Fantazie a paměť byly to jediné, co mu dávalo možnost uniknout z vlastní bezmoci. Francouzsko-americké drama natočené podle autobiografického bestselleru uznávaného novináře Jeana-Dominiquea Baubyho. Cena za režii v Cannes a dva Zlaté glóby. ### Hrají: M. Amalric, E. Seignerová, M.-J. Crozeová, A. Consignyová, J.-P. Cassel, M. von Sydow, N. Arestrup a další. Režie Julian Schnabel
00:00:30 "SKAFANDR A MOTÝL"
00:02:19 Pane Bauby, nechte oči otevřené.
00:02:22 Nechte je otevřené.
00:02:25 Pane Bauby, otevřete oči.
00:02:28 Dlouho jste spal, právě se probouzíte.
00:02:31 Co?
00:02:33 Tak co, slyšíte nás? Ano, slyším vás.
00:02:37 Co se děje?
00:02:42 To je nemocnice.
00:02:45 Pane Bauby, teď otevřete oči.
00:02:49 Zkuste je udržet otevřené.
00:02:53 Takhle. Ano.
00:02:56 Teď sledujte světlo.
00:03:03 Výborně.
00:03:06 Nemějte strach, jste v nemocnici.
00:03:10 Jsem lékař. Doktor Cocheton.
00:03:14 Jsou tu ošetřovatelé, jsme tady pro vás.
00:03:19 Pamatujete, co se vám stalo?
00:03:23 Pamatujete si, co se vám stalo? Trochu.
00:03:27 Řekl jsem vám to mlhavě. Jen útržky.
00:03:34 Jste v nemocnici Maritime de Berck-sur-Mer,
00:03:38 v kraji Nord-Pas de Calais.
00:03:41 Předtím jste byl hospitalizován v Paříži,
00:03:45 pak vás převezli sem. Pamatujete si to?
00:03:49 Jean-Dominique, měl jste mozkovou příhodu
00:03:53 a byl jste v kómatu přes 3 týdny.
00:03:57 Ale už se pomalu probouzíte a všechno půjde dobře.
00:04:02 To vám slibuji. Díky.
00:04:05 Nyní potřebuji ověřit pár věcí.
00:04:09 Sledujte mě očima. Jo.
00:04:12 Ano, takhle. Výborně.
00:04:15 Sledujete prst? Ano.
00:04:18 Správně. Takhle, pomalu.
00:04:22 Když vám řeknu, abyste mrknul, mrkněte, prosím.
00:04:32 Velmi dobře.
00:04:35 Teď zkuste říct své jméno. Jean-Dominique Bauby.
00:04:42 Pojďte, zkuste to. No, zkuste to.
00:04:46 Už jsem vám ho řekl. Řekněte své jméno.
00:04:49 No, Jean-Dominique Bauby. A zkuste říct jména vašich dětí.
00:04:54 Théophile, Céleste, Hortense.
00:05:00 Nic si z toho nedělejte, postup je velmi pomalý.
00:05:06 Ale slova znovu najdete. Promiňte, vy mě neslyšíte?
00:05:11 Doktore, doktore! Co se děje?
00:05:15 Já nemluvím? Oni mě neslyší?
00:05:18 Panebože, copak nemůžu mluvit?
00:05:22 Co se mi stalo?
00:05:25 Jmenuji se Jean-Dominique Bauby! Doktore!
00:05:33 Dobře, měl jsem příhodu, ale budu zase mluvit.
00:05:37 Vrátí se mi paměť.
00:05:39 Půjde to, pane Bauby, půjde. Půjde to.
00:05:43 Budeme se vám věnovat. Budu trpělivý, ano.
00:05:47 Ano, souhlasím. Věřím vám.
00:06:02 Kdo přinesl ty květiny?
00:06:07 No tak?
00:06:09 Vzpomeň si.
00:06:12 Vzpomeň si.
00:06:22 Á, Ines.
00:06:38 Vyspal jste se dobře?
00:06:44 Tak, podíváme se.
00:06:54 Dneska ráno máte důležitou návštěvu.
00:06:58 Doktora Lepage, neurologa. Doufáme, že jste v dobré formě.
00:07:13 (HUDBA Z TELEVIZE)
00:07:31 Alain Lepage, neurolog. Doktora Cochetona už znáte.
00:07:35 Jeane-Dominique, ne, pro přátele jste Jean-Do.
00:07:39 Budu vám říkat tak i tak.
00:07:41 Chci, abyste mě považoval za přítele, ano?
00:07:44 Poslužte si, doktore.
00:07:46 Jako váš přítel vím, jak je to pro vás hrozně těžké.
00:07:50 A taky vím, že vám ještě nikdo nevysvětlil,
00:07:53 co se vám stalo, to je na mně. Je to moje práce.
00:07:57 Takže, měl jste něco, čemu se říká mozková mrtvice,
00:08:01 která poškodila mozkový kmen, který už nefunguje.
00:08:05 Co je to ten mozkový kmen?
00:08:08 To je základní článek našeho vnitřního počítače,
00:08:12 který je spojnicí mezi mozkem a míchou, ano?
00:08:15 Měl jste taky krvácení do mozku
00:08:17 a nejspíš byste pravděpodobně umřel.
00:08:21 Ale resuscitační techniky udělaly takový pokrok,
00:08:24 že nyní se dá udržet vás při životě.
00:08:27 Prodloužit vám život. Tohle je život?
00:08:31 Tohle je život? Prodlouží se vám život.
00:08:36 Tak, půjdu přímo k věci. Jste ochrnutý od hlavy až po nohy.
00:08:41 Jak jste už zjistil, nemůžete mluvit.
00:08:46 Nemůžete.
00:08:50 Vy trpíte chorobou,
00:08:53 které se říká "Locked in syndrom".
00:08:57 Locked in syndrom? Vězeň svého těla.
00:09:03 Vím, že to není žádná útěcha, ale je to syndrom velmi vzácný.
00:09:10 Extrémně vzácný. Čím dál lepší.
00:09:13 Dosud nevíme, co ho způsobuje. Vy nekouříte, pil jste trochu.
00:09:17 Obávám se, že je to nevysvětlitelné,
00:09:21 ale v každém případě, i přes vaše totální ochrnutí,
00:09:25 které je zjevné, se zdá, že zbytek funkcí je normální.
00:09:29 Je naděje. Normální?
00:09:32 Váš mozek funguje, ne? Vy mi rozumíte.
00:09:36 Můžete přece sledovat očima všechny pohyby.
00:09:39 Ještě nejsem úplně spokojený s vaším okem. Promiňte.
00:09:44 Jo, řekl bych, že oční sval není funkční. Podívejte, že?
00:09:48 Oko není zavlažované, to je špatné.
00:09:52 Ano, obávám se, že ho budeme muset zavřít.
00:09:56 Zavřít? Co zavřít? Požádáme o další názor.
00:10:02 Dobře, byl bych rád, Jeane-Do, kdybyste si několik dní odpočinul.
00:10:09 Co myslíte, že dělám? A až naberete sílu,
00:10:12 přijdou vás navštívit dvě nádherné mladé dámy.
00:10:16 A když řeknu nádherné, tak vážím slova.
00:10:19 Báječné. Jsou překrásné.
00:10:22 Jsou to terapeutky, které umí dělat zázraky.
00:10:25 Milost, žádné zázraky. No, jak jsem řekl, je tu naděje.
00:10:29 Ano, to už jste říkal.
00:10:32 Jo, budeme se vámi zabývat, věřte mi.
00:10:35 To je hezké. Budeme se o vás dobře starat.
00:11:29 Dobrý den.
00:11:35 Dobrý den. Bože, jsem v ráji?
00:11:39 -Jmenuji se Henriette.
-A já Marie.
00:11:42 Vím, že můžete mrkat víčky.
00:11:45 Takže mrkněte jednou pro ano, dvakrát pro ne.
00:11:49 Bezva, mám tu dvě nohatá stvoření, a nemůžu nic dělat.
00:11:53 Přečtete, co je tu napsané? Cože?
00:11:56 Durandová, logopedka. Je tam Durandová?
00:12:00 -Dobře, pane Bauby.
-A já jsem vaše fyzioterapeutka.
00:12:04 Nejdřív se budeme společně učit polykat.
00:12:07 Budeme pracovat s jazykem a pak se rty.
00:12:10 Hm, to nezní špatně. A já jsem logopedka.
00:12:12 Budeme hledat prostředky komunikace,
00:12:15 než znovu najdete slova.
00:12:17 Víte, že váš případ je velmi vzácný?
00:12:20 Jo, bohužel. Máme před sebou hodně práce.
00:12:23 -Tak nebudeme ztrácet čas.
-To je jasné.
00:12:26 Přišla jsem se jenom představit. Tak se uvidíme později.
00:12:30 Později.
00:12:40 Chci, abyste věděl, že je to nejdůležitější práce,
00:12:45 jakou mi kdy svěřili.
00:12:47 A já jsem rozhodnutá, že budu úspěšná.
00:12:50 S vaší pomocí určitě.
00:12:53 Já vím, že rozumíte, ale budu vám pokládat otázky.
00:12:59 Ano?
00:13:01 Připomínám. Jedno mrknutí pro ano, dvě pro ne.
00:13:09 Jsem muž?
00:13:11 Jsem tedy žena?
00:13:15 Obtěžuje vás sluneční světlo?
00:13:20 Je právě půlnoc? Co je to za otázky?
00:13:24 Jsme teď v Paříži?
00:13:28 Jsme v Bercku?
00:13:31 Plave dřevo na vodě? To není pravda.
00:13:35 Pamatujete si, že jste měl záchvat?
00:13:39 Byl jste šéfredaktorem časopisu Elle?
00:13:42 Ano, byl jsem šéfredaktorem časopisu Elle.
00:13:46 Jedeme k Aladyovi. Dobře.
00:13:56 Haló, jak se máte?
00:14:02 Dvě už máme hotové, a teď udělají třetí.
00:14:05 Jsi kouzelná.
00:14:09 Moc dobrá práce. Děkuju vám.
00:14:12 Potřebuju výraz. Chci, aby to bylo hodně přehnané.
00:14:22 Fajn.
00:14:24 Vaše pravé oko nefunguje, jak má. Slyšíte mě?
00:14:28 Vaše pravé oko není v pořádku, musím vám ho zašít.
00:14:32 Cože? Zašít?
00:14:34 Tím se vyhneme tvoření vředů na vaší rohovce.
00:14:40 Přišel bych za vámi dřív, ale byl jsem lyžovat.
00:14:43 Svatý Mořic je v tuhle dobu nádherné místo plné sněhu.
00:14:47 Budete mít pocit, že sjíždíte sjezdovku
00:14:50 a vítr vás šlehá do obličeje.
00:14:53 Nepřibližujte se! Neucítíte to.
00:14:56 Nepřibližujte se! Ne, prosím vás! Ne, prosím vás!
00:14:59 Ne, doktore, je mi to volný. Nic neucítíte, nemějte strach.
00:15:04 Ne, nezavírejte mi to oko. Prosím ne, takhle ne!
00:15:10 Dělal jsem to tisíckrát. Ne, já nechci, ne.
00:15:22 Nemějte strach.
00:15:26 Už to brzy skončí. Ještě dva tři vpichy.
00:15:30 A je to. Velmi dobře.
00:15:33 Můžu to říct. A je to hotové.
00:15:36 Bravo.
00:15:44 Oblékneme vás, abyste měl lepší pocit, ano?
00:15:48 Pak pro vás máme překvapení.
00:16:16 -Zkusíme křeslo. Vemte ho.
-Ano, mám ho.
00:16:23 Hotovo.
00:16:27 Otočte se zleva doprava, abyste na mě viděl.
00:16:30 Do toho. Tak, a na druhou.
00:16:33 Těch si nevšímejte, jsou to mí studenti.
00:16:36 Dělám to, abych si ověřil,
00:16:39 jestli pozice vsedě nevyvolá nekontrolovatelné křeče, rozumíte?
00:16:43 Bude potřebovat podhlavník.
00:16:45 Je mi velmi líto, že vás takhle trápíme, Jeane-Do.
00:16:49 Je to skvělé. No, jste zralý na křeslo.
00:16:52 Jsem zralý na křeslo. Díky za verdikt.
00:16:55 To je moc dobrá zpráva. Moc dobrá zpráva.
00:16:58 A teď to překvapení.
00:17:11 Ó bože, kdo to je? To jsem já?
00:17:15 Vypadám, jako bych vylezl z láhve s formaldehydem.
00:17:21 To je hrůza.
00:17:25 To je to překvapení? Že se vidím?
00:17:41 Céline.
00:17:50 Jak se máte? Tak, jak jsem vám vysvětlil.
00:17:54 No, Jeane-Do, není to báječné překvapení?
00:17:57 První návštěva je vaše žena.
00:18:00 Není má žena, je to matka mých dětí.
00:18:03 Takže, rozumí všemu. Ano, rozumí všemu.
00:18:06 Pokládejte mu otázky, na které může odpovědět ano, nebo ne.
00:18:10 Mrkne okem. Jednou mrkne pro ano, dvakrát pro ne.
00:18:15 Rozumím. Dobrá, nechám vás.
00:18:18 Jo, a tohle je důležité. Musíte s ním mluvit takhle v ose,
00:18:22 protože když půjdete sem, už vás neuvidí.
00:18:25 A když sem, tak vás vůbec neuvidí. Mluvte s ním takhle.
00:18:30 Že, Jeane-Do? Tak já vás tu nechám.
00:18:33 Určitě mu chcete říct hromadu věcí.
00:18:53 Řekli mi, že... že...
00:18:58 Všichni se za tebe modlí. Posílají ti modlitby.
00:19:03 Přišla jsem radši bez dětí. Chtěla jsem tě nejdřív vidět.
00:19:09 Mají se dobře. Chybíš jim.
00:19:13 Céleste se modlí každý večer.
00:19:17 (JEAN-DO SE SMĚJE)
00:19:20 Chceš, abych je přivedla?
00:19:24 Nechceš je vidět?
00:19:31 Laurent by tě chtěl vidět. Chceš ho vidět?
00:19:38 On tě vidět chce.
00:19:42 Řeknu mu to.
00:20:02 A ona za tebou přišla?
00:20:14 Mluvila jsem s logopedkou Henriettou.
00:20:17 Líbí se mi. Přemýšlí, jak ti pomoct.
00:20:31 Modlím se za to. Neplakej.
00:20:40 Dobře znám nádraží v Bercku. Vidím to, jako bych tam teď byl.
00:20:45 Je to nejvíc deprimující místo na světě.
00:20:48 V každém případě bylo, když jsem tam trávil prázdniny,
00:20:52 když jsem byl malý. Berck, konec léta.
00:20:56 Když jsem čekal s otcem na vlak do Paříže.
00:21:00 V té době bylo zpustošené a musí být ještě dnes.
00:21:04 Byl jsem k ní tak nevšímavý. A k dětem taky.
00:21:09 A teď? Teď už to nebudu moct dohnat.
00:21:15 Nikdy.
00:21:18 Podívejte se.
00:21:21 Není to abeceda, jako se učí ve škole.
00:21:25 Písmena jsou roztříděna tak, jak často se používají.
00:21:29 Rozumíte?
00:21:31 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D, P, C, F.
00:21:36 Jak často se používají? B, V, H, G, J, Q, Z, Y, X, K, W.
00:21:44 Udělala jsem hromadu výzkumů, mluvila s kolegy.
00:21:48 A doufám, že jsem přišla na systém, který funguje.
00:21:51 Tím líp pro tebe. A jak funguje?
00:21:54 Myslete na to, co chcete říct. Až budete chtít, mrknete okem.
00:21:59 Já budu odříkávat abecedu. Velmi pomalu, písmeno za písmenem.
00:22:03 Až dojdu k prvnímu písmenu vašeho slova, mrknete.
00:22:07 Napíšu ho a stejně budeme pokračovat s dalším písmenem.
00:22:11 No tohle. Možná dojdeme ke slovům, větám.
00:22:14 Ještě dvě věci. Jaké?
00:22:16 Když bude slovo kompletní, tak mrkněte dvakrát,
00:22:20 jako byste kliknul na klávesnici.
00:22:22 A když udělám chybu, rychle několikrát mrkněte.
00:22:26 Já vím, zdá se to těžké, ale věřte mi, půjde to.
00:22:29 Vaše rodina toho taky bude moct využít.
00:22:32 Panebože. Chcete to zkusit?
00:22:35 Ano. Dívejte se na mě.
00:22:38 Máte chuť to zkusit? Víte, co mi chcete říct?
00:22:42 Výborně. Tak jdeme na to.
00:22:45 Počkejte, ne, já... Nevím, co vám mám říct.
00:22:48 E. E je vaše první písmeno?
00:22:52 Ne, není. E není první písmeno.
00:22:56 Ne, není to E. Nevím, co mám říct.
00:22:59 Je to moc těžké, tak půjdeme pomalu.
00:23:03 E, S, A, R, I, N, T,
00:23:11 U, L, O, M, D, P, C. Je to moc dlouhé.
00:23:18 Nemůžu udržet víčka takhle otevřené.
00:23:22 Pospěš si! B, V, H, G, J...
00:23:25 J.J? J.Já?
00:23:29 Bravo.
00:23:31 Je to tak? První slovo je "já"?
00:23:34 Moje první slovo je "já". Začínám sebou.
00:23:38 Výborně, jedeme dál. E, S...
00:23:41 Ne. Ne? Není to S?
00:23:45 Jste moc rychlá. E, S, A.
00:23:49 Nikdy na to nepřijdeme.
00:23:52 Ten váš trik se nikdy nepodaří, sakra!
00:23:56 Pokračujeme? Nemám chuť.
00:23:59 Nechci!
00:24:02 Nechte mě v klidu.
00:24:16 To bude stačit.
00:24:28 Tak, jdeme na to. Nahoru, dolů.
00:24:32 Nahoru, pod ruce.
00:24:36 Taky za nohy.
00:24:40 Teď ho obrátíme, pozor.
00:24:44 Je mi 42 a umývají mě jako velké dítě.
00:24:49 Myjí mi zadek, utírají mě.
00:24:54 Nakonec je to docela směšné.
00:24:57 Ale jak říká básník:
00:25:01 Jen blázni se smějí, i když není čemu.
00:25:05 Pošlete mi pusinku. Prosím?
00:25:08 Pojďte.
00:25:11 Zkuste to.
00:25:17 Pojďte.
00:25:20 Zkuste to.
00:25:23 Vím, že je to těžké. Dejte pryč to zrcadlo.
00:25:26 Vidíte, s čím chci, abyste pracoval?
00:25:29 Nechci se vidět.
00:25:31 Když odpočíváte, když se díváte na televizi, je jedno kdy,
00:25:35 chci, abyste trénoval, že mi posíláte pusu, souhlasíte?
00:25:38 Ano, souhlasím.
00:25:40 A ještě další věc, kterou musíte dělat, když budete trénovat.
00:25:44 Pokusit se dostat jazykem až k hornímu patru.
00:25:47 Je to stejné, jako byste se znovu učil polykat.
00:25:51 Podívejte se.
00:25:53 To není pravda. To snad není pravda.
00:26:05 Teď to zkuste vy. Dejte pryč to zrcadlo!
00:26:10 Otevřete ústa. Ne.
00:26:14 Dobře.
00:26:16 A teď zkuste posunout jazyk k patru.
00:26:19 Nemůžu!
00:26:22 Do toho, zkuste to. Nemůžu.
00:26:26 Výborně, pohnul jste jazykem.
00:26:29 Nedělejte si srandu, neudělal jsem to.
00:26:32 Tak ještě jednou.
00:26:35 Neuvěřitelné. Je to dobré. Jo, jasně.
00:26:43 Pomůžu vám, abyste sám hýbal hlavou.
00:26:46 Nebojte se, půjde to.
00:26:50 Všechno děláte vy. Doleva, výborně.
00:26:56 Doprava.
00:26:58 Fajn.
00:27:02 Ještě doleva.
00:27:05 Dobře.
00:27:07 Do toho. Ano, takhle.
00:27:13 Cítíte mé ruce na obličeji? Ne.
00:27:18 To nevadí, to přijde.
00:27:25 Jsme velmi poctěni, že vás tu máme.
00:27:29 Sama mám předplatné Elle. Moc se mi líbí.
00:27:34 Ale manekýnky se moc podobají chlapcům, nezdá se vám?
00:27:38 Nejsou jako vy.
00:27:41 Jsou hubenější a hubenější, že?
00:27:46 Je to divná móda.
00:27:50 Jak je krásná.
00:27:54 Jsem hluboce věřící. Modlím se za vás každý den.
00:28:01 Funguje mu jenom levé oko.
00:28:04 Tak až s ním budete mluvit, musíte stát proti němu.
00:28:08 Kdo to je?
00:28:10 Ó, Pierre Roussin. Zdravím.
00:28:15 Pamatujete si mě? Jistě, že pamatuju.
00:28:20 Nikdy jsem mu nezavolal.
00:28:24 -Mám odejít?
-Ne, neodcházejte.
00:28:28 Proč jsem mu nikdy nezavolal?
00:28:31 Dozvěděl jsem se, co se vám stalo.
00:28:34 A tak, chtěl jsem... Musel jsem přijít kvůli tomu,
00:28:38 abych vám řekl, co se přihodilo mně.
00:28:41 Nějak jsem dospěl k porozumění toho,
00:28:45 co teď pociťujete vy.
00:28:48 Protože stát se rukojmím není moc odlišné od toho,
00:28:53 co prožíváte vy.
00:28:56 -Mýlím se?
-Rukojmím?
00:28:59 Jean-Dominique byl tak laskavý a přenechal mi místo v letadle.
00:29:03 A naneštěstí pro mě, letadlo bylo uneseno.
00:29:07 A byl jsem držen jako rukojmí v Bejrútu celé 4 roky.
00:29:11 4 roky, 4 měsíce, 2 týdny, 5 dní.
00:29:16 Byl jsem v nějaké jeskyni, velmi malé, potmě.
00:29:20 Těžko se tam dalo dýchat.
00:29:23 Říkal jsem jí "můj hrob".
00:29:29 Ukázalo se, že znám docela dobře vína.
00:29:34 Co to s tím má společného? Tak jsem si každý den přeříkával
00:29:38 klasifikaci velkých vín z Bordeaux od roku 1855.
00:29:42 Chateau Margaux, Margaux, Chateau Lafite Rothschild.
00:29:49 Myslím, že to mě zachránilo.
00:29:53 Že jsem se nezbláznil. Aspoň ne úplně.
00:29:59 Samozřejmě byla hromada takových momentů,
00:30:03 kdy jsem byl zoufalý, chtěl se zabít.
00:30:06 Zlobil se, protože se mnou špatně zacházeli.
00:30:10 Byla tam špína, krutost, čekání.
00:30:14 Nejtěžší bylo to čekání.
00:30:17 Ale přežil jsem to.
00:30:21 Přežil jsem, protože jsem se upnul k tomu,
00:30:25 co ze mě dělalo člověka.
00:30:28 Nemohl jsem dělat nic jiného,
00:30:32 protože to jediné mi zůstalo stejně tak jako vám.
00:30:36 Je třeba soustředit se na člověka, který je ve vás, a pak přežijete.
00:30:44 Na člověka? Jak snadné.
00:30:48 No, tohle jsem vám chtěl říct.
00:30:51 Proč jsem mu nezavolal, když se vrátil z Bejrútu?
00:30:55 Cítil jsem se příliš vinný.
00:30:59 Je to asi směšné, ale... To není směšné, stydím se.
00:31:02 E, S, A, R, I, N, T, U,
00:31:07 L, O, M, D, P, C, F, B, V.
00:31:13 V?
00:31:16 E? Já chci?
00:31:21 Co chcete, pane Bauby?
00:31:25 E, S, A, R, I, N, T,
00:31:30 U, L, O, M.
00:31:34 M.
00:31:37 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O.
00:31:43 O.
00:31:47 E, S, A, R, I, N, T, U.
00:31:54 U.
00:31:58 E, S, A, R.
00:32:02 R.
00:32:04 Umřít. Vy chcete umřít.
00:32:08 Jak se opovažujete?
00:32:12 Jsou lidé, kteří vás milují. Pro které máte cenu.
00:32:18 Já vás znám jen trochu a už pro mě hodně znamenáte.
00:32:22 Vy žijete, tak neříkejte, že chcete umřít.
00:32:25 Víte, to je naprosto obscénní.
00:32:31 Chcete pokračovat?
00:32:35 Dobře.
00:32:38 Doufám, že časem změníte názor.
00:33:04 Omlouvám se.
00:33:15 Za co? Zašla jsem moc daleko.
00:33:20 Odpočiňte si.
00:33:37 Doufám, že máš radost. Nevěděl jsem, co ti mám přinést.
00:33:41 Vida, ještě tohle.
00:33:45 Co to dělá? Co to děláš? Co to je?
00:33:49 To není pravda. Takhle se podobám králíkovi.
00:33:54 A je to.
00:33:57 Já budu číst písmena a ty budeš mrkat, ano?
00:34:00 Nestojí to za námahu. Souhlasíš?
00:34:03 E, S, A. S nebo A?
00:34:07 To, co chceš. A.
00:34:11 A. Ano, A. E, S, A, R, I, N.
00:34:18 N?
00:34:21 Ano, N.
00:34:24 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M.
00:34:31 Musíš se na mě dívat, Laurente. Zapomněl jsem se na tebe dívat.
00:34:35 Promiň, začneme znovu. Budu číst pomaleji, ano?
00:34:38 Jestli chceš.
00:34:40 E, S, A, R, I, N, T, U, L. (SMÍCH)
00:34:47 Jsi směšnej.
00:34:50 Nemám talent na návštěvy v nemocnicích.
00:34:53 Jsem ten typ, co přinese nemocnému jablka, a pak mu je sní.
00:34:57 Panebože, muselo se to stát tobě?
00:35:00 Všichni o tom mluví. Včera večer jsem byl ve Flóře.
00:35:03 Nevím, kdo to byl, ale někdo říkal:
00:35:06 "Víš, Jean-Do Bauby, zdá se, že už je z něj ležák."
00:35:09 Ležák? Kdo tohle řekl? Já jsem vůl, promiň.
00:35:13 A jaký ležák? Světlý nebo tmavý?
00:36:28 Dneska se mi zdá,
00:36:31 že celá má existence nebyla nic než řetěz malých neúspěchů.
00:36:35 Ženy, které jsem neuměl milovat.
00:36:39 Šance, kterých jsem se nechtěl chopit.
00:36:42 Okamžiky štěstí, které jsem nechal uletět.
00:36:45 Závod, jehož výsledek je znám,
00:36:49 ale jsem neschopný dosáhnout na vítězství.
00:36:53 Byl jsem slepý a hluchý,
00:36:56 nebo musel nutně přijít malér, aby mi osvětlil mou pravou povahu?
00:37:09 Pořád jsem tady.
00:37:12 Jste v náladě spolupracovat?
00:37:22 Dobře.
00:37:25 Vy i já jsme tu, abychom pokročili.
00:37:28 Souhlasíte? Ano, paní učitelko.
00:37:31 Výborně. Tak začínám.
00:37:39 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M.
00:37:46 M?
00:37:49 E? E.
00:37:52 E, S, A, R.
00:37:56 R.
00:37:59 E, S, A, R, I, N, T, U,
00:38:02 L, O, M, D, P, C.
00:38:05 C. Děkuji.
00:38:08 Děkuji.
00:38:10 Děkuji.
00:38:13 Můžu vám říkat Jeane-Do? Ženy nejsou složité.
00:38:16 Díky, Jeane-Do.
00:38:19 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O,
00:38:23 M, D, P, C, F, B, V, H, G, J.
00:38:28 J.
00:38:31 E, S, A.
00:38:35 A. Mám?
00:38:38 Rozhodl jsem se, že už se nebudu litovat.
00:38:41 E, S, A, R, I...
00:38:45 Právě jsem zjistil,
00:38:48 že kromě mého oka nejsou ochrnuté dvě věci.
00:38:52 Moje fantazie a moje paměť.
00:39:08 Fantazie a paměť
00:39:11 jsou jediné dva prostředky k uniknutí z mého skafandru.
00:39:39 Můžu si představit cokoli, kohokoli a kdekoli.
00:39:50 Nechat se pohladit vlnami na Martiniku.
00:39:54 Vrátit návštěvu ženy, kterou miluji.
00:40:06 Klanět se před Ozymandiem, králem králů.
00:40:15 Můžu si představit cokoli.
00:40:19 Prožít své dětské sny, své ambice dospělosti.
00:40:24 Chci na sebe vzpomínat tak, jaký jsem byl.
00:40:27 Krásný, nonšalantní, vyumělkovaný. Ďábelsky svůdný.
00:40:31 Ano, svůdný. Aspoň někteří si to mysleli.
00:40:36 To nejsem já, to je Marlon Brando!
00:40:39 Tohle jsem já.
00:41:11 Dobrý den, chci mluvit s Betty Mialetovou.
00:41:15 -Ano, to jsem já.
-Jmenuji se Henriette Durandová.
00:41:18 Jsem logopedka v nemocnici Maritime de Berck-sur-Mer.
00:41:22 Volám vám jménem mého pacienta, Jeana-Dominique Baubyho.
00:41:26 -Jeana-Do? Jak se má?
-Jde to, ale...
00:41:29 Řekli, že je kompletně ochrnutý. Že není schopný komunikovat.
00:41:34 Ano, ale není to přesně takhle.
00:41:37 (ZAKLEPÁNÍ) Ano, dále. Pardon.
00:41:40 Volám vám, protože se ptal,
00:41:42 jestli byste pro něj mohla něco udělat.
00:41:45 Ale jistě. Všechno, co bude chtít.
00:41:48 Říká, že prý s vámi podepsal smlouvu na nějakou knihu.
00:41:52 Mluví? Myslela jsem, že nemůže mluvit.
00:41:55 On mluví. Jistým způsobem se vyjadřuje.
00:41:58 Vysvětlím vám to. Co se týká té knihy...
00:42:01 Ano, Jean-Do s námi uzavřel smlouvu.
00:42:05 Ale vzhledem k okolnostem...
00:42:07 Chtěl by to udělat. Chce napsat knihu.
00:42:10 Myslíte to vážně? To není možné.
00:42:14 Ujišťuji vás, že je.
00:42:16 Ale myslíte, že byste mohla najít někoho,
00:42:20 komu by to Jean-Do diktoval? Někoho trpělivého.
00:42:24 Někoho, kdo by mohl být celé dny tady.
00:42:29 Jak vidíte, musí jít o někoho speciálního.
00:42:33 Ano, rozumím. Zavolám vám.
00:42:36 Betty Mialetová říká,
00:42:38 že Claude Mendibilová je posel nebes.
00:42:41 Je to prý vysněná osoba pro tuhle práci.
00:42:44 Betty vždycky přehání.
00:42:46 Musím se zaučit. Budu pracovat S Henriette.
00:42:49 Jak chcete, půjde to rychle. Chce něco říct.
00:42:53 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D, P.
00:42:57 E, S, A. A?
00:43:00 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D, P.
00:43:05 E, S, A.
00:43:08 E, S, A, R, I, N, T.
00:43:11 E, S, A, R, I.
00:43:15 Nějaká panika?
00:43:18 Claude si pronajala pokoj v hotelu.
00:43:22 Budete muset rozhodnout, jak to zorganizujete.
00:43:26 Sestra mě vzbudí v 5 hodin ráno. Dobré ráno.
00:43:29 Budu přemýšlet, co chci napsat a naučím se to.
00:43:32 Vy přijdete až v osm
00:43:35 a já vám nadiktuji, co jsem si připravil.
00:43:38 Ano, udělám, co budu moct. Jsem o tom přesvědčen.
00:43:42 Přebalím vás. Můžeme zítra začít?
00:43:45 Vydržte.
00:43:48 E, S, A, R.
00:43:52 R?
00:43:54 E, S, A, R.
00:44:00 R?
00:44:02 E, S, A, R, I.
00:44:07 I?
00:44:10 E, R.
00:44:14 Myslíte za... Za oponou prožranou od molů,
00:44:20 mléčné světlo ohlašuje blízkost svítání.
00:44:24 Bolí mě paty. Hlavu mám jak zdymadlo
00:44:27 a nějaký skafandr mi svírá celé tělo.
00:44:31 Můj úkol nyní spočívá v sepsání zápisků nehybné cesty trosečníka,
00:44:36 vrženého na břehy osamění.
00:44:39 Původně byla nemocnice zřízena pro děti trpící tuberkulózou.
00:44:44 Ve velké nemocniční chodbě připomíná bysta z bílého mramoru
00:44:49 císařovnu Eugenii, manželku Napoleona III.,
00:44:53 která byla kmotrou zařízení, které pravidelně navštěvovala.
00:44:58 Byl tady velký statek, škola a místo,
00:45:01 kde podle legendy velký Diaghilev zkoušel svůj ruský balet.
00:45:06 Vypráví se, že tady Nižinský provedl svůj slavný skok,
00:45:10 kdy vyskočil 3 metry vysoko.
00:45:13 Už tu nikdo do vzduchu neskáče.
00:45:16 Dnes jsou tu jen staří, zesláblí, nebo jako já nehybní a němí.
00:45:22 Batalion chromých.
00:45:26 Často se nechám dovézt na místo, kterému říkám Cinecitta.
00:45:31 Terasa ustavičně prázdná, s výhledem do krajiny,
00:45:35 z níž vyzařuje poetický šarm a připomíná filmovou dekoraci.
00:45:39 Stopy v dunách a několik domků
00:45:42 dává iluzi vidiny vesnice Divokého západu.
00:45:46 Dívám se rád na předměstí Bercku. Je jako magnet pro elektrický vlak.
00:45:52 A pěna na moři je tak bílá, že se zdá,
00:45:55 že vychází z paprsku speciálního efektu.
00:45:58 Ale čemu dávám přednost, to je maják.
00:46:02 Štíhlý, mohutný a uklidňující ve své červenobílé livreji.
00:46:06 Usadil jsem se pod ochranou tohoto symbolu bratrství,
00:46:10 který bdí nad námořníky, ale také nad nemocnými,
00:46:14 jejichž osud byl sveden na hranici života.
00:46:17 Dvě základní zvláštnosti tohoto minimuzea
00:46:21 jsou bysta z bílého mramoru,
00:46:23 kde je zachycená ve svěžesti mládí Její Výsost,
00:46:27 která podlehla smrti v 94 letech,
00:46:30 půl století po konci druhého císaře.
00:46:33 Pět hodin práce. Ale není to špatné.
00:46:37 Nakonec, není to Balzac.
00:46:42 Mám pokračovat?
00:46:48 Čtěte mi Balzaca. Nebo Grahama Greenea.
00:46:55 "Náhle bez upozornění mu jeden z policistů vrazil facku.
00:46:59 Pociťoval spíš rozhořčení než hněv.
00:47:03 Patřil k sociální skupině, která respektuje zákony.
00:47:06 Policie byla jeho přirozenou ochranou.
00:47:09 45 let, rozvedený a já jsem si přál zavolat konzulovi.
00:47:13 Člověk, který se choval jako prase a nosil hodnost četaře,
00:47:18 ho požádal, aby mu ukázal pas."
00:47:47 -Co to je?
-Chlap, nebo ženská?
00:47:50 -Myslím, že je to chlap.
-Mrknul na tebe.
00:47:59 Promiňte, to vy jste si objednal telefon s hlasovým zesilovačem?
00:48:08 To vy jste si objednal ten telefon?
00:48:13 Zdejchneme se.
00:48:16 Co tady děláte? Kdo vám dovolil sem vejít?
00:48:20 Francouzský Telecom. Někdo si tu objednal telefon.
00:48:24 Ale nejdřív se musíte dovolit v recepci.
00:48:27 Tam nikdo nebyl.
00:48:29 Instalujte ho na stůl, prosím. Děkuji.
00:48:37 Trochu tišeji, prosím.
00:48:40 Upozorníme vaše známé, že máte telefon.
00:48:44 Domluví si schůzku, aby s vámi mohli mluvit.
00:48:47 Aby tu někdo byl s vámi. E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M.
00:48:51 -E, S, A, R, I, N.
-Promiňte, on nemluví?
00:48:56 Nedělejte, jako by tady nebyl. Zeptejte se ho.
00:49:01 -Promiňte paní.
-Ano?
00:49:03 K čemu bude mít telefon, když nemůže mluvit?
00:49:07 Možná bude účtovat anonymy.
00:49:10 Jste komici?
00:49:15 Jsou vadní.
00:49:17 A ty nemáš smysl pro humor, Henriette.
00:49:41 Úplně černá moucha se mi usadila na nose.
00:49:46 Kroutím hlavou, abych ji odehnal. Drží se jako klíště.
00:49:51 Řecko-římské zápasy na olympijských hrách
00:49:54 nebyly tak kruté.
00:49:58 Děkuji. E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M.
00:50:03 E, S, A.
00:50:05 A? E, S, A, R, I.
00:50:07 E, S, A, R, I, N. Nyní?
00:50:10 To je zázrak, Jeane-Do, pohnul jste hlavou.
00:50:13 To je neuvěřitelné. Vidíš to? Malý zázrak.
00:50:16 -Doktore Lepage, on pohnul hlavou.
-Dobrý den.
00:50:19 Zázrak. Řekl "dobrý den" jen jednou.
00:50:22 To je pokrok, to je pokrok. A co jazyk?
00:50:26 Vyplázněte jazyk. Otevřu vám ústa.
00:50:30 -Vidíte to? Trochu se hýbe.
-Báječné, dokonce pokročí i řeč.
00:50:37 Ano, pohyb jazyka je hlavní, takže stále je tu naděje.
00:50:41 Ano, je to dobré. Je to báječné.
00:50:43 Od teď, Jeane-Do, začneme tvrdě pracovat,
00:50:46 abyste už mohl normálně jíst.
00:50:48 Text neexistuje, když se nemůže číst.
00:50:51 Když jsem naposledy viděl svého otce, oholil jsem ho.
00:50:55 Bylo to v tom týdnu, kdy se mi to stalo.
00:50:58 Byl nemocný.
00:51:00 Strávil jsem u něj noc v jeho malém bytě.
00:51:03 Ráno jsem se pustil do jeho několikadenního strniště.
00:51:06 Koho zajímá, jestli jsem oholený, nebo ne?
00:51:10 Mě ano. Jsem vyděšený.
00:51:13 A proč? Nápadem, že mě chceš oholit.
00:51:17 Vždycky jsi byl strašně nešikovný. To je dědičné.Ano.
00:51:23 -Kávu?
-Ne.
00:51:26 Ne. Neunavuj ho, není mu dobře.
00:51:30 Opravdu nevím, jak bych ho mohl holením unavit.
00:51:40 Tvoje matka byla hezčí. To není tak těžké.
00:51:44 Ty si na ni pamatuješ?
00:51:47 Víš, vždycky mi položíš stejnou otázku.
00:51:51 A já ti odpovím, doopravdy ne.
00:51:54 Co zrovna teď čteš?
00:51:58 Znovu čtu Hraběte Monte Christa. Ale proč?
00:52:03 Protože z toho chci udělat příběh ze současnosti.
00:52:07 Z Hraběte Monte Christa? Ano.
00:52:11 Přece, pomsta bude vždycky středem dějin.
00:52:15 Ale chci, aby to byla žena z naší doby.
00:52:22 Hraběnka Monte Christo? Ano, žena.
00:52:26 Myslím, že nemám chuť to číst.
00:52:28 Tak poslouchej, ještě jsem to nenapsal.
00:52:32 Ale mám smlouvu s vydavatelem.
00:52:35 Ano? Jo.
00:52:38 Jestli mě řízneš, tak ti to zkritizuju.
00:52:48 Včera tu byl doktor. A?
00:52:52 Že prý budu žít nejmíň do sta let, tak mám radost.
00:52:57 Tak to je dobře, uděláme oslavu. Beze mě.
00:53:01 Proboha, kdo má chuť žít do stovky?
00:53:05 Jeane-Do. Ano?
00:53:08 Nikomu to neříkej, tvoje máma mi pořád strašně chybí.
00:53:12 Neboj, nikomu to neřeknu. Bude to naše tajemství.
00:53:18 Ano. Víš, hochu, měl sis vzít Céline.
00:53:22 Ano? A co by se tím změnilo? Aspoň bys ji neopustil tak snadno.
00:53:27 A taky své děti. Nemůžeme mluvit o něčem jiném?
00:53:32 Dobře vím, o čem mluvím. Nikdo neměl tolik záletů jako já.
00:53:37 Ano, možná tak třeba Casanova. Mít milenku přece není důvod
00:53:44 k opuštění matky tvých milovaných dětí.
00:53:48 Dneska to už nemá žádnou cenu. Ne, ne, to není směšné.
00:53:52 Je to pravda.
00:53:55 A přiveď mi konečně děti. Vždycky je přivádí Céline.
00:54:00 Ty bys měl taky. Ano, já ti je přivedu.
00:54:03 Nemám čas, to je všechno. Tak, a je to.
00:54:07 Bože, co to je? Květ pomerančovníku.
00:54:10 Chceš, abych smrděl jako děvka? To je afrodiziakum.
00:54:15 A je to. Tak dobře.
00:54:18 Teď teprve se na mě budou holky lepit.To je jisté.
00:54:22 Jenom jim k tomu musíš dát příležitost.
00:54:26 Nech mě, ať se podívám.
00:54:41 Není to špatné. Bože, oholil mě hůř než já.
00:54:49 Tady.
00:54:53 A ještě tady.
00:55:00 Chtěl bych ti něco říct.
00:55:06 Zapomněl jsem. To zas přijde.
00:55:09 Tím si nejsem jistý. Už se mi toho moc nevrací.
00:55:14 Nemusíš to přehánět.
00:55:17 Už jsem si vzpomněl, co jsem ti chtěl říct.
00:55:21 Jsem na tebe moc hrdý, chlapče. Opravdu.
00:55:25 Ano, velmi hrdý.
00:55:28 Ještě něco.
00:55:37 Zapomněl jsem to.
00:55:40 Znovupoznání otce. Tehdy mi to přišlo povzbudivé.
00:55:45 A dnes mi to tak připadá ještě víc.
00:55:48 Všichni jsme děti. Pořád se něco dozvídáme.
00:55:52 Nevyváděj žádné skopičiny. Utíkám za dětma, jo?
00:55:56 Měj se.
00:56:01 Takže, jsme tady. Je Svátek otců.
00:56:05 Tak všechno nejlepší. Všechno nejlepší!
00:56:18 Předpokládám, že jen náčrt, stín, kousek táty,
00:56:22 je ještě pořád táta.
00:56:46 Svátek otců.
00:56:49 Můj syn utřel slinu, která mi vytekla z úst.
00:56:53 Ještě nikdy jsme nezapsali
00:56:56 tak silné setkání do našeho kalendáře.
00:57:02 (ZPĚV)
00:57:09 Mluvila jsem s Claude. Řekla mi, že kniha jde dobře.
00:57:13 Je fantastické, že píšeš.
00:57:15 Nikdy mě nikdo nepřekvapil jako ty.
00:57:19 Zdá se, že jsi měl hodně návštěv.
00:57:22 Takže, Laurent, Anne-Marie...
00:57:28 Michelle.
00:57:31 A ona?
00:57:34 Nepřišla?
00:57:36 Myslela jsem, že je do tebe blázen?
00:57:40 Aspoň to tak vypadalo.
00:57:48 Chceš, abych říkala abecedu?
00:57:51 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D, P, C.
00:57:58 C?
00:58:01 E, S, A, R, I. I?
00:58:07 E, S, A, R, I, N.
00:58:11 N.
00:58:14 E, S, A, R, I, N, T.
00:58:18 T.
00:58:20 E, S.
00:58:22 E.
00:58:25 E, S, A, R, I, F.
00:58:30 F.
00:58:34 "Zahájením režimu před mým záchvatem,
00:58:38 pro mě nepředstavitelný, se dostavil radikální výsledek."
00:58:42 Jsi hloupý.
00:58:47 "Nyní už mé děti vědí, co to je, mít místo svého táty zombie."
00:58:53 Děkuji. Neber to tak, Jeane-Do.
00:58:56 Děti!-Už jdeme!
-Co je, mami?
00:58:59 Chceš si zahrát šibenici? Ano, chce.
00:59:03 Pomůžu vám. Řekni mi slovo do ucha, ano?
00:59:07 Takže začíná na C, končí na E. A je tam sedm písmen.
00:59:12 E, S, A, R, I, N.
00:59:15 N? Ne, N tam není.
00:59:20 E, S, A, R, I, N.
00:59:31 Na. Děkuju, mami.
00:59:35 Jste hotoví? Jo, jsme.
00:59:38 Obrátíme vás.
00:59:40 Dobrý?
00:59:55 (píseň) Jeden klokan přeskočil zeď, zeď ze zoo.
01:00:02 Byl hrozně vysoko, bože, jak byl krásný,
01:00:07 bože, jak byl krásný, bože, jak vysoko.
01:00:13 A je to.
01:00:15 Tak půjdeme děti, rozlučte se.
01:00:20 Tak ahoj, tati.
01:00:29 Ahoj, tati, příští týden.
01:00:58 Nemám slov, abych vyjádřil smutek, který mě zaplavil.
01:01:03 Já, jejich otec.
01:01:05 Už nemám právo pohladit je po vlasech,
01:01:08 laskat je na šíji,
01:01:10 přitisknout k sobě jejich teplá tělíčka.
01:01:13 Přesto mě naplňuje radostí, že je vidím žít,
01:01:17 hýbat se, smát se. Tomu říkám krásný den.
01:01:22 G, J.
01:01:27 Vzbuzuji svým osudem soucit, ne?
01:01:31 Byl jste skutečně šťastný.
01:01:34 Myslíte?
01:01:36 Možná.
01:01:46 Co to děláš? Rozbij tu televizi!
01:01:54 Výživné jídlo, tak za chvilku. Ano, ano, za chvilku.
01:01:58 Co to děláš! No!
01:02:05 Konec dívání na televizi.
01:02:08 Co bych si tak dneska dal k večeři?
01:02:11 Mám chuť na něco dobrého. Ohromné jídlo.
01:02:15 U Le Duca.
01:02:26 Náhoda, že vás tu potkávám. Ano, neuvěřitelné.
01:02:31 Ústřice?
01:02:39 No? Zbožňuju to.
01:03:10 Je toho moc.
01:03:13 Jako by to bylo včera, kdy jsem poprvé slyšela vaše jméno.
01:04:00 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D.
01:04:06 D?
01:04:09 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O.
01:04:13 O?
01:04:16 E, S, A, R, I, N, T, U.
01:04:20 U?
01:04:23 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D, P, C.
01:04:30 C?
01:04:35 Sladká?
01:04:38 Nemám ráda lichotky.
01:04:45 Je to název další kapitoly?
01:04:48 Neděle. Bojím se nedělí.
01:04:51 V případě, že mi zapnou televizi, je lepší se na ni dívat.
01:04:56 Je to vysoká strategie.
01:04:59 Ve skutečnosti je to risk, že před ní strávím 3 hodiny,
01:05:03 dokud nepřijde dobrý přítel, který může přepnout kanál.
01:05:08 Děsná neděle.
01:05:10 Žádná logopedka ani psycholog, rehabilitace, žádné návštěvy.
01:05:14 Směna zdravotníků je redukovaná na minimum.
01:05:17 Neděle je dlouhý přechod pouští.
01:05:19 Ale dneska má Marie šlechetný návrh vzít mě s sebou na mši.
01:05:23 Snažil jsem se jí vysvětlit, že nejsem věřící.
01:05:26 Nic se ale nestalo.
01:05:28 Všude na světě jsou lidé, kteří se za mě modlí.
01:05:31 Počínaje mou dcerou Célestou a samozřejmě Marií.
01:05:34 Nejrůznější lidé byli vyzváni, aby mi přišli na pomoc.
01:05:38 Zdá se, že v Nepálu za mě odříkávali mantru.
01:05:43 A v Kamerunu pro mě jeden kouzelník žádal shovívavost afrických bohů.
01:05:49 Svěřil jsem mu své pravé oko.
01:05:52 Nemohu popřít, že jsem se účastnil vypracování
01:05:55 té rozsáhlé duchovní sítě podpory svou ubohou existencí.
01:05:59 Bezpochyby je to trochu pokrytecké,
01:06:03 ale jsem připravený na všechno.
01:06:13 Jsem šťastný, že vás tu vidím.
01:06:16 Byl jsem vás navštívit před několika dny.
01:06:19 Přinesl jsem nejsvatější svátost, abyste ji přijal.
01:06:22 Ale prý jste spal.
-Ano, zrovna spal.
01:06:25 Co? A chcete přijmout svátost nyní?
01:06:29 Ne!
01:06:31 -Ano.
-Chcete, abych vám požehnal?
01:06:34 Ne! Ano.
01:06:36 Pane, měj soucit se Jeanem-Dominiquem,
01:06:40 který je krutě sužován. Pomoz vyhojit jeho tělo.
01:06:44 Hleď, aby jeho duše zůstala čilá a pomoz mu najít víru.
01:06:48 Má duše je čilá, pane.
01:06:50 Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Amen.
01:06:53 Dostala jsi mě.
01:06:56 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M.
01:07:01 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O.
01:07:06 Můj?
01:07:11 Můj otec?
01:07:14 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D, P, C,
01:07:19 F, N, V, H, G, J, Q, Z, Y.
01:07:23 Já?
01:07:25 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D.
01:07:32 Tam mě?
01:07:35 Otče, několik mnichů v Bordeaux mě řádně vysvětilo svými modlitbami.
01:07:39 Otče, několik mnichů v Bordeaux mě řádně vysvětilo svými modlitbami.
01:07:43 Opravdu? To je dobře.
01:07:45 Ale nepřineslo to zvláštní výsledky.
01:07:49 Musíme být trpěliví. Ano, to říkají doktoři také.
01:07:52 Ale Jeane-Dominique, chci vám udělat návrh.
01:07:55 Za několik dní odvádíme věřící na pouť do Lurd.Lurdy?
01:07:59 Marie a já jsme si mysleli, že byste se k nám rád přidal.
01:08:03 Co je to za nápad? Došlo tam k zázračným uzdravením.
01:08:07 To je pravda. Já už jsem v Lurdech byl.
01:08:32 Jen se nahoře zastavíme a hned se vrátíme.
01:08:35 Nezůstanu na půl cesty. Je to moje auto. Pojedu, kam chci.
01:08:39 Řekla jsi, že chceš prožít lechtivý víkend.
01:08:42 To jsem neřekla. Že jsi to neřekla?Nikdy.
01:08:45 Nepojedeme do Lurd strávit sexy víkend, není to vhodné.
01:08:48 Ale je tam něco, co tě zajímá. Já chci vidět Pannu Marii.
01:08:53 Houby, to ti nevěřím. Proč? Chci vidět Pannu Marii.
01:08:58 A pít svěcenou vodu. Smilování, to ne.
01:09:02 Ano, a ty se jí taky napiješ. Ale budu se tomu smát.
01:09:06 Udělá ti to dobře.
01:09:13 Je to působivé, ne?
01:09:18 Koupím si láhev na svěcenou vodu.
01:09:41 Hele, mám toho dost. Já tady nezůstanu.
01:09:45 To udělá dobře i takovému bezvěrci, jako jsi ty.
01:09:49 Nezlob se, já tomu nevěřím. Mohlo by to být nebezpečné.
01:09:53 Představ si zdravého chlapa, který je v plné kondici,
01:09:56 náhle se stane zázrak a bude z něj krypl.
01:09:59 Ty seš hnusnej.
01:10:01 -Dobrý den.
-Dobrý den, slečno.
01:10:04 Podívej, našla jsem Pannu Marii. To si teda zrovna nemyslím.
01:10:08 Už nechci ty tvé řeči poslouchat, běž pryč.
01:10:12 Tak dobrá, daruji ti ji.
01:10:16 Paní má oko.
01:10:19 Tahle je jediná na světě a dokonce ji požehnal kardinál.
01:10:23 -Máme ještě 318?
-Podívej se do skladu.
01:10:27 Za kolik ji prodáváte? 1899 franků.
01:10:30 Aha, tak ano.
01:10:35 Neviděl jsem vás už někde? Ne, nemyslím, pane.
01:10:40 Nemám drobné.
01:10:44 Nemůžu se milovat, když se na nás dívá.
01:10:48 To chápu.
01:10:50 To není konstatování, to je stížnost.
01:10:54 Nemůžu ji zhasnout? Ne.
01:10:59 Jediná na světě požehnaná kardinálem.
01:11:05 Jósephine, myslím, že až se vrátíme do Paříže, tak se rozejdeme.
01:11:11 Kvůli ní? Ne, kvůli všemu.
01:11:16 Tak jo.
01:11:19 Máš pravdu.
01:11:32 Půjdu se projít.
01:11:35 Tak zhasni světlo.
01:11:38 Ale Panenku ne.
01:13:04 La, la, la.
01:13:10 Zkuste to, Jeane-Do.
01:13:16 Když se naučíte L, budete umět polykat.
01:13:20 A můžete říct Lurdy.
01:13:31 Leží se vám dobře? Je to příjemné?
01:13:49 "Tlakový hrnec."
01:13:51 Tak by se mohla jmenovat divadelní hra,
01:13:54 kterou jednou napíšu podle svých zkušeností.
01:13:58 Taky jsem přemýšlel,
01:14:00 že ji nazvu "Oko" a určitě "Skafandr".
01:14:03 Vy už znáte zápletku a dekorace.
01:14:05 Nemocniční pokoj, kde se pan L, otec rodiny v nejlepším věku
01:14:09 učí žít se syndromem vězně ve svém těle následkem mozkové příhody.
01:14:13 Ambiciózní a spíš cynický, narozený pro úspěch, pan L.
01:14:17 Prochází učňovskými léty nejvyšší tísně.
01:14:21 Může jít tou dlouhou přeměnou díky vnějšímu hlasu,
01:14:25 který reprodukuje vnitřní monology pana L.
01:14:28 Už mám poslední scénu. Je noc.
01:14:31 Náhle pan L, nehybný od zdvižení opony,
01:14:34 odhodí přikrývku, vyskočí z postele
01:14:37 a obejde scénu v nereálném světle.
01:14:40 Pak se setmí a zazní poslední vnitřní monolog pana L.
01:14:45 Hovno, byl to sen.
01:15:16 Zvedni se. Můžeš vstát. Všechno je v pořádku.
01:16:00 Chci si vzpomenout, co se mi stalo.
01:16:03 Mám někoho požádat?
01:16:07 E, S, A, R, I, N.
01:16:10 N. Ne?
01:16:14 (TELEFON)
01:16:19 Pokoj 119. Kdo je tam?
01:16:24 Tady Claude Mendibilová, jsem u Jeana-Do.
01:16:28 U telefonu jeho otec. Ano, čekali jsme váš telefon.
01:16:38 Co mám dělat? Jen mluvit, nic víc?
01:16:42 Ano, Jean-Do vás slyší a bude vám moct odpovědět.
01:16:47 A vy mě uslyšíte říkat abecedu. Ano, Céline mi to vysvětlila.
01:16:52 Takže, je to na vás, pane Bauby.
01:16:57 Slyší mě? Ano.
01:17:01 Jeane-Dominique, tady je táta.
01:17:07 Sedím před otevřeným oknem.
01:17:12 Jak se máš ty? Není to idiotská otázka?
01:17:17 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O.
01:17:23 E, S, A, R, I, N, T, U.
01:17:26 U?
01:17:28 Ano, je to idiotská otázka.
01:17:35 Chybíš mi.
01:17:41 E, S, A, R, I, N, T.
01:17:44 E, S, A, R, I, N, T.
01:17:51 Ty mně taky.
01:17:55 Panebože, je absolutně nemožné takhle vést konverzaci.
01:17:59 Zapomněl jsem všechno, co jsem chtěl.
01:18:02 Ne, ne, vzpomínám si. Poslal jsem ti takový dárek.
01:18:08 Je to překvapení. O něčem jsem přemýšlel.
01:18:16 Víš, přemýšlel jsem o nás. Jsme na stejné lodi.
01:18:21 Já jsem zavřený v tomhle bytě, nemůžu vyjít na chodbu
01:18:27 a už vůbec nepřipadá v úvahu sejít schody.
01:18:31 Zkus to, sejít ze 4. patra ve 92 letech.
01:18:37 Vidíš, oba dva trpíme syndromem uzavření.
01:18:42 Ty jsi vězeň svého těla a já bytu.
01:18:46 A Jeane-Dominique, nezapomeň,
01:18:49 v horní zásuvce vpravo v mém sekretáři je dopis.
01:18:53 Ano, je to moje poslední vůle.
01:18:57 Je to v obálce ozna... ozna...
01:19:04 označené "různé".
01:19:08 Musím tě opustit.
01:19:14 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D, P.
01:19:19 (OTEC PLÁČE)
01:19:22 E, S, A, R, I, N, T, U, L.
01:19:26 E? Neplakej. Ne, to se lehce řekne.
01:19:32 Jsi můj syn, panebože.
01:19:35 Na shledanou, Jeane-Dominique. Ne, vzpomněl jsem si.
01:19:40 Brzy budeš mít narozeniny. Zavolám ti.
01:19:46 Hezké narozeniny.
01:20:18 E, S, A, R, I, N, T, U, L.
01:20:26 (PLÁČ)
01:20:32 Musí být pro otce těžké mluvit se synem,
01:20:36 když dobře ví, že mu nemůže odpovědět.
01:20:57 Myslela jsem si, že změna výhledu vám udělá dobře.
01:21:01 Mám pro vás jedno překvapení.
01:21:04 Zavřete oči.
01:21:07 Zavřete oči.
01:21:15 A teď otevřete.
01:21:18 Hrabě Monte Christo. No, to nemuselo být.
01:21:21 A dva díly.
01:21:24 Tohle není originální vydání, ale jsou dost staré.
01:21:30 Mám vám něco přečíst?
01:21:33 Kterou kapitolu? E, S, A, R...
01:21:36 Dalo by se vyjadřovat římskými číslicemi, to nás nenapadlo.
01:21:40 Co je v římských číslech? Je tam L, je tam I, je tam X.
01:21:45 Ano, bylo by to rychlejší. Tak příště.
01:21:50 E, S, A, R, I, N. Padesát? Plus?
01:21:53 Ano, plus.
01:21:56 Devět? Padesát devět?
01:22:00 Počkejte, už to mám.
01:22:03 Dokonce s ilustracemi. Ta shoda okolností mě děsí.
01:22:07 "Každý seděl na jiné straně. Pan Noirtier seděl ve svém..."
01:22:12 "Ve svém velkém kolečkovém křesle, kam ho posadili ráno
01:22:16 a odkud ho vytáhnou večer.
01:22:18 Seděl před velkým zrcadlem, které odráželo celý byt
01:22:22 a dovolovalo mu ho vidět, aniž by udělal pohyb.
01:22:27 Zrak a sluch byly jediné dva smysly,
01:22:30 které ještě fungovaly v lidské hmotě
01:22:33 opracované ze tří čtvrtin prohrou."
01:22:37 Co tomu říkáte? Jako by popisoval mě.
01:22:41 Ale ne. Ale ano.
01:22:44 Já mám taky strach, třesu se.
01:22:47 To není pravda.
01:22:50 Neměl jsem zapotřebí přepisovat Dumase.
01:22:53 S mistrovskými díly se nelaškuje. To je osud.
01:22:56 Je to lekce.
01:22:59 Nevěděl jsem, že Noirtier je člověk, kterým se stanu.
01:23:03 Můj skafandr vás se mnou stáhne ke dnu.
01:23:07 Jeane-Do, je mi jedno, jestli mě s sebou stáhnete na dno oceánu,
01:23:12 protože vy jste můj motýl.
01:23:16 To je vyznání lásky, moje slova.
01:23:19 Když dokončíme tu knihu,
01:23:23 napíšeme další o běžci dlouhých tratí.
01:23:27 Člověk nikdy neví, třeba začnu běhat.
01:23:32 "Chyběl jsi mi tenhle rok na vinobraní.
01:23:35 Čekám tě a doufám, že tě tu uvidím příští rok.
01:23:38 Jean Paul Le Tango, Nimes."
01:23:51 "Drahý pane Bauby, na vaši žádost týkající se auta
01:23:55 vybaveného podle vašich potřeb, nás výrobce informoval,
01:23:59 že bude dodané za 6 až 8 měsíců od potvrzení vaší objednávky.
01:24:04 S pozdravem Henri Raynaud." To je dobrá zpráva.
01:24:09 A to je od tatínka.
01:24:19 Je to nějaký dárek.
01:24:23 Podívej, to je fotka, když jsi byl malý.
01:24:27 Jean-Do, 8 let, v Berck-sur-Mer.
01:24:35 Á, to je Anne-Marie. (TELEFON)
01:24:41 Pokoj Jeana-Do Baubyho.
01:24:44 Kdo jste? Céline Desmoulinsová. A vy?
01:24:51 Chci mluvit s Jeanem-Do. Nezavěšujte.
01:24:57 Pustila jsem hlasitý odposlech. Můžete mluvit, slyší vás.
01:25:02 Ale před vámi nemůžu mluvit.
01:25:06 Nelze to udělat jinak, protože tu není nikdo,
01:25:09 kdo by dělal prostředníka.
01:25:11 Ani logopedka tam není? Ne, dneska tu není.
01:25:15 Tak jo.
01:25:17 Jeane-Do?
01:25:20 Má lásko?
01:25:24 Vím, že jsem řekla, že přijdu.
01:25:27 Přijela jsem na nádraží, a pak ušla půlku cesty.
01:25:31 Nepřijdu.
01:25:34 Prosím tě, omluv mě.
01:25:39 Céline? Ano?
01:25:42 Nemohla byste na chvíli odejít z pokoje?
01:25:45 Chci říct osobní věci, a nemám chuť říkat je před vámi, omlouvám se.
01:25:50 Nemůžu odejít, jsem tu jenom já. Počkejte, chce něco říct.
01:25:54 E, S, A, R, I, N, T, U. U?
01:25:58 E, S, A, R, I, N. N.
01:26:02 Jednu?
01:26:04 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M. M.
01:26:09 E, S, A, R, I. I.
01:26:12 Jednu minutu? Dobrá, odcházím, ale ne na dlouho.
01:26:24 Jeane-Do, jsi tam?
01:26:27 (ZAKAŠLE)
01:26:30 Lásko moje, miluju tě víc než kdy jindy.
01:26:35 Mám chuť tě vidět,
01:26:39 ale nechci tě vidět v tomhle stavu.
01:26:42 Chci si tě uchovat takového, jaký jsi byl.
01:26:47 Doufám, že se z toho dostaneš.
01:26:51 Chybíš mi. Tak moc mi chybíš.
01:26:54 Cítím se bez tebe sama, je to nesnesitelné.
01:26:59 Vím, že ty to pochopíš.
01:27:03 Myslím na tebe celou dobu. Celou dobu.
01:27:07 (PLÁČ)
01:27:13 Já vím, že máš kolem sebe celou rodinu.
01:27:22 Chceš, abych přišla?
01:27:25 Tak už jsem zpátky. Chceš, abych přišla?
01:27:28 Chceš, abych přišla? Už jsem se vrátila, Ines.
01:27:36 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D, P, C.
01:27:42 C?
01:27:44 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D, P, C, F, B, V, H.
01:27:49 H?
01:27:51 E, S, A. A? E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M,
01:27:57 D, P, C, F, B, V, H, G, J, Q. Q?
01:28:03 Každý?
01:28:06 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M,
01:28:09 D, P, C, F, B, V, H, G, J. J?
01:28:14 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O. O?
01:28:20 Každý den?
01:28:23 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O,
01:28:26 M, D, P, C, F, B, V, H, G, J. J?
01:28:35 E, S... E, S, A. Každý den tě...
01:28:40 E, S, A, R, I, N, T. T?
01:28:45 E, S, A. A?
01:28:48 E, S, A, R, I, N, T. T?
01:28:53 E, S, A, R, I, N, T. T?
01:29:01 Každý den tě čekám.
01:29:05 Neslyšela jsem. Můžete to zopakovat?
01:29:08 Neslyšela jsem.
01:29:11 Řekl, že vás čeká každý den.
01:30:18 Promiňte, Jeane-Dominique, ale jestli nebudu mít
01:30:22 v tomhle letadle místo, zmeškám spoj do Hongkongu.
01:30:28 Nechám vám svoje sedadlo, prosím. Děkuji, děkuji.
01:30:32 Poletím příštím spojem. Šťastnou cestu.
01:30:41 Ale neletíte do Hongkongu, letíte do Bejrútu.
01:30:57 Jak vám je, pane Bauby? Cítíte se dobře?
01:31:01 Nebojte se.
01:31:09 Normálně si svoje sny nepamatuji.
01:31:13 A lidé, kteří vypravují své sny, nudí celý svět.
01:31:17 Ale tenhle mě pronásleduje, nevím proč.
01:31:20 Nahání mi strach. Ten pocit osudovosti mě neopouští.
01:31:25 Nedokážu ho popsat jinak
01:31:28 než jako zázrak, který mi vylepšuje mravní sílu.
01:31:33 Je nebezpečné věřit v osobní zázraky.
01:31:37 Zvláště, když má člověk tendenci cítit se důležitý.
01:31:41 Nicméně musím říct, že tentokrát se zázrak konal.
01:31:45 Začal jsem zpívat.
01:31:48 Chrochtám, chrchlám,
01:31:51 moje hudební vystoupení je nedokonalé.
01:31:54 Slyším tlukot svého srdce,
01:31:57 ale říkám si, že je to šelest motýlích křídel.
01:32:01 Dělám nesporné pokroky. Možná mám dokonce motýlí ucho.
01:32:05 Můžu rozjímat o budoucnosti.
01:32:09 Brzy skončí léto a já zahájím svůj první podzim v téhle nemocnici.
01:32:14 Můj život je tady. Ustavičné opakování.
01:32:18 Tady.
01:32:21 Jak se máš?
01:32:24 On mluví! Jeane-Do, mluvíš!
01:32:28 A taky zpívá. Ne!
01:32:31 Jeane-Do, zazpívejte Laurentovi. Prosím, Jeane-Do. Nebo pro mě.
01:32:42 (zpěv) Jeden klokan přeskočil zeď, zeď ze zoo.
01:32:47 Byl hrozně vysoko, bože, jak byl krásný.
01:32:54 Co je, co je? On zpívá?
01:32:57 Ne, nezpívá.
01:33:17 Mám zápal plic.
01:33:21 Přesně ve chvíli, kdy jsem věřil.
01:33:36 Jako vidí námořník mizet břeh odkud vyplul,
01:33:40 vidím svou minulost, která se rozmazala
01:33:44 a víc a víc se zmenšuje na popel vzpomínek.
01:34:02 Cesta zpět.
01:34:04 To jsou naše noviny. A ten párek...
01:34:08 Já je znám, ale nepamatuji si jejich jména.
01:34:12 To je moje auto!
01:34:14 A moje nové auto.
01:34:59 (PROZPĚVUJE SI)
01:35:26 A kde tady může být klakson?
01:35:30 Aha.
01:35:59 (KLAKSON)
01:36:02 Táta, táta!
01:36:07 Ahoj. Tati, ahoj.
01:36:12 Pojď sem, já se chci taky přivítat.
01:36:15 Viděli jste auto? Ano, je moc hezké.
01:36:18 Pojď sem, ty myšáčku, tak co? Jde to, Théo?Ano.
01:36:22 Dobrý týden? Ano.
01:36:25 Půjdeme do divadla? Do divadla?
01:36:28 Jasně, půjdeme, jestli chceš. A budeme jíst ústřice?
01:36:32 Jasně. Ty už jíš ústřice? Jo.
01:36:35 Jdeme se někam najíst. Slíbil jsem to Théovi.
01:36:38 Dobře. Nepřivedeš ho zítra pozdě? Ne.
01:36:41 Na shledanou, tati. Ahoj, kotě.
01:36:44 Jdeme, jdeme, jdeme. Jedem!
01:36:46 Můžu jet vpředu? Ano, jiný místo tam není.
01:36:55 Taky si brzo uděláme výlet jenom my dva, ano?
01:37:00 Už jsi takové viděl? Ano.
01:37:04 (HUDBA)
01:37:14 Co v mužstvu, jde to? Jo, tým je... Jsou dobří.
01:37:19 Sprchuješ se potom? Jak to děláte? No, ve skutečnosti se sprchujeme
01:37:23 a bereme si s sebou věci, ve kterých hrajeme.
01:37:26 A máš už chlupy na pinďourovi? Ne, ještě nemám.
01:37:30 Když jsem byl malej, byly tam děti, které se nechtěly ani svléknout.
01:37:34 Tak se sprchovaly oblečené?
01:37:36 Manažer jim bránil v tom, aby dál hrály fotbal.
01:37:39 A otec chtěl trenérovi rozbít hubu.
01:37:42 Neudělal to. Máma ho pak uklidnila.
01:37:46 Nakonec nikdo nic neudělal,
01:37:49 kromě toho, že děti musely pryč z mužstva.
01:37:53 To je hloupý, ale... Ty s tím nemáš problém?
01:37:56 Ne, naštěstí. Protože sprchovat se oblečený...
01:38:00 Řekni mi to, protože já to udělám.
01:38:03 Ale ne. Co mi povíš jinýho?
01:38:05 S mámou to jde? Ano, jde to.
01:38:08 Tak co, poznáváš to? Jo, jsme u tety Diany.
01:38:11 Správně. Je tady nějaký teplo, nezdá se ti?
01:38:15 Ne, mně teplo není.
01:38:20 Možná bude...
01:38:23 Možná bude...
01:38:27 Možná bude...
01:38:30 Mohlo...
01:38:33 Mohlo...
01:38:36 Bude pršet.
01:38:38 Počkej, zastavím.
01:38:41 Zastavím.
01:38:57 Tati, co se ti stalo? Tati!
01:39:50 Vrať se domů! Zavolej mámě!
01:39:53 "Mám čas na poslední myšlenku. Musím zrušit to divadlo.
01:39:59 V každém případě bychom přijeli pozdě.
01:40:02 Půjdeme zítra.
01:40:05 A upadám do kómatu."
01:40:11 E, S, A, R, I, N, T, U, L, O, M, D, P, C, F.
01:40:18 E, S, A, R, I, S. S? E?
01:40:23 T, U, L. L?
01:40:26 E, S, A. A? P, C, F. F?
01:40:29 E, S, A. A? R, I. I?
01:40:32 N, T, F. Je to F? E, S, A, I. I?
01:40:36 E, S, A, R, I, N. N?
01:40:39 Dalo to dohromady... E, S, A, R, I, N, T, U, L, V...
01:40:45 Dalo to dohromady knihu?
01:40:57 "Pro Théophila, Céleste a Hortense, kteří si přejí hodně motýlů.
01:41:05 Veškerá má vděčnost patří Claude Mendibilové.
01:41:10 Přečtením těchto stránek pochopíte,
01:41:13 jak velkou roli hrála svým zápisem."
01:41:17 (zpěv) Byla to dívka má a domů přišla ze světa.
01:41:22 A kdyby mohla poslouchat, tak tohle bych jí s láskou řekl.
01:41:45 Vždycky jsem byla tady. Ty to víš.
01:41:52 Kritiky jsou úžasné. Chceš je slyšet?
01:41:55 "Mlčící muž, který diktuje. Majitel gest a slov
01:41:59 se musel naučit vyjadřovat pomocí očních víček,
01:42:02 aby napsal knihu "Skafandr a motýl".
01:42:05 Převratná výpověď ztroskotance v samotě,
01:42:08 který navštíví nemocnici Maritime de Berck.
01:42:11 Bernard Chapuis." Je to převratná kniha.
01:42:19 Jean-Dominique Bauby, 43 let, proslulý novinář,
01:42:24 otec rodiny, svobodný člověk,
01:42:26 chtěl napsat román o ženské pomstě,
01:42:29 "Hraběnka Monte Christo".
01:42:36 Jean-Dominique Bauby zemřel 9. března 1997,
01:42:40 10 dní po vydání své knihy "Skafandr a motýl".
01:43:09 Titulky: Veronika Červínová, Česká televize 2011
Film známého režiséra Juliana Schnabela (Než se setmí, Basquiat) se skvělým hereckým výkonem Mathieua Amalrica a brilantní kamerou Janusze Kaminského, který je dvorním kameramanem Stevena Spielberga, byl uveden za velkého zájmu diváků i odborné kritiky. Film byl natočen podle skutečného příběhu na základě knižní předlohy Jeana-Dominiquea Baubyho, který pracoval jako šéfeditor ve francouzském časopisu Elle.
Charismatický a úspěšný Jean-Dominique si užívá života až do tragického momentu, kdy po náhlé mozkové příhodě ochrne na celé tělo. „Znovuzrodí se jako oko“ – je totiž schopen komunikovat pouze mrkáním jednoho oka. Jeho vůle dál žít a pracovat je obdivuhodná, ve filmu je vykreslena jemně a s nadsázkou své vlastní tragédie. Hrdinovi skutečného příběhu se totiž podařilo doslova „namrkat“ knihu.
Film získal Cenu za režii na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.