleva, nebo proč? Víš?
00:12:16 -Vůbec?
-V klasickém modelingu vůbec.
00:12:21 Že jsem jiná?
00:12:26 Víš jak, ti jiní to zatím nemají úplně lehké.
00:12:34 Kateřina hned na začátku zjistila, že modeling už nebude moct dělat.
00:12:37 V té konkurenci dívek by neuspěla.
00:12:40 Jak to takový člověk řeší?
00:12:43 Asi ze začátku by se uzavíral doma,
00:12:46 určitě by nechtěl, aby ho cizí lidi viděli.
00:12:48 Možná jenom v tom kruhu rodinném, že si na něj zvyknou časem.
00:12:53 Třeba postupně časem, jak by viděla, jak se k ní chová okolí,
00:12:59 tak by se odvážila jít ven a třeba si najít i jinou práci.
00:13:09 -Dobrý den, máte přání?
-Dobrý den.
00:13:12 To seš ty!Ahoj!
00:13:15 -Ahoj, čau.
-Co se stalo?
00:13:17 -Já ti zavolám Evču, jo?
-Děkuju.
00:13:21 Evčo!
00:13:23 Tak mě napřed ani nepoznali...
00:13:27 -Ahoj!
-Čau!
00:13:33 Posaď se!
00:13:38 -Tak co na to říkáš?
-Pěkný!
00:13:51 Tak nějakým způsobem budeme muset vymyslet,
00:13:56 jak se bude naše spolupráce dál odehrávat.
00:13:58 To jsem se právě přišla zeptat.
00:14:00 Já ti mám dělat tvář
00:14:02 a musíme vymyslet, jak to půjde dál,
00:14:06 jestli vůbec mi tu šanci dáš, nebo ne.
00:14:10 Upřímně, je to strašný.
00:14:13 Je to na předělání celé kampaně, ale já bych se té šance nevzdávala.
00:14:20 Kateřina se nechtěla vzdát toho modelingu,
00:14:22 měla se stát tváří kosmetického salónu.
00:14:26 Majitelka ji dala naději, bohužel ale malou.
00:14:30 Já si myslím,
00:14:32 že Kateřina by těžko hledala nějaké uplatnění v tomto oboru,
00:14:36 že by jí dlouho trvalo,
00:14:38 než by se z toho i psychicky dostala.
00:14:42 -Byla by bezradná?
-Asi jo. Zprvu jo.
00:14:46 Zezačátku určitě a potom až by se trošičku obrnila,
00:14:50 možná, že by to pro ni dopadlo dobře, nevím.
00:14:55 Co budeš dělat dál, kdyby naše spolupráce nemohla fungovat?
00:15:00 Čím se budeš živit? Na co se chceš zaměřit?
00:15:02 Přemýšlela jsi o tom?
00:15:05 Přiznám se, že jsem o tom trošičku přemýšlela,
00:15:09 asi bych se začala věnovat nějaké manuálnější práci.
00:15:43 Kateřina se zašla zeptat na práci do restaurace.
00:15:46 Myslíte si, že to je to prostředí, kde by mohla opravdu pracovat?
00:15:50 Já myslím, že by jí to nedělalo dobře na psychiku,
00:15:53 že by určitě po pár dnech utekla.
00:15:56 Co by bylo to nejhorší? Co by jí vadilo?
00:15:58 Určitě pohledy, já nevím,
00:16:00 možná by zaslechla nějaké řeči o tom, jak vypadá.
00:16:05 Asi kvůli tomu.
00:16:07 To znamená, srazilo by ji to na dno ještě víc?
00:16:08 Určitě. Na psychice by jí to nedodalo.
00:16:36 Ty vole, viděl's to?
00:16:45 Podívej, smrt!
00:16:47 -Hele, proč jste na mě pokřikovali?
-Co?
00:16:50 No, proč jste na mě předtím pokřikovali?
00:16:56 Opravdu ne?
00:17:02 Já myslím, že jsem vás moc dobře slyšela.
00:17:11 Kateřina se neubránila ani pohledům na ulici.
00:17:13 Jak dlouho se to dá vydržet?
00:17:16 Musí se to vydržet, protože musíte žít.
00:17:22 Takže ten život vás donutí.
00:17:25 Ale člověk se musí trošku obrnět, nevnímat to tolik
00:17:28 a potom to tak nějak jde.
00:17:32 Pokud se stane,
00:17:33 že jsou lidé na ulici, kteří se na vás příliš dívají,
00:17:36 kteří pokřikují nebo se přímo vysmívají, s tím se moc dělat nedá,
00:17:39 protože toto je skutečně velmi primitivní reakce,
00:17:41 kterou ti lidé mají.
00:17:42 A často je to dané tím,
00:17:44 že oni sami mají obrovský strach z toho,
00:17:46 že by se jim stalo něco podobného, takže oni se tím víc vysmívají.
00:17:50 S tím se moc dělat nedá.
00:17:51 Pokud by to bylo například ve školách,
00:17:53 pokud je to popálené dítě, tak tam se s tím pracovat dá.
00:17:57 Děti jsou přirozeně zvědavé
00:17:58 a pokud nejsou dobrým způsobem informované,
00:18:00 tak ze zvědavosti si často vymýšlejí
00:18:03 různé nepravdivé historky o tom, jak se stal ten úraz a tak dále.
00:18:06 Ale tam se pracovat s okolím dá.
00:18:10 V jednu chvíli se Kateřina rozhodla jít ke skupině pubescentů,
00:18:13 od kterých zaznívaly urážky.
00:18:15 Je to ta cesta, jak to řešit?
00:18:18 Asi není, protože dneska je to tahle parta,
00:18:21 podruhé můžete potkat jinou partu a ta vám řekne to samé.
00:18:27 To znamená, nejde o to se zavřít doma a být jenom doma,
00:18:30 musí se člověk naučit i vyjít na ulici a snést to?
00:18:35 Určitě!
00:18:37 -Jak se to dá naučit?
-Časem asi, časem.
00:18:40 To víte, že ze začátku je to nepříjemné, jde to těžko,
00:18:44 ale člověk se to časem naučí.
00:18:47 Jak vnímáte maminku?
00:18:48 Já ji obdivuju, hrozně moc ji obdivuju.
00:18:53 Já jsem se zkoušela vžít do situace maminky
00:18:55 a já bych asi takový život, jaký ona vede,
00:18:58 já bych ho asi nedokázala s tímhle handicapem žít.
00:19:12 Prošla jsi se městem, dívali se po tobě lidé?
00:19:15 Dívali, hodně.
00:19:18 Co to bylo za pohledy, jak jsi to cítila?
00:19:22 Je to nepříjemné, jasně, jsi středem pozornosti,
00:19:24 nechtěně jsi středem pozornosti.
00:19:27 Jeden den se to dá vydržet, ale delší dobu bych to nechtěla,
00:19:32 pořád bych to nechtěla.
00:19:33 -Vadilo ti to?
-Je to nepříjemné, určitě.
00:19:37 -Chtěla bys mít rodinu?
-Chci děti, určitě.
00:19:40 Zkus se vžít do role,
00:19:41 že to dítě s tebou nebude chtít mezi lidi, na ulici.
00:19:45 Víš co, na tohle se hrozně těžce odpovídá.
00:19:48 Já doufám, že v takové situaci nikdy nebudu.
00:19:52 Nikdy jsem takovou situaci nezažila a nevím...
00:19:57 Jak na vaše postižení reagují děti?
00:20:00 Děti jsou pravdomluvné, bezprostřední,
00:20:04 takže člověk by se jim měl snažit -
00:20:06 nebo já se jim snažím vysvětlovat, jak se to stalo, proč se to stalo.
00:20:11 -Přijímají to?
-Přijímají a jsou naopak zvědavé.
00:20:14 Ještě se vyptávají dál a dál. A proč?
00:20:17 Znáte to, malé děti...
00:20:22 Kateřina měla strach se ukázat hned svému příteli,
00:20:26 tak se s ním nejdříve spojila po Skypu.
00:20:28 Mám pro tebe překvapení.
00:20:31 Aha. A jaké překvapení? Co se stalo?
00:20:35 Něco se stalo, nebo co?
00:20:37 -No...
-Co to je, moc nevidím!
00:20:42 Řekni mi, co to je, prosím tě!
00:20:44 Zvětši si trochu obrazovku, mám trochu popálený obličej.
00:20:49 To je jako make up, viď?
00:20:52 A co to je, Katko, prosím tě? Proč máš takový..?
00:20:58 -Proč ho mám popálený?
-No.
00:21:02 Já ti to potom řeknu, já ti to potom vysvětlím.
00:21:05 Jaké jsou ty první bezprostřední reakce nejbližších?
00:21:09 Někdo projeví lítost, podle toho, jak je silný,
00:21:12 někdo to přehlíží.
00:21:15 Strach, obavy, dotknutí?
00:21:18 Možná zpočátku, ale potom už ne, potom to vymizí.
00:21:22 Od blízkých to je něco jiného, než od cizích.
00:21:27 -Todde?
-Jo?
00:21:31 Co kdyby to bylo vážný, tohle, kdyby to nebyl jenom make up?
00:21:36 To je test na mě?
00:21:38 -Chtěl bys mě ještě vidět?
-No tak test, to víš, že jo.
00:21:41 -Když nejsi modelka a jsi...
-Přesně tak, už nejsem ta krásná.
00:22:41 Pokud se stane závažný popáleninový úraz,
00:22:43 tak jak pomoci tomu člověku, pokud jste jeho příbuzní,
00:22:46 pokud jste rodiče, partneři, přátelé?
00:22:49 Je důležité, že zejména postižení obličeje
00:22:53 znamená často postižení identity toho člověka.
00:22:56 Podporovat identitu a kompetence toho člověka, řešit problémy.
00:23:01 Identita je v tom, co ten člověk zvládá, v čem je dobrý,
00:23:03 ať je to sport nebo kultura,
00:23:05 ať je to zaměstnání, které vykonává.
00:23:07 Někdo je dobrý ve vztazích,
00:23:09 v tom, že má citlivou sociální inteligenci,
00:23:11 někdo je dobrý manuálně,
00:23:13 každý člověk má schopnosti,
00:23:15 které je potřeba podporovat, objevit,
00:23:17 aby se ta identita člověka znovu posilovala.
00:23:21 Helenko, já vám děkuji,
00:23:22 že jste měla odvahu přijít do našeho Experimentu.
00:23:25 A teď se pojďme všichni podívat,
00:23:27 jak dopadlo setkání Kateřiny s jejím přítelem.
00:23:31 To jsem zvědavá...
00:23:34 Jo!
00:23:37 Ahoj, čau!
00:23:42 Tak teď je asi jedno, jestli ztratím vlasy nebo budu tlustej.
00:23:49 To je úplně jedno.
00:23:51 -Hezký, ne?
-Hezký. Ja, ja, jaj...
00:23:54 Pusinku, polib mě na tvář...
00:24:01 Kateřina je už odlíčená, já ji tady vítám.
00:24:03 -Ahoj.
-Ahoj.
00:24:06 Je vidět, že to líčení na tobě nezanechalo žádné následky,
00:24:10 jak to probíhalo?
00:24:12 Slečna maskérka odvedla skutečně výbornou práci,
00:24:14 takže i při odličování to neměla snadné,
00:24:17 ale zvládly jsme to.
00:24:18 Dokázala jsi se vcítit do té role popálené dívky?
00:24:21 Víš co? Myslím, že úplně ne.
00:24:25 Jaká byla tvoje nejhorší zkušenost?
00:24:27 Nejhorší zkušenost ten den bylo pro mě to,
00:24:31 že jsem byla neustále středem pozornosti
00:24:32 ve chvílích, kdy jsem si to nepřála.
00:24:35 Co by pro tebe bylo nejhorší?
00:24:37 Nejhorší by pro mě bylo určitě oznámit to rodičům, blízkým.
00:24:43 Já doufám, že se ti taková situace nikdy v tvém životě nestane.
00:24:46 Kateřino, já bych ti chtěl poděkovat za to,
00:24:47 že jsi se zúčastnila našeho experimentu
00:24:50 a přeju ti všechno nejlepší.
00:24:51 Děkuju moc. I štábu děkuju.
00:24:54 Dnešní experiment je u konce.
00:24:56 Chtěli jsme vám ukázat,
00:24:57 jaká úskalí skrývá život se znetvořenou tváří.
00:25:00 Není to jednoduché, co říkáte?
00:25:02 Těším se příště na viděnou!
00:25:05 Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2009
|
Modelka a vícemiss Kateřina Pospíšilová patří mezi nejkrásnější české dívky. Jak moc je její život postaven na kráse zjistíme, když ji na krátkou dobu ztratí. Kateřina Pospíšilová, česká vicemiss, je nádherná žena. Muži jí nadbíhají, všude se automaticky stává středem zájmu. Každý si ji rád prohlédne. Dokáže si představit žít bez své krásy? V pátém díle Experimentu uvidíme, jak se tvář krásné Kateřiny promění pod maskou popáleniny druhého stupně. Mentorkou-rádkyní Kateřině bude Helena Povejšilová, které před mnoha lety oheň navždy zdeformoval tvář. Kateřina se nejdříve pokusí zachovat práci v modelingu, kde však dostane okamžitě příkrou zpětnou vazbu. Podaří se jí prosadit v jiném povolání? Jak zvládne pohledy na ulici? Co na její novou tvář řekne její přítel? V pořadu se diváci seznámí s životem v kůži člověka se znetvořenou tváří. Helena Povejšilová ukáže své fotografie a sdělí své zážitky s reakcemi okolí. V pořadu promluví také dcera paní Povejšilové, která jako malé dítě špatně nesla posměšky okolí na matčino postižení. |
|
Slovníček |
|
U popálenin platí, že je lépe úraz vždy přecenit! Při hlubokém popálení vznikají jizvy, které jsou celoživotním následkem. Jejich léčba je dlouhodobá, většinou celoživotní. Neexistuje žádná metoda, která by jizvy úplně odstranila. Velmi složitými a náročnými rekonstrukčními operacemi lze většinou zabezpečit v prvé řadě základní funkce tak, aby nedocházelo k poruchám a omezení hybnosti. Kosmetické operace jsou možné jen s velkými omezeními. Poškození velkého rozsahu nelze jednoduše nahradit z nepostižených ploch. Alespoň částečnou naději přináší v současné době metoda náhrady jizevnatých ploch expandováním nepopálené kůže, ale i tato metoda má své omezené možnosti. U pacientů s popálením tváře dochází často k sebevraždám. V tomto případě se hovoří o tzv. sociální identitě. Sociální identita to je naše tvář. Ve chvíli, kdy ji máme hodně znetvořenou, lze to vnímat jako sociální smrt. Proto je velmi důležité u pacientů s popálenou tváří podporovat jejich identitu. Rozvíjet to, v čem je člověk výjimečný, k čemu má talent, aby se zvedlo jeho sebevědomí a mohl mít radost z věcí, které zvládá a ve kterých může být prospěšný sobě a společnosti. |
 Popáleniny Dělení popálenin První pomoc Prevence Rozhovor s Kateřinou Pospíšilovou Realizační tým |