Pavel Tigrid – nejnenáviděnější nepřítel. Dokumentární cyklus o krutosti i absurditě komunistického režimu v bývalém Československu (2008). Režie P. Všelichová
00:00:00 .
00:00:02 ZPĚV:
00:00:05 Pojď se mnou milá, pojď se mnou milá,
00:00:08 přes tu dolinu, přes tu dolinu,
00:00:11 uslyšíš o mně, uslyšíš o mně,
00:00:14 smutnou novinu, smutnou novinu.
00:00:17 Na té dolině, na té dolině,
00:00:21 loučka zelená, loučka zelená,
00:00:25 nechoď tam Janko, nechoď tam Janko,
00:00:29 zabijí tě tam, zabijí tě tam.
00:00:33 Když mě zabijí, když mě zabijí,
00:00:37 bude památka, bude památka,
00:00:40 zůstane po mně, zůstane po mně,
00:00:44 kostí hromádka, kostí hromádka.
00:00:55 Je málo lidí, jejichž osud se zdá být jasný a přehledný,
00:01:00 jako dráha slunce na nebi.
00:01:04 O takovém člověku budeme dnes vyprávět.
00:01:07 Bez ohledu na drama evropské historie 20. století
00:01:11 zůstal tento muž se stejně jasným názorem
00:01:14 v mládí, na vrcholu života, ve stáří, doma i v emigraci.
00:01:18 Jmenoval se Pavel Tigrid.
00:01:23 S rokem 1948 uhodily ve střední Evropě mrazy.
00:01:27 Teploty nepolevily ani v únoru.
00:01:30 To však neodradilo komunisty, aby vyrazili do ulic
00:01:33 definitivně získat politickou moc.
00:01:36 Na ministerstvech, úřadech a dalších pracovištích
00:01:39 pak převrat dovršily akční výbory.
00:01:43 Pavel Tigrid byl v Československu známým novinářem už v roce 1948.
00:01:47 Nebál se říkat názory,
00:01:50 za které měl být okamžitě po únorovém převratu zatčen.
00:01:54 Shodou okolností byl tou dobou v cizině.
00:01:59 Pavel Tigrid psal do časopisu Obzory, který vznikl a vycházel
00:02:03 po 2. světové válce.
00:02:06 Byl jedním z novinářů, které komunisti upřímně nenáviděli.
00:02:11 Byl na seznamu 24 osob, které měly být okamžitě zatčeny.
00:02:15 Od zatčení ho uchránila shoda okolností,
00:02:19 že byl právě na reportážní cestě v Německu v americké okupační zóně.
00:02:26 Přišli 2 páni, 5. března, a prosili maminku, jestli mě smí vzít
00:02:32 na nějaký pohovor, že zaručeně přijdu zpátky atd.
00:02:45 Tak jsem s nimi šla a samozřejmě už jsem se nevrátila.
00:02:52 Tou dobou už měl byt Tigridových za sebou důkladnou domovní prohlídku
00:02:57 Ivana Tigridová byla zadržena, pak propuštěna s tím,
00:03:00 že nesmí opustit Prahu a musí se pravidelně hlásit na policii.
00:03:04 Rozhodla se pro útěk za hranice.
00:03:07 Uprchnout se podařilo také její matce a bratrovi.
00:03:12 Že to bude trvat 40 let, to jsme si nepředstavovali.
00:03:15 Ale nebylo nejmenších pochyb o tom, že jsme se šťastně dostali ven
00:03:20 a tím se zachránili od daleko horších věcí.
00:03:25 Paní Ivana skončila v uprchlickém táboře v Rägensburgu,
00:03:28 kam pro ni přijel její manžel Pavel Tigrid.
00:03:31 V emigraci se ocitl také proslulý novinář Ferdinand Peroutka.
00:03:37 Peroutka byl známý, Tigrid velice brzy známý,
00:03:43 myslím, že to bylo takové žurnalistické přátelství.
00:03:52 Trvalo až do doby, než začal vysílat rozhlas Svobodná Evropa v Mnichově,
00:03:58 kde Tigrid byl šéfem mnichovské redakce a Peroutka byl v New Yorku.
00:04:13 Myslím, že s Peroutkou se rozešli proto, že všemu rozuměl
00:04:18 a Pavel byl na rozhlas opravdu odborník.
00:04:23 Jestli mu šlo něco lépe než psaní, tak to byl rozhlas.
00:04:28 Tigrid chtěl mít redakci okamžitě, velikou a takovou skoro americkou,
00:04:33 kdežto Peroutka byl daleko klidnější, uvážlivější.
00:04:40 Pavel Tigrid byl 2 roky programovým ředitelem Svobodné Evropy
00:04:45 a potom odešel, částečně také z osobních důvodů.
00:04:49 V roce 1956 založil v Americe čtvrtletník Svědectví.
00:04:55 To přišlo nějak samo od sebe.
00:04:58 S maďarskou revolucí si Pavel řekl, že teď musíme tam.
00:05:03 První číslo vyšlo roku 1956 k 28. říjnu.
00:05:08 Tehdejší rezident komunistické rozvědky Miloš Vejvoda Bartoš,
00:05:13 pozdější náměstek ministra zahraničních věcí,
00:05:17 navrhoval, aby československá rozvědka získala Pavla Tigrida
00:05:20 ke spolupráci.
00:05:22 Nicméně v pozdějších letech už Pavla Tigrida jasně nálepkují,
00:05:26 že jakákoliv komunikace s ním
00:05:28 pro československé orgány nepřichází v úvahu.
00:05:32 Sídlem Svědectví byl nejprve New York.
00:05:35 V roce 1960 redakce i Tigridovi
00:05:38 přesídlili blíže československému čtenáři - do Francie.
00:05:44 Výhoda časopisu byla v tom, že obsahoval příspěvky
00:05:47 jak autorů odtud, tak ze zahraničí.
00:05:52 Časopis vlastně umožňoval kontakt mezi exilem
00:05:56 a námi, kteří jsme zůstali.
00:06:00 Svědectví se do Československa dostávalo nejrůznějšími způsoby.
00:06:03 V 60. letech především lidmi,
00:06:06 kteří vyjížděli do Francie, Itálie, do různých západních zemí.
00:06:10 Hodně lidí v 60. letech např. jezdilo na festival do Cannes.
00:06:14 V 70. letech to již dostává sofistikovanější podobu,
00:06:19 tzn. jsou upravována auta, vytváří se tam pašovací schránky.
00:06:28 Byl tam nějaký děda, Pavel ho měl velmi rád,
00:06:34 protože on byl také velmi naivní.
00:06:37 Pokaždé, když ten děda přijel do Vídně, vzal ho Pavel na oběd
00:06:41 a byl s ním velký přítel.
00:06:44 Vždycky mu pověděl, kolik toho udělal, poslal, zabalil,
00:06:48 po kterých turistech atd.
00:06:51 Pak se přišlo na to, že ten děda to házel do Dunaje
00:06:55 a tady nic nebylo. Takoví byli taky.
00:07:00 StB se pokusila využít toho, že Pavel Tigrid v roce 1964
00:07:04 vycestoval na zasedání PEN klubu do Maďarska.
00:07:07 Požádali o jeho sledování a pravděpodobně se domnívali,
00:07:10 že by bylo možné jej zatknout a odvézt do Československa.
00:07:15 Jak to tam bylo přesně, když jej chtěli zatknout, to on také nevěděl.
00:07:21 Přijel k němu jeden z jeho přátel, jeden anglický spisovatel,
00:07:26 a ten mu řekl, aby okamžitě zmizel.
00:07:34 Zdá se, že na základě upozornění maďarské strany,
00:07:39 která nechtěla mít tak obrovský průšvih,
00:07:41 Tigrid o 2 dny dříve odjel.
00:07:47 Nejen, že ve Svědectví pomlouvají a lžou,
00:07:50 ale prostřednictvím Tigrida poskytují informace CIA,
00:07:53 ústřední zpravodajské službě USA.
00:07:56 Provozují činnost, kterou naše zákony kvalifikují jako vyzvědačství
00:08:01 V 70. letech byla celá řada akcí,
00:08:04 velice známá je akce s nasazením odposlechů,
00:08:07 kdy příslušník StB Josef Šerčík, krycím jménem Šembera,
00:08:11 v prosinci 1970 nasadil odposlechy do redakce Svědectví.
00:08:14 Byl maskován jako dřevěná laťka,
00:08:17 kterou připevnili na pracovní stůl Pavla Tigrida.
00:08:21 Potom je známa akce Tchoř, kdy jiný příslušník - Hnízdo,
00:08:25 naházel ampulky s nějakou smrdutou látkou do redakce Svědectví.
00:08:32 Pamatuji si, že jsme byli celá rodina na lyžích
00:08:37 a bylo to něco tak příšerného...
00:08:40 V celém domě byl hrozný smrad, byl poškozený zámek, lak na dveřích,
00:08:45 takže jsme se rozhodli vrátit.
00:08:49 Pavel to musel dát s francouzskou policií do pořádku.
00:08:55 Pak byla celá řada takových malých provokativních akcí,
00:08:59 např. paní Tigridové objednávali zboží z různých zásilkových služeb,
00:09:03 které si neobjednala.
00:09:06 Syn, kterému tehdy bylo asi 14 let, říkal:
00:09:10 táto, tam někdo chodí a filmuje.
00:09:14 Pavel mu řekl, aby se ho šel zeptat co chce.
00:09:18 Kluk seběhl dolů, ale protože před domem už toho člověka neviděl,
00:09:23 tak sedl na kolo a jel na parkoviště.
00:09:28 A ten člověk sedl do bílého renaultu, dal tam zpátečku
00:09:33 a byl by nám ho klidně přejel, kolo bylo celé zohýbané.
00:09:43 Pak jsme zjistili, že to bylo auto vypůjčené českým diplomatem.
00:09:55 Nevím, jestli bylo nebezpečné přispívat do Svědectví,
00:09:59 já to tak nebrala.
00:10:01 Myslím, že větší nebezpečí nehrozilo,
00:10:07 ale pochopitelně se tím člověk mohl dostat do větší pozornosti StB,
00:10:11 mohli ho více sužovat.
00:10:15 Myslím, že nebezpečnější bylo, když člověk obsluhoval tzv. poštu
00:10:20 a když byl ve spojení s lidmi, kteří posílali do zahraničí své texty,
00:10:25 pak zase dostávali Svědectví a distribuovali ho.
00:10:31 Na podzim 1980 se StB podařilo
00:10:35 infiltrovat skupinu osob kolem Jiřiny Šiklové,
00:10:39 která přebírala auto přijíždějící od Jana Kavana.
00:10:43 Pravděpodobně v souvislosti s nasazením odposlechů ve Svědectví
00:10:47 se StB rozhodla pro akci, která by vzbudila v emigraci rozruch
00:10:52 a rozhodla o zadržení tohoto kamionu.
00:10:58 Pro nás to znamenalo, že v tomto kamionu zadrželi nejen Svědectví,
00:11:02 ale také Pelikánovy Listy a další materiály,
00:11:06 které tady byly posílány.
00:11:10 Zadržení tohoto auta odstartovalo vlnu zatýkání.
00:11:13 Zajímavé je, že StB neměla příliš dobře zmapovanou
00:11:17 síť lidí, kteří se na distribuci podíleli,
00:11:21 protože lidé, kteří byli zatčeni,
00:11:24 většinou prakticky s dopravou a tím automobilem neměli nic společného.
00:11:32 Já mám Jiřinku moc ráda,
00:11:36 ale ona je člověk, který se tak trošku zavřel sám.
00:11:40 Ona se třeba odtud vrátila a hned telefonovala
00:11:44 našim dobrým přátelům, že je pozdravují Tigridovi.
00:11:48 No tak asi takto...
00:11:52 Návrh byl nejprve 10 let, ale pak nás pustili,
00:11:57 protože opozice venku, tlak exilu,
00:12:01 ale i osobností jako např. Tchatcherové nebo Reagana,
00:12:06 byl tak velký, že si to tehdejší komunistická vláda nedovolila,
00:12:12 aby opravdu tyto lidi natvrdo odsoudila.
00:12:20 Úloha exilu, právě tato kulturní spolupráce,
00:12:24 není dodnes doceněna.
00:12:27 O Pavlu Tigridovi se ještě mluví, ale málo se mluví o tom,
00:12:32 že všechny ty manželky snášely rozhodnutí svých partnerů
00:12:37 a myslím, že by se mělo poděkovat i těmto manželkám a partnerkám,
00:12:42 které toto dělaly a jsou dodnes neznámé nebo skoro neznámé.
00:12:52 Dá se spravedlivě říci, že Svědectví bylo 3 desetiletí
00:12:57 tím nejvýznamnějším československým časopisem.
00:13:01 Ovšem bylo také mostem na svobodný břeh
00:13:04 a když jsme se na ten břeh dostali, nebylo již mostu třeba.
00:13:09 Nevadí, Pavel Tigrid své životní dílo naplnil.
00:13:16 Skryté titulky: Milena Vlčková, Česká televize 2008
Publicistickým cyklem o nelidském systému, který nutil zabíjet a stavěl občany této země proti sobě, provází Jaroslav Hutka. Komunistický převrat v únoru 1948 vyvolal obrovskou uprchlickou vlnu. Do světa se z Československa vydali příslušníci inteligence, lékaři, inženýři, podnikatelé, ale také spisovatelé a novináři. Mnozí z nich nikdy neztratili kontakt se svou vlastí a bojovali za demokracii v Československu ze svých nových domovů. Bylo to nebezpečné pro ně, i pro jejich blízké. A to na obou stranách železné opony…