Táta, máma a tři děti… Že jste to už někdy viděli? Podobnost čistě náhodná! Britský sitcom. ### Hrají: R. Lindsay, Z. Wanamakerová a G. Thomson. Režie Dewi Humphreys
00:00:14 Nemůžu tomu uvěřit. Můj chlapeček odjíždí
00:00:17 na svůj první Zábavný víkend s vyšší matikou.
00:00:20 -Mami, je mi už patnáct.-Patnáct. Druhá odmocnina ze 130.
00:00:25 -Když už, tak z 225, tati.
-Tak Zábavný víkend s matikou?
00:00:29 Ta čtyři slova bych v jedný větě nečekal.
00:00:33 Ona to vlastně není věta, ale jen sousloví.
00:00:36 -Tak ještě jedno: drž zobák.
-To je dobrý, otče, skoro se směju.
00:00:41 Miláčku, až budeš pryč, kdyby ti někdo šoupnul
00:00:43 něco podezřelýho, co považuješ za špatný...
00:00:46 ... tak mu jeho výpočet oprav a vrať mu ho zpátky.
00:00:48 -Přijde den, tati, kdy budu velkej a praštím tě.-Myslíš? Sbohem.
00:00:52 -Pa, zlato.
-Pa.
00:00:58 Vida, a je to.
00:01:00 -I náš nejmenší.
-Dobrý.
00:01:03 Žádný děti, volnej víkend.
00:01:06 (pouští rytmickou hudbu)
00:01:09 -Juchú!
-Juchú!
00:01:13 -Svoboda, to je věc!
-Jo!
00:01:17 Svleč to, kotě. Jdem na to!
00:01:20 Ty mlč. Kde začneme?
00:01:23 -V obýváku.
-Ne. To je moc na ráně.
00:01:26 -Tak v kuchyni.
-Jo. Ne, ne, ne, ne.
00:01:30 To chce vzít od kraje. V tom kamrlíku pod schody.
00:01:33 -To ne, tam to smrdí botama.
-No jo, fakt.
00:01:35 -Co Nickův pokoj?
-To myslíš vážně?
00:01:38 -Řekli jsme v každým pokoji.
-Ale v Nickově?
00:01:41 Máš pravdu. Moc brzo bejt perverzní.
00:01:44 -Jo. Už vím. V naší ložnici.
-Jsem pro.-Jdem na to.
00:01:49 -Dělej!
-Tequila!
00:01:54 Uf. Uf.
00:02:04 Máme první bod.
00:02:08 -Jo, bezva.
-Jo.
00:02:11 -Pokračování? V kuchyni?
-Jo. Jo.
00:02:18 Ovšem nechtějme zlatý hřeb hnedka,
00:02:22 je třeba si to vychutnat, nechat si něco na potom.
00:02:26 -Když to splníme, můžeme si to zítra všechno zopakovat.-No jo.
00:02:33 Jo.
00:02:37 Dej mi pár minut, jo?
00:02:40 -Taky si dám pauzu.
-Vážně? Máš dost?
00:02:43 Ne, jen se snažím šetřit tvý city.
00:02:47 Na co? Já nechci.
00:02:50 Naše firma žádný problémy nemá, to tě teda můžu ujistit.
00:02:54 Jenom si řekni, až budeš ready.
00:02:58 Už.
00:03:01 -Dáme si čaj?
-No jo.-Jo.
00:03:06 Teda, to je změna. Máme před sebou celý víkend.
00:03:10 Jo.
00:03:12 Celý víkend.
00:03:16 Mínus čtyři a půl minuty.
00:03:25 No dobře. Promiň.
00:03:29 Promíjím ti.
00:03:34 Co budem dělat?
00:03:37 Uklízet garáž?
00:03:39 -Spravovat okno?
-Proč tak nudně? Budeme se bavit.
00:03:43 -Napověz mi jak.
-Měla bych celý seznam.
00:03:47 Můžem jít shánět starožitnosti, nakupovat organickou zeleninu
00:03:52 -a den zakončit návštěvou v Tate Gallery.-Jo, jo, pěkný.
00:03:57 To je praštěný seznam.
00:04:01 -Galerie je praštěná?
-Vždyť ty tam věčně vodíš výpravy.
00:04:06 -To je práce, ne zábava.
-Pro mě dřina, tak jako tak.
00:04:10 Fajn. Tak budem doma zakládat fotky do alba.
00:04:14 To je úžasný. To je skvělý. Už je mi nadšením nanic.
00:04:18 To je větší sranda než spadnout holým zadkem do trní.
00:04:23 No dobře, už jsem pochopila. To mi stačí.
00:04:26 Ačkoli musím říct,
00:04:28 že to zní absurdně od chlapa, co si řadí cédéčka podle abecedy.
00:04:32 Dělám to proto, abych nemařil čas jejich hledáním.
00:04:36 To je teda smutný. Nestojíš o napětí,
00:04:39 když prohlížíš police a přijdeš na něco, co jsi nehledal?
00:04:43 -Ne, mohl bych najít nějakou tvou Joni Mitchellovou.-Joni zbožňuju.
00:04:47 Svoji speciální sekci máš přece tady, na konci abecedy.
00:04:52 Tam nemusím lézt. Je mi záhadou, že vždycky skončej v mojí sekci.
00:04:56 -Takový je manželství.
-Jo, někdy otravný.
00:05:00 Vzpomínáš, jak jsme spojili sbírky našich desek?
00:05:04 Já věděla, že je to vážný, když vypadl ten tvůj druhý
00:05:08 -Sergeant Peperrs.
-Ano. Můj. Vzpomínám.
00:05:11 Svůj jsem vyhodit nemohla.
00:05:13 Dárek od bývalýho. Ten tvůj beztak nebyl dobrej.
00:05:17 -Zničil jsi vystřihovánky knírů a odznáčků.-Co je zas tohle?
00:05:20 -Steely Dan. To je tvoje, ne?
-Ano, je moje.
00:05:23 Proč je ale zařazený pod C místo pod S?
00:05:26 -Možná je tam podle titulu.
-Titul je Pretzel Logic.
00:05:31 -A bylo to pod C.
-Patrně je to pod C jako CD.
00:05:37 -Výborně. Bezva, to jsi celá ty.
-Celej ten systém je pitomej.
00:05:41 To Téčko už je docela plný.
00:05:44 To už si nemůžeš koupit cédéčka zpěváků na T.
00:05:47 -Ale já nemám rád zpěváky na T.
-Proč ne?-Narušujou mi systém.
00:05:52 -Takže fotoalbum dělat nebudeme?
-Nebudeme.
00:05:56 -Tak se jde do galerie.
-Ne.
00:05:59 Dobrá. Co ty bys chtěl?
00:06:03 Proč?
00:06:05 -To je tvoje příležitost dělat to, co jsi vždycky chtěl.-Bezva.
00:06:15 -Co děláš?
-Dělám to, co jsem vždycky chtěl.
00:06:18 Bene, den, kdy nic nedokážeš, je promarněný.
00:06:22 Podle tebe je to snad špatný?
00:06:25 -Nechceš dělat něco, co obohatí naše bytí?-Ne.
00:06:29 Chci jenom ležet a sbírat síly, abych přežil další týden s tebou.
00:06:33 V podstatě nechceš dělat nic.
00:06:36 Nechci dělat nic a kromě toho to nic nechci dělat s tebou.
00:06:40 -V podstatě.
-Děkuju.
00:06:43 -Zničil jsi mi plány na víkend.
-Pořád jenom plány.
00:06:46 Plány! Neumíš být spontánní?
00:06:49 -Panebože.
-Jsem dost spontánní?
00:06:53 -Máš ty vůbec rozum, Susan?
-Vzala jsem si lenocha.
00:06:57 -Když pojedeme do toho centra...
-Ne, my nepojedeme nikam.
00:07:01 -Ale počkej. Co Gilbert a George?
-Já nesnáším country.
00:07:06 Gilbert a George jsou malíři v Tate Gallery.
00:07:10 Jo? Taky nemusím.
00:07:14 Když už koukat na obrázky, co takhle pohyblivý obrázky?
00:07:18 Podívej. Koukej se na tohle.
00:07:21 Nový film s Jamesem Bondem nebo třeba Gauneři?
00:07:25 Sledovat film v denní době je nemravný.
00:07:29 Jé, koukej, začali znovu dávat i Piano.
00:07:32 -Vážně? Na to bych šla.
-Ne, to byl žert.
00:07:36 Fakt si myslíš, že bych šel na Piano?
00:07:39 -Ne, ale já jo.
-V tom je ten vtip, víš?
00:07:43 Možná to byl vtip, ale už není. Půjdeme na Piano.
00:07:46 Ne, vyloučeno, na Piano nejdeme v žádným případě.
00:07:50 Podívej, co to tadyhle je? Kritický bod.
00:07:54 -Jaderný drama.-Ale to ne.
-Ale jo, hraje George Clooney.
00:07:58 -Ale to ano.
-Jo, a hraje dětskýho psychologa.
00:08:02 Brání tam školku proti uzavření.
00:08:05 -Jdeme na to.
-Tak platí.
00:08:09 Prokristapána, Susan, film začíná za 15 minut.
00:08:13 -Jen meju nádobí od snídaně.
-Ale proč?-I tak to musím udělat.
00:08:17 -Stačí potom, ne?
-Nechci dům nechat v nepořádku.
00:08:20 Na tom nesejde, protože my v tom domě nebudeme.
00:08:24 -Nikdo v tom domě nebude.
-Třeba zloděj.
00:08:27 To by mi špinavý hrnky vážně vadily nejmíň.
00:08:30 Myslíš, že by řekl: "Bacha, je uklizeno, ať nenašlapu?"
00:08:34 -Co ty víš? Zloději jsou různý.
-Proboha, pojď už.-Už jdu.
00:08:39 Jé. Sakra.
00:08:42 -Kde je lepidlo?
-Prosím tě. Máme 10 minut na to,
00:08:45 abychom tam dojeli, zaparkovali, koupili lístky.
00:08:49 Když teď vyrazíme, stihnem to přesně.
00:08:52 Ano, ale ještě nevyrážíme. Dobře, tak nic. Pozdě.
00:08:56 Nesmysl. Píšou tam, že program začíná v jednu čtyřicet pět.
00:09:00 -Jo, to je za 8 minut.
-Ale celý program.
00:09:04 Film začne až 5 minut po druhý. Chceš vidět upoutávky?
00:09:08 Jo, chci vidět upoutávky, ty jsou na tom nejlepší.
00:09:12 Chci slušný místo, chci si dát pepsi a chci si skočit na záchod.
00:09:15 -Jsi prostě filmovej fanda.
-Ne, fanda pohodlí.
00:09:20 -Nestihnem to, že?
-Ne.
00:09:25 A musel ses hádat.
00:09:29 -Já?
-Nezačínej.
00:09:37 -A já ten film tak chtěla vidět.
-Jestli tě to trochu uklidní,
00:09:41 tak toho dětskýho psychologa jsem si vymyslel.
00:09:46 -Jo?
-Tu školku taky.
00:09:50 -Ale George Clooney v tom hraje.
-Ne.
00:09:58 -Tak je to jen nukleární drama?
-Jo. S Michelle Pfeifferovou.
00:10:11 Jdem se projít do parku.
00:10:14 -Pročpak?-Při procházce parkem se neptáme proč.
00:10:17 Právě procházka je onen důvod.
00:10:20 Dobrá, jdu pro vycházkovou hůl, ty vem pléd, odvezu tě na vozejku,
00:10:24 co kdybychom cestou umřeli na sešlost věkem?
00:10:28 Máš rád park. Pořád do parku chodíš.
00:10:31 -Alespoň to tak povídáš.
-Kdybys myslela hlavou,
00:10:34 tak bys věděla, že park je šifra pro hospodu.
00:10:39 -Takže jo?-Co?
-Jdeš do hospody?
00:10:42 -Proč? Děti jsou pryč.
-Čili procházka padá.
00:10:46 Ne, ne, ne, kdepak, můžeš jít sama.
00:10:50 -Nemůžem dělat něco společně?
-Ale jo, jsme skvěle propojeni.
00:10:54 Já čtu noviny a ty do toho synchronně meleš pantem.
00:10:57 Mívám dojem, že bys byl šťastnější beze mě.
00:11:04 Ne, ne, ne. Ne, to se mýlíš. Omyl.
00:11:09 Zní to velice přesvědčivě.
00:11:16 -Zase jsi spontánní?
-Ne, to bylo v plánu.
00:11:19 Tak dobrá, promiň. Jak chceš.
00:11:22 Co tedy podle tebe máme dělat společně? Řekni si.
00:11:25 Navrhla jsem spoustu věcí: Tate Gallery, starožitnosti, fotoalbum.
00:11:30 -Co myslíš ty?
-Tak tohleto musím zvážit.
00:11:34 -Nepomáhá to a nevím.
-Aspoň kdyby ses trošičku snažil.
00:11:39 Co když jsme bejvali bezdětný?
00:11:49 -Vana?
-Ne, ta studí.-Jo.
00:11:52 -Kůlna?
-Třísky.-No jo.
00:11:59 Bene?
00:12:02 Bene, nemruč.
00:12:08 Čau, baby.
00:12:10 Jak se ti to líbilo?
00:12:13 A co myslíš?
00:12:17 -Hm?
-Vždyť jsme nic nedělali.
00:12:23 -Fakt?-Hned, jak jsi dopadl na polštář, byls tuhej.
00:12:27 Jo?
00:12:32 Takže to o vepřovým a o bramborový kaši, to byl asi jenom...
00:12:37 Jenom sen.
00:12:39 Neboj, byla jsi v něm taky.
00:12:42 -Hned se cejtím líp.
-Přinesla jsi pivo.
00:12:48 Bramborová kaše, vepřo?
00:12:51 -Bylo to opravdu vepřový?
-Bože, bylo to jen jako.
00:12:58 Byl to sen přece.
00:13:02 Dobrou.
00:13:04 -Co děláš?-Chci vědět, na co tam dávali ten artyčok.
00:13:12 -Chci s tebou dát řeč.
-Ne, já chci dát řeč.
00:13:16 -Ne, já chci dát řeč.
-Ne, já chci dát řeč.
00:13:20 -Já chci dát řeč.
-Já chci dát řeč.-Susan?
00:13:24 -Ne, já chci dát řeč.
-Jé, ty jsi tady?
00:13:27 Už vím. Rozdělám v krbu.
00:13:30 -Proč? Je teplo.
-Je to romantický.
00:13:43 Sakra. Nemám podpalovač.
00:13:46 Správně. Půjdem koupit podpalovač.
00:13:49 Páni, ty fakt umíš žít naplno. Pustím ti k tomu rokenrol.
00:13:54 Pravil chlápek, co si představuje napínavý okamžik tak,
00:13:58 že otevře balíček lupínků, aniž zkontroloval příchuť.
00:14:01 "Ó, sýr a cibule. Ňam, ňam, ňam, ňam, ňam."
00:14:05 To jsi na omylu. Sůl a ocet.
00:14:08 Víš, v čem ti nerozumím?
00:14:11 Nikdy nemůžu pochopit, proč se nedá jen být.
00:14:15 Nic nedělat. Jeden moudrý muž kdysi řekl:
00:14:18 "Jsme lidské bytosti, ne lidské činnosti."
00:14:22 Však na tobě lidská činnost velké stopy nezanechala.
00:14:25 Kdy už se naučíš čistě relaxovat a nedělat nic?
00:14:28 Kdy ty pochopíš, že my ženy jsme schopné dělat víc věcí najednou?
00:14:32 Taky dělám víc věcí najednou.
00:14:36 Koukej, jím lupínky, koukám na telku,
00:14:40 přitom čtu noviny
00:14:42 a taky ignoruju tebe.
00:14:58 -Proč tohle děláš?
-Podpalovač.
00:15:02 Susan.
00:15:04 Dost, dej mi to. Nech je, nenič je.
00:15:08 Koukej se.
00:15:10 Je tu něco, co lze dělat společně.
00:15:14 -Co?
-Já tě teď naučím, jak relaxovat.
00:15:20 Co je to?
00:15:22 To je velká věc.
00:15:24 Zkusíš to? Ano.
00:15:28 Jenom se posaď.
00:15:31 No tak, sedět umíš.
00:15:37 Ne, to není ono.
00:15:39 Opři se a nech polštáře,
00:15:42 aby tě přijaly ve svém teplém objetí.
00:15:48 Ano.
00:15:50 Ne, uvolni se.
00:15:54 Tak. Ne, něco chybí.
00:16:04 Tak. Dobrý?
00:16:10 Vnímej polštáře.
00:16:13 Jo.
00:16:15 Tak co, hezký?
00:16:18 Chci skleničku.
00:16:21 Ne, tu nechceš. Podat skleničku znamená se zvednout.
00:16:25 A při povalování se nevstává. Tak se napijeme.
00:16:30 Dobrá, a na tři.
00:16:32 Raz, dva, tři.
00:16:35 A k sobě.
00:16:38 A piješ.
00:16:43 A teď polož.
00:16:49 (krknutí)
00:16:51 Tohle není povinný.
00:16:58 Jsem tak...
00:17:02 -... vzteklá.
-Co to s váma, lidi, je?
00:17:05 Všechno chcete mít dneska.
00:17:08 Ihned.
00:17:10 Trvalo roky, než jsem to pochopil.
00:17:13 To je nanic.
00:17:19 Něco musím dělat.
00:17:23 Já musím něco udělat. (zvoní telefon)
00:17:26 -Telefon. Díkybohu!
-Telefon. Díkybohu!
00:17:32 Haló? Stephanie.
00:17:35 Jo, já fajn. A co ty?
00:17:37 Aha. Aha.
00:17:41 A Geoffrey?
00:17:44 Ještě má tu běhavku? Já bych doporučila sýr.
00:17:48 Ne, k jídlu.
00:17:50 To je známo, že sýr staví.
00:17:53 Ne, to je hodně starý recept.
00:17:58 Aha.
00:18:00 Hm.
00:18:03 -Ne!
-Kriste.
00:18:05 Ale ne.
00:18:08 Třiadvacet let je na kočku hodně.
00:18:13 Aha.
00:18:15 Hm.
00:18:18 Vážně, svlíkla se?
00:18:21 No jo. To bych do ní neřekla.
00:18:24 Já jsem ji zatím nahou neviděla.
00:18:27 Jo.
00:18:33 Aha. Aha. Dnes je možný všechno, Stephanie.
00:18:41 Tak řekni, že ji pozdravuju. Jo, vyřídím.
00:18:45 Tak jo, Stephanie. Pa.
00:18:48 To byla Stephanie.
00:18:50 Nepovídej.
00:18:53 -Její máti řezali žlučník.
-Nevím, kdo Stephanie je.-Víš.
00:18:57 Byla tenkrát na té akci pro čtyřicátnice s Hilary a Audrey.
00:19:02 Já netuším, kdo je Hilary, ani netuším, kdo je Audrey.
00:19:05 Jsi ignorant.
00:19:08 -Proč jsi to dělala?
-Copak?
00:19:11 Pronásledovalas mě s telefonem, když jsem si četl.
00:19:14 -Abys nebyl odstrčenej.
-Odstrčenej?
00:19:16 Proč se mi žlučník Stephanie plete do života?
00:19:19 Nepatřil Stephanie, ten patřil její matce.
00:19:22 -Neposloucháš?
-A to se musí?
00:19:27 -Ta mříž chce vyčistit.
-Ne, nechce.
00:19:30 Tady nic nepotřebuje vyčistit. Bože! Tak a dost.
00:19:34 -Kam jdeš?
-Pro prášky na spaní.-Na spaní?
00:19:38 Jo, protože patrně nevíš, co se sebou.
00:19:41 -To si chce schrupnout, rozumíš?
-Jenže já nejsem ospalá.
00:19:46 -Proto ti jdu pro prášky na spaní.
-Chceš mě zdrogovat.
00:19:52 -Když nechceš pivo.
-Fajn.
00:19:56 Mám návrh. Když budeme půl hodiny dělat něco společně,
00:20:01 -tak můžeš zbytek víkendu strávit jakkoli pitomě se ti zlíbí.-Fakt?
00:20:06 -To slibuju.
-Tak jo.
00:20:10 -Vážně?
-Ano.
00:20:13 -Skvělý.
-Skvělý. Dobrá.
00:20:15 Tak co chceš?
00:20:17 Mohli bychom třeba vybrat nový potahy na sedačku.
00:20:23 Fantazie.
00:20:28 Pojď.
00:20:31 -Co bys řekl týhle látce?
-Ta je krásná, Susan.
00:20:37 Hebká na omak.
00:20:39 -A co tahle?
-Je hezká.
00:20:42 -Anebo tahle?
-Krásná.
00:20:45 -Bene, snaž se.
-Promiň. Promiň.
00:20:49 -A která se ti líbí nejvíc?
-Ta s květinama.
00:20:53 -Tahle s květinama nebo tahleta?
-Už je to půlhodina?
00:20:58 -Stěží 50 sekund.
-Řekl bych půl hodiny.
00:21:02 -Nemám nárok na volno?
-Ne. Už nemáme nic společnýho.
00:21:07 Na tom není nic špatnýho, že nemáme nic společnýho,
00:21:11 protože to je důvod, proč zůstat spolu.
00:21:17 Nechápu, proč zůstat spolu.
00:21:21 Dnes jsme to už dvakrát zdůvodnili.
00:21:24 Hm?
00:21:26 Každej pokoj v domě.
00:21:29 No tak. Ve dvou je to lepší, že jo?
00:21:35 To si namlouváš.
00:21:42 -To je moje holka.
-Ne, moje holka.
00:21:45 -Ne, moje. -Ne, moje.
-Tak jo. Dobře.
00:21:49 Co si takhle zahrát na schovku?
00:21:53 -Co?
-Na schovku.
00:21:55 Bude to psina.
00:21:58 Jo? Dobře.
00:22:00 Když budeš hledat, nekoukej do ložnice.
00:22:04 Tak jo. Jak chceš. Jdi se schovat, já počítám do miliónu.
00:22:11 -Velmi vtipný.
-Jako s Nickem.-Fajn.
00:22:14 Chceš hrát? Tak hrajem, ale schováš se ty.
00:22:18 Dobrá. Jdu na to. Kam se mám asi schovat?
00:22:22 -Ale pozor. Ne, abys ty hledala v ložnici.-Kdepak.
00:22:27 Raz, dva, tři, čtyři, pět,
00:22:30 šest, sedm, osm, devět, deset.
00:22:33 Před pikolou, za pikolou. Už jdu.
00:23:10 Jé, našlas mě.
00:23:14 Dobrá, jsi na řadě, teďka se schováš ty.
00:23:17 Co si tak dát hru Kladivem na koule?
00:23:22 -Jsou dobře schovaný.
-Ty mizero jeden!
00:23:25 -Mám sto chutí jít pryč a nechat tě samotnýho.-Vážně?
00:23:29 -Nenechám, protože to chceš.
-A dát mi, co chci, je špatný?
00:23:32 Nemělo by jít v manželství právě o to si vyhovět?
00:23:35 -Všechno dát jenom jemu?
-Ne, to ne, dávat a brát.
00:23:38 -Ty bys mi dal leda kulový.
-A co bys mi asi tak dala ty?
00:23:42 -Jako ty mně, taky kulový.
-Mám tě po krk.
00:23:46 -Ne, já mám po krk tebe.
-Ne, já tebe.
00:23:51 To by se nestalo, kdybychom šli nakupovat starožitnosti.
00:23:56 Ale stalo. Jen bychom utratili 300 liber za nějakej hnusnej džbán.
00:24:01 -S tebou nemá smysl se hádat.
-Ne, to nemá.-Jo.-Ne.
00:24:07 -Jak je libo.
-Jak je libo.
00:24:31 Co...
00:24:59 -Ty nejsi moje matka.
-Jsem tvoje matka.
00:25:02 -Nejsi moje matka.
-Jsem tvoje matka.
00:25:18 -Teď mě něco napadlo.
-Mě taky.
00:25:22 Takhle to bude, až se děti odstěhujou.
00:25:26 -Co když bude takový zbytek našeho života?-Toho se asi nedožiju.
00:25:31 Je to má chyba. Měla jsem mít víc dětí. Aspoň pět.
00:25:34 -Ne, tak devět, aby vyléčily mou vzteklost.-Ty ses zbláznila.
00:25:39 -Pojď, adoptujem dítě.
-Radši pojď na to fotoalbum.
00:25:43 -Adopce, adopce.
-Prosím tě, uklidni se.
00:25:46 Ne, to může trvat roky, jsou na to pořadníky.
00:25:49 Nech toho a vzpamatuj se.
00:25:51 -Myslím, že už vím, co uděláme.
-Jo. Prášky na spaní.-Ne.
00:25:55 Nejde o žádný prášky na spaní, jasný?
00:25:58 -Musíme najít nějaký společný zájem.-Ano.
00:26:01 A protože, jak víme, není nic,
00:26:03 co bychom společně dělali zrovna rádi,
00:26:06 tak musíme najít něco, co máme neradi.
00:26:09 Co bychom neměli dělat společně. Jasný?
00:26:14 To bude snadný.
00:26:16 Takže na který věci my absolutně nemáme žaludek?
00:26:21 Už vím. Jezdit k mý matce.
00:26:24 -A čistit usazeniny na dolním záchodě.-Jasně.-Bez debaty.
00:26:28 -Jedem k mojí matce.
-Já šel pro gumový rukavice.
00:26:33 Přirovnáváš máti k záchodu?
00:26:36 -Ano.-To je ošklivý.
-No jo ale...
00:26:39 -Je to moje matka.-A můj záchod.
-Tohle je typický.
00:26:42 Blížíme se ke smysluplnému řešení, a ty to zvořeš.
00:26:45 -Protože se jen urážíš.
-Protože mě štveš.
00:26:48 Co je urážlivýho na srovnání tvý matky se záchodem?
00:26:51 -Jsi tak vztahovačná.
-A ty zase splachovací.
00:26:54 -Takže jsem špatnej.-A blbej.
-Víš, něco ti řeknu, ty...
00:26:57 -No? Co, co?-Ty...
-Až mě něco napadne, ano?-Jo.
00:27:01 Zatím co ty se snažíš pohnout svůj idiotskej mozek...
00:27:03 Máš odvahu říkat, že jsem natvrdlej?
00:27:06 Když dovolíš, tak já tady nepoletuju nesmyslně
00:27:09 kolem zatracenýho krbu jako masařka kolem hnoje.
00:27:11 -Ahoj.
-Michaeli!-Michaeli!
00:27:15 -Proč jsi se vrátil?
-Poslali mě.-Za co?
00:27:18 Za nic. Pitomej matikář si nás nesprávně spočítal.
00:27:21 -Takže jednoho nechali doma.
-Proč vybrali tebe?
00:27:25 Vy jste zaplatili poslední.
00:27:27 Vždyť jsme to poslali už před několika týdny.
00:27:30 -Viď, Bene?
-Jo, já jsem to poslal.
00:27:32 Už včera.
00:27:34 -To je teda k vzteku.
-Že jo?
00:27:37 To teda je.
00:27:40 -Tak jsme si užívali víkend o samotě.-Bylo to pěkný. Smůla.
00:27:46 Když teď nevíš, co s volným časem, můžeš jít se mnou do Tate Gallery.
00:27:51 -Mě by to nebavilo.-To nevadí.
-Budeš nadšenej.-Nebudu, nechci.
00:27:56 -Budeš, protože tam je Gilbert a George.-Pa, drahý.
00:28:00 Pa. Bavte se.
00:28:04 Jo!
00:28:18 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2008
Volný víkend! Víkend, v němž by člověk nebyl vázán žádnými povinnostmi, jehož čas a náplň by si mohl zcela a úplně zorganizovat podle svých přání… jaká to úžasná představa! Pro zaměstnaného člověka, nota bene ještě rodiče tří dospívajících dětí, ovšem představa z říše nesplnitelných snů. A přece, tak jak děti odrůstají, začínají rozpínat křídla a čím dál směleji poodlétávají od rodného hnízda, nabývá tato vidina stále konkrétnějších kontur. „Zábavný víkend s vyšší matikou“, na který právě odjíždí Michael, dodal tomuto obrázku definitivní podobu. Je to úžasné! Dva dny mohou Ben a Susan strávit jenom podle svých představ! Bude jim ovšem na to vše, co mají v plánu, těch osmačtyřicet hodin vůbec stačit?
