Divocí nájezdníci zasadili římské říši poslední úder – a pak vytvořili v severní Itálii nové království. Americký dokumentární cyklus
00:00:05 Na zářivý lesk kdysi slavné Římské říše dopadl hrozivý stín.
00:00:15 500 let stará římská civilizace napadaná hordami násilnických
00:00:20 barbarských kmenů Gótů, Hunů, Vandalů, se otřásla v základech
00:00:25 a ocitla se na pokraji zániku.
00:00:31 V 6. století sužovaly území Itálie hlad, válka a mor.
00:00:36 Rozsévaly zkázu a smrt. Ale nejhorší mělo teprve přijít.
00:00:41 Ze severu vtrhly do říše poslední zástupy barbarů.
00:00:45 Zapřísáhlí pohané, proslulí krutostí, zvaní Langobardi,
00:00:50 kteří zasadili poslední úder slábnoucí Římské říši.
00:01:00 Česká televize uvádí 3. část dokumentárního cyklu
00:01:04 PŘÍCHOD BARBARŮ LANGOBARDI
00:01:10 Rok 488, řeka Dunaj
00:01:15 Na konci 5. století se dala do pohybu malá hrstka válečníků,
00:01:20 kterým se začalo říkat Langobardi. Nebyli nikde trvale usídleni,
00:01:24 neměli tudíž co ztratit. Živily je loupeživé výpady vůči jiným kmenům.
00:01:41 Všude, kde se objevili, rozsévali strach. Langobardi se lidem vryli
00:01:46 do paměti jako mimořádně divošská horda barbarů, která uměla válčit.
00:02:06 -Pokud mluvíme o barbarech, kteří vpadli do Římské říše,
00:02:10 byli to především Langobardi. Byli poměrně primitivní,
00:02:14 poměrně násilničtí a víceméně nedotčeni římskou civilizací.
00:02:23 Langobardi pocházeli ze Skandinávie a postupně se přesouvali na jih,
00:02:27 až došli do Panonie,tedy do oblasti dnešního Rakouska a Maďarska,
00:02:32 u hranic pomalu se rozpadající Římské říše.
00:02:47 Langobardi se však nemohli v této úrodné zemi usadit
00:02:51 bez povolení místních mocipánů.
00:02:56 Na konci 5. století Langobardi zřejmě přesídlili ze své vlasti
00:03:01 do římských oblastí, kde je přijali jako takzvané federáty",
00:03:05 tedy vojenské spojence Říma.
00:03:09 Jenže Římská říše, zaplavovaná barbarskými kmeny, už paradoxně
00:03:14 nesídlila v Římě. Na začátku 6. století z ní zbyla jen
00:03:18 východní polovina, které vládli Byzantinci z Konstantinopole.
00:03:25 Byzantský císař záhy najal válkychtivé Langobardy do boje
00:03:29 proti rozpínavému sousednímu kmeni Gepidů.
00:03:35 Jeden princ-válečník dychtící po říšské přízni se vyzbrojil
00:03:40 do bitvy. Jmenoval se Alboin. A jak v 8. století napsal
00:03:45 langobardský historik Paulus Diaconus, Alboin byl pro tento úkol
00:03:49 přímo stvořený.
00:03:52 Alboin byl rozený válečník a muž energický ve všem konání.
00:03:57 Jeho ušlechtilé způsoby, jeho majestátnost i jeho odvahu
00:04:01 velebí lidé do dnešních dnů.
00:04:05 Langobardi, v charakteristických bílých přiléhavých punčochách,
00:04:09 zaútočili na Gepidy.
00:04:26 Uprostřed bitevní vřavy zahlédl Alboin nejvýznamnějšího bojovníka
00:04:30 na straně nepřítele: syna náčelníka Gepidů.
00:04:36 Alboin ho vyzval na souboj, který - jak napsal Paulus Diaconus-
00:04:40 změnil výsledek bitvy.
00:04:44 Alboin jej bez otálení zabil. Když Gepidové uviděli,že králův syn
00:04:49 padl, dali se na útěk. Langobardi je přemohli a podělili se o kořist
00:04:54 z mrtvých těl.
00:04:58 Po Alboinově vítězství se jeho kmen chystal vyvraždit Gepidy.
00:05:02 Ale než stihli přistoupit k činu, císař je pověřil dalším úkolem.
00:05:08 Měli znovu dobýt Itálii,kterou nyní ovládal barbarský kmen Gótů.
00:05:14 Východořímský císař Justinián proto vyslal Langobardy do Ravenny,
00:05:19 aby tam bojovali pod velením proslulého římského generála Narsa.
00:05:23 rok 553, Ravenna, Itálie
00:05:29 Narses byl zpočátku vděčný za čerstvé posily.
00:05:34 -V pozdějších fázích války, která se táhla mnohem déle,
00:05:38 než římský císař Justinián odhadoval, bylo do římské armády
00:05:43 naverbováno až 10 tisíc Langobardů.
00:05:47 Ale Narses neuměl Langobardy ukáznit. Jejich hrůzné činy
00:05:52 Byzantinci otřásly, jak uvádí dvorní dějepisec Procopius.
00:05:57 Zapalovali všechny domy, na které natrefili, a znásilňovali
00:06:02 ženy, které se před nimi ukryly ve svatostáncích.
00:06:07 Znechucený Narses se Langobardů co nejrychleji zbavil.
00:06:13 Jenže tito válečníci už stihli okusit sladké plody úrodné
00:06:17 italské země a hned tak na ně nezapomněli.
00:06:25 V jejich nové vlasti u břehů Dunaje se mezitím přiostřovaly vztahy
00:06:31 mezi Langobardy a sousedními Gepidy.
00:06:39 Velký bojovník Alboin začal připravovat svůj kmen
00:06:43 na neodvratnou srážku.
00:06:51 -Langobardi se učili válčit už od chlapeckých let.
00:06:55 Nic jiného neznali, nic jiného nedělali. Takže dobýváním okolních
00:06:59 osad prosazovali vlastní územní zájmy, ale vojenskou silou mstili
00:07:04 i každou potupu, které se jim dostalo.
00:07:17 V roce 565 se v Panonii objevil třetí kmen: Avarové, nelítostní
00:07:23 válečníci z asijských stepí.
00:07:26 Alboin toho okamžitě využil, spojil se s nimi a rozdrtil Gepidy.
00:07:34 rok 567, Panonie
00:07:38 Jak uvádí Paulus Diaconus, bylo to vítězství na celé čáře.
00:07:44 Z Langobardů se stali vítězové. Proti Gepidům řádili s takovou
00:07:48 zběsilostí, že je odsoudili k naprosté záhubě.
00:07:53 Z velikých zástupů přežil sotva posel.
00:07:57 Mezi padlými byl i gepidský náčelník Kunimund.
00:08:02 Aby Alboin završil své vítězství, dal soupeři setnout hlavu
00:08:06 a z lebky si nechal udělat šálek, děsivou trofej do hodovní síně.
00:08:16 Bylo běžnou praxí setnout nepříteli hlavu a vystavovat jeho lebku.
00:08:21 Takový čin měl tehdy mezi lidmi velkou symbolickou odezvu.
00:08:31 Alboin uchvátil ještě jednu trofej: Rosamundu, dceru Kunimunda,
00:08:36 jehož hlavu právě získal.
00:08:43 Alboin musel před Gepidy dokázat svou mužnost, a taky tak učinil.
00:08:48 Aby své postavení ještě upevnil, oženil se s Rosamundou.
00:08:53 Převzal tedy nejen roli manžela a živitele, ale taky roli
00:08:57 hlavy jejího rodu. Tak aby patřila jen jemu a její kmen taky.
00:09:13 Jenže noví spojenci Langobardů, krvežízniví Avarové, očekávali
00:09:18 za pomoc při porážce Gepidů podíl z lupu. Avarský náčelník Baján
00:09:23 žádal, aby mu Alboin přepustil polovinu pokladu a veškerou
00:09:27 gepidskou půdu. Alboin si netroufl odepřít.
00:09:36 Obával se zřejmě, že ztratí vládu nad situací, do které ho dostali
00:09:40 sousední Avaři.
00:09:45 Nikdy by nepřiznal, že má z někoho strach. Ale není sporu o tom,
00:09:49 že měl respekt z nevyzpytatelnosti a z válečnického umění Avarů.
00:09:56 V roce 567 proto Alboin vymyslel nový plán.
00:10:05 Chtěl v čele Langobardů vytáhnout do nejodvážnějšího válečného tažení
00:10:10 do samého srdce staré říše.
00:10:14 Proslulá Itálie se záhy otřásala válečným pokřikem poslední
00:10:19 a nejdivočejší hordy barbarů.
00:10:29 V roce 567 se Langobardům, jednomu z nejmenších barbarských kmenů,
00:10:35 podařilo převrátit naruby rovnováhu sil v Podunají.
00:10:40 Nyní upřeli dychtivý pohled na jih, kde ležela Itálie,
00:10:44 zralá pro dobyvatelské tažení.
00:10:49 rok 568, Itálie
00:10:52 Bylo to srdce Římské říše. Ležel tam Řím, byla to země
00:10:57 uprostřed Středomoří a obecně velmi bohatá provincie,
00:11:01 čili po všech stránkách nesmírně lákavá oblast.
00:11:04 Kouzlo Itálie bylo známo i Langobardům, kteří je poznali
00:11:09 coby žoldnéři v římské armádě.
00:11:13 Langobardi získali řadu poznatků o Itálii, o silnicích, o všech
00:11:17 přednostech života v Itálii, a taky podle všeho ochutnali víno.
00:11:22 Není divu, že na území dostali zálusk.
00:11:30 Italové byli nejcivilizovanějším a nejkřesťanštějším národem
00:11:34 v Evropě. Se slábnoucím vlivem Byzantské říše v Itálii přebírala
00:11:39 správu nad Římem stále více katolická církev.
00:11:46 Kdo má spravovat město? Kdo zařídí dodávky potravin, vydláždí ulice?
00:11:51 Kdo si vezme na starost akvadukty? Kdo bude opravovat městské hradby?
00:11:55 Všech těchto úkolů se postupně ujala papežská vláda.
00:11:59 Světskou i duchovní moc třímal v rukou papež Jan III., který vládl
00:12:04 jako král. Bez římské armády však byl nepřipraven na vpád vojsk,
00:12:09 která měla vyplenit jeho panství.
00:12:19 Langobardský náčelník Alboin s královnou Rosamundou po boku
00:12:24 se chystal zaplavit Itálii mohutnou přílivovou vlnou spojených vojsk.
00:12:29 Hrstku lidí vlastního kmene posílil ozbrojenými tlupami Sasů, Bulharů,
00:12:33 Suebů a dalších barbarských klanů.
00:12:39 Odhady se pohybují od 50 po 200 tisíc dospělých mužů, čili můžeme
00:12:45 mluvit o počtu obyvatel asi 400 až 500 tisíc.
00:12:50 Z Panonie musely barbarské hordy ujít 500 kilometrů, než zdolaly
00:12:54 zrádné alpské průsmyky a doputovaly do úrodné roviny kolem řeky Pád.
00:13:02 Tam našly končiny už zdecimované vleklou válkou a epidemií.
00:13:18 Jak v 8. století napsal Paulus Diaconus, obě pohromy Langobardům
00:13:23 značně ulehčily práci.
00:13:28 Idylická zákoutí se proměnila v lidské hroby, a lidská obydlí
00:13:33 se stala útočištěm divoké zvěře.
00:13:39 Jestliže se Italové domnívali, že jim pomůže říše,krutě se mýlili.
00:13:47 Pozornost říše se přesouvala zpět na východ, čili Itálie
00:13:51 na západě už nemohla počítat, že se z východní Konstantinopole
00:13:56 dočká peněz nebo vojsk. Místní obyvatelé museli
00:14:00 langobardské invazi čelit sami.
00:14:07 Osud se spiknul proti Italům a Alboin neměl s ubožáky,
00:14:11 co přežili, nejmenšího slitování.
00:14:16 Rok 570, Pavia, Itálie
00:14:21 Pod náporem postupujících Langobardů se většina italských
00:14:25 měst rychle vzdala, jen opevněné město Pavia statečně vzdorovalo.
00:14:32 Teprve po tříletém obléhání padlo do rukou Alboina a vojska.
00:14:38 Alboin měl sice pokušení vyplenit je a ztrestat jeho obyvatele,
00:14:42 ale pak se rozhodl, že z něj udělá své hlavní město.
00:14:48 Langobardi se usadili ve významných městech pozdní říše římské.
00:14:53 Města nezničili, spíš převzali vše, co našli.
00:14:58 Během dalších dvou let rozšířil Alboin državy na celý poloostrov
00:15:02 a nejlepší vojáky obdaroval půdou. Ti obdrželi římský vojenský titul
00:15:08 vévoda, velitel města, a oblasti pod jejich správou se nazývaly
00:15:12 vévodství.
00:15:17 Langobardi zabrali Pádskou nížinu a Toskánsko. Města padala
00:15:21 jedno po druhém. Zábor jižních vévodství probíhal jinak,
00:15:25 protože vévodství udržovala jistou míru nezávislosti na severu.
00:15:30 Ovládat jižní vévodství Spoleto a Benevento z daleké Pavie
00:15:35 bylo velmi obtížné, jejich blízkost k Římu navíc zneklidňovala papeže.
00:15:52 Papež Jan zasypával císaře v daleké Konstantinopoli množstvím dopisů,
00:15:57 ve kterých ho prosil o ochranu.
00:16:02 Byzantinci byli nepřátelé Langobardů, a papežové se snažili
00:16:06 být vůči říši loajální, což znamenalo, že na rozpínavé
00:16:10 Langobardy museli pohlížet nevraživě.
00:16:14 Císař papeži Janovi vzkázal, že Byzancie si nemůže dovolit
00:16:19 vyslat vojska. Místo toho chtěl svrhnout Alboina lstí a pletichami.
00:16:29 Rok 572, Verona, Itálie
00:16:35 Byzantinci našli pro svůj plán nástroj přímo na dvoře Alboina:
00:16:40 královnu Rosamundu. Její srdce se zatvrdilo vůči manželovi,
00:16:46 který ji s očividnou radostí dráždil, jak uvádí Paulus Diaconus:
00:16:56 Když měl Alboin značně upito, nařídil, aby šálek z lebky
00:17:02 Rosamundina otce podali královně Rosamundě, a vybídl ji,
00:17:06 aby se s chutí napila.
00:17:16 -Musíme si to vyložit nejen v politickém, ale i v rodovém
00:17:21 kontextu. Alboin říká: Hlavou rodiny jsem já."
00:17:27 V tom okamžení vzklíčila v srdci Rosamundy nenávist,
00:17:31 kterou nedovedla opanovat. Zahořela touhou pomstít otcovu smrt.
00:17:43 5 dlouhých let doutnal v Alboinově choti hněv nad takovou potupou,
00:17:49 který ji nakonec dohnal k vraždě.
00:18:02 Za pouhé 4 roky dobyl Alboin velkou část Itálie, ale v soukromí
00:18:07 ztrácel půdu pod nohama. Barbarská krutost vůči manželce
00:18:12 roznítila v jejím srdci vražednou zuřivost.
00:18:20 rok 572, Verona, Itálie
00:18:28 Hrdá Rosamunda překypovala záští vůči Alboinovi. Mrtvé tělo jejího
00:18:33 otce bylo zohaveno a zneuctěno. Nyní nadešla chvíle pomsty.
00:18:49 Přemluvila svého milence Helemicha, aby jí s tím pomohl.
00:18:57 Přivázala mu meč k posteli, aby ho nemohl tasit.
00:19:07 Pak - když vešel vrah, Alboin sáhl po meči -
00:19:14 ale nemohl ho vytáhnout z pochvy, a byl bezbranný.
00:19:29 Třebaže byl největším bojovníkem Langobardů, byl bezbranný
00:19:34 vůči pomstychtivosti své ženy.
00:19:41 Říká se, že pekla horší je běsnění zhrzené ženy.
00:19:45 V tomto případě si Rosamunda dala načas, trvalo jí to roky,
00:19:49 ale pak to stálo za to.
00:19:52 Alboinovi stoupenci ho dlouhé hodiny nepostrádali,
00:19:56 takže spiklenci mohli utéct vstříc novému společnému životu.
00:20:10 Aby toho nebylo málo, dvojice odvezla lví podíl Alboinova
00:20:14 velkého pokladu. Cesta je zavedla z Verony bezmála 150 kilometrů.
00:20:20 Do byzantské tvrze Ravenny.
00:20:35 Byzantský místodržící Longinus přivítal Rosamundu s otevřenou
00:20:40 náručí. Byla pro něj cenným politickým trumfem,
00:20:43 zejména když jí patřil celý langobardský majetek.
00:20:49 To, že uprchla právě do Ravenny, jasně naznačuje, že do věci byli
00:20:53 zapletení i Byzantinci, tak se to zřejmě celé odehrálo.
00:21:01 "Rozděl a panuj" je skvělý nástroj, který Byzantinci mistrně ovládali
00:21:06 celé tisíciletí svých dějin.
00:21:12 V naději, že získá pro Byzancii zpět celou Itálii, požádal Longinus
00:21:17 Rosamundu o ruku. Věřil, že tak sjednotí Východořímskou říši
00:21:22 a Langobardy. V cestě jim ale stál jeden člověk: Helemichus.
00:21:32 Rosamunda ho v Ravenně nemohla potřebovat. Aby se zalíbila
00:21:38 novému pánovi, zbavila se milence jednou provždy. Po svém.
00:21:46 Travičství bylo u dvora na denním pořádku.
00:21:50 Něco takového se v královských rodinách stávalo běžně.
00:21:54 Langobardi byli podle všeho zběhlí v různých otravách jedem.
00:22:02 -Travičství je tradiční metoda vraždy zejména u žen.
00:22:07 Ženy jen vzácně sahají po zbraních. Téměř bez výjimky zabíjejí jedem.
00:22:26 Ale bývalý spiklenec znal Rosamundu až moc dobře.
00:22:36 Nechtěl zemřít sám.
00:22:42 Násilím jí vlil jed do hrdla, než sám spolkl zbytek jedu.
00:22:48 A tak jejich příběh skončil vraždou a sebevraždou.
00:22:54 rok 590, Řím, Itálie
00:23:03 Po zmařeném spiknutí proti Byzancii začali langobardští nájezdníci
00:23:07 řádit jako zběsilí. Každý vévoda se snažil zabrat pro sebe
00:23:11 co největší území. Zastrašovali kněží a po celém poloostrově
00:23:15 se šířily zvěsti o pohanských rituálech.
00:23:20 Papežové pochopili, že jejich postavení je ohroženo.
00:23:24 Útoky na kláštery, věznění všech nepohodlných, divošské obřady
00:23:28 spojené s Langobardy, to vše vedlo k tomu, že papežové v Římě vnímali
00:23:33 Langobardy jako cizáky a císaře v Konstantinopoli jako svého
00:23:37 chráněnce. Byl to koneckonců křesťanský císař.
00:23:42 Ale císařovy prostředky odčerpávaly jiné války na východě.
00:23:46 Itálii musel tudíž obětovat.
00:23:49 V roce 605 proto nabídl barbarům mírovou dohodu.
00:23:55 Pokud Langobardi přestanou terorizovat byzantskou Ravennu,
00:23:59 papežský Řím a území mezi nimi, mohou si ponechat svá vévodství.
00:24:05 Langobardští vévodové se sjednotili a zvolili si krále, který měl opět
00:24:10 vládnout z Pavie.
00:24:14 rok 701, Pavia, Itálie
00:24:18 Takový mír ale nemohl trvat dlouho. Začátkem 8. století se jednota
00:24:23 Langobardů začala tříštit. Několik vévodských rodů soupeřilo o trůn
00:24:27 a v zemi vypukla občanská válka.
00:24:32 Z neklidné doby se zrodil násilnický vladař. Jeho boj o moc
00:24:37 rozzuřil mnoho Langobardů. Ale nikdo se neuměl postavit
00:24:42 Aripertovi Druhému.
00:24:45 Aripert však udržoval nadvládu jen zradou a krveprolitím.
00:24:52 Král Aripert II. se pokoušel uhasit občanskou válku tím,
00:24:57 že neustále proti sobě rozeštvával vévodské rody.
00:25:02 Mělo to jedno riziko: že jeden rod na tuto hru nepřistoupí
00:25:07 a místo toho svrhne krále, což se nakonec i stalo.
00:25:17 V roce 703 Aripertova hrůzovláda otřásla světem Liutpranda,
00:25:22 nejmladšího syna rebelského vůdce, vévody Anspranda.
00:25:34 Královi muži přepadli Liutprandův nechráněný dům a vykonali tam
00:25:38 strašlivou pomstu, jak píše Paulus Diaconus.
00:25:44 "Liutprandovu sestru zohavili, uřízli jí nos a uši.
00:25:49 Podobně zohavili i jeho matku, Ansprandovu manželku."
00:25:55 Nakonec vykláli oči i Liutprandově bratrovi. Jeho však ušetřili
00:26:01 a poslali jako zlověstný vzkaz otci do Bavorska.
00:26:07 Aripert však svého neuváženého činu později trpce litoval,
00:26:12 protože jím rozpoutal krevní mstu nevídaných rozměrů.
00:26:17 Pokud někdo ublížil vám nebo členu rodiny, nebo vás či někoho z rodiny
00:26:22 urazil, bylo nutné oplatit vše stejnou mincí, jinak člověk ztratil
00:26:27 dobrou pověst. Krevní msta proto snadno vyústila v odvetu,
00:26:32 která si vyžádala další odvetu. Až se to všem vymklo z rukou.
00:26:39 Roky plynuly a z Liutpranda vyrůstal zručný válečník.
00:26:45 Nezapomněl však, co se přihodilo jeho rodině.
00:26:48 Vzpomínky vyvolávaly spravedlivý hněv, a touhu po pomstě.
00:27:09 rok 703, Comacina, Itálie
00:27:13 Na začátku 8. století byl mladičký langobardský princ Liutprand
00:27:17 svědkem krvavé řeže, v níž lstivý král Aripert povraždil
00:27:21 jeho nejbližší. Z Itálie se vydal za svým otcem v Bavorsku,
00:27:26 kde jeho hněv pomalu doutnal.
00:27:31 V germánské společnosti byla hlavní ozdobou čest rodiny.
00:27:35 Snášet ústrky bylo zbabělé. Když vás někdo urazil nebo vám
00:27:40 či příbuznému ublížil, bylo nezbytně nutné pomstít se.
00:27:46 Liutprand osnoval pomstu téměř 10 let. Nyní, jako dvacetiletý,
00:27:52 shromáždil v Bavorsku vojsko s úmyslem vrátit se do Itálie
00:27:55 a uchvátit pro sebe langobardskou korunu.
00:28:02 Rok 712, Alpy
00:28:06 Nakonec zdolal se svými vojáky zrádné alpské průsmyky,
00:28:10 aby se postavil králi Aripertovi a Langobardům.
00:28:26 Liutprand chtěl pomstít čest svého rodu, zatímco bavorští vojáci
00:28:31 bažili po slávě.
00:28:35 Šlo tedy o dvě skupiny lidí, kteří uvítali možnost vévodských
00:28:39 rodů,a Bavoři byli vévodským rodem, získat ostruhy i slávu v cizině.
00:28:57 Bavorská vojska se střetla s Aripertovými muži
00:29:00 před branami Pavie.
00:29:18 V krvavé řeži získávala převahu Aripertova vojska.
00:29:23 Jak píše historik Paulus Diaconus:
00:29:29 "Na obou stranách bylo povražděno mnoho mužů. Ale nakonec, když bitvu
00:29:34 přerušila noc, bylo jasné, že bavorské jednotky ustoupily
00:29:39 a Aripert zvítězil."
00:29:42 Jenže Aripert zcela špatně vyhodnotil situaci a také ustoupil
00:29:47 z bitevního pole. Jeho muži byli pobouřeni.
00:29:51 Aripert ve strachu, že by ho mohli zabít, prchal přes blízkou řeku,
00:29:56 v které utonul.
00:29:59 rok 712, Pavia, Itálie
00:30:04 Jeho smrtí se Langobardům otevřela cesta k největšímu rozmachu.
00:30:08 Za tři měsíce byl Liutprand, chrabrý v boji za spravedlivou věc,
00:30:13 zvolen zástupci všech vévodství novým králem.
00:30:33 Nastoupil na langobardský trůn po Aripertovi v městě Pavii.
00:30:42 Liutprandův život utvářela krevní msta.
00:30:46 Věděl tedy dobře, jak to může rozvrátit království.
00:30:56 Liutprand se pokusil zamezit svárům novým zákoníkem.
00:31:00 Uzákoněnou verzí byl souboj mezi šampiony.
00:31:27 Krevní msta byla nejvyšší hrozbou. Král se jí vyhnul tím,
00:31:31 že uzákonil jakési odstupné, které musel zaplatit ten,
00:31:35 kdo někomu ublížil. Pokud odstupné nezaplatil, měl poškozený právo
00:31:41 na krevní mstu.
00:31:48 Barbarovi nelze zákon jen nařídit, občas se mu musí i vnutit.
00:31:55 Liutprandův zákoník však do langobardské společnosti
00:32:00 přece jen vnesl jakýsi řád.
00:32:06 Po destiletích nepokojů měla jejich kultura konečně možnost rozkvést.
00:32:14 Pavia byla za vlády Liutpranda zřejmě nejvýstavnějším městem
00:32:19 v západní Evropě.
00:32:22 Jeho palác, který začali stavět Ostrogóti, byl překrásný.
00:32:33 rok 725, Řím, Itálie
00:32:38 Král doufal, že nový langobardský mír rozšíří i na církev.
00:32:46 Byl to silně katolický král.
00:32:49 Slovo křesťanský" měl dokonce ve svém titulu a výrazně
00:32:52 se zasloužil o šíření katolického křesťanství mezi Langobardy.
00:32:58 V příkrém rozporu s langobardskými tradicemi nabídl Liutprand papeži
00:33:02 Řehořovi II. smlouvu. Svůj slib zpečetil symbolickými gesty
00:33:07 podřízenosti a přátelství.
00:33:12 Z rukou papeže přijal Nejsvětější svátost, a přece si ho nenaklonil,
00:33:16 ani když ho zahrnul dary a okázale uznal papežský primát
00:33:20 v duchovních věcech.
00:33:28 Papež neústupně trval na věrnosti byzantskému císaři,
00:33:32 stejně jako jeho nástupce, Řehoř III.
00:33:36 Ale v roce 727 se toto odvěké spojenectví náhle zpřetrhalo
00:33:41 kvůli říšskému výnosu, který zasáhl samé srdce katolictví.
00:33:46 Ikony.
00:33:50 Ikony, tedy dvourozměrné obrazy, byly jakýmsi názorným katechizmem,
00:33:56 a stejně jako nástěnné malby či mozaiky zobrazovaly výjevy
00:34:00 z Bible. Byly Biblí pro negramotné.
00:34:06 Z daleké Konstantinopole označil císař všechny ikony za symboly
00:34:09 rouhačství a nařídil, aby všechny spálili.
00:34:16 K obrazům a před obrazy se lidé nejčastěji modlili.
00:34:20 Pokusem zakázat je tedy císař zasáhl jádro lidové víry,
00:34:24 výnos byl tudíž tuze neoblíbený.
00:34:37 Když byl výnos přeložen do latiny, papež Řehoř III. císaře odsoudil.
00:34:43 Poprvé tak papež veřejně vystoupil proti císaři v Konstantinopoli.
00:34:48 Narušené spojenectví bylo rozhodujícím bodem.
00:34:53 Nabídlo totiž nebývalou příležitost Liutprandovi.
00:34:57 Byl přesvědčen, že spor mu poslouží ke sjednocení celé Itálie
00:35:02 pod vlastní, langobardskou korunou.
00:35:05 Zpustošil proto rozsáhlé oblasti dosud v držení nyní nenáviděných
00:35:09 Byzantinců. Jenže papež Řehoř III. sledoval Liutprandovo řinčení
00:35:14 zbraněmi s rostoucím zděšením.
00:35:32 I přes Liutprandovu přísahu věrnosti církvi se papež obával,
00:35:37 že je dalším v pořadí na černé listině Langobardů.
00:35:42 Sjednocení italského poloostrova pod Langobardy představovalo
00:35:46 v očích papežů vážný problém. Pokud by Itálii sjednotila nějaká
00:35:50 síla zvenčí, pro římskokatolickou církev by to znamenalo ránu.
00:35:57 Aby takovému sjednocení zabránil, papež Řehoř podnítil vzpouru
00:36:01 mezi Liutprandovými lidmi. Přemluvil své sousedy,
00:36:05 langobardské vévody z jižních vévodství Spoleto a Benevento,
00:36:09 aby prosadili svou nezávislost na panovačném králi.
00:36:15 Vévodové byli nesmírně mocní, prakticky nezávislí
00:36:19 na langobardském království. Souviselo to s jejich polohou:
00:36:23 od zbytku království je oddělovalo území patřící Římské říši.
00:36:28 Liutprand nemohl strpět nehorázné pohrdání královskou mocí.
00:36:33 Neměl na vybranou, musel proti vlastním lidem tvrdě zasáhnout.
00:36:42 Už od dob Alboina a Rosamundy ohrožovaly kmen Langobardů
00:36:46 zrada a nekázeň. Velký langobardský král Liutprand se nyní musel
00:36:52 vypořádat se vzpourou ve vlastních řadách.
00:37:01 Rok 740, Ravenna, Itálie
00:37:06 Jako katolík přijímal denně svátost oltářní, i když vyrážel do bitvy.
00:37:13 Následující den rozbil tábor. Začal válčit proti vlastním lidem.
00:37:19 Byl odhodlán podmanit si proradná langobardská vévodství,nyní spojená
00:37:23 s Římem, byť by se tak dostal do křížku s katolickou církví.
00:37:32 Měl očividně v úmyslu dobýt Římskou říši na území Itálie.
00:37:36 Tím se ovšem dostal do politického sporu s římskými biskupy,
00:37:40 kteří byli fakticky správci tohoto území, Římského vévodství.
00:37:46 Vůbec to nesouviselo s náboženskými zásadami či s vírou.
00:37:51 Šlo čistě o politiku.
00:38:08 V následujících deseti letech král Liutprand brutálně potlačil
00:38:13 povstalecké vévody ve Spoletu a Beneventu.
00:38:22 Rok 740, Spoleto, Itálie
00:38:33 Královské stráže v Luitprandově brnění čelily bojovníkům
00:38:37 pod vedením spoletského vévody Transamunda.
00:38:47 Rebelující vévoda však proti králi neměl nejmenší naději na úspěch,
00:38:52 jak zaznamenává historik Paulus Diaconus:
00:38:58 "Když Liutprand dorazil do Spoleta, násilně sesadil Transamunda
00:39:03 a poslal ho do kláštera."
00:39:07 Vévodovým mužům nezbývalo než přísahat věrnost králi.
00:39:13 Langobardi se za vlády Liutpranda stali poprvé nejvyšší vojenskou
00:39:17 autoritou v Itálii. Liutprand zjevně bez větší námahy potlačoval
00:39:22 vzpoury, držel Řím zkrátka a vytlačoval byzantská vojska.
00:39:32 Liutprand vládl v Itálii osvíceně i železnou rukou až do své
00:39:36 přirozené smrti v roce 744. Po 31 letech na trůnu vštípil
00:39:42 Langobardům víru ve vlastní osud.
00:39:51 Po smrti velkého krále Liutpranda v roce 744 se na trůně vystřídalo
00:39:56 několik vladařů, kteří chtěli navázat na jeho tradici
00:40:00 a dál rozšiřovat území.
00:40:03 Rok 772, Řím, Itálie
00:40:08 Mezi nejctižádostivější krále patřil Desiderius.
00:40:14 Desiderius chtěl stůj co stůj vést totální válku, jak jen mu to jeho
00:40:19 moc dovolovala. Chtěl zabrat Itálii a stát se králem Langobardů
00:40:24 a celé Itálie, anebo při tom snažení zemřít.
00:40:30 Usoudil, že je nutné přenést válku na papežův práh.
00:40:36 Desiderius prohlásil, že se mu papežství jakožto politický celek
00:40:41 nehodí a že s touto politickou a vojenskou hrozbou
00:40:44 uprostřed Itálie chce jednou provždy zatočit.
00:40:49 Papež Hadrián už neměl v Itálii zastání. V zoufalství se obrátil
00:40:54 na krále Franské říše na severu. Prosil je, aby zachránili církev
00:40:59 před nenáviděnými Langobardy.
00:41:02 Franský král ochotně přispěchal na pomoc. Záhy si podmanil Evropu.
00:41:08 Jmenoval se Karel Veliký.
00:41:15 Byl to největší franský král. Dokázal se vojensky prosadit tak,
00:41:19 jak neuměl žádný vladař v té době, možná i v celém středověku.
00:41:32 Rok 773, Pavia, Itálie
00:41:36 Na sklonku jara převedl Karel Veliký franské vojsko přes Alpy.
00:41:41 Byla to nepochybně největší výprava od dob Římské říše.
00:41:46 Podle různých údajů čítalo franské vojsko 25 až 35 tisíc mužů,
00:41:51 kteří překročili Alpy,aby potlačili langobardskou opozici.
00:42:00 Už 500 let svět neviděl bojovou sílu, která by se vyrovnala vojsku
00:42:04 Karla Velikého, tak mohutnou, vyzbrojenou a disciplinovanou.
00:42:21 Karel Veliký byl jako zahrávání si s jadernou bombou.
00:42:25 Je nutné držet si ji daleko od těla.
00:42:33 V celé Itálii nacházíme záznamy o tom, jak význačné langobardské
00:42:37 rody obdarovávaly kláštery rozlehlými pozemky.
00:42:41 Jako by to vzdávaly, jako by likvidovaly rodinný podnik.
00:42:46 Nebyli připraveni bojovat. Karel Veliký proto dobyl celé území
00:42:52 Langobardi se dali na útěk a Frankové rychle dobyli Pavii
00:42:57 a další langobardská města.
00:43:06 Po více než dvou stoletích nadvlády byli Langobardi poraženi
00:43:10 za necelý rok. Potupeného krále Desideria dovlekli před Karla
00:43:14 Velikého a vyhnali ho do kláštera.
00:43:20 Slavná vítězství jeho kmene upadla v zapomnění. Avšak v oblasti,
00:43:25 která dostala název Lombardie, jejich odkaz přežívá dodnes.
00:43:34 Langobardské výtvarné umění je překrásné, stejně tak sochy.
00:43:39 Langobardské právo je možná nejvyspělejší ze všech germánských
00:43:44 zákonodárství.
00:43:46 Langobardi vytvořili v severní Itálii velká společenství,
00:43:50 která zásadně ovlivnila hospodářské oživení Evropy, rozvoj obchodu
00:43:54 i městské organizace,které finančně podporovaly italskou renesanci.
00:44:01 Jako poslední barbaři, kteří zpustošili Itálii,
00:44:05 rozbili Langobardi starověký model ale zároveň připravili půdu
00:44:10 pro nový svět, kterému už barbaři nevládli.
00:44:15 Krveprolitím, zradou i bezbřehou chrabrostí vytvořili Langobardi
00:44:21 z Itálie tavicí kotel, z něhož vzešla novověká Evropa.
00:44:32 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2009
Třetí díl dokumentárního cyklu vypráví příběh Langobardů, kteří táhli ze severu Evropou k jihu a zasadili poslední úder slábnoucí římské říši. Jejich výboje završilo vytvoření království v severní Itálii. V 8. století ho sice zničil Karel Veliký, ale v oblasti, která později dostala jméno Lombardie, přežívá jejich odkaz dodnes. Jako poslední barbaři, kteří zpustošili Itálii, rozbili starověký model – ale zároveň připravili půdu pro novou Evropu, kde už nevládli barbaři.