00:00:43 Víte, co spojuje první státní poválečný
00:00:46 hospodářský plán Československa, první hraný barevný film a Manet?
00:00:51 Je to rok 1947. V dnešním Retru se tedy podíváme,
00:00:55 jak se v tomto roce v Československu žilo.
00:01:03 Usedneme za řídítka někdejší motorky Manet
00:01:06 a proženeme se s ní po současných silnicích.
00:01:10 Co vám mám říkat? Velká dvanáctistovka
00:01:14 nebo chopper to není, ale svezení je na tom docela fajn.
00:01:18 Posadíme se do kina, kde vzruch způsobuje celovečerák v barvě.
00:01:22 Ten film zůstává zcela v myšlenkovém světě 19. století.
00:01:27 Z nové doby tam pronikl akcent na posilování
00:01:30 slovanské vzájemnosti.
00:01:32 Podíváme se, jak také mohly vypadat poválečné poštovní známky.
00:01:38 Opět takové svalnaté postavy budovatelů.
00:01:42 Valtr Komárek v niterní zpovědi o zneužité euforii.
00:01:46 Mně hrozilo ubrigádit se k smrti.
00:02:00 Dva roky práce, dva stupně k blahobytu.
00:02:04 První dvouletka v další reportáži.
00:02:16 Jsme v Karlíně na rohu Žižkovy a Karlovy ulice,
00:02:20 kde Svaz české mládeže odklízí hromadu rumu ze stavby tunelu.
00:02:25 A karlínští vojáci mládeži v Karlíně pomohli.
00:02:29 A teď se pozeptáme některého z pracujících,
00:02:33 co nás zajímá nejvíc. Co říkají vojáci dvouletému plánu?
00:02:37 I my vojáci se stavíme plně za vládní program.
00:02:41 Malým důkazem je dnešní pracovní dobrovolná brigáda
00:02:45 na úpravu našeho hlavního města.
00:02:47 Nemůžeme se divit tomu, že v těch lidech bylo určité nadšení.
00:02:54 Byla tady vize toho, že se válka snad
00:02:56 definitivně vzdálila a že vybudujeme něco,
00:02:58 co jsme chtěli tady mít. Druhý problém ovšem byl v tom,
00:03:00 že to poválečné období je vždycky velmi komplikovanou věcí,
00:03:04 protože jsou zpřetrhány mezinárodněobchodní vazby,
00:03:07 je zpřetrhaná dopravní infrastruktura.
00:03:09 -Tak co? Poslouchej! Nebolí tě ruce? Nech to chvilku. -Ne.
00:03:13 -Nebolí? -Ne.
-A kolik jsi měl říp dneska v ruce?
00:03:16 -Moc.
-A tys je nepočítal?
00:03:18 Ne. Byli jsme na to tři a udělali jsme tak dvacet hromádek.
00:03:22 To už je hezké dílo. Děkuji pěkně. Tak se čiňte dál.
00:03:25 Točíme anketu, co to byla dvouletka.
00:03:29 Dvouletka? To si teda opravdu nevzpomínám.
00:03:34 A o čem byla ta dvouletka? Co to vlastně bylo?
00:03:38 Snad pracovní plán pro různé fabriky a velké závody.
00:03:43 I takhle jako ve filmu Rodná zem může vypadat budovatelské nadšení.
00:03:56 Týkalo se to celého národního hospodářství,
00:04:00 ale s určitými prioritami, kterými byl především
00:04:03 těžký průmysl, uhelný průmysl, chemický průmysl a podobně.
00:04:05 Budeme stupňovat mechanizaci a elektrifikaci
00:04:09 našeho zemědělství.
00:04:11 Cestou pětiletého plánu výstavby a přestavby přivedeme
00:04:15 svůj odvěký boj ke konečnému vítězství - k socialismu.
00:04:22 U prvního pětiletého plánu se samozřejmě ve větší míře
00:04:25 promítly politické vlivy, protože to nadšení pět let po válce
00:04:28 už potom samozřejmě trošku z těch lidí vyprchalo.
00:04:32 Navíc když máte společného nepřítele,
00:04:35 kterým byl fašismus a hitlerovské Německo,
00:04:38 tak se samozřejmě ti lidé semkli.
00:04:40 Ale po tom momentě, kdy se ty politické postoje
00:04:43 začaly diferencovat a přišla padesátá léta,
00:04:46 i když to už bylo na přelomu první a druhé pětiletky,
00:04:49 tak samozřejmě tam už ty postoje lidí byly komplikovanější,
00:04:52 protože ta doba byla trošku jiná. To poválečné nadšení
00:04:55 už samozřejmě pět sedm let po válce takhle nemohlo fungovat.
00:04:58 Tam už postoje lidí byly různé a pochopitelně,
00:05:01 že řada lidí už měla trošku jiné priority
00:05:04 než v roce 1947 nebo 1948.
00:05:07 Co to byla dvouletka? Vzpomenete si?
00:05:10 -Jasně že víme, v roce 1948.
-O co šlo?
00:05:13 To byla v podstatě přestavba z kapitalismu do socialismu.
00:05:17 -Děkujeme.
-To byla dobrá doba.
00:05:20 -Nashle.
-Na shledanou.
00:05:24 Já si myslím, že se dávaly určité úkoly,
00:05:27 které byly rozplánované na ty roky,
00:05:30 a potom se hodnotilo plnění těch cílů.
00:05:33 A podařilo se?
00:05:35 Kdyby se to podařilo, tak by býval socialismus fungoval, ne?
00:05:38 Co se plánovalo?
00:05:40 Aby všechno bylo krásné, ale ono to nikdy nebylo. Asi tak.
00:05:44 Dvouletka měla poměrně dobré výsledky.
00:05:47 Hodnotí se pozitivně,
00:05:49 protože splnění základních cílů vlastně dosaženo bylo.
00:05:52 Šlo o navýšení produkce o deset procent oproti roku 1937,
00:05:56 který se bral jako takový výchozí a možná poslední normální rok.
00:06:00 Pětiletky už probíhaly samozřejmě jinak,
00:06:03 protože už tam byl silně cítit sovětský vliv.
00:06:06 Už tam bylo jasně cítit takové to direktivní, tvrdé,
00:06:09 dirigistické plánování hospodářství.
00:06:26 Co je zajímavé, tak to jsou návrhy,
00:06:30 které nebyly přijaté. Například tento návrh.
00:06:35 To je návrh od Ladislava Horáka nepřijatý.
00:06:38 Ale pak tady máme velice zajímavé návrhy,
00:06:45 které pocházejí od grafika nebo autora,
00:06:49 který se podepisoval Wišo. Alespoň tak to můžeme číst.
00:06:53 Může to být jenom šifra nebo zkratka jména.
00:06:56 -Podané ruce.
-Kde jsou podané ruce jako symbol.
00:07:00 A ještě navíc vždycky on tam měl k tomu nějaký...
00:07:03 Svorná spolupráce, nějaká hesla.
00:07:06 Ale nicméně ve spodní partii zůstávají továrny.
00:07:23 Jak ho hodnotíte?
00:07:26 Ani se nedivím, že tehdejší zadavatel tento návrh nepřijal.
00:07:31 Musíme brát v úvahu zmenšení na formát poštovní známky.
00:07:36 Když je tam pak moc podrobností, takže při tom zmenšení...
00:07:40 Tady třeba ne. Ale to se pak objevuje v pozdějších letech
00:07:43 na československých známkách. Podobný symbol - spojené ruce.
00:08:12 Dvouletka nevím, jak byla oblíbená,
00:08:15 ale určitě v té době po válce, kdy bylo všechno zničeno,
00:08:18 tak si myslím, že ten étos toho budování ještě nebyl zprofanován.
00:08:27 A ta hesla byla naplněna skutečnými významy
00:08:30 a nedocházelo k devalvaci slov.
00:08:32 A dneska, oba jste odborníci,
00:08:34 tak se vás zeptám, jakou můžou mít ty známky cenu?
00:08:37 Já si myslím,
00:08:39 že zde nemůžeme hovořit o nějaké ceně z pohledu obchodního,
00:08:43 ale nepochybně mají cenu sběratelskou,
00:08:46 neboť sběratelé poštovních známek Československa se snaží
00:08:50 míti své sbírky kompletní.
00:08:53 Tj. zahrnují do nich všechny poštovní známky,
00:08:57 nikoliv selektivně pouze ty známky, které se jim líbí.
00:09:01 Všechny tyto známky vycházely v poměrně vysokých nákladech,
00:09:05 takže zde nemůžeme hovořit o nějaké unikátnosti.
00:09:13 Pane Komárku,
00:09:15 v jaké hospodářské situaci v roce 1947 Československo bylo?
00:09:20 Ten stav byl nevalný,
00:09:26 protože něco utrpělo válkou, ne moc.
00:09:30 Hlavně ale pak devastace obrovských oblastí v pohraničí.
00:09:39 Takže bylo hodně opuštěného, zanedbaného hospodářství
00:09:45 a potřebovaly se pracovní síly, potřebovaly se přesuny těch lidí,
00:09:51 lákali se lidi do pohraniční, znovu se připojilo Slovensko.
00:09:57 Je jasné, že hospodářství potřebovalo nějakou obnovu,
00:10:02 nějaký plán, přišla tedy dvouletka. Co byly její zásadní body?
00:10:12 Dvouletka už byla zpracována paralelně,
00:10:17 ale víc jako reakce na odmítnutí Marshallova plánu.
00:10:27 Tehdy to byl vyslovený Stalinův zákaz
00:10:30 vyjádřený Janu Masarykovi.
00:10:36 2. ledna 1947, první den dvouletky.
00:10:39 Vstoupili jsme do dvouletky s nadšením.
00:10:44 Co byly ty pozitivní a co byly i ty negativní stránky dvouletky?
00:10:49 Měla to své pozitivní působení,
00:10:54 že byla takovým organizačním nástrojem
00:10:59 pro jednotlivá odvětví.
00:11:03 Ale v podstatě to byla velice promyšlená strategie.
00:11:10 Zásadní orientace Československa na plánované hospodářství
00:11:16 a strukturální přestavbu.
00:11:20 To znamená také teritoriální přeorientaci
00:11:26 československého exportu, takže je zajímavé,
00:11:32 že tady když se sleduje a diskutuje
00:11:36 o postupné sovětizaci Československa,
00:11:40 kdy jsme se přetvářeli na satelita, navenek to vypadalo,
00:11:46 že tady probíhá demokratická revoluce,
00:11:50 že je to teda patriotický, ohromný patriotický krok.
00:11:57 Jestli byl ten Stalin tak geniální mozek
00:12:00 nebo jeho štáb, kdo to připravil, tak to bylo geniální dílo.
00:12:09 Severočeské město Dubá,
00:12:11 rodiště husitského hrdiny Jana Roháče.
00:12:14 Na hranicích v Dubé byl uvítán ministr informací Kopecký,
00:12:18 který přijel na premiéru prvního československého
00:12:21 barevného filmu Jan Roháč z Dubé.
00:12:24 Světové premiéry v Dubé se zúčastnili pořadatelé
00:12:27 festivalu československého filmu v Londýně -
00:12:30 pánové Joseph Reeves a Oliver Bell.
00:12:41 Premiéra to byla vskutku velkolepá. Ostatně na okolnosti vzniku
00:12:45 prvního barevného filmu se podívejte v další reportáži.
00:12:53 V případě československé kinematografie
00:12:56 přišla barva teprve po válce. Oslavy celovečerního barevného
00:13:00 filmu se ujal Vladimír Borský ve zpracování husitské látky.
00:13:11 My, potomci smělých husitů a táboritů,
00:13:14 kteří žijeme v tak bouřlivých dobách
00:13:17 a kteří hledíme tváří v tvář tolika nebezpečím
00:13:20 i tolika velikým nadějím, ptáme se vás,
00:13:23 svých velikých předků, kde jste čerpali sílu k tomu...
00:13:27 Jan Roháč z Dubé je významný právě tou tematikou a rolí,
00:13:36 kterou tomuto filmu přiřkla zestátněná kinematografie,
00:13:40 Státní film v čele s ministrem Václavem Kopeckým.
00:13:44 Byla kolem toho opravdu velká kampaň
00:13:48 i velká společenská diskuse, protože obecně veřejnost
00:13:52 nebyla až tak úplně přesvědčena o tom,
00:13:55 že bylo potřeba film zestátnit.
00:13:57 Dne 11. srpna 1945 se konal na Pražském hradě
00:14:01 významný státní akt - podepsání dekretu
00:14:05 prezidenta republiky o opatřeních v oblasti filmu.
00:14:09 Tímto dekretem, který předložil i panu prezidentovi
00:14:13 k podpisu ministr Kopecký a sekční šéf Nezval,
00:14:16 plán na zestátnění filmu se splnil
00:14:19 a československé filmové výrobě se otvírají nebývalé možnosti.
00:14:24 Nepochybně právě ta výpravnost přála tomu projektu v tom smyslu,
00:14:29 že ta barva mohla opravdu vyznít.
00:14:32 Ó, místo bezmezného zármutku.
00:14:36 Přehořké slzy v proudech po věky tebe budou omývat.
00:14:43 Jsme v roce, kdy se vyrobil Jan Roháč z Dubé.
00:14:49 V podstatě byli tady pracovníci, kteří měli zkušenost
00:14:52 s barevným filmem, ať už v té části výrobní,
00:14:55 to znamená natáčení, režírování, jak zasvítit,
00:14:58 a byli tady pracovníci v laboratořích
00:15:00 a byly vybavené laboratoře, všecko tady bylo k dispozici.
00:15:03 Problém byl pořád v tom, že ta barevná surovina byla drahá.
00:15:08 Praxe byla taková,
00:15:10 že ten barevný materiál byl užíván velmi často na pohádkový žánr.
00:15:16 Maruško!
00:15:19 Maruško!
00:15:22 Tys mě volala, babičko?
00:15:25 -Copak vaříš dobrého?
-Rybí polévku.
00:15:29 Počínaje Werichovou pohádkou Byl jednou jeden král jsou všechny,
00:15:34 pokud si matně vzpomínám, barevné.
00:15:38 V první půli padesátých let jsou ještě takové projekty,
00:15:42 které byly spjaté samozřejmě s tím komunistickým režimem.
00:15:46 Je tam třeba film Rudá záře nad Kladnem z roku 1952,
00:15:50 což je film podle románu Antonína Zápotockého.
00:15:54 Tam je jasný politický důvod.
00:15:56 Ve jménu Páně vpřed!
00:16:00 Ktož jsú boží bojovníci...
00:16:04 Dominuje té půli padesátých let Vávrova husitská trilogie,
00:16:08 což byl opravdu velmi významný reprezentační projekt
00:16:12 nastoupivší moci, která vytvářela
00:16:16 nějaký takový obraz husitského revolučního hnutí,
00:16:20 ke kterému se komunisté nesmírně hlásili,
00:16:24 jím argumentovali svou legitimitu být u moci.
00:16:30 Dalším problémem poválečné kinematografie bylo,
00:16:33 jak barevné filmy promítat, protože domácí kina neměla
00:16:37 dostatečně kvalitní promítací stroje,
00:16:40 aby ten barevný film, když byl promítán,
00:16:43 vyzněl skutečně jako barevný film.
00:16:46 Dokonce při některých příležitostech,
00:16:49 když se promítalo v hodně velkých prostorách,
00:16:52 které normálně třeba nesloužily jako kina,
00:16:55 tak si stěžovali někteří kritici, že třeba při projekci
00:16:58 toho barevného filmu ani nebyly vidět barvy,
00:17:01 že to vypadalo jako projekce černobílého filmu,
00:17:04 což byl samozřejmě problém.
00:17:17 Když už investujeme do té barevné suroviny
00:17:19 a používáme ji třeba po roce 1948 i z nějakých politických důvodů,
00:17:23 tak je potřeba, aby ten výsledek byl i v těch kinech vidět.
00:17:27 Pražské premiéry filmu Jan Roháč z Dubé
00:17:30 v kinu Sevastopol se zúčastnil prezident republiky
00:17:33 doktor Edvard Beneš a členové vlády.
00:17:36 Musíme si taky ale uvědomit, že Jan Roháč z Dubé
00:17:39 byla taková vlaštovka. Potom dlouho nic nebylo,
00:17:42 pokud bychom se dívali na celovečerní hranou tvorbu.
00:17:46 Pak byla jedna scéna v Pytlákově schovance.
00:17:50 A pak vlastně víc se začalo na barevnou surovinu natáčet
00:17:54 až s počátkem 50. let.
00:17:57 Byla tam jakoby trošku mezera a ty roky 1949 a 1950 byly
00:18:00 z toho barevného hlediska trošku slabší.
00:18:03 Bratři!
00:18:05 Útok, který jsme odrazili, je nám důkazem,
00:18:08 že se nemusíme bát ani nepřátelské přesily.
00:18:11 Ten film zůstává zcela v myšlenkovém světě 19. století.
00:18:15 Z té nové doby tam pronikl akcent
00:18:18 na posilování slovanské vzájemnosti,
00:18:21 což byl takový krátký čas poválečný, kdy Stalin chtěl
00:18:26 tohoto prvku při svém osidlování střední Evropy využít.
00:18:31 Ale zároveň tam ještě neproniká
00:18:34 taková ta úplná agitačnost těch filmů,
00:18:38 které vznikly po únoru, takový ten třídní prvek,
00:18:42 který má třeba Vávra ve své husitské trilogii.
00:18:45 Poslední bitva nedá na sebe dlouho čekat.
00:18:48 Bude to boj za vlast, za víru a za svobodu nás všech.
00:18:55 Předvánoční období letošních světových událostí
00:19:00 podepřelo naši velkou naději k usmíření a přátelství
00:19:05 mezi vedoucími národy světa. Můj závěr zní:
00:19:10 Nebude sice všude úplný klid a mír, ale nebude zcela jistě
00:19:15 v dohledné době nějaké velké světové války.
00:19:21 Já jsem poměrně dost vytrpěl. Čekal jsem.
00:19:29 Byl jsem vyloučen ze školy
00:19:32 pro židovský původ původních rodičů.
00:19:35 Čekal jsem transport do koncentračního tábora,
00:19:40 který se odehrál nakonec až začátkem roku 1943.
00:19:45 Žil jsem tedy v těch nenormálních podmínkách
00:19:50 toho věčného ukrývání do zbytku války.
00:19:55 Takže pro mě propukla nesmírná úleva.
00:20:00 Nesmírná radost.
00:20:03 Pro mě byla osobitá ta euforie.
00:20:14 Ta euforie se nesla tím,
00:20:17 že ten český národ je svobodný tím patriotismem,
00:20:22 ale já měl i to, že i já jsem svobodný,
00:20:26 že konečně se nemusím bát.
00:20:33 Nechtěl bych, aby to znělo nadneseně,
00:20:38 ale že vystoupíte z toho stínu té plynové komory.
00:20:48 Najednou máte pocit, že už se vám nic nemůže stát,
00:20:53 což je, myslím, ale smysl lidské svobody.
00:20:58 Je to hloupé,
00:21:00 ale to byla také moje nebo naše soukromá euforie.
00:21:10 To je pak strašná síla, když se spojí něco takového.
00:21:15 Když se to sečte, co by člověk...
00:21:20 Já bych se ubrigádil.
00:21:24 Takže mně hrozilo ubrigádit se k smrti a mít radost.
00:21:33 A ti zkušení starší,
00:21:36 kteří už čuchali tu velkou lest, ti hráči,
00:21:41 my jsme byli oběti, tak těm bylo z toho zle.
00:21:54 Národní podnik Povážské strojírny v Povážské Bystrici vyrábí
00:21:58 nový lidový typ československého motocyklu.
00:22:02 Je to motocykl Manet, který byl středem
00:22:05 zasloužené pozornosti na pražském autosaloně.
00:22:08 V Povážských strojírnách se rozbíhají práce
00:22:11 na prvních velkých sériích nového motocyklu.
00:22:14 Zde se pracuje na montáži motocyklů.
00:22:17 Motocykl Manet má dvoutaktní motor s obsahem 90 kubických centimetrů.
00:22:22 Je velmi lehký, váží jen 55 kilogramů.
00:22:26 Velká část vyrobených motocyklů půjde do ciziny,
00:22:30 kde je o tento opravdu lidový typ velký zájem.
00:22:33 Motorky jsme vyrobili, a tak hurá na projížďku.
00:22:36 Na jak dlouhou? To se dozvíte právě teď.
00:22:42 PÍSEŇ
00:22:44 Moje nová holka je krásná jako sen.
00:22:48 Jedním okem na mě kouká, jsem absolutně okouzlen.
00:22:52 Má krásný tělo a sílu jako bejk.
00:22:56 Když jedu nocí na ní, splní mi každý přání.
00:23:00 Hledám slova, jak to říct, ještě že věřím na zázrak.
00:23:08 Pane Hošťálku, jaká to byla jízda veteránem?
00:23:12 Co vám mám říkat?
00:23:14 Velká dvanáctistovka nebo chopper to není,
00:23:17 ale svezení je na tom docela fajn.
00:23:20 Jaký je Manet 90?
00:23:22 Manet 90. Horší je to s benzinem.
00:23:25 To, na co se jezdí dneska, tak to mu moc nechutná.
00:23:29 Navíc ty přísady, které se do moderních benzinů dávají,
00:23:33 do těchto motorů nepatřily a rozhodně to tomu moc nesvědčí.
00:23:40 Já jsem tento motocykl získal výměnou, je od Ostravy.
00:23:45 Tam jsem se domluvil s pánem, který v tu dobu chtěl zetku.
00:23:50 Já jsem nebyl proti a hlavně mě na tomhle motocyklu zaujalo to,
00:23:55 že je k němu kompletní historie.
00:23:58 Já mám k němu i ten naprosto první technický průkaz,
00:24:01 se kterým se tento motocykl prodával.
00:24:05 Mám dokonce i potvrzení o prvním pojištění na silnici
00:24:10 i o tom, že byl ve své době přestavěn na dvě osoby,
00:24:14 že má na zadním blatníku ten nosič,
00:24:16 na který se montovalo to druhé sedlo.
00:24:19 A navíc hrozně mě vzal takovou tou náhodnou shodou.
00:24:24 Ten motocykl je Manet vyrobený v roce 1949.
00:24:29 Podívejte se na jeho první espézetku.
00:24:33 To vypadá jako neuvěřitelná shoda okolností,
00:24:37 protože jeho první espézetka, pořadové číslo je 1949.
00:24:42 To M znamená Morava
00:24:45 a to ČT není Česká televize, ale Český Těšín.
00:24:49 Zkušební jízdy na novém motocyklu dokázaly,
00:24:52 že slovenskému motoprůmyslu se podařilo vyrobit
00:24:55 hodnotný nový vzor.
00:24:58 Manet dokáže jet až šedesátikilometrovou rychlostí
00:25:01 a spotřebuje necelé dva litry benzinu na sto kilometrů.
00:25:05 Manet je první motocykl,
00:25:07 který zkonstruovali a vyrobili na Slovensku.
00:25:10 A vydařil se výborně.
00:25:13 Jeden z důvodů, proč vlastně veřejnost
00:25:16 v té době měla Manet za motocykl s dětskými chybami,
00:25:21 byl v tom, že on se narodil do hrozně tvrdé konkurence.
00:25:26 Jawa i Zetka, to byly fabriky s dlouholetou tradicí.
00:25:31 Obě dvě to byly zbrojovky a obě dvě byly naprosto perfektní.
00:25:36 Janečkovy jawácké motocykly,
00:25:39 ty byly proslulé svou levnou výrobou, ale přitom kvalitní.
00:25:44 Zetky, ty naopak byly proslulé tím, že byly nesmírně kvalitní.
00:25:49 O zetkách se vždycky říkalo,
00:25:51 že to jsou motorky do tvrdých podmínek, do hor.
00:25:55 Do této konkurence se narodil motocykl,
00:25:59 který byl naprostý začátečník.
00:26:16 Toto je motor z maneta.
00:26:20 My máme tu krásnou možnost vidět ho tady v řezu.
00:26:25 Tady vidíte uspořádání dvou pístů,
00:26:29 přičemž ten první píst tady řídí výfuk.
00:26:33 Tady ta spálená směs uniká do výfukového kanálu,
00:26:38 zatímco ten zadní píst řídí sání.
00:26:42 Víte, dnešním pohledem manet,
00:26:46 to je nostalgická vzpomínka na padesátá léta.
00:26:51 Je to motocykl, na kterém se moc nesvezete,
00:26:55 protože ve skutečnosti, vezmete-li si stadionského mopeda
00:27:00 dvaadvacítku, tak bude stejně rychlý, možná vás i předjede.
00:27:06 Manet je pomalý, on si příjemně vrní.
00:27:10 Je mu tak skoro jedno, jestli jedete na půl plynu nebo na plný.
00:27:15 Jede to pořád stejně.
00:27:17 Ale mezi námi když je hezké nedělní odpoledne,
00:27:20 máte dost času, tak proč ne?
00:27:30 I takový byl rok 1947.
00:27:32 Příště se například rozhýbeme v rytmu swingové hudby.
00:27:36 To už ale bude rok 1948. Do té doby se mějte krásně.
00:27:58 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2013
Obnova republiky v takzvané dvouletce, první československý barevný film Jan Roháč z Dubé nebo výroba motocyklu Manet. I tím žili lidé v roce 1947
V Retru usedneme za řídítka někdejší motorky Manet a proženeme se s ní po současných silnicích. Pak se posadíme do kina, kde vzruch způsobuje celovečerní film v barvě. Podíváme se také, jak mohly vypadat poválečné poštovní známky. A Valtr Komárek promluví o zneužité euforii.
