Táta, máma a tři děti… Že jste to už někdy viděli? Podobnost čistě náhodná! Britský sitcom. ### Hrají: R. Lindsay, Z. Wanamakerová, K. Marshall, D. Denby-Asheová, G. Thomson a další. Režie Dewi Humphreys
00:00:05 Bene, kde je ten Mr. Muscle?
00:00:15 Tak jsem to nemyslela.
00:00:39 Tenisové rakety? Na co mi budou?
00:00:42 Kdyby tě pozvali na zahradní slavnost k prorektorovi.
00:00:45 -To je Manchester, mami, ne Gosford Park. -Á, Maupassant.
00:00:51 Vzpomínám si na první den na univerzitě.
00:00:54 Přivítání. Míchané nápoje.
00:00:57 -Studentský muzikál.
-Mdlého ducha.
00:01:01 Á, Durkheim.
00:01:03 -Budeš mít zřejmě trému.
-Vím najisto,
00:01:07 -že je to nejšťastnější den v celém mém životě.-Jistě.
00:01:10 -Vypadnu konečně z domu.
-To je zvláštní.
00:01:14 Občas mluvíš jako drzý nevděčný parchant.
00:01:17 -Dík za to "občas", mami.
-Á, Derrida.
00:01:22 Můžeš nám trochu pomoct, Nicku? Místo zvedání knih a dělání "Á"?
00:01:26 Promiň, mami. Ú, Baudelaire.
00:01:31 -Musíš si dávat pozor na peníze a na kluky.-Neboj, mami.
00:01:35 Podle příručky tam mají poradnu pro sexuálně přenosné nemoci.
00:01:39 -Michaeli!
-Janey ji nebude potřebovat.
00:01:42 Ne, ale byla by to dobrá brigáda.
00:01:47 Tati, když teď Janey odjede, dostanu přidáno?
00:01:51 -Na co?-Budu muset makat za dvě děti.-Ne, Nicku.
00:01:55 Ty nejsi dítě, chápeš? Janey je mladší než ty a odchází z domu.
00:02:00 -Nemá vás ráda tak jako já.
-Běž pryč.
00:02:04 -Tak co, Janey, už máš sbaleno?
-Jo, díkybohu.
00:02:08 Nebuď tak smutná. Brzy na nás zapomeneš.
00:02:12 Kamarádi, mejdany, nový život. Možná vůbec nebudeš jezdit domů.
00:02:17 -Jsi rád, že se mě zbavíš.
-Ne, ne, ne.
00:02:20 Ne, jsem vážně rád jen kvůli tobě. Kdy už budeš sbalená?
00:02:25 -Bene, tak dělej.
-Co? Tu knihu, jo.
00:02:28 Janey, maminka a já pro tebe máme dárek na rozloučenou.
00:02:34 -Páni, slovník.-Líbí se ti?
-Jo, za pár liber ho střelím.
00:02:40 -To je legrace, že?-Líbí se ti?
-Jo, za pár liber ho střelím.
00:02:45 -To je legrace, že jo?
-No jasně.
00:02:48 -Nenapsali jste tam, doufám, věnování.-Nechci ani pomyslet,
00:02:53 -že ty knihy vezeš do Manchesteru, abys je prodala.-Tak nemysli.
00:02:57 -Hlavně se nerozčiluj.
-Dnes mě nemůže nic rozčílit.
00:03:09 Ach bože!
00:03:12 -Ahoj, tati.
-Musíš mě tak oslovovat?
00:03:17 Kdo by to řekl, co? Naše holčička vylítne z hnízda.
00:03:21 Za chvíli i Michael půjde na školu
00:03:25 a pak tu zbudem jen tři.
00:03:30 Zřejmě to tak mělo být.
00:03:34 Spíš to mělo být tak,
00:03:36 že sis měl najít práci a odstěhovat se už dávno.
00:03:40 Čekal jsem, až mi něco slušnýho nabídnou.
00:03:43 -A teď to mám.
-To bude nějaká extra nabídka.
00:03:47 Budeš bonsajový střihač? Pivní skaut?
00:03:52 Ne. Budu dělat v obchoďáku.
00:03:55 Panejo.
00:03:57 -V Qualco Foods na Hlavní třídě.
-No ne.-Zrovna to nacvičuju.
00:04:03 -Nacvičuješ?
-Pauzy.
00:04:08 Nevadí. Není hanba dělat pomocnou práci.
00:04:12 Budeš doplňovat zboží, ale když budeš tvrdě pracovat, snažit se,
00:04:17 -mohl by z tebe být hlavní doplňovač.-Jo!
00:04:21 -Neměl bys ho podceňovat.
-Nepodceňuju ho.
00:04:24 -Jde do práce a já ho chválím.
-Jsi samý sarkasmus.-Nejsem.
00:04:28 -A je to tu zas.
-Co mám dělat?
00:04:31 -Cokoli tady řeknu nebo udělám, hned mi to někdo pokazí.-Tati?
00:04:35 -Hned uvidíme.
-Dáš mi 500 liber kapesného?
00:04:39 Jo, s tím jsem počítal.
00:04:43 Tomu říkám sarkasmus.
00:04:51 Co ti je?
00:04:53 Myslíš, že nebrečela, když jsme odjeli?
00:04:57 -Kdo, miláčku?
-Janey.-Jo aha, ta.
00:05:01 -Ta nebrečela.-To město se zdá chladné, studené, drsné.
00:05:06 Podle mě tam dobře zapadne.
00:05:09 -To nemyslíš vážně.
-Je to pro nás lepší.
00:05:13 Ó, Bene, bude se mi po ní stýskat.
00:05:17 -Koupíme si psa.
-Nepotřebujeme psa.
00:05:21 -Tak kočku.-Ne.
-Opičku malpu.-Co to...
00:05:25 Proč to děláš? Poprvé vidím nějaký pokrok v rodině.
00:05:29 Janey šla na vysokou, Nick sehnal rozumnou práci,
00:05:33 Michael pomalu mutuje.
00:05:35 Ano, myslím, že vidím slunce, jak vychází nad hnojištěm.
00:05:39 -A nic ti nechybí.-Ne.
-Jsi necita.-Co?
00:05:42 -Nevidíš, jak jsem smutná?
-Tak promiň.
00:05:45 -Co je s tebou, drahá?
-Kdykoli jdu kolem pokoje Janey,
00:05:48 -cítím prázdno, které nemohu zaplnit.-Jo, já vím.
00:05:52 -Já ti rozumím.-Vážně?
-Jo. Prázdný pokoj.-Bene!
00:05:55 Přemýšlej, k čemu ho využijem.
00:05:58 -Bude tam kulečník, herna, domácí automaty.-Já tě nechápu.
00:06:01 Janey je pár dní z domu, a ty bys chtěl mít v jejím pokoji
00:06:04 -Las Vegas.
-Výborně. Poker bych zapomněl.
00:06:07 -Hned bys tančil na jejím hrobě.
-Ona není mrtvá.
00:06:10 -Je v bezpečné vzdálenosti od domova.-No právě.
00:06:14 Až přijede zpátky na návštěvu, musí vědět,
00:06:17 -že je tady vždycky doma.
-Proč?
00:06:19 Má tu svůj duchovní domov. Její pokoj musí zůstat nedotčený.
00:06:23 -Mluvíme o naší dceři, ne o Budhovi.-Bene!
00:06:27 Jediná památka na ni je ten pokoj.
00:06:30 -A 15 krabic fotografií.
-To je nápad. Temná komora.
00:06:35 -Vždycky jsem chtěl dělat fotografie.-Ty nemáš srdce.
00:06:39 -Já jsem chtěla dělat fotografie.
-Můžem se střídat.-Zadrž.
00:06:44 Ještě jsem se nerozhodla. Mám spoustu jiných plánů.
00:06:48 Ateliér nebo tělocvična a možná i tkalcovna.
00:06:52 -Co zbylo ze zamýšlené svatyně?
-Udělám ji tam.
00:06:56 Prozatím.
00:06:59 Začnu s tím zítra brzy ráno.
00:07:03 -Co když tam budu první?
-Jak bys tam mohl být první?
00:07:07 Jsem blíž u dveří.
00:07:13 -Pusť mě tam!-Au! Susan!
-Nesahej na mě!-Ne, je můj!
00:07:17 -Pusť mě tam. Au!
-Chtělas tam svatyni.
00:07:20 -Ne, Susan. Necháš ten pokoj být?
-Nenechám! To zrovna!
00:07:24 -Ten pokoj je můj!
-Pusť tu nohu!
00:07:27 -Přestaň! Měj rozum!
-Pusť mě!-Pusť mě!
00:07:39 Jdete pozdě.
00:07:41 -Kdy jsi sem přišel?
-Hned jak jste ráno vypadli.
00:07:45 Pakuj se. Honem. To je pokoj Janey. Uděláme z něj...
00:07:48 -Jak jsi to říkala?
-Svatyni.-Svatyni. Tak mazej.
00:07:51 Mám s pokojem velký plány. Uvažuju, že probourám zeď.
00:07:56 -Tam je ulice.
-Skvělý. Udělám lodžii.
00:08:00 -Jak můžeš chtít ještě pokoj Janey? I v tom tvém je binec.-Já vím.
00:08:04 -Proto chci sem.-To nedovolím. I kdybych tě sem pustil,
00:08:07 což neudělám, nemůžeš ho mít, dokud si neuklidíš svůj pokoj.
00:08:11 -Tím chceš říct, že ho nikdy mít nebudu.-Ano.
00:08:14 -Fakt nikdy?-Ne.
-Nikdy v životě?-Ne.-Ne.
00:08:17 -Fajn. Půjdu pryč. Až se vrátím, koukejte změnit názor.-Ne.
00:08:23 -Nikdy?-Ne.-Nikdy v životě?
-Tak vypadni!-Ach jo.
00:08:31 -Ven, Nicku!
-Ven!
00:08:42 Ale líbí se mi, co s tím provedl.
00:08:46 Ahoj, Janey, to jsem já. Asi se nám to přerušilo.
00:08:51 Jo tak ty? To mi nedělej.
00:08:54 Říkám si, že jsi osamělá. Ne, já nejsem.
00:08:57 Říkám si, že spíš ty, protože jsem četla v novinách...
00:09:01 Haló? Kdo je to?
00:09:05 Opravdu? Nezlobte se na mě.
00:09:08 Vraťte mé dceři telefon a můžete pokračovat v přednášce.
00:09:13 Haló? Haló? Asi to zase vypadlo. Musím to zkusit znova.
00:09:18 Had, který útočí moc zbrkle, může uštknout sám sebe.
00:09:25 Co je to za knihu?
00:09:27 Umění války od Sun Tzua. Starý čínský spis o vojenské taktice.
00:09:32 Jo, jo. To jsem taky četl, jo.
00:09:35 Mnoho bezesných nocí jsem si ji pod peřinou studoval.
00:09:40 On není normální. I to je ovšem relativní.
00:09:45 -Hele, mami.
-Jo.
00:09:49 Karambola, kiwi, mango, pitahaya, papája.
00:09:53 -Pro mě?
-Ne, učím se názvy.
00:09:58 -Co uděláme s pokojem Janey?
-Máma ho zabere.
00:10:01 -Jak tě to napadlo?
-Je silnější a mazanější než ty.
00:10:05 -Děkuju ti za poklonu.
-A má hezčí vlasy.
00:10:08 Zdá se, že ten pokoj nakonec přece jen obsadím.
00:10:12 Tys o něj prozatím vůbec neprojevil zájem.
00:10:16 Plachý leopard vyhrává souboj.
00:10:19 Ty máš moc rozumu. Já si ten pokoj beru,
00:10:23 protože jsem hlava rodiny a protože mám jasnou představu,
00:10:27 co udělám s místem, a protože si ho zasloužím.
00:10:34 Dobře, máš ho mít.
00:10:36 -Co?-Když si ho tolik přeješ, nemám kdy se s tebou dohadovat.
00:10:41 -Vážně?-Jo.
-Jo!
00:10:45 To je krásný den. Máme Janey z domu a ty mi neodporuješ.
00:10:51 Nevím jestli přiletí kometa nebo se narodí dvouhlavé tele na Palatinu.
00:10:56 -Ty budeš mít pokoj a já ho budu mít taky.-Jak je libo.
00:10:59 Já mám pokoj! Hurá!
00:11:02 -Janey, já...
-Janey, já mám tvůj pokoj!
00:11:05 Juchú! Jo!
00:11:09 Hopsavá opice zakopne o skrytý kořen kvetoucí zimní třešně.
00:11:13 Hurá!
00:11:18 Sakra, kdo sem dal ten skateboard?!
00:11:44 No jo, stolní tenis.
00:11:46 Michaeli?
00:11:49 -No?
-Bafni to.
00:11:51 -Tak jo.
-Co? Neodmlouváš?
00:11:55 -Žádné "ale tati" ani "žádám odměnu"?-Ne, ne.
00:11:59 Rád ti vyhovím. Hraju dlouhou hru.
00:12:02 -"Kdo má filipa".-Kdo má filipa, dostane za ucho, když nebude mlčet.
00:12:07 Přiznej si to. Jednou to bude můj pokoj.
00:12:10 Je mi patnáct a tobě šedesát sedm? Zbývá ti deset let života.
00:12:15 -Zatím se nechystám umřít.
-Prozatím.
00:12:18 Ale stejně ti budu muset platit pečovatelskou službu
00:12:22 a tenhle dům na ni vydělá a ještě nám zbyde.
00:12:26 -Popadni ty pytle a běž. Honem.
-Kam je mám odnést?
00:12:30 -Kam asi? Nahoru.
-Dobře. Nahoru? Tam je můj pokoj.
00:12:34 Občas si říkám, že máš za ušima. Tak upaluj.
00:12:37 Jsi opravdu hroznej chlap a nemožnej otec.
00:12:41 Proboha, to je hrozný.
00:12:44 Už nemám pytle.
00:12:57 -Heleďte, mám tři láhve oranžády za cenu dvou.-Vážně?
00:13:02 -Vy se upijete k smrti.
-Ne. To asi ne.
00:13:05 Je to oranžáda.
00:13:07 Myslíte, že jsem alkoholik?
00:13:12 Nemyslím.
00:13:14 A mám zlevněný škrob a prací prostředek.
00:13:17 Páni, zas můžete vyrazit na mejdan.
00:13:21 Ne, nechodím na mejdany. Jak vás to napadlo?
00:13:26 -Ani nevím.
-3 libry 27 pencí.
00:13:29 Mnohem lepší nákup než v Qualcu na Hlavní.
00:13:32 -Já nenakupuju v Qualcu.
-Jo? A proč ne?
00:13:35 Kvůli těm paviánům, co tam mají v zácviku.
00:13:39 A není to nelegální?
00:13:46 -Ach jo.
-Dobrý den, pane. Vítám vás.
00:13:50 -Co tady proboha živýho pohledáváš?-Pracuju tady.
00:13:54 -Měls být v Qualcu.-Protože jsem věděl, že bys nepřišel.
00:13:58 A jsem moc rád. Nemohl jsem se dočkat,
00:14:02 -až se přihasíš k mé pokladně s plným košíkem.-Proč?
00:14:05 Abys viděl, jaký mám úspěchy v práci.
00:14:08 -Úspěchy?
-Jo. Sleduj.
00:14:11 -Čokoládový burbonky?
-49 pencí.
00:14:14 -Vidíš?
-Tak honem.-Jistě, pane.
00:14:17 -Kondomy?
-2,95.
00:14:19 -Nicku...-Promiň, tati.
-Už to nedělej.-Jsem profík.
00:14:24 -Hemoroidová mast? -Libra osmdesát.
-Proč to děláš?
00:14:28 -Jsem rád, že jsi tady.
-Hej vy? Měl jste lepit cenovky.
00:14:32 -Kde je Rhonda?
-Pustil jsem ji na oběd.
00:14:35 -To není vaše věc.
-Já bych to rád...
00:14:38 -Hned se vám bude věnovat.
-To jsem moc rád.
00:14:42 -Vy ji nemáte co pouštět na oběd.
-Já jsem chtěl sedět u kasy.
00:14:46 To ale nejde. Měl jste lepit cenovky na rybí konzervy,
00:14:49 a jestli tu chcete pracovat, nechci vás vidět dřív, než to doděláte.
00:14:52 -Nebuďte na něj přísný.
-Co je vám do toho, pane?
00:14:55 On je totiž můj... Je to něčí syn. Pravděpodobně.
00:15:00 -To je mi ho líto, mamlasa.
-Mě taky.
00:15:12 Já myslela, že si ten pokoj upravíš pro sebe.
00:15:16 Jsem hotov. Nevidíš?
00:15:20 Sedím si v klidu, o samotě. Můžu si číst noviny.
00:15:25 Sám.
00:15:27 A už je to tu zas. Ta stará fasáda povýšeného nezájmu,
00:15:31 ale já vím, že v duši cítíš osamělost.
00:15:35 Svěř se mi.
00:15:37 Ne.
00:15:39 -Jsem namouduši spokojený.
-Nemluv.
00:15:43 -Nejsi ani maličko smutný?
-Ne.
00:15:48 Musíš přece být.
00:15:51 Ne.
00:15:53 -Au! Sakra!-Cítíš to?
-Proč jsi to udělala?
00:15:56 -Jen se tě snažím otevřít.
-Pleteš si mé bradavky s vývrtkou.
00:16:01 Bene, byl bys mnohem šťastnější, kdybys přiznal, že ti chybí Janey.
00:16:06 Ano.
00:16:08 -Ale jiným mužským způsobem.
-Už jsi jí to řekl?
00:16:13 -Řekl jsi, že ti chybí?
-Jo.
00:16:17 Kdy?
00:16:19 Myslím, že zrovna byla středa.
00:16:23 -Jo? A jak?
-Telefonem.
00:16:26 Kolik bylo?
00:16:30 -Půl třetí.
-Cos jí přesně řekl?
00:16:35 "Janey, chybíš mi."
00:16:40 "Hrozně moc."
00:16:42 -Vážně?-Jo.
-Teď lžeš, že jo?
00:16:46 Když řeknu, že jo, začneš se se mnou hádat,
00:16:49 a když řeknu, že ne, začneš se taky hádat, takže dobrou noc.
00:16:53 Ráno mi řekneš, kdo vyhrál. Ahoj.
00:17:01 Co...
00:17:05 Neumíte zaklepat?
00:17:07 Když všichni v tomhle domě kradou pokoje, můžeme taky.
00:17:10 -Je to rodinný zvyk.
-My nic nekradem.
00:17:13 -Ne. Ten barák pořád splácíme.
-To vás litujem.
00:17:16 Budeš litovat, když nezvedneš zadek.
00:17:19 Pochop, nezabráníš řece téct dolů z kopce.
00:17:23 Hrajem si na hudební ložnici.
00:17:26 -Nicku, sklapni!
-To říkáš pořád, a nefunguje to.
00:17:29 -A to nevíš, že se nejí v posteli?
-Ale tátovi to dovolíš.
00:17:36 -Nicku, vylez.-Naučili jste nás krást lidem pokoje.
00:17:40 Jo, tygr se poučí od podlého mravence.
00:17:43 -Tak dost. Ven!-Mluví o míru, ale nechtějí příměří.
00:17:47 -Máš pravdu, Cvrčku.
-Koukejte už mazat. Šup.
00:17:52 -Kristepane!
-Promiň.
00:17:57 Nebudu spát na mokrém fleku.
00:18:00 Jau!
00:18:10 Ne, Janey, ty neposloucháš. Když řeknou vařící voda,
00:18:14 nemyslí ty bublinky na stěnách, myslí tu hodně bublavou.
00:18:18 Janey? Janey? Ten telefon zase zlobí.
00:18:21 -Musíš si ho nechat opravit.
-Už jsi hotový?-Ne, mami.
00:18:26 Kdo chce být nejlepší v práci, musí trénovat doma.
00:18:30 Mám to už namakaný. Dívej. Tenhle stůl. 70 pencí.
00:18:34 -Už to umíš, tak přestaň.
-Frodo Pytlík. Akční cena 43 pencí.
00:18:42 Neviděl jste někdo pásmo? Chci si postavit do pokoje soustruh.
00:18:47 -Na co ti tam bude?
-Na broušení dřeva. To je fuk.
00:18:51 -Vyrobím dřevěnou nohu a potom...
-Dřevěnou nohu pro piráta?-Jo.
00:18:56 -To je dobrý nápad.
-Budeš pracovat se dřevem?-Jo.
00:19:00 Dělám to rád a teď mám i dost místa.
00:19:03 Výborně. Můžeš vyrobit novou knihovnu,
00:19:06 do ložnice nový prádelník a pár kuchyňských polic.
00:19:09 Tak možná, že ne se dřevem, možná s něčím jiným.
00:19:14 -Co je to?
-Co?
00:19:17 -Co to je?
-Libra devadesát devět.
00:19:20 Bezvadný, co? Ocenil jsem ho, když spal.
00:19:25 To je vážně dobrý. Libra devadesát devět. To děkuju.
00:19:29 -Mě ocenil na 900 liber.
-Opravdu? Který kus?
00:19:36 Tady je. Kdo by to řekl?
00:19:39 -Co je vám?-Nic.
-Fajn, tak půjdu něco dělat.
00:19:43 -Co půjdeš dělat?
-Podívejme. Jsme zvědaví, že ano?
00:20:05 Říkám to kvůli tobě, ne kvůli sobě. Vlákninu.
00:20:08 Musím jít. Tatínek sem právě vpadl s tuňákem.
00:20:12 -Co je to?
-Tuňák v oleji. 79 pencí.
00:20:16 -Já vím, co to je. Co je to?
-Domácí úkol.-Co?
00:20:20 Nestihl jsem všechny cenovky, tak jsem to přinesl domů.
00:20:25 Co?
00:20:26 Zavalil jsi moji pracovnu.
00:20:29 -Aha. To je tvůj pokoj, že jo?
-Jo, je to můj pokoj.
00:20:32 Není to rybárna, není to konzervárna.
00:20:35 -A ani Nickovy debilní... Co? To máš z obchodu?-Jasně.
00:20:38 -A tvůj vedoucí o tom ví?
-Ne. Co děláš?
00:20:42 Ten čeká, až bude mít nějakej důvod mě vyrazit.
00:20:45 -Asi se cítí ohrožen.-Jaký může mít důvod, aby tě vyrazil?
00:20:50 Co třeba, že vzal ty tuňáky a schoval je u sestry v pokoji?
00:20:54 -Jo, to asi taky.
-Nicku, chápeš, že je to vážná věc?
00:20:58 Slyšel jsem, že delfíni se chytaj do sítí.
00:21:02 -Co z nimi uděláš, až je polepíš?
-Odnosím je po dvou kusech zpátky.
00:21:07 -Potrvá to pět až deset let.
-Jo.
00:21:10 -Nemyslíš, že potom budou stát víc?
-Cena se udrží, mami.
00:21:15 -To nám Freshfare slíbil.
-Prosím tě.
00:21:19 Na tom nesejde. Ze zákona je to kradené zboží.
00:21:22 -Můžou tu udělat prohlídku.
-Třeba tuňáková policie?
00:21:26 Odnes to zpátky a vysvětli vedoucímu, cos provedl.
00:21:29 -Ten mu věřit nebude.
-To víš, že bude.
00:21:33 -Jen se na něj podívej.
-Blbec jeden.
00:21:36 Souhlasím s tátou, ten vedoucí je jako Hitler.
00:21:40 Typ, co pořád buzeruje. Běž si za ním sám. Čau.
00:21:43 -Ne. Já to tam vracet nebudu.
-Tak ahoj.
00:21:47 -Ne, Susan. Kam běžíš?
-Musím do práce.
00:21:50 -A co já?-Mě práce baví, tebe ne.
-Susan, já to neponesu zpátky.
00:21:55 -Honem se schovej. Tuňáková policie!-Co?
00:22:18 Ahoj, tati. Máš to tu?
00:22:21 -Ty běž pryč.
-Ty někam jedeš?-Ne.
00:22:24 -Další mimino?-Přestaň, Nicku.
-Ty se nezdáš.-Koukej zmizet!
00:22:35 -Jak se jmenuje?
-Nicku, přestaň.
00:22:38 -Páni!-Přestaň!
-Můj první zloděj.-Nejsem zloděj.
00:22:42 -Nechci, abys šel do basy.
-Račte se mnou za vedoucím, pane.
00:22:46 -Prosím tě. Jsem tvůj táta.
-Tím líp.
00:22:49 -Dopadnu při krádeži vlastního tátu a vedoucí mě možná povýší.-Ale...
00:22:54 -Co to děláš?
-Pojďte se mnou, pane.-Ne.
00:23:05 Nechápete to?
00:23:08 Volá o pomoc.
00:23:17 Dáte si Překvapení z moře?
00:23:19 Susan, je to pouze tuňák.
00:23:23 Tati, zkazils nám překvapení.
00:23:28 Den, kdy nebudeme večeřet tuňáka, už aby tu byl.
00:23:31 -Myslíš "už aby tu nebyl".
-Rozumbrady nesnáším.
00:23:35 Lepší než krást v obchodě.
00:23:38 Táta nekradl v obchodě. To bylo nedorozumění.
00:23:42 Ano, mylně jsem se domníval, že mě nezatkne můj vlastní syn.
00:23:46 -Tati, přesto jsi to přežil.
-Jo. Zbývá psychiatrický posudek.
00:23:54 A jak se zdá, budu mezi podivíny znám jako Rybičkář.
00:24:00 Lepší, než když mně říkají Stará od bručouna.
00:24:05 -Kdo mi tak říká?
-Nikdo.
00:24:09 Já si koupil tuňáka za 1.694 liber.
00:24:14 Bože.
00:24:17 -Budeme jíst tuňáka 8 měsíců.
-Neměj obavy, znám spoustu receptů.
00:24:22 -Nepoznáš, že je to tuňák.
-No hurá.
00:24:25 Ale je dobře, že mě teď tady u nás poženou z každého Freshfaru.
00:24:29 Mě taky. To je náhodička. Vytvoříme klub.
00:24:33 -Obnažený nerv.
-Smím si ještě vzít trochu tuňáka?
00:24:37 -Vážně?-To ani ne. Snažím se jen změnit téma.
00:24:40 Máš smůlu, protože tuňák je to... Jak to?
00:24:46 -Co ta tu dělá?
-Kdo?
00:24:49 Ona.
00:24:52 To víš, stýskalo se jí tam po nás, tak nás přijela navštívit.
00:24:55 Hlavně jsem si potřebovala vyprat. Pojedu, hned jak to uschne.
00:24:58 -Zapnu ti topení.
-Není spěch. Zdržím se pár dní.
00:25:01 -Můžeš si vyjet s tatínkem na výlet.-Neblázni, mami.
00:25:05 Při tom stěhování jsem se nestihla rozejít s klukem.
00:25:08 -A přijelas mu říct tu dobrou zprávu. -Nechci mu to volat.
00:25:12 Když ho musím zdrtit, udělám to osobně.
00:25:15 -Vezmu ho na večeři.
-Nemysli, že ti ji zaplatím.
00:25:18 -Nemusíš. Náš doktor Bručoun to zacvaká.-To už stačí.
00:25:23 Teď toho mám dost. Lezete mi na nervy!
00:25:26 Štve mě naše Imelda Markosová! Štve mě náš obchoďákový jidáš!
00:25:31 A štvě mě tenhle jouda!
00:25:34 Bože, to není rodina, to je strašná noční můra!
00:25:39 -Proč noční?
-Tak dáš nebo nedáš mi peníze?
00:25:44 Má i své horší stránky.
00:25:50 Teď jsem spokojená. Celá rodina zase pohromadě.
00:25:55 Takže, kdo chce tuňákový pudink?
00:26:03 Dejte mi nové poličky sem a sem. Ten koberec ruší mou auru.
00:26:08 Bude muset pryč. A ještě stropní světla tady a tady.
00:26:12 -To bude opravdu roztomilé. Zapiš to.-Moment.
00:26:16 -Co to znamená?
-Můžeš si tipnout.
00:26:19 -Tohle je můj pokoj. Řeklas to.
-Jo, to jsem řekla.
00:26:22 Je to možný? Celý minulý týden jsi předstírala, že ho nechceš.
00:26:26 No ovšem. Jak bych tě donutila vyklidit krámy?
00:26:30 -Ó, nové lampičky.
-Jo, nové lampičky. -To už máme.
00:26:33 -Ty jsi tak záludná!
-Labuť přemůže nemotorného vola.
00:26:38 Nemotorný vůl zadupne obtížný hmyz. Nepotřebuješ ten pokoj.
00:26:42 -Ale ano, na svou hudbu.
-Co? Jakou hudbu?
00:26:46 -Tady je to, maestro.
-Chci zase hrát na violoncello,
00:26:51 abych něčím naplnila prázdno ve své duši.
00:27:01 Dobře, Susan. Prosím, uznávám.
00:27:05 Opravdu tu chybí Janey.
00:27:12 Skryté titulky: Zuzka Kmentová Česká televize, 2008
Všechno zlé je pro něco dobré, praví klasik. Někomu by se mohlo zdát, že tohle zprofanované, hojně užívané rčení, je holý nesmysl. Protože buď je něco zlé, nebo dobré, ne? Co může být například dobrého na tom, že si zlomím nohu? Optimista ovšem ví, že v době, po kterou bude upoután na lože, vyřídí mnohé resty, přečte všechny knížky, na které doteď neměl čas… Něco podobného se teď děje u Harperů. Na jedné straně rodiči cloumá smutek z toho, že Janey odchází na univerzitu, na straně druhé ovšem si všichni uvědomují, že její odchod z domova znamená i jeden ne právě zanedbatelný fakt: prázdný pokoj. Pokoj, který by byl hřích nechat ležet ladem…