Nenápadná budova ukrývá poklady zanikajících řemesel i pohnutých lidských osudů (2008). Připravili M. Švihálek a J. Bařinka
Nenápadná budova ukrývá poklady zanikajících řemesel i pohnutých lidských osudů.
Vizovická pekárna
Pondělí 8. 1. 2024 po půlnoci na ČT art
Přehrát
00:00:24 Tento dům postavil asi před 100 lety můj pradědeček František Hala.
00:00:29 V původní podobě zde bylo jenom přízemí.
00:00:35 Tady byl obchod.
00:00:37 V části, kde je toto okno, byla pekárna.
00:00:42 Pradědeček ji postavil jako jednu z 1. parních pekáren.
00:00:48 Poznatky načerpal ve Vídni, kde byl jako tovaryš na "zkušené“.
00:00:53 Jedna z věcí, které pamatují počátek domu,
00:00:56 jsou tato klepadla ve tvaru lvích hlav.
00:01:01 Občas se nám v noci stává, že některého kolemjdoucího to zaujme,
00:01:06 a takto nás vzbudí.
00:01:20 Jedná se o pekařskou parní pec.
00:01:25 Jsme v části, kde se vyráběla pára a kde se topilo.
00:01:29 V další části se peklo.
00:01:38 Pekařská část měla 3 patra.
00:01:41 V 1. patře s nejvyšší teplotou se s výrobky - hlavně s chlebem -
00:01:47 začínalo.
00:01:48 Pak se posunuly do dalšího patra, kde se dopekly.
00:01:52 V posledním patře se celá výroba ukončovala.
00:02:02 Každý starší člověk rád vzpomíná, co krásného v dětství prožil.
00:02:09 Já jsem měl dětství opravdu krásné: skládalo se pece, pečení figurek,
00:02:17 výroba figurek z ovoce apod.
00:02:23 Jsem vyučený pekař, můj otec byl vyučený pekař,
00:02:27 děd, praděd, šest mých předků - všichni Halové byli samí pekaři.
00:02:35 První pekař se jmenoval Pavel Hala a začal pekařit roku 1775.
00:02:46 U pekařiny jsme zůstali až dodnes.
00:02:51 Máme rodinou kroniku, kde je schéma našeho rodu.
00:02:57 Pekařský rod Halů trvá od r. 1775, kdy začal jako první pekařit P. Hala.
00:03:49 Bydlíme tu 50 roků.
00:03:53 Chodili jsme zde do pekárny.
00:03:56 Býval tu moc dobrý chleba, rohlíky. Všechno dobře pekli.
00:04:01 Úcta k chlebu byla u nás vždy. Vedli nás k ní rodiče.
00:04:07 Když mi jako dítěti spadl krajíček, musel jsem ho zvednout, oprášit
00:04:12 a políbit, protože to bylo jídlo, boží dar.
00:04:16 Chleba musel být vždy přikrytý na čistém ubrousku,
00:04:22 nesměl se položit spodkem nahoru, to prý přinášelo do domu smůlu.
00:04:29 Já jsem z osmi dětí.
00:04:31 My jsme čerstvý chleba nikdy nesměli jíst.
00:04:36 Když už jsem si mohla ukrojit, měla jsem čerstvý chleba moc ráda.
00:04:41 Chutnal mi.
00:04:43 Teď je chlebů hodně.
00:04:45 Ve Vizovicích byly asi 4 pekárny.
00:04:49 Nejlepší ale byla Halova pekárna, protože nejen pekla dobrý chleba,
00:04:55 ale i žila.
00:04:58 Žila dobrým duchem manželů Halových.
00:05:03 Z rodinné kroniky Dušana Haly:
00:05:06 Maminka mi řekla:
00:05:07 "Toto je naše nová služebná.“
00:05:10 Já tehdy ještě netušil, že to bude moje manželka.
00:05:13 Naše námluvy začaly u pece. První polibky, první objímání.
00:05:18 Julie bydlela na palandě ve světničce.
00:05:22 Moje cesta k ní byla v noci velmi neschůdná.
00:05:25 Ale vše se dá překonat.
00:05:29 Dnes se už ta cesta, kudy chodil dědeček za babičkou,
00:05:33 dá jen těžko rekonstruovat,
00:05:35 protože od té doby, proběhlo několik rekonstrukcí.
00:05:38 Dá se předpokládat, že když mluvil o okně,
00:05:41 které vysazoval, jednalo se o tamto okno.
00:05:44 To s těmi malými tabulkami.
00:05:48 Když pak odcházel, sjížděl asi po některém ze sloupků,
00:05:52 které tehdy vypadaly patrně jinak.
00:05:55 Byly pravděpodobně z kovu.
00:06:03 Za 2. světové války měli děda s babičkou doma
00:06:08 ze 3 dětí už jen nejmladšího Dušana.
00:06:12 Nebylo mu ani 20 let, když přišla Julinka do tohoto domu.
00:06:18 Brzy se do sebe zamilovali a nakonec se vzali.
00:06:22 Moje teta byla nejen hezká, ale i pracovitá, laskavá,
00:06:29 ochotná poskytnout pomoc komukoliv, kdo ji potřeboval.
00:06:34 Opravdu moc dobrý člověk.
00:06:37 Uměla ušít, upéct, uvařit, nikomu neřekla ne
00:06:43 a opravdu bylo hrozně hodná.
00:06:47 Byla duší domu po několik desetiletí.
00:06:52 Potom spolu měli 3 děti.
00:06:55 2 starší se narodily ještě za 2 světové války.
00:07:00 Můj bratranec Jirka, sestřenice Svaťa.
00:07:04 Až v r. 1955 nejmladší Darja.
00:07:18 Na strýčka vzpomínám jen v dobrém, protože když jsme sem přišli,
00:07:23 vždycky nás přivítal a teta Julinka připravila pohoštění.
00:07:30 Rád vzpomínám na pekárnu, na tento dům, kde jsem prožil mládí
00:07:34 a hodně krásných věcí.
00:07:37 Strýček hrál na harmoniku, hrál lidové písně,
00:07:41 a my jsme s Jirkou hráli jazzovou muziku.
00:07:59 Dětství v domě bylo pěkné už proto, že charakter domu je tajemný,
00:08:05 je tady hodně prostoru, zákoutí a starých věcí.
00:08:10 V dětství jsme si často hrávali na půdě,
00:08:14 protože tam byly věci z pekárny.
00:08:18 Pamatuji si, že klíčovou úlohu v našich hrách hrála máselnice.
00:08:23 Moc logiky v tom nebylo, ale když někdo do máselnice tloukl,
00:08:27 všichni ostatní museli přiběhnout.
00:09:11 Je tady pekárna a tradice, takže jsem si nikdy nepřipadala
00:09:15 jako majitelka domu.
00:09:16 Už jen proto, že to vnímám jako moc velkou odpovědnost.
00:09:21 Po smrti dědy a matky jsem dlouho nepřepsala složenky
00:09:24 na své jméno.
00:09:26 Složenky jsem platila pořád na jméno dědy a matky,
00:09:31 protože jsem měla z převodu na své jméno strach.
00:09:35 Měla jsem strach z odpovědnosti.
00:09:38 Pak jsem uvažovala, co dál, a tak jsem sem vzala podnájemníky.
00:09:46 Žít ve společném domě s tolika lidmi je složité,
00:09:53 Podnájemníků se za těch 8 let vystřídalo hodně.
00:09:58 Nemám pocit, že je to tu jen moje. Je to i těch podnájemníků,
00:10:03 protože to mají zaplacené, i když třeba na časově omezenou dobu,
00:10:07 ale zaplacené to mají.
00:10:09 Ten dům jakoby vlastně nikdy můj nebyl.
00:10:12 Jsem i ráda.
00:10:14 Kvůli té odpovědnosti se na to necítím.
00:10:17 Jaký je mezi námi vztah?
00:10:21 Klasifikoval bych to na 1-2, že si prostě vycházíme vstříc
00:10:30 jak mezi nájemkyní, která pronajímá tento pokoj,
00:10:39 tak mezi ostatními nájemníky, kteří tady bydlí.
00:10:43 Jistěže dochází k výměně názorů, ale co se týká soužití,
00:10:53 snažíme se vycházet jeden druhému vstříc.
00:11:00 Nemáme mezi sebou problém.
00:11:07 Dům je veliký - samozřejmě potřebuje nějaké finance na údržbu,
00:11:13 Helenka to absolutně nemůže zvládnout.
00:11:17 Myslím, že zdejší nájemníci ji finančně podpoří.
00:11:22 Každý z nás ví, co to dnes stojí.
00:11:26 Sama by to neutáhla.
00:11:27 Proto má nájemníky, aby dům udržela v pořádku.
00:12:22 Jméno Svaťa ve mně dodnes vyvolává určité emoce.
00:12:27 Je mi to líto.
00:12:29 Často jsem za ní chodila a tak špatně to všechno skončilo.
00:12:37 Byla jí škoda, přeškoda.
00:12:40 Když zemřela, měla péct vánočky na objednávku lidí,
00:12:51 a pak na 2, 3... dny zmizela.
00:12:54 19. jsme po ní začali pátrat.
00:12:57 Já jsem v té době byla v Praze, a když mi nebrala telefon,
00:13:01 začala jsem to víc řešit.
00:13:03 Helenka nám zavolala do Přerova, že nemohou maminku nikde najít,
00:13:14 jestli náhodou nepřijela k nám do Přerova.
00:13:19 Říkala jsem ji, ať přijede, že mám zlé tušení,
00:13:22 že se jí něco stalo.
00:13:25 Zabil ji jeden ze sousedů.
00:13:27 Vlastně její spolužák ze školy, který byl psychicky těžce nemocný.
00:13:36 To byl ten důvod.
00:14:07 Helenku to strašně zasáhlo, ale toužila zachovat tradici pekárny.
00:14:14 Chtěla proto něco udělat.
00:14:17 Jednu dobu tady dokonce chodili pacienti z Luhačovic.
00:14:23 Jezdili tady na exkurzi o výrobě zvířátek.
00:14:28 Pak už o to nebyl velký zájem.
00:14:36 Myslím si, že město Vizovice mohlo mít větší zájem
00:14:42 a mohlo taky pomoci, ale nestalo se.
00:14:46 Když sem přicházím, pokaždé mě tak trošku šokuje,
00:14:52 že je tady 3krát r. 1999.
00:14:55 Připomene mi velkou tragédii v rodině,
00:14:57 kdy během půl roku zemřel děda,
00:15:00 jeho syn a jeho dcera, moje matka.
00:15:04 Děda zemřel 4. června, za 14 dní zemřel Jirka
00:15:09 a matka zemřela na konci prosince, pravděpodobně 19.12.
00:15:14 Děda zemřel první a bylo dobře, že se nedožil smrti svých dvou dětí.
00:15:25 Ani jeden z nich se nedožil r. 2000.
00:16:02 Potkával jsem kominíky a líbili se mi,
00:16:07 tak jsem se vyučil kominíkem.
00:16:11 Kominíci přinášejí 100% štěstí, ale jestli přinesu štěstí sobě,
00:16:18 to nevím, ale ostatním určitě.
00:16:28 Osud každé rodiny je jiný, za ten už kominíci nemohou.
00:16:40 Skryté titulky: Milada Suderová Česká televize 2008