Tito divocí válečníci se nakonec stali průkopníky, kteří dali Evropě novou podobu. Americký dokumentární cyklus
00:00:04 Když Římské říši začal docházet dech,
00:00:10 ze všech stran ji napadly hordy barbarů.
00:00:15 Ale málokdo po sobě zanechal tak hlubokou stopu
00:00:19 jako tito divocí nájezdníci.
00:00:23 Valili se ze severu a čerpali sílu ze slabosti říše.
00:00:28 Několik kmenů se začalo sjednocovat pod mocnou paží
00:00:32 jednoho vůdce: smrtelníka božského původu.
00:00:38 Byli to Frankové, zvěstovatelé počátku nového světového řádu.
00:00:48 Česká televize uvádí l. část dokumentárního cyklu
00:00:52 Příchod barbarů Frankové
00:00:57 Rok 300, Porýní
00:01:03 Už více než století sužovaly Římskou říši nájezdy
00:01:08 divokých kmenů, které pronikaly přes její hranice.
00:01:14 Germánské kmeny podnikaly výpady ze severu.
00:01:21 Vedli je dlouhovlasí barbarští náčelníci, kteří chtěli dobýt
00:01:25 nová sídla a začít nový život. Začalo se jim říkat Frankové.
00:01:33 -Byl to jakýsi volný svazek několika kmenů, které se v průběhu
00:01:37 staletí dle potřeby a okolností spolčovaly a přeskupovaly
00:01:41 pod různými vůdci.
00:01:46 Nyní se sdružili s jedním naléhavým cílem:
00:01:50 uchvátit římskou půdu.
00:01:54 -Byli to krutí válečníci, prosluli typem meče, který sami vynalezli.
00:01:58 Všichni muži kmene byli bojovníci, dokonce i podle měřítek života
00:02:03 v římských provinciích byli divočejší než ostatní.
00:02:09 Frankové se chopili příležitosti a zaútočili na římskou armádu
00:02:14 oslabenou občanskou válkou.
00:02:31 V občanské válce padlo mnoho římských vojáků a hranici na Rýnu
00:02:35 neměl kdo bránit před vpádem. V roce 354 se obrana římských
00:02:40 hranic na severu v podstatě zhroutila.
00:02:44 Západořímská říše
00:02:47 Po rozpadu hraniční obrany v provincii Galie se do říše
00:02:51 začala valit vlna nájezdníků z území dnešního Německa.
00:02:58 Franští válečníci, kteří se v minulosti odvážili
00:03:02 vpadnout do Galie, zaplatili za tuto opovážlivost vysokou daň.
00:03:07 Císař Konstantin předhodil několik kmenových vůdců šelmám v aréně,
00:03:13 podobně jako Římané popravovali největší zločince, aby zchladil
00:03:17 horké franské hlavy a odradil je od dalších vpádů.
00:03:30 Jenže slábnoucí Řím nyní našel pro Franky uplatnění a daroval
00:03:35 jim půdu v provincii Toxandrie, přibližně na území
00:03:39 dnešního Nizozemska a Belgie. Tam posloužili jako nárazník
00:03:43 proti dalším barbarským kmenům. Žili však převážně mírumilovně
00:03:47 a postupně se usazovali podél římské hranice.
00:03:52 rok 355, Toxandrie
00:03:57 -Frankové vedli přímo idylický život, obdělávali půdu
00:04:01 a chovali dobytek. Ale kdykoliv se jim naskytla příležitost,
00:04:05 podnikali nájezdy a plenili.
00:04:08 -Když se Frankové poprvé objevili v Římské říši, dali se snadno
00:04:12 poznat podle oblečení, taky měli dlouhé vlasy a nemyli se,
00:04:16 takže podle Římanů byli hluční a páchli.
00:04:25 Styk s Římany je však od základu změnil. Více než sto let
00:04:30 se chovali jako úslužní sluhové, kteří přejali římský životní styl.
00:04:35 Ale Římany se nikdy nestali. A v jednom nebyli ochotni ustoupit
00:04:39 ani o píď: v otázce svých bohů.
00:04:43 Rok 440, Toxandrie
00:04:56 -Vyznávali tradiční pohanské náboženství, zřejmě založené
00:05:00 na uctívání přírodních bůžků.
00:05:05 Uctívali například modly divokých zvířat.
00:05:09 Byli prostě oddáni vizi pohanské náboženské pravdy.
00:05:21 Křesťané na Franky pohlíželi jako na primitivní nevzdělance,
00:05:25 zralé na obrácení na pravou víru. Ale pro pohanské Franky bylo
00:05:29 jejich náboženství zdrojem velké síly a bojovného ducha.
00:05:36 -Germánské kmeny bylo možné obrátit na křesťanskou víru
00:05:40 jediným způsobem, stejným jako byli obráceni všichni pohané:
00:05:44 demonstrací síly křesťanského Boha.
00:05:48 To lze pomocí zázraku. A není většího zázraku
00:05:52 než vyhraná bitva.
00:05:56 Frankové, vyzbrojení sílou pohanských bohů, se vydali
00:06:00 na pochod ve chvíli, kdy se zdecimovaná římská armáda
00:06:04 stáhla k obraně proti nájezdům jiných barbarských kmenů.
00:06:07 Galie, kdysi nejvíc vzkvétající římská provincie rozkládající se
00:06:12 na území dnešní Francie, Belgie a částečně Itálie a Německa,
00:06:16 byla nyní vydána napospas pronikajícím franským kmenům.
00:06:20 -To neznamená, že Římané nadobro vyklidili pole nebo že by se
00:06:24 římská moc okamžitě zhroutila. Ale kmenům u severní hranice říše,
00:06:29 i Frankům, začíná docházet, že se můžou přesouvat na jih.
00:06:35 Rok 446, Severní Galie
00:06:39 Jeden franský náčelník rychle zabral území uvolněné
00:06:43 po ustupujících Římanech. Jmenoval se Merovech.
00:06:47 Od jeho jména je odvozen název nového rodu barbarských dobyvatelů,
00:06:52 Merovejců. Podle pověsti byl Merovech potomkem mořského netvora,
00:06:56 boha moří.
00:07:08 Je zde patrná snaha dodat těmto rodům velkou legitimitu,
00:07:12 ozvláštnit je a vyčlenit od všech ostatních. I jiní lidé
00:07:15 můžou být bohatí, silní, vytrvalí či vlivní, jenže nemají
00:07:19 v rodokmenu boha.
00:07:23 Merovech vedl svá vojska proti Římanům u města Tournai.
00:07:36 Merovech sjednal příměří a franské kmeny se usadily
00:07:40 kolem města a bránily je.
00:07:45 -Aby se osvědčili, museli Frankové dokázat, že jsou silní,
00:07:49 ale také že umějí diplomaticky jednat s místními mocenskými
00:07:53 středisky v severní Evropě.
00:07:57 -V době krále Merovecha měli Římané franské kmeny
00:08:01 za hlavní pomocníky. Zároveň je vnímali jako občasné protivníky,
00:08:05 když je popadla chuť loupit a plenit.
00:08:11 Merovech získával stále více půdy a s ní i stále větší moc.
00:08:16 Tu chtěl podrobit zatěžkávací zkoušce.
00:08:21 rok 451, Chalons, Galie
00:08:26 Římané mu zanedlouho poskytli příležitost: franským kmenům
00:08:31 nabídli spojenectví v boji proti největší hrozbě říše,
00:08:35 Hunovi Atilovi.
00:08:46 -Atila dovedl svou armádu Hunů a dalších spojeneckých barbarských
00:08:51 kmenů až do střední Francie.
00:08:54 Římský vojevůdce Flavius Aetius byl v boji proti Atilovi
00:08:58 a jeho barbarům nucen sestavit vlastní armádu barbarů,
00:09:02 jelikož samotná římská armáda na to nestačila.
00:09:07 Bitevní linie byla vytyčena u města Chalons v dnešní Francii.
00:09:12 Merovech v čele franských kmenů se vrhl do bitvy proti Atilovým
00:09:16 barbarským spojencům.
00:09:22 -Vytvoření koalice proti Atilovi bylo pro Římany jedinou šancí,
00:09:27 jak ho porazit. Ale začlenění barbarských kmenů do římské armády
00:09:31 vedlo k tomu, že byly lépe vyzbrojeny, dostalo se jim
00:09:36 lepšího výcviku, byly zasvěceny do římské taktiky a strategie.
00:09:40 Jako když současný sportovní tým na chvíli půjčí svoji příručku
00:09:44 o obranné a útočné taktice soupeři.
00:09:48 S pomocí Merovecha a jeho franských vojsk zahnali Římané
00:09:52 Huny na ústup, podkopali morálku Atilovy armády a dobyli
00:09:56 pro Římskou říši vítězství.
00:09:59 -Vítězství římské armády složené z barbarů nad Atilou
00:10:03 bylo nesmírně důležité, protože znamenalo jistotu,
00:10:07 že západní část Římské říše zůstane součástí říše.
00:10:11 Když Merovech pomohl říši ubránit toto území, očekával od Římanů
00:10:15 projev vděčnosti.
00:10:18 -Frankové, stejně jako další barbarské kmeny ve smíšené římské
00:10:22 armádě, očekávali, že je správa západořímských provincií
00:10:26 náležitě odmění - že dostanou půdu, že s nimi uzavře obchody
00:10:30 a bude je brát jako spojence.
00:10:36 Ale Merovech se toho nedožil. 6 let po bitvě u Chalons
00:10:41 mocný náčelník zemřel a v čele franských kmenů stanul jeho syn
00:10:45 Childerich.
00:10:52 Rok 460, Tournai, Galie
00:10:56 Roky plynuly a z Childericha vyrostl zkušený náčelník,
00:11:00 v kterém říše spatřovala spojence. Jenže Childerich snil o dni,
00:11:04 kdy sjednotí svůj lid proti slábnoucí říši.
00:11:11 -Frankové byli v době, kdy Childerich převzal vládu,
00:11:15 už nejmíň 120 let zvyklí sloužit v římské armádě.
00:11:19 Uctívali římské bohy. Když se usazovali v oblastech
00:11:23 Římské říše, zabírali zejména oblasti vhodné pro chov dobytka.
00:11:29 Frankové byli tedy prozatím odkázáni na říši,
00:11:33 než naberou dost sil, aby se mohli vzepřít nepříteli sami za sebe.
00:11:38 Childerich nechtěl dobýt moc násilím,ale mírumilovným splynutím.
00:11:43 Jenže když jeho moc narostla, Frankové si z rozpadající se
00:11:48 Římské říše uchvátili vlastní panství.
00:12:01 Rok 463, Tournai, Galie
00:12:05 Franské kmeny se usadily v oblasti Galie.
00:12:09 Každý měl vlastního krutého náčelníka. Jeden z nich,
00:12:13 Childerich, údajný potomek boha moří, si prorazil cestu
00:12:17 k moci tím, že si naklonil přízeň římských úřadů.
00:12:21 Římská Galie se stala terčem barbarských hord Vizigótů,
00:12:26 kteří se šikovali na jihu.
00:12:32 -Vizigóti se sjednotili s jediným cílem: uchvátit pro sebe
00:12:36 co nejvíc území. A oblastí v té době přímo ideální byla Galie.
00:12:44 Pokud chtěla Říše Galii udržet, potřebovala Childerichovu pomoc.
00:13:06 Pomoc Childericha proti Gótům přinesla Frankům velký prospěch:
00:13:10 těšili se nadále přízni Říma, což znamenalo postavení,
00:13:14 protekci, pocty.
00:13:19 Spojená fransko-římská armáda porazila Vizigóty
00:13:23 a další barbarské kmeny. Ale Římská říše slábla
00:13:27 a Galie byla lákavým soustem, o které usilovali i Frankové.
00:13:36 -Většinu Římanů, pokud o Francích vůbec přemýšlela, ani nenapadlo,
00:13:40 že by s nimi měla bojovat.
00:13:43 Římané spíš přemýšleli, jak využít jejich vojenských dovedností
00:13:47 a úspěchů při stabilizaci oblastí, které byli vydány napospas
00:13:51 nejrůznějším uchvatitelům a uchazečům o moc.
00:14:07 Childerichovo válečnické umění sneslo v očích jeho lidu
00:14:11 srovnání s jediným: s jeho bezuzdným chtíčem.
00:14:19 Childerich se domníval, že mu patří všechny ženy kmene,
00:14:23 ale lidem to bylo trnem v oku.
00:14:28 -Childerich se dostal do křížku se svým lidmi, protože sváděl
00:14:32 až příliš mnoho děvčat a přiváděl je do neštěstí.
00:14:36 Childerichovy milostné eskapády zaznamenal v 6. století
00:14:40 francouzský biskup Řehoř z Tours:
00:14:44 "Childerich, jehož soukromý život byl plný neřesti, začal svádět
00:14:49 dcery poddaných. Lid to pobouřilo natolik, že ho přiměli vzdát se
00:14:54 trůnu a chystali na něj atentát."
00:14:58 -Childerich se pokoušel vytvářet politické svazky.
00:15:02 Ve své ctižádostivosti se oženil s přemírou žen, které nakonec
00:15:06 nedokázal přiměřeně zaopatřit.
00:15:09 Childerich, potupen vlastními nepravostmi, byl nucen opustit
00:15:13 země, za jejichž udržení tak urputně bojoval.
00:15:18 -V naději, že se vrátí, daroval věrnému příteli půlku zlaté mince,
00:15:23 kterou rozlomil se slovy: "Když tady za mě urovnáš všechny
00:15:27 spory a nadejde chvíle bezpečného návratu, vyšli posla s touto
00:15:32 půlkou zlaté mince. Já ji přiložím ke své a poznám,že jde o ryzí vzkaz
00:15:37 a že se mohu bezpečně vrátit."
00:15:49 -Tato historka svědčí o tom, že franské království se tehdy
00:15:53 těšilo velké podpoře zdola.
00:15:57 Nebylo to království vratké, postavené na písku.
00:16:03 Podle pověsti našel Childerich útočiště na východě, v Thuringii,
00:16:08 v dnešním Německu.
00:16:12 Uplynulo 8 let. Bez Childerichova vedení se Frankové v Galii
00:16:16 dostali do římského područí a hrozilo, že jako svébytný národ
00:16:20 zcela zaniknou. Cenou jejich vykoupení byla půlka zlaté mince.
00:16:33 -Childerichův přítel tehdy za ním vyslal posla se zlatou mincí
00:16:37 a vzkazem, že nadešla chvíle návratu. Childerich se vrátil
00:16:41 a byl znovu uznán franským králem.
00:16:44 -V době exilu si získal srdce manželky tamního krále,
00:16:49 která ho následovala a chtěla se za něj provdat, neboť byl podle ní
00:16:53 "nejmocnějším mužem na světě".
00:17:05 Frankové byli opět, stejně jako mince, sjednoceni.
00:17:09 Skrze Childerichovu novou nevěstu, thurinskou královnu Basinu
00:17:13 a jejich syna Chlodvíka, moc Franské říše vzrostla.
00:17:20 Childerich, římský žoldnéř a franský král, bohatl a mocněl
00:17:25 až do svého skonu v roce 481, po dlouhých 24 letech vládnutí.
00:17:35 Rok 1653, Tournai, Belgie
00:17:39 Teprve za víc než tisíc let jeden pozoruhodný objev odhalil
00:17:44 rozsah Childerichovy moci i jeho bohatství. V 17. století,
00:17:48 při kopání základů, odkryli dělníci jeden z nejúžasnějších pokladů
00:17:52 z pozdní římské doby: Childerichovu hrobku starou 1100 let.
00:18:04 Objevili jeho hrobku a v ní našli množství vzácných předmětů,
00:18:09 včetně zbraní a šperků, a taky stovky včel ze zlata,
00:18:13 které zřejmě kdysi zdobily jeho oděv nebo přikrývku jeho koně.
00:18:20 Stejné včely si dával na oblečení i Napoleon.
00:18:27 Že je to Childerichův hrob, víme určitě, protože tam našli
00:18:31 i jeho pečetní prsten, na kterém byl latinský nápis:
00:18:35 "Patří králi Childerichovi".
00:18:38 Z artefaktů zbyla jen hrstka. Krátce po nalezení byl vzácný
00:18:42 zlatý poklad odcizen z muzea a roztaven. Ale jeho význam
00:18:47 přetrvává dodnes.
00:18:51 -Byly tam meče, ostatky koně, a římská důstojnická uniforma.
00:18:56 Hrob byl navíc přímo uprostřed římského hřbitova.
00:19:00 Childerich tedy vypadá jako Říman, v oděvu římského vojáka,
00:19:05 pohřbený mezi Římany.
00:19:10 A opodál kůň pohřbený podle pohanské tradice.
00:19:15 Ať už byl Childerich sebevíc "pořímštěný", v jeho hrudi
00:19:19 tlouklo hrdé franské srdce.
00:19:23 Ale teprve jeho syn se zasloužil o největší moc a nezávislost
00:19:28 franského lidu.
00:19:32 Jmenoval se Chlodvík. V jeho žilách proudila drsná
00:19:36 barbarská krev, která se chystala vzkypět a rozlít na nic netušící
00:19:41 a neustále slábnoucí Římskou říši.
00:19:52 Rok 486, Tournai, Galie
00:19:56 Vláda nad Franky přešla na Childerichova syna Chlodvíka.
00:20:00 Chlodvík, spalovaný ještě větší ctižádostivostí než jeho otec,
00:20:04 se chopil moci násilím.
00:20:07 -Chlodvík je typickým germánským králem-válečníkem. Žene ho touha
00:20:11 za kořistí, vojenskou slávou, touha podmanit si lidi.
00:20:15 V tomto smyslu je to tradiční Germán.
00:20:20 Stejně jako jeho otec byl Chlodvík zpočátku s Římem zadobře.
00:20:34 Zanedlouho se však obrátil proti Římu.
00:20:48 -Přivedl s sebou své válečné hordy, jakož i hordy zvenčí.
00:20:53 Víme, že naverboval vojáky jiných franských vladařů.
00:20:57 Chlodvík vybudoval svou vojenskou sílu Římanům přímo před očima.
00:21:01 A v roce 486, jako dvacetiletý, vyrazil do útoku.
00:21:07 Jeho cílem byl Soissons, hlavní město roztříštěného
00:21:11 římského území v Galii, poslední bašta, která je držela pohromadě.
00:21:16 Rok 486, Soissons, Galie
00:21:21 V tomto rušném předsunutém stanovišti Římanů vládl místodržící
00:21:26 Syagrius, syn Childerichova dřívějšího římského spojence.
00:21:30 Byl ztělesněním Říma.
00:21:34 -Syagria vnímali germánští obyvatelé Galie jako posledního
00:21:38 právoplatného římského zástupce.
00:21:42 Byl spojkou s římským světem, s kterým je svazovalo spojenectví,
00:21:47 o jehož přízeň, tituly i uznání usilovali.
00:21:53 Mít dobré vztahy s Římem mělo v sobě pořád ještě určité kouzlo.
00:22:00 Záborem Soissonsu Chlodvík toto kouzlo prolomil.
00:22:04 Podrobnosti o vítězné bitvě neznáme, ale jeho triumf nad Římem
00:22:09 narušil rovnováhu dějin a nasměroval Evropu na nový kurs.
00:22:16 -Chlodvíkovo dobytí severní Galie v roce 486 zcela změnilo franskou
00:22:22 vládu, protože od té chvíle podléhalo Chlodvíkovi
00:22:25 velké množství Římanů.
00:22:30 Chlodvík dokonce přestěhoval své sídlo do Soissonsu.
00:22:34 Za vlády Chlodvíka tedy začíná docházet k míšení Franků s Římany.
00:22:39 Jenže bylo nutné vypořádat se ještě s jedním problémem.
00:22:44 V Chlodvíkově novém režimu nebylo místo pro Syagria.
00:22:48 Domýšlivý vládce Soissonsu přišel o své město. Přišel o domov.
00:22:55 Pod Chlodvíkovou vládou se Syagrius stal bezvýznamným pozůstatkem
00:22:59 mrtvé říše.
00:23:03 A Chlodvík se k němu podle toho zachoval.
00:23:20 Svým vítězstvím vydobyl Chlodvík Frankům vlastní domov,
00:23:24 nezávislý na římské nadvládě.
00:23:27 Nyní nastala chvíle semknout celý kmen pod jeho vlastní nadvládou.
00:23:33 Chlodvík rozšiřoval území své říše směrem na jih.
00:23:38 Zároveň očividně usiloval o upevnění a rozšíření moci
00:23:42 mezi národy, které obývaly území dnešního Nizozemska a Belgie.
00:23:46 Tedy národy, které dnes souhrnně označujeme jako Franky.
00:23:53 Byl to počátek vlády rodu Merovejců pojmenovaného po Chlodvíkově
00:23:59 dědečkovi Merovechovi, bájném synovi mořského netvora.
00:24:12 Zatímco si franští vojáci rozdělovali válečnou kořist
00:24:16 z vypleněných katedrál v Soissons, Chlodvík se zachoval velkoryse
00:24:21 a jednomu římskému biskupovi slíbil, že vrátí posvátný kalich.
00:24:29 -I když Chlodvík během války nebral ohled na křesťanský majetek,
00:24:34 od počátku byl ochoten vyjednávat s představiteli křesťanské obce.
00:24:41 Zjistil, že kalichu se už zmocnil jeden z jeho mužů.
00:24:53 Uražený voják odmítl kalich vydat a vybídl Chlodvíka, aby si vzal
00:24:58 svůj podíl ze střepů.
00:25:02 Chlodvík mu tu urážku nikdy nezapomněl.
00:25:09 Zúčtoval s ním až za rok.
00:25:14 Jako pravý Frank.
00:25:18 -Svolal vojsko, nechal je nastoupit na cvičišti, jako by to byla
00:25:23 římská armáda, a oznámil, že zkontroluje výstroj a zbraně.
00:25:37 Obcházel vojáky, až došel k tomu, co rozbil tu číši. Řekl mu:
00:25:42 "Máš zanedbanou výstroj. Podívej se na oštěp, na meč, na sekyru,
00:25:46 máš je v ostudném stavu." A hodil je na zem.
00:25:52 Když se voják pro ně shýbnul, Chlodvík mu mečem rozčísl hlavu
00:25:56 se slovy: "Jak jsi naložil s mou číší,tak já naložím s tebou."
00:26:06 Rok 491, Porýní, Německo
00:26:10 Po názorné ukázce neomezené moci Chlodvík dál rozšiřoval svůj vliv
00:26:14 za hranicemi Galie.
00:26:24 Když Chlodvík vyřadil ze hry Římany, začal vést tažení
00:26:28 proti barbarským kmenům usilujícím o území v Galii.
00:26:32 -Frankové se nestěhovali, spíše udržovali styky se svými
00:26:36 soukmenovci v celém Porýní, tak mohli kdykoliv přivolat posily.
00:26:42 Aby posílil svou armádu, Chlodvík spojil síly se svým příbuzným,
00:26:47 franským náčelníkem Sigibertem, v Porýní,na území dnešního Německa.
00:26:53 Franské kmeny společně upevnily své území a získaly vládu
00:26:57 nad západními i východními břehy Rýna. Ale podle Chlodvíka mohl
00:27:02 vládnout jen jeden franský král: on sám.
00:27:06 Vyčkával na svou příležitost.
00:27:13 -Pomalu se připravoval na ovládnutí všech kmenů
00:27:17 v jejich původní oblasti vlivu, a na rozšíření této sféry vlivu.
00:27:24 Rok 496, Soissons, Galie
00:27:28 Zanedlouho však Chlodvík sám podlehl vlivu své nové nevěsty
00:27:32 Klotildy, zapálené katoličky, toužící obrátit pohanského manžela
00:27:37 na vlastní víru.
00:27:39 -Chlodvík se potýkal s křesťanstvím celý život,
00:27:43 vždyť žil ve světě smíšeně pohanském a křesťanském.
00:27:47 Byl ochoten uznat, že možná existují i jiní mocní bohové.
00:27:51 Říkal: "Jsem v této otázce nepředpojatý, ale mám 2 podmínky.
00:27:57 Váš bůh musí prokázat dvě věci: za prvé, musí mi dopomoct
00:28:01 k vítězství, když se ocitnu v úzkých, a za druhé,
00:28:05 musí prokázat svou moc nějakým zázrakem."
00:28:12 Záhy se Chlodvík stal svědkem moci křesťanského boha.
00:28:20 Franky z východu ohrožoval útočný barbarský kmen Alamanů.
00:28:28 Stejně jako Frankové byli i Alamani svazem menších
00:28:32 germánských kmenů. Aby je Frankové mohli porazit,
00:28:36 museli vynaložit všechny síly.
00:28:39 Chlodvík zaútočil z jednoho křídla, Sigibert se svými vojsky
00:28:44 z druhého, ale bylo to marné úsilí.
00:28:50 V bitvě byl Sigibert vážně zraněn.
00:28:55 Pohanští bohové se k nim otočili zády. Chlodvíka dělily od porážky
00:29:00 a smrti jen okamžiky. Právě tehdy učinil rozhodnutí.
00:29:05 Zpečetilo osud jeho národa v dané chvíli i pro následující pokolení.
00:29:15 Rok 496, východní Galie
00:29:19 Chlodvík a Sigibert v čele franské armády se utkali s Alamany.
00:29:28 Sigibert byl zraněn. Celá strategie selhala.
00:29:33 Chlodvíkovi nezbylo než obrátit se na manželčina křesťanského boha
00:29:38 s modlitbou za vítězství.
00:29:42 -Ve chvíli zoufalství se pomodlil k Bohu své manželky,
00:29:46 jestli to pomůže. Čili byla to modlitba podmíněná:
00:29:50 Bože, dej, ať tuto bitvu vyhraju. Pokud přijde vítězství,
00:29:54 bude to důkaz, že máš moc, a já půjdu za tebou.
00:29:58 Nemodlil se k bohu míru, nýbrž k bohu moci.
00:30:02 Buď jak buď, jeho modlitba byla vyslyšena.
00:30:06 Frankové i přes nepříznivý průběh bitvy Alamany porazili.
00:30:12 Chlodvík zachránil zraněného spojence Sigiberta.
00:30:18 Po porážce divokých Alamanů na území dnešního Německa
00:30:22 se Franská říše rozšířila z Galie až do jižního Porýní.
00:30:31 Chlodvíkovo zázračné vítězství vedlo k ještě větší změně
00:30:35 mezi jeho vlastními lidmi.
00:30:40 -Chlodvík svolal velké franské shromáždění, ale ještě než stihl
00:30:44 otevřít ústa a oslovit lid, z davu se začalo ozývat volání:
00:30:49 "Chceme se obrátit na křesťanskou víru, věříme v křesťanského boha."
00:30:55 Vypráví se, že v ten jediný den se na křesťanskou víru obrátily
00:31:00 3 tisíce Franků.
00:31:02 Podle pověsti se právě Frankové za Chlodvíkovy vlády stali
00:31:06 začátkem 6. století prvním katolickým barbarským kmenem.
00:31:14 Přijetím křesťanství Frankové překlenuli propast mezi barbarstvím
00:31:19 a Římany. Bůh a říše nyní stáli na jejich straně.
00:31:28 Vizigóti v jižní Galii pochopili, jaké jim z toho plyne nebezpečí.
00:31:33 Vizigótský král Alarich už dlouho toužil ovládnout Galii,
00:31:37 ale teď viděl, že jeho naděje pohasíná.Vydal se proto do Amboise,
00:31:42 aby se sešel s Chlodvíkem.
00:31:47 Rok 502, Amboise, Galie
00:31:51 -Chlodvíkovo obrácení na křesťanskou víru vedlo k tomu,
00:31:55 že křesťanští katolíci v jižní Galii k němu vzhlíželi
00:32:00 jako k jakémusi vykupiteli zpod kacířské vlády
00:32:03 vizigótského krále Alaricha II.
00:32:08 Aby si udržel moc, musel si Alarich naklonit římské poddané.
00:32:20 Pozval Chlodvíka, aby s ním uzavřel přátelství a prokázal mu úctu.
00:32:26 -Alarich uzavřel s Chlodvíkem příměří, protože z něj měl strach.
00:32:31 Na druhou stranu tím však získal čas na posílení svých vojsk
00:32:35 i na vypracování nové strategie a taktiky.
00:32:40 Příměří se tehdy nikdy neudrželo dlouho, a ani toto nebylo výjimkou.
00:32:55 Dohoda byla porušena dřív, než byla uzavřena. Alarichovi muži
00:32:59 si vylévali zlost na katolickém duchovním.
00:33:05 V očích Chlodvíka to byl útok na samotného Boha, který vyžadoval
00:33:10 krvavou pomstu.
00:33:14 Rok 506, Vouillé, Galie
00:33:18 Aby Vizigóty porazil, zajistil si Chlodvík opět podporu
00:33:22 svého starého spojence, Sigiberta, jakož i Sigibertova syna,
00:33:26 Childeberta, a dalších kmenových náčelníků.
00:33:31 -Všichni Frankové měli zájem na vytlačení Vizigótů z Galie,
00:33:36 Vizigóti byli reálnou překážkou při rozšiřování území
00:33:40 všech franských náčelníků.
00:33:43 Spojilo se mohutné vojsko a vyrazilo do útoku.
00:33:48 Bitva to byla krvavá a surová, jak uvádí dobový francouzský
00:33:53 biskup Řehoř z Tours:
00:33:56 "Vojáci vrhali oštěpy z dálky, jiní bojovali tváří v tvář.
00:34:00 Góti začali prchat. Ale na útěku se dva vyřítili z davu a zabodli
00:34:04 své kopí do franského krále. Zachránil ho kožený krunýř."
00:34:12 -Ve franské době, za vlády Chlodvíka, se válčilo zblízka,
00:34:16 v osobních soubojích. Bojovalo se mečem, oštěpem či nožem,
00:34:20 takže to bylo mimořádné kruté.
00:34:28 V jedné chvíli se Chlodvík ocitl v osobním souboji
00:34:32 se samým Alarichem. Nebyl to jen střet dvou barbarských vůdců,
00:34:37 nýbrž bitva o osud Galie i o budoucnost západní Evropy.
00:34:43 Alarich byl poražen.
00:34:48 Vítězní Frankové dobyli Alarichovo území a Vizigóty zatlačili zpět,
00:34:53 směrem k jižnímu pobřeží Galie.
00:34:59 Rok 508, Tours, Galie
00:35:04 Chlodvík se na svém vítězoslavném pochodu domů sešel s vyslanci
00:35:08 východořímského, nyní byzantského císaře Anastazia,
00:35:12 který ho prohlásil čestným konzulem říše.
00:35:17 -Jmenováním Chlodvíka konzulem v roce 508 si z něj Římané
00:35:23 udělali loajálního spojence říše. Ale zároveň mu tím dodali
00:35:27 velkou váhu a prestiž.
00:35:30 Okamžitě se oblékl do purpuru a hrdě se procházel ulicemi Tours,
00:35:35 jako by byl římským císařem.
00:35:39 Chlodvík v čele franských vojsk porazil Vizigóty a začal
00:35:43 stmelovat franské kmeny jako právoplatnou politickou sílu.
00:35:50 Ale krveprolití ještě zdaleka nebylo u konce. Než mohl ze sebe
00:35:55 jednou provždy smýt nálepku barbara, musel dát rozkaz
00:35:59 k nejbarbarštějšímu činu, jakého se kdy dopustil.
00:36:13 Rok 506, Vouillé, Galie
00:36:17 Franský král Chlodvík prokázal proti Vizigótům a dalším barbarům
00:36:22 sílu sjednocených franských kmenů. Jenže pravá jednotnost
00:36:27 si žádala jediného náčelníka.
00:36:33 Chlodvík vnímal franské spojence jako soupeře, a největšího rivala
00:36:37 spatřoval v Sigibertovi, který bojoval po jeho boku.
00:36:41 -Máme sklon pokládat barbary za hlupáky. Ale není to pravda,
00:36:46 a Chlodvík byl možná jedním z největších a nejprozíravějších
00:36:51 politiků své doby. Vedl politiku hodně krvežíznivou, ale věděl,
00:36:56 že Sigiberta nemůže jen tak zabít, nemůže to provést sám.
00:37:00 Bylo mu jasné, že kdyby Sigiberta zabil, přišel by o věrnost
00:37:04 a přízeň Sigibertových lidí.
00:37:08 Rok 508, Porýní, Německo
00:37:12 Chlodvík to tedy zaonačil tak, aby se krvavého úkolu ujal
00:37:16 Sigibertův vlastní syn Childebert.
00:37:19 -Chlodvík brnkal na Childebertovu chamtivou a ješitnou strunu.
00:37:28 Řekl mu: "Je to starý muž, tak ho oddělej, a všechna moc
00:37:32 a bohatství bude tvoje."
00:37:36 Chlodvík Childebertovi slíbil, že když se mu to podaří,podpoří ho.
00:37:41 A Childebert, bažící po královské koruně, mu sedl na lep.
00:37:49 Childebert najal dva atentátníky, muže, kterým jeho otec důvěřoval.
00:38:26 Poté, v návalu pomýlené vděčnosti, Childebert nabídl otcův poklad
00:38:31 Chlodvíkovi, který vyslal své nohsledy.
00:38:39 -Chlodvíkovi agenti přistoupili k truhlici se Sigibertovým
00:38:43 pokladem a otázali se jeho syna, kolikže je v ní vlastně zlata.
00:38:48 Childebert zabořil ruce do truhly, aby ukázal, jak je hluboká.
00:38:55 Chlodvíkovi muži přibouchli víko, přiskřípli mu paže a bezbranného
00:39:00 Childeberta zabili.
00:39:07 Chlodvík se zbavil největšího soka, aniž si potřísnil ruce jeho krví.
00:39:26 Chlodvík odsoudil zradu Sigibertova syna a velkoryse
00:39:31 se nabídl, že se ujme laskavé vlády nad kmenem bez vůdce
00:39:35 a připojí ho k vlastním lidem.
00:39:41 Chlodvík, jako by byl vůdcem vraždícího gangu, sjednotil Galii
00:39:46 mečem a krví. Zavraždil každého franského náčelníka, který stál
00:39:50 mezi ním a jeho lidmi.
00:39:54 -Chlodvíkovy pletichy proti místním náčelníkům a sokům
00:39:58 byly typické pro vládu Merovejců, rodu, z kterého Chlodvík vzešel.
00:40:06 Chlodvík vydobyl moc nad franskými kmeny pokrytectvím i udatností.
00:40:15 V krvavých řežích dobýval oblasti od Bretaně k Porýní,
00:40:19 od Belgie k Pyrenejím, a sjednocoval je pod svou vládu.
00:40:24 Paříž, v samém srdci Galie, povýšil na hlavní město Franské říše.
00:40:29 -Chlodvík stmelil království sjednocením franských kmenů,
00:40:33 z něhož tak vytvořil samostatný a svébytný národ.
00:40:38 Rok 508, jižní Galie
00:40:43 Obyvatelé Galie, nyní pod vládou Chlodvíka, si směli uchovat
00:40:47 své římské tradice. Jen už to nebyli Římané, ale Frankové.
00:40:54 -Chlodvíkovy zábory měly spíš politický charakter,
00:40:59 protože nikterak zásadně nezměnily život obyčejných lidí.
00:41:03 Římský způsob života si zachovalo ještě pár následujících generací.
00:41:09 Frankové si vydobyli své místo v dějinách nejprve rozpínavostí,
00:41:13 posléze přizpůsobením a splynutím.
00:41:17 -Uvědomili si, že jejich budoucnost spočívá v nalezení určité jednoty
00:41:22 uprostřed vší té rozmanitosti. Podařilo se jim to a v tomto ohledu
00:41:27 se stali nejúspěšnějším barbarským královstvím.
00:41:31 Tím se Frankové odlišili od ostatních barbarských kmenů.
00:41:36 Ale Chlodvíkův čas se navršil. Zabralo mu 30 let, než sjednotil
00:41:42 Galii pod franskou nadvládou, a v roce 511, pouhých 5 let
00:41:46 po porážce Vizigótů, ve věku 45 let tiše skonal. Je pohřben
00:41:51 v Paříži, v kostele Svatých apoštolů, který sám postavil.
00:42:03 -Stál před těžkým úkolem, který řeší všichni králové:
00:42:08 jak předat moc, aby se stát, který vytvořil, po jeho smrti
00:42:12 nerozpadl. Byl to pro něj oříšek, měl totiž čtyři syny.
00:42:21 Bylo ironií osudu, že muž, který celý život sjednocoval
00:42:25 svou říši, určil, aby jeho těžce nabyté království bylo
00:42:29 po jeho smrti rozčtvrceno a rozděleno mezi jeho 4 syny.
00:42:34 -Po jeho smrti vypukly nepředstavitelné politické zmatky.
00:42:38 Bylo to mnohem horší než dnešní puče, v kterých jsou svrháváni
00:42:43 jihoameričtí diktátoři, a které jsou dnes všem pro smích.
00:42:47 Jedna občanská válka stíhá druhou mezi bratry, kteří se měli podělit
00:42:52 o království.
00:42:56 Život následujících generací poskvrnily bratrovraždy a spiknutí,
00:43:01 ale franská jednota zůstává pevná a jejím trvalým symbolem se stal
00:43:06 Chlodvík, vnuk bájného Merovecha.
00:43:10 Země jeho lidí zrodila franskou říši, posléze Francii.
00:43:16 -Franská říše se postupně stávala mocenským centrem Evropy,
00:43:20 které se předtím soustřeďovalo do Římské říše.
00:43:24 V 7. a 8. století se Frankové v Evropě stali dominantní mocí.
00:43:33 Ačkoliv Merovejci postupně ztráceli moc i význam, byla nesmazatelně
00:43:37 vytvořena šablona budoucího uspořádání Evropy.
00:43:41 V návaznosti na franský odkaz získala v 7. století moc
00:43:45 nová dynastie, která vyvrcholila vládou franského krále
00:43:49 Karla Velikého.
00:43:52 -Vytvořili osu, která vedla z Říma přes Francii a Německo
00:43:57 do Londýna, tedy osu západní Evropy.
00:44:01 Řečeno slovy jednoho historika: "Z těla římské mrtvoly vyndali
00:44:06 žebro a učinili je páteří západní civilizace".
00:44:12 Frankové byli mnohem víc než barbaři. Byli to průkopníci,
00:44:16 kteří dali Evropě její podobu. Dlouho poté, co jiní nájezdníci
00:44:21 zmizeli v útrobách dějin, přetrvává odkaz franských barbarů
00:44:25 do dnešních dnů.
00:44:31 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2009
Když římské říši začal docházet dech, ze všech stran ji napadly hordy barbarů. Ale málokdo po sobě zanechal tak hlubokou stopu jako Frankové, zvěstovatelé počátku nového světového řádu. Valili se ze severu a čerpali sílu ze slabosti Říma. Jednotlivé kmeny se pak začaly sjednocovat pod mocnou paží jednoho vůdce. Po jejich válečných úspěších přišla nová éra – podařilo se jim nalézt určitou jednotu uprostřed vší té rozmanitosti. V tomto ohledu se stali nejúspěšnějším barbarským královstvím. Tím se odlišili od ostatních barbarských kmenů. Frankové byli mnohem víc než barbaři: byli to průkopníci, kteří nakonec dali Evropě její podobu. O tom vypráví první díl dokumentárního cyklu Příchod barbarů.