Britská série dokumentárních rekonstrukcí
00:00:02 (komentář) Toto je skutečný příběh o děsivé události,
00:00:06 která se stala na děsivém místě.
00:00:09 Když Chris Moon odcházel z britské armády, netušil,
00:00:12 že jeho život v civilu bude ještě mnohem nebezpečnější.
00:00:15 Zapojil se do dobročinného projektu
00:00:18 odstraňování nášlapných min v Kambodži.
00:00:21 Během jedné akce ho unesli ozbrojení povstalci.
00:00:26 Odstraňujeme tady miny.
00:00:29 Čekal ho nejtěžší úkol: přežít!
00:00:33 Jsme neutrální organizace! Co když zůstaneme? Nestřílejte!
00:00:43 Nic nám nehrozí!
00:00:46 Od této chvíle bude záležet doslova na každém jeho kroku.
00:00:51 Kam ho vedete?
00:00:55 Česká televize uvádí cyklus dokumentárních rekonstrukcí
00:00:59 "Přežít!" "Únos ve vražedných polích"
00:01:05 Severní Mozambik, rok 1995.
00:01:17 V té době pracoval Chris Moon pro charitu
00:01:20 a odstraňoval nášlapné miny.
00:01:41 Tenkrát, 7. března 1995, jsem procházel odminovaným úsekem.
00:01:45 Bůhvíproč jsem měl pocit, že něco není v pořádku.
00:01:59 Otočím se, udělám tři kroky, a vtom...
00:02:13 Ve zlomku vteřiny mi došlo, že ten výbuch mohlo způsobit jen jediné,
00:02:18 a sice že jsem na něco šlápnul.
00:02:23 Zvednul jsem hlavu a viděl jsem, že mám v pravé ruce díru
00:02:27 roztrženou střepinami odminovacího přístroje.
00:02:31 Exploze mi prorazila ruku plochým koncem držadla,
00:02:34 to jsem poznal podle tvaru díry.
00:02:40 Začal jsem přemýšlet, co všechno se mi asi mohlo stát.
00:02:46 Věděl jsem, že ze všeho nejhorší by bylo,
00:02:49 kdyby mi to utrhlo obě nohy a z břicha by mi lezly střeva,
00:02:53 to bych to měl spočtený.
00:02:57 V takových chvílích probleskne člověku hlavou celý život.
00:03:02 Tak to úplně nebylo, ale člověk si vzpomene na vše,
00:03:05 co udělal, na to dobré i zlé.
00:03:08 Ale hlavně jsem si uvědomil, že život má smysl.
00:03:12 Chris Moon však i na pokraji smrti věděl,
00:03:16 že ho hned tak něco neporazí.
00:03:18 Hluboko v pralesích jihovýchodní Asie,
00:03:22 na opačné straně zeměkoule přežil něco mnohem horšího.
00:03:39 Dva roky předtím, po odchodu z armády,
00:03:42 odjel Chris Moon do Kambodže.
00:03:46 Chtěl se tam naučit odstraňovat nášlapné miny.
00:03:52 Do něčeho podobného se pustil poprvé.
00:04:00 Celá Kambodža byla doslova poseta nášlapnými minami,
00:04:04 vražedným dědictvím občanské války.
00:04:07 Po celé zemi bylo roztroušeno možná 10 milionů min:
00:04:11 na silnicích, na polích i na školních hřištích.
00:04:21 Nejhorší na nášlapných minách je,
00:04:24 že zabíjejí ještě desítky let poté, co válka skončí.
00:04:28 Chris se svým týmem začal pracovat v malé osadě v odlehlé oblasti.
00:04:36 Pracovali jsme společně v provincii Pursat na odstraňování min.
00:04:40 Já mu tam dělal tlumočníka.
00:04:47 Odstraňování min je relativně jednoduché.
00:04:51 Pracuje se v metr širokém pásu jasně vyznačeném bílými tyčkami.
00:05:02 Pokud tam byla nášlapná mina, umístila se vedle ní nálož
00:05:06 a odpálila se.
00:05:21 Ačkoliv občanská válka skončila
00:05:24 a zemi spravovala Organizace spojených národů,
00:05:27 Rudí Khmérové byli pořád vážnou hrozbou.
00:05:31 Nejsou tady Rudí Khmérové? Ne. Tady jste v bezpečí.
00:05:36 Jsou někde v džungli.
00:05:39 Rudí Khmérové měli pod kontrolou prales,
00:05:42 takže prales a okolní oblasti byly pro nás zakázaným územím.
00:05:48 Co ještě bych měl o nich vědět? Pokud možno nezastavuj.
00:05:56 Rudí Khmérové napáchali po celé zemi ukrutná zvěrstva.
00:06:01 Zahynuly dva miliony lidí. Patrně čtvrtina obyvatelstva.
00:06:13 Další tisíce byly brutálně mučeny.
00:06:17 V moderních dějinách nemají Vražedná pole patrně obdoby.
00:06:29 Když Chris přijel do Phnom Phenu, navštívil muzeum genocidy S 21.
00:06:35 V tomto vězení, které kdysi bývalo školou,
00:06:38 Rudí Khmérové věznili, mučili a popravovali.
00:06:54 Chris Moon zde poznal nedávnou krutou minulost Kambodže.
00:06:59 Rudí Khmérové ovládli zemi 16. dubna 1975.
00:07:05 Vyhnali všechny lidi z měst
00:07:08 a proměnili zemi v obrovský pracovní tábor.
00:07:16 Každého, kdo se zapletl s předešlým režimem, mučili a potom popravili.
00:07:29 Netrvalo dlouho a on sám se stal vězněm Rudých Khmérů.
00:07:42 V roce 1993 odjel do Kambodže, aby tam odstraňoval nášlapné miny.
00:07:48 Byl ujištěn, že oblast, v které pracuje, je relativně bezpečná.
00:07:52 Všichni byli přesvědčeni, že Rudí Khmérové už v této oblasti nejsou.
00:07:59 Lidi od OSN, co tam působili, nám řekli,
00:08:03 že Rudí Khmérové jsou daleko od oblasti, kde odstraňujeme miny.
00:08:07 V okruhu asi 70 kilometrů prý nejsou žádné jednotky,
00:08:11 takže osada, kde jsme pracovali, měla být bezpečná.
00:08:19 Naším náklaďákem jsme vezli několik žen a dětí z vesnice
00:08:23 do městečka Kravanh.
00:08:26 Do svého Land Roveru jsem naložil asi 6 našich mužů, seděli vzadu.
00:08:34 Kambodžští kolegové se mě zeptali,
00:08:37 jestli neznám nějakou anglickou písničku.
00:08:41 Nevím proč mě napadla: "Vpřed, křesťanští bojovníci".
00:08:44 Asi byla jediná, u které jsem si pamatoval slova.
00:09:03 Jeli jsme po stejné silnici, po které jsme pravidelně jezdívali.
00:09:08 Když jsme dojeli na mýtinu, zahlédl jsem v křoví nějaký pohyb.
00:09:12 Zneklidnilo mě to.
00:09:17 Říkal jsem si, jestli mě nešálí zrak,
00:09:20 protože křoví jako by se hýbalo.
00:09:28 A vtom najednou...
00:09:33 ...nás obklíčilo 30 khmérských vojáků.
00:09:50 Horečně jsem přemýšlel, co teď. Musím něco podniknout!
00:09:55 V dané situaci se dá udělat jediné: zvolit určité chování.
00:10:01 Měl jsem hrozný strach.
00:10:04 Ani hnout!
00:10:07 Když Rudí Khmérové někoho unesou, zabijou ho.
00:10:14 Chris se však tvářil úplně normálně.
00:10:25 Své chování jsem podřídil jedinému cíli:
00:10:29 přežít a dostat se z toho. Jakkoliv!
00:10:38 Přemýšlel jsem o každém gestu, o každém pohybu,
00:10:42 o každém mrknutí oka.
00:10:49 (hovoří khmérsky)
00:11:07 Proč jste tady?
00:11:09 Chceme pomoct Kambodžanům, odklízíme tady miny.
00:11:15 Jsme neutrální organizace, která v Kambodži pomáhá Kambodžanům.
00:11:26 Říká, že mu je to jedno, že na to nebere ohled.
00:11:31 Tohle že je prý jeho oblast. Když řeknete ještě slovo, zabijou nás.
00:11:40 Pak nám řekli, abychom se svlékli.
00:11:52 Strach vyvolává pocit opuštěnosti, stál jsem tam, kolem spousta lidí,
00:11:57 a přece jako bych byl sám.
00:12:07 Stál jsem tam ve spodkách a v duchu si říkal,
00:12:11 že ať se stane cokoliv, nesmím se dostat do role oběti.
00:12:16 Byl jsem přesvědčený, že určitým chováním dokážu vzbudit
00:12:20 předem předpokládanou reakci vojáků vůči mně.
00:12:36 Nařídili mi, abych nasedl do Land Roveru.
00:12:39 Říkal jsem si, že se budu chovat suverénně.
00:12:43 Když to přeženu, rychle couvnu.
00:12:46 Pane Houne, řekněte mu, že se zítra velmi rád sejdu s jeho velitelem.
00:12:50 Dnes mi však moje organizace nedovolí odjet.
00:12:59 Řekl, že se musíte s jeho velitelem sejít dnes.
00:13:03 Byl jsem tedy válečným zajatcem Rudých Khmérů.
00:13:06 Kudy? Jeďte rovně.
00:13:30 Jeli jsme celou věčnost.
00:13:43 Pak se spustil silný monzunový déšť.
00:13:54 Z výrazu Hounovy tváře jsem pochopil, že byl přesvědčen,
00:13:59 že jedeme vstříc smrti.
00:14:01 V jeho očích nebyla ani jiskřička naděje.
00:14:05 Pozoroval jsem khmérské vojáky a snažil se číst jejich myšlenky.
00:14:14 Hleděl jsem jim do očí, ale nic jsem v nich neviděl.
00:14:18 Žádný soucit, žádný cit, vůbec nic.
00:14:21 Bylo mi jasný, že by bylo zbytečné prosit je o laskavost či slitování.
00:14:26 To by nevedlo k ničemu.
00:14:31 Pane Houne! Ano?
00:14:33 Zeptejte se velitele, jestli to tady dobře zná.
00:14:41 Říká, že v téhle oblasti žije už 30 let.
00:14:45 Celou tu dobu jsme se snažili být zdvořilí,
00:14:49 pokoušeli jsme se mluvit s nimi na jejich úrovni.
00:14:52 Má ženu a děti?
00:15:03 Dřív byl ženatý, ale teď se jeho ženou stala puška
00:15:07 a jeho synem kulka.
00:15:20 Rudé Khméry možná zmátl nákladní vůz Zil ruské výroby.
00:15:28 Jejich nepřátelé využívali dlouhé roky
00:15:32 služeb ruských vojenských poradců. Patrně si mysleli,
00:15:35 že stejné poslání měl v Kambodži i Chris Moon.
00:15:59 Musíte přejet řeku.
00:16:07 Řekněte veliteli, ať řeku nejdřív přebrodí jeden z jeho mužů.
00:16:13 Řekl jsem si, že můžu získat určitý respekt, když jim nařídím,
00:16:18 aby se nejdřív namočil jejich člověk.
00:16:21 Chtěl jsem, aby mě respektovali jako vůdce naší skupiny.
00:16:27 Řekl, že se nehodí, aby přebrodil řeku velitel
00:16:31 a že tam pošle svého vojáka.
00:16:35 Řeka tvořila neoficiální hranici mezi územím
00:16:38 pod kontrolou vlády a oblastí Rudých Khmérů.
00:16:42 Po nedávném monzunu byla rozvodněná.
00:16:45 Ne, na Land Rover je moc hluboká. Nemůžeme přes.
00:16:50 Poprvé jsem se cítil trochu líp, já teď diktoval podmínky,
00:16:55 jako bych přebíral velení.
00:17:03 Musíte přejet řeku. Okamžitě se vraťte do Land Roveru!
00:17:10 Rudí Khmérové byli nervózní. Museli překročit řeku,
00:17:14 jinak by je mohli napadnout vládní jednotky.
00:17:21 Obrátil jsem se na svého řidiče a řekl jsem mu:
00:17:24 "Poslouchej pozorně, co si vojáci mezi sebou říkají,
00:17:28 ať víme, co se děje."
00:17:33 Jestli do 20 minut nepřejedeme řeku, tak podpálí naše auto
00:17:37 a nás zabijou. Musíme tedy přes řeku.
00:17:44 Museli jsme auta nějak dostat na druhý břeh.
00:17:55 Vjeli jsme doprostřed dravého proudu,
00:17:59 kde místy byla až dvoumetrová hloubka.
00:18:02 Zažil jsem pár krušných chvil, když jsem viděl,
00:18:05 jak dveřmi začínala vnikat voda.
00:18:12 Jen taktak jsme se dostali na druhý břeh.
00:18:21 Auta zamířila do hlubin pralesa, kde vládli Rudí Khmérové.
00:18:26 Každým kilometrem se vzdalovali od civilizace a bezpečí.
00:18:32 Nejeli jsme po silnici, ale po mokré, blátivé stezce.
00:18:38 Zapadali jsme do bahna.
00:18:43 By to zlý sen.
00:18:46 Pak mě napadlo, jak prokázat, že jsem užitečný.
00:18:50 Musel jsem ty auťáky vytáhnout z bláta.
00:18:53 Chris se snažil vyvolat dojem, že je nepostradatelný.
00:18:57 To pro případ, že by Rudým Khmérům skutečně šlo o vozidla.
00:19:02 Byla to nekonečná práce, šlo to špatně.
00:19:45 Zeptejte se, co tady děláme? Proč stavíme?
00:20:06 Bylo mi jasné, že už jsme na jejich území. Tady to ovládali.
00:20:13 Co se děje? Máte jít za velitelem.
00:20:17 Proč? Kam jdeme?
00:20:23 Moc mluvíte.
00:20:42 Kráčel k nám menší chlapík. Měl tvrdý obličej.
00:20:54 Na hlavě měl divný plstěný hnědý klobouk,
00:20:59 který svědčil o jeho významu.
00:21:17 Řekl: "Nemám pověření zastřelit vás dnes."
00:21:23 Jedeme za velitelem. Jdeme!
00:21:29 Chris byl nyní vězněm a majetkem druhého velitele Rudých Khmérů.
00:21:39 Každý velitel měl vlastní území a vlastní muže.
00:21:43 Připomínali středověké válečníky: byli nezávislí,
00:21:46 ale tvořili součást přísně hierarchizované pyramidy,
00:21:51 na jejímž vrcholu stál Pol Pot.
00:22:01 Ke konci prvního dne zastavili u řeky.
00:22:08 Tvrdili, že jsme v minovém poli. Nevěděl jsem, jestli jim mám věřit.
00:22:14 Mohlo to být pravdivé varování, anebo také lež,
00:22:18 aby nepomýšleli na útěk.
00:22:21 Zeptejte se velitele, co má v plánu.
00:22:24 Proč jsme zastavili? Tady přenocujeme?
00:22:29 Dnes přespíme tady. Řekněte veliteli, že to nejde.
00:22:33 Je to proti předpisům mé organizace.
00:22:43 Musíte zůstat tady. Nemělo smysl se s nimi vybavovat.
00:22:49 Když jsme jim vysvětlovali, kdo jsme a co děláme,
00:22:53 jen krčili rameny.
00:22:55 Nejvíc mě rozčilovalo, že nebyli schopni pochopit, co dělám.
00:22:59 Vysvětlit jim, že nejsme jejich nepřátelé, bylo zhola nemožné.
00:23:08 Co si myslíte o veliteli?
00:23:11 Myslím, že Rudým Khmérům se nedá věřit, jsou hrozně krutí.
00:23:22 Z jeho očí se dalo vyčíst,
00:23:25 že tuhle noc považoval za poslední ve svém životě.
00:23:38 Chris Moon a jeho kolegové byli jako vězni Rudých Khmérů nuceni
00:23:43 hrát ošemetnou psychologickou hru o přežití.
00:23:47 Druhý den ráno se Chris zeptal, jestli se může jít umýt.
00:23:58 Nikdo ho nehlídal, naskytla se šance na útěk.
00:24:07 Nastala moje nejtemnější chvilka. Rád jsem běhal, byl to můj koníček.
00:24:11 Věděl jsem, že kdybych vzal nohy na ramena, tak mě nechytnou.
00:24:18 Mohl uprchnout do džungle a pak podél řeky.
00:24:26 Všichni lidi jsou pěkní sobci. To víte, že jsou.
00:24:36 Chris měl šanci utéct.
00:24:41 Kdyby utekl, tak by nás zabili.
00:24:49 On to ale neudělal.
00:24:52 Nemohl jsem opustit kolegy.
00:24:58 Ne, nemohl jsem je nechat ve štychu,
00:25:01 a tak jsem se pomalu vrátil zpět k autu.
00:25:04 Chris Moon je statečný muž a já si ho velice vážím.
00:25:19 Celý den jeli dál.
00:26:03 Konečně se blížili do srdce temnoty,
00:26:07 na základnu Rudých Khmérů hluboko v džungli.
00:26:16 Přijížděli k oblastnímu veliteli,
00:26:18 který je může nechat zabít nebo mučit.
00:26:24 Někde v podvědomí ve mně klíčil pocit beznaděje
00:26:28 a já jsem začal s pochybnostmi.
00:26:35 Tak jsem stále myslel na to, že se všichni vrátíme do osady.
00:26:39 Zakazoval jsem si myšlenky na jedno: na katastrofický scénář.
00:26:55 Ale moje představivost neustále zabíhala jinam.
00:26:59 Celou dobu jsem trnul hrůzou, a kdybych té hrůze podlehl,
00:27:03 musel bych myslet jen na všechny ty strašné historky
00:27:07 o umučených lidech.
00:27:11 Zvažoval jsem, jak se zachovat, až se sejdu s velitelem,
00:27:14 jak s ním mám jednat.
00:27:17 To byla jediná myšlenka, kterou jsem si připouštěl.
00:27:21 Kdybych pomyslel na vlastní strach, už bych se ho nezbavil,
00:27:24 tak jsem se musel ovládnout.
00:27:46 Řekl, že vás odvedou do domu.
00:27:49 Kam jdete? Kam ho vedete?
00:27:54 Kdyby by nás Rudí Khmérové chtěli zabít,
00:27:58 nejdřív by nás rozdělili a pak brzy zabili.
00:28:04 Oddělili mě od Houna.
00:28:15 Čekal jsem, co se stane.
00:28:31 Celou dobu jsem si zakazoval myslet na historky o mučených lidech.
00:28:41 Jejich cesta skončila.
00:28:56 Chris teď stál tváří v tvář muži, který měl v rukou absolutní moc
00:29:01 nad jejich osudem.
00:29:12 Jejich životy visely na vlásku.
00:29:19 Mluvit khmérsky? Ne.
00:29:22 Mluvit thajsky? Ne.
00:29:47 Ty...
00:29:52 Nerozumím, co říkáte.
00:29:57 Jsem tady 6 týdnů. Miny, miny, miny!
00:30:01 Á, bum! Ano, ano.
00:30:07 Kambodža? V Kambodži? Ano, 6.
00:30:12 6... týdnů. 6 týdnů.
00:30:16 V Kambodži. V Kambodži?
00:30:22 Vaše jméno? Name? Clever.
00:30:26 Hahaha, chytrák.
00:30:31 Chris... Clever.
00:30:36 Clever měl v očích jiskru.
00:30:39 Byla v něm aspoň špetka lidskosti, což mě nesmírně vzpružilo.
00:30:45 Velká Británie. Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest.
00:31:06 Prý máte dobré srdce. Chce, abych vám přeložil tohle:
00:31:12 Nebojte se, pomůže vám.
00:31:25 Dnes večer vás zve na večeři.
00:31:38 Večeře s Rudými Khméry.
00:31:45 Slýchal jsem historky o tom,
00:31:47 jak Rudí Khmérové nabídli lidem večeři a pak je zabili,
00:31:51 a ti nebožáci netušili, co se děje.
00:31:55 Toho jsem se bál nejvíc.
00:32:15 Ať vám chutná!
00:32:19 Zažil jsem Pol Potův režim.
00:32:22 Když byl na někoho důstojník Rudých Khmérů hodný a dal mu najíst,
00:32:27 dobře najíst, znamenalo to, že ho chtějí zabít.
00:32:40 Začali být hovorní. Byl to bizarní zážitek.
00:32:50 Prosím, poděkujte veliteli za pohostinnost.
00:32:56 Ačkoliv se k nám chovali zdvořile, netušili jsme, co můžeme čekat.
00:33:01 Nechte si chutnat.
00:33:04 Hlavou se mi honila jediná myšlenka: zabijou nás!
00:33:12 Jedno jsem věděl jistě: že nás jako vězně dlouho držet nebudou.
00:33:16 Buďto nás zabijou, nebo propustí.
00:33:35 V noci jsem se v jednom kuse budil.
00:33:41 Cítil jsem cigaretu.
00:33:46 Někde ve tmě, na kraji lesa, jsem viděl ohýnek cigarety.
00:34:05 Nadešlo další ráno.
00:34:08 Chris se snažil taktickými lichotkami udržet dobré vztahy.
00:34:17 Bojovali jsme o život.
00:34:20 Chris říkal, že Rudí Khmérové jsou hodní,
00:34:24 že Rudí Khmérové nejsou naši nepřátelé.
00:34:29 Pane Houne, řekněte panu Cleverovi, že si Rudých Khmérů vážím.
00:34:38 Přinesli Kambodži mír.
00:34:43 Porazili Vietnamce.
00:34:47 Těšíme se, že až odsud odejdeme, budeme všem vyprávět,
00:34:50 jak hodní jsou Rudí Khmérové.
00:35:01 S přibývajícími hodinami rostla naděje, že je nezastřelí.
00:35:05 Nezbývalo než čekat.
00:35:11 A pak, jako bych někde v dálce něco zaslechl.
00:35:24 Potom jsem zahlédnul malou tečku: vrtulník.
00:35:31 Pryč, pryč, máme jít pryč.
00:35:37 Nad džunglí přeletěl vrtulník OSN, který je hledal.
00:35:42 A zahlédli nás.
00:35:48 Po vlídnosti náhle nebylo ani stopy.
00:35:51 To není vojenský vrtulník! Nejsou ozbrojení.
00:35:54 Pane Houne, řekněte veliteli, že nejsou ozbrojení!
00:36:02 A náhle...
00:36:06 Ne! Ne! Nestřílejte!
00:36:19 Chris a jeho kolegové se stali nebezpečnou přítěží.
00:36:26 Pan Clever se jich musel zbavit, a to rychle.
00:36:31 Clever si to rozmyslel. A já myslel, že je s námi amen.
00:36:42 Veliteli, který s nimi přijel, nařídil,
00:36:45 aby zajatce rychle odvezl pryč.
00:36:48 A řekl, že s nimi může naložit, jak se mu zlíbí.
00:36:54 Tak se zbavil problému: ten ať vyřeší druhý velitel.
00:36:58 Proto nás poslal zpátky.
00:37:14 Když zajatci dorazili na základnu, čekalo je pozoruhodné překvapení.
00:37:23 Řekl, že jsme volní a můžeme jít.
00:37:26 Velitel je pustil na svobodu
00:37:30 a na jeden den jim zaručil bezpečný průjezd.
00:37:33 Byli jsme volní. Vraceli jsme se.
00:37:55 A pak, k mému zděšení...
00:37:59 Objevil se velitel, který je zajal první.
00:38:03 Když viděl, že jsou naživu, rozzlobil se.
00:38:14 Říká, abyste vystoupil.
00:38:19 Řekněte mu, že nám velitel zaručil bezpečný průjezd oblastí.
00:38:29 Klíčky od auta.A jak se dostaneme domů, když mu je dám?
00:38:37 Máme jet náklaďákem.
00:38:45 Svobodu měli sice na dosah, ale museli oželet Land Rover.
00:39:01 Chris i jeho kolegové opouštěli území ovládané Rudými Khméry
00:39:06 ve starém autě, kterým se sváželo dříví.
00:39:09 Vojáci, kteří je hlídali, byli ještě děti.
00:39:16 Co se děje?
00:39:24 Bezpečný průjezd měli slíbený jenom na den.
00:39:27 Pokud by to nestihli, hrozilo by jim opět nebezpečí.
00:39:31 Museli co nejrychleji z lesa.
00:39:40 Už nevyjedem, uvízl moc hluboko.
00:39:43 Co se stane, když tu zůstaneme? Přijdou další Rudí Khmérové
00:39:47 a zabijou nás, zítra nás už nepustí.
00:39:50 Chris zkoušel novou taktiku: chtěl vystrašit hochy,
00:39:54 kteří je hlídali, a přimět je, aby udělali, co chce on.
00:39:57 Kde to jsme?Tady straší. Spousta lidí tu zahynula.
00:40:01 Myslíte, že ti kluci najdou odsud cestu zpět do vesnice?
00:40:06 Ano. Dobrá. Přiveďte je.
00:40:09 Vojáci Rudých Khmérů byli negramotní a věřili na duchy.
00:40:14 Chris Moon jim nakukal, že tam jsou duchové
00:40:18 a že když tam zůstaneme, zabijou nás.
00:40:22 Řekněte jim, že odsud musíme rychle vypadnout.
00:40:27 Řekněte jim, že tu žijou duchové. Viděl jsem je.
00:40:33 Když tady zůstaneme, rozzlobíme je.
00:40:37 Měli nový plán: chtěli jít celou noc a zastavit se, až budou volní.
00:40:42 Znamenalo to jít pěšky ve tmě, džunglí, přes řeky a minová pole.
00:40:55 Chris se musel i s kolegy dostat co nejrychleji z džungle.
00:40:59 Na území Rudých Khmérů trávil už třetí noc,
00:41:03 a Chris si umínil, že bude poslední.
00:41:06 Šlo nám o život. Museli jsme z džungle před rozedněním.
00:41:20 Řekl jsem, aby každý položil ruku na rameno muži před sebou.
00:41:24 V té tmě, v té končině, kde neplatila žádná pravidla,
00:41:28 kde jsem se jen zalykal vztekem nad tím, co nám provedli,
00:41:31 jsem se musel vypořádat s poznáním, že to, co jsem na nich nenáviděl,
00:41:36 dřímalo možná i ve mně.
00:41:39 I mě totiž napadlo, že bych měl zabít toho kluka, co nás hlídal.
00:41:45 Dokonce jsem se na něj vrhnul.
00:41:49 Mohl jsem mu lehce zlomit vaz, zmocnit se jeho zbraně,
00:41:53 sejmout toho druhého a zmizet rychle pryč.
00:42:01 Nakonec naštěstí zvítězil zdravý rozum.
00:42:11 Šli jsme skoro celou noc. Šli jsme a já byl utahaný.
00:42:17 Místy jsem se sotva vlekl. Zato Chris měl pořád dost sil.
00:42:35 Dvě hodiny po východu slunce se dostali do vesnice,
00:42:38 odkud vyšli a kde původně čistili minová pole.
00:42:56 Když jsme tam přišli, tak byli všichni moc překvapení
00:43:00 a vítali nás.
00:43:03 Lidi byli šťastní, běželi k nám a blahopřáli nám.
00:43:14 Tady se děti smály a hrály si.
00:43:20 Myslím, že to byla nejdojemnější chvíle v mém životě.
00:43:27 Prostě mě dojalo, jak byli ti lidi srdeční,
00:43:31 jak měli obrovskou radost, že se nám nic nestalo.
00:43:38 Volali: "Oni jsou naživu, jsou naživu! Ó Bůh jim pomohl."
00:43:44 Takhle to říkali.
00:43:48 A pak někdo přistoupil k Hounovi a děkoval,
00:43:51 že přišli zneškodnit ty miny. V tu chvíli se mi sevřelo hrdlo
00:43:56 a musím přiznat, že jsem uronil i slzu,
00:44:00 kterou jsem jako rozumný Brit okamžitě zamáčkl.
00:44:10 V neděli nás pustili
00:44:12 a už v pondělí jsme zase pokračovali v práci.
00:44:16 Mozambik. Po dvou letech.
00:44:23 Ustupte! Vykliďte bezpečnostní zónu.
00:44:28 Zavolejte pro pomoc, ať sem pošlou záchranný vrtulník.
00:44:42 Když jsem se kouknul, viděl jsem, že levou nohu ještě mám,
00:44:46 byla trochu ožehnutá,
00:44:50 zato pravou nohu mi to utrhlo pod kolenem.
00:45:00 V tu chvíli se mi strašně chtělo křičet, řvát.
00:45:04 Panebože, utrhlo mi to nohu!
00:45:07 Zhluboka jsem se nadechnul a řekl jsem si:
00:45:10 Nejdřív mysli, pak konej, mysli, pak konej!
00:45:14 Nakonec jsem se ovládnul a usoudil, že nemá smysl řvát,
00:45:17 protože zdravotník si toho ani nevšimne.
00:45:25 Lidi toho hodně napovídají o pudu sebezáchovy,
00:45:29 jak vás v tu chvíli ovládne. No, nebylo to úplně tak.
00:45:35 Po chvíli, když vás zaplaví bolest, dospějete do stádia,
00:45:39 kdy je to tak hrozné, že si přejete umřít.
00:45:43 Máte chuť to zabalit, smazat to, jako by se to nestalo.
00:45:50 Ve vrtulníku jsem zápasil hlavně s tím, abych neusnul.
00:45:56 Bylo snazší usnout, jaksi se tiše vytratit,
00:46:00 umřít bylo za těch okolností rozhodně lákavější.
00:46:05 Umřít bylo snazší.
00:46:14 Věděl jsem, že jsem v šoku. Zoufale jsem potřeboval tekutiny.
00:46:18 Zdravotníci se snažili dostat do mě infuzi, tekutiny.
00:46:24 Já se rozhodl, že tu infuzi vypiju.
00:46:38 Vypil jsem dva litry fyziologického roztoku
00:46:42 a jak jsem kousal do toho plastového pytlíku,
00:46:46 cítil jsem, že to přežiju.
00:46:48 Jakmile jsem se rozhodl, že to nevzdám a neusnu,
00:46:51 už mě ani nenapadlo, že bych taky nemusel přežít.
00:46:55 Vzpomněl jsem si na všechno, proč musím žít:
00:46:58 že chci vidět svou rodinou, přátele,
00:47:00 jak roste moje malá neteřinka, a taky jsem měl svou práci.
00:47:05 Odpovědnost vůči svému programu.
00:47:08 Nechtěl jsem umřít,
00:47:11 protože by to uškodilo financování mého programu.
00:47:15 Když Chrise dopravili do nemocnice,
00:47:17 měl být podle vyšetření dávno mrtvý.
00:47:20 Přišel o pravou nohu od kolena dolů,
00:47:22 a museli mu amputovat pravou paži pod loktem.
00:47:25 On se však zařekl, že se z toho dostane.
00:47:31 Už za rok běhal maratóny.
00:47:36 Nakonec uběhl i Marathon des Sables,
00:47:39 7 náročných maratónů Saharskou pouští.
00:47:43 7 maratónů za 7 dní.
00:47:55 Když do toho dáte všechno, co ve vás je,
00:47:58 pak možná začnete mít kapku štěstí.
00:48:02 Ale většinou se stává, že to vzdáváme v momentě,
00:48:05 kdy nás ovládne nesnesitelná bolest.
00:48:12 Ve skutečnosti jsme ale schopni překonat krizi,
00:48:16 ale musíme si věřit.
00:48:20 Mnoho nesnází, se kterými jsem se potýkal,
00:48:23 jsem překonal díky své paličatosti, když jsem se zařekl, že to nevzdám!
00:48:28 Sice nevím, jestli to zvládnu, ale nevzdám to.
00:48:31 Udělám ještě krok, ještě jeden krok.
00:48:34 A možná že v tom spočívá cesta životem. Jít dál.
00:48:38 A když upadnete, pokaždé se zvednout.
00:48:57 Jsem rád, že jsem tady.
00:49:02 Skryté titulky: Václav Píbl, Česká televize 2007
Příběh o únosu civilistů v kambodžské džungli. Chris Moon se po odchodu z armády zapojil do dobročinného projektu odstraňování nášlapných min v Kambodži. Během jedné akce ho unesli ozbrojení povstalci. Skupina pracovala v provincii Pursat, v zemi skončila občanská válka a spravovala ji OSN. Hrozbou byli ozbrojení povstalci, Rudí Khmérové, kteří ovládali okolní prales. Při jedné jízdě autem do nedaleké vesnice zastavilo skupinku dobrovolníků asi třicet příslušníků Rudých Khmérů, Chrisův Landrover s celou posádkou zajali a donutili překročit řeku, čímž se dostali mimo území pod kontrolou OSN… |