00:00:15 Tradiční pohled na Pražský hrad z vyšehradských hradeb.
00:00:19 Už jsme si na to panorama dávno zvykli,
00:00:22 ale kněžna Libuše a naši předkové
00:00:26 ti Pražský hrad viděli úplně jinak.
00:00:29 Historie.cs, dobrý den.
00:00:36 Zdeněk Dragoun, Jan Frolík, a Josef Žemlička.
00:00:42 Takže začněme. Přišla vnučka praotce Čecha, kněžna Libuše,
00:00:47 pramáti rodu Přemyslovců, měla zjevení,
00:00:53 pravděpodobně na Vyšehradě, jak uvádějí tito pánové,
00:00:57 a řekla, že vidí město veliké,
00:01:00 jehož sláva hvězd se dotýkati bude,
00:01:03 a potom tam našli toho pána, jak tesal ten práh,
00:01:06 a město pojmenovali Praha.
00:01:09 My to bereme tady, společnost, jako bernou historickou minci.
00:01:16 Skutečně Praha a Pražský hrad vznikly...,
00:01:22 vytvořili ho Slované, potažmo Přemyslovci?
00:01:27 Slované a Přemyslovci, s tím můžeme souhlasit.
00:01:35 S Libuší to je komplikovanější. I s tím jejím věštěním,
00:01:38 protože Kosmas do svého vyprávění, o které se opíráme,
00:01:42 do toho zabudoval několik takových hádanek.
00:01:47 U Jiráska čteme, že se tak mělo stát na Vyšehradě, to věštění,
00:01:52 že to mělo být město.
00:01:55 Ale když se podíváme do originálu Kosmova textu,
00:01:59 tak tam je užito slovo urbem conspicio,
00:02:05 to znamená město vidím,
00:02:08 což skutečně, kdybychom byli ve 13. století,
00:02:11 tak to takto přeložíme, ale jsme ve 12. století,
00:02:14 Kosmas psal na počátku 12. století,
00:02:17 a to města ještě nebyla.
00:02:20 Pojmem civitas urbs se označovaly výlučně hrady.
00:02:22 Města prostě nebyla.
00:02:25 Takže ty překlady jsou víceméně mylné.
00:02:28 Nikoli město vidím veliké,
00:02:31 ale jak uvádějí už novější překladatelé Kosmy,
00:02:34 hrad vidím veliký, a to je ta Praha.
00:02:37 Jestli to věštila z Vyšehradu, to nevíme,
00:02:40 protože zase podle dalšího vyprávění Kosmova
00:02:43 Vyšehrad byl vystavěn až po Libušině smrti.
00:02:46 Tady byla mezitím dívčí válka, začala se odehrávat,
00:02:49 a dívky se opevnily na Děvíně,
00:02:53 a pánové, muži, si měli postavit hrad Vyšehrad,
00:02:56 dokonce Kosmas říká,
00:02:59 že byl postaven v houští, v chrastí, tak se zval Chrasten.
00:03:03 Takže tam to nevychází časově, to jsou Kosmovy hlavolamy trošku.
00:03:09 A také tam Kosmas v tom svém proroctví
00:03:12 vkládaném do úst Libuši podotýká,
00:03:16 že ten nový hrad, ta Praha,
00:03:20 měla být 30 stadií, 30 honů
00:03:24 ab ista villas, od této vesnice,
00:03:27 takže Libuše měla být v jakési vesnici, nikoli Vyšehradu.
00:03:31 Takže k tomu jenom takový úvod.
00:03:38 Samozřejmě když podle Kosmy to nebylo na Vyšehradě,
00:03:45 který vznikl až později, tak člověka napadne,
00:03:48 že to mohlo být na Libušíně, známé hradisko Libušín u Kladna,
00:03:52 kde jinde by měla být Libuše než na Libušíně...
00:03:55 Ale to by zase neodpovídalo těm honům.
00:03:58 Bylo by to za prvé více stadií
00:04:01 a za druhé archeologický výzkum na Libušíně zjistil,
00:04:04 že je mladší než Pražský hrad.
00:04:07 Vysvětlení by se dalo najít v tom, že když to Kosmas psal,
00:04:10 tak musel vybrat nějaké důležité, významné místo,
00:04:16 z kterého se Pražský hrad zakládal.
00:04:18 Pražský hrad sám o sobě to logicky být nemohl,
00:04:21 a co se v tehdejší Praze nabízelo? Jedině Vyšehrad.
00:04:24 A jak je to tedy, pánové archeologové, s Pražským hradem?
00:04:27 Kdy vznikl a kdo ho tedy založil?
00:04:30 To my nevíme, kdo ho přesně založil,
00:04:33 archeologie se těžko dopátrá jednotlivých osob,
00:04:36 ale je pravda, že na tom místě, co je dnes Pražský hrad,
00:04:39 už naši slovanští předkové bydleli od 8. století,
00:04:42 a od počátku 9. století tam vzniklo něco takového,
00:04:45 co těžko přesně pojmenovat,
00:04:48 aby to nezavádělo zase k nějakým interpretacím,
00:04:51 prostě jakési ústředí, centrum nebo něco takového,
00:04:57 a během 9. století se to vyvíjelo,
00:05:00 ale Přemyslovci Pražský hrad nezaložili,
00:05:02 Přemyslovci se ho zmocnili.
00:05:05 Ale komu patřil před nimi, to my nevíme.
00:05:10 Ale jednoznačně se podle archeologických nálezů dá říct,
00:05:13 že Vyšehrad je mladší než Pražský hrad.
00:05:19 Sídlo knížecí na Pražském hradě bylo založeno na ostrohu,
00:05:22 který vybíhá z pražské plošiny,
00:05:24 a samozřejmě jeho podoba byla v počátcích úplně jiná.
00:05:28 Přibližně v těchto místech probíhala hrana ostrohu,
00:05:34 také zhruba těmito místy probíhalo
00:05:36 úplně nejstarší opevnění Pražského hradu.
00:05:42 V historické literatuře, která se týká počátků Pražského hradu,
00:05:45 se velice často setkáváme s termínem pahorek Žiži.
00:05:51 Historie se někdy snaží nebo pokouší tento název spojovat
00:05:55 s potenciálními pohanskými rituály,
00:05:58 které zde mohly probíhat v úplně nejstarších dobách,
00:06:02 ještě před vznikem křesťanského Pražského hradu.
00:06:06 Někdy je toto místo spojováno s knížecím stolcem,
00:06:10 který někde v nejvyšší části Pražského hradu rovněž stál.
00:06:15 Bohužel archeologie k těmto tématům příliš nepřináší.
00:06:19 V každém případě můžeme říct,
00:06:22 že nejvyšší místo této části Pražského hradu,
00:06:26 tedy jeho historického jádra, se nalézá přímo za námi.
00:06:31 Pokud by návštěvník pohlédl do mříží,
00:06:34 které skrývají sakrální stavby,
00:06:38 tak vidí, že původní terén zde stoupá do velké výše.
00:06:44 Tedy právě za námi je nejvyšší bod
00:06:47 této části Pražského hradu.
00:06:51 Jsou zase úvahy, že tam stál prastarý knížecí stolec,
00:06:55 a my se ptáme, aniž zase známe bezpečnou odpověď,
00:07:00 jestli tam byl nejdřív kámen a potom to opevnění,
00:07:03 nebo nejdřív opevnění a potom ten kámen,
00:07:06 který možná patřil celému plemeni Čechů.
00:07:09 A Přemyslovci by se ho podle jistých hypotéz zmocnili tím,
00:07:12 že ho ohradili, že si ho "privatizovali",
00:07:15 že si ho přivlastnili,
00:07:18 stali se prostě pány toho knížecího stolce.
00:07:21 Jsou opravdu zakladatelé českého národa.
00:07:24 Tudíž vypekli ostatní knížata,
00:07:27 která v té době v české kotlině pobývala.
00:07:30 Tady jsme zase u toho, že my ta opevnění známe,
00:07:33 bohužel nemáme ten kámen.
00:07:36 Ten stolec je mýtus, nebo je to pravda?
00:07:39 -Ne, stolec je pravda.
-Stolec je doložen u Kosmy.
00:07:42 Prostě měli tam kámen, na který si...
00:07:44 Když byl zvolen kníže, inaugurace se musela odehrát na tom stolci,
00:07:47 tam byl slavnostně posazen.
00:07:50 -Tam byl nastolen.
-Proto stolec, nastolování.
00:07:53 A tento ritus byl změněn s dobou královskou,
00:07:57 protože král už nemohl být posazován na nějaký stolec,
00:08:00 ten už musel projít královskou korunovací.
00:08:03 Zajímavé je, že to je asi nedaleko od toho stolce.
00:08:06 -Vlastně kontinuita místa.
-Musel být pomazán.
00:08:09 V závěru Spytihněvovy baziliky,
00:08:13 protože Svatovítská katedrála je až pozdější záležitost.
00:08:17 Takže tím se liší doba knížecí od té doby královské.
00:08:20 A já trošku podezírám Přemysla Otakara I.,
00:08:26 za něhož k této přeměně došlo,
00:08:29 že ten stolec jako upomínku časů jen knížecích, trochu pohanských,
00:08:33 že nechal nějakým způsobem tiše odklidit.
00:08:37 Čili nebyli tam ani dřív Keltové, ani Germáni, založili to Slované.
00:08:43 Pozor, pravěké nálezy z areálu Pražského hradu máme,
00:08:47 sáhli bychom velice hluboko do minulosti,
00:08:54 až asi 3 500 let před naším letopočtem,
00:08:57 kultura nálevkovitých pohárů,
00:08:59 pak ještě jednou asi 1000 let před naším letopočtem,
00:09:02 což je kultura knovízská,
00:09:05 co to tam na tom kopci bylo, to je veliká otázka.
00:09:08 Já sám bych se přikláněl k tomu, že nějaké hradiště,
00:09:11 ale je to těmi pozdějšími zásahy natolik zdecimováno,
00:09:14 že z toho máme jenom útržky.
00:09:17 Máme také z prostoru Pražského hradu
00:09:20 nálezy z doby římské, z období, kdy tady byli Germáni,
00:09:23 jsou to zatím jednotlivosti, které neumíme s ničím spojit,
00:09:26 ale u některých jsme si jisti,
00:09:29 že se tam nedostaly třeba později jako nějaká kuriozita,
00:09:32 čili mohli se tam tito obyvatelé pohybovat.
00:09:35 Ten terén v dobách, o kterých mluvíme,
00:09:37 byl úplně jiný, než máme představu dnes.
00:09:40 Tam to bylo velice rozbrázděné,
00:09:43 terén je úplně změněn oproti původnímu stavu.
00:09:46 Tam byly strže, rokle.
00:09:51 Můžu doplnit, že asi to bylo nějaké skalní bradlo,
00:09:54 nevím, jestli je to správné slovo, a to mělo poměrně ostrý hřbet.
00:09:57 To nebylo jako teď, že od Pohořelce tam mohl přijít kdokoli?
00:10:00 Ne, to bylo ostré. Ale od Pohořelce to bylo nejpřístupnější.
00:10:06 Je to zvláštní místo, takový ostroh skalnatý,
00:10:10 který je nějak nepravidelný.
00:10:15 Šlo by říct, že to vypadlo tak jako dnes Šárka Divoká,
00:10:21 tam ta Šestákova skála.
00:10:24 A zde najednou vznikl hrad,
00:10:27 který proti všem zásadám hradu měl tři vchody.
00:10:31 Z těch dva dodnes existují,
00:10:34 jeden na Staré zámecké schody a na Hradčanské náměstí,
00:10:38 kdežto ten, co vedl z Malé Strany, ten už je dnes zazděn.
00:10:45 V podzemí Hradu jsou dodnes uschovány
00:10:49 nejstarší doklady jeho vzniku.
00:10:55 To jsou příkopy, hliněné valy a palisády,
00:11:01 kdesi pod třetím hradním nádvořím.
00:11:06 Tam vznikl první kostel na Hradě pražském,
00:11:10 který postavil Bořivoj.
00:11:15 Jsme v prostoru, kudy probíhala jakási brázda,
00:11:19 která patří k nejvýznamnějším
00:11:22 morfologickým útvarům Pražského hradu,
00:11:27 zřejmě o ní psal i Ibrahim Ibn Jakub
00:11:30 ve svém cestopise z 10. století.
00:11:33 Tato brázda směřovala k rotundě sv. Víta
00:11:36 a patrně jí protékal i pramen.
00:11:42 Prakticky určité pozůstatky vody
00:11:45 můžeme pod třetím nádvořím nalézt ještě dodnes.
00:11:48 Pro archeologii to znamená,
00:11:51 že v tomto prostoru bylo jakési místo,
00:11:54 kde se dlouhodobě vytvářely kulturní vrstvy,
00:11:57 které máme k výzkumu k dispozici.
00:12:01 Na ostatních částech Pražského hradu
00:12:04 totiž docházelo v souvislosti s erozí
00:12:07 ke zničení těch kulturních vrstev. Zejména v jeho centrální části
00:12:11 archeologie v podstatě poznatky již získat nemůže.
00:12:14 Oproti třetímu nádvoří
00:12:17 a právě v tomto prostoru, kudy probíhala jižní rokle,
00:12:21 se vytvářelo mohutné kulturní souvrství.
00:12:24 Podle autorů výzkumu z 20. let
00:12:26 toto souvrství dosahovalo až 14 metrů.
00:12:30 My jsme měli příležitost po mnoha desetiletích
00:12:33 se do toho areálu vrátit koncem minulého století,
00:12:37 a s překvapením jsme zjistili,
00:12:40 že můžeme velice dobře na práci našich předchůdců navázat.
00:12:44 Praha totiž nemá k dispozici dřeva pro raný středověk,
00:12:48 respektive neměla a neměla by je, nebýt práce našich předchůdců,
00:12:52 kterým se podařilo přesvědčit tehdejší vládnoucí garnituru
00:12:57 a tehdejší odbornou veřejnost,
00:13:00 aby tento areál zůstal zachován pro budoucnost.
00:13:04 Je to jeden z mála areálů, který dřeva uchovával.
00:13:10 Díky dřevům, která zde byla zachována,
00:13:13 máme k dispozici nejen nestandardní křivku pro dub,
00:13:17 pro české prostředí,
00:13:20 ale máme k dispozic další poznatky.
00:13:23 Jednak můžeme přesněji datovat
00:13:26 například vznik jednotlivých fází opevnění,
00:13:29 a z hlediska běžnější hmotné kultury, běžného osídlení,
00:13:36 je zde také jeden unikátní objekt,
00:13:40 a to je srub, který zůstal dochován pod touto dlažbou,
00:13:43 který právě díky dendrochronologii
00:13:46 můžeme datovat do období kolem poloviny 10. století.
00:13:50 Jedná se o naprostou raritu v podstatě v prostředí evropském.
00:13:54 Kde se staví touto technikou, se sruby tohoto stáří nedochovaly.
00:13:59 Takže my zde máme k dispozici dochovaný objekt z této doby,
00:14:03 dá se rekonstruovat jeho stavební podoba, různé detaily,
00:14:08 dokonce máme k dispozici některé informace
00:14:11 o stravě našich předchůdců.
00:14:14 Našly se zde pozůstatky fíků, vinné révy a podobných poživatin,
00:14:18 takže můžeme i předpokládat,
00:14:22 že v tomto obydlí bydlel někdo blízký knížecí rodině.
00:14:26 Bylo dřív podhradí, nebo hrad?
00:14:32 To jsou dobré otázky.
00:14:35 Jak jsme slyšeli, na Hradě jsou známy pravěké nálezy,
00:14:38 tak jsou známy i dole, tedy z podhradí.
00:14:41 Ta skladba je trochu jiná,
00:14:44 troufám si říct, že v podhradí jsou dokonce početnější.
00:14:49 Třeba zrovna z doby římské
00:14:53 známe z prostoru Malostranského náměstí významnější nálezy.
00:14:59 A co se týče těch slovanských,
00:15:03 jsou rozhodně z dnešní Velké Prahy,
00:15:09 ale i z centra známe nálezy, které jsou straší než z 9. století,
00:15:13 dokonce podle jedné interpretace
00:15:16 byl v prostoru Malé Strany odkryt kultovní objekt,
00:15:20 kde docházelo k nějakému obětování,
00:15:24 takže to osídlení tam samozřejmě bylo,
00:15:28 ta osídlení se musela nějakým způsobem potkávat,
00:15:32 ale teprve vyšší vývojový stupeň,
00:15:35 když už potom hovoříme o hradě a podhradí,
00:15:39 dává tyhle skupiny osídlení do souvislostí.
00:15:46 Myslím si, že důležitou roli v tom hraje
00:15:50 umístění Prahy na obchodní stezce.
00:15:53 To asi byl hlavní důvod,
00:15:57 který potom vedl k tomu velkému následujícímu rozmachu.
00:16:02 A brody tam byly, významné brody,
00:16:05 které bylo možné nějakým způsobem překonávat.
00:16:07 Proto tam byla ta stezka.
00:16:10 A z toho kopce, na kterém je Pražský hrad,
00:16:13 se to zřejmě dalo velice dobře kontrolovat,
00:16:16 takže to je také jeden z důvodů,
00:16:19 proč si vybrali pro nás zdánlivě nepříhodné místo.
00:16:22 Asi by to chtělo doplnit,
00:16:25 že to zřetelné rozdělení na hrad a podhradí je kolem roku 900.
00:16:28 To se pohybujeme už v historických dobách,
00:16:31 od kterých z historických pramenů něco začínáme aspoň tušit.
00:16:34 Pakliže postoupíme do doby kolem roku 900,
00:16:38 to je poměrně překvapující nález archeologický, který je starý,
00:16:42 já bych řekl pár let, ale to bude už pár desítek let...
00:16:48 Archeologický pohled na svět je poněkud jiný než náš.
00:16:53 Kdy se na Malé Straně našly zbytky opevnění.
00:16:58 To znamená, že podhradní osídlení
00:17:01 bylo vymezeno, ohrazeno a opevněno.
00:17:05 Zřejmě to podhradní osídlení mělo svou váhu a důležitost.
00:17:12 Své funkce zřejmě mělo.
00:17:14 Tady se dá operovat oblíbenou zprávou,
00:17:18 kterou znají všichni z učebnic školních,
00:17:23 zpráva Ibrahima Ibn Jakúba,
00:17:26 že Praha je město menší, než jsou města v arabském světě,
00:17:29 ale větší, než s čím se setkal vtom slovanském prostředí.
00:17:32 a že je z kamene a vápna, což zase nevíme, co tím myslel.
00:17:35 Pražský hrad možná.
00:17:38 A že tam chodí cizinci za obchodem.
00:17:41 Čili ten obchod a tohle hrálo roli.
00:17:44 Říkáte, že tomu nerozumíte,
00:17:47 znamená to, že tenkrát se stavěly jenom dřevěné stavby?
00:17:50 A že když to bylo z kamene a vápna, že to bylo nějak překvapivé?
00:17:56 O tom jsou také úvahy, že Ibrahim měl na mysli Pražský hrad,
00:17:59 který měl patrně už nějaké kamenné stavby v té době,
00:18:02 v druhé polovině 10. století.
00:18:05 Nejde jenom o tohle.
00:18:08 Pakliže budeme charakterizovat něco,
00:18:11 čemu říkáme valové opevnění,
00:18:14 to znamená násyp, který má svislou čelní stěnu,
00:18:17 která leckdy má kamennou plentu,
00:18:23 ale bývá to kamenná plenta nasucho, to znamená bez malty,
00:18:26 ale vizuálně se při pohledu projevuje jako kamenná stavba.
00:18:32 Je otázka, jestli to, co píše Ibrahim Ibn Jakub,
00:18:36 se vztahuje opravdu jenom na ten hrad,
00:18:39 protože zase existují různé redakce toho textu
00:18:43 a v jednom z nich je to postaveno tak,
00:18:46 že ta Praha, která je postavena z kamene a vápna, má ve své...
00:18:50 Originál je v arabštině.
00:18:53 A jak to překládali, město, co to je město v arabštině?
00:18:56 A že v horní části má opevněný zámek, nebo záleží na překladu,
00:19:00 takže ty interpretace rozhodně nejsou jednoznačné.
00:19:06 Já pro svou osobu, ovšem nejsem teolog,
00:19:09 si vykládám jméno Praha z prahů,
00:19:16 čili z hatí hozených do řeky, aby usnadnily přechod kupcům,
00:19:23 kteří zde šli na té dálkové cestě z jihu na sever,
00:19:28 ze západu, z východu, čili zde na této křižovatce.
00:19:35 Praha, ta Praha jako ta blata, nikoli místo vypražené,
00:19:40 poněvadž zde nebylo co vypražit.
00:19:44 Ty vrbičky a troška rákosu, co tu rostla,
00:19:48 to jistě nemohlo dát jméno tomuto místu.
00:19:57 A kdo tam první seděl coby doložitelný panovník?
00:20:01 -Byl to Bořivoj?
-Ano, to byl Bořivoj.
00:20:07 To už Kristiánova legenda, která má kolem toho příběh,
00:20:10 kolem toho konstruuje,
00:20:13 mimochodem Kristiánova legenda z konce 10. století
00:20:16 už také mluví o Libuši a o založení Prahy,
00:20:19 ale Kristián ještě Libuši neznal jménem,
00:20:22 on mluví o jakési hadačce,
00:20:25 která nějakým způsobem ten ničemný lid zkultivovala,
00:20:28 přikázala mu založit Prahu
00:20:32 a potom si vzala jakéhosi přemýšlivého muže,
00:20:36 který se stal knížetem.
00:20:39 Který se zabýval orbou.
00:20:42 Takže Kristián vlastně Libuši ani nespojuje s Krokem.
00:20:47 -Pro něj je to jakási hadačka.
-Je to bezejmenná věštkyně.
00:20:51 Ale je pravda, že Bořivoj byl první, který je znám.
00:20:55 Je doložitelný?
00:20:57 Nebo před ním ještě někdo mohl být?
00:21:01 -Před ním mohl ještě někdo být.
-Jistě měl otce nějakého Bořivoj.
00:21:05 I když u Bořivoje je problém v tom,
00:21:11 že on ze soudobých písemných pramenů doložen není.
00:21:14 Asi první náš panovník, který je doložen, je Václav.
00:21:17 A to ještě ani není jmenován.
00:21:20 Ale na základě legend ludmilských, václavských a Kristiánovy
00:21:23 o Bořivojovi nepochybujeme.
00:21:42 Bořivoj je zajímavý tím, že to je vlastně taková kometa,
00:21:46 bychom to mohli přirovnat v historii,
00:21:49 protože on se objevuje v příběhu o tom,
00:21:52 že byl pokřtěn na Velké Moravě,
00:21:54 vrátil se, tady začal zavádět, jak se píše v legendě,
00:21:57 neslýchaný zákon, křesťanství,
00:22:00 bylo proti němu povstání, které ho vyhnalo,
00:22:03 on slíbil, že když se vrátí úspěšně, když to potlačí,
00:22:06 že na tom místě, kde ta vzpoura vznikla,
00:22:09 založí kostel ku cti Panny Marie, to se povedlo,
00:22:12 čili založil na Pražském hradě kostel Panny Marie,
00:22:15 ale to je všechno, my nevíme, jak dlouho vládl, kdy zemřel,
00:22:18 kde zemřel, kde byl pohřben,
00:22:21 prostě kromě tohoto základního zakladatelského činu
00:22:24 o něm vůbec nic nevíme.
00:22:27 K jednomu z nejvýznamnějších objevů na Pražském hradě
00:22:31 z hlediska archeologie došlo koncem 40. let.
00:22:37 Tehdy doktor Borkovský,
00:22:40 který dlouhodobě působil na Pražském hradě,
00:22:44 objevil v prostoru mezi druhým a čtvrtým hradním nádvořím
00:22:47 pozůstatky stavby, kterou ztotožnil s kostelem Panny Marie.
00:22:50 Dnes je tento prostor aspoň pohledově přístupný veřejnosti.
00:22:54 Hledání tohoto kostela bylo dlouhodobou záležitostí.
00:22:59 O jeho významu nemůže být pochyb,
00:23:02 poněvadž je to první kostel, který byl založen v Praze.
00:23:07 Doktor Borkovský neměl pochyb o tom,
00:23:10 že se jedná o kostel Panny Marie,
00:23:13 a také tento objev byl prezentován
00:23:16 jako jeden z nejvýznamnějších objevů archeologie.
00:23:20 Byly k němu svolávány různé konference a podobně.
00:23:23 Problém byl v tom, že tento kostel se nenalézal
00:23:26 přímo v historickém jádru Pražského hradu,
00:23:29 ale v prostoru, který Borkovský nazval západním předhradím.
00:23:34 O opevnění západního předhradí Pražského hradu
00:23:38 toho zatím známe velice málo.
00:23:41 Poslední objevy ukazují
00:23:44 nebo spíše drobné nálezy nasvědčují tomu,
00:23:47 že západní předhradí se rozkládalo na ploše mnohem větší.
00:23:51 To by také odpovídalo topografii dalších známých center z té doby.
00:23:57 Můžeme dnes předpokládat, že kromě hradní akropole,
00:24:02 která končila zhruba někde v místech
00:24:05 mezi druhým a třetím hradním nádvořím,
00:24:08 tvořilo pražskou raně středověkou aglomeraci
00:24:11 ještě hradčanské předhradí nebo západní předhradí,
00:24:15 které zaujímalo nejen zbývající část dnešního Pražského hradu,
00:24:19 ale i další prostor, který mohl dosahovat
00:24:23 až do prostoru dnešního Loretánského náměstí.
00:24:26 Pro celou tuto plochu totiž máme k dispozici doklady osídlení,
00:24:30 které odpovídají v podstatě době vzniku Pražského hradu.
00:24:35 Není pravda, že se tam našly ostatky Bořivoje a jeho ženy?
00:24:39 To je zase K1 a K2.
00:24:43 Zejména hroby K1 a K2 v podzemí dnešní katedrály,
00:24:46 v interiéru rotundy sv. Víta, která je nejstarším předchůdcem.
00:24:53 Ten hrob byl odkryt už v roce 1911,
00:24:56 což nám dnes trošičku komplikuje situaci,
00:24:59 protože tehdy se nezaznamenávaly ty detaily nálezové situace tak,
00:25:03 jak bychom to dnes chtěli,
00:25:06 nicméně podařilo se dohledat v těch starých záznamech,
00:25:11 že v tom zásypu hrobovém jako příměs byly hrudky malty.
00:25:15 Kde by se tam vzaly, kdyby to byl Bořivoj?
00:25:18 Čímž dnes, abych to dokončil,
00:25:21 K1 je považován pravděpodobně za Boleslava I.
00:25:24 Možná. Jsou tam otazníky zase.
00:25:26 Čili ani nevíme, jestli Bořivoj je pochován.
00:25:29 Pochován jistě byl, ale nevíme kde.
00:25:32 Takže ale máme jeho manželku Ludmilu,
00:25:35 kosti svaté Ludmily jsou dnes v bazilice sv. Jiří,
00:25:38 kde jsou od roku 925.
00:25:41 A v kostelíku Panny Marie odpočívá zřejmě tedy Spytihněv.
00:25:44 Syn Bořivojův Spytihněv se svojí manželkou.
00:25:48 O které zase vůbec nic nevíme.
00:25:51 Co to bylo tehdy panovník?
00:25:54 V těchto raných fázích panovník znamenal hodně.
00:25:57 U nás měl titul knížete.
00:26:00 A když si zase přečteme Kosmu,
00:26:02 tak on to má sice z biblické předlohy,
00:26:05 ale asi na tu dobu to sedělo,
00:26:08 tam se právě Libuši vkládá do úst řeč,
00:26:13 když Čechové tedy chtějí knížete, tak ho tedy mají mít.
00:26:16 A tam jim vylíčila, co je bude čekat.
00:26:19 Z toho udělá toho, z toho udělá toho,
00:26:21 ze svobodných lidí udělá své vozataje, služebníky,
00:26:24 udělá z nich různé řemeslníky,
00:26:27 takže teoreticky ten kníže tyto pravomoci měl,
00:26:31 ale říkám teoreticky.
00:26:34 Záleželo na konkrétní situaci, jak ten kníže byl zdatný,
00:26:37 jaké měl kolem sebe lidi,
00:26:40 jak si svoje práva teoretická uměl nějakým způsobem vydupat.
00:26:44 Takže potom v těch dvou třech stoletích knížecí vlády
00:26:47 vidíme tu vládu opravdu silnou,
00:26:51 kdy, jak se říká, i ten silný kníže se svými velmoži zametal,
00:26:54 a vidíme zase opak, kdy velmožové si naopak knížete ochočili,
00:26:58 a on tancoval podle toho, jak si přáli.
00:27:01 Říkám to zjednodušeně, ale takhle nějak to asi bylo.
00:27:06 A co byl poddaný v té době?
00:27:09 Tak to zase nebyli.
00:27:11 To byli, my říkáme poddaní, říkal jste lenní vztahy,
00:27:14 ty lenní vztahy tady vůbec žádné nebyly,
00:27:17 a ten poddaný, tady byla vrstva svobodných obyvatel země,
00:27:20 říkalo se jim nebo jsou v pramenech označováni
00:27:23 jako rustici ducis, knížecí sedláci,
00:27:26 a to byl svobodný lid,
00:27:29 který nepodléhal nikomu jinému než knížeti a jeho orgánům,
00:27:32 protože kníže zase měl svoje hrady po celých Čechách,
00:27:35 tam měl svoje správce, svoje úředníky,
00:27:38 kteří to nějakým způsobem dirigovali,
00:27:41 vybírali dávky, které šly na ten hrad, a tak dále,
00:27:44 a potom tady byla bezprávná vrstva,
00:27:47 kterou bychom mohli nazvat klidně jako otroci,
00:27:50 i když měli názvy různé, a ti patřili mezi bezprávné.
00:27:53 A mezi tím samozřejmě velmožové...
00:27:59 Holubičí povahy sloužily jako otroci?
00:28:02 Holubičí povahy moc nebyli, ale ti velmožové
00:28:05 nebo taková ta raná šlechta, jak ji nazýváme,
00:28:08 ještě nežila z toho, že by měla nějaké velké pozemkové majetky,
00:28:14 jak vidíme třeba u šlechty 13. a 14. století, velká dominia,
00:28:17 ale ta se opírala a o to, že sloužila knížeti.
00:28:20 A za jejich službu jim kníže dával úřady,
00:28:24 to znamená podíly z knížecích důchodů,
00:28:26 které byly knížecím jménem vymáhány i z toho svobodného obyvatelstva
00:28:30 i z těch všech, kteří na teritoriu toho "státu" žili.
00:28:35 A jestli tady padlo slovo otroci,
00:28:40 tady bych rád připomněl,
00:28:43 že ten obchod s otroky hrál důležitou roli
00:28:46 už v 10. století ve vývoji Prahy,
00:28:50 protože to zmiňuje Ibrahim Ibn Jakub,
00:28:53 že v Praze bylo velké tržiště, kde se prodávali otroci.
00:28:58 A podle některých historiků ten obchod měl takový rozsah,
00:29:02 že ten velký rozkvět počínajícího českého státu
00:29:08 souvisí s obchodem s otroky.
00:29:13 Je samozřejmě otázkou diskuse, jak velký ten obchod byl.
00:29:19 Já jako archeolog s tím trošku mám problémy.
00:29:23 Vím, že když jsme o tom hovořili s kolegou Třeštíkem,
00:29:27 který říkal, že otroci by si zasloužili pomník v Praze...
00:29:31 Neznámému otroku.
00:29:34 Tak jsem mu slíbil, že se o to postaráme,
00:29:37 ale teprve až najdeme nějaký konkrétní doklad,
00:29:41 třeba pouta, jho nebo něco takového,
00:29:44 protože při takhle velkém obratu bychom předpokládali,
00:29:49 že nějaký hmatatelný důkaz dříve nebo později objevíme.
00:29:55 Zatím ho nemáme.
00:29:58 Aspoň trochu těch ztracených denárů.
00:30:01 Za jednoho otroka bylo 300 denárů.
00:30:03 Ale také jich moc nepoztráceli, také nejsou.
00:30:06 Tak já taky denáry neztrácím ani dnes.
00:30:10 Ale při tom předpokládaném množství.
00:30:13 Taky neprodávám otroky.
00:30:15 Aby nás zase někdo nepomlouval jako Čechy,
00:30:18 že jsme prodávali otroky.
00:30:20 To dělali všichni.
00:30:23 To tenkrát vzniklo zajímavou situací, ten obchod s otroky,
00:30:26 kdy ten původně velký obchod západ - východ běžel po Dunaji.
00:30:32 Ale jakmile se v Panonské nížině usadili Maďaři,
00:30:35 tak tuto spojnici přerušili,
00:30:37 takže od Dunaje se tato spojnice odklonila na sever na Prahu
00:30:41 a odtud zase na Krakov na Vratislav dále,
00:30:44 na Kyjevskou Rus až k Chazarům na Volze.
00:30:51 Ttakže z tohoto posunutí Praha potom mohla velice těžit.
00:30:54 Potom o 100 let později se to zase dává do starých kolejí,
00:30:58 v Uhersku vzniká řádný křesťanský stát,
00:31:01 obchod tam dále probíhá,
00:31:04 ale Praze už ten punc obchodního centra zůstal.
00:31:08 Poznatky, které máme o Pražském hradě,
00:31:11 se postupně sbírají. Archeologie vytváří jakousi mozaiku,
00:31:15 která vlastně se skládá po dobu již téměř 100 let.
00:31:22 Toto místo je spjaté s mnoha nálezy.
00:31:27 Jeden z nejvýznamnějších je nález hrobu bojovníka,
00:31:30 ke kterému došlo ve 20. letech při výzkumu třetího nádvoří.
00:31:34 Tehdy se zde objevilo několik hrobů
00:31:37 a jedním z nich právě byl tento nejvýznačnější hrob,
00:31:40 který byl nazván hrobem bojovnickým
00:31:43 vzhledem k výbavě, kterou obsahoval.
00:31:46 Nález s touto výbavou, s mečem, sekerou a dalšími věcmi,
00:31:50 je vlastně v areálu Pražského hradu jediný.
00:31:53 A je to také jediný nález,
00:31:55 který můžeme datovat do středohradištního období.
00:31:59 V té době totiž již knížata, která zde byla pochovávána,
00:32:02 byla vždy pochovávána do kostelů,
00:32:05 a běžné populaci bylo vyhrazeno místo
00:32:08 zcela mimo tuto osídlenou aglomeraci,
00:32:12 to znamená v podstatě až za potokem Brusnice.
00:32:16 Teprve v mladších obdobích
00:32:19 se pohřbívání přesouvá i do osídlených ploch,
00:32:22 ovšem s výjimkou nejvyšších sociálních vrstev.
00:32:26 Jak se rozšiřovaly Hradčany, Pražský hrad?
00:32:31 Bylo to automaticky, nebo skokově?
00:32:35 Automaticky rozhodně ne.
00:32:38 Je pravda, to je poměrně pozoruhodná situace,
00:32:41 že Pražský hrad má od počátku stále stejný rozsah.
00:32:46 Prostě někdy v tom 9. století vymezili těch 6 hektarů,
00:32:50 a tak je to dodnes.
00:32:54 My říkáme Pražský hrad,
00:32:57 ale když tam vejdete, to je vlastně malé město.
00:33:00 Souběžně s tím vznikalo předpolí na západní straně, Hradčany,
00:33:03 na jižní straně to je Malá Strana,
00:33:06 to vytvořilo postupně jeden celek,
00:33:09 který byl tak provázán ekonomicky i vztahy, že to patřilo k sobě,
00:33:13 a to je ta nejstarší Praha 9. až 11. století.
00:33:16 A někdy v 11. a 12. století se to začíná přelévat.
00:33:20 Už jim nestačilo místo. Musíme si uvědomit,
00:33:23 že na Malé Straně je ten prostor relativně stísněný,
00:33:26 dnes je velice změněný, ale víme z archeologických zpráv,
00:33:29 tam třeba byla zabahněná místa, čili když už jim nestačilo místo,
00:33:32 začali se přesouvat na opačný břeh.
00:33:36 -Čili to bylo Staré Město.
-On se název přesouval potom.
00:33:40 Ještě tomu napomohla jedna věc.
00:33:43 Někdy kolem roku 990 vzniká Vyšehrad
00:33:46 na opačné straně té kotliny.
00:33:50 Kdo tam sídlil? Nebo to postavili Přemyslovci?
00:33:53 To se neví, ale jednou z hypotéz je,
00:33:56 že kolem roku 1000 český stát prožil velkou krizi
00:33:59 a ztratil obrovská území v dnešním zahraničí s tím,
00:34:03 že posádky těch vojáků se sem vracely.
00:34:06 A někde je bylo potřeba usídlit.
00:34:09 Vznikl Vyšehrad, kolem kterého se začalo také vytvářet
00:34:12 takové to ekonomické zázemí, bylo to propojeno komunikacemi,
00:34:15 a to osídlení, mezi kterým je asi těch 4 až 5 kilometrů,
00:34:19 se postupně začalo propojovat. Slévat.
00:34:22 Takže ve 12. století už to byl jeden velký lívanec,
00:34:25 když to takhle zjednoduším,
00:34:28 který se pak ve 13. století postupně začal přeměňovat
00:34:31 v jednotlivá vrcholně středověká města.
00:34:34 Jako první to bylo Staré Město.
00:34:37 Které se ale původně nejmenovalo Staré,
00:34:40 byla to Civitas Pragensis.
00:34:45 Když se mluví v pramenech o Praze,
00:34:48 do poloviny 12. století to byl výlučně Pražský hrad,
00:34:51 to je u Kosmy, u Kanovníka vyšehradského, u Vincencia,
00:34:54 to je pouze Pražský hrad. Praga, to je Pražský hrad.
00:34:57 A když se mluvilo o podhradí,
00:35:00 ať už na pravém nebo levém vltavském břehu,
00:35:03 tak to už bylo suburbium.
00:35:06 -Co to je suburbium?
-To je podhradí.
00:35:08 Doslova pod hradem. Sub je pod a urbs je město.
00:35:13 Jak to tam fungovalo? Vy jste chtěl něco říct...
00:35:18 Ten vývoj je hrozně zajímavý,
00:35:21 protože Praha ve vrcholném středověku byla souměstím.
00:35:28 To se skládalo ze samostatných měst.
00:35:30 -A to měli vlastní správu?
-Ano, všechno.
00:35:33 Přitom měli přes ulici druhé město.
00:35:37 Mezi některými z nich vedly i hradby.
00:35:41 Mezi Starým a Novým Městem byl regulérní můstek.
00:35:44 Tam byl můstek, stanice metra Můstek,
00:35:47 tam byl můstek mezi Starým a Novým Městem.
00:35:52 Ve starších historických úvahách
00:35:55 se téměř automaticky bralo, že nejstarší část podhradí
00:35:59 je na Starém Městě proto, že je to staré město.
00:36:02 Malá Strana byla malá strana.
00:36:05 Teprve archeologicky se dokázalo,
00:36:08 že logicky nejstarší část je pod hradem,
00:36:12 bylo to nazváno suburbiem.
00:36:16 Pak ve 30. letech 13. století došlo k ustanovení
00:36:21 Starého Města pražského,
00:36:25 které se jmenovalo jenom Civitas Pragensis.
00:36:29 Aby to zase nebylo jednoduché, tak část Starého Města...
00:36:32 -Kdybyste přeložil civitas, prosím.
-To je město, Město pražské.
00:36:38 A část tohoto města se nazývala
00:36:42 Nova civitas apud Sanctum Gallum
00:36:47 neboli Nové Město u svatého Havla.
00:36:50 To je dnes Havelská ulice.
00:36:53 Havelské město bylo založeno jako samostatné,
00:36:56 ale velice brzo splynulo s Civitas Pragensis.
00:36:59 To bylo měst, ta Praha!
00:37:03 A potom když v 50. letech bylo přeměněno podhradní osídlení
00:37:07 na Malé Straně zase ve město nějakého pravidelného rozvrhu
00:37:12 a zřejmě se stavbou opevnění,
00:37:16 tak se tentokrát na počátku svých dějin jako města
00:37:22 ta Malá Strana zase jmenuje Nova Civitas, jako Nové Město.
00:37:26 Protože byla nová.
00:37:29 Pak se to odlišovalo jako větší a menší město pražské.
00:37:36 A pak přišel Karel IV. a co udělal? Založil Nové Město.
00:37:39 Ono vlastně Nové Město byl název i pro Hradčany.
00:37:42 Hradčany také byly povýšeno na město,
00:37:46 protože Nové Město, aby se to nepletlo,
00:37:48 bylo dokonce i Horní Město, tak by nás to mohlo zavádět,
00:37:52 že to bylo něco společného s horníkem,
00:37:55 ale bylo to tím, že to je na kopci.
00:37:57 A aby to bylo ještě hezčí,
00:38:00 pro Pražský hrad se několikrát mihne název Hrad svatého Václava.
00:38:04 Je to pouze dvakrát, ale je to zajímavé,
00:38:07 protože tam odpočíval patron země.
00:38:09 A podle toho tedy to město nebo hrad, civitas.
00:38:13 Měli v tom mít ti naši předci větší pořádek.
00:38:15 Abychom v tom měli ještě větší nepořádek, neměli bychom zapomínat,
00:38:18 že i Vyšehrad po určitou dobu měl statut města.
00:38:22 A jak vůbec fungovaly Hradčany nebo Pražský hrad?
00:38:25 Jako samostatný celek?
00:38:29 Pražský hrad byl samostatný celek,
00:38:31 měl svého purkrabího čili hradního správce.
00:38:34 -A ten už nezasahoval do Hradčan, Malé Strany? -Už ne.
00:38:37 A k úřadu purkrabího bylo přiřazeno
00:38:40 právě městečko Hradčany a také město Velvary,
00:38:42 které je vzdálenější.
00:38:48 Tady jde o to, že v rámci Pražského hradu
00:38:55 nemohly sídlit všechny instituce, pomocné síly, řemeslníci
00:38:58 a zázemí, které bylo potřeba k provozu centrálního sídla státu,
00:39:02 takže ti sídlili na Hradčanech převážně.
00:39:05 Pak to ještě na konci středověku a začátku novověku zesílilo,
00:39:09 protože když se naši čelní šlechtici
00:39:12 začali usazovat na Pražském hradě,
00:39:15 tak tam tím spíš nebylo místo pro ten obyčejný lid.
00:39:18 To jsou všechny ty paláce.
00:39:20 A o to víc zesiluje osídlení na Hradčanech,
00:39:23 kde je to ještě komplikované,
00:39:26 že posléze to začala obsazovat církev, kanovníci a tak dál,
00:39:29 takže ti vytlačovali měšťany na dnešní Pohořelec.
00:39:33 Tato část třetího nádvoří patří k nejdůležitějším prostorům,
00:39:39 které se v rámci Pražského hradu nacházejí.
00:39:42 Za námi je prostor, v němž založil kníže Václav
00:39:45 třetí kostel na Pražském hradě, rotundu.
00:39:51 Tato rotunda byla potom vystřídána
00:39:54 další sakrální architekturou,
00:39:57 ať už mluvíme o Spytihněvově bazilice,
00:40:00 jejíž zbytky můžeme vidět skryté za mříží při katedrále.
00:40:04 Pražské biskupství bylo založeno již v roce 973.
00:40:07 Nejstarší budovy neznáme
00:40:11 a to, co vidíme dnes, je fáze románská.
00:40:16 Můžeme vidět sdružená okénka,
00:40:19 která patří k nejmladší raně středověké fázi Biskupského paláce.
00:40:24 Archeologie když se vrátila v druhé polovině 20. století
00:40:28 do tohoto prostoru, tak zjistila,
00:40:31 že skrývá ve svých nejstarších částech naprosto unikátní stavbu,
00:40:35 o které jsme neměli doposud tušení.
00:40:40 Jde o nejstarší profánní stavbu na Pražském hradě,
00:40:44 která byla stavěna z velkých kvádrů
00:40:47 spojovaných pouze na hliněné pojivo.
00:40:50 Vlastně stavbu tohoto typu tady nemáme.
00:40:54 Ostatní stavby jsou všechny sakrální
00:40:57 a jsou stavěny jiným způsobem.
00:40:59 Datování této stavby neznáme.
00:41:02 O desátém století se až tak neuvažuje.
00:41:05 Nemůžeme vyloučit, že Biskupský palác byl původně dřevěný.
00:41:08 To už jsou otázky, na které archeologie odpovědět nemůže.
00:41:12 Před třemi lety jsme měli možnost nahlédnout
00:41:17 pod podlahu Vladislavského sálu,
00:41:19 kde v těch suchých klenebních zásypech se zachovaly věci,
00:41:22 které jinde nemáme, z papíru, z kůže a tak dále.
00:41:25 A je tam obrovské množství nálezů paleobotanických,
00:41:28 když tam něco snědli, tak to tam ztratili a zahodili.
00:41:31 -Čili se ukázalo, že...
-Oni tenkrát nejedli kultivovaně.
00:41:34 ...že Pražský hrad byl takovým centrem,
00:41:37 kam přicházely inovace, které se posléze šířily jinam.
00:41:40 Z Pražského hradu máme první pistácie u nás,
00:41:43 nejstarší olivy, nejstarší kávu,
00:41:46 vůbec první burské oříšky v celé Evropě.
00:41:48 Na královský dvůr se to slušelo.
00:41:51 Jinak obecně samozřejmě všude, kde probíhá stavba, výkopy,
00:41:54 tak pořád něco nového se nachází.
00:41:59 My už teď jako archeologové spíš se staráme o to,
00:42:02 aby se tam už moc nekopalo,
00:42:05 aby věci zůstaly zachovány ve svém autentickém prostředí.
00:42:09 Ale to zase o tom nebudeme nic vědět.
00:42:12 Ale vždyť tady nejsme jenom my. My optimisticky předpokládáme,
00:42:15 že budeme mít nějaké další generace a ty budou...
00:42:20 Tak jako my dnes se díváme na to, jak Honza říkal,
00:42:24 že výkopy v minulosti si tolik nevšímaly detailů,
00:42:28 tak rozhodně dnešní archeolog si jich všímá mnohem víc.
00:42:32 -Má jiné technické možnosti.
-A má jiné možnosti.
00:42:35 A předpokládáme, že tohle se bude zlepšovat.
00:42:39 Jestli můžu sáhnout pro mimopražský příklad,
00:42:42 nedávno jsem byl na konferenci, která byla o antropologii a DNA,
00:42:45 a představte si, že najdete ve městě severočeském
00:42:47 pod dnešní ulicí kostru muže, který je pohřben na břiše,
00:42:51 takže samozřejmě média z toho okamžitě udělala vampýra,
00:42:54 bylo to asi z 15. století.
00:42:57 Běžná antropologie před 50 lety by určila, že mu bylo 40, 50 let,
00:43:00 že byl normálně vyvinutý, ale nelze určit, na co zemřel,
00:43:05 protože pokud to není něco, co zanechá stopy na kostech,
00:43:08 tak to antropologové nepoznají.
00:43:11 Dnešními metodami můžeme zjistit,
00:43:13 že se narodil na Vysočině nebo v Praze a okolí,
00:43:16 v posledních deseti letech žil v Praze a okolí,
00:43:19 byl normálně zdravý a tak dále a nejedl vepřové.
00:43:22 Patrně to byl Žid, kterého tam někdo přepadl.
00:43:25 Já jsem se z legrace ptal těch antropologů,
00:43:28 jestli náhodou nevědí, jak se jmenoval.
00:43:31 -To asi za deset let.
-To asi nikdy nezjistíme.
00:43:34 Dnes 50 let staré kosti nemůžeme tímto způsobem zkoumat,
00:43:37 protože tehdy byly zakonzervovány
00:43:40 nějakým běžným způsobem, a ty informace se tím zrušily.
00:43:44 Čili nějaké ty kosti musíme nechat pro naše budoucí kolegy.
00:43:47 Kteří možná zjistí, jak se jmenoval.
00:43:50 Ano, protože my s tím můžeme zacházet způsobem,
00:43:53 který ničí podstatné informace,
00:43:56 o kterých ještě nevíme, že se z toho dají získat.
00:43:59 Bojovalo se tam někdy?
00:44:02 Máte nějaké důkazy, že se tehdy bojovalo o Pražský hrad?
00:44:05 Asi nejstarší písemná zpráva je vyhnání Poláků v roce 1004.
00:44:08 Archeologicky takové doklady máme,
00:44:11 takové, co archeologové mají docela rádi,
00:44:14 1142 byl Pražská hrad obležen neúspěšně,
00:44:16 a když už to vypadalo, že to obléhatelům nevyjde...
00:44:19 -A to nevíte, kdo to byl?
-Víme, Konrád Znojemský.
00:44:22 -Když mezi sebou knížata bojovala o moc. -Vladislav prchl.
00:44:25 To jsou ty situaci, které byly zmíněny, kvůli tomu stolci.
00:44:28 Z archeologického hlediska je podstatné,
00:44:31 že když už to vypadalo, že se to obležení nepovede,
00:44:34 tak aspoň do hradu nastříleli zapálené šípy a celý hrad vyhořel.
00:44:37 -A musel se stavět znova.
-Čili byl dřevěný?
00:44:39 Byla to kombinovaná zástavba,
00:44:42 protože z kamene byly zřejmě v tehdejší době jen kostely.
00:44:46 Běžná zástavba byla dřevěná,
00:44:49 ale od roku 1135 se stavělo kamenné opevnění.
00:44:53 A pokud hrad 1142 vydržel obléhání,
00:44:56 tak to opevnění už muselo být hájitelné,
00:44:58 čili nějaké dřevo-hlinité opevnění už tam asi nebylo.
00:45:02 To bylo řádné obléhání tohle.
00:45:04 A potom ještě 1193, když to byla první vláda Přemysla Otakara I.,
00:45:10 když byl tři měsíce obléhán na Pražském hradě,
00:45:13 hrad nebyl dobyt, ale Přemysl takticky z obléhaného hradu zmizel.
00:45:17 A potom ještě obléhání 1249
00:45:20 při povstání mladého Přemysla Otakara II.
00:45:24 proti Václavovi, otci Václavovi I.
00:45:27 My se zase domníváme,
00:45:30 že z archeologického kontextu máme vrstvu,
00:45:33 kdy zřejmě 1249 došlo k nějakému požáru,
00:45:38 ale je pravda, že žádné z těchto obléhání nevedlo k tomu,
00:45:41 že hrad by byl dobyt.
00:45:44 Tady je třeba k tomu říct ještě jenu zajímavost,
00:45:46 že ten, kdo ovládal Pražský hrad
00:45:49 a kdo ovládal trůn a byl jeho majitelem,
00:45:52 ten byl respektován jako kníže.
00:45:55 Proto stačilo málo, ve 12. století zejména,
00:45:58 stačilo Hrad vojensky nebo nějakou lstí dobýt, zmocnit se ho
00:46:01 a nechat se svými přívrženci prohlásit za knížete,
00:46:05 a byl nový kníže.
00:46:07 A ten starý, který byl třeba na nějakém tažení mimo Prahu,
00:46:10 tak musel zase buď znovu dobývat, nebo už to nechal být.
00:46:13 A takových situací byla celá řada, to je vlastně celé 12. století,
00:46:17 zejména první čtvrtina a poslední čtvrtina 12. století.
00:46:20 A tady bychom mohli jmenovat řadu pokusů,
00:46:24 1105, 1109 a 1110, 1142, jak bylo řečeno,
00:46:29 potom jsou ještě další a končí to, tahle stará epocha,
00:46:34 končí polovinou 13. století.
00:46:39 Asi nejilustrativnějším příkladem
00:46:42 jsou husitské války a Zikmund,
00:46:44 který sice prohrál na Vítkově, Prahu se mu nepodařilo dobýt,
00:46:47 ale byl korunován na Pražském hradě, v klidu,
00:46:50 a od té doby český stát nerad ho musel uznávat
00:46:54 za právoplatného panovníka.
00:46:56 Čili když to tak vezmeme,
00:46:59 tak Hradčany nebo Pražský hrad, abych byl přesný,
00:47:02 abych nepletl dohromady Hradčany a Pražský hrad,
00:47:04 tak byl do jisté míry vždycky výlučná záležitost.
00:47:11 Já bych teď zeptal, protože už jsme na konci,
00:47:14 myslíte si, že je vhodné, aby tam byl prezident?
00:47:18 No, takhle...
00:47:23 Demokratický prezident, republikán.
00:47:27 Začneme z toho historického hlediska.
00:47:30 Pražský hrad je naprosto výjimečný i v Evropě,
00:47:36 že vlastně téměř od počátku českého státu
00:47:39 a od počátku české církve je sídlem panovníka
00:47:43 a nejvyššího církevního představitele, nepřetržitě.
00:47:46 Ta kontinuita není nikde v Evropě.
00:47:52 Takže prezident na tu kontinuitu navazuje.
00:47:55 Navazuje na ni v historickém smyslu.
00:47:59 Samozřejmě bychom byli rádi,
00:48:02 kdyby navazoval i v tom smyslu morálním.
00:48:06 -Pak proti tomu nic nenamítáme.
-Někteří ti panovníci opravdu...
00:48:11 A potom je ještě jedno unikum, co má Praha,
00:48:14 to se ale sesuneme z Hradu do dalšího prostoru,
00:48:19 to jsou ta tři existující velká středověká města vedle sebe.
00:48:23 Známe z historie, že jsou dvě města vedle sebe,
00:48:26 bylo starší město a nové město,
00:48:28 ale že by byla tři města velká vedle sebe,
00:48:31 Staré Město, Malá Strana
00:48:33 a Nové Město pražské, to bylo největší založení...
00:48:37 -Hradčany ještě.
-A Vyšehrad ještě existoval.
00:48:40 Takže to nemá v Evropě obdobu.
00:48:44 Vyšehrad se z hlediska správy úplně nebral,
00:48:48 hovořilo se o čtyřměstí
00:48:52 a tahle etapa vydržela do 18. století.
00:48:55 Teprve roku 1784 to Josef II. to zrušil
00:49:00 a udělal z toho jedno město.
00:49:03 Vyšehrad byl kapitulním městečkem.
00:49:07 Pánové, já vám děkuji,
00:49:09 povídali jsme si o Pražském hradě,
00:49:12 dozvěděl jsem se plno nových věcí,
00:49:15 teď v tom mám zmatky, ale já si to doplním.
00:49:18 -My ti napíšeme literaturu.
-Já si to doplním.
00:49:21 Děkuji moc, na shledanou.
00:49:24 Vám divákům také děkuji, že se na nás dívali,
00:49:27 a doufám, že si to také doplníte. Na shledanou.
00:50:01 Vy se postavte sem a vy tam! A vy, pánové, až za tu skalku.
00:50:07 -Tak co je?
-Dávejte dobrý pozor. -Už jsme.
00:50:10 Až vám dám znamení, všichni pokleknete. Děkuji vám.
00:50:20 Všichni se prosím dívejte na mě a jednejte tak, jak vám ukážu.
00:50:26 Začneme!
00:50:30 Prosím!
00:50:32 Poklekněte.
00:50:40 Vidím město veliké,
00:50:44 jehož sláva...!
00:51:29 Skryté titulky Blažena Stráníková Česká televize 2012
Byl dříve Pražský hrad nebo Vyšehrad? Kdo sídlil jako první na ostrohu nad Vltavou? Kdy tam přišli Slované?
Lze hovořit o národním zájmu ve středověku a jaký měl obsah v novověku? Kdy se v naší historii kryl národní zájem se státním zájmem, a kdy tomu tak nebylo? Proč se tento pojem stal tak užívaným v moderních dějinách?
