Britská série dokumentárních rekonstrukcí
00:00:03 Deštný prales Amazonie se rozkládá na ploše velikosti Austrálie.
00:00:08 Je domovem poloviny všech živočišných druhů na naší planetě.
00:00:13 Některá zvířata jsou pro člověka smrtelně nebezpečná.
00:00:17 Ale zemřít se dá v džungli i jiným způsobem.
00:00:29 Toto je skutečný příběh o jednom osudovém rozhodnutí,
00:00:33 které rozbilo přátelství
00:00:35 a proměnilo jedinečné dobrodružství ve vražedný zápas o přežití.
00:00:45 Česká televize uvádí cyklus dokumentárních rekonstrukcí
00:00:49 "Přežít" Epizoda "Útěk z Amazonie"
00:01:03 V listopadu 1981 se do odlehlé bolívijské osady Asariamas
00:01:08 v amazonské džungli vydali tři cestovatelé.
00:01:13 Dvaadvacetiletý Izraelec Yossi Ghinsberg,
00:01:16 právě dokončil základní vojenskou službu
00:01:20 u izraelského námořnictva.
00:01:29 Proč jsem odjel do Jižní Ameriky? Měl jsem pro to zcela jasný důvod:
00:01:33 toužil jsem po dobrodružství. Byl jsem velmi naivní,
00:01:37 myslel jsem, že svět mi leží u nohou a všechno dokážu.
00:01:40 Devětadvacetiletý Kevin Gale,
00:01:43 zkušený světoběžník a fotograf z Oregonu.
00:01:47 Jezdil jsem po světě a v New Yorku jsem měl agenta,
00:01:51 kterému jsem posílal fotky, takže jsem měl možná motivaci,
00:01:55 že mi třeba nějaké fotky otisknou.
00:01:58 To víte, doufal jsem, že mi jich pár uveřejní v National Geographic.
00:02:02 Takže jsem to dělal hlavně kvůli sobě.
00:02:05 A Markus Stamm, devětadvacetiletý učitel ze Švýcarska.
00:02:11 Byli jsme s Markusem bezva kamarádi,
00:02:14 jezdili jsme spolu po světě už osm měsíců.
00:02:18 Zrovna prožíval krizi: rozpadl se mu vztah,
00:02:21 on tím hrozně trpěl a chtěl od toho utéct.
00:02:29 Tři kamarádi cestovali po Jižní Americe už pár měsíců.
00:02:33 Do Asariamas je slibem skutečného dobrodružství nalákal
00:02:37 charismatický Rakušan Karl Ruprechter.
00:02:41 Přesvědčil je, že je zavede do neprobádaných končin pralesa
00:02:45 k jednomu indiánskému kmeni, který dosud lidé ze Západu neviděli.
00:02:51 Á, mizerná mapa! Není podrobná. Celá Bolívie na jedné mapě!
00:02:56 Hele, tady jsem vám to vyznačil. Vidíte?
00:02:59 Teď jsme tady, překročíme řeku Tuichi,
00:03:02 pak půjdeme čtyři dny džunglí až do vesnice.
00:03:06 A tam uvidíte pravé Indiány.
00:03:10 Byl tam perem zaškrtnutý křížek. Karl řekl, že tam jsou Indiáni.
00:03:15 Neměli jsme proč mu nevěřit.
00:03:18 Tvrdil nám, že je geolog.
00:03:21 Že v Jižní Americe žije už 15 let,
00:03:24 že v džungli byl nesčetněkrát a je tam jako doma.
00:03:28 Neměl jsem důvod pochybovat.
00:03:32 Poslyšte, bude to náročné. Ale jdeme do toho spolu a vytrváme.
00:03:40 Platí? Jo.
00:03:43 Fajn. Tak jo, jdem na to!
00:03:50 1. den
00:04:03 Pozor, schod!
00:04:06 Když jsme vyrazili do Asariamas, začalo nám docházet,
00:04:10 že to nebude jednoduché. Trošku jsme se změnili i my.
00:04:16 Asi to bylo tím, že jsme věděli, že opouštíme civilizaci
00:04:21 a že bude všechno záležet jen na nás čtyřech.
00:04:26 Raduj se, Markusi! Jsme v džungli!
00:04:31 Tři kamarádi a průvodce vstoupili do deštného pralesa.
00:04:35 Čekal je týdenní trek do indiánské osady.
00:04:39 Odtamtud se měli podle Karla vrátit do civilizace na voru
00:04:43 po řece Tuichi.
00:04:47 Byl to jiný svět, ze všech stran k nám doléhaly zvířecí hlasy,
00:04:53 řvaní a vřískání opic, viděl jsem ptáky,
00:04:58 nejrůznější druhy, všude kolem, jako ve filmu.
00:05:12 Nebrali jsme jídlo, protože Karl tvrdil,
00:05:16 že nemá smysl tahat konzervy, že je všude dost zvěře,
00:05:20 že budeme lovit.
00:05:23 Byli jsme v džungli. Už tři dny. Měli jsme jen rýži, fazole a sůl.
00:05:28 Ostatní nám prý poskytne džungle. Ale zabíjet už nebylo tak příjemné.
00:05:57 Do hrnce s ní! Do hrnce!
00:06:00 Bylo to hrozné, Karl mával zvířetem ve vzduchu a křičel.
00:06:05 Dostal výraz divocha. Byl ve svém živlu. Naprosto.
00:06:09 -Tys ji zabil. To nesmíš!
-Cože? Tady neplatí zákony!
00:06:14 Jsme v Bolívii!
00:06:20 Na, postarej se o to.
00:06:24 Dnes si dáme do trumpety, Kevine! Markusi, máš moji pušku?
00:06:31 Markus se ulovené opice odmítl dotknout.
00:06:35 My ji zabili, on ji chtěl zachránit.
00:06:38 Byl to nesmysl, byli jsme v džungli,
00:06:41 a v takovém prostředí se to stává. Byl zkrátka přecitlivělý.
00:06:48 8. den
00:06:51 Víš, Karl není takový drsňák.
00:06:53 Co ty o tom víš? V životě jsi nebyl v takovéhle divočině.
00:06:57 Byl jsem na vojně. To bylo námořnictvo, ne džungle.
00:07:01 Kde je kruci ta osada?
00:07:07 To je zlý, kamaráde.
00:07:10 Na to si musíš dávat majzla. Vidíš ty boláky?
00:07:14 Všechny se otevřou a nakonec ti nezbyde kousek zdravý kůže,
00:07:19 nohy máš kaput. Kluci, to mě mrzí.
00:07:25 Říkal, že je to hrozná bolest. Nevěřili jsme mu,
00:07:29 protože pořád naříkal, vždycky si našel důvod ke stížnosti.
00:07:34 Musí tu zůstat. Jeden z vás může jít se mnou do té osady
00:07:38 a pak se vrátíme pro Markuse. Do osady?
00:07:47 Měli jsme tam dojít za čtyři dny, už je to přes týden.
00:07:51 Může tu trčet celý dny! Tak ty mi nevěříš?
00:07:55 Myslíš, že nevím, kde to je? Rozhodně nebudeme trhat partu.
00:08:00 Fajn. Tak co uděláme?
00:08:06 Jít dál nebylo vůči Markusovi fér. Já ale chtěl jít dál.
00:08:10 Nebýt Markuse, byl bych šel dál. O tom není sporu.
00:08:15 Vrátíme se dolů k řece. Postavíme vor. Markus si na něm odpočine.
00:08:18 Co ty víš o řece? Vím, že řeka je tímhle směrem.
00:08:24 Do háje! Jak chceš.
00:08:34 Dobrodruhové se prozatím museli vzdát snu o indiánské osadě
00:08:39 a zamířili zpět k řece Tuichi. Z džungle se chtěli dostat na voru.
00:08:46 Zhroutil se mi sen a já byl naštvaný.
00:08:50 Věděl jsem, že další šanci nedostanu,
00:08:53 a tak jsem měl náladu pod psa.
00:08:57 Byl jsem naštvaný, protože se mi rozplynul sen
00:09:01 navázat kontakt s Indiány a mohl za to hlavně Markus.
00:09:08 Ale čekalo je asi 170 kilometrů po řece do nejbližší osady
00:09:12 a k polnímu letišti.
00:09:18 Brzo nám bylo jasné, že to byla chyba.
00:09:21 Doleva! Pádlujte doleva! 12. den
00:09:27 Klid, Karle, jsme v klidné části řeky, máme dobrý směr.
00:09:32 V deštném pralese velel Karl, a to právem.
00:09:35 Ale tady ne, na řece Kevin hned poznal, že Karl není autorita.
00:09:38 Bylo to absurdní, Karl totiž neuměl plavat.
00:09:42 Bylo mi zcela jasné, že Karl nevěděl, co se na voru dělá,
00:09:45 a já mu to řekl, řekl jsem mu, že dělá všechno opačně.
00:09:48 Nebojte, je to dobrý! Karle, tady se nikdo neutopí.
00:09:52 Myslím, že jsme v pohodě. Anebo si to jen namlouvám?
00:09:56 Na voru vypukly hádky, ti dva se věčně hádali,
00:10:00 Karl řekl "musíme veslovat doleva"
00:10:02 a Kevin řekl "blbost, musíme na opačnou stranu."
00:10:06 Karl jen řval a klel.
00:10:10 Vy mě neposloucháte. Koukejte, jak to dopadlo. Co jsem vám říkal?
00:10:14 Šílený, bylo to šílený. Žádná spolupráce či přátelství,
00:10:18 bylo to peklo.
00:10:26 Blížíme se ke kaňonu. Co?
00:10:30 Říkal jsem to. Na vor teď zapomeň. Hele jsme tady...
00:10:36 Skoro kilák dál jsou vodopády Malpaso San Pedro.
00:10:42 Svolal nás a řekl "nedaleko odsud je kaňon.
00:10:46 Tudy to nejde, jestli se tam dostanete, je po vás, zemřete tam."
00:10:51 Dva dny na řece, a vzdáváš to? Ty mi nevěříš. Musíme dál pěšky.
00:10:57 Rozumíš, Kevine? Hele, musíme obejít kaňon co nejblíž u řeky.
00:11:03 O kus dál je pak zlatokopecké městečko Curiplaya.
00:11:07 To je na půl cestě do San Chozé. V San Chozé jste prakticky doma.
00:11:12 Karl řekl "jestli chcete přežít, musíme pěšky."
00:11:16 Chtěli jsme pryč, tohle se nepovedlo, už mě to nebavilo.
00:11:20 Jediný Kevin z toho neměl radost.
00:11:25 Chtěl jsem jít dál. Řekl jsem si, že v nejhorším případě
00:11:30 nějak obejdeme skály a pak dál na voru.
00:11:34 Ale chtěl jsem pokračovat v plánu.
00:11:37 Před vodopády zastavit, s celou výstrojí je někudy obejít,
00:11:40 pak postavit nový vor a jede se dál.
00:11:46 Nesmíme připustit, abychom kvůli Karlovi přišli o cestu k řece.
00:11:51 Uvažuj přece, proč jsme se na tu túru vůbec vydali.
00:11:54 Karl nám slíbil indiánskou osadu, to měl být zlatý hřeb.
00:11:58 Žádnou jsme neviděli, existuje vůbec?
00:12:01 Teď nám zbylo už jen plavit se po řece, a jak dlouho jsme na ní?
00:12:06 Ani ne dva dny. A Markus s námi nemůže, jen by zdržoval.
00:12:16 My to zmáknem! Ale jen my dva.
00:12:28 V tu chvíli jsem nevěděl, co dělat.
00:12:31 Na jednu stranu mě lákalo jít dál s Karlem a Markusem,
00:12:34 ale zároveň jsem se upnul na Kevina.
00:12:38 Kevin byl můj hrdina, Kevin... víte zvolil jsem Kevina.
00:12:44 V tu chvíli jsem zvolil Kevina, byl to můj člověk.
00:12:47 Vybral jsem si ho a řekl "dobrá tedy, jdu do toho s tebou".
00:12:52 Cítil jsem, že Markus tam vůbec nepatří.
00:12:56 Nechtěl jsem mu ubližovat nebo nějak přitěžovat,
00:12:59 ale pomoct jsem mu nemohl.
00:13:01 Můj nejlepší kámoš, a já mu nepomoh.
00:13:05 Stála mezi námi zeď.
00:13:09 Ale říkal jsi, že do toho jdem spolu a zůstaneme spolu!
00:13:14 Teď je vše jinak.
00:13:19 Nechápeš to? Nechci tě s sebou.
00:13:27 Nejdeš s námi.
00:13:35 Takže konec? Jo, nejspíš jo.
00:13:44 Teď si říkám, jak jsme to mohli udělat?
00:13:48 Jak jsme se v takovém prostředí mohli rozdělit?
00:13:55 Vy to zvládnete.
00:14:02 Musíme jít.
00:14:05 Měj se, Markusi. Brzo nashle, Karle.
00:14:09 Á, Yossi! "La aventuro"! Ještě toho nemáš dost, co?
00:14:16 Zahráváš si, Kevine. Stanete se potravou pro ryby!
00:14:33 Drásalo mi to srdce. Byla to vlastně zrada. Byl to hrozný pocit.
00:14:37 Styděl jsem se.
00:14:48 Yossi a Kevin čelili nástrahám řeky sami.
00:14:57 Byli jsme vzrušením bez sebe.
00:15:01 Začínalo nové dobrodružství, nová kapitola. Už ne ve čtyřech.
00:15:05 Vůdcem se stal Kevin a já to přijal.
00:15:08 Zčásti to bylo způsobeno věkem, ale hlavně tím,
00:15:12 že jsem to na řece neuměl.
00:15:18 Drž pádlo rovně! Jeď! Drž moje tempo!
00:15:25 Okamžitě jsme najeli do několika vysokých vln.
00:15:29 Teď bacha! To už nebyla klidná řeka.
00:15:36 Zaber!
00:15:41 Bylo to čím dál těžší, řeka se náhle zúžila a proud byl silnější.
00:15:47 Pokračovat po řece bylo špatné rozhodnutí a velká chyba.
00:15:58 Vletěli jsme do peřejí, to už jsme na voru leželi,
00:16:02 na nic víc jsme se nezmohli.
00:16:08 Najednou mi bylo jasný, že se řítíme na skálu,
00:16:12 že se jí nevyhneme a narazíme do ní.
00:16:24 A najeli jsme na skálu.
00:16:38 Yossi, teď mě dobře poslouchej, jo? Tady nemůžeme zůstat, jasný?
00:16:46 Takže já skočím, jo? Doplavu ke břehu a hodím ti lano.
00:16:57 Nechtěl jsem, aby skočil. Vysvětloval mi, proč to udělat,
00:17:01 bylo to šílený. V tu chvíli jsem věděl,
00:17:04 že zabije nejen sebe, ale i mě.
00:17:09 Kevine, ne!
00:17:13 Kevine!
00:17:22 Kevine!
00:17:33 Nenechávej mě tu!
00:17:36 Yossi, hoď mi boty a tu mačetu!
00:17:40 Věděl jsem, jak se vor zmítal sem a tam na skále.
00:17:44 A pak ve stejnou chvíli se vor pohnul
00:17:48 a já slyšel ten děsivý praskot. A masa vody mě...
00:18:01 Yossi! Yossi! Vydrž!
00:18:04 Dostal se do peřejí, viděl jsem,
00:18:07 jak proplul dvěma či třemi peřejemi,
00:18:11 až mi nakonec zmizel v ohybu řeky.
00:18:19 Cítil jsem na hrudi obrovský tlak, cítil tu sílu řeky.
00:18:26 Voda mě hnala obrovskou rychlostí hluboko pod hladinou,
00:18:30 takže tlak sílil, nemohl jsem dýchat,
00:18:33 zdálo se mi, že nastal konec, že exploduju, umírám.
00:18:38 Že zemřu.
00:18:54 Po dlouhé době v hloubce mě to vyplivlo na hladinu.
00:18:58 Ten hrozný kaňon byl za mnou. Jak jsem jím proplul, fakt nevím.
00:19:01 Dodnes nevím, jak jsem se ocitnul na druhé straně.
00:19:05 Yossi přežil. Ale začínalo se stmívat
00:19:09 a od Kevina ho oddělovaly dobré tři kilometry řeky
00:19:12 a neschůdný kaňon.
00:19:19 15. den
00:19:26 Druhý den ráno začal Kevin hledat Yossiho.
00:19:35 Vydal jsem se dolů po proudu řeky za Yossim.
00:19:41 Yossi!!!
00:19:45 To já ho do toho zavlekl a teď jsem nevěděl,
00:19:49 jestli žije, jestli se utopil, nebo je zraněný.
00:19:53 Zatímco Kevin si razil cestu po proudu,
00:19:56 Yossi šplhal zpět do kaňonu za Kevinem.
00:19:59 Kevine, jdu po pravém břehu!
00:20:13 Brzy ráno, den po té tragédii, po tom neštěstí,
00:20:16 jsem najednou uslyšel takové kovové cinkání.
00:20:22 Za skálou bylo malé jezírko a v něm na mě čekal batoh.
00:20:32 Když ho Kevin balil, říkal, že do něho dá všechno potřebné,
00:20:36 že je to záchrana, a přivázal k němu dvě prázdné plechovky,
00:20:40 aby plaval na hladině.
00:20:44 Záchranný batoh obsahoval baterku, nepromokavé pončo, trochu rýže,
00:20:48 a hlavně mapu, která byla Yossiho největší šancí na přežití.
00:20:56 Dal jsem si batoh na záda a to mi dodalo odvahy.
00:21:01 Lezl jsem nahoru a říkal jsem si "teď to bude hračka,
00:21:05 s Kevinem se sejdeme a ta hrůza skončí,
00:21:07 a nakonec bude to dobrá historka."
00:21:16 Po dalším dnu hledání byl Kevin asi kilometr od Yossiho.
00:21:21 Narazil však na stěny kaňonu.
00:21:25 Neměl na vybranou, musel se vzdálit od řeky
00:21:28 a vylézt nahoru do džungle.
00:21:32 Věděl jsem, že přede mnou jsou vodopády,
00:21:35 a těmi jsem plavat nechtěl.
00:21:38 Proto jsem zamířil od řeky do džungle.
00:21:51 Dneska vím, že když jsem obcházel strmé stěny kaňonu,
00:21:57 Yossi šel proti proudu řeky jen kousek ode mě.
00:22:14 Yossi!
00:22:21 Kamarádi se hledali celé dny, prakticky bez jídla a spánku.
00:22:26 A každým krokem se od sebe vzdalovali.
00:22:36 Yossi!
00:22:39 Jediné, co mě drželo na nohou, bylo vědomí,
00:22:45 že Kevin běží za mnou a hledá mě a že až přijde, bude všechno dobrý.
00:22:57 20. den
00:23:03 Kevin nakonec cestu k řece našel. Šel dál po proudu
00:23:08 a vzdaloval se od kaňonu i od Yossiho.
00:23:12 Po pěti dnech odloučení, bez jídla a vybavení nutného k přežití,
00:23:17 byl vyčerpaný a vyhladovělý.
00:23:21 Tehdy jsem si uvědomil, že mám opravdu minimální šanci.
00:23:25 Myslel jsem, že zahynu.
00:23:28 Měl jsem jedinou možnost: dostat se nějak do San Chozé.
00:23:32 Kevin měl poslední naději, že ho proud odnese až do San Chozé.
00:23:38 Už jsem nemyslel na Yossiho,
00:23:41 myslel jsem jen na to, abych přežil.
00:23:44 Nic jiného nezbývalo. Koukal jsem si zachránit holou kůži,
00:23:48 a povedlo se.
00:24:01 Tu noc jsem měl hrozný strach. Pokaždé, když jsem něco zaslechl,
00:24:07 vyskočil jsem a rozhlížel se, jestli se neblíží nějaká šelma.
00:24:20 Jasně jsem slyšel, jak někde praskla větev
00:24:24 a něco se hýbalo. Věděl jsem, že se mi to nezdá.
00:24:27 Něco se ke mně blížilo.
00:24:30 Posvítil jsem si baterkou a jen co jsem ji rozsvítil,
00:24:34 koukal jsem do tváře jaguára!
00:25:03 Měl jsem zapalovač a taky repelent ve spreji.
00:25:09 Vzpomněl jsem si, že jsem v jednom filmu viděl,
00:25:13 že se ten repelent dá zapálit.
00:25:33 Plamen vyhasnul a jaguár byl pryč. Podařilo se mi ho zaplašit.
00:25:44 Seděl jsem tam až do rána a střídavě jsem brečel,
00:25:48 křičel a třásl se. Ten strach byl příšerný.
00:26:05 Uvědomoval jsem si... věděl jsem, že Kevinovi se něco stalo,
00:26:10 že už nejspíš zahynul.
00:26:15 Vyndal jsem mapu a začal ji studovat.
00:26:19 Najednou jsem si vzpomněl,
00:26:22 že Karl se zmínil o nějakém zlatokopeckém táboře
00:26:25 asi čtyři dny cesty proti proudu. Curiplaya!
00:26:32 A tak jsem se rozhodl, že tam musím dojít.
00:26:36 Z mapy se to dalo hrozně těžko vyčíst, ale odhadoval jsem,
00:26:40 že mi to potrvá tak dva, tři, maximálně čtyři dny.
00:26:44 Chtěl jsem dojít do tábora. Jakmile tam dojdu, budu na stezce,
00:26:47 která mě vyvede z džungle.
00:26:53 Yossi se vydal do zlatokopeckého tábora Curiplaya.
00:26:57 Chtěl najít stezku do osady San Chozé a do bezpečí.
00:27:06 Nahlas jsem si pozpěvoval, hruď se mi dnula,
00:27:10 vychutnával jsem si scenérii.
00:27:13 Věřil jsem, že to zvládnu.
00:27:19 Pak jsem objevil strom a jasně viděl zářez od mačety.
00:27:26 Kevin?
00:27:29 V tu ránu mi svitlo: Kevin vlastně dělal to samý, co já!
00:27:33 Napadlo ho, že se pokusím dojít do Curiplayi.
00:27:37 Byl jsem přesvědčený, že Kevin je někde přede mnou.
00:27:50 Kráčel jsem po té pěšině, ale začínalo to být trochu divný,
00:27:54 protože značky už nebyly tak jasné jako předtím.
00:28:00 Jenže hluboko v lese jsem ztratil orientaci
00:28:04 a jediným vodítkem byla ta pěšina.
00:28:07 Doufal jsem, že mě dovede zpátky k řece a do tábora.
00:28:16 A po hodinách, kdy už jsem si zoufal,
00:28:21 protože jsem byl daleko od řeky, jsem uviděl tu šlépěj, byla čerstvá
00:28:25 Byl to otisk turistické boty, ten mohla zanechat jen jedna osoba,
00:28:30 a sice Kevin.
00:28:34 Kevine!
00:28:59 Ta šlépěj nebyla Kevinova, ale moje.
00:29:02 Celou tu dobu, půl dne pochodu, jsem vlastně chodil v kruhu,
00:29:07 ta pěšina nevedla nikam.
00:29:18 Kevin už byl v kritickém stavu. Sotva vnímal, vůbec netušil,
00:29:24 jestli už minul San Chozé nebo ne.
00:29:42 A najednou jsem uviděl kanoe!
00:29:47 Proud byl rychlý, a tak mě zanesl daleko.
00:29:58 Pak konečně otočili hlavu a začali na mě mávat.
00:30:02 Takhle: "po proudu, po proudu".
00:30:06 Pustil jsem se klády, které jsem se držel, a začal jsem plavat ke břehu
00:30:11 Když ke mně přišli, jenom se mě zeptali na dvě věci:
00:30:15 prý jestli jsem zabloudil a jestli nemám hlad. Bylo to směšné.
00:30:27 Vykládali mi, že tam chodí dvakrát do roka na lov.
00:30:31 Šance jedna k milionu, velké štěstí.
00:30:39 Byl jsem zachráněný, ale nevěděl jsem, co je s Yossim.
00:30:43 Jen jsem cítil, že Yossi to nevzdal.
00:30:54 Yossi se trmácel dál ke starému táboru zlatokopů.
00:30:59 Rýži snědl, tak se živil lesními plody, které natrhal v džungli.
00:31:05 Předsevzal jsem si, že půjdu podél řeky.
00:31:10 Najednou se na protějším břehu objevila mýtina a na ní chýše.
00:31:18 Curiplaya!
00:31:29 Kevine!
00:31:43 Měl jsem bolesti. Chodidla jsem měl napadená plísní,
00:31:50 měl jsem ji už i na rukou, všude boláky.
00:31:56 Bolelo to, hrozně to bolelo, a já si vzpomněl, že to měl i Markus,
00:32:01 a já mu tehdy nevěřil a měl jsem ho za padavku.
00:32:08 A blesklo mi hlavou, že ta hrůza, kterou prožívám,
00:32:13 je důsledkem toho, jak jsem se choval ke kamarádovi.
00:32:18 Pochopil jsem to, až když jsem sám trpěl.
00:32:32 Yossi šel stále dál a doufal, že dojde do San Chozé.
00:32:50 Lilo jako z konve, bylo to dost krušný.
00:32:56 Nastala noc a před deštěm nebylo úniku.
00:33:01 A potom se stalo něco neuvěřitelného.
00:33:04 Nevěděl jsem, co se děje. Džungle se prostě začala sesouvat.
00:33:26 Chvilku mi trvalo, než mi to došlo, ale už bylo pozdě:
00:33:30 přišla povodeň a řeka stoupla.
00:33:39 Ne! Ne, ne, ne!
00:34:38 Do rána voda opadla, ale Yossi se už dostal příliš daleko od řeky.
00:34:46 To už jsem na tom byl fakticky bídně,
00:34:49 už patnáctý den jsem byl sám, nemohl jsem si rozdělat oheň,
00:34:53 bez slunce jsem se nemohl usušit, byl jsem bez jídla,
00:34:57 do toho déšť a mokro. A přece jsem měl jasno:
00:35:01 musím se udržet na nohou a jít dál.
00:35:04 A taky jsem věděl, že musím najít řeku.
00:35:12 Kevin se mezitím vydal na bolívijskou leteckou základnu,
00:35:16 aby vyhlásili pátrání po Yossim.
00:35:22 Šel jsem za velitelem a promluvil jsem s ním.
00:35:26 Říkal, že pokud se v džungli ztratí "gringo", turista, že nemá šanci.
00:35:32 Kdyby to byl váš bratr nebo syn, nesnažil byste se ho zachránit?
00:35:39 Vraťte se do Států, vraťte se k rodině.
00:35:44 A oslavte Vánoce. Ale v džungli bloudí člověk!
00:36:09 Zaslechnul jsem zvuk, našpicoval jsem uši, zněl tak cize,
00:36:14 a vtom mi to došlo, že je to letadlo!
00:36:20 Záchrana! Hned jsem věděl, že v tom letadle je Kevin.
00:36:25 A taky, že mě hledají. Začal jsem skákat radostí,
00:36:28 utíkal jsem a křičel.
00:36:33 Kevine! Kevine! Kevine!
00:36:58 Když mi došlo, že mě z toho letadla nezahlédli, že o mně nevědí,
00:37:03 zhroutil jsem se.
00:37:08 Poprvé jsem byl poražený, cítil jsem se tak.
00:37:13 Tolik jsem doufal, a oni mě neviděli, ani nemohli, neměli jak.
00:37:21 Kevin letěl jen pár set metrů nad ním
00:37:25 v bolívijském armádním pátracím letounu.
00:37:30 Uvědomil jsem si, že není nic vidět.
00:37:34 Řekl jsem pilotovi, aby letěl níž,
00:37:37 ale řekl, že je to nebezpečné. Navíc jsme letěli rovně,
00:37:40 pilot nesledoval zákruty řeky.
00:37:43 Takhle jsme neměli šanci Yossiho najít.
00:37:53 Bylo to k zbláznění, to vědomí, jak je každý den důležitý.
00:37:59 Čas byl klíčovým prvkem.
00:38:02 S každým uplynulým dnem mi bylo jasné,
00:38:06 že Yossiho šance na přežití se stále zmenšuje.
00:38:17 17 dní Yossi bloudil džunglí.
00:38:21 Od záplavy měl k jídlu jen shnilé ovoce.
00:38:26 Měl horečku a byl zesláblý.
00:38:36 Měl jsem hlad. Byl jsem nemocný, zraněný a zesláblý.
00:38:41 Začínal jsem si uvědomovat, že už nevím, co se děje.
00:38:45 Že můžu přijít o rozum.
00:38:56 Věřil jsem, že Yossi to nevzdá, a lámal jsem si hlavu, co dál.
00:39:02 Našel jsem jistého domorodce a požádal jsem ho,
00:39:06 aby mě vzal po řece Tuichi.
00:39:08 Souhlasil, ale prý musí být do tří dnů zpátky.
00:39:11 Lepší než nic, tak jsme si plácli. 27. den
00:39:30 Něco mě kouslo, a to pořádně, nějaký termit nebo mravenec,
00:39:36 a pak další kousnutí a další.
00:39:40 A pak... přivábil jsem celé termití hnízdo.
00:39:55 Pak jich byly stovky, pak jich byly tisíce a já nemohl utéct.
00:39:59 Nedalo se jim utéct.
00:40:04 Ale nejhroznější bylo, když paprsek světla osvítil červený koberec.
00:40:10 Všude kolem pět, šest metrů bylo rudé vlnící se moře.
00:40:31 Moje tělo připomínalo cedník, nebylo na něm kousíčku,
00:40:35 který by nekrvácel.
00:40:38 A musel jsem utéct, tak jsem se zvednul a šel dál.
00:40:51 Řekl jsem mu, že chci doplout co nejdál proti proudu, jak to půjde.
00:40:56 Pluli jsme dál a dál a já nechtěl zastavit.
00:41:07 Zapomeň na přítele, vzala ho džungle!
00:41:13 Nebojím se džungle.
00:41:35 Plazil jsem se po kolenou, po loktech.
00:41:49 Pak jsem zahlídnul pár povědomých věcí,
00:41:53 a byla to skutečně Curiplaya!
00:41:57 Došel jsem zpátky až k tomu opuštěnému táboru zlatokopů!
00:42:01 Ale tábor tam už nebyl, všechno vzala povodeň.
00:42:22 Moje nohy byl plné krvácejících a zhnisaných ran.
00:42:27 To už vůbec ani nebyly nohy. Vzdal jsem to.
00:42:34 Modlil jsem se k Bohu, aby mě nechal umřít,
00:42:38 chtěl jsem už mít klid a zemřít.
00:42:57 35. den
00:43:17 Už to nejde dál, řeka se znovu rozvodní.
00:43:22 Před námi jsou peřeje. Nezlob se, dál to nejde.
00:43:32 Věděl jsem, že by trvalo týdny, ne-li měsíc,
00:43:36 kdybychom měli pročesat džungli, a bylo vyloučeno,
00:43:39 aby Yossi v džungli přežil další měsíc.
00:43:43 A já měl hrozně skličující pocit,
00:43:46 pocit ztráty i vědomí viny, že můžu za jeho smrt.
00:44:00 Jasně jsem slyšel bzučení, jako včely nebo vosy,
00:44:05 a blížilo se to a já to slyšel, jak mi to kroužilo v hlavě.
00:44:08 Řekl si, že už jsem asi v deliriu, a snažil se tu vosu zahnat.
00:44:17 Zvuk byl tak silný, že mě napadlo, že ta vosa uvízla v moskytiéře,
00:44:22 a tak jsem se zvednul a snažil se tu vosu zahnat.
00:44:27 V uších mi bzučelo. Zvednul jsem hlavu, ale vosa tam nebyla.
00:44:31 Žádnou vosu jsem neviděl. Když jsem se otočil,
00:44:34 tak jsem u břehu viděl lidi!
00:45:07 Yossi! Zůstaň, kde jsi. Zůstaň, kde jsi. Yossi, nehýbej se!
00:45:17 Připadal jsem si jak... v tu chvíli jsem už nevěděl, co se děje.
00:45:22 Najednou byl u mě Kevin, náhle tady byl a já se mu zhroutil do náruče.
00:45:28 Jen jsme se drželi a objímali.
00:45:31 Nesnažili jsme se ovládnout a jen jsme brečeli a brečeli.
00:45:35 Nemohl jsem uvěřit, že jsme ho našli.
00:45:38 Plout jen o sto metrů výš proti proudu,
00:45:42 neslyšel by nás a my bychom ho neviděli.
00:45:45 Šance jedna k milionu.
00:45:58 Přežil jsem to. Vím, že mi Kevin zachránil život, ale byl to zázrak.
00:46:06 Určitě to byl zázrak.
00:46:10 Yossi vlastně zachránil život mně, protože kdybychom ho nenašli,
00:46:15 kdyby v té džungli zahynul, musel bych žít s vědomím,
00:46:18 že můžu za jeho smrt.
00:46:24 Do té situace jsem ho dostal já, já za všechno mohl.
00:46:30 Tak to aspoň vidím já.
00:46:39 Yossi a Kevin byli v bezpečí.
00:46:42 A co se stalo s Markusem a Karlem, s nimiž se rozloučili před 20 dny?
00:46:50 Byl to pro nás šok, když jsme zjistili,
00:46:53 že po Markusovi i Karlovi není ani stopy.
00:46:57 Když jsem si uvědomil, že se Markus ztratil v džungli,
00:47:01 bylo to... sebralo mě to.
00:47:06 Kevin se okamžitě vrátil do deštného pralesa a pátral po nich,
00:47:11 ale nenašel nic, ani jedinou stopu. Nic.
00:47:16 Do pátrací akce se zapojila i bolívijská armáda.
00:47:20 Zjistila, že indiánská osada,
00:47:22 kterou Karl vyznačil na mapě, neexistuje.
00:47:26 Dověděl jsem se, že Karl už několikrát odvedl lidi do džungle
00:47:30 a nechal je tam.
00:47:32 O Karlovi jsme se pak dozvěděli, že měl podivnou minulost.
00:47:36 V Bolívii se prý vlastně schovával To mnou hodně otřáslo.
00:47:40 I v následujících letech Kevin a Yossi po Markusovi pátrali,
00:47:44 ale ten zmizel beze stopy.
00:47:48 Necítím vinu za to, že jsem Markuse nevzal s námi.
00:47:54 Cítím, stejně jako tehdy, že to bylo správné rozhodnutí.
00:47:59 Ale od té doby mě mnohokrát napadlo,
00:48:02 že kdybych se byl vrátil s Karlem a Markusem,
00:48:06 kdybychom se vrátili spolu, dopadlo by to jinak.
00:48:10 Byla to otázka života a smrti
00:48:14 a my... usoudili jsme, že ho s sebou nechceme.
00:48:18 Jo, je fakt, že Kevin i já jsme se domnívali,
00:48:22 že podnikáme něco nebezpečnějšího, pokud tohle je omluva.
00:48:26 Ale takhle jsme uvažovali. Rozhodli jsme se a on se nevrátil.
00:48:37 Kevin Gale pracuje jako cvičitel ve fitness centru
00:48:41 a příležitostný fotograf. Žije v Izraeli.
00:48:44 Oženil se s Onou, se kterou se seznámil,
00:48:47 když pátral po Markusovi a Karlovi.
00:48:51 Yossi Ghinsberg je spisovatel
00:48:54 a zasazuje se o zachování amazonské džungle.
00:48:58 Žije v Novém Jižním Walesu v Austrálii.
00:49:04 Skryté titulky: Václav Píbl, Česká televize 2007
Příběh o jednom rozhodnutí, které rozbilo přátelství a změnilo se z jedinečného dobrodružství ve vražedný zápas o přežití uprostřed Amazonského pralesa. V listopadu 1981 se do odlehlé bolívijské osady Asariamas v amazonské džungli vydali tři cestovatelé. Dvaadvacetiletý Izraelec Yossi, devětadvacetiletý Kevin a devětadvacetiletý Markus. Na nápad navštívit osadu je přivedl Rakušan Karl, který se stal jejich průvodcem, slíbil jim ukázat dosud neprobádanou vesnici s domorodým obyvatelstvem. |
Kamarádi mu věřili, že ví, kde se nachází. Tři kamarádi a průvodce vstoupili do deštného pralesa. Čekal je týdenní trek“ do indiánské osady. Odtamtud se měli podle Karla vrátit do civilizace na voru po řece Tuiči. Skupina neměla žádné jídlo, protože je Karl přesvědčil, že je to zbytečné, že vše lze v pralese získat. Markus měl od chození rozbolavěné nohy s otevřenými ranami a nebyl schopen pokračovat hned v cestě, potřeboval si odpočinout. Skupina navíc měla dávno do osady dojít, Karl jim sliboval čtyři dny a na cestě už byli přes týden. Karl rozhodl, že sejdou k řece a po voru se vrátí s Markusem do civilizace. Kevin ani Yossi z toho nebyli nadšeni, těšili se na dobrodružství, a tak se rozhodli od zraněného a průvodce oddělit… |