Táta, máma a tři děti… Že jste to už někdy viděli? Podobnost čistě náhodná! Britský sitcom. ### Hrají: R. Lindsay, Z. Wanamakerová, K. Marshall, S. Hayesová, G. Thomson a další. Režie Dewi Humphreys
00:00:16 Zdravíčko! Přinesl jsem kiwi.
00:00:19 Děkuju. Mám ráda kiwi.
00:00:22 Máš ráda kiwi, Abi?
00:00:25 Tak proto neumí lítat.
00:00:29 -Co tady děláš?
-Pozval jsi mě.-Nepozval.
00:00:33 -Ale ano. Jen jsem ti to neřekla.
-Co?-Dáš si slaninu?
00:00:36 -Dám si to, co jí Abi.
-Dej si svou.
00:00:39 -Posaď se, Rogere.
-Co?
00:00:44 -Co je to za krásnej parfém?
-Míchaný vajíčka.
00:00:48 -Božská vůně.
-Vidíš to? Líbí se mu.
00:00:51 -To je milé.
-To není milé, ale nebezpečné.
00:00:55 -Proč? Byl by z nich pěkný pár.
-Ze dvou troubů chytrák nebude.
00:01:00 Abi se mu líbí. Potřebuje jen trošku postrčit a od toho jsem tu já.
00:01:05 -Ale mě z toho vynech.
-Ty mě nikdy nezklameš.
00:01:10 Vůdcem veverčího lidu byl Andy.
00:01:16 -Jé, už musím jít do práce.
-Už jdeš?
00:01:19 -Myslel jsem, že si popovídáme o veverkách. -Někdy jindy.
00:01:23 Takže rande!
00:01:28 Víš, Rogere, možná jsem jen snílek, ale někdo se ti tu líbí.
00:01:33 Jak to myslíš?
00:01:35 Řekněme, že jsem si všimla, že sem chodíš nějak často.
00:01:40 -Páni, nevím, co mám říct.
-Nemusíš říkat nic.
00:01:44 Bude to naše tajemství.
00:01:47 Lichotí mi to, ale mám tě jen za kamarádku.
00:01:52 -Ne, ty mi asi nerozumíš.
-Nikdy, za nic na světě ne!
00:01:56 Jistě, Rogere, chápu.
00:01:59 -Já nemluvím o sobě.
-Díkybohu.
00:02:02 To se ti tak ulevilo?
00:02:05 Hele, já říkám tohle:
00:02:08 Je vidět, že se ti tu líbí někdo jiný.
00:02:14 Už je to tak, někdo mi padl do oka, ale nevím, jak s ní mám mluvit.
00:02:19 Já jsem zasvětil život stomatologii a se ženami nemám zkušenosti.
00:02:24 Pokud nejde o zuby.
00:02:27 Klid. I největší nešikové jsou v skrytu duše romantici. Třeba Ben.
00:02:36 Když si mě namlouval, napsal mi romantickou báseň.
00:02:40 -Tvůj manžel Ben?
-Ano. Dodnes si to pamatuju.
00:02:44 Jmenuje se Susanina tvář.
00:02:47 "Celý svůj život jsem hledal tvou tvář a teď jsem ji spatřil."
00:02:52 "Spatřil jsem ten úsměv,
00:02:54 ty oči, které na mě hleděly z tváře, již jsem dávno hledal."
00:02:59 "Moje duše vždycky toužila po té..."
00:03:02 "... po té rozzářené tváři, kterou mám teď před sebou."
00:03:09 -Co?
-To je zvláštní.
00:03:13 Benova báseň je přesně jako báseň od Jelaluddina Rumiho.
00:03:20 -Vážně?
-Jejda, ale je jiná.
00:03:24 Jeho se jmenuje Tvoje tvář, Benova Susanina tvář.
00:03:35 Mám velice důležitou zprávu. Chce to vaši pozornost.
00:03:39 -Ne, ne, Nicku.
-Nicku!
00:03:42 Rozhodl jsem se věnovat svý tělo vědě.
00:03:47 -Výborně. Kdy se koná pitva?
-Ne, to je tak, tati.
00:03:51 Farmaceuti nedělají pokusy na myších a opicích,
00:03:56 protože ochránci zvířat protestujou, tak zkoušej léky na lidech.
00:04:01 Takže ty budeš lidský pokusný králík.
00:04:04 -Skvělej plán, co?
-Jo, může ti narůst třetí ucho.
00:04:09 Bezva! Budu jako superhrdina.
00:04:16 Sonar Men. Ne.
00:04:19 Echolokátor.
00:04:21 -Skvělý. Co takhle Blb Men?
-Ne, tati. Vážně.
00:04:25 Je to rostoucí trh. Vydělám balík.
00:04:28 A platí mně penzijní pojištění. Když přežiju první rok.
00:04:33 Nezdá se ti, že tenhle nápad je trochu nebezpečný?
00:04:37 Ne, bez obav. Pilulky jsou neškodný.
00:04:42 -"Pozor. Může způsobit krátkodobou ztrátu paměti." -Ale nemusí.
00:04:47 Co se stane, když zapomeneš, kdo jsi?
00:04:50 Co když zapomeneš, kde bydlíš? Co když...
00:04:53 Hodně štěstí v práci.
00:05:00 Bene? Na slovíčko.
00:05:04 Jedno nebo víc?
00:05:11 Myslím, že budu potřebovat taky.
00:05:14 Co jako?
00:05:31 Omluvil jsem se.
00:05:34 Nevím, proč tak vyvádíš kvůli nějaký básničce.
00:05:39 Myslíš romantickou báseň, kterou jsi mi údajně napsal?
00:05:43 Kvůli níž jsem se do tebe zamilovala?
00:05:47 Na niž jsi mě dostal do postele?
00:05:53 Jo, tuhle.
00:05:55 To není k smíchu. Ta noc pro mě dost znamenala.
00:06:00 Dala jsem ti kvůli tý básni svůj nejcennější poklad.
00:06:04 Ukradl jsi mé panenství.
00:06:08 Nebylo co krást. Nebyla jsi panna.
00:06:12 Ale bylo to poprvé s tebou.
00:06:15 Žena musí s každým začít od začátku.
00:06:20 -Co?-Jenže já jsem s tebou spala pod falešnou záminkou.
00:06:25 -Tím se nic nemění.-Ty nechápeš? Naše manželství stojí na lži.
00:06:30 Jak to můžeš říct? Naše manželství stojí na mnoha lžích.
00:06:36 Nezamilovala jsem se do tebe, ale do Jelaluddina Rumiho.
00:06:40 Dobře. Tak děti jsou jeho.
00:06:45 Já jsem nelhal.
00:06:48 Jen jsem vyjádřil svoje city pomocí slov někoho jiného.
00:06:54 Miluju tě.
00:06:58 A dalo mi dost práce tu básničku opsat.
00:07:03 No tak, Susan. Pojď sem, já ti to vynahradím, ano?
00:07:07 -Pojď sem.-Já nevím.
-Ale pojď, pojď.
00:07:11 Pojď.
00:07:13 -No, možná.
-Uvidíš. Nebudeš litovat.
00:07:21 No dobrá. Chci další báseň.
00:07:26 To nemyslíš vážně.
00:07:28 Chci vědět, jestli po mně toužíš tak, jak jsem si myslela.
00:07:32 -Chci, abys mi svou lásku dokázal.
-To nemusíš říkat.
00:07:42 Perem a papírem. A neopisuj! Musí to vyjít z tvého srdce.
00:07:46 Copak záleží na tom, z jakýho orgánu to vychází?
00:07:50 -Pojď sem.-Dokud tu báseň neuvidím, milování nebude.-Co?
00:07:55 Dobře. Jo.
00:07:59 A pouhý sex?
00:08:02 Dej si.
00:08:04 Ale potichu, já jdu spát.
00:08:11 "Žila kdysi jedna žena jménem Susan,
00:08:15 která se mnou nechtěla spát."
00:08:21 Dobré ráno, kolego bojovníku s plakem.
00:08:25 Mám rád po ránu vůni fluoridu.
00:08:27 To já taky, ale nemám rád práskače.
00:08:32 -Jako by se tu někdo špatně vyspal.
-Jako by tu někdo byl úplnej blbec.
00:08:37 -Nesuď se tak přísně.
-Díky tobě, Rogere, musím Susan
00:08:41 -napsat opravdovou báseň.
-To nedá tolik práce.
00:08:44 Jen si představ, co všechno na ní miluješ a pak to zrýmuj.
00:08:48 -Co tu zatím máš?-Padej!
-Dobrá. Najít rým na padej.
00:08:52 Poezie je zřejmě tvoje parketa. Mám nápad. Nechceš to napsat za mě?
00:08:58 Nikdo nevyjádří to, co máš na srdci, tak jako ty.
00:09:01 -Výborně. Tu máš pero.
-Ty to zvládneš.
00:09:05 -Potřebuješ jen trochu inspirace.
-Písničku nebo film.
00:09:09 -Jakej máš rád?
-Terminátor.
00:09:12 A co třeba Rozum a cit? Pamatuješ tu scénu,
00:09:16 kdy plukovník Brandon nese Marianne domů v dešti?
00:09:23 Promiň, to mě vždycky dostane.
00:09:27 -Děkuju za pomoc, Rogere.
-To nestojí za řeč.
00:09:34 A ona, a ona...
00:09:38 "Byla jednou jedna žena jménem Susan,
00:09:44 uprostřed mrakodrapu obklíčeného teroristy."
00:09:52 Ahoj.
00:09:54 Jak se jmenuješ?
00:09:58 Stephan.
00:10:00 -Dobrá, Stephane. To je voda? -Jo.
00:10:05 -Pověz, má ten tvůj experiment vedlejší účinky? -Jakej experiment?
00:10:13 Léky, co testuješ pro farmaceutickou firmu.
00:10:18 Jo tohle. Skvělý! Už mi platí.
00:10:21 -Bezva. Takže mi můžeš vrátit těch 5 liber? -Jistě.
00:10:28 -Hele, Nicku? Nicku!
-Hm?
00:10:31 -Tak můžeš mi vrátit těch 5 liber? -Jistě.
00:10:37 -Dobrý večer.-Kdo to je?
-Televizní opravář. -Aha.
00:10:44 -Kde je máma?
-Nahoře.
00:10:47 -Má pro tebe překvapení.
-Ha! Konečně to vzdala.
00:10:51 A co televize?
00:10:57 Už jsi to nemohla vydržet, co?
00:11:02 Susan?
00:11:08 -Prý tu pro mě máš překvapení.
-Podle toho.
00:11:12 Máš pro mě tu básničku?
00:11:15 Snažil jsem se, opravdu, ale nepřišel jsem na nic jinýho než:
00:11:20 -"Byla jednou jedna žena jménem Susan."-Škoda.
00:11:29 Páni!
00:11:31 Rumi by neřekl "páni".
00:11:35 Susan, já nejsem básník, já jsem zubař.
00:11:39 Co kdybych vyjádřil lásku tím, že ti udělám otisk chrupu?
00:11:48 Ten už jsi mi dal ke třetímu výročí.
00:11:54 No teda!
00:11:59 -Musíš mě takhle pokoušet?
-Ano.
00:12:03 Teď mě omluv. Musím provádět své tantrické svírací cviky.
00:12:11 Proboha.
00:12:13 Ach, Bene, Po ničem netoužím víc,
00:12:16 -než abys ze mě tohle prádlo zubama strhal.-Ó, ano.
00:12:19 -Tvé ruce laskaly mé tělo.
-Klidně.
00:12:23 -Až si padneme do náruče.-Jasně.
-Ve výbuchu nezkrotné vášně.-Ano.
00:12:28 -Ale nemůžu.
-Ne, jistě.
00:12:32 -Víš, vydírání není hezké slůvko.
-Celibát rovněž ne.
00:12:38 Nech toho, Susan. Proč myslíš, že to nevydržím tak dlouho, jako ty?
00:12:46 Ty chceš hrát tuhle hru? Dobře, tak si ji hraj.
00:12:50 To já zvládnu taky, víš? Co třeba tohle?
00:12:53 Hm?
00:12:55 -Jo.-Jo, to je dobrý.
-Jo!-A co tohle?
00:12:59 To nic není, lásko. Co tohle, hele?
00:13:03 -To je fakt něco, víš?
-Jo? A co tohle?
00:13:06 -Úžasný. To je paráda, zlato.
-A co tohle?
00:13:10 -Co to s tebou dělá, řekni?
-Viď, že mi dáš?
00:13:19 Ví táta o vás dvou?
00:13:26 -Jak jste spali?-Dobře.-Skvěle.
-Jak špalek.-Jak nemluvně.
00:13:30 -Celou noc ses vrtěl.-Bylas celou noc vzhůru, že to víš?
00:13:34 Musela jsem být na stráži, abys na mě nesahal.
00:13:38 No jo. Já zapomněl, že jsi ta pan-na!
00:13:41 Jen tak dál a v životě už si neškrtneš.
00:13:44 -Nedotkl bych se tě ani metrovou holí.-Moc si lichotíš.
00:13:50 -Jak jsi spala, dítě?
-Netroufám si říct.
00:13:56 -Řekni "sýr".
-Co?
00:13:58 -Co to děláš? Co je to?
-Opatrnost.
00:14:02 -Nemám jistotu, že tu můžu lidem věřit.-Co?
00:14:06 -"Vytrhat si chlupy v nose."
-Co to máš na předloktí?
00:14:11 Co si potřebuju připomenout, to si píšu na tělo.
00:14:15 -Viděl jsem to ve filmu. -Memento?
-Jmenovalo se to Za zvuků hudby.
00:14:20 Nezapomeň na důležitou zprávu na prsou.
00:14:26 -Nahrát Brookside.
-Dík za připomenutí.
00:14:30 Susan, máš pero? Abych nezapomněl, že Nick je idiot.
00:14:33 Á, po synovi bys čmáral, ale napsat mi báseň, to ne.
00:14:38 -Nicku, mohl bys mi vrátit těch 15 liber? -Počkej.
00:14:46 "Tomuhle chlapovi nevěř."
00:14:49 -Ne!-Michaeli, přestaň si s ním zahrávat.
00:14:53 Nebudou tady pořád, aby tě chránili.
00:14:57 -Nicku, drahoušku, chceš toust?
-Moment.
00:15:02 "Nejez nic, co tahle ženská uvaří."
00:15:06 -Ne, dík.
-Dal bych si toust.-Já zas báseň.
00:15:10 Á, chápu. Bojkot se rozšířil i na snídani, co?
00:15:14 -Jakej bojkot?-Žádnej.-Žádnej.
-Už se vás nikdy na nic nezeptám.
00:15:20 Omlouvám se. Ben je nervózní a vylévá si zlost na všechny kolem.
00:15:24 -Já? Proboha.
-Vidíš?
00:15:27 Nejsem nervózní.
00:15:30 Ona je nervózní.
00:15:32 -To je kvůli tý básni?
-Ne. Kvůli tý ztřeštěný ženský.
00:15:37 Večer jdu na kurs poezie. Pojď se mnou.
00:15:41 Poezie! Tak zoufalej nejsem.
00:15:48 Tak přestaň laskat ty grepy.
00:15:53 "Láska je květina, jež pučí ze země..."
00:15:57 -Ha!-Nech toho, děláš mi ostudu.
-Proč? Já tu báseň nenapsal.
00:16:03 "... a stoupá k nebesům ve vzdouvajícím se orgasmu barev."
00:16:09 Když nechválíš, nechval dne před večerem.
00:16:13 "Taková je moc lásky a květin."
00:16:23 Dobře. Výborně, Heather. Moc pěkný obraz milence coby zahradníka.
00:16:28 S kýblem plným hnoje.
00:16:32 Pardon, to ty léky na depresi.
00:16:37 Nuže, kdo dál?
00:16:40 Co třeba Giles?
00:16:48 Moje báseň se jmenuje Ona.
00:16:54 "Kdo je ten, jenž rozzářil hvězdy v jejích očích?"
00:16:59 "Ona."
00:17:02 "Kdo je ten, jenž zastavil ruku času v jejím úsměvu?"
00:17:08 "Ona."
00:17:10 "Kdo je ten, kdo prohřívá mou duši
00:17:14 -jako šálek heřmánkového čaje?"
-Ona?
00:17:17 -Bene!-Říkal, že se nemáme bát vyjádřit svůj názor.
00:17:22 Ne, když ostatní čtou své básně.
00:17:25 Pokračuj, Gilesi.
00:17:30 -"Ona."
-Je to tak.
00:17:36 -Další připomínky k Gilesově básni?-Já...
00:17:39 Dobrá. Tentokrát řekněte, co se vám na ní líbilo.
00:17:45 Nebyla tak pitomá jako ta její. Což byla. Omlouvám se.
00:17:50 Moc se omlouvám. Proboha, nechtěl jsem skácet
00:17:54 vaše romantické iluze o lásce, ale někdo to udělat musí.
00:17:58 Slunce a křehký květinky nemají se skutečnou láskou nic společnýho.
00:18:03 Květinky vám v noci neberou peřinu, nekecají vám do řízení,
00:18:08 ani vás ve dvě ráno nepošlou pro tampóny.
00:18:11 Láska není květina, leda masožravá.
00:18:14 Naláká vás na zakázané ovoce a schramstne jako hmyz.
00:18:18 -Máte na lásku dost nihilistický názor.-Protože jsem ženatej!
00:18:29 -Kdo je to?
-Říkáme jí Ta bláznivá vzadu.
00:18:34 Tak abychom se pohnuli z místa. Má ještě někdo nějakou báseň?
00:18:39 Výborně.
00:18:47 Moje báseň se jmenuje
00:18:50 Pravá láska.
00:19:08 Ta se mi líbila.
00:19:14 Pojď dál, Michaeli, ještě kousek dál.
00:19:19 Já už nemůžu.
00:19:21 Vzmuž se, Michaeli.
00:19:25 -Sem?-Správně.
-Sláva.
00:19:28 Výborně.
00:19:30 Teď tu můžu sedět a jezdit celý den a celou noc.
00:19:36 -Jestli umřu, padá to na tvou hlavu.
-Z toho nekouká smrt. Nanejvýš kýla.
00:19:41 -Skvělý. Dík.
-Hele, Michaeli,
00:19:45 vím, že jsem poslední dobou trochu nervózní a jsem na tebe přísná.
00:19:50 Omlouvám se. To proto, že maminka má teď zrovna veliký stres a vůbec.
00:19:56 V práci.
00:19:59 Aha. Já myslel, že je to tím, že maminka nechce tátovi dát.
00:20:12 "Kdo je ten, kdo prohřívá mou duši jako šálek heřmánkového čaje?"
00:20:17 "Susan."
00:20:23 "Nejdražší Susan, prosím, prosím, prosím!"
00:20:27 Pane Harpere, je tu paní na čištění zubů.
00:20:31 Není objednaná a je divná.
00:20:34 Vím, že jste tu nová, ale pakliže čtu,
00:20:37 jím nebo jen dýchám, nepřeji si být rušen.
00:20:40 -Děkuji.-Trvá na tom, že vás musí vidět.-Neposlouchám.
00:20:45 Pan Harper je zaneprázdněn.
00:20:48 Asi se na mě nebudete pamatovat.
00:20:53 Á! Ano. Ten jekot.
00:20:56 Doufám, že vám to nevadí, ale zrovna jsem šla kolem
00:21:00 a ráno jsem vynechala dentální nit, tak mě napadlo,
00:21:05 -abych si nechala vyčistit zuby.
-Ale jistě, nějak vás sem vmáčknu.
00:21:10 Jenom jsem šla kolem. Je to náhoda, opravdu.
00:21:14 Ne, že bych vás vyhlížela a čekala celý hodiny před domem,
00:21:19 sledovala v okně každý váš pohyb, to by přece bylo čiré šílenství.
00:21:24 Tak se na vás podíváme, ano?
00:21:29 Myslel jsem na zuby.
00:21:35 Dobře. Asi byste to měla pohodlnější na křesle.
00:21:39 Musím říct, že jsem ani nedoufala,
00:21:43 že najdu takového škarohlída a ztroskotance jako já sama.
00:21:49 -Nejsem takový ztroskotanec.
-Prosím, já vím.
00:21:54 Vždycky mě přitahovala cynická prasata.
00:21:58 -Mám rád štěňata.
-Ne, nezkažte to.
00:22:01 Vy jste totiž noční obloha bez hvězd, Bene Harpere.
00:22:06 Jo, jo, a vy nejste první, kdo mi to říká.
00:22:10 Jo. Jen si vezmu nástroj. Hned jsem zpátky.
00:22:14 Jen sondu číslo tři, řekl bych.
00:22:20 Bene, objednávám čínu.
00:22:23 Chceš zase ty knedlíčky nebo sladkokyselá prsíčka?
00:22:28 -Vítej.
-Rogere, já tu mám práci, ano?
00:22:32 Čím dřív na ni skočím, tím dřív skončím.
00:22:36 To je nějaká nová procedura, kterou neznám?
00:22:40 Proboha!
00:22:42 -Ne!-To se musí sterilizovat. Chceš pomoct? Asi ne.
00:22:45 -Měj se!
-Rogere!
00:22:49 Tak kde mě chceš?
00:22:51 Na zemi nebo tady?
00:22:54 Ó!
00:22:56 -Tak, Bláznivá zezadu...
-Vanessa.
00:23:00 Vanessa! Dost mi to lichotí,
00:23:03 ale jsem taky dost ženatej a brzo budu dost mrtvej.
00:23:07 Já vím, to my všichni. Není to úžasný?
00:23:10 Ne. To, co by mi udělala Susan, není. Ne. Jste na špatné adrese.
00:23:14 Já nedokážu obšťastnit ani svoji ženu.
00:23:18 -Proč hledat štěstí? Hop na to, bručoune.-Co?
00:23:22 Hned se oblečte, vy blázne!
00:23:25 Myslíš to vážně, nebo to říkáš, abys mě nažhavil?
00:23:30 Koukněte, mám jedno pravidlo. Jediné.
00:23:33 Nikdy nespi s žádným cvokem kromě manželky.
00:23:36 -Nate.
-Chceš dělat drahoty.
00:23:39 -Tak ti zavolám.-Ne.
-Pošlu mail.-Ne.-Fax?-Ne.
00:23:44 -Vysíláš zmatené signály.
-Já už jsem takovej.
00:23:48 -Fajn.-Vanesso?
-Ano?-Počkejte.
00:23:52 Kartáček při každé návštěvě.
00:23:58 Jejda! To byl ale běh.
00:24:01 -Jak že je to dlouho, co jsi netrénovala?-Léta. A co ty?
00:24:05 Já běhám každé ráno.
00:24:08 -Křeč!
-Trocha kikboxu ti uvolní svaly.
00:24:11 -Popravdě, doufal jsem, že si promluvíme o jisté osobě.-Fajn.
00:24:16 -Řekl jsi jí, že máš zájem?
-O to jde.
00:24:19 Zkoušel jsem jí zavolat, ale když to vezme, nenajdu ta pravá slova.
00:24:24 Zkusil jsi říct "ahoj"? Abi, koukej, kdo je tu.
00:24:28 -Ahoj.
-Ahoj.
00:24:31 Tomu byste nevěřili. Volá mi nějakej úchyl a když to vezmu, zavěsí.
00:24:36 -Tak zavolej ty jemu.
-Výborně.
00:24:39 -Já tomu zvrhlíkovi řeknu něco od plic. -Musím juchat.
00:24:43 (zvoní telefon)
00:24:46 -Nezvedneš ten telefon?
-Ne, ne, ne, ne, ne.
00:24:49 -To je stejně omyl. -Jak to víš?
-Podle vyzvánění. Ahoj.
00:24:56 (zvoní telefon) Já to nevezmu. Může to bejt on.
00:25:04 -Haló?-Váš manžel je nejvíc sexy ze všech mužů, které znám.
00:25:09 -Toužím po něm.
-Nejspíš máte špatné číslo.
00:25:19 (zvoní telefon)
00:25:28 Haló?
00:25:31 Ano, u telefonu Harper.
00:25:34 Chci z tebe strhat všechno šatstvo
00:25:38 a plenit tě, až budeš škemrat o milost.
00:25:42 Proč ne?
00:25:44 Moment, napíšu si to na nohu.
00:25:55 -Máš čas?
-Podle toho.
00:25:58 Co chceš?
00:26:00 Myslel jsem, že by tě mohlo zajímat, že mám tu báseň.
00:26:07 -Pro tebe.
-Díkybohu!
00:26:10 Tedy...
00:26:12 -A tak. Opravdu?-Pokud nemáš zájem, můžeme to nechat na jindy.
00:26:17 -Vrať se sem!
-Už jdu, jistě.
00:26:23 -Takže, chceš tu báseň slyšet?
-Už se nemůžu dočkat.
00:26:27 Ale tak jo, to máš fuk.
00:26:30 -Nechceš to přečíst v posteli?
-Jo, dobře.
00:26:37 -Jmenuje se Óda na moji paní.
-Čti rychle!
00:26:43 -Óda na moji paní.
-Dobře, jdeme na to!-Nech toho!
00:26:46 -Ještě jsem ani nezačal.
-To nevadí.
00:26:49 -Řekni mi, jak to končí.
-Ta báseň mě stála spoustu úsilí.
00:26:53 Laskavě si ji vyslechni.
00:26:56 Dobře, dobře. Přečti tu svou básničku.
00:27:00 -Tvou. Psal jsem ji pro tebe.
-Řekla jsem čti!
00:27:04 Napsal jsem ji pro tebe.
00:27:07 První strofa.
00:27:10 "Vážně nevím, jaké by to bylo bez jejích něžných dotyků..."
00:27:18 Páni!
00:27:20 To bylo úžasný!
00:27:23 Jo. To mi povídej.
00:27:27 Co vlastně?
00:27:30 -Přece ten sex.
-Vážně?
00:27:33 -Jo.
-Dobrý!
00:27:35 Musím se přiznat. Byla jsem zklamaná, když se tu neukázal Ben,
00:27:40 ale když jsem viděla tohle tetování...
00:27:44 Musíš bejt zmučená duše.
00:27:48 Jo. Tak se tu měj.
00:27:51 -Vždyť jsi sotva přišel.
-Vážně? -Ano.
00:27:55 Myslela jsem, že se budeme milovat.
00:28:01 Páni, vzpomínám si!
00:28:07 Strofa třicátá čtvrtá.
00:28:10 "Země se točí, vytrvale se otáčí kolem své osy."
00:28:14 "Den za dnem, nepozorovaně,
00:28:17 až si uvědomíš, že se ti dělá špatně láskou."
00:28:21 "Když prší, jsi moje duha."
00:28:24 "Když sněží, jsi moje lopata."
00:28:31 Strofa třicátá pátá.
00:28:34 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2009
Je to nespravedlivé. Jako kdyby si nikdy nikdo nevypůjčil od nějakého poety básničku, aby na ni ulovil svou vyvolenou. V životě by Bena nenapadlo, že prozrazení tohoto drobného podvůdku může po všech těch společně prožitých letech Susan vadit. Co vadit! Že bude dokonce chtít zadostiučinění ve formě nové, původní, originální, jen pro ni jedinou složené, básně! Může ovšem někdo žádat něco takového po člověku, který je čím dál víc přesvědčen o tom, že láska není žádná květina, leda tak masožravá?
