Zatopené osudy

Díly
Mapa přehrad

Šance (5/13)

Neděle 2. 7. 2023 po půlnoci na ČT2

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:12 TROUBENÍ VLAKU

00:00:17 Dobrý den, vítám všechny milovníky dobrodružství, ztracených světů

00:00:22 a krásných přehradních nádrží.

00:00:25 Dnešní díl začneme na nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí

00:00:28 a pojedeme vlakem do Ostravice, protože tam je konečná stanice.

00:00:33 Kdybyste ale do tohoto spoje nasedli před 10. lednem 1965,

00:00:37 zavezl by vás vlak tažený parní lokomotivou ještě o 13 km dále

00:00:42 do stanice Bílá.

00:00:44 Ten den byl ale v historii trati posledním,

00:00:47 protože musela být kvůli výstavbě vodního díla Šance zrušena.

00:00:51 Zatopeno bylo prý nejkrásnější beskydské údolí

00:00:54 a na výstavbu přehrady doplatila i obec Staré Hamry.

00:01:04 Tak a jsme tady.

00:01:07 Dneska si budeme povídat nejen o zatopených osudech

00:01:10 více než 700 vystěhovaných občanů, ale také o výstavbě

00:01:14 největší sypané hráze tehdejšího Československa.

00:01:23 Staré Hamry se jmenuje naše obec podle hamru,

00:01:26 který byl na pravém břehu Ostravice, v dnešní Ostravici pod Lysou horou.

00:01:33 Střed obce se posunul sem do údolí, které se tady rozevírá.

00:01:39 Byla to rozlohou jedna z největších obcí v republice.

00:01:44 Nyní má 84 km2 a rozkládá se na území, které tady vidíme,

00:01:49 až po Smrk a Lysou horu, až po Bílý kříž.

00:01:55 Na této straně kdysi bývala škola. Původně poměrně velká.

00:02:00 Byly tam 2 třídy.

00:02:02 Ale později tím, že se odstěhovali lidé po válce,

00:02:06 aby osidlovali pohraničí, a jednak v souvislosti se stavbou přehrady,

00:02:11 se počet žáků snižoval.

00:02:14 A škola byla zrušena, když zde bylo jen 7 žáků.

00:02:17 VZtah ke škole je velmi silný, je to zároveň mé rodiště.

00:02:23 Tam, kde je ostroh největší, býval hotel Charbulák.

00:02:29 Za hotelem na druhé straně potoka byl náš domek.

00:02:34 Naproti Charbuláku byl tzv. výminek a dům,

00:02:38 ve kterém také bydleli někteří lidé z Řečických a někteří,

00:02:43 kteří se sem později přistěhovali.

00:02:46 Domky byly vesměs dřevěné, jen Charbulák byl zděný.

00:02:50 Kousek dále byly větší usedlosti místních lidí,

00:02:57 kteří byli potomky prvních přistěhovalců.

00:03:02 Říkalo se tomu Masarykovo údolí. To bylo tak krásné!

00:03:08 V Hamrech to byl šperk.

00:03:13 Bylo to cosi krásného, co vyhledávali turisti.

00:03:18 Jezdila jsem tam s koňmi vytahovat dřevo.

00:03:23 Vláček tam zůstával stát, bylo tam nádraží.

00:03:30 Je to těžko, je to dlouho, co jsem ve Frýdlantě,

00:03:34 ale vzpomínka je pořád pěkná. Šance, Řečice, to byla perla.

00:03:41 Kousek dále od nádraží byl penzion Posker.

00:03:45 Všechny tyto budovy byly teď na konci přehrady,

00:03:49 kdybychom se dívali z této strany.

00:03:51 rať vedla údolím po pravé straně.

00:03:56 Tady se točila vpravo, byl tu kamenolom.

00:04:00 A pak rovinka, kde nebyly zákruty až do Šance.

00:04:06 První zastávka byla Mazák, pak Řečice, Hutě pod Smrkem,

00:04:12 Staré Hamry a Bílá.

00:04:15 To bylo asi 25-30 minut, záleží, jaká souprava jela.

00:04:21 Měli jsme v Bílé ve škole tetu a strýce, kteří tam učili.

00:04:28 Tak jsme často se sestřenkou jezdily do Bílé.

00:04:32 Vždycky jsme sedly do vlaku bez peněz a jízdenky, a když šel průvodčí,

00:04:38 začaly jsme zpívat, aby si nás nevšiml.

00:04:43 Ale tím jsme ho ještě více připoutaly.

00:04:46 Ale už nás znal, tak mávnul rukou.

00:04:49 Dřív než na Bílé nás vyhodit nemohl, protože to byla jedna zastávka.

00:04:54 Tak jsme vždycky dobře dojely.

00:04:57 Život tady byl těžký, ale především pro lidi na osadách,

00:05:05 kterých je tady roztroušeno přes 50.

00:05:09 My v údolí jsme to měli o něco lehčí, abych se přiznal.

00:05:14 V létě a v zimě sem jezdili hosté, bylo tu živo.

00:05:22 V létě tu bylo obyvatel víc než obyvatel původních,

00:05:26 protože to bylo atraktivní a milé pro všechny, co sem přišli.

00:05:34 Můj vztah ke Starým Hamrům je veliký, protože jsem se tady narodila.

00:05:40 Můj rodný dům je zatopen.

00:05:44 Štěstí bylo, že rodiče ještě předtím, než se začalo o přehradě mluvit,

00:05:51 postavili nahoře na poli rodičů mého otce dům.

00:06:00 Takže nás nepostihlo, že jsme se museli stěhovat pryč či jít do bytu.

00:06:07 Kostel sv. Jindřicha byl v dobách největšího rozmachu obce

00:06:11 každou neděli plný k prasknutí.

00:06:13 Dnes se v něm bohoslužby konají 1x za měsíc a lidí chodí jen pár.

00:06:18 Perfektně udržovaný stojí nad hladinou jezera dodnes.

00:06:22 Rodiče měli hostinec, takže jsme pomáhali v restauraci.

00:06:27 V zimní sezóně bylo hodně lyžařů, v létě bylo hodně letních hostů.

00:06:33 Navíc se u nás hrálo kino, takže cestovní ruch byl velice rozvinutý,

00:06:41 protože byly další 3 restaurace v obci.

00:06:44 V létě u nás pobýval Petr Bezruč a také dirigent moravských učitelů

00:06:50 u nás bydlel, protože chtěl být v klidu a načerpat nové síly.

00:06:59 Bouřlivý rozvoj ostravského hutního, důlního i energetického průmyslu,

00:07:04 který propukl začátkem 20. stol., si vyžádal zvýšenou spotřebu

00:07:09 nejen užitkové, ale s rostoucím počtem obyvatel i pitné vody.

00:07:16 Tu však překotně se rozvíjející ocelové srdce republiky postrádalo.

00:07:21 A tak nejen nově rostoucí sídliště v Porubě mělo o vodu nouzi.

00:07:25 Navíc její kvalita s tehdejším přístupem k životnímu prostředí

00:07:29 byla katastrofální.

00:07:31 Nedaleké Beskydy se svými údolími nabízely ideální řešení

00:07:34 pro výstavbu přehrady.

00:07:41 O přehradě se mluvilo už od doby konce 2. světové války.

00:07:45 Dokonce se mluvilo o tom, že už za první republiky se uvažovalo,

00:07:49 že by tady přehrada měla být.

00:07:51 Rozhodnutí o postavení přehrady bylo pro většinu lidí smutné a tragické.

00:08:01 Ti, co měli byty, dostali byt v Ostravici nebo Frýdlantě.

00:08:07 Kdo měli domky, dostali tehdy zaplacené.

00:08:11 Někteří z toho mohli postavit domek někde dole.

00:08:18 Jen pár lidí, co si mohli postavit tady na Samčance,

00:08:22 co dostali stavební povolení, jinak všichni museli z Hamer pryč.

00:08:30 Na tu dobu vzpomínáme se smutkem. Mně tehdy bylo 10 let.

00:08:34 Je to naše rodiště, všichni jsme se narodili v naší restauraci

00:08:38 a byli jsme z toho velice smutní.

00:08:42 Museli jsme se rozloučit s prostředím a stěhovat se do Frýdlantu.

00:08:48 Maminka pocházela z rodiny zdejších pasekářů

00:08:52 a celý pozemek a stavbu domku zažila.

00:08:59 Nesla velice těžce, že by se toho měla vzdát.

00:09:04 Maminčin další počin byl potom ten, že vyhecovala tatínka,

00:09:11 aby natočil film o Hamrech.

00:09:15 Díky tomu můžeme dnes sledovat unikátní film,

00:09:18 který zachycuje nejen zatopené centrum obce,

00:09:21 ale i rázovité osady roztroušené po okolních stráních s lidmi,

00:09:25 kteří v nich žili.

00:09:31 Přehrada se začala stavět v r. 1964.

00:09:34 První to pocítila Řečice poblíž hráze.

00:09:39 Údolí se skládá ze 3 částí: Řečice, pak Hutě,

00:09:45 kde se řeka rozšiřovala a kde žila spousta lidí,

00:09:51 a 3. část - střed obce. Tam to doléhalo postupně.

00:10:01 Dokud se nezačala napouštět přehrada, nic se nezměnilo

00:10:08 kromě toho, že se bouraly domy.

00:10:11 Pak ale přestal jezdit vláček a byl to smutný pohled.

00:10:17 Naprostá většina to nesla těžce.

00:10:21 Martin Bachuta byl svérázná postava Řečice.

00:10:25 Původně prý studoval na kněze, ale odešel ze semináře.

00:10:30 Pak se věnoval různým činnostem.

00:10:34 Ale v paměti Řečických je zapsán jako silný čtenář Rodokapsu.

00:10:42 Když se stavěla přehrada, odmítl se vystěhovat a řekl, že se odsud nehne.

00:10:48 Tak ho odstěhovali lstí, protože ho někam předvolali,

00:10:55 a zatímco byl z domku pryč, vystěhovali mu všechno na cestu.

00:11:02 A když se vrátil, nezbylo mu nic, než se přestěhovat na Staré Hamry

00:11:06 do domku, který mu jako jednomu z mála tvrdohlavých přidělili.

00:11:17 Poslední jízda byla normální, tam se nic nedělo.

00:11:22 Jenom výpravčí mi říkal: "Jedeš naposled do Bílé.“

00:11:32 Jeli jsme do Bílé, už to bylo poloprázdné.

00:11:40 Přijel jsem do Frýdlantu a konec.

00:11:44 Ráno jsem skončil v 5 hodin službu a jel jsem se podívat do Frýdlantu

00:11:49 na poslední vlak.

00:11:52 Kdo měl trochu cit, plakali všichni.

00:11:59 Bolavé to bylo. Chápu jejich bolest.

00:12:02 I když bydlím ve Frýdlantě, vydala jsem se sem.

00:12:05 Ne kvůli přehradě. Ale přece s těmi Hamřany cítím.

00:12:08 A vím, že to moc bolí. Opustit své domečky.

00:12:13 Oni vyšli ráno ven z chaloupky a už je objímala příroda.

00:12:18 Měli tam kuřičky, kočky, měli s kým promluvit.

00:12:21 A co v paneláku? Od okna ke dveřím.

00:12:24 Tak jednou jsem vymyslela:

00:12:26 Hamřani, Hamrami, moc vás poranili,

00:12:29 že jste takú velkú slzu uronili.

00:12:33 Takú velkú slzu z Hamer do Řečice,

00:12:37 rozum je smířený, však duša býčí se.

00:12:43 ODSTŘEL

00:12:45 Zájem 300tisícové Ostravy a okolí o vodu však byl nadřazen

00:12:50 nad zájmy 700 vystěhovaných Starohamřanů.

00:12:53 A stavba tehdy největší sypané hráze ve střední Evropě započala.

00:13:11 Za sebou máme hráz vodního díla Šance.

00:13:14 Byla postavena v r. 1964-1969.

00:13:18 Je to hráz kamenná, rokvilová, gravitační s těsnícím jílovým jádrem.

00:13:24 Výška hráze je 65 metrů a délka 342 metrů.

00:13:29 Myšlenka postavit v profilu hráz je hodně stará už před 2. sv. válkou

00:13:34 byly pokusy zastavit povodně, které tady často vznikaly.

00:13:42 Ale až po 2. světové válce s rozvojem ostravské aglomerace se rozhodlo,

00:13:47 že se tady postaví profil Velké Šance.

00:13:51 Přehrazením údolí řeky Ostravice vzniklo přehradní jezero

00:13:56 dlouhé asi 7,6 km.

00:13:59 Toto přehradní jezero zatopilo větší část obce Staré Hamry.

00:14:06 Tím, že tady vznikla přehrada, byla osada Staré Hamry sice zlikvidována,

00:14:14 ale pomohlo to přírodě nad přehradou, která byla uchráněna

00:14:20 od masové stavby chat v 70. letech. Příroda tam zůstala panenská.

00:14:43 Přehrada nám přinesla mnoho záporů a donesla 2 klady.

00:14:49 Že tu zůstal klid, a když vyjdete nahoru na kopec, je to krásný pohled.

00:15:01 Přehrada rozdělila Staré Hamry na 2 části.

00:15:06 Když to bylo postaru, ze Samčanky k nám měli moc blízko.

00:15:13 Několik mostů spojovalo 2 břehy.

00:15:17 Ale dnes máme my k nim zase strašně daleko,

00:15:22 protože musíme objet celou přehradu, abychom se tam dostali.

00:15:27 Já jsem se s tím dodnes nesmířila, protože jak říkali moudří Číňané,

00:15:31 člověk má zemřít tam, kde se narodil.

00:15:36 Já jsem se tady narodila, a i když v mládí člověk míří někam do světa

00:15:40 a chce poznat něco jiného, tak když je starý,

00:15:43 chce se vždycky vrátit tam, kde se narodil. Aspoň někdy.

00:15:48 A chce si zavzpomínat na mládí.

00:15:50 A i když je to všechno jiné, má k místu opravdu hluboký vztah.

00:15:55 Myslím, že v dnešní době, pokud vládne demokracie,

00:15:59 by přehrada postavena nebyla.

00:16:03 Toto krásné údolí nemělo být nikdy zaplaveno.

00:16:09 Beskydy jsou ojedinělé unikátní pohoří

00:16:12 a přehrada způsobila infarkt tohoto pohoří.

00:16:19 Nemůžeme si nalhávat, že obec Staré Hamry nebyla přehradou postižena.

00:16:28 Na druhé straně zase voda, která tady je a slouží jako pitná

00:16:33 obyvatelům Ostravska, je kvalitní.

00:16:39 A kvalitní pitnou vodu dneska mít je docela luxus.

00:16:47 Po tom všem, co jsme se dozvěděli ze vzpomínek pamětníků,

00:16:51 dobových fotografií a starých filmů, je mi vlastně strašně líto,

00:16:55 že ani já ani nikdo jiný se tím krásným údolím vláčkem nesveze.

00:17:00 Co bylo, to už nikdo nevrátí.

00:17:03 Je ale dobře znát svou historii, protože kdo nezná ji,

00:17:07 nezná ani svou budoucnost.

00:17:10 Děkuji za pozornost. A za týden na další přehradě na shledanou.

00:17:17 "Podťali smrček, jak padal k zemi, větévkami se lúčil se všemi.

00:17:22 Dobře mi bylo přebývat s vámi, ráno slunečné, večer s hvězdami.

00:17:29 Nedopřáli mu žití okusit, páni kázali sekerku brúsit.

00:17:34 Sekerka zatla podle příkazu, zrobili z něho v přehradě hrázu.“

00:17:41 Skryté titulky: Alena Hapalová Česká televize, 2008

23 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly13

Následující díl

Poslední vlak na Bílou. Jaké jsou osudy lidí, kterým přehrada vzala rodné domy i nejmalebnější údolí střední Evropy? (2008). Do nitra přehrady se vydejte s Miroslavem Vladykou

Výstavba ostravského průmyslu na začátku 20. století si vyžádala zvýšenou potřebu vody užitkové, ale i pitné. V poddolovaném Ostravsku se voda ztrácela. Bylo nutné hledat zdroj jinde. Pro stavbu zásobárny pitné vody bylo vybráno nejmalebnější místo v Beskydách – Masarykovo údolí. O domov tu přišlo více než 700 občanů, zrušena byla i místní železnice. Jaká tajemství skrývá největší sypaná hráz v Československu? Jak zasáhla přehrada do osudů místních obyvatel? Do nitra našich přehrad se vydejte s Mirkem Vladykou.

Další zdroje

Wikipedie: Vodní nádrž Šance