Retro

Díly
Retrogalerie
Retro v médiích

Kina a videopůjčovny

Sobota 11. 5. 2019 na ČT24

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:19 Ani v porevoluční euforii nezapomínali lidé chodit na filmy.

00:00:23 Ty v té době trhaly nejrůznější rekordy.

00:00:26 Ze světa k nám sem do republiky proudily

00:00:29 na nejrůznějších nosičích snímky nejrůznějších žánrů.

00:00:32 Ani domácí producenti v té době nezaháleli.

00:00:36 A právě o tom bude dnešní Retro.

00:00:39 My jsme dosahovali lepších výsledků s českým filmem,

00:00:42 než byly americké bomby.

00:00:44 Filmař najednou se měl chovat jako švec,

00:00:47 který ušije pár bot, přinese je na trh a snaží se je prodat.

00:00:54 Tak se v té době koukalo opravdu na všechno, na filmy,

00:00:57 o které by dneska nikdo ani nezakopl.

00:01:02 Dokonce byly situace, kdy pracovníci, kteří půjčovali,

00:01:06 chodili do bytů, kde zapojovali přehrávače apod.

00:01:10 Na začátku 90. let bylo v Praze zhruba osmdesát kin

00:01:14 a dneska těch malých jednosálových je zhruba deset.

00:01:22 Chtěli jsme zachovat aspoň jedno kino díky památce dědečka.

00:01:31 Tak jako se po revoluci mohutně rozjelo podnikání,

00:01:34 neminulo ani filmovou branži. Dokonce se ihned našli odvážlivci,

00:01:38 kteří byli ochotni do filmu investovat peníze.

00:01:45 Po roce 1990 najednou vyvstala otázka,

00:01:49 kdo to je filmový producent, protože v Československu

00:01:52 ve státní monopolní kinematografii existoval výrobce, tj. stát.

00:01:59 Najednou tady byli podnikatelé, kteří vyráběli filmy.

00:02:04 Zpočátku, což je docela pozoruhodná okolnost

00:02:08 a možná docela příznačná pro české moderní dějiny,

00:02:12 ty filmy vznikaly mimo rámec zákona.

00:02:16 Kinematografie byla pořád ještě státně-monopolní

00:02:20 podle Benešova znárodňovacího dekretu,

00:02:23 ale už se vyráběly filmy privátně. Byl to zkrátka byznys.

00:02:27 Kluci, držte se, já ho shodím.

00:02:33 Co je to za prase, ten šofér? Nechám ho zavřít, až zčerná.

00:02:43 Odpovězte na střelbu.

00:02:45 My jsme ze začátku vůbec nevěděli, jak to máme udělat.

00:02:49 Nevěděli jsme, kde máme sehnat ty tanky,

00:02:54 jak je někam dopravit.

00:02:56 Všichni nebyli ochotni nám pomáhat,

00:02:58 ale pak naštěstí ta armáda nám pomohla.

00:03:01 Celé jsme se to za pochodu učili, jak se film dělá soukromě.

00:03:05 Dopadlo to velmi dobře. Ten film se úspěšně dotočil.

00:03:09 Úspěšně se distribuoval. Všichni jsme z toho byli nadšeni.

00:03:14 Po Tankovém praporu přišla další nabídka.

00:03:18 Tentokrát byla od Filmového studia Barrandov.

00:03:21 To byli Černí baroni. Už to bylo trošku jednodušší

00:03:24 než Tankový prapor, už jsme řadu věcí věděli.

00:03:27 Už se ta situace trošku uklidnila. Už nikdo neměl snad tendenci

00:03:32 podávat trestní oznámení kvůli porušování Benešových dekretů.

00:03:37 Hurá! Automaty, gulomety a tak sme tých bolševikov bili.

00:03:47 Čo to tárám? Fašistov jsme bili.

00:03:52 Jednoho dne mě oslovil mladíček, který se jmenoval Honza Hřebejk.

00:04:06 Já jsem trošku samozřejmě váhal, protože šlo o muzikál.

00:04:10 Já jsem věděl, že muzikál tady dlouho nebyl

00:04:13 a že má šanci dosáhnout nějaké návštěvnosti,

00:04:16 ale zase muzikál je drahý. Skutečně to měli dobře připravené,

00:04:20 že jsem moc dlouho neváhal a řekl jsem: Jdeme do toho.

00:04:25 Jednou mi fotr povídá, zůstali jsme už sami dva,

00:04:30 že si chce začít taky trochu žít.

00:04:34 Tak jsem si vzal úvěr a řekl jsem někomu,

00:04:36 že platím třeba polovinu filmu z úvěru,

00:04:40 tak si myslel, že jsem blázen, ale nicméně byl to takový argument,

00:04:44 že jsem ty lidi spíš přesvědčil.

00:04:47 Na Šakalí léta jsem si také bral úvěr.

00:04:50 To je hodinová masáž s koupelí a se vším.

00:04:55 Jak s koupelí? Však já se nepotřebuji koupat.

00:04:59 Já jsem se koupal v sobotu.

00:05:01 Od filmu Dědictví mě všichni zrazovali.

00:05:06 To spojení Věry Chytilové s komedií se každému nezdálo.

00:05:10 Spousta lidí mě od toho zrazovala.

00:05:18 -Doktorka?
-Co je?

00:05:20 Plastický chirurg.

00:05:22 Když chce třeba někdo zmenšit nos.

00:05:27 -Promiňte.
-Co? Jak zmenšit nos?

00:05:32 Co by to bylo za chlapa bez pořádného frňáku?

00:05:35 Ten film byl přijat velmi rozpačitě.

00:05:39 O kritice ani nemluvím.

00:05:42 Ta byla úplně nenávistně naladěná vůči Chytilové.

00:05:45 I kolegové filmaři ten film odsuzovali.

00:05:49 Režisérka Věra Chytilová obsadila do této komedie

00:05:52 také další hvězdy, například Karla Gotta a Leoše Suchařípu,

00:05:56 což trochu předem zajišťuje divácký úspěch.

00:05:59 Inu, na nejistý projekt teď už filmaři peníze opravdu neseženou.

00:06:05 Trvalo třeba deset let a ti kolegové,

00:06:07 kteří ten film neměli rádi a kritizovali,

00:06:10 tak mi najednou začali říkat, že se ten film nějak usadil

00:06:14 a že vlastně je dobrý, ale bylo to až po letech.

00:06:18 Je to zvláštní.

00:06:21 Ten film nese takovou stopu té doby,

00:06:24 o které ani ona nevěděla, když ten film točila,

00:06:27 kterou jsme my v té chvíli neviděli

00:06:29 a která vznikla až v čase.

00:06:31 Je to film, který zestárl tak,

00:06:34 že dneska jeho dokumentární hodnota o duchu doby je vysoká.

00:06:42 -Vy jste Louka František?
-Ano.

00:06:45 -Jste otec tady toho dítěte?
-Jak otec?

00:06:49 Podívejte se, máme dole v sanitce tu starou paní, co u ní byl.

00:06:53 Má záchvat, říkala, že si ho máte teda převzít.

00:06:56 Tady má věci.

00:06:58 Ale počkejte! Já jsem jenom vzdálený otec.

00:07:01 -Chci říci nevlastní.
-To nám je jedno.

00:07:04 To si vyřiďte v rodině. Jo a říkala,

00:07:07 že dokud bude v nemocnici, kluk má být u vás.

00:07:10 Jednou za mnou přišel Honza Svěrák s nabídkou,

00:07:14 abychom s ním udělali film Kolja.

00:07:18 Já jsem si přečetl scénář, který byl nádherný.

00:07:22 Tam bylo to, co většině filmů chybí.

00:07:26 Co tam bylo, bylo absolutně pochopitelné.

00:07:28 Tak pojď! Přece tady nebudeš stát.

00:07:32 Pojď dovnitř!

00:07:34 Hlavní hodnotou 90. let v české kinematografii je to,

00:07:38 že česká kinematografie tu dekádu přežila.

00:07:42 Na konci! Na konci držet! Na konci!

00:07:45 Pusť to!

00:07:48 -Kam se má Kolja koukat?
-Na ptáka.

00:07:52 Nástup mladé generace producentů

00:07:56 byl asi tou dlouhodobě nejvýznamnější hodnotou.

00:08:06 První státním monopolem neřízený film u nás po roce 1990

00:08:10 byl Tankový prapor v režii Víta Olmera.

00:08:13 Martine, jak a za jakých podmínek to všecko vznikalo tehdy?

00:08:21 Podmínky byly přetěžké, protože v tu dobu pořád platil

00:08:24 stále ještě Benešův dekret, že kinematografie bude státní

00:08:27 a nic jiného. Mě v tu dobu připadalo

00:08:30 jako úplně paradoxní, že by snad to mohlo držet dál,

00:08:33 když se zhroutila nadvláda strany a já nevím co všechno,

00:08:37 že by i toto vydrželo, tak jsme se to snažili otestovat,

00:08:40 což se nám povedlo, ale přesto i po dobu tvorby

00:08:44 toho filmu byly takové nápady, že nám Barrandov nepůjčí kostýmy,

00:08:48 že nám nepůjčí kamery, jeli jsme si je hned půjčit do Mnichova.

00:08:52 Byly takové překážky... Ještě že se našli lidé,

00:08:55 kteří si mysleli, že tímto nám zabrání

00:08:57 natočit první soukromý film, ale nakonec se dílo podařilo.

00:09:00 Ještě do poslední chvíle jsme se báli,

00:09:03 protože nám vyhrožovali soudem, že překračujeme

00:09:06 tento doposud platný Benešův dekret.

00:09:09 V podstatě to, že to bylo zakázané

00:09:12 a že o tom pořád psaly noviny, já jsem je u toho nechával.

00:09:15 Já jsem říkal: To bude hrozné. Všechny nás zavřou.

00:09:18 To tomu udělalo neskutečnou reklamu

00:09:20 a ta očekávání stoupala do hvězdných výšin.

00:09:23 To už se nikdy nezopakuje.

00:09:25 Později se ukázalo, že návštěvnost překonala všechny rekordy,

00:09:29 že to viděly přes tři miliony lidí během jednoho roku.

00:09:33 Takový film už nikdy nebude.

00:09:35 Čeho byste si tak nějak u své dívky cenili nejvíc?

00:09:38 No...

00:09:41 -No. Tady.
-Kozy.

00:09:46 Jak se tehdy ten film financoval?

00:09:50 To už je na hony vzdálené tomu, jak se financují filmy dnes.

00:09:55 Kapitalismus začínal. Ochota bank do toho dát peníze,

00:09:59 zvlášť když to bylo celé ilegální, byla nulová,

00:10:03 takže se to financovalo jen ze soukromých zdrojů.

00:10:06 V tu dobu už Bonton existoval a disponoval jakýmsi kapitálem,

00:10:10 ovšem zdaleka ne dostačujícím pro ten film.

00:10:14 Ty náklady byly proti dnešku samozřejmě podstatně menší,

00:10:18 ale pořád přesahovaly možnosti malé začínající firmičky.

00:10:22 Většinou se to financovalo z půjček soukromých osob.

00:10:27 Já si vzpomínám na takovou noc, kdy jsme seděli, prachy nebyly,

00:10:32 došly a už se začalo natáčet, to se pravděpodobně děje

00:10:36 u každého filmu, ale seděli jsme a říkali jsme si,

00:10:40 kde to teď vezmeme.

00:10:42 Už jsme nevěděli, kam jít. Tehdy náš ředitel říkal:

00:10:45 Tak já do toho zastavuji svůj vlastní dům.

00:10:48 A ti, co seděli kolem, tak také zastavili majetek,

00:10:51 takže pak se tato historka v Americe líbila,

00:10:54 když jsme jim o tom vyprávěli, protože to značí,

00:10:57 že jsme do toho šli skutečně na dřeň,

00:11:00 do toho posledního rizika,

00:11:02 že bychom se stěhovali pod most, kdyby to nevyšlo.

00:11:04 Jak je to možné?

00:11:16 Hned zpočátku 90. let začaly vznikat videopůjčovny

00:11:19 a do republiky proudit zahraniční filmy nejrůznějších žánrů.

00:11:22 Člověk si tak konečně mohl půjčit i ty snímky,

00:11:25 o kterých do té doby jenom slyšel.

00:11:28 Což o to, výběr byl veliký, ale množství ještě neznamenalo kvalitu.

00:11:32 Neděle 15. březen. Jdeme na ostravskou burzu.

00:11:36 Kriminální policie. Prosím vás, ukažte mi občanský průkaz, ano?

00:11:40 -Proč?
-Protože tady prodáváte kazety.

00:11:43 -To jsou moje kazety.
-Já vám to neberu.

00:11:46 Já vám ty kazety neberu, vážený pane.

00:11:49 V roce 1990 byl ještě stoprocentní pirátský trh.

00:11:53 To znamená, že to byly filmy na burzách a na inzerátech apod.,

00:12:02 ale v roce 1991 už přichází velmi vážná společnost

00:12:05 Warner Home Video a sedm dalších, vedlejších společností,

00:12:10 z nichž například společnost Lucerna Film nám pomohla nejvíc,

00:12:16 respektive firmě Minar Video, protože dávala filmy na splátky.

00:12:28 8. února 1992 jsme otevřeli první videopůjčovnu

00:12:36 s 85 tituly na VHS na 24 metrech čtverečních

00:12:39 v kočárkárně na sídlišti v Bohnicích.

00:12:42 Tam začíná naše kariéra majitelů videopůjčoven.

00:12:49 Tu první půjčovnu jsme měli jako vedlejšák.

00:12:54 Všichni jsme ještě pracovali v zaměstnání.

00:12:57 Odpoledne jsme chodili, protože samozřejmě byly

00:13:00 omezené finanční prostředky, takže jsme byli rádi,

00:13:03 že jsme všechno dali do kazet, do zboží, rozjeli jsme to.

00:13:07 Obsluhovali jsme sami.

00:13:09 Stručně pro ty, kteří nevědí, oč jde.

00:13:12 Tento přístroj funguje jako magnetofon.

00:13:15 Současně se zvukem však zaznamenává i obraz.

00:13:18 Pak můžete prostřednictvím této kazety,

00:13:22 kterou zasunete dovnitř, je to podobné jako u magnetofonu,

00:13:26 zaznamenávat libovolný televizní pořad.

00:13:29 V tom prvním roce, v letech 1991 a 1992,

00:13:33 byly situace, kdy přišli lidé a chtěli si půjčit přehrávač,

00:13:37 protože by si chtěli udělat nějaký hezčí večer,

00:13:42 ale přehrávač buď neměli, nebo přesně nevěděli,

00:13:46 jak se pracuje s kazetou. Dokonce byly situace,

00:13:50 kdy pracovníci, kteří půjčovali, chodili do bytů,

00:13:53 kde zapojovali přehrávače a podobně.

00:13:56 -Co tady hledáte?
-Chtěla bych vidět něco,

00:13:59 co jsem neviděla nebo na co jsem nestačila jít do kina.

00:14:01 Většinu filmů už jsem viděl a nejsou to takové filmy,

00:14:04 které bych musel vidět víckrát.

00:14:07 Co hledám? Hezké české filmy hledám.

00:14:09 Ze začátku si lidé půjčovali filmy, které znali, Rambo, Rocky apod.

00:14:14 U premiérových titulů nebo i titulů,

00:14:18 které třeba ani neběžely v kinech, bylo dobré ten film znát

00:14:22 a doporučit nebo i třeba nedoporučit,

00:14:25 protože přístup k zákazníkům byl trochu jiný.

00:14:28 Nebylo to vnutit film za každou cenu,

00:14:31 což se nám nakonec ukázalo jako správná cesta.

00:14:37 V určité době let 1991 až 1996 nebo 1997

00:14:43 v podstatě ti lidé chtěli všechno, protože nic nebylo.

00:14:53 Oni neznali horory, neznali erotické filmy.

00:14:58 Neznali některé opravdu kvalitní věci,

00:15:03 které tady Česká televize nedávala.

00:15:10 V prvopočátku byl tzv. pultový prodej.

00:15:14 To znamená, že se půjčovalo za pultem,

00:15:18 a ten pracovník, co obsluhoval, za sebou z regálů vybíral filmy,

00:15:23 žánry příkladně, ten žánr nabídl a ten člověk,

00:15:28 který přišel, zákazník, si automaticky vybral.

00:15:34 4. února 1994, kdy jsme otvírali tuto půjčovnu,

00:15:38 kde teď jsme, nová byla v tom,

00:15:42 že my jsme přišli z plochy 24 metrů čtverečních

00:15:45 na plochu 120 metrů čtverečních pouze prodejní plochy.

00:15:48 Nové to bylo v tom, že zákazník měl možnost

00:15:53 si každý ten film vzít do ruky a podívat se, co to je,

00:15:58 ohmatat si ho, vybrat si podle žánru

00:16:02 a měl ten komfort, že ho nikdo nerušil,

00:16:05 když nechtěl, a mohl si vybírat třeba hodinu.

00:16:08 Pro zákazníky to bylo něco nového.

00:16:10 Přirovnal bych to ke vzniku velkých supermarketů.

00:16:17 Kazety jsme pořizovali kolem osmi set.

00:16:20 Konkrétně u Warner Home Video to bylo 830 korun s tím,

00:16:25 že jedna zápůjčka stála dvacet pět korun.

00:16:30 To znamená, že třicet lidí si muselo půjčit daný titul,

00:16:35 aby byla kazeta takzvaně splacená.

00:16:55 Nedávno zrovna jsem potkal pána a on mi říká:

00:16:58 Já vás znám. Já vás znám už dvacet let.

00:17:01 Já na něj koukám jako blázen a on vysvětluje přítelkyni:

00:17:05 To je pán, ke kterému jsem chodil do půjčovny v Bohnicích,

00:17:09 když jsme tam bydleli.

00:17:11 Já říkám: Kolik vám bylo v té době? Osm.

00:17:18 Praha zažila dnes večer nevídanou show

00:17:20 spojenou s premiérou prvního filmu natočeného mimo monopol

00:17:23 Československého státního filmu. Akciová společnost Bonton dnes

00:17:27 za účasti autora románové předlohy Josefa Škvoreckého

00:17:30 uvedla na plátna kin Tankový prapor.

00:17:34 Ta premiéra tehdy byla na tu dobu, ale i na dnešní dobu bombastická.

00:17:40 Premiéra byla gigantická, bombastická.

00:17:43 Není možné ji zopakovat. Možná že by se někde našly

00:17:47 nějaké peníze, ale pochybuji, z důvodu toho,

00:17:50 že by úřady nepovolily okupovat Příkopy a postavit tam zákopy

00:17:54 a vojáci se samopaly by stříleli do vzduchu

00:17:57 a helikoptéra, ještě k tomu ruská, by přilétla před Kongresové centrum

00:18:01 a přistála tam před vchodem do Kongresového centra,

00:18:04 to vám dnes letecká inspekce nepovolí.

00:18:07 Ta doba byla poměrně liberální a takové věci se daly dělat.

00:18:10 Ty náklady z dnešního pohledu byly jakoby menší, nicméně veliké.

00:18:14 Tak jsme si říkali, jednou děláme soukromý film,

00:18:18 tak ukážeme, jak se to dělá.

00:18:20 Jinak v 90. letech byla ta atmosféra jiná.

00:18:25 Na jedné straně tam bylo obrovské nadšení lidí,

00:18:29 kteří chtěli komunismus definitivně zaválcovat do země.

00:18:32 To jsme byli my. Pak se k tomu přichomýtla

00:18:35 spousta lidí, kteří nám film měli sponzorovat,

00:18:39 ale nikdy ty peníze nedali. Byl v tom takový chaos.

00:18:44 Standardní bankovní operace nefungovaly.

00:18:48 Bylo těžké to dodělat, ale podařilo se.

00:18:55 V rámci restituce se řada kin vrátila svým původním majitelům.

00:18:58 Mnozí z podnikatelů z nich udělali kanceláře, ubytovny, skladiště,

00:19:02 herny nebo kasina, a tak těm, kteří mířili za filmem,

00:19:06 nezbývalo nic jiného než navštívit vícesálová kina

00:19:10 nebo nově vznikající multiplexy.

00:19:18 V Praze došlo během prvních let po převratu

00:19:23 k docela fantastickému jevu.

00:19:29 To byla ztráta tradičních kin jako kulturních míst,

00:19:33 protože ta kina nebyla jenom centrem zábavy,

00:19:38 ale bylo to i místo setkávání.

00:19:42 Václavské náměstí v té době fungovalo jako jeden multiplex.

00:19:47 Tam by bylo možné jít z kina do kina,

00:19:51 přejít přes ulici a jít na další film.

00:19:55 A přitom ta kina v sobě ještě měla atmosféru lepších časů,

00:20:00 aspoň některá ta kina. Některá kina začala mizet.

00:20:18 My stojíme před vchodem do bývalého kina Flora,

00:20:24 což byl krásný vchod a nádherný vevnitř secesní interiér.

00:20:28 Bohužel toto kino jako většina kin v 90. letech zaniklo.

00:20:33 Já jsem právě v té době jakožto stálý návštěvník kin

00:20:38 a velký přítel malých kin jsem začal dělat

00:20:42 takový fotografický cyklus, kdy jsem chtěl zmapovat

00:20:46 právě mizení těchto kin. Připravil jsem velikou plachtu,

00:20:51 kde byla ta kina vložena do bývalého programu pražských kin.

00:20:57 Zajímalo mě, jaký osud ta kina mají nyní.

00:21:02 Zjistil jsem, že ve spoustě kin vznikaly kulečníky.

00:21:07 Byly tam třeba takové speciality jako second hand

00:21:12 nebo různé disko kluby a podobně.

00:21:20 My jsme se rozhodli s bratrem, že to kino zachováme,

00:21:25 protože u ostatních kin už jsme byli rozhodnuti,

00:21:30 že je pronajmeme k jiným účelům nebo dokonce prodáme.

00:21:38 Provozování kina jako takového, to je prakticky o sponzorství.

00:21:43 Naprosto nic to nevynáší, spíš naopak musíte ho dotovat

00:21:48 z jiných příjmů, které máte.

00:21:52 Takže jsme chtěli aspoň jedno kino zachovat

00:21:58 díky památce dědečka. To bylo toto kino,

00:22:03 které patřilo původně mojí mamince,

00:22:08 protože dědeček jí ho daroval k jejím narozeninám.

00:22:26 Síť kin u nás byla historicky nesmírně hustá, nesmyslně.

00:22:30 Pak jsme vstoupili do tržního prostředí

00:22:34 a to ukázalo, že kin je moc, že se nemohou uživit.

00:22:39 Zase je to přirozený vývoj. Další revoluce byly multiplexy.

00:22:47 Ona ta kina, upřímně řečeno, neměla šanci, aby se uživila.

00:22:50 To nebylo možné bez nějakých dotací nebo podpory obcí.

00:22:56 Řada kin se skutečně uživit nemohla.

00:23:04 Tohle bývalo kino Slavia, což bylo jedno z mých oblíbených

00:23:07 vinohradských kin, protože jsem Vinohraďák,

00:23:10 takže kromě kina Květen, kina Illusion a kina Varšava

00:23:14 jsem rád chodil do kina Slavie.

00:23:16 Hlavně jsme tam chodili se školou a s družinou.

00:23:19 Tam stály tenkrát lístky korunu

00:23:21 nebo i padesát haléřů do první řady.

00:23:24 Dneska je z toho, jak vidíte, billiard klub.

00:23:28 Jedno z dalších kin, které skončilo.

00:23:33 Zdevastované kino nám předali, kino Slavii v Řipské ulici,

00:23:38 kde skutečně Filmový podnik hlavního města Prahy

00:23:42 pod vedením pana Maříka nám to kino vrátil naprosto zdevastované,

00:23:47 takže jsme se rozhodli, že z toho kina uděláme

00:23:52 cosi lukrativního, co by nám přineslo nějaký zisk,

00:23:56 abychom ty jiné objekty mohli také trošku zrekonstruovat.

00:24:07 Aero je posledním provozuschopným kinem na území Prahy 3.

00:24:10 Jeho nový program slibuje,

00:24:12 že se stane vyhledávaným místem zejména pro náročnější diváky.

00:24:15 My bychom rádi právě občerstvili toto kino několika způsoby.

00:24:21 Program bude složen z programu filmového klubu

00:24:24 a z programu komerčních filmů, které bychom chtěli

00:24:27 mírně cenzurovat, a chtěli bychom promítat kvalitní komerční filmy.

00:24:36 Nicméně po dvou měsících oprav jsme to kino otevřeli.

00:24:40 Začali jsme asi šťastně tím programem,

00:24:43 že jsme kombinovali nejenom film zpočátku,

00:24:46 ale i divadlo, ale hlavně velmi brzo

00:24:49 během prvních tří měsíců jsme se zaměřili výhradně

00:24:52 na artové filmy, artovou produkci. Stalo se, že během pár let

00:24:55 se z kina Aero stalo nějakým způsobem kultovní místo.

00:24:59 Hodně k tomu přispěl bar, lidé mohli pít v sálech.

00:25:01 Byli jsme první průkopníci toho volnějšího způsobu.

00:25:09 Osm kinosálů v jedné budově. To je Galaxie v Praze 4 Hájích.

00:25:13 Projekce začínají postupně od půl jedenácté dopoledne.

00:25:16 Poslední dvě představení pak ve tři čtvrtě na deset večer.

00:25:21 Do Galaxie se najednou vejde 1 126 milovníků stříbrného plátna.

00:25:26 Naučili se tady lidi chodit do kina a ne na film, jak byli dřív zvyklí.

00:25:32 Přišli do kina, film byl vyprodaný, tak půjdeme na něco jiného.

00:25:36 Naučili se tady jíst popcorn v kině

00:25:40 a pít limonády u filmu jako v Americe.

00:25:44 Po ekonomické stránce má multikinu pomoci příjem z doplňkových služeb.

00:25:48 V Galaxii je kavárna, dva bary, připravuje se zmrzlinové centrum.

00:25:57 Tady byl vchod do promítací kabiny největšího sálu multikina Galaxie.

00:26:02 Toto je největší sál, který v tom multikině byl.

00:26:07 Měl 485 míst. Zůstalo tady po stěnách obložení.

00:26:14 Největší sál pojme 467 diváků.

00:26:20 V této stěně byla promítací okénka, zhruba v tomto prostoru.

00:26:24 Na stěně jsou bezpečnostní světla, která muselo mít každé kino.

00:26:29 To je ještě původní.

00:26:34 Tady jsou vidět ještě zbytky původního plátna,

00:26:38 v podstatě část, to plátno je tady pověšené celé, jak bylo.

00:26:47 Tady je srdce kina, promítací kabina,

00:26:51 kde jsem strávil dva roky, hezké dva roky,

00:26:55 ještě dobu, kdy lidé chodili do kina.

00:26:59 Dva projektory, diaprojektor.

00:27:03 Tady ještě v této části byly dveře, kde byla přípravna na filmy,

00:27:08 trezory na skladování filmů.

00:27:11 Pocit? Byly to krásně strávené roky.

00:27:15 Bylo to první multikino ve východní Evropě.

00:27:20 Člověk byl u něčeho, co se zrodilo, co začínalo.

00:27:24 Bylo to první a bylo to úspěšné.

00:27:36 Jaký jste vy typ diváka?

00:27:38 Sledujete raději filmy v malém artovém kině,

00:27:40 velkém multiplexu nebo v pohodlí domova u počítače?

00:27:44 Napište nám o tom na www.retromanie.cz

00:27:47 nebo na náš Facebook. Mějte se hezky.

00:28:03 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2012

10 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly316

Následující díl

Filmy, které byly dříve stěží na černém trhu, videopůjčovny skoro na každém druhém rohu a nakonec i multikina. Dívejte se, jak se po Listopadu 1989 změnili filmoví fanoušci

Obsah dílu

Rozhovor s Martinem Kratochvílem I.

Rozhovor s Martinem Kratochvílem II.

Ani v porevoluční euforii nezapomínali lidé chodit na filmy. Ty v té době trhaly rekordy. Ze světa k nám proudily snímky nejrůznějších žánrů a ani domácí producenti v té době nezaháleli. Tak jako se po revoluci mohutně rozjelo podnikání, neminulo ani filmovou branži. Dokonce se ihned našli odvážlivci, kteří byli ochotni do filmu investovat peníze.

Sledujete české filmy?

14 % 44 hl. Chodím na ně do multiplexů 13 % 40 hl. Chodím na ně do malých kin 11 % 34 hl. Kupuji si je na DVD 32 % 99 hl. Počkám si na jejich vysílání v televizi 17 % 53 hl. Dostávám se k nim jinak 13 % 39 hl. Nebaví mě nebo nezajímají Celkem 309 hlasů

Retro

Kina a videopůjčovny

Obsah dílu

Filmoví producenti

Rozhovor s Martinem Kratochvílem I.

Trh se zahraničními filmy

Rozhovor s Martinem Kratochvílem II.

Multiplexy a vícesálová kina

Sledujete české filmy?