Prarodiče spořili pro vnuka, který se tragicky zabil. Komu teď patří jeho peníze? (2008). Do zákulisí soudních síní vás zavede František Derfler
Když se Jan Livora ženil, jeho rodiče Karel a Anna Livorovi nebyli novou snachou Zuzanou zrovna nadšeni. Jejich vztahy s ní byly od samého začátku problematické. Velmi brzy se však manželům narodil syn Martin a toho si novopečení dědeček s babičkou zamilovali okamžitě. Přinesl do jejich života novou naději a nový smysl. A tak svému vnukovi – nejdříve na svoje jména – založili u příležitosti jeho 1. narozenin vkladní knížku. Na ni spořili pravidelně. Když bylo Martinovi už 16 let, rozhodli, že knížku přepíšou na Martinovo jméno. Otce Jana ustanovili jako disponující osobu. Vkladní knížku si však nadále nechali u sebe a ukládali na ni další peníze. Knížku chtěli vnukovi předat v den jeho 18. narozenin. Těsně před svými 17. narozeninami se Martin společně se svým otcem zabil v autě. Vklad na předmětné knížce činil v tu chvíli 260 tisíc korun. Livorovi chtěli knížku zrušit a peníze vybrat, Česká spořitelna si však kladla podmínku, že musí mít soudní rozhodnutí o tom, že Livorovi jsou vlastníky vkladu. Zpočátku to Česká spořitelna nezpochybňovala, chtěla mít pouze soudní doklad. Byla tedy na straně žalované a žalobci byli Livorovi. První rozsudek zněl ve prospěch Livorových, pak se však Česká spořitelna odvolala a nakonec Livorovi spor prohráli a o své peníze přišli.