Lunochod

V roce 1970 přistálo lunární vozítko se znaky SSSR na Měsíci. Historie jeho vzniku byla po léta přísně střeženým státním tajemstvím. Francouzský dokument

Litujeme, ale video není dostupné
Litujeme, ale video není dostupné

Léta studené války byla provázena i tzv. kosmickými závody. SSSR se v jejich počátcích zapsal do paměti světa „Sputnikem“ a „Gagarinem“, USA jako první dopravily lidskou posádku na Měsíc. Na to už Sovětskému svazu síly nestačily. Vynahradil si to „lunochodem“, vozítkem určeným pro výzkum měsíčního povrchu, připomínajícím tank s osmi koly. Dva exempláře se jim skutečně podařilo na měsíční povrch dopravit – poprvé v roce 1970, podruhé v roce 1973. Na svou dobu byl „lunochod“ zařízením velmi moderním a jak se ukázalo, dosti spolehlivým. Jeho upravená verze došla uplatnění dokonce i zde, na Zemi. Po černobylské havárii sloužil pojízdný robot k odklízení radioaktivních trosek. V devadesátých letech se v sovětských archivech našla řada kdysi přísně tajných filmových materiálů, které dokumentovaly vývoj i výrobu měsíčního vozítka. Francouzští dokumentaristé je využili pro svůj dokument, kde vystupuje i řada osobností s tímto projektem spojených. Duchovní otec populární osmikolky, Alexandr Kemurdžjan, o kterém veřejnost v SSSR i v zahraniční prakticky léta nic nevěděla, se však realizace filmu nedožil.