00:00:04 HISTORIE.CS
00:00:27 Kolegyně Marie Koldinská mi říkala, že docela zajímavé motto
00:00:32 pořadu o Vyšehradě by byl nápis, který je ve společné hrobce
00:00:36 českých velikánů na Slavíně, který zní
00:00:40 "ač zemřeli, ještě mluví".
00:00:44 To je vlastně pro Vyšehrad takové všeobecně pravdivé.
00:00:51 -Bořivoj Nechvátal, dobrý den.
-Dobrý den.
00:00:53 -Vratisla Vaníček, dobrý den.
-Dobrý den.
00:00:56 -A Ladislav Varadzín, dobrý den.
-Dobrý den.
00:01:04 Vyšehrad je místo, které pro mnohé lidi i v dnešním
00:01:08 pragmatickém světě, ve světě převážně materiálním
00:01:12 je pořád místem téměř posvátným.
00:01:16 Něco, co přesahuje čas a co přesahuje nás přítomné zde.
00:01:24 Je zajímavé, že vyšehradský Slavín a vlastně hřbitov je pořád místem,
00:01:28 kde chtějí být mnozí lidé pohřbeni.
00:01:31 I mnoho potomků emigrantů a ti, co opustili zemi,
00:01:36 chtějí své předky pohřbít zde na Vyšehradě.
00:01:41 Ostatní děje jdou trošku do pozadí, i když historie Vyšehradu,
00:01:46 a my jako archeologové se ji pořád snažíme pochopit,
00:01:50 je velice bohatá a nálezy jsou zde skutečně stále překvapující
00:01:56 a zásadní, mnohdy mění pohled na nejstarší architekturu
00:02:01 nebo nejstarší období českých dějin.
00:02:05 Já se vás chci zeptat na ty podle mě zásadní věci.
00:02:08 Odkud skočil Šemík, kam přinesl Bivoj kance
00:02:13 a kde věštila Libuše tu slávu Prahy?
00:02:16 Bivoj, o něm poprvé mluví Václav Hájek z Libočan,
00:02:20 známý renesanční kronikář a současně muž,
00:02:24 který se chtěl stát kanovníkem na Vyšehradě.
00:02:27 Nestal se jím, pouze správcem děkanství v té době,
00:02:31 počátkem 16. století.
00:02:34 Ale přirozeně se chtěl zavděčit svému budoucímu chlebodárci,
00:02:38 takže množstvím různých pověstí sebral a hlavně si vymyslel.
00:02:43 Takže třeba ten Bivoj, to je skutečně až Hájkův přínos.
00:02:47 Ty letopočty, které se občas uvádějí,
00:02:50 jsou letopočty většinou z Hájka použité nebo tak,
00:02:54 ale neodpovídají historické realitě.
00:02:57 Existuje několik pojetí Vyšehradu v české historické tradici.
00:03:03 Ten Vyšehrad, který se nám jeví být tou posvátnou národní horou,
00:03:08 to je vlastně až to poslední stadium vyšehradské pověsti
00:03:12 nebo té dlouhé identifikační pověsti českého národa,
00:03:17 která se definitivně formuje v 19. století
00:03:21 a patří k tomu např. Rukopis zelenohorský,
00:03:24 který upevnil autoritu Vyšehradu, kde právě vystupuje
00:03:29 v bílé říze Libuše, která věští tu slávu Prahy.
00:03:33 A přitom vlastně to dotýkání se hvězd máme už v Kosmově kronice.
00:03:38 Jenže v Kosmově kronice jde o jinou pověst,
00:03:41 o jinou konotaci.
00:03:43 Tam ta Libuše nevěští z Vyšehradu, nýbrž patrně ze svého
00:03:47 osobního hrádku, z Libušína, jak to naznačuje Kosmas.
00:03:51 Čili Kosmas třeba ještě Vyšehrad nemá v popředí
00:03:55 pro to nejstarší období.
00:03:56 Důležité je, že ten Vyšehrad se postupně dostává do kontextu
00:04:00 takové všeobecné zásadní výpovědi o starých dějinách,
00:04:04 takové zásadní výpovědi o identitě českého národa.
00:04:07 A ta vlastně slučuje církevní i světské elementy.
00:04:11 A v 19. století se to právě rozděluje.
00:04:14 Čili ten Vyšehrad už je najednou izolovaný od Prahy,
00:04:18 od svatého Václava, nabývá ten vlastenecký charakter,
00:04:23 jsou tam ty pohanské rysy.
00:04:25 A hodně připomíná Národní divadlo, které vzniká v podobné době
00:04:30 jako Slavín, které je tou kapličkou národa nad Vltavou.
00:04:35 A skutečně to Národní divadlo, ta výzdoba v tom foyer,
00:04:39 tam toho máme spoustu, tam se objevuje ta stará
00:04:42 národní pověst, ten mýtus.
00:04:46 Ale ten mýtus už patří tomu novověkému národu.
00:04:49 Kdežto ten středověký mýtus byl trošku jiný.
00:04:53 Ten byl komplexnější, jsou tam ty církevní a světské elementy.
00:04:58 A týká se vzniku českého státu, českého národa a jeho, řekl bych,
00:05:04 politické kultury.
00:05:06 Tam Kosmovi, Kristiánovi, u těchto zásadních prvních autorů
00:05:11 jde o to, ukázat, že český národ vzniká na základě
00:05:15 jakési civilizace.
00:05:17 Tam se zdůrazňuje, že český národ byl velice divoký,
00:05:20 nicméně potom dochází k civilizační proměně.
00:05:22 A stal se národem holubiččích povah.
00:05:25 O holubiččí povaze vůbec nebyla řeč,
00:05:28 tuto iluzi si nikdo nedělal.
00:05:30 Takže tady prostě máme dvě pověsti, řekl bych.
00:05:34 Máme tu středověkou, která se objevuje ve starých pramenech.
00:05:39 A pak tu máme tu novověkou, která se postupně odlamuje
00:05:43 od Hájka, u Hájka se ještě trochu ty církevní a světské prolínají,
00:05:47 ty motivy, ale která se osamostatňuje.
00:05:50 Čili vlastně ta nová vyšehradská pověst,
00:05:52 ta je vystavena v tom 19. století.
00:05:54 Jako archeolog těžko můžu vstoupit do otázky spíš etnologické,
00:05:59 to jsou počátky českých bájí a mýtů, ale přispět možná
00:06:04 několika poznámkami.
00:06:10 Je zajímavé, že Kosmas stejně tak jako další kronikáři,
00:06:15 kteří popisují tyto legendy, a tady bych chtěl říci
00:06:18 ještě jednu věc, když se člověk podívá do Kosmovy kroniky,
00:06:21 tak tam vidí, že tam, kde končí ta část o těch bájích,
00:06:25 tak tam píše, že to jsou věci, které se možná odehrály,
00:06:29 možná ne, záleží na čtenáři, jestli jim chce věřit,
00:06:32 ale teď pojďme popisovat ty skutečné ověřené události.
00:06:37 Čili i Kosmas sám se k tomu stavěl rezervovaně.
00:06:41 Ale zajímavé je pro všechny tyto kronikáře,
00:06:45 že oni se snaží mýty, ať mají svůj historický původ jakýkoli,
00:06:50 spojit se skutečnostmi, reáliemi, se skutečnou krajinou
00:06:54 a se skutečnými památkami.
00:06:56 Takže třeba v pojetí Kosmasově, Krok, otec těch tří dcer,
00:07:04 bydlel na hradišti zvaném Krok, které se nachází v lese u Zbečna.
00:07:10 Je možné, že se jedná o keltské hradiště stradonické.
00:07:14 A už v té době archeologická památka.
00:07:17 A Tetu a Libuši umístil na dvě hradiště, Tetín a Libušín.
00:07:23 Tady je zajímavé, že podobně jako ty Stradonice,
00:07:26 i když ne v takové míře, to už byla hradiště,
00:07:29 a to my dokážeme říci na základě archeologických výzkumů,
00:07:33 v této době už to byla hradiště poměrně obstarožní,
00:07:36 zřejmě už neplnící svou původní úlohu,
00:07:38 tak je zajímavé, že to předstátní období
00:07:41 nebo to období předhistorické, to, na které si čtenář
00:07:45 Kosmovy kroniky podle jeho slov může udělat vlastní názor,
00:07:50 vkládá k těmto reáliím.
00:07:52 Pro vás je Vyšehrad jako pro archeologa pole nikoli neorané,
00:07:56 ale pole hodně rozorané.
00:07:57 Kdy tedy vlastně Vyšehrad opravdu vznikl?
00:08:00 Abychom už se dostali z mýtů do historie.
00:08:05 Vyšehrad podle našich archeologických dokladů vznikl
00:08:08 patrně v průběhu 10. století, snad v té 2. třetině 10. století.
00:08:15 Ale teď, jak zpracováváme ten program grantového projektu
00:08:20 Knížecí a královská akropole, svědectví archeologie,
00:08:23 tak kolega Varadzin zjistil, že je zde i keramika
00:08:27 staršího období.
00:08:29 A to snad možná z 8. století, i když nevíme přesně.
00:08:32 Možná, že to byla jen taková hláska, která možná byla
00:08:36 na té jihozápadní straně.
00:08:38 Vyšehrad je na pravém břehu Vltavy.
00:08:40 Dokonce byly kdysi teorie, tedy už překonané,
00:08:44 že Vltava dělila území Přemyslovců a Slavníkovců.
00:08:48 Ale výzkumy doktora Turka a doktora Kudrnáče ukázaly,
00:08:52 že ty mezery nebo ty hranice byly mnohem dál na východ
00:08:57 v oblasti Českobrodska, takže ta teorie o tom,
00:09:00 že Vyšehrad byl údajně slavníkovský a Pražský hrad přemyslovský,
00:09:05 že to není tak.
00:09:07 Zajímavá další skutečnost je v tom, že údaje o Vyšehradě
00:09:14 jsou velice až pozdní.
00:09:16 První písemná zpráva je až 1002, 1003.
00:09:20 První to, že kníže Jaromír byl přepaden Vršovci
00:09:24 na vrchu Veliz u Berouna.
00:09:26 A pak že ho věrný sluha dovezl na Vyšehrad.
00:09:29 To je první zmínka o Vyšehradu jako taková.
00:09:32 Je zajímavé, že prvním svědectvím o Vyšehradu jsou mince
00:09:37 z vyšehradské mincovny, mince Boleslava II.
00:09:41 Tyto mince mají kromě latinských nápisů i nápisy staroslovenské,
00:09:46 čili se uvažuje, že zde byla snad skupina kněží,
00:09:50 kteří dávali ty legendy na tyto mince.
00:09:53 Co by to znamenalo, kdyby to bylo to 8. století,
00:09:56 kdyby to bylo významné hradiště a nikoli hláska?
00:09:59 Mohu-li takto teoretizovat.
00:10:01 Já se nedokážu vůbec vyjádřit k otázce, jakou úlohu toto místo
00:10:06 v tom 8., 9. století plnilo.
00:10:10 Mohu jen říct, že navzdory tomu, jak rozsáhlému výzkumu
00:10:14 byl Vyšehrad podroben, tak těch nálezů starších,
00:10:18 než je 2. polovina 10. století, je opravdu několik málo jedinců.
00:10:23 Ono se dosud zdálo, že Vyšehrad je vlastně snad jediné hradiště
00:10:28 ve středních Čechách z této doby, které by nemělo žádného předchůdce.
00:10:33 Víme už na řadě lokalit dnes, že před Levým Hradcem,
00:10:36 před Budčí, před vznikem Libušína, tak se tam nacházelo
00:10:40 starší osídlení.
00:10:42 Dokud se nám nepodařilo mít těchto pár střepů vyšehradských,
00:10:46 tak by to byla spíše výjimka.
00:10:49 Takže to není nic zvláštního, ale jaký charakter to osídlení mělo,
00:10:54 to nevíme, žádné sídlištní objekty v podobě nějakých domů,
00:10:57 zahloubených chat apod. zjištěny nebyly.
00:11:00 Ale právě na základě toho masového nástupu všech kategorií nálezů
00:11:05 od poloviny 10. století to spíše vypadá podle mého názoru
00:11:09 na poslední třetinu 10. století, tak můžeme říci,
00:11:13 že skutečně v této době vzniká hradiště, lokalita opevněná,
00:11:17 která už pak plní nějakou svou funkci,
00:11:20 která se jistě v čase proměňovala právě od této doby.
00:11:24 No, my to historicky můžeme dát do doby Boleslava II.
00:11:30 To už začal být Vyšehrad také politickým centrem.
00:11:34 A my máme také velice vzácnou informaci v kronice
00:11:38 Dětmara Merzeburského k roku 1004, což je pět let
00:11:43 po smrti Boleslava II., kdy probíhaly v Čechách zvraty,
00:11:48 bylo zde vojsko Boleslava Chrabrého, pak se blížilo zase
00:11:52 vojsko krále Jindřicha II., Přemyslovci ztratili dočasně trůn,
00:11:57 asi na dva roky, pak ho zase získávali nazpátek,
00:12:01 byl tam kníže Jaromír, kterému bylo asi 15 let,
00:12:03 předpokládám, který se blížil s tím vojskem.
00:12:07 A v noci, to popisují kronikáři velmi barvitě,
00:12:10 v noci o půlnoci zazněly zvony z Vyšehradu.
00:12:16 A ten Boleslav Chrabrý, který byl se svým vojskem usídlen
00:12:19 na tom levém břehu, tak pochopil, že je nějaké nebezpečí,
00:12:23 že se skutečně blíží ten nepřítel, sebral svůj první šik,
00:12:28 odsunul se přes řeku a prchal z Čech.
00:12:31 A potom následoval ten druhý šik, kde byli ti Slavníkovci.
00:12:36 Tady je důležité to, že zazněly zvony z Vyšehradu.
00:12:40 Ty zprávy u toho Dětmara jsou nesmírně detailní.
00:12:44 Ten Dětmar byl členem hraběcího rodu, měl detailní zprávy
00:12:49 ze všech bojišť, která popisuje, ví tam přesně, jak mířili ti lidé,
00:12:53 s těmi meči je to někdy podobně jako Iliada, čili on ví,
00:12:57 že tam stál kostel, kde se zvonilo, kde říká, že to je poblíž
00:13:02 a ta lokalizace je velice věrohodná.
00:13:05 A ten Jaromír, který vstoupil do Prahy, kterou už nikdo nebránil,
00:13:10 do Pražského hradu, tak pak pokračoval do Vyšehradu,
00:13:13 a tam byl provolán za knížete.
00:13:15 Čili tady vidíme, že ta lokalita měla nějaký zvláštní význam.
00:13:18 A patrně tomu Jaromírovi možná už předtím náležela
00:13:22 nějak vlastnicky, možná to byl jeho úděl.
00:13:25 A tam jsou ty mince s jeho jménem, přesné určení těch mincí
00:13:30 není vždy jednoduché, protože se nepsaly letopočty
00:13:32 na ty mince.
00:13:34 A potom se vrátil zase do Prahy a v Praze potom přivítal
00:13:38 krále Jindřicha II., který se k němu choval
00:13:41 velice uctivě, uznával takovou tu svrchovanost českou,
00:13:45 nicméně mu tam předal nějaké dary.
00:13:47 Čili my vidíme, že tady najednou ten Vyšehrad vystupuje
00:13:51 jako druhé sídlo té země nějak, to se potom posiluje
00:13:55 až v průběhu 11. století až do půlky 12. století.
00:13:59 A především vidíme, že kolem roku 1000 tam stojí kostel
00:14:03 s těmi zvony.
00:14:05 A teď si musíme uvědomit, že těch kostelů bylo velice málo
00:14:08 po Čechách.
00:14:10 Byly jen na významných místech.
00:14:12 Ano, všechny václavské legendy zmiňují, že první kostel
00:14:15 byl tam a tam, všech těch 4, 5 kostelů známe.
00:14:18 Čili to, že tam vznikl ten kostel, myslím, že by mohlo nasvědčovat
00:14:24 té variantě, kterou prosazovala paní Hásková,
00:14:27 ačkoli se to setkalo s určitou nedůvěrou,
00:14:30 že vznikalo takové jakési dvojvládí, že panovník měl sídlo
00:14:36 jednak na Pražském hradě, ale jednak ho měl na Vyšehradě.
00:14:40 A na tom Pražském hradě zároveň vzniklo silné biskupství.
00:14:44 A my víme z doby 90. let, čili ještě před těmito událostmi,
00:14:50 že byl proveden jakýsi útok na biskupa Vojtěcha.
00:14:57 A historici se ptají, co dělal kníže, jak to,
00:15:01 že tam nikde není kníže.
00:15:03 Ty legendy jsou v tomto skutečně precizní,
00:15:05 daný kníže tam zjevně nebyl.
00:15:07 Tak je možné, že tu byla určitá distribuce moci.
00:15:10 Ne, že by byl Pražský hrad vydán tomu biskupovi,
00:15:14 ale že ten kníže už si v této době zajišťoval užší doménu své moci.
00:15:21 To potom výrazně vystupuje později.
00:15:23 Ale ona ta knížata jeden čas na Vyšehradě žila, ne?
00:15:26 No to jistě, ale žila tam i v pozdější době.
00:15:30 Chtěl bych jen takovou drobnost podotknout, že je velice zajímavé,
00:15:34 že v nejstarší části legend svatováclavských, svatoludmilských
00:15:39 a svatovojtěšských se vůbec nevyskytuje jméno Vyšehrad.
00:15:42 To zavdalo potom příčinu, že se uvažovalo, že ten Vyšehrad
00:15:47 byl v tom okruhu slavníkovském, což se ale nepotvrdilo.
00:15:51 Čili taková ta slavná doba kromě té legendární nejstarší části
00:15:57 je pak až doba konce 11. století, kdy Vratislav II.,
00:16:04 první český král, 1085, vládl v letech 1061-1092,
00:16:10 bude Vyšehrad jako samostatné vlastní sídlo
00:16:14 proti Pražskému hradu.
00:16:16 A z hlediska archeologie se nám podařilo najít a objevit
00:16:20 tu nejstarší baziliku na Vyšehradě, svatého Petra a Pavla.
00:16:25 Vratislav také zakládá kapitulu podřízenou přímo papeži do Říma,
00:16:31 nezávislou na pražském biskupovi.
00:16:34 Čili tato série je takové druhé období slávy Vyšehradu.
00:16:38 Ten konec 11. století.
00:16:40 A to centrum politického života se přesunulo sem na Vyšehrad
00:16:44 a trvá až do 30., 40. let 12. století, tedy téměř 70, 80 let.
00:16:52 Jsme schopni dnes po našem dlouhém výzkumu i rekonstruovat
00:16:57 určitou podobu té akropole i strukturu hradiště jako celku.
00:17:03 Hradiště Vyšehrad prostě nezapadá do systému ostatních hradišť,
00:17:10 která v Čechách známe.
00:17:12 Zejm. tedy v té středočeské části v podstatě my jednak víme,
00:17:17 že hradiště ve středních Čechách po roce 1000 žádné už nevzniklo.
00:17:22 A lze vystopovat jakési čtyři etapy vzniku hradišť.
00:17:26 Z nichž ve 2. etapě jsou to ta první přemyslovská hradiště.
00:17:30 Tam patří třeba Pražský hrad a další.
00:17:33 A Vyšehrad je jediným zástupcem té poslední, 4. etapy.
00:17:38 On vzniká opravdu ze všech těch hradišť jako poslední.
00:17:41 A vzniká kde? Vzniká vlastně na okraji pražské kotliny.
00:17:45 A Praha vlastně díky tomu, myslím tím teď velkou Prahu
00:17:49 jako město, střed dnešních Čech, tak je vybavena
00:17:53 unikátní dvojicí hradů, které zároveň potom byly sídly,
00:17:59 rezidencemi v určitých obdobích jenom.
00:18:03 A je to dáno nějakými důvody, které my přesně neznáme.
00:18:08 Ale je to každopádně věc velice podezřelá.
00:18:11 A výzkumy, které tam probíhají, poslední výzkum v roce 2011,
00:18:17 který jsme s panem doktorem prováděli, tak ukázal,
00:18:21 že pod bazilikou svatého Vavřince, kterou můžeme také datovat do doby
00:18:25 toho Vratislava, kdy víme, že už by tam ta rezidence měla být,
00:18:29 tak pod tím byl nalezen další kostel, ale kostel pozoruhodný.
00:18:34 Aspoň tedy podle těch částí, které se nám zatím podařilo nalézt.
00:18:38 My v tom výzkumu samozřejmě chceme dál pokračovat, není ukončen.
00:18:42 Snad v tomto roce budeme mít možnost.
00:18:45 Ale podle těch dosavadních částí, to se ukazuje, fragmentů zdiva
00:18:49 zjištěné v rozsahu asi 20, 25 metrů, se ukazuje, že to byla nejspíš
00:18:54 stavba centrálního půdorysu, nejspíš jakýsi,
00:18:58 představte si čtverec, z něhož jsou na tři strany apsidy.
00:19:02 těmto kostelům se říká trikoncha.
00:19:04 Kostel zaprvé mimořádných rozměrů, které přesahují dosud největší
00:19:08 známou centrální sakrální stavbu nejen v Čechách,
00:19:12 ale i na území západní Slovanů, a to je ta svatováclavská rotunda
00:19:16 svatého Víta na Pražském hradě, čili v té době hlavní
00:19:20 metropolitní kostel.
00:19:21 Tak tato stavba, která se nacházela na Vyšehrdě
00:19:24 v předvratislavském období v rámci někde těch
00:19:26 prvních enigmatických sto let existence, tak se tam nacházela
00:19:30 a zároveň ten její půdorys, pokud je ta naše pracovní
00:19:33 hypotetická rekonstrukce prozatímní správná, tak ten půdorys
00:19:37 prostě nemá na území Čech analogii a spíše ji můžeme hledat
00:19:41 v oblasti ovlivněné byzantskou kulturou, byzantským prostředím
00:19:44 třeba někde v severní Itálii nebo možná i někde jinde.
00:19:48 Čili to jsou takové dva zvláštní rysy této stavby,
00:19:51 které ukazují na to, že Vyšehrad už v tom nejstarším období
00:19:55 musel být významným místem, přesahujícím zdaleka
00:19:59 ostatní hradiště, jako byla třeba Budeč
00:20:01 nebo třeba ten Libušín a další hradiště tady už zmíněná.
00:20:05 Každé toto hradiště jistě mělo nějakou sakrální stavbu,
00:20:10 ale pokud je známo archeologicky, vždy se jedná o drobné stavby.
00:20:14 A je možné, že skutečně Vyšehrad byl jakousi druhou rezidencí,
00:20:18 možná takovým do jisté míry závětřím pro panovníka.
00:20:24 Když byly nějaké bouře, tak se schoval na Vyšehrad.
00:20:27 Když chtěl mít třeba klid od svého bratra
00:20:30 jako třeba Vratislav od svého bratra Jaromíra, biskupa,
00:20:34 nebo z jakýchkoliv jiných příčin, ale jistě to byla
00:20:37 více než jen soukromá rezidence právě kvůli tomu,
00:20:40 že byl vybaven takovouto stavbou, což musela být stavba,
00:20:43 která musela mít v systému církve a reprezentace zvláštní postavení.
00:20:49 Ale to jsou takové střípky, toto je dost významný střípek,
00:20:54 které my teprve o tom prvním století existence Vyšehradu
00:20:57 teprve dáváme po malých kousíčkách dohromady.
00:21:01 My tady ty panovnické kaple veliké vidíme v této době třeba
00:21:05 v Magdeburku, což je velké centrum, které stavěl už Ota I.
00:21:10 právě už podle italských vzorů, kdy i ten magdeburský kostel,
00:21:16 podobně jako ten Vratislavův, je potom nazýván
00:21:21 jako jakási hlava církve, hlava kostelů v dané zemi.
00:21:26 Nebo provincie.
00:21:28 I když nikdo nepopírá, že tou církevní hlavou,
00:21:31 že hlavou diecéze byl ten biskupský kostel.
00:21:35 Ale toto je taková určitá hyperbola a týká se to
00:21:38 zvláštního postavení panovníka, který se prezentuje
00:21:42 jako dei gratia, jako z boží vůle.
00:21:45 A byl určitý problém, když stál vedle toho biskupa,
00:21:51 kdo je trošku víc.
00:21:52 Tady oba dva byli jaksi pomazanci, oba dva byli pomazáni.
00:21:57 Byl to vlastně počátek demokracie, to rozdělení moci
00:22:01 na církevní a světskou.
00:22:03 Ano, s tím byly určité problémy, takže pro toho panovníka
00:22:07 bylo příhodnější mít vlastní kaplany, mít vlastní kancelář,
00:22:12 která dělá jeho politiku.
00:22:14 Kdežto ten biskup vždy inklinoval k tomu, dělat církevní politiku,
00:22:17 tzn. sledovat své zájmy po celé zemi.
00:22:20 Čili tady byl vždy určitý rozpor a my vidíme, že právě Vyšehrad
00:22:23 je unikátní v tom, že se stal základnou, kancléřstvím,
00:22:27 které se pak rozvíjí během středověku za Přemyslovců,
00:22:30 kde vyšehradský probošt hraje roli jakéhosi ministra zahraničí
00:22:36 a zajišťuje zahraniční styky panovníka.
00:22:41 Čili to je taková velice výjimečná záležitost, která ukazuje skutečně
00:22:46 na ten starý původ, který v Čechách je zajímavý v tom,
00:22:49 že ten vývoj je skutečně koncentrovaný, krystalický,
00:22:51 že tu nejsou další centra mimo Prahu, že ten charakter země
00:22:54 byl takový, že se všechno odehrávalo v jednom centru
00:22:57 přehledným způsobem.
00:22:59 My jsme teď přešli od počátku toho Vyšehradu,
00:23:02 minuli jsme úspěšně otázku, proč Vyšehrad vzniká,
00:23:04 ale to rovnou odpovím, že my nevíme, takže můžeme pokračovat dál.
00:23:08 To je teprve otázka času.
00:23:12 Já jsem se shodou okolností na to chtěl zeptat,
00:23:15 proč tedy vznikl, jestli už to tak bylo myšleno.
00:23:18 Když mi ale říkáte, že nevíte...
00:23:20 Jak sám slyšíte, tak my chodíme kolem horké kaše
00:23:24 a spíš testujeme různé úhly pohledu, jestli nám bude to málo, co víme,
00:23:30 těch pár faktů, které známe, mezi ně zapadají
00:23:33 i ta archeologická data, jestli nám zapadají do toho obrazu.
00:23:37 Ale je to jen taková skládačka.
00:23:39 Jistě podstatná věc, která tu zazněla,
00:23:41 kdybych mohl přispět k té otázce, proč Vyšehrad vzniká, je,
00:23:45 že v podstatě na počátku existence Vyšehradu, který máme zjištěn
00:23:51 těmi archeologickými nálezy rámcově do té 2. poloviny 10. století,
00:23:55 tak jsou ty mince.
00:23:57 A mincovny nebyly běžné v té době, teprve ke konci 10. století
00:24:02 je těch mincoven několik.
00:24:04 Ale jinak vedle Prahy to byla jediná, vyšehradská.
00:24:08 Mince se prostě běžně nerazily.
00:24:10 Většinou se razí, můžeme-li říci na základě pozdějších dokladů
00:24:14 z 11. století, tam, kde byly výrazné obchodní uzly,
00:24:18 uzly výrazných obchodních cest.
00:24:21 A to by do jisté míry vrhalo částečně odpověď na otázku,
00:24:27 proč Vyšehrad, proč ta skála na jihu pražské kotliny,
00:24:31 která vlastně až do přelomu 19. a 20. století představovala
00:24:35 strategický bod, skutečně bránu vytvářející vstup.
00:24:39 Tam je i ten záhyb řeky.
00:24:41 Tam vznikla barokní pevnost, jedna z nejstarších
00:24:44 barokních pevností u nás vůbec.
00:24:47 To byl jeden z těch důvodů.
00:24:48 A potom také víme, že za Karla IV. Vyšehrad vysloveně plnil úlohu
00:24:53 jakési brány, protože od jihu do Prahy nebylo možné vstoupit
00:24:57 vůbec ne třeba nuselským údolím, jak dnes běžně Pražané chodí
00:25:01 a úspěšně míjí Vyšehrad, ale muselo se jít právě
00:25:05 přes tu slavnou bránu Špičku, kterou nechal postavit Karel IV.
00:25:08 A teprve skrz Vyšehrad se vstupovalo nazpátek dolů
00:25:11 do pražské kotliny.
00:25:12 A musíme si uvědomit, že nešlo projít pod Vyšehradem.
00:25:15 To je skála a hradba.
00:25:17 Ale já bych ještě upozornil na to, jak vznikala ta pověst,
00:25:22 ta přemyslovsko-libušská stará pověst.
00:25:26 Kosmas totiž zmiňuje, že na Vyšehradě je v komoře nějaké,
00:25:32 že jsou tam ukryty ty lýčené střevíce,
00:25:36 které si vzal Přemysl Oráč s sebou, když opouštěl Stadice
00:25:40 a směřoval k Libuši.
00:25:43 Takže tam z toho kontextu vyplývá, kdybychom to nějak vysvětlovali,
00:25:51 že za krále Vratislava tam tedy byla nějaká určitá
00:25:56 infrastruktura a v nějakém tom státním pokladě byly uloženy
00:26:01 tyto střevíce a patrně i mošna.
00:26:04 Možná ještě nějaký další předmět.
00:26:07 Čili to jsou vlastně insignie pohanské moci panovnické,
00:26:11 které se na tom Vyšehradě objevují.
00:26:14 Stejně jako na Pražském hradě máme nastolovací kámen,
00:26:18 který je taktéž pohanský, jak se všeobecně ví.
00:26:22 Byly to různé rituály, které známe od různých
00:26:26 indoevropských národů, známe to ze Švédska, ze Skotska apod.,
00:26:29 u jižních Slovanů.
00:26:31 Čili tady vlastně Kosmas se setkává se starými společenskými rituály,
00:26:36 které upevňují nějak tu společnost.
00:26:39 A ty se v té době většinou christianizují,
00:26:42 počínaje svatým Václavem, dá se říci.
00:26:44 Ale zároveň lidé chtějí, aby to dál fungovalo,
00:26:47 protože bez těch rituálů, bez těch, řekl bych,
00:26:51 ústavních zvyklostí potom přichází nejistota.
00:26:54 My víme, že lidé se báli, když se změnily nějaké věci,
00:26:58 nějaké staré rituály, že třeba dojde k neúrodě,
00:27:01 že dobytek nebude mít mladé apod., zkrátka že ten jejich život
00:27:06 bude ohrožen.
00:27:08 Čili ten Vyšehrad se nějakým způsobem nejen napojuje
00:27:12 na ty staré rituály, které byly spojeny zřejmě s Prahou,
00:27:16 a stává se i v tomto smyslu druhým centrem,
00:27:19 jsou to vlastně spojené nádoby.
00:27:22 Proto vlastně i ty věštby na tu Prahu.
00:27:25 Čili se stává spojenou nádobou s tou Prahou i z hlediska
00:27:28 té staré identity.
00:27:30 Ta stará identita, to je vlastně ten Přemysl, to je ten starý rod.
00:27:34 A my vidíme, že třeba Kristián, který píše na konci 10. století
00:27:38 jakožto mnich, nestarší legendu, velikou legendu o svatém Václavovi,
00:27:43 tak začíná tím, že tam velice pozitivně píše o tom Přemyslovi,
00:27:48 Libuše tam nevystupuje pod svým jménem, je to nějaká prorokyně.
00:27:53 A objevuje se tam Praha, která je založena
00:27:57 takovým magickým způsobem.
00:27:59 A ta Praha, tím vlastně vzniká civilizace.
00:28:02 Tam se říká, že Čechové začali fungovat jako nějaká obec,
00:28:07 přestaly tam choroby, přestal zmatek takový.
00:28:10 Čili vlastně založení státu je nějak spojeno
00:28:13 s těmito pohanskými rituály, které zůstávají.
00:28:16 A zůstávají nakonec na tom Vyšehradě.
00:28:18 Vlastně ten Pražský hrad je dceřiná záležitost podle mýtu.
00:28:23 -Nikoliv.
-Podle mýtu.
00:28:26 Když se podíváme do Kosmase a seřadíme si ty události za sebe...
00:28:31 -Detailně je to jinak.
-Tak je to jinak.
00:28:34 Čili to není tak, jak píše Jirásek?
00:28:37 Nejspíše, jak psal Hájek, bohužel, mohl to taky napsat
00:28:41 trošku jinak.
00:28:43 Ale když se podíváme na Kosmu, tak Libuše žila na Libušíně.
00:28:47 Mimochodem, tady bych dal poznámku, podle mého názoru to jméno Libuše
00:28:51 pochází od toho hradiště.
00:28:53 Stejně tak jako Tetka od hradiště Tetín,
00:28:56 stejně tak jako Krok od Krokova hradiště.
00:28:59 A např. u Libušína, stejně také u Tetína se jazykovědci domnívají,
00:29:04 že jsou to původně mužská jména, zřejmě nějaký Lubuš, Luboš,
00:29:08 čili tím, že Kosmas spojoval s konkrétními místy mytické postavy,
00:29:12 tak tady asi došlo k přenosu jména z hradiště na ženu.
00:29:16 Možná, že takhle by se dala vysvětlit ta Libuše,
00:29:19 že je to od Luboše, nějakého neznámého Luboše.
00:29:22 Nějaký Luboš předpověděl slávu Prahy.
00:29:25 Ale ještě k tomu předpovídání.
00:29:27 Potom kněžna, nepochybně z Libušína, předpovídá,
00:29:31 protože on to tam píše, ona žila na Libušíně podle Kosmase,
00:29:36 předpovídá budoucnost Prahy, Praha je pak založena,
00:29:39 vybudován hrad.
00:29:41 A protože teprve po její smrti dochází k dívčí válce,
00:29:45 tak teprve tehdy vzniká Vyšehrad, ale tehdy ještě v podobě Chvrastenu,
00:29:51 což je taková zřejmě asi impertinentní poznámka Kosmova
00:29:56 na adresu možná vyšehradské kapituly, že ten hrad byl v chroští,
00:30:01 proto Chvrasten.
00:30:03 Takže ta konsekvence je v tomto pořadí.
00:30:07 Tady je zvláštní to, že Karel IV. sepisuje pro sebe korunovační řád
00:30:14 českých králů, inspiruje se řádem přemyslovským, francouzským
00:30:18 a německým.
00:30:20 A v tom je zvláštní ustanovení, v tomto řádu,
00:30:23 že nový panovník musí vykonat pěšky cestu na Vyšehrad.
00:30:26 A zde jsou mu ukazovány přemyslovské insignie na to,
00:30:30 že pochází z prostého rodu Přemysla Oráče.
00:30:33 Tam byly dvě ty insignie, jednak mu ukázali ty střevíce
00:30:38 a jednak si měl hodit přes rameno...
00:30:41 Oni zavěšovali tu mošnu, že ano.
00:30:43 Jde o to, že Karel IV. měl takový určitý niterní vztah k Vyšehradu,
00:30:50 protože zde na Vyšehradě zemřela jeho maminka,
00:30:54 Eliška Přemyslovna, poslední přemyslovská královna.
00:30:57 A současně zde žila v domě probošta Jana III. Volka,
00:31:02 nemanželského syna Václava II., pozdějšího biskupa v Olomouci.
00:31:08 A to byl vlastně poslední přemyslovský muž,
00:31:12 představitel rodu, i když byl levobočný.
00:31:15 Řada proboštů kapituly byli levobočkové buď přemyslovské
00:31:21 nebo lucemburské dynastie, ti tatínkové se uměli
00:31:24 o své levobočné syny postarat.
00:31:27 Čili i příklad mnohým dnešním tatínkům, kteří nepečují o své děti
00:31:33 a o své syny.
00:31:35 Tam je ještě zajímavé, že se zdůrazňuje,
00:31:38 že ty pohanské insignie jsou chovány v kostele.
00:31:42 Čili ta církev tam pečuje o ty pohanské insignie.
00:31:46 Čili ta linie té tradice...
00:31:49 Tady vidíme tu identifikační linii, která je tak důležitá,
00:31:53 že nemůže být zrušena, nemůže se třeba říci:
00:31:56 "To jsou pohanské věci, spálíme je v peci."
00:31:58 Prostě ona trvá dál.
00:32:01 A oni všichni věděli, že pohanství bylo před křesťanstvím
00:32:05 a že tu všechny ty šlechtické rody pocházejí ze starších dob.
00:32:08 Čili to bylo přirozené nějakým způsobem, ale nebyl tu nějaký
00:32:12 náboženský dogmatismus, naopak ta církev jakoby navazovala.
00:32:16 Čili to je ta středověká tradice identifikační.
00:32:20 Přebírala i ty, řekněme, takové ty zásadní tradice,
00:32:26 přijala je za své, nezřekla se jich.
00:32:30 Neprováděla zbytečné kádrování, protože pak by nic totiž nezbylo.
00:32:36 Mimochodem, my máme jen dvě zprávy o těch lýčených střevících.
00:32:41 A to je v době Kosmově, to jsme někde kolem roku 1115,
00:32:45 a tam píše, že se nacházejí v té knížecí komoře,
00:32:48 kde mají být uchovány navěky.
00:32:50 Potom dlouho nic, pak máme toho Karla IV.
00:32:54 A potom nám lýčené střevíce mizí, čili možná je to otázka,
00:32:57 jestli to nesouvisí s husitským revolučním hnutím.
00:33:00 -Zcela určitě.
-Je to docela pravděpodobné.
00:33:03 Ale prostě tato insignie vzala za své.
00:33:06 Ale možná, že se nám je někdy podaří objevit.
00:33:09 -Husiti, jestli je nespálili.
-To ne, to ne.
00:33:12 Ale je taková zpráva z doby Josefa II.,
00:33:15 úplně nevěrohodná určitě už, kde se o ní dokonce píše,
00:33:19 ale jen taková zmínka.
00:33:22 To samozřejmě nemohlo být někdy koncem 18. století,
00:33:27 to je naprosto mimo historickou realitu.
00:33:32 Ale chtěl bych ještě připomenout, že Vratislav také založil
00:33:36 vyšehradskou kapitulu, ta kapitula, že existuje do dnešní doby.
00:33:41 Před časem slavila 940 roků své existence,
00:33:45 to je letopočet úžasný.
00:33:48 Má dodnes své kanovníky, probošty, děkany.
00:33:52 A řada z nich se významně zasloužila i v dějinách
00:33:57 národní kultury, v dějinách českého národa.
00:34:00 Třeba vlastenečtí proboštové v 19. století, Vojtěch Ruffer,
00:34:05 přítel Františka Palackého, ačkoli Palacký byl evangelík.
00:34:09 Václav Štulc podporoval Boženu Němcovou,
00:34:12 přišel s myšlenkou výstavy hřbitova Slavína,
00:34:15 kterou dokončil potom Mikuláš Karlach.
00:34:18 Čili tito vlastenečtí proboštové byli pozitivním vkladem do dějin
00:34:23 národní kultury české.
00:34:25 Ostatně tam byl pochován Karel Čapek v době 2. republiky,
00:34:29 kdy ho vlastně nikdo nechtěl.
00:34:30 Ano, to je potřeba připomenout, tyto věci.
00:34:34 Ovšem ta historie šla dál, od toho 12., 11. století.
00:34:40 A vy jste tady zmínili ty husity a to vlastně v souvislosti s tím,
00:34:45 že ten Vyšehrad byl takovou přirozenou branou do Prahy
00:34:50 a hlídkou nad Vltavou, protože tam kdokoli se sem
00:34:54 chtěl dostat třeba lodí, tak musel zatáčet,
00:34:57 to vidíme i v Primátorkách.
00:34:59 Tam se také vybíralo clo, pod Děvínem jsou Dívčí hrady
00:35:04 na té levobřežní straně.
00:35:08 Tam kapitula měla celní stanici a vybírala clo z vorů, ze všeho,
00:35:14 z veškerého provozu na řece.
00:35:17 A jak to tedy bylo s těmi husity a Vyšehradem?
00:35:20 Protože to je další slavná kapitola k Vyšehradu,
00:35:25 tj. že tam bojovali statečně se Zikmundem.
00:35:28 Tam je zajímavý takový paralelní motiv,
00:35:32 že Vyšehrad se dostal do popředí v roce 1419-1420,
00:35:36 kdy se vede boj o Prahu mezi husity a Zikmundem.
00:35:41 A jako takový nový fenomén se tam objevuje Vítkov.
00:35:45 A Vítkov, to je ta oblast, kde vznikly ty sruby,
00:35:49 kde husité odrazili ten útok, bylo to strategicky důležité místo.
00:35:55 A takovou tu nějakou paralelu k tomu Vyšehradu
00:35:59 bych pak viděl v tom, že po vítězství komunismu
00:36:02 ten Vítkov se stal jakýmsi Vyšehradem pro komunismus,
00:36:06 pro komunistické pohlaváry.
00:36:08 Najednou ten Vyšehrad ustupuje úplně do pozadí.
00:36:11 To se bere tak, že to bylo ve své době dobré, to národní obrození.
00:36:16 Ale právě třeba i různí spisovatelé, intelektuálové,
00:36:21 Julius Fučík atd., mají být najednou pohřbíváni na Vítkově,
00:36:25 který se stal jakýmsi tím novým Vyšehradem pro to další období
00:36:29 těch alespoň 50. let.
00:36:31 A tady při té paralele na Vítkově se toho Vyšehradu
00:36:36 původně zmocnili Pražané, předali ho Čeňkovi z Wartenberka,
00:36:42 který vyznával husitství.
00:36:44 Nicméně Čeněk potom se nechal koupit od krále Zikmunda,
00:36:48 předal mu pod kontrolu Vyšehrad.
00:36:53 A potom Pražané, sotva došlo k tomu vítězství v červenci na Vítkově,
00:36:58 tak se přesunuli k Vyšehradu, oblehli Vyšehrad.
00:37:02 Čili oni potřebovali dobýt Pražský hrad i Vyšehrad.
00:37:05 A ten Vyšehrad byl tedy obléhaný do září tohoto roku.
00:37:10 A v září byla uzavřena smlouva mezi obránci a obléhateli,
00:37:17 že když do určitého data nepřijde to Zikmundovo vojsko,
00:37:20 tak že oni se vzdají na čestný odchod.
00:37:23 Ten den už potom prošla nějak ta lhůta, ale Zikmund se snažil,
00:37:28 dorazil tam se svým vojskem.
00:37:30 -Ale pozdě.
-Sice pozdě, ale ještě tam čekali.
00:37:33 Došlo k bitvě, která byla dost tragická pro české a moravské pány,
00:37:39 protože Zikmund je obviňoval, že nejsou dostatečně horliví,
00:37:43 řekl, že jsou bázliví apod.
00:37:45 Čili oni chtěli ukázat, jak to je, tak tam špatně skončili,
00:37:48 husiti je porazili, byla to rozhodující bitva
00:37:51 celé té kampaně, ta, co rozhodla o Vyšehradu.
00:37:55 Čili ne Vítkovi, Vítkov byla jen taková šarvátka.
00:37:57 To byla předehra.
00:37:59 A Pražané potom Vyšehrad obsadili a v podstatě zbourali vnitřek.
00:38:04 Oni chtěli zamezit tomu, aby se z toho znovu nestal hrad
00:38:08 v rukou nějakého šlechtice.
00:38:11 Oni chtěli jako město, si myslím, mít úplně pod kontrolou ten hrad.
00:38:15 Nejlepší bylo to zbourat.
00:38:17 V té době jsme to viděli v různých městech jinde v Evropě.
00:38:21 Měšťané si vymínili, že zbourají křižácký hrad
00:38:25 někdy ve 14., 15. století, už se chtěli sami bránit.
00:38:29 A ten hrad představoval vůči nim nebezpečí.
00:38:32 Čili tady šlo samozřejmě o ty komunikace.
00:38:34 Husité měli i takové spády pro zbourání svatého Víta.
00:38:39 Byl tam i pokus zbourat katedrálu, nicméně ti kališničtí pánové
00:38:45 přesvědčili ty radiály, že to stojí za to,
00:38:49 nechat kostel stát.
00:38:51 Ale Vyšehrad byl zdevastovaný a byl v troskách.
00:38:55 A dá se říct, že až po bitvě u Lipan dochází k obnově,
00:38:59 vrací se tam teprve kapitula.
00:39:02 Pak se tam snad vrací i purkrabství jako spíše taková efemérní věc.
00:39:07 A ta kapitula potom teprve postupně začíná obnovovat i církevní stavby.
00:39:13 Čili tam vzniká to děkanství, to je éra,
00:39:16 kterou lépe znají kolegové.
00:39:18 Já bych doplnil to, že ti husité splnili podmínky příměří
00:39:21 a skutečně umožnili té posádce a těm uprchlíkům,
00:39:26 co byli na Vyšehradě, i s osobní zbraní jim umožnili
00:39:30 odchod do jižních Čech do vlastnictví
00:39:34 Oldřicha z Rožmberka, do těch jeho pozemků.
00:39:37 Takže husiti skutečně, i když tehdejší praxe umožňovala,
00:39:40 že kacířům není třeba držet slovo.
00:39:44 Tady skutečně bylo dodrženo husity a umožnili odejít.
00:39:48 A byla poničena hlavně ta severní část hradeb,
00:39:53 vzala za své, protože ten Vyšehrad se jim stal symbolem
00:39:59 jakési nenáviděné církve.
00:40:02 Jistě to bylo subjektivní, ale skutečnost byla taková,
00:40:07 že byla přerušena sídlištní a náboženská komunita
00:40:12 na dobu minimálně 30, 40, 50 let.
00:40:15 Až teprve v 80. letech 15. století Jan Zajímač vyhlašuje,
00:40:21 že každému budou prominuty daně, když bude osidlovat
00:40:26 prostor Vyšehradu.
00:40:28 To je snad poslední městský útvar v rámci té velké Prahy,
00:40:35 bylo to městečko poddanské, protože patřilo kapitule.
00:40:39 Je to skutečně otázka toho konce 15. a 16. století.
00:40:42 Ono tady žilo nějakých 150 let.
00:40:44 To bylo městečko asi dost podivné, protože jednak byla velká snaha
00:40:48 dostat tam co nejvíce lidí z Prahy, a to většinou chodili lidé, kteří...
00:40:52 A kde se tak rozkládalo přibližně?
00:40:54 Zhruba asi v místě od rotundy svatého Martina a potom směrem dolů,
00:40:58 jak se jde po té cestě k Cihelné bráně,
00:41:01 tam tam asi bylo to jádro.
00:41:03 A dokonce ta rotunda svatého Martina fungovala jako obecní vězení.
00:41:08 Ta rotunda dlouhou dobu nesloužila církevním účelům v tom novověku.
00:41:15 A do toho městečka se při vzniku, ten Jan Zajímač,
00:41:18 jak rozhlašoval po Praze, aby tam chodili lidé,
00:41:21 tak tam chodili lidé, kteří byli třeba různě v dluzích,
00:41:25 nějací druhorození třeba, takže to byla příležitost.
00:41:29 A potom skutečně v těch několika písemných pramenech,
00:41:33 které se k tomu městečku vztahují, tak máme zprávy o tom,
00:41:37 že tam byla celá řada hospod.
00:41:38 To, co je dnes Žižkov pro Prahu, co druhý dům, to hospoda,
00:41:43 tak tuto úlohu plnilo městečko na hoře Vyšehrad asi pro Prahu.
00:41:47 Takže to bylo místo, kde se večer musela odehrávat
00:41:51 spousta věcí.
00:41:53 Bylo by zajímavé sledovat vývoj takovéhoto zvláštního
00:41:56 městského útvaru dál.
00:41:58 Pak byly snahy o to, kdo je pánem toho města,
00:42:02 jestli je to kapitula nebo jestli to bude patřit purkrabímu atd.
00:42:06 Ale tento vývoj byl prudce zastaven tím rozhodnutím
00:42:10 z Vyšehradu udělat tu barokní pevnost na konci 30leté války.
00:42:14 To městečko bylo de facto srovnáno se zemí, opuštěno a jediné,
00:42:18 co tam zůstalo, je ta kapitula.
00:42:20 Jako jediná instituce fungující kontinuálně.
00:42:22 Ta přežila vše.
00:42:25 A jinak je známo, že těch domů bylo mezi 50, 60,
00:42:29 které byly postupně likvidovány počátkem 17. století.
00:42:35 V polovině byla definitivně dokončena výstavba té pevnosti
00:42:42 vyšehradské, která změnila poněkolikáté charakter té lokality.
00:42:46 A vytvořila tu tvářnost místa dodnes, místa opuštěného.
00:42:51 Je zajímavé, že v 19. století symbol vyšehradské skály
00:42:55 byl symbolem národní minulosti, jako temné minulosti.
00:42:59 Dokonce se vytvářely novodobé legendy,
00:43:03 jako by tam bylo snad málem blanické vojsko
00:43:07 v té vyšehradské skále.
00:43:09 Ty legendy sbírala spisovatelka Popelka Biliánová.
00:43:12 -Ta toho hodně napsala o Vyšehradu.
-Ano, teď vyšla reedice pověstí.
00:43:16 Tam je její domek doteď.
00:43:19 Je tam dokonce i deska Popelky Biliánové.
00:43:21 A je pochována na vyšehradském hřbitově u svého manžela
00:43:25 Biliána Popelky.
00:43:29 Tady je vidět, že vždycky, když se bavíme o historii,
00:43:32 tak nakonec sklouzneme k tomu symbolickému významu Vyšehradu.
00:43:37 Tady bych jen chtěl připomenout moc pěkný obraz od Julia Mařáka,
00:43:42 který visí v Národním divadle v prezidentské lóži.
00:43:47 Jeden z asi nejlepších, podle mého názoru, obrazů Vyšehradu,
00:43:51 který byl samozřejmě velice oblíbeným námětem výtvarníků.
00:43:55 Tak to je tady ten obraz, to je temný obraz,
00:44:00 kde naprosto dominuje skála a nějaké malinké stavbičky
00:44:03 na vrcholu.
00:44:04 A působí to dojmem té pevné skály, jako národ je pevný,
00:44:08 ten příboj a všechny ty náročné, obtížné, nebezpečné události,
00:44:14 jak je ta vyšehradská skála přežije.
00:44:17 A to je přesně obsahem toho Mařákova obrazu
00:44:21 a takto byl nahlížen Vyšehrad v 19. století.
00:44:25 O tom, proč tedy se Vyšehrad stal mystickou, tedy mytickou,
00:44:30 ba mystickou skalou, tvrzí a pevností,
00:44:34 to asi nikdy nezjistíme.
00:44:38 Ale stačí si tam přeci někdy na podzim navečer zajít
00:44:41 a je to jasné.
00:44:43 To je místo, které je součástí Prahy,
00:44:48 ale zároveň do ní vůbec nezapadá, když jste na Vyšehradě
00:44:51 v jakoukoli denní dobu.
00:44:53 Pokud to tedy není vrchol turistické sezony.
00:44:56 Ať jste tam na jaře, v zimě, v létě, ráno, večer,
00:44:59 stále slyšíte kolem Prahu, nějaké dění, ale na Vyšehradě to je
00:45:04 skupina 30 lidí, kteří se tam objeví, pracují, znají se.
00:45:08 A je to svět opravdu, který nijak nezapadá do organismu Prahy.
00:45:11 Možná proto působí kakofonicky v organismu Prahy.
00:45:17 Zároveň je tam hřbitov, místo s nějakou hlubokou pamětí,
00:45:22 určitou vážností.
00:45:25 Zároveň je to místo, odkud je nádherný výhled.
00:45:28 Zároveň je to místo opředené legendami a bájemi.
00:45:31 Čertovy kameny.
00:45:33 To by bylo, aby ten Vyšehrad nepřitahoval tuto pozornost.
00:45:37 Když jste zmínil ty Čertovy kameny, je nejméně 5 nebo 6 výkladů,
00:45:43 co to Čertovy kameny nebo Čertovy sloupy jsou.
00:45:47 První zpráva je z počátku 17. století, že tyto sloupy
00:45:52 se nalézají na hřbitově u kostela svatého Jana Křtitele,
00:45:57 tj. v blízkosti rotundy svatého Martina.
00:46:00 Později jsou sloupy ukazovány ve 30., 40. letech 17. století
00:46:05 jako podivuhodná věc.
00:46:08 Váže se k nim barokní legenda, že čert chtěl přispět
00:46:11 k postavení kostela na Vyšehradě, že byl sražen svatým Petrem
00:46:15 do Benátských lagun, přišel, kněz už mši dokončoval,
00:46:21 takže ze vzteku mrštil tím sloupem o střechu chrámovou
00:46:26 a rozbil se sloup na tři kusy.
00:46:29 Podle geologického zjištění se ukazuje, že to pochází
00:46:32 minimálně ze dvou sloupů, ze dvou poloh.
00:46:36 Známe dokonce polohu lomu, kde se ty sloupy těžily.
00:46:40 A po Sázavě a po Vltavě byly dopraveny na Vyšehrad.
00:46:45 Také se uvažovalo, že snad pochází ze staré románské baziliky
00:46:49 z 11., 12. století.
00:46:51 Je to velice tvrdá hornina, granodiorit sázavského typu.
00:46:57 Takže v raném středověku by těžko technicky mohli zvládnout
00:47:02 to opracování.
00:47:03 Pak se uvažovalo také, že to snad pochází jako milník
00:47:08 římské cesty nebo nějaký časoměrný sloup starých Slovanů.
00:47:12 To byla historie doktora Pulzeho.
00:47:16 Ovšem další bylo, že to snad byl pranýř renesančního městečka,
00:47:21 u nějž byly uvazovány nehodné ženy, protože tam podle obecního úřadu
00:47:27 byl také nevěstinec na Vyšehradě.
00:47:30 Ale přirozeně se spíše domníváme, že jsou to sloupy
00:47:35 z dvoulodního kostela Stětí svatého Jana Křtitele,
00:47:39 kde skutečně jsou doloženy na tom hřbitově z 1. desetiletí
00:47:45 17. století, tolik asi k nim.
00:47:48 Dokonce byl také podivuhodný názor jednoho profesora techniky
00:47:53 z architektury, že je to magický bod Prahy,
00:47:56 i když ty sloupy měnily polohu.
00:47:59 Byly na tom hřbitově, pak se objevily v kostele,
00:48:02 pak byly zase, když Josef II. přijel na Vyšehrad,
00:48:06 byl proti zázrakům, tak sloupy musely do předsíně.
00:48:09 Pak z předsíně na severní část hřbitova, takže dnes už jsou
00:48:13 na 5. místě, takže žádný magický bod Prahy to nemůže být.
00:48:18 Ale je fakt, že je to velice zdroj turistů, kteří se tam nechávají
00:48:23 fotografovat a všelijakými způsoby málem zaříkávají ty sloupy
00:48:28 někteří turisté z východu apod.
00:48:31 Na Vyšehrad hodně chodí zahraniční turisti.
00:48:35 Já chápu, že my, Češi, zvlášť Pražáci tam cítíme tu mystiku.
00:48:42 Ale co to říká těm cizincům?
00:48:44 Vždyť ono to vlastně není spojeno s nikým významným,
00:48:47 jako je Karel IV. nebo tak tak úzce jako Pražský hrad.
00:48:51 Já bych k tomu řekl, je zajímavé, že hodně chodí cizinci,
00:48:55 zvlášť Japonci, na hrob Antonína Dvořáka.
00:48:58 Mám několik takových vzpomínek, že mladá japonská dvojice
00:49:02 ve věku tak 20 let má bedekr a přímo tam má nakresleno,
00:49:08 kam až přijde k hrobu Antonína Dvořáka.
00:49:11 Ten je velice oblíben v Japonsku.
00:49:14 A skutečně navštěvuje se hrob Bedřicha Smetany, Boženy Němcové,
00:49:20 ale ten Dvořák, to je fascinující místo, secesní pomník od Šalouna,
00:49:27 tam ta smuteční vrba, zlaté tečky jako lidský osud apod.
00:49:34 A to je jeden z nejvíce navštěvovaných hrobů na hřbitově.
00:49:38 Když tam pozoruji ty Japonce, tak si říkám,
00:49:41 oni mají takovou radost, že jsou tam ty stromy,
00:49:44 líbí se jim to tak přírodně.
00:49:47 Oni to mají v těch prohlídkových trasách zařazené.
00:49:53 Čili oni o tom často ani nepřemýšlí,
00:49:56 prostě přijedou autobusem a jdou na Vyšehrad.
00:50:00 Možná, že by se mohly ty bedekry víc soustředit
00:50:06 na ty obecné lidské věci, které souvisejí s tím mýtem,
00:50:11 protože Japonci sami mají velice rádi
00:50:14 svou mystickou minulost, mají panovníky.
00:50:16 No kde kdo, i ty nejmodernější národy, když jim přijdete s mýtem,
00:50:20 tak jsou šťastné.
00:50:22 Než ty výklady, kde stál jaký kostel, že by možná ty bedekry
00:50:27 měly být zaměřeny takto, vykládat.
00:50:29 Takový průvodce po mystických místech.
00:50:32 Kde skočil ten Šemík.
00:50:36 Místopis českých pověstí vyšehradských.
00:50:39 Pánové, já vám děkuji, myslím, že k Vyšehradu by se,
00:50:43 jak vidím, dalo vyprávět pořád, protože mýtus, mystika a tajemství,
00:50:50 to je pro člověka strašně přitažlivá věc,
00:50:53 a ten Vyšehrad je jí plný.
00:50:55 Přesto už musíme končit, já vám děkuji.
00:50:58 Vám, divákům, také děkuji, že jste se na nás dívali.
00:51:00 A příště u Historie.cs na shledanou.
00:51:02 Na shledanou, pánové.
00:51:15 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2014
Místo opředené bájemi o nejstarších dějinách Čechů, co potvrzují nebo vyvracejí archeologické průzkumy?
Jaké je stáří pozůstatků nejranějších staveb vykopaných při výzkumech Vyšehradu? Mohlo tam něco být již v bájných dobách Libuše a Přemysla? Byly na tomto místě uloženy Přemyslovy lýkové střevíce a mošna, jak o tom hovoří kronikáři? K největšímu rozvoji Vyšehradu došlo za krále Vratislava I., který z něj učinil své sídlo. Co ukazují nálezy a jaká byla historie hradu v následujících staletích?
