V roce 1944 došlo k největší hromadné vraždě bývalých československých občanů za druhé světové války. V Osvětimi zahynulo téměř 4000 českých Židů.
V září 1943 bylo z terezínského ghetta do Osvětimi-Birkenau ve dvou transportech deportováno pět tisíc vězňů, stali se obyvateli tzv. terezínského rodinného tábora. V převážné většině šlo o Židy z českých zemí. Čekalo je posledních šest měsíců života. S německou důkladností připravili nacisté jejich likvidaci v noci z 8. na 9. března 1944, bylo to největší masové vraždění bývalých občanů Československa za 2. světové války. O několik měsíců později potkal stejný osud i vězně z tzv. cikánského tábora, ve kterém bylo také mnoho Romů z českých zemí.