Během nejrizikovějšího prvního roku života lidských mláďat proběhnou neuvěřitelné vývojové kroky. Nové možnosti vědy přinášejí důkazy. Dokument BBC
00:00:15 Děti...
00:00:17 Přicházejí na svět nahé...
00:00:19 osamocené...
00:00:21 neschopné chodit, mluvit a samy se nakrmit.
00:00:26 Jsou nejbezmocnější ze všech mláďat na této planetě.
00:00:34 Za jeden jediný rok -
00:00:37 který je zároveň nejnebezpečnějším v jejich životě -
00:00:40 se z bezmocného mláděte stane tvor,
00:00:43 před nímž leží ty největší možnosti...
00:00:51 Jediný primát, který chodí po dvou nohou.
00:00:58 Vědci dnes mají možnost studovat děti a jejich vývoj
00:01:02 do mnohem větší hloubky než kdykoli předtím.
00:01:06 Díky tomu se dovídáme nové informace o revoluční proměně,
00:01:10 kterou tito noví človíčkové musejí během jednoho roku projít,
00:01:15 aby přežili...
00:01:17 od prvního nádechu...
00:01:20 po první krok.
00:01:37 Česká televize uvádí americký dokument
00:01:41 Dětský svět
00:01:50 Sledujete jedinečný okamžik... dítě narozené pod vodou.
00:01:55 Stále se ještě nevynořilo, aby se poprvé nadechlo.
00:02:01 Člověk se v průměrně dlouhém životě
00:02:04 nadechne víc než 600 milionkrát.
00:02:07 První nádech je ale zdaleka ten nejobtížnější a nejnebezpečnější.
00:02:13 Do této chvíle dítě dostávalo kyslík z matčiny placenty
00:02:17 a jeho plíce jsou částečně zkolabované.
00:02:21 V tomto stavu byly v matčině děloze celé měsíce.
00:02:26 To všechno se ale po příchodu na svět změní,
00:02:29 jakmile se dítě pokusí o nejobtížnější nádech života.
00:02:34 První rozepnutí plic vyžaduje úsilí
00:02:37 deset až patnáctkrát větší než normální nadechnutí.
00:02:43 Jakmile se novorozenec nadechne, tekutina obsažená v plicích
00:02:47 se začne vstřebávat do krevního oběhu.
00:02:51 První nádech musí být natolik silný,
00:02:54 aby nafoukl miliony plicních sklípků jako miniaturní balonky.
00:02:59 Výdech také není nic jednoduchého.
00:03:02 Aby plíce dítěte znovu nezkolabovaly,
00:03:05 musí být vnitřek každého plicního sklípku
00:03:08 potažen látkou zvanou surfaktant.
00:03:11 Pokud nejsou, plíce zase splasknou.
00:03:14 Může k tomu dojít z mnoha různých příčin.
00:03:22 Na svět přišel nový chlapec.
00:03:31 Brzy je zřejmé, že něco není v pořádku.
00:03:37 Novorozenec nedýchá.
00:03:49 Těsně před porodem nebo v jeho průběhu
00:03:52 trpěl nedostatkem kyslíku,
00:03:54 což vyvolalo vyloučení mekonia, jeho stolice, do plodové vody.
00:04:01 Mekonium po vdechnutí ucpalo plíce,
00:04:05 kterým nyní hrozí, že zkolabují.
00:04:10 Zdravotníci odsávají dýchací cesty.
00:04:17 Nyní dávají novorozenci kyslíkovou masku.
00:04:24 Stačí několik minut bez kyslíku
00:04:27 a v těle dítěte může dojít k nevratnému poškození.
00:04:37 Konečně úspěch!
00:04:40 Nebylo to jednoduché,
00:04:43 ale malý chlapeček dobře dýchá a bude v pořádku.
00:04:48 První nadechnutí je jen jednou z mnoha neobyčejných proměn,
00:04:52 kterými procházejí děti během prvního dne života.
00:04:59 Po několika měsících pobytu v tekutině
00:05:02 se novorozenec musí naučit zvládat zemskou přitažlivost
00:05:06 v úplně jiných podmínkách.
00:05:08 V důsledku velkého lidského mozku je jeho hlava dlouhá -
00:05:12 tvoří zhruba čtvrtinu celkové délky těla - a také těžká.
00:05:17 Potrvá ještě několik měsíců,
00:05:20 než ji bude schopen zvednout nad zem.
00:05:23 Novorozenci jsou téměř ve všem odkázáni na své pečovatele.
00:05:30 Než se sami otočí nebo posadí, uplyne ještě několik měsíců.
00:05:41 Většina čtyřnohých zvířat
00:05:43 je schopna chodit krátce po narození.
00:05:46 Slůňata pochodují téměř okamžitě.
00:05:50 Opičky poskakují už za jeden nebo dva měsíce.
00:05:56 A dokonce naši nejbližší příbuzní, šimpanzi,
00:05:59 umí chodit už po šesti měsících.
00:06:05 Proč tedy lidská mláďata potřebují celý rok,
00:06:08 než udělají první nejistý krok?
00:06:12 Lidé se rodí - v poměru k velikosti těla -
00:06:16 s enormně velkým mozkem,
00:06:18 který navíc v období po porodu neobyčejně rychle roste.
00:06:22 Proto to trvá tak dlouho, než trošku vyspějeme,
00:06:25 protože prvních několik měsíců života
00:06:28 strávíme vlastně jako plod - plod, který žije mimo dělohu.
00:06:35 Lidé mají v poměru k velikosti těla
00:06:38 největší mozek ze všech tvorů na této planetě.
00:06:41 Tato velká hlava musí projít při porodu malým porodním kanálem.
00:06:46 To vysvětluje, proč jsou novorozenci tak bezmocní.
00:06:51 Karen Rosenbergová z Delawarské univerzity
00:06:55 studuje lidské fosilie,
00:06:57 aby zjistila, proč se rodíme zrovna po devíti měsících.
00:07:02 Když se podíváte na předky člověka staré, řekněme, osm milionů let,
00:07:06 tedy když jsme se podobali lidoopům,
00:07:09 samice rodily mnohem snadněji než my,
00:07:11 protože pro hlavičku zbývalo dost místa.
00:07:15 Dnes ale musí projít úzkou pánví matky mnohem větší hlava.
00:07:19 Vzpřímené postavení způsobilo,
00:07:22 že porodní kanál je mnohem užší než u čtyřnožců,
00:07:26 jako jsou šimpanzi.
00:07:28 Porodní kanál lidoopů má stejný tvar u vchodu i u výstupu.
00:07:31 Hlavička mláděte jím může projít bez otočení
00:07:34 a ještě hodně místa zbývá.
00:07:38 Na rozdíl od jiných zvířat...
00:07:42 která vždy rodí sama...
00:07:47 lidé dnes potřebují pomoc někoho jiného,
00:07:50 což je vždy spojeno s nebezpečím.
00:07:54 Během historie byla smrt při porodu
00:07:56 hlavní příčinou úmrtí žen.
00:07:59 Aby se dítě dostalo z matčina těla ven,
00:08:01 musí se složitě ohýbat a otáčet.
00:08:04 Toto je ženská pánev z pohledu porodní asistentky.
00:08:07 Hlavička dítěte takto otočená
00:08:09 vstoupit do porodního kanálu nemůže,
00:08:11 musí do něj vstoupit otočená na bok -
00:08:14 tady se ale zarazí.
00:08:16 Proto se musí ve chvíli, kdy je uprostřed porodního kanálu,
00:08:20 postupně otočit o 90 stupňů, aby mohla v této pozici vyjít ven.
00:08:26 Kdybychom zůstali v děloze o nějaký ten týden déle,
00:08:30 náš mozek by se už nevešel do porodního kanálu.
00:08:34 První rok po porodu se jeho velikost minimálně zdvojnásobí.
00:08:39 Okamžik, kdy se dítě narodí, je tedy přesně vyvážený.
00:08:43 Kdybychom se narodili později, nebyli bychom tak bezmocní,
00:08:47 naše hlava by ale byla příliš velká,
00:08:49 aby úspěšně prošla porodním kanálem.
00:08:53 Kdybychom se narodili dříve, porod by byl snadnější,
00:08:56 ale byli bychom méně vyvinutí a hrozila by nám všechna rizika,
00:09:00 kterým jsou vystaveny předčasně narozené děti.
00:09:06 Život je bezprostředně po porodu velice křehký.
00:09:10 Dvě třetiny dětské úmrtnosti připadají na první měsíc po porodu.
00:09:15 S tak vysokou úmrtností jako v tomto období
00:09:18 se setkáváme až v sedmé dekádě života.
00:09:22 Přestože jsou novorozenci tak zranitelní,
00:09:25 jsou už obdařeni ochrannými mechanizmy,
00:09:28 které jim umožňují přežít první hodiny a dny po porodu.
00:09:32 Rodí se vybaveni speciální vrstvou "hnědého tukuŞ,
00:09:35 který najdeme například u medvědů spících zimním spánkem.
00:09:40 Tento tuk - který časem vymizí - udržuje tělo novorozence teplé.
00:09:45 Snadno se přeměňuje v energii,
00:09:47 a tím pomáhá uspokojit jeho potřeby do doby,
00:09:50 než ji začne získávat od matky.
00:09:53 A energie je pro přežití fatálně důležitá.
00:09:57 Novorozenec využívá 80 procent veškerého kalorického příjmu
00:10:02 jen pro výživu mozku.
00:10:04 Kojení, které zároveň vytváří pevné pouto mezi matkou a dítětem,
00:10:09 se pro něj stává otázkou života a smrti.
00:10:13 Novorozenec vidí rozmazaně
00:10:15 a pouze do vzdálenosti asi třiceti centimetrů,
00:10:19 ale je to přesně vzdálenost,
00:10:20 která ho dělí od tváře kojící matky.
00:10:24 Malé děti poznají hlas své matky,
00:10:27 který slyšely, když ještě byly v děloze.
00:10:43 Pláč je jediný zvuk, kterým novorozenec dokáže komunikovat.
00:10:49 Hrtan je uložen vysoko v hrdle, aby se dítě neudusilo.
00:10:54 V příštích několika měsících poklesne níž
00:10:57 a nemluvně už bude schopné tvořit nejrůznější zvuky.
00:11:09 Tyto obrazy a zvuky
00:11:11 jsou prvním důležitým krokem k formování myšlení dítěte,
00:11:15 které se později naučí chodit a komunikovat s ostatními lidmi.
00:11:23 V následujících měsících budou vývoj dítěte určovat
00:11:28 z převážné míry jeho zkušenosti s okolním světem.
00:11:32 Bezmocný novorozenec má za sebou nejtěžší den svého života.
00:11:39 Je vybaven několika primitivními reflexy,
00:11:42 které mu budou pomáhat překonávat první překážky.
00:11:48 Po zvládnutí všech nebezpečí porodu a prvního dne života
00:11:52 vstupuje dítě do druhého dne vybavené sadou důležitých reflexů.
00:11:59 Novorozenec intuitivně pozná, že musí pod vodou zadržet dech -
00:12:03 instinkt, který máme společný s dalšími savci...
00:12:08 ptáky...
00:12:11 a plazy.
00:12:13 Po ponoření se zpomalí srdeční frekvence
00:12:17 a stáhnou se cévy vedoucí krev do končetin -
00:12:19 kyslík se šetří pro mozek a životně důležité orgány.
00:12:26 Tento instinkt je jen jedním z mnoha reflexů,
00:12:29 které chrání dítě v prvních týdnech života.
00:12:35 Pohlazení tváře
00:12:37 vyvolá u novorozence otočení hlavy a sací pohyby.
00:12:41 Dotyk dlaně vede k pevnému uchopení objektu -
00:12:45 tento instinkt zřejmě pochází z doby,
00:12:47 kdy bylo nutné se držet srsti matky,
00:12:50 která se podobala dnešním lidoopům.
00:12:53 Když se novorozenec vyleká, roztáhne ruce a nohy...
00:13:00 zřejmě aby se zachytil nějaké větve, když padá ze stromu.
00:13:08 Nepřekvapivější je ale asi reflexní chůze.
00:13:14 Ukazuje, že jsme k chůzi naprogramováni předem.
00:13:20 Veškeré pohyby, které jsou potřebné při chůzi,
00:13:24 dokáže s náležitou oporou dělat dítě staré sotva několik hodin.
00:13:32 Je zvláštní, že tento instinkt do šesti týdnů vymizí.
00:13:39 Když se nohy takto starého dítěte dotknou podlahy,
00:13:43 žádné automatické pohyby už nevykonávají.
00:13:49 Pokud ale stejné dítě postavíme do vody,
00:13:52 reflexní chůze se jako zázrakem zase obnoví.
00:13:58 Ukazuje se, že tento instinkt nikdy neztrácíme.
00:14:03 Mimo vodu, dokonce i s podporou, nejsou svaly dost silné,
00:14:07 aby dokázaly zvednout nohy nad zem, protože od narození hodně narostly.
00:14:14 Chůze ovšem není to jediné, na co jsme předem naprogramovaní.
00:14:20 Lidé si obvykle myslí,
00:14:23 že dítě vstupuje do života s naprosto čistou myslí,
00:14:25 nijak nepřipravené,
00:14:27 takže svět je pro něj neobyčejně matoucí,
00:14:30 chaotická směs vjemů a dojmů.
00:14:35 Ve skutečnosti je tomu úplně jinak.
00:14:40 Psycholožka z Yaleovy univerzity, Karen Wynnová, je přesvědčena,
00:14:44 že se malé děti rodí s překvapivě vyvinutými mentálními schopnostmi.
00:14:50 Domnívá se dokonce, že kojenci částečně zvládají i matematiku.
00:14:54 Ve své laboratoři používá různé hračky,
00:14:58 s nimiž ukazuje dětem jednoduché příklady sčítání a odčítání.
00:15:02 Poznat, co si kojenec myslí, ale není nic jednoduchého -
00:15:06 proto používá takzvanou metodu "doby sledováníŞ.
00:15:12 Dobře se ví, že děti se dívají déle na to, co je překvapí,
00:15:16 než na to, co čekaly.
00:15:19 Ukazujeme jim proto aritmetické příklady
00:15:22 v podobě malého kouzelnického vystoupení.
00:15:26 Sledují,
00:15:28 jak se nějaký počet objektů spojil s jiným počtem objektů
00:15:31 nebo jak se naopak rozdělily, a potom pomocí malého "kouzlaŞ
00:15:35 jim ukážeme buď správný, nebo nesprávný výsledek.
00:15:41 Dvě mínus jedna se rovná jedna.
00:15:45 Toto desetiměsíční dítě výsledek nudí,
00:15:48 a proto se po několika sekundách už dívá jinam.
00:15:55 Když ale výsledek nesedí...
00:16:00 jedna... plus jedna...
00:16:06 ... rovná se jedna...
00:16:08 dítě vypadá překvapeně a dívá se na výsledek mnohem déle.
00:16:17 Nezkušenému oku se může zdát,
00:16:20 že reakce kojence není nijak výrazná,
00:16:23 výsledky jsou ale stále stejné.
00:16:26 Šestiměsíční dítě...
00:16:30 dokonce i čtyřměsíční...
00:16:34 dokáže sčítat a odčítat.
00:16:37 I když je objev doktorky Wynnové překvapivý,
00:16:41 z evolučního hlediska
00:16:43 mají matematické schopnosti lidského mláděte v tak útlém věku
00:16:47 své opodstatnění.
00:16:49 Byla bych překvapená, kdyby tomu tak nebylo,
00:16:52 protože se to shoduje s nálezy u mnoha jiných živočišných druhů.
00:16:58 Například včely najdou zdroj pylu tak,
00:17:02 že počítají orientační body v krajině.
00:17:06 A holubi podle některých teorií už zdálky pohledem zjistí,
00:17:10 na kterém rohu ulice je víc drobků.
00:17:14 Malé děti jsou tedy předem vybaveny určitými schopnostmi a reflexy,
00:17:18 které jim pomáhají přežít.
00:17:22 Oproti zvířatům se navíc dokáží od svého okolí mnohem víc naučit.
00:17:28 Tento proces začíná hluboko uvnitř
00:17:31 nejsložitějšího mechanizmu v celém vesmíru - lidského mozku.
00:17:37 Mozek novorozence je pozoruhodný stroj na učení,
00:17:40 který dokáže utvářet sám sebe
00:17:43 prostřednictvím adaptace na okolní prostředí.
00:17:49 Kdybyste chtěli postavit počítač, vzali byste si plán všech obvodů,
00:17:53 dali dohromady jednotlivé součástky,
00:17:56 vzájemně byste je propojili
00:17:58 a ejhle, měli byste něco jako mozek.
00:18:03 Náš mozek je ale ve skutečnosti mnohem dokonalejší,
00:18:07 protože si vytváří spoje sám.
00:18:10 Klíčem jsou neurony -
00:18:12 nervové buňky vnímavé na elektrické signály.
00:18:16 Jednotlivé neurony spolu komunikují přes mezeru zvanou synapse.
00:18:22 Dítě má při porodu zhruba sto miliard neuronů -
00:18:26 tedy téměř všechny, které bude v životě mít.
00:18:29 Přesto se v prvním roce života objem mozku víc než zdvojnásobí.
00:18:35 V období prudkého růstu vznikají nová a nová spojení.
00:18:43 Miliardy neuronů se spojují s miliardami dalších neuronů.
00:18:48 Postupně se tak u dítěte vytvoří trilion spojů.
00:18:54 Víc, než je hvězd v celé naší galaxii.
00:19:07 Na počátku ale vznikne příliš mnoho spojení,
00:19:10 která nemají vyjasněnou funkci - jeden z důvodů,
00:19:14 proč se u nejmenších děti setkáváme s tolika trhavými pohyby.
00:19:18 Když například zkoušejí pohnout dlaní, mávají celou paží.
00:19:23 Přebytečné spoje se musí odstranit, aby se jednotlivé okruhy vyladily.
00:19:30 Když si představíte, že každá nervová buňka je jako telefon...
00:19:34 a každý signál přicházející do buňky
00:19:38 je telefonní hovor z nějakého jiného místa...
00:19:41 a já budu chtít zavolat své babičce v New Yorku,
00:19:45 tak jí budu volat na roh 57. ulice a 8. avenue
00:19:48 a nechci, aby to zvonilo někde jinde.
00:19:52 Na začátku vývoje mozku ale ještě nejsou ujasněny detailní cesty,
00:19:56 kudy mají signály putovat.
00:20:00 Takže když chcete zavolat babičce,
00:20:02 bude zvonit telefon nejen u ní v bytě,
00:20:05 ale také v mnoha jiných bytech.
00:20:10 Nervový systém dítěte prochází obdobím, kdy se vylaďuje.
00:20:15 Mozek zkouší jednotlivé telefony a zjišťuje adresu toho pravého.
00:20:23 Nesprávné nebo nevhodné spoje ruší...
00:20:32 a potom posiluje spojení na správnou adresu.
00:20:37 To, jak se mozek sám vyvine a které spoje přetrvají,
00:20:41 rozhoduje o vývoji naší osobnosti.
00:20:46 Harvardský neurobiolog Jeffrey Lichtman zkoumá,
00:20:50 jak vlastně vytváření spojů v mozku probíhá.
00:20:56 Člověk obvykle nevidí v nervových buňkách živé organizmy,
00:21:00 ale ony takové opravdu jsou.
00:21:02 Jejich životy probíhají uvnitř našeho mozku,
00:21:05 kde bojují o své přežití.
00:21:08 Aby to dokázaly, musí navzájem soutěžit o omezené zdroje.
00:21:13 Jednotlivé nervové buňky bojují o spojení s ostatními buňkami.
00:21:17 Přežívá jen ten silnější - podobně jako v živočišné říši.
00:21:26 Lichtman zkoumá, jak tento proces probíhá u myší.
00:21:31 To, co v mikroskopu vypadá jako strom,
00:21:34 je ve skutečnosti větvící se síť myších neuronů
00:21:37 napojených na sval.
00:21:39 V počátečním stádiu
00:21:41 se na jednotlivá svalová vlákna připojí větší množství neuronů,
00:21:46 které je spojí s mozkem.
00:21:48 Pak začne boj, který končí tím,
00:21:50 že s každým svalovým vláknem je spojený pouze jeden neuron.
00:21:55 Aby Lichtman mohl takový boj pozorovat,
00:21:57 vstříknul myším bílkoviny, které způsobily,
00:22:00 že jednotlivé nervové buňky září každá jinou barvou.
00:22:04 Umožňuje nám to sledovat jednotlivé souboje.
00:22:07 Je to jako v boxu, kde každý boxer má jinou barvu trenýrek,
00:22:11 takže snadno poznáte, kdo je kdo.
00:22:14 Na těchto obrázcích je vidět, jak modrý neuron bojuje se žlutým,
00:22:21 až je po nějaké době donucen bitevní pole opustit.
00:22:29 U rostoucího dítěte probíhají miliardy takových bitev.
00:22:36 Tyto bitvy jsou základem našeho vývoje -
00:22:39 každý pohyb, který kojenec udělá,
00:22:42 některé spoje posiluje, zatímco jiné oslabuje.
00:22:47 Přestože je tříměsíční mimino
00:22:49 ve srovnání s většinou ostatních tvorů prakticky bezmocné,
00:22:53 dostalo se už do stavu,
00:22:56 který nám umožňuje učit se od okolního světa způsobem,
00:23:00 jenž není dán zvířatům.
00:23:06 Lidské mládě je velmi nedokonalý tvor.
00:23:11 Člověk by si řekl, že je strašná nevýhoda,
00:23:15 když máte nervový systém, který přesně neví, co má dělat.
00:23:20 Je to ale naopak výhoda,
00:23:23 protože lidé mají možnost se učit a tu ostatní živočichové nemají.
00:23:28 Například hmyz se rodí s celou řadou instinktů.
00:23:32 Dál se ale už moc nevyvíjí a od svého okolí se naučí málo.
00:23:38 Nemusí chodit do školy. Nemusí se učit, jak létat.
00:23:42 Vážku nikdo nemusí učit chytat komáry.
00:23:46 Prostě tyto věci začnou dělat.
00:23:48 Všechny informace, které potřebují ke svému přežití,
00:23:52 mají připravené předem.
00:23:57 U nás je to jiné.
00:24:00 I když celou řadu schopností máme naprogramovanou,
00:24:03 větší část se musíme teprve naučit.
00:24:06 A o tom, jak se to naučíme, rozhoduje okolní prostředí.
00:24:13 Lidské mládě, které je připravené o smyslové požitky,
00:24:17 to znamená, že nemůže cvičit, používat své tělo,
00:24:20 zůstane trvale postižené,
00:24:23 protože nemohlo dojít k vytvoření příslušných spojů.
00:24:27 My se něco musíme naučit tím, že to budeme dělat.
00:24:31 Když je dítě z nějakého důvodu připraveno o vjemy z okolního světa
00:24:36 může ho to velmi vážně poškodit.
00:24:41 V prvním roce života, ještě než udělá první krok,
00:24:45 prochází dítě celou řadou pozoruhodných změn.
00:24:53 Ve třech měsících má kojenec konečně dost síly
00:24:56 a vyladěných nervových spojů, aby zvedl hlavu nad podložku...
00:25:02 a začal se natahovat po předmětech a bral je do ruky.
00:25:09 V tomto věku je už většinou dokončen i vývoj sluchu.
00:25:15 Zraku ale ještě ne.
00:25:19 Oči potřebují stimulaci z okolního světa,
00:25:22 aby se v mozku vytvořily příslušné spoje.
00:25:27 V tomto období vývoje stačí jen několik týdnů bez vjemů
00:25:31 a dětský zrak může být trvale poškozen.
00:25:35 Brzy poté, co se Niley Grahamová narodila,
00:25:38 si matka všimla zamlžení v jejím levém oku.
00:25:41 Šlo o šedý zákal.
00:25:43 Pořád je vidět ta bílá skvrna v zorničce levého oka.
00:25:47 Dětský oční lékař Mark Lustig ví, že se stav musí léčit -
00:25:51 a hodně rychle.
00:25:53 Kdybyste operaci odmítla,
00:25:55 zrak na postiženém oku by se přestal vyvíjet,
00:25:58 takže by na něj prakticky oslepla.
00:26:01 Pokud nebude zrak používat, může o něj přijít.
00:26:04 Šedý zákal brání v průchodu světla dovnitř oka.
00:26:10 Vzhledem k tomu, že Niley je tak malá,
00:26:13 zdravé oko přebírá spoje určené pro druhé, nemocné.
00:26:18 Její matka nemá na výběr - dcera musí na operaci.
00:26:24 Kdybyste dospělému člověku zašili na rok víčka, aby neviděl,
00:26:28 a potom je otevřeli, jeho zrak by to nijak neovlivnilo.
00:26:32 Jeho mozek je hotový. U Niley se teprve vyvíjí.
00:26:36 My teď musíme zajistit,
00:26:38 aby se zraková oblast mozku vyvíjela správně.
00:26:44 Operace potrvá necelou hodinu.
00:26:47 Za předpokladu, že je za čočkou všechno v pořádku,
00:26:51 bude Niley dobře vidět.
00:26:58 Zákrok probíhá podle plánu,
00:27:01 zatím ale není jasné, jestli se mozek vzpamatuje.
00:27:05 O tři týdny později přichází Niley na kontrolu.
00:27:15 Oko se hojí velmi dobře.
00:27:17 Musíme teď mozku říct, že levé oko funguje,
00:27:21 a donutit ho, aby ho používal.
00:27:24 Doktor Lustig nyní zalepí zdravé oko.
00:27:29 Kdyby to neudělal, zabralo by všechny mozkové spoje
00:27:33 a horší oko by nikdy nevidělo.
00:27:38 Niley bude nosit náplast celý rok, aby její nemocné oko vše dohnalo.
00:27:44 Její zrak by měl být téměř normální.
00:27:55 Vědci vědí, že existuje poměrně krátké období,
00:27:59 kdy vjemy z okolí zásadně ovlivňují vývoj zraku.
00:28:04 Když ale dojde k vážnému poškození mozku,
00:28:08 dokáže být mnohem pružnější,
00:28:10 než si většina lidí vůbec umí představit.
00:28:18 Myslím, že už jsou hotové. Můžu je sundat z grilu, mami?
00:28:24 Dylan Norwood je názorný příklad,
00:28:27 jak houževnatý dokáže být velmi mladý mozek.
00:28:30 Dnes je mu 14 let, hraje americký fotbal,
00:28:33 lyžuje, plave a chodí do skautu.
00:28:36 Když byl ale ještě kojenec, stalo se něco hrozného.
00:28:41 Zpočátku vypadal Dylan jako naprosto zdravé dítě.
00:28:45 V pátém měsíci života
00:28:47 ale jeho rodiče zaznamenali první epileptický záchvat.
00:28:50 Brzy jich bylo víc než padesát za den.
00:28:53 Lékaři oznámili zdrceným rodičům,
00:28:56 že jejich syn prodělal vzácnou formu mozkové mrtvice.
00:29:01 Snímky z počítačové tomografie ukázaly,
00:29:04 že tři čtvrtiny pravé poloviny mozku odumřely.
00:29:10 Lékaři prohlásili, že jedinou Dylanovou nadějí
00:29:13 je radikální zákrok zvaný hemisférektomie,
00:29:17 při kterém se odstraní celá pravá polovina jeho mozku,
00:29:20 aby nedošlo k poškození zdravé tkáně v levé polovině.
00:29:26 Dylanovým rodičům oznámili,
00:29:28 že operace je spojena se čtyřicetiprocentní úmrtností,
00:29:33 jiná možnost ale neexistuje.
00:29:36 Pamatuji si den, kdy jsem se rozhodla.
00:29:38 Jestliže jsme chtěli, aby vůbec mohl vést nějaký život,
00:29:42 neměli jsme na vybranou.
00:29:45 Operace trvala šest hodin.
00:29:50 Dylan jí přežil a začal se zázračně rychle zotavovat.
00:29:56 Po operaci to neuvěřitelně dobře zvládal.
00:30:00 Jako kdyby předtím spal a teď se probudil.
00:30:05 Záchvaty okamžitě přestaly.
00:30:07 Dylan se začal vyvíjet skoro stejně jako zdravé dítě.
00:30:11 Všechno nejlepší k narozeninám.
00:30:14 -Kolik je ti, Katie? -Šest.
-Dylane?-Devět.
00:30:18 V pohybových, smyslových a jazykových schopnostech
00:30:22 byl v porovnání se svými vrstevníky trochu pozadu.
00:30:26 Přesto dnes studuje na normální škole
00:30:29 a absolvuje výuku jako ostatní žáci.
00:30:33 Hudba, výtvarné umění, sociologie, matematika,
00:30:37 společenské vědy a dva jazyky.
00:30:41 I když ve čtení je dva roky za svými spolužáky,
00:30:44 ve svém nejoblíbenějším předmětu, matematice, se jim zcela vyrovná.
00:30:49 Později chce jít studovat vysokou školu.
00:30:57 Kromě snížení pohyblivosti levé ruky
00:31:01 a omezeného periferního vidění žije normální život.
00:31:07 Spousta lidí se nás ptá, co má Dylan s levou rukou.
00:31:11 Tak jim řekneme, že má jen půlku mozku.
00:31:15 Každému vždy spadne čelist a hned chce vědět,
00:31:18 jak může fungovat jenom s polovinou mozku.
00:31:22 Na to jim nedokážu přesně odpovědět.
00:31:25 Mě samotné to připadá jako zázrak.
00:31:28 Jak je možné, že žije jen s polovinou mozku?
00:31:32 Dylan je živoucí důkaz, že to jde.
00:31:35 Myslím si, že nikdo zatím nezná na tuto otázku odpověď.
00:31:39 Lékaři to skutečně nedokáží vysvětlit do všech detailů.
00:31:43 Vědí ale, že řada schopností,
00:31:46 jejichž centrum leží v jedné polovině mozku,
00:31:48 se dokáže automaticky přemístit na druhou stranu.
00:31:51 Děje se tak vytvořením nových spojení mezi neurony.
00:31:55 Pacienti, kteří odstranění jedné mozkové hemisféry
00:31:59 prodělají až v pozdějším dětství nebo v dospělosti,
00:32:02 se s tím jen velmi výjimečně vyrovnají tak dobře jako Dylan.
00:32:06 Uvedený případ ukazuje
00:32:09 na podivuhodnou tvárnost mozku v útlém věku
00:32:12 a jeho schopnost přebudovat spojení mezi nervovými buňkami,
00:32:16 když je nucen přizpůsobit se novým požadavkům okolního světa.
00:32:23 Za normálních okolností je zrak kojence v šestém měsíci
00:32:27 téměř stejně tak dobrý jako u dospělého.
00:32:32 Co se týče jazykových schopností, tam je teprve na začátku.
00:32:40 Hrtan se během růstu posouvá směrem dolů.
00:32:45 V šesti měsících začínají kojenci žvatlat -
00:32:48 experimentovat se zvuky budoucí řeči.
00:32:51 Objevují nové hlásky, které budou potřebovat, až začnou mluvit.
00:32:57 Dokážou rozeznat názvy známých objektů.
00:33:01 Anno, hoď mi balónek!
00:33:03 A dokonce reagují na první slovní spojení.
00:33:07 Učení řeči je obrovským skokem vpřed.
00:33:10 Za tento dar ale musel každý z nás zaplatit určitou cenu.
00:33:15 Malé děti v průběhu růstu
00:33:17 musí obětovat některé své schopnosti, aby získaly jiné.
00:33:26 Tříměsíční kojenci dokáží rozlišit nenápadné rozdíly v cizí řeči,
00:33:32 které dospělí jednoduše neslyší.
00:33:35 Malé dítě ze země, v níž se mluví anglicky,
00:33:39 rozezná drobné nuance modulace hlasu v perštině...
00:33:42 mandarínské čínštině...
00:33:45 i finštině.
00:33:50 Po několika měsících ale o tuto univerzální schopnost přijde.
00:33:55 Vzhledem k tomu, že kolem sebe stále slyší svůj mateřský jazyk,
00:34:00 mozek k němu uzpůsobí nervové spoje
00:34:03 a vnímavost k jiným jazykům se vytratí.
00:34:08 Že se tato schopnost zhorší po dosažení jednoho až dvou let,
00:34:13 mě zpočátku připadala jako paradox.
00:34:17 Charles Nelson se věnuje studiu mechanizmů,
00:34:21 kterými zkušenosti nabyté v raném věku
00:34:24 ovlivňují další vývoj člověka.
00:34:27 Využívá při tom speciální senzory,
00:34:29 které monitorují elektrickou aktivitu v různých částech mozku,
00:34:33 jimiž malé děti zpracovávají informace.
00:34:37 Neliší se to moc od studia zemětřesení.
00:34:40 To vzniká hluboko pod zemí, kam samozřejmě nevidíme.
00:34:43 Jedinou možností je proto položit na zemský povrch senzory,
00:34:47 které zachycují aktivitu podzemních vrstev.
00:34:51 Z těchto záznamů můžeme usoudit, kde je epicentrum zemětřesení.
00:34:55 A my děláme v podstatě totéž.
00:34:58 Pomocí elektrod umístěných na hlavě se snažíme pozorovat,
00:35:02 co se děje hluboko v mozku.
00:35:04 Díváme se dolů z vrchu hlavy.
00:35:06 Nos je tady a zátylek tady. Pravé ucho, levé ucho.
00:35:09 Tady sledujeme,
00:35:10 jak intenzivní je v daný okamžik aktivita mozkových oblastí.
00:35:17 Doktor Nelson ví, že jazyk není omezen jen na slova
00:35:20 a že významnou součástí komunikace jsou i výrazy tváře.
00:35:25 Už velmi malé děti jsou obdařeny
00:35:28 téměř univerzální schopností rozlišovat rozdíly mezi tvářemi...
00:35:33 a to nejen lidí.
00:35:36 Doktor Nelson ukazuje šestiměsíčním kojencům tváře opic.
00:35:41 Vede si moc dobře.
00:35:43 Mozková aktivita dětí ukazuje,
00:35:46 že jsou schopné okamžitě rozlišit na tvářích těchto zvířat
00:35:49 i velmi malé rozdíly.
00:35:52 Tento obrazec se zcela zřetelně liší od tohoto.
00:35:55 Jen o několik měsíců později - to znamená v devíti měsících -
00:35:59 už dítě není schopné jednotlivé tváře opic rozeznat.
00:36:05 Tentokrát už jsou obrazce identické.
00:36:08 Dětský mozek se soustředil na tváře,
00:36:10 které jsou pro něj nejdůležitější - na tváře lidí.
00:36:14 Když žije mezi lidmi,
00:36:16 nemá ze schopnosti rozeznávat opice žádný užitek.
00:36:20 Proto ji ztrácí.
00:36:24 Za rozpoznáváním lidských obličejů je ale ještě něco zajímavějšího.
00:36:29 Dítě se naučilo, co tvář znamená.
00:36:32 V počátečních fázích dokáže kojenec poznat svou matku
00:36:36 podle některých částí jejího obličeje.
00:36:39 Když je zpřeházíte, dvouměsíční dítě je pozná stejně...
00:36:43 jako když jsou tak, jak mají být.
00:36:46 Ale ve třech měsících už dítě věnuje pozornost
00:36:49 pouze obličeji, který vypadá jako obličej.
00:36:56 Jakmile tváře nabudou na důležitosti,
00:36:59 kojenec si vyvine schopnost rozeznávat jejich výrazy -
00:37:03 jako důležitou součást komunikace.
00:37:08 Kdyby se tak nestalo, může být dítě postiženo neurózou,
00:37:13 nebo dokonce autismem.
00:37:17 Je mnoho důkazů, že autistické dítě většinou špatně rozeznává obličeje
00:37:23 nebo neumí poznat emoce, které jsou patrné z výrazu tváře.
00:37:28 Dítě potřebuje umět číst v obličeji, aby poznalo,
00:37:32 jaké má druhá osoba záměry a motivace.
00:37:36 Schopnost zpracovávat informace o lidské tváři
00:37:39 je proto pro přežití naprosto nezbytná.
00:37:42 V extrémních případech může nedostatek podnětů v této oblasti
00:37:46 vést k těžkým vývojovým poruchám.
00:37:48 Nelson studoval děti z rumunských sirotčinců.
00:37:53 Za den skoro nevidí tvář,
00:37:56 protože nemají dost lidí, kteří by se o ně starali.
00:38:00 Je tam mnoho dětí, které v prvním roce života
00:38:03 celý den leží na zádech v postýlce a dívají se do stropu.
00:38:07 Není proto nijak překvapivé,
00:38:09 že nedokáží dobře rozeznávat obličeje,
00:38:12 protože nedostávají potřebné podněty.
00:38:23 Během normálního vývoje
00:38:25 dostávají děti z okolního světa velké množství informací.
00:38:30 Jejich touha po nových zkušenostech
00:38:34 je nutí zkoumat své okolí...
00:38:36 a nakonec se samostatně pohybovat.
00:38:46 Při studiu prvního roku života člověka
00:38:49 vědci dospěli k novým objevům fyzických změn,
00:38:52 kterými dítě prochází, když se blíží ke svému prvnímu kroku.
00:38:57 V sedmém měsíci většina dětí
00:39:00 překročí dvojnásobek své porodní váhy
00:39:03 a dosáhnou asi devíti kilogramů.
00:39:05 Nyní už jsou dost silné, aby se samy posadily.
00:39:10 Jejich nohy už udrží váhu celého těla,
00:39:13 přesto ještě nedokážou sami stát.
00:39:17 Sedmiměsíční kojenec má stále relativně velkou hlavu.
00:39:21 Horní část těla je těžká
00:39:23 a vysoko uložené těžiště způsobí, že se dítě snadno překotí.
00:39:30 V osmém nebo devátém měsíci
00:39:33 jsou nervový systém a smysly už tak vyvinuté,
00:39:37 že mnoho dětí začíná lézt po čtyřech.
00:39:51 Některé ale ne.
00:39:54 Ukazuje se, že i když určité pohybové aktivity...
00:39:57 jako je sezení...
00:40:01 natahování se po předmětech...
00:40:03 a chůze... jsou ve vývoji člověk univerzální,
00:40:07 jiné, jako například lezení po čtyřech, mohou děti přeskočit.
00:40:12 Většina lidí je přesvědčena,
00:40:14 že nemluvňata musí před tím, než začnou chodit,
00:40:17 lézt po čtyřech, ale není tomu tak vždy.
00:40:21 Karen Adolphová z Newyorské univerzity
00:40:24 se věnuje studiu motorického vývoje kojenců.
00:40:28 Jedním z mnoha mylných názorů je představa,
00:40:31 že vývoj je řada stádií, která následují jedno za druhým.
00:40:41 Že má nějaká předepsaná pravidla, kterými se všechny děti musí řídit.
00:40:46 To není pravda.
00:40:52 Doktorka Adolphová zjistila,
00:40:55 že dokonce i děti, které lezou po čtyřech,
00:40:58 se často vzájemně liší způsobem lezení.
00:41:02 Jednoduše používají všechny dostupné možnosti,
00:41:06 aby se posunuly dopředu.
00:41:09 Proč některé děti používají způsoby lezení,
00:41:13 které vypadají jako značně nepohodlné, není jasné.
00:41:20 To je ale asi pro lezení po čtyřech charakteristické:
00:41:24 Je to osobité řešení problému, jak se přesunout na jiné místo.
00:41:31 Nejdůležitější je, že se dítě učí adaptovat na různé situace,
00:41:36 aby se jednoho dne dokázalo vypořádat se vším,
00:41:40 s čím se v životě setká.
00:41:45 Schopnost přizpůsobit se okolnostem se nejlépe rozvíjí v situacích,
00:41:50 kdy dítě musí opakovaně řešit stejný problém
00:41:54 v dalších fázích svého vývoje.
00:41:57 Sotva se tato holčička naučila sedět,
00:42:00 výzkumníci se ji snaží nalákat na hračku za mezerou.
00:42:05 Dítě ještě neví, jak daleko se může natáhnout,
00:42:09 a padá do mezery.
00:42:16 Teprve tehdy, až získá víc zkušeností,
00:42:20 ví, kde jsou jeho hranice.
00:42:25 Jakmile se dítě naučí lézt po čtyřech, všechno se opakuje.
00:42:29 To, čemu se naučilo, když umělo jen sedět,
00:42:33 mu teď moc nepomůže.
00:42:39 Kdyby k tomu mělo příležitost,
00:42:42 přeleze hranu srázu bez nejmenšího zaváhání.
00:42:57 Teprve když získá víc zkušeností...
00:43:04 a pozná, co mu hrozí...
00:43:09 se včas zastaví.
00:43:22 Dítě se tedy musí v každé fázi svého vývoje
00:43:26 znovu učit interakcím se svým okolím.
00:43:29 I když je to spojené s určitým nebezpečím,
00:43:32 tato praxe se nakonec vyplatí
00:43:34 a lidé díky tomu dokáží pružně reagovat na svět kolem sebe.
00:43:40 A připraví je to i na první velký krok v jejich životě.
00:43:48 Na konci prvního roku je už většina dětí schopna
00:43:52 sama se postavit a pokusit se o své první krůčky.
00:43:56 Otevírají se jim nové, netušené možnosti.
00:44:00 Dokud se ale prostřednictvím vlastní zkušenosti nenaučí,
00:44:04 jak přijímat bezpečná rozhodnutí,
00:44:06 mohou být sami sobě docela nebezpečné.
00:44:10 Jednomu člověku se podařilo zařídit,
00:44:13 aby měl svoje dítě neustále na očích.
00:44:16 Deb Roy je vedoucím Oddělení kognitivní techniky
00:44:19 Massachusettského technologického institutu.
00:44:24 Snaží se zkonstruovat roboty,
00:44:26 které se dokáží učit z vlastních zkušeností -
00:44:29 stejným způsobem, jako to dělají děti.
00:44:33 Kde je míč?
00:44:35 Pokouší se pochopit, jak se děti učí jazyk.
00:44:39 Vem si míč!
00:44:41 Zaměřili jsme se na počáteční fázi výuky řeči,
00:44:45 která je úzce spojená s tím, jak se mozek učí dávat smysl
00:44:48 objektům fyzického a společenského světa.
00:44:51 Výborně!
00:44:53 Roy při tvorbě programu pro robota
00:44:56 vychází ze zkušeností z vlastní domácnosti.
00:45:00 Ve svém domě nainstaloval 11 kamer s rybím okem a 14 mikrofonů.
00:45:05 Všichni rodiče rádi natáčejí domácí video se svými dětmi.
00:45:09 S manželkou jsme to jen trochu vylepšili tak,
00:45:13 že máme kamery trvale nainstalované v celém domě,
00:45:16 takže můžeme natáčet v podstatě pořád.
00:45:21 Roy zdokumentoval téměř každou hodinu
00:45:24 prvního roku života svého syna.
00:45:27 Malé děti mají téměř neomezenou kapacitu pro výuku jazyků,
00:45:31 vědci ale dosud přesně nevědí, jak to dělají.
00:45:36 Jedno ale víme jistě -
00:45:39 na konci prvního roku života začínají zkoušet svá první slova.
00:45:44 Roy se nyní snaží zachytit všechny okamžiky,
00:45:48 kdy se jeho syn pokouší vyslovit nějaké slovo...
00:45:51 jako "míčŞ.
00:45:54 Snažíme se do posledního detailu prozkoumat všechny okolnosti výuky.
00:45:59 Co se přesně řekne a kdy.
00:46:06 A co při tom všichni zrovna dělali.
00:46:10 To všechno souvisí s tím,
00:46:12 jak dítě začíná chápat význam jednotlivých věcí,
00:46:15 což je završeno jejich pojmenováním, tedy řečí.
00:46:20 Royovu synovi je něco přes rok.
00:46:26 Je jasné, že se neustále učí,
00:46:29 a to způsobem, který robot nedokáže.
00:46:32 Vezmi červený míč.
00:46:34 Robot je naprogramován, aby plnil slovní příkazy.
00:46:37 Nedokáže ale reagovat na měnící se svět.
00:46:41 -Které mám vzít? To zelené?
-To je jedno.-Můžu ho přesunout?
00:46:45 Když prostředí vypadá jen trošku jinak,
00:46:48 než na jaké byl robot naprogramován...
00:46:50 Vezmi zelené jablko.
00:46:52 ... celý systém se zhroutí.
00:46:56 Omlouvám se, nemohu ho najít.
00:47:00 Takže mezi tím, co dnes dokáží nejlepší roboti
00:47:03 a co dokáží děti, je obrovský rozdíl.
00:47:06 Anno, hoď mi míč!
00:47:12 Děti se ve svém vývoji podobají strojům,
00:47:15 které umí samy sebe učit.
00:47:17 Ve 12. měsíci rozumějí asi čtyřiceti slovům.
00:47:23 O několik měsíců později jsou jich už stovky.
00:47:29 I fyzicky se výrazně změnily.
00:47:33 Především jejich tělesné proporce:
00:47:37 prodloužily se jim nohy...
00:47:40 a rozšířila se ramena -
00:47:43 hlava v důsledku těchto změn vypadá menší.
00:47:46 Těžiště se posunulo dolů,
00:47:49 dítě proto snadněji udrží rovnováhu ve vzpřímené pozici.
00:47:53 To, že člověku trvá tak dlouho, než začne chodit,
00:47:57 má jednoduchou příčinu - místo čtyř nohou má jen dvě.
00:48:02 Má velmi malou základnu, která tvoří podporu.
00:48:06 Proto má židle čtyři nohy.
00:48:08 Nikde nenajdete stůl nebo židli se dvěma nohami,
00:48:12 protože by nebyly stabilní.
00:48:14 Jako jediný primát pohybující se po dvou končetinách
00:48:17 se člověk zásadně liší od ostatních zvířat.
00:48:22 Chůze po dvou je hlavní vnější znak,
00:48:25 který nás odlišuje od příbuzných šimpanzů.
00:48:28 Přes všechny problémy s ní spojené
00:48:31 nám vzpřímená chůze dává oproti lidoopům jednu velkou výhodu.
00:48:38 Ukazuje se,
00:48:39 že šimpanzi vynakládají na chůzi značné množství energie.
00:48:43 Na přesun jednoho kilogramu tělesné hmoty na určitou vzdálenost
00:48:47 spotřebují zhruba o polovinu víc energie než já nebo vy.
00:48:54 Také chůze dítěte je zpočátku neefektivní.
00:48:58 Čím je ale starší, tím jsou pohyby rovnoměrnější.
00:49:03 Nohy se pohybují jako kyvadla a chůze je stále efektivnější.
00:49:10 Pohyb po dvou končetinách je ve skutečnosti
00:49:14 nejefektivnější způsob překonávání velkých vzdáleností.
00:49:19 A vzpřímená pozice osvobodila naše ruce,
00:49:23 takže se mohly začít věnovat jiným činnostem -
00:49:26 a v mozku se díky tomu vyvinuly nové schopnosti.
00:49:31 Roční dítě už zdaleka není tak nemohoucí.
00:49:35 Jeho možnosti prozkoumávat okolní svět jsou mnohonásobně větší.
00:49:43 Učí se ho ovládat...
00:49:48 a tím se vyvíjí jeho mozek.
00:49:53 Dítě se vydává na dlouhou cestu - stát se člověkem.
00:50:19 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2009
Lidská mláďata přicházejí na svět nahá, osamocená, neschopná chodit, mluvit a sama se nakrmit. Jsou nejbezmocnější ze všech mláďat na této planetě. Za první nejrizikovější rok v jejich životě se z bezmocného mláděte stane tvor, jediný primát, který chodí po dvou nohou, před nímž leží neuvěřitelné možnosti. Vědci dnes mají možnost studovat děti a jejich vývoj do mnohem větší hloubky, než kdykoli předtím. Dozvídáme se díky tomu nové informace o revoluční proměně, kterou tito noví človíčkové musejí během jednoho roku projít, aby přežili od prvního nádechu po první krok.