Boj za spravedlnost zaplatil Pavel Wonka životem
Pavel Wonka se narodil v roce 1953 ve Vrchlabí ve smíšeném česko-německém manželství. Už jako dítě zažil kvůli svému původu nejrůznější projevy nespravedlnosti. „Až budu velký, budu bojovat za spravedlnost a budu pomáhat lidem,“ řekl podle svého bratra Jiřího jako chlapec. V roce 1986 využil práva, které všem občanům ČSSR zaručovala ústava, a rozhodl se kandidovat jako nezávislý do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Za svůj program vyhlásil rehabilitaci práva. Žádal, aby ideologie nebyla nadřazována nad právní vědomí. Ústřední volební komise odmítla Wonku zaregistrovat jako kandidáta v rozporu s tehdy platným zákonem. Následně policie provedla v jeho bytě domovní prohlídku. V květnu 1986 byl i se svým bratrem Jiřím vzat do vazby. Pavel byl obviněn z podvracení republiky a v květnu 1987 odsouzen k 21 měsícům vězení a následným třem letem ochranného dohledu. Trest si odpykával v jedné z nejhorších věznic, v Minkovicích, kde byl bit a všemožně ponižován. Na nátlak domácí i zahraniční veřejnosti byl pak převezen do vězeňské nemocnice na Pankráci. V únoru 1988 byl pak ve značně zbědovaném stavu z věznice Plzeň-Bory propuštěn. Pavel Wonka byl natolik vyčerpaný, že se rozhodl pro emigraci. 5. dubna 1988, když vycházel z budovy vojenské správy, kde si byl pro doklad nutný k žádosti o vystěhování, byl však znovu zatčen, zbit a umístěn do vazby, protože se odmítal podrobit ochrannému dohledu. Rodina Pavla Wonky se o tomto zatčení nedozvěděla. 20. dubna 1988 se u Okresního soudu v Trutnově konal utajený proces, v němž komunistická moc soudila muže na kolečkovém křesle, který nebyl schopen stát ani hlasitě mluvit. Na soudkyni Marcelu Horváthovou to ale neudělalo nejmenší dojem a poslala ho opět na pět měsíců do vězení. Wonkův zdravotní stav se prudce zhoršoval a 24. dubna 1988 Pavel Wonka ve vazební věznici v Hradci Králové bez lékařské pomoci zemřel.
Připravili: scénář Petruška Šustrová, režie Jiří Fiedor, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.