Toulky za uměním

Díly

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem (2/15)

Pondělí 28. 11. 2022 po půlnoci na ČT art

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Toulky za uměním: Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem

Přehrát

00:00:19 Dobrý den!

00:00:22 Prošli jsme Prašnou branou a vstoupili jsme do Celetné ulice.

00:00:26 Zajisté se ptáte, proč se ta ulice takhle podivně jmenuje.

00:00:32 Ulice se jmenuje Celetná podle caltů.

00:00:36 To byly vlastně housky. Všimněte si, že naše housky,

00:00:40 které jsou u nás samozřejmé, v Evropě nikde nekoupíte,

00:00:45 nebo se nedělají. Bylo to specifikum Prahy.

00:00:48 Ale z hlediska půdorysného je to nejstarší ulice v Praze.

00:00:54 Všimněte si, že není budovaná podle jednotného plánu,

00:00:59 nýbrž domy vznikly až obestavěním staré cesty,

00:01:03 která vedla na tržiště do středu dnešního Starého Města.

00:01:07 Stojíme tady v sousedství mincovny.

00:01:12 My jsme si připomněli, že u Prašné brány byl zřízen Králův dvůr,

00:01:17 že Václav IV. už ve 14.století

00:01:21 krátce po smrti svého tatínka Karla IV.

00:01:25 přenesl sídlo své vlády sem k bráně,

00:01:30 aby byl víc ve spojení s městem a také se stříbrem,

00:01:35 které se vozilo z Kutné Hory.

00:01:39 Takže je logické, že v sousedství sídla vládce

00:01:44 vznikla mincovna, kde se razily peníze.

00:01:47 Zde se konaly důležité porady.

00:01:50 Zasedání je doložené jednou v roce 1409 a druhé 1413.

00:01:56 A tam se vždycky zdůrazňuje,

00:01:59 že na stěnách byly obrazy nahých žen.

00:02:03 To zřejmě asi toho kronikáře velice zaujalo.

00:02:07 Nás ale po umělecké stránce zajímá průčelí.

00:02:11 Tohle obrácené sem do Celetné ulice je dílem

00:02:15 významného domácího architekta Josefa Vircha,

00:02:20 s jehož jménem je spojeno například průčelí arcibiskupského paláce

00:02:25 na Pražském hradě. Ten si pozval ke spolupráci Ignáce Placera.

00:02:29 My k tomu máme i letopočet 1756. Jsou to vynikající sochařská díla.

00:02:35 Zleva i zprava jsou představeni vojáci,

00:02:39 reprezentující římské impérium,

00:02:41 čili je zdůrazněna kontinuita císařství

00:02:44 až do doby římského impéria,

00:02:47 a z vnější strany jsou alegorie hornictví.

00:02:58 Stojíme před palácem Pachtů z Rájova,

00:03:02 který je v této dnešní podobě dílem Kiliána Ignáce Dienzenhofera

00:03:07 asi z doby po roce 1740.

00:03:12 Tento jeho dnešní vzhled vznikl spojením čtyř domů,

00:03:16 které zde stály už od doby Václava IV.

00:03:21 Byly postavené pro královské úředníky.

00:03:25 Za Jiřího z Poděbrad patřil dům jakémusi Prockovi z Kunštátu

00:03:33 a druhý majitel se jmenoval také kuriózně - Jan Student.

00:03:38 Nad portálem je reliéf představující Marii Terezii,

00:03:44 která právě v tomto roce 1740 se ujala vlády,

00:03:50 a jako protějšek je portrét jejího manžela

00:03:54 Františka Štěpána Lotrinského.

00:04:10 Proti mincovně je dům Josefa Gočára

00:04:14 zvaný Dům U Černé matky boží.

00:04:17 Je zajímavé, že původní označení toho barokního domu

00:04:22 bylo U Železné mříže nebo U Zlaté mříže.

00:04:27 Takže důležitější jako domovní znamení je ta mříž než ta madona,

00:04:33 která je tam samozřejmě jako symbol ochrany města.

00:04:37 Ten dům sám o sobě je pozoruhodný

00:04:40 i z hlediska vývoje moderního umění.

00:04:44 Je to dílo architekta Josefa Gočára z let 1911 až 1912.

00:04:52 Bylo to dílo nesmírně významné a pozoruhodné.

00:05:07 V Praze měl přednášku největší teoretik

00:05:09 a první teoretik kubismu Daniel Henry Kahnweiler,

00:05:13 který prohlásil: Když umělec experimentuje v malbě

00:05:17 nebo v plastice, to není žádné riziko,

00:05:20 to je pár krejcarů za plátno, za barvy, za hlínu nebo za sádru,

00:05:25 ale experimentovat v architektuře,

00:05:30 to znamená obrovské finanční výdaje,

00:05:33 za druhé pochopení veřejnosti, institucí a samotného města,

00:05:40 že povolili dílo tak výjimečné, jako je kubistická architektura,

00:05:45 což nemělo nikde ve světě obdoby.

00:05:58 Tady se musíme alespoň jediným pohledem zastavit

00:06:01 před domem číslo 23, před domem Scheinpflugů,

00:06:05 poněvadž nad portálem, vlastně v portále je vkomponovaná

00:06:10 jedinečná plastika, dílo Matyáše Bernarda Brauna,

00:06:15 největšího sochaře střední Evropy.

00:06:18 Je zajímavé, že i měšťané si dovedli získat spolupráci

00:06:23 tak významných umělců a tak úžasně honorovaných,

00:06:27 jako byl Matyáš Bernard Braun.

00:06:29 Historik umění Emanuel Poché prohlásil,

00:06:33 že to je nejkrásnější plastika, jaká byla vsazena

00:06:36 vedle Brokhofovy plastiky na Malé Straně

00:06:40 do architektury barokní Prahy.

00:06:49 Tady jsem se rozhodl, že vás upozorním

00:06:52 na tuhle funkcionalistickou stavbu,

00:06:55 která je rovněž dílem Josefa Gočára,

00:06:58 který je autorem už legendárního domu U Černé Matky boží.

00:07:03 Tuto stavbu pořídil v době, kdy už byl profesorem,

00:07:07 zakladatelem samostatné školy architektury

00:07:11 na Akademii výtvarných umění.

00:07:14 Je tedy pozoruhodné, jak se najednou projevil necitlivý

00:07:19 k historickému půvabu Prahy,

00:07:22 že mohl do řady nádherných původních staveb

00:07:26 s nádhernými portály vsadit tohle čistě funkcionalistické dílo.

00:07:34 Teď je to trošku přizpůsobené nátěrem,

00:07:37 donedávna se ale ta stavba silně odlišovala od staveb sousedních.

00:07:56 Teď jsem vás přivedl do nádvoří domu Manhartovského

00:08:01 neboli Šrámkova, který byl už od dávných dob centrem

00:08:07 divadelních produkcí. Máme doloženo například,

00:08:11 že zde vystupovali italští létající muži.

00:08:15 Máme také doloženo, že zde předváděl loutky,

00:08:19 ale současně živé persony nějaký Ital.

00:08:23 Tady nás musí upoutat především tenhle Herkules

00:08:27 jedinečně vyřezaný ze dřeva.

00:08:30 Dříve byl připisován rudolfínskému mistrovi Adrianovi de Vries.

00:08:36 Rozhodně hovoří o vynikající úrovni české plastiky

00:08:41 16. nebo 17.století.

00:08:43 Možná že i začátku 18.století, pakliže bychom přijali teorii,

00:08:48 že je dílem plzeňského sochaře Lazara Vidmanna.

00:09:03 Postoupili jsme k Buquoyskému paláci,

00:09:07 který se nazývá po majitelce,

00:09:10 která byla vdova po vítězi na Bílé hoře hraběti Buquoyovi.

00:09:17 Máme zde před sebou zase originálně řešený portál,

00:09:22 na kterém můžeme přečíst letopočet 1773,

00:09:27 kdy budovu dostala univerzita,

00:09:30 a je tam nápis Sibi et Posteris, čili sobě a těm po nás.

00:09:36 Zde pronesl Josef Dobrovský památnou řeč

00:09:40 na uvítání císaře Leopolda II., ve zdejší posluchárně

00:09:46 na téma o věrnosti a oddanosti slovanských národů

00:09:51 trůnu habsburskému.

00:09:53 Obracíme pohled na protější stranu, kde je neméně slavný palác

00:09:58 Caretto-Millesimo, který obývala italská šlechta,

00:10:03 rodina někde od Neapole, který ale proslul,

00:10:07 jak píše jeden historiograf Prahy, divokými hazardními hrami.

00:10:26 Uvnitř je zachovaná v zadním traktu část městského domu,

00:10:30 který musel být úžasně honosný.

00:10:33 Jsou tam zachovaná gotická okna, stejně jako v přízemí

00:10:38 zbytky někdejšího románského paláce nebo dvorce.

00:10:47 Teď jsme se dostali k paláci Hrzánskému,

00:10:51 který je významný především z hlediska výtvarného.

00:10:54 Poněvadž tady máme první barokní portál,

00:10:58 na kterém se uplatňuje figura.

00:11:01 Je to zřejmě dílo rodiny Brokhofů, možná že ještě starého Jana

00:11:06 nebo Michaela Jana Josefa. K tomu paláci ale musím dodat,

00:11:12 že v době Jiříka Poděbradského patřil Janu Smiřickému,

00:11:17 který se postavil do opozice ke králi,

00:11:21 který nechal tohoto opozičníka popravit.

00:11:26 Usvědčily prý ho vlastní dopisy,

00:11:29 takže nebyly třeba žádné velké průtahy s vyšetřováním.

00:11:36 Je třeba, abychom ještě pohlédli na tento dům

00:11:39 zvaný U Černého slunce, který se původně jmenoval U Zlatého slunce,

00:11:44 ale zčernalo jim to, tak dostal později název U Černého slunce.

00:11:49 Tady bydlela kdysi v 18.století

00:11:53 slavná pěvkyně Josefína Hambacherová,

00:11:58 která se pak provdala za Františka Xavera Duška.

00:12:03 Víme, že pro ni Mozart složil některé skladby.

00:12:06 Je to tedy záležitost spojená přímo s historií hudby v Praze.

00:12:13 Ovšem nemůžeme zde prodlet dlouho,

00:12:17 poněvadž tady máme ještě na konci Celetné ulice

00:12:21 vynikající stavbu - palác Jana Sixta.

00:12:25 Ten dům patřil na konci 19.století Karlu Marxovi.

00:12:31 Ale pozor, byla to shoda jmen. Byl to obchodník s kožešinami,

00:12:37 který napáchal rozhodně méně zla než ten,

00:12:41 který se neměl narodit,

00:12:44 který způsobil socialistickou revoluci.

00:12:48 Takže přejeme si příště zase pěkné setkání tady u obrazovky.

00:13:04 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2008

20 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly37

Následující díl

Se zasvěceným průvodcem se projdeme paláci a domy v Celetné ulici (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš

Obsah dílu

Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31)

Dům U Černé Matky Boží (Celetná 34)

Gočárův funkcionalistický dům (Celetná 15)

Menhartovský palác (Celetná 17)

Millesimovský (Cavrianovský) palác (Celetná 13)

Dům U Černého slunce (Celetná 8)

Druhá zastávka na Královské cestě bude patřit Celetné ulici, která získala svůj název po voňavých houskách. Pan profesor Dvořák ozřejmí historický význam této lokality, v níž kdysi stávalo druhé pražské královské sídlo, a bude vyprávět o jednotlivých palácích a domech hned několika architektonických stylů. Mezi starobylou zástavbou s krásnými portály a historickými domovními znameními zde narazíme i na dvojici pozoruhodných modernistických budov architekta Josefa Gočára, z nichž kubistický Dům U Černé Matky Boží patří mezi světové unikáty.