00:02:38 Ten sen se mi zdál jen jednou.
00:02:40 Starý, vlídný muž,
oblečen do huňatého kožichu,
00:02:43 dítě, běžící krajinou,
rovnou jako stůl.
00:02:48 Jen v dálce se bělaly stany,
podobné indiánským teepee.
00:02:53 Šum moře a zvuk větru.
00:02:56 Místo, kam nevedou žádné cesty,
žádná auta, žádná civilizace.
00:03:02 Kdesi v dálce matně rozeznávám
00:03:04 stále se opakující slabiku
-nar nebo -mar.
00:03:09 Ráno hledám v mapách.
00:03:11 Objevil jsem místo
uprostřed tundry,
00:03:13 objevil jsem Narjan-Mar.
00:03:38 Je to místo zcela na severu
evropské části Ruska.
00:03:41 Místo, jehož jedinou spojnicí
se světem je řeka Pečora,
00:03:45 která zde vtéká
do Severního ledového oceánu.
00:03:50 Vypravil jsem se se svým přítelem,
poutníkem Alexejem,
00:03:53 na cestu do tohoto snu.
00:03:56 Vydali jsme se na pouť
za tajemným slovem Narjan-Mar.
00:04:32 Po příletu do Moskvy putujeme
téměř dva tisíce kilometrů
00:04:36 stále vzhůru na sever.
00:04:41 Přímo na polárním kruhu
00:04:42 leží hranice
Něneckého autonomního okruhu.
00:04:46 Vstoupili jsme na území
evropských kočovných Něnců.
00:04:51 Byli jsme v zemi Narjanů.
00:09:25 Již několik dní plujeme
po řece Pečoře.
00:09:28 Dále na sever, za polární kruh.
00:09:31 Na jaře, kdy je ještě řeka
zamrzlá,
00:09:33 tudy pastevci ženou
svá sobí stáda,
00:09:36 míří do tundry.
00:09:38 Kočují zde od nepaměti,
00:09:40 rok co rok,
pokolení za pokolením.
00:09:43 Zamrzlá řeka je přivede
až k Barentsovu moři.
00:09:47 Putujeme v jejich stopách
po posvátné stezce, zvané Vorga.
00:21:36 Čím víc jsme se přibližovali
k Narjan-Maru, cíli naší cesty,
00:21:39 tím jako by se můj sen
naopak vzdaloval.
00:21:43 Pastevci, se kterými jsme se
ve vesnicích setkávali,
00:21:46 na opravdovou tundru
už jen vzpomínali.
00:21:50 Ten pravý kočovný život
jejich předků
00:21:52 jakoby již nenávratně zmizel.
00:22:26 Konečně Narjan-Mar,
místo z mého snu.
00:27:10 Už to vypadalo, že v Narjan-Maru
naše cesta skončí.
00:27:14 Po týdnu čekání ale dostáváme
povolení k přeletu
00:27:17 nad vojáky uzavřenou tundrou.
00:27:20 S pilotem vrtulníku jsme domluveni:
00:27:22 Zahlédneme-li bílé stany pastevců
či jejich sobí stáda,
00:27:25 pokusí se přistát.
00:27:32 Cítil jsem, že se blížíme
k místům a lidem z mého snu.
00:27:39 Tundra se před námi
začala pomalu otevírat.
00:35:44 Já už teďka cítím, že to tady
v zimě člověk moc nezvládne.
00:35:50 Obyčejný člověk to nezvládne.
00:35:54 Když v létě, v srpnu,
je tady zima...
00:52:39 Vorga, starodávná cesta pastevců,
00:52:42 nás skutečně zavedla
až k břehům oceánu.
00:52:46 Byli jsme na nejvzdálenějším
místě naší cesty.
00:52:51 Hluboko v tundře, uvnitř mého snu.
01:07:50 Skryté titulky:
Vlasta Malíková