00:00:20 Teda to byla cesta. Máme auto, a jezdíme vlakem.
00:00:23 Ale zase jsme v Mělníce.
00:00:25 Přece bys mi nechtěla upřít nějakou tu sklenku burčáku.
00:00:28 Kdyby jenom sklenku, ale to známe.
00:00:30 Alespoň budeme mít odstup od pražských událostí roku 1977.
00:00:34 Tak se podívejte, co se tento rok stalo a o čem bude dnešní Retro.
00:00:39 Tak pojď! Jdeme!
00:00:40 Doufám, že to nebude takový úprk jako posledně.
00:00:42 Herečka Vlasta Chramostová vzpomíná na události kolem Charty 77.
00:00:50 Bez Charty by nebyl rok 1989.
00:00:55 V roce 1977 se slavnostně otevřel hotel Thermal v Karlových Varech.
00:01:00 Vyrůstal jsem kousek od něho, nějakých dvě stě metrů,
00:01:05 takže ta stavba je svázaná s mým životem,
00:01:09 i když úplně se mi tak nelíbí.
00:01:15 Na televizní obrazovky vtrhl seriál Žena za pultem.
00:01:19 Tam se odehrávala i ta slavná scéna,
00:01:23 ta postelová scéna, kdy leží pan Haničinec s paní Švorcovou.
00:01:28 A lidé sháněli nedostatkové zboží.
00:01:31 Samozřejmě že to byl takový trošku druh sportu
00:01:35 a všichni jsme se pak doma radovali, když někdo něco ulovil.
00:01:42 Tak tohle je, Martino, jeden z nejstarších kostelů v Čechách.
00:01:44 -Letos dostal novou fasádu.
-Mně je zima.
00:01:47 A uvnitř je kostnice a tam se teď půjdeme podívat.
00:01:50 Tak to teda ne. Je zima, fouká vítr a bude pršet.
00:01:53 -Já chci do tepla.
-Do tepla. Zima...
00:01:55 Tak to sis rovnou mohla zajet třeba do Thermalu.
00:01:58 To je dobrý nápad. Do Thermalu, do tepla.
00:02:01 A rovnou se podíváme, jak se otvíral v roce 1977.
00:02:07 Každá doba obohatila Karlovy Vary něčím novým.
00:02:10 Monumentální stavbou posledních let je lázeňské sanatorium Thermal.
00:02:15 Tyčí se na okraji lázeňského areálu a rázem změnil směr
00:02:19 tradičních procházek lázeňských hostí.
00:02:23 Toto je kladívko, se kterým ministr kultury Galuška
00:02:30 5. června 1968 poklepal na základní kámen hotelu Thermal.
00:02:38 Tady v těch místech, kde se my teď nacházíme,
00:02:42 stojíme určitě na území bývalé školy.
00:02:45 Ta byla poslední v řadě.
00:02:51 Tady pod námi dole byla Mototechna, kterou Karlovaráci pamatují,
00:02:55 protože tady stávaly šílené fronty
00:02:58 tehdy ještě s poukazem na spartaky nebo něco takového.
00:03:06 Vás zajímá Thermal. Já tady mám soutěžní návrh
00:03:10 na festivalové kino, abych to řekla správně,
00:03:13 soutěžní návrh na mezinárodní hotel a festivalové kino
00:03:16 v Karlových Varech od Vladimíra a Věry Machoninových.
00:03:19 Přibývají nové lázeňské domy.
00:03:22 Přes půl tisíciletí sem přijíždějí pacienti,
00:03:27 aby našli především ztracené zdraví.
00:03:30 Já jsem přijela v roce 1973 na léčení do Karlových Varů.
00:03:34 Ubytovali mě v léčebném domě, který byl přímo naproti
00:03:38 staveništi hotelu Thermal, takže jsem sledovala,
00:03:41 jak tu konstrukci budují, jak to svařují,
00:03:44 takže léčení to moc nebylo,
00:03:46 ale sledování stavebního procesu bylo velmi zajímavé.
00:03:49 Vypracoval se dokument,
00:03:51 který se jmenuje Sdružení socialistický závazek.
00:03:56 Jednotlivé subjekty, které se podílely na výstavbě toho objektu,
00:04:00 se dohodly na Sdruženém socialistickém závazku,
00:04:03 že dokončí výstavbu hotelu Thermal,
00:04:07 protože jeho konečné dokončení bylo ohroženo.
00:04:10 Těch důvodů bylo víc. Jednak to byly zejména finanční,
00:04:14 protože v průběhu výstavby docházelo stále k dalším
00:04:18 a dalším požadavkům, docházelo ke zdražování materiálů.
00:04:22 Bylo velice těžké získat některé komponenty
00:04:26 i technologické celky ze zahraničí.
00:04:30 V roce 1977 byl slavnostně otevřen hotel Thermal.
00:04:38 Pro mě je to i významné datum, že jsem se ten rok narodil.
00:04:43 Samostatnou částí objektu Thermal
00:04:46 je kulturní a společenské středisko.
00:04:49 Zde se odehrávají mezinárodní akce, kongresy,
00:04:53 filmový festival, rozmanitá sympozia, kulturní představení.
00:04:57 Chodil jsem sem jako malý kluk na různá představení, na koncerty.
00:05:03 Ještě když pravidelně zde fungovalo kino, tak jsem sem chodil.
00:05:10 Docent Ilja Bojanovský, děkan Filmové a televizní fakulty Praha.
00:05:14 -Co? Festival?
-Ano, ale na sto vteřin. Pozor!
00:05:17 Na sto vteřin, to ne. Na věky.
00:05:20 Bylo jasné, že to je monumentální stavba,
00:05:24 která pochopitelně od samého začátku sklízela kritiku,
00:05:28 že se do tohoto území nehodí, že sem nepatří,
00:05:32 že to je brutální zásah do karlovarské architektury.
00:05:41 Myslím si, že na tehdejší dobu
00:05:43 to bylo velmi neobvyklé a atraktivní téma,
00:05:46 protože se obvykle soutěžilo na kulturní domy, na školy,
00:05:50 ale tohle je téma nesmírně noblesní.
00:05:53 Nepochybně všichni mohli předpokládat,
00:05:56 že to nebude téma, které bude řešeno nejúspornějším způsobem.
00:06:00 Reprezentační stavba a nikoliv stát reprezentující,
00:06:05 ale reprezentující vyspělou kulturu, kinematografii
00:06:09 a oslovující právě lidi z toho filmu,
00:06:13 na které by nějaká Potěmkinova vesnice nefungovala.
00:06:18 Pro filmaře z řady zemí je tu připraveno přes 500 lůžek,
00:06:22 salonky a klubovny.
00:06:24 Na festivalový ruch čeká kongresový sál s kapacitou 300 míst.
00:06:29 A hlavně krásné kino pro 1 200 diváků,
00:06:32 hostů 21. Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.
00:06:38 To, co vidíte tady na té restauraci,
00:06:42 to jsou originály těch světel, ať už tyto hřiby,
00:06:46 anebo ta zavěšená světla, tak samozřejmě co kus, to originál.
00:06:55 Takže výroba v tehdejší době, kdy se Thermal stavěl,
00:07:00 to byla ruční výroba, to nebyla žádná sériovka,
00:07:04 která by byla běžně k dostání v nějakém nákupním centru.
00:07:12 V té době to bylo silně nadčasové. My to poznáváme i dneska.
00:07:16 Celá řada těch věcí je nadčasová a dneska celá řada
00:07:20 těch technických věcí dodneška funguje, jsou funkční.
00:07:25 Tady je vidět rarita hotelu Thermal a to je původní výměníková stanice,
00:07:30 veškeré rozvody tepla, vody, vzduchotechniky,
00:07:35 tak jak to bylo původně v 70. letech postaveno.
00:07:44 Sem jezdily technické skupiny. Jezdili sem studenti.
00:07:48 Jezdily sem celé výpravy odborné i profesní,
00:07:52 které si prohlížely Thermal a obdivovaly,
00:07:55 jaká technologie je tady použitá.
00:07:58 Zkontroluj tu čtyřiadvacítku, jestli je v pořádku.
00:08:06 Pořádat takhle velikou akci, to je jistě tak trochu riziko
00:08:09 a krok do tmy, zejména s ohledem na to, že to bylo poprvé.
00:08:13 Jaké poučení z toho vyplývá pro další ročníky?
00:08:16 I když jsme festival v Praze pečlivě připravili,
00:08:18 byli jsme zaskočeni mnohými technickými nedostatky
00:08:21 na zařízení budovy Thermalu, kde se festival konal.
00:08:24 Pro příští ročník je nutné najít skromnější,
00:08:26 studentštější prostředí.
00:08:29 Připíjím na zdraví druhého ročníku festivalu.
00:08:37 Pochopitelně ohromovala i ta gigantnost toho objektu,
00:08:42 ta velikost toho, protože sál, který neměl v té době
00:08:46 v republice obdoby, 1 200 lidí, prostě luxusně vybavený, krásně,
00:08:50 myslím interiérově i technicky vybavený na tu dobu.
00:09:02 Ta diskuse v podstatě probíhá dodnes.
00:09:06 Ještě po revoluci zaznívaly názory, že Thermal je potřeba zbourat,
00:09:11 protože nepatří do Karlových Varů, ale já si myslím,
00:09:14 že za posledních patnáct let už to opadlo,
00:09:18 už si na to všichni zvykli.
00:09:25 Je polovina ledna.
00:09:28 Přemýšlíme o budoucích dvanácti měsících.
00:09:32 Jsme šťastni, že do nového roku jsme vykročili dobře.
00:09:36 Paní Chramostová, jaký byl rok 1977 ve vašem životě?
00:09:39 Jak v tom hereckém, tak v tom osobním.
00:09:43 To není na krátké vysílání, to je na esej,
00:09:50 protože rok 1977 byl samozřejmě pro mě velmi dramatický,
00:09:53 a myslím si, že i pro mnohé jiné.
00:09:56 Pro mě je to rok Charty, rok Anticharty.
00:10:00 Byl to hon na čarodějnice na nás.
00:10:04 V té době vystupuje na scénu hrstka samozvanců,
00:10:07 která se pokouší v žoldě zahraniční reakce špinit naši zemi.
00:10:12 Ihned se ocitá v izolaci.
00:10:14 Ten rok byl ve znamení seifertovských večerů,
00:10:17 které jsem dělala po celé republice, v Olomouci, v Brně.
00:10:23 A to byl hon Státní bezpečnosti,
00:10:27 protože samozřejmě mladí nevěděli tak zcela přesně,
00:10:32 co je to opravdu být potichu a nikomu nic neříci.
00:10:37 Když jsou dva, tak ještě se to dá,
00:10:41 ale když jsou tři, tak už to moc lidí ví.
00:10:45 Takže třeba v Brně vyhrožovali lidem,
00:10:49 kde jsem to představení dělala, oni měli odjet do ciziny,
00:10:53 měli to povolené a oni říkali, nikam nevyjedete,
00:10:57 jestli tam bude u vás ten večer.
00:11:00 Na lokomotivách jsem projel řadu zemí a můžu říci,
00:11:04 že naše zřízení dává každému možnost
00:11:08 a že není u nás nouze o práci, že jsme už skoncovali
00:11:13 s takovým stavem, abychom viděli u nás na ulici žebráky,
00:11:18 že máme sociální zabezpečení pro všecky lidi,
00:11:22 tak co tito lidé tady dělají, co nám tady takhle vzduch kazí.
00:11:27 6. ledna vyšla Charta.
00:11:36 My jsme po Vánocích odjeli sem do Písku
00:11:40 a tady jsme poslouchali Evropu. Ona nebyla tady rušená.
00:11:44 V Praze jsme ji samozřejmě nechytili.
00:11:48 A teď jsme očekávali, co se bude dít.
00:11:52 My jsme se dozvěděli, že zatýkají v Praze naše přátele.
00:11:57 První, kteří byli, tak zavřeli Havla, zadrželi Vaculíka.
00:12:02 Tak my jsme se sebrali a jeli jsme do Prahy.
00:12:06 A jen jsme dojeli, tak zvonilo StB.
00:12:10 Ustoupit se svou bídou do ústraní.
00:12:15 Neprovokovat...
00:12:18 Ani policii, ani slušnou společnost.
00:12:25 Podrobit se mínění, které má převahu.
00:12:29 Nevybočit z řady.
00:12:32 Mě odvezli do Bartolomějské.
00:12:35 Celou cestu na mě dělal takhle, co se mnou jel.
00:12:40 A já jsem si řekla, že se musím uklidnit
00:12:44 a jenom neudělat někomu ostudu a že jsem koneckonců dáma.
00:12:57 Tak na náš šťastný výlet do Mělníka, Martino.
00:13:00 Já věděla, že tady skončíme, ale takhle brzo.
00:13:03 Chtěla jsi hezké místo, tak jsme na hezkém místě.
00:13:06 A to jsi ještě neviděla soutok Labe s Vltavou.
00:13:09 Tady asi dneska bude úplně jiný soutok, jak to tak pozoruji.
00:13:12 -Bez obav. Mám to pod kontrolou.
-Hele! Víš co?
00:13:16 Tak si to tady užij a já se jdu podívat po krámech.
00:13:19 A vy se zatím podívejte, co se u nás v roce 1977 dalo
00:13:23 či nedalo sehnat a jaký seriál nakupování u nás idealizoval.
00:13:34 Taková osudová fotografie vznikla s mými rodiči.
00:13:38 Někdy v roce 1956 jsme přijeli do Prahy,
00:13:42 neboť nejsem původem Pražák.
00:13:44 Přišel takzvaně komunální fotograf, který nám udělal rodinné foto
00:13:50 před Domem potravin, který se mi stal osudovým,
00:13:55 kde jsem v roce 1969 nastoupil jako učeň do učení potravin.
00:14:02 Tak jen pro zajímavost.
00:14:04 Pražský Dům potravin rozdává k nákupu docela pěkné reprodukce.
00:14:10 A zdarma.
00:14:12 Ale už třeba na fazolový salát si musíte kelímek koupit,
00:14:17 jinak vám kape z tašky jako téhle slečně.
00:14:27 Když jsem pak byl na prodejnách jiného typu,
00:14:30 když už jsem nedělal v Domě potravin,
00:14:37 tak jsem se s nedostatkovým zbožím na té prodejně
00:14:40 právě potkával docela málo, takže jsem ho ani sám neměl
00:14:43 a musel jsem za kamarády, kteří byli na prodejnách
00:14:47 a měli to zboží, tak jsem si ho od nich koupil
00:14:50 a uspokojoval jsem pak své zákazníky.
00:14:53 Setkáváme se dnes a denně.
00:14:56 My jakožto útočící zástup kupujících a pracovníci obchodu
00:15:01 jako obranný val v prodejnách, samoobsluhách, obchodních domech.
00:15:05 Tady jsme na rohu Široké a Pařížské ulice.
00:15:09 To je takový středobod, co se týká obchodu.
00:15:14 Na tomto rohu byla velká samoobsluha.
00:15:18 Na druhém rohu byl mléčný bar, kde byly ráno smaženky,
00:15:23 kakao, teplé mléko, prostě takové ranní občerstvení,
00:15:28 které člověk chtěl.
00:15:31 Pak na dalším rohu byla masna s rybárnou.
00:15:40 A můj roh byl na druhé straně a tady byly lahůdky menšího typu,
00:15:46 kde jsem strávil dva a půl roku svého života.
00:15:51 Tam odtud jsem pozoroval cvrkot, jak to tady chodí v jiných krámech.
00:15:57 Na většině potravinářských výrobků bývá označen den výroby.
00:16:01 Na mléčných výrobcích i dny v týdnu.
00:16:04 ST znamená středa. Jinde bývá přímo nápis středa.
00:16:09 I na bochnících chleba bývá písmeno.
00:16:13 To označuje druh.
00:16:15 Den v týdnu určuje trojka, to je třetí den v týdnu.
00:16:19 Taky jsem pracoval jeden čas v samoobsluze v Revoluční ulici.
00:16:26 Tam se v 70. letech zrovna točil i seriál Chalupáři,
00:16:30 kde pan Huml oslovuje svého kamaráda,
00:16:35 tehdy Františka Filipovského, který stojí ve frontě,
00:16:39 ale neví vlastně na co.
00:16:41 -Mají všechno.
-Jo? -Tak to je dobře.
00:16:44 -Co jsi sehnal?
-Kousek jater.
00:16:47 Rozdíl třeba mezi maloměstem nebo venkovem
00:16:50 a Prahou určitě nějaký byl v rozdělování zboží.
00:16:53 To nemůžu z vlastní zkušenosti říci,
00:16:56 protože jsem na prodejnách mimo Prahu nepracoval, ale vím,
00:17:00 že když jsem přijel třeba na Ostravsko,
00:17:04 odkud pochází moje manželka, tak jsem tam koupil ruský šampus,
00:17:09 který v podstatě v Praze nebyl.
00:17:12 Takže odtamtud jsem si ho přivezl a divili se,
00:17:16 proč ho kupuji třeba tři kartony.
00:17:22 Bratislavané už opravdu potřebovali místo malých potravinářských
00:17:27 obchůdků moderní dům potravin. Nedávno byl otevřen
00:17:31 v bývalém adaptovaném obchodním domě ve středu města.
00:17:36 Připomíná spíš výstavu.
00:17:39 Aby nám lépe vynikla jeho velikost, nechme hovořit čísla.
00:17:44 Prodává se zde na dvě směny, má celkem 70 zaměstnanců.
00:17:48 Denně se tu může vystřídat až 12 000 kupujících.
00:17:52 V celém národě byl takový výměnný obchod.
00:17:57 Co mi můžeš nabídnout ty za to, že já ti dám ten kečup
00:18:01 nebo ten ananas nebo něco takového.
00:18:04 Ty děláš ve svetrech? Tak já si tam přijdu třeba
00:18:07 pro nějaký svetr, který vám zrovna přijde.
00:18:10 Nebo ty děláš v botách, tak já si přijdu zase pro boty
00:18:13 a přinesu ti to, co ty chceš.
00:18:20 Rok 1977.
00:18:23 Rok, který předznamenalo provolání výborů všech tvořivých svazů.
00:18:28 Přihlásili se k němu všichni významní čeští i slovenští umělci.
00:18:33 Občané naší vlasti.
00:18:36 Jak vám, paní Chramostová, bylo, když jste viděla v přenosu
00:18:41 některé blízké kolegy, jak tam sedí?
00:18:44 Jenom jsem hleděla, protože tam seděly všechny
00:18:47 herecké idoly mého mládí, lidi, s kterými jsem hrála
00:18:53 a s kterými jsem se přátelila samozřejmě.
00:19:00 Fakt je, že to podepsalo 70 národních umělců
00:19:04 a 400 zasloužilých, zatímco Chartu podepsal
00:19:09 jediný národní umělec, a to byl Jaroslav Seifert.
00:19:14 Pohrdáme těmi, kdo v nezkrotné pýše,
00:19:18 ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu
00:19:22 nebo dokonce za mrzký peníz se kdekoli na světě,
00:19:26 a také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců,
00:19:30 odtrhnou a izolují od vlastního lidu, jeho života
00:19:33 a skutečných zájmů.
00:19:35 Když svolávali na Antichartu do Národního divadla,
00:19:40 tak vedle výplatní listiny byl podpis,
00:19:44 že se zúčastní shromáždění v Národním divadle,
00:19:48 a měli si vybrat.
00:19:51 Měla jste pro to pochopení? Měla jste pro ně pochopení?
00:19:56 Já jsem měla naprosté pochopení,
00:19:59 i když samozřejmě ty fronty byly zcela vyhrocené proti sobě.
00:20:04 Velký český básník naší generace Šiktanc napsal:
00:20:09 Šašku, šašku, na kolínka.
00:20:14 To je krev, to není šminka.
00:20:18 Ti dva u zdi s lebkou v hrsti,
00:20:22 ti už nejsou z Hamleta.
00:20:26 Měla jste možnost v roce 1977, který pro vás byl hodně vypjatý,
00:20:30 sledovat, jaký je normální život, co se třeba vysílá v televizi,
00:20:35 co lidi nakupují?
00:20:38 Jistěže.
00:20:40 To je právě to, jak to nazval opět chartista Šimečka,
00:20:45 velké a malé dějiny. Tohle byly velké dějiny
00:20:49 a malé dějiny byly ty, že člověk žil svůj život.
00:20:53 A můj život bylo to, že já jsem proti tomu režimu
00:20:59 udělala bytové divadlo, jezdila jsem za lidmi,
00:21:04 kteří to po republice chtěli slyšet,
00:21:08 a tam pokračovalo myšlení občanů.
00:21:12 Ve skutečnosti ti slušní lidé se nade mnou nepohoršují,
00:21:16 že nesdílím jejich názor,
00:21:18 ale proto, že svůj vlastní říkám nahlas.
00:21:21 Kdy pro vás Charta 77 skončila? Skončila vůbec?
00:21:25 Masaryk kdysi říkal, že bez sokolů by nebylo legionářů
00:21:30 a bez legionářů by nebyla první republika.
00:21:35 Myslím legionářů první světové války.
00:21:39 Bez Charty by nebyl rok 1989.
00:21:43 Ale musí vám napřed vypadat zuby mléčné,
00:21:49 než vám narostou ty, které máte pak pořád.
00:22:17 Jsme na Smíchově a tady se dělala taková krásná zakázka,
00:22:19 která se jmenovala Žena za pultem.
00:22:22 Paní, nechoďte mi tam bez toho košíku!
00:22:25 -Ne, děkuju. Já nejdu nakupovat.
-Počkejte!
00:22:32 Tenhle barák, který tu dnes stojí,
00:22:34 tak o tom se ještě tenkrát ani nesnilo.
00:22:37 Tady stál dřevěný barák, který jsme přejali po nějaké firmě,
00:22:40 která kdysi tady skončila, a pan architekt Diviš,
00:22:44 který to tenkrát dělal, využil tento prostor k tomu,
00:22:48 aby se tady mohl točit tento seriál.
00:23:01 Ten obraz té samoobsluhy, vybavení a vůbec prodej,
00:23:06 bych řekl, že to bylo trošku nadsazené,
00:23:10 protože takhle to v těch samoobsluhách nebylo,
00:23:16 přestože ty velkokapacitní samoobsluhy,
00:23:19 které vznikaly na sídlištích, byly přece jenom zásobované líp.
00:23:22 Kamaráde, tohle je strašně pohyblivý kšeft. To víš.
00:23:25 Jednou potřebuju jedenáct tisíc rohlíků,
00:23:28 pak zase patnáct tisíc, v tom aby se prase vyznalo.
00:23:31 -Andulko, potřebujete něco?
-Ne, já se o sebe postarám sama.
00:23:35 Lidé, kteří měli na starosti to zásobování,
00:23:38 tak ti byli u pramene, možná doslova u pramene.
00:23:42 Ti dokázali zajistit pro tu prodejnu opravdu všechno.
00:23:47 -Kolik na to míníte obětovat?
-Na tom nezáleží.
00:23:50 Takže to může být i koňak za dvě stě padesát?
00:23:53 Co? Ano, jistě. Může být.
00:23:57 Takže koňak, šampaňské, někomu přijde vhod lahvička piva.
00:24:01 Na jedné straně tam se jak o Anně Holubové,
00:24:06 tak o tom vedoucím samoobsluhy mluví jako o starých hokynářích
00:24:10 a na druhé straně je tam právě to hokynářství odsuzováno.
00:24:13 Vždyť z toho děláme starou hokynařinu.
00:24:16 Podívejte se, toho kluka týden ve škole učí
00:24:18 o socialistickém obchodě a my ho potom další týden zaučujeme,
00:24:21 jak se to dá všechno krásně vyčakrovat. Začakrovat.
00:24:24 Máme prodejny, o jakých se nám ani nesnilo.
00:24:27 A my do nich zanášíme živnostnický zlozvyky.
00:24:30 Pak se mi zdála míra toho konzumerismu,
00:24:35 v českých poměrech to znamená, jestli si člověk uměl představit,
00:24:39 kolik lidí tam najednou navštěvuje ten lahůdkářský pult
00:24:43 a jak si dávají libůstky tehdejší gastronomie.
00:24:46 Mně se zdá, že na to ti lidé také neměli,
00:24:49 jako dneska spousta lidí nemá. Tohle jestli byla
00:24:52 průměrná ukázka samoobsluhy a těch produktů,
00:24:55 já neříkám kaviár, ale myslím, že tam také byl,
00:24:58 a ty chlebíčky si nechat zabalit a šampaňské,
00:25:02 jestli tohle byla běžná strava socialistického člověka
00:25:06 v roce 1977, tak teda nevím, a také, jak ti lidé klopili,
00:25:10 to znamená, jak platili peníze, tam bankovky létaly.
00:25:13 Nikdo neřešil nějakou ekonomickou krizi
00:25:16 nebo tehdejší nedostatek financí, takže se ukazuje,
00:25:19 že toto bylo také trochu nadhodnocené.
00:25:22 Pokud jde o vysílání toho seriálu po roce 1989,
00:25:27 tak samozřejmě tím hlavním sporným bodem byla právě
00:25:32 osobnost Jiřiny Švorcové, ale jinak ten seriál
00:25:37 nemá žádné prvky nadstandardní z hlediska ideologie.
00:25:45 Tak.
00:25:47 A můžeme vyrazit za pult, který znamená svět.
00:25:54 Takový typ prodavačky já jsem nepoznal.
00:25:58 V té době v 70. letech hodně pracovalo starších žen
00:26:03 nebo důchodkyň, protože personálu byl nedostatek,
00:26:08 a pak mladé holky, které byly těsně po vyučení,
00:26:12 kterým bylo třeba dvacet, dvaadvacet,
00:26:15 pak se většinou vdaly, takže už tam zase nebyly.
00:26:18 Ta střední generace tam moc nebyla,
00:26:21 takových těch ctižádostivých.
00:26:26 Nacházíme se na Vinohradech v ulici Budečská
00:26:30 a v některém z těchto domů se dělal interiér bytu Anny Holubové,
00:26:35 to znamená paní Švorcové.
00:26:43 Tam se teda odehrávala i ta slavná scéna,
00:26:46 abych tak řekl postelová scéna.
00:26:53 Pokud si vzpomínám velice dobře,
00:26:55 tak paní Švorcová velice dbala na to,
00:26:59 aby jí nevykukovalo ani rameno při této scéně.
00:27:08 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ
00:27:10 Kdo to je?
00:27:12 Tomu nerozumím. Klíče od bytu má jedině Michala.
00:27:19 -Tak co tomu říkáš?
-No dostal jsi mě. To je nádhera.
00:27:23 V tom všem běsnění si člověk musí udělat chvilku a někam vypadnout.
00:27:27 Tak takový byl náš výlet do Mělníka v roce 1977.
00:27:31 A za týden se podíváme někam úplně jinam.
00:27:35 Do vesmíru s Vladimírem Remkem.
00:27:38 -Můžeme tady ještě chvíli zůstat?
-Můžeme všechno.
00:28:00 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2013
Slavnostně otevřený hotel Thermal v Karlových Varech, seriálový hit Žena za pultem i shánění nedostatkového zboží. A podívejte se, jak na rok 1977 vzpomíná herečka Vlasta Chramostová i další pamětníci
Co se stalo v roce 1977 a o čem bude dnešní Retro? Slavnostně se otevřel hotel Thermal v Karlových Varech, na televizní obrazovky vtrhl seriál Žena za pultem a lidé sháněli nedostatkové zboží. Vzpomeneme také na události kolem Charty 77 spolu s herečkou Vlastou Chramostovou.
