V Indickém oceánu, 1700 kilometrů od afrických břehů, leží unikátní jeviště přírodního života – Réunion. Francouzský dokumentární cyklus
00:00:14 Česká televize uvádí
00:00:17 ZÁZRAČNÝ OSTROV
00:00:38 Čas chaosu
00:00:53 Před třemi miliony let se kdesi uprostřed Indického oceánu
00:00:58 z obrovského mračna mlh vynořila pustá skála.
00:01:02 A přece se zde jako zázrakem usídlil život,
00:01:07 podobně jako se kdysi dávno usídlil i na jiných místech.
00:01:17 Tento ostrov, jehož prvními osadníky
00:01:20 byli rostliny a živočichové,
00:01:22 pocházející ze vzdálených koutů světa,
00:01:25 je z hlediska historie naší planety pozoruhodně mladý.
00:01:31 A právě příběh tohoto zázračného ostrova
00:01:35 vám budeme vyprávět.
00:02:08 Není to pustina, co pokrývá svahy ztichlé sopky,
00:02:13 nýbrž různorodé typy krajiny,
00:02:14 které ještě dnes umožňují sledovat vznik přírodního ráje.
00:02:22 Rostliny a živočichové, kteří v této zemi poklidně žili
00:02:26 po dlouhá tisíciletí, se nyní musí učit žít s novým,
00:02:30 zcela zvláštním druhem.
00:02:33 Na ostrov Réunion, ležící na jihovýchod od Afriky,
00:02:36 ve vzdálenosti 800 kilometrů od Madagaskaru,
00:02:40 totiž přišli lidé teprve před 350 lety.
00:02:48 V roce 1646 bylo vysazeno na ostrově šestnáct vzbouřenců
00:02:54 uvězněných na Madagaskaru, které guvernér vyhnal a odsoudil k exilu.
00:02:59 Tito muži, o nichž se všeobecně předpokládalo,
00:03:02 že na nehostinném ostrově najdou smrt, tu však přežili.
00:03:06 Brzy sem připluli další osadníci.
00:03:09 Záhy začli zdejší bujnou přírodu využívat, často až příliš.
00:03:27 Jediní savci, kteří kromě nich na ostrov přišli,
00:03:31 byli vybaveni křídly.
00:03:32 Tito obrovití letouni kaloni tu našli klidný přístav.
00:03:48 Stejně jako papoušci si pochutnávají
00:03:51 na množství ovoce.
00:03:53 Na křivolakých kmenech se uchytily orchideje,
00:03:56 ptáci chytali hmyz a sáli nektar.
00:04:06 Neexistovali tu žádní nebo alespoň skoro žádní predátoři.
00:04:10 Živočichové si nevypěstovali
00:04:12 ani obranné instinkty, ani nedůvěřivost.
00:04:16 V lesích se usadily želvy obrovské,
00:04:19 které sem pravděpodobně zanesly vlny.
00:04:23 Když dorazily do tohoto ráje, šťastně se tu rozmnožily.
00:04:28 Na ostrově tehdy žila populace,
00:04:29 odhadovaná na dva miliony obrovských želv.
00:04:35 Příchod lidí však znamenal jejich neodvratnou zkázu.
00:04:43 Dnes přežilo na vzdálených ostrovech
00:04:46 už jen několik jejich nepříliš blízkých příbuzných,
00:04:50 zato na Réunionu zbyla jen jediná.
00:05:02 Stará se o ni Sonia Ribesová,
00:05:06 konzervátorka Národního muzea v Saint-Denis.
00:05:10 Když sem přišli lidé, našli tu opravdový ráj
00:05:12 s množstvím želv, ptáků, papoušků.
00:05:15 Byl tu dostatek vody
00:05:16 a lidé věřili, že bohatství přírody je nevyčerpatelné.
00:05:21 Začali lovit a mnoho ptáků v důsledku toho zcela vyhynulo.
00:05:26 Lodě, které na ostrově přistávaly, si plnily podpalubí želvami.
00:05:31 Měly pro námořníky obrovskou výhodu:
00:05:33 mohly totiž zůstat několik měsíců bez jídla.
00:05:38 Sloužily jim tedy jako živoucí zásobárna masa.
00:05:41 A tak se stalo, že populace želv klesla v roce 1840
00:05:45 z původních dvou milionů jedinců až na nulu,
00:05:49 protože právě v tomto roce tu zahynula poslední želva.
00:06:03 Zatímco příroda kolonizovala území ostrova po celé tři miliony let,
00:06:09 člověk během zdejšího 350 let dlouhého působení
00:06:13 své aktivity neustále rozšiřoval.
00:06:16 Tempo expanze se zrychlovalo.
00:06:20 Vyrůstaly tu stále nové a nové podniky,
00:06:22 zabývající se pěstováním kávy či výrobou parfémů.
00:06:26 Některé části pobřeží vzali lidé doslova útokem.
00:06:30 Ušetřeny zůstaly pouze vysoko položené, těžko přístupné oblasti.
00:06:37 Příroda se bude muset vypořádat s velkou výzvou.
00:06:41 Bude třeba odolat, zmenšit své území.
00:06:43 A ti, kteří se nedokáží přizpůsobit,
00:06:46 zmizí a na jejich místě vznikne nová krajina.
00:06:55 Lidem se brzy začalo zdát, že tato neposkvrněná příroda,
00:06:59 už jejich požadavkům nestačí.
00:07:01 Začli ji tedy přetvářet k obrazů svému
00:07:06 a narušovali tak křehkou rovnováhu.
00:07:22 Když sem dorazili první cestovatelé,
00:07:25 našli tu bujnou přírodu, byl tu však nedostatek plodin,
00:07:29 které mohly posloužit jako potrava.
00:07:33 Aby mohla kolonie žit,
00:07:35 bylo třeba dovézt potřebné plodiny z jiných zemí.
00:07:39 Východoindická společnost tu založila zahradu
00:07:41 a pak se už rostliny rozdávaly osadníkům.
00:07:51 V osmnáctém a devatenáctém století vyvolala móda botanických zahrad
00:07:57 velkou vlnu dovozu rostlin.
00:08:00 Různorodost klimatu a bohatství půdy
00:08:02 těmto novým druhům umožnily nerušený rozvoj.
00:08:05 Botanická zahrada v Saint-Denis má dokonce za cíl
00:08:09 obohatit kolonii zakládáním výnosných kultur.
00:08:15 Po dobu tří milionů let se nový druh vyšších rostlin
00:08:18 objevoval na ostrově každých deset tisíc let.
00:08:23 Od příchodu člověka se sem zavleklo
00:08:25 nejméně deset nových druhů ročně.
00:08:28 Tempo infiltrace se tedy znásobilo stotisíckrát.
00:08:32 A zatímco si člověk vytvářel zahrádky
00:08:34 a obdělával políčka, vítr a ptáci roznášeli semena
00:08:38 do okolních lesů.
00:08:42 Mezi rostlinami, které sem byly přivezeny,
00:08:44 bylo hodně ovocných stromů a zeleniny.
00:08:47 Ovšem jistý počet rostlin unikl ze zahrad a stal se tím,
00:08:51 co nazýváme rostlinným morem.
00:08:56 Tak je tomu například s divokým ostružiníkem,
00:08:59 který se původně pěstoval jen v botanické zahradě.
00:09:03 Nesprávně se mu říká divoká réva.
00:09:17 Divoká réva je ve své původní vlasti v Asii neškodná.
00:09:21 Zde se ale ukazuje ve zcela opačném světle
00:09:25 a nekontrolovatelně se šíří:
00:09:27 je to opravdový rostlinný mor.
00:09:33 Středisko pro mezinárodní spolupráci v agronomickém výzkumu
00:09:36 sem vyslalo Stéphana Bareta, který má provádět speciální měření.
00:09:41 Doprovází ho Christophe Lavergne
00:09:43 z Maskarénské národní botanické akademie.
00:09:50 Podívej, je tady Rubus, tady a dokonce hned dva druhy.
00:10:01 Začneme měřit třeba tady.
00:10:16 Rubus alceifolius, divoký ostružiník
00:10:20 se na ostrově Réunion nadměrně přemnožil a pochází z Asie.
00:10:24 Další ostružiník, tentokrát se jedná o Rubus apelatus.
00:10:29 To je domácí druh dokonale sžitý s prostředím,
00:10:32 který tu rostl už před příchodem člověka,
00:10:35 takže u něj nadměrné rozšíření nehrozí.
00:10:38 Pomocí tohoto důmyslného přístroje bude Stéphane měřit
00:10:40 fotosyntetickou aktivitu na listech obou ostružiníků.
00:10:45 Navrhuju, abychom uskutečnili měření na deseti listech
00:10:48 v téhle spodní části druhu Rubus apelatus
00:10:51 a na deseti listech druhu Rubus alceifolius.
00:10:54 Potom přejdeme ke květonosným částem rostliny.
00:10:58 Stéphane se rozhodl začít s cizorodým druhem.
00:11:03 Kolik?
00:11:05 522...
00:11:09 Teď to zkusíme tady.
00:11:20 875...
00:11:23 Všechny rostliny využívají sluneční energii,
00:11:25 kterou přeměňují na chemickou energii.
00:11:28 Právě sluneční energii poslouží rostlině k tomu,
00:11:30 aby se lépe vyvíjela, lépe rostla, jinak řečeno,
00:11:34 aby mohla lépe soupeřit s ostatními rostlinami.
00:11:37 Přístroj tedy umožňuje měřit fotosyntetickou aktivitu.
00:11:40 To nám pak ukáže, jak silná je rostlina,
00:11:43 a sice podle postavení listů.
00:11:45 A také si uděláme lepší představu
00:11:46 o růstových schopnostech obou druhů.
00:11:52 299...
00:11:54 Teď přijde na řadu Rubus apelatus, domácí ostružiník.
00:12:06 Měření tedy ukázala, že přinejmenším na stoncích
00:12:09 dosahuje cizorodá rostlina třicetkrát vyšší hodnoty,
00:12:13 než rostlina místní, bude tedy mnohem konkurenceschopnější.
00:12:24 Vystaven stejnému světlu jako jeho réunionský příbuzný
00:12:28 je zavlečený ostružiník agresivnější a zdatnější.
00:12:32 Po tisíciletí se vyvíjel na území s velkým množstvím býložravců
00:12:37 a je tedy "bojeschopnější".
00:12:40 Tyto nové, rychle se šířící rostliny, představují
00:12:42 pro původní přírodu nebezpečí, protože ta potřebuje čas,
00:12:45 aby mohla reagovat.
00:12:47 Prostředí, v němž žije nejmenší počet druhů
00:12:50 se jeví vůči hrozbě biologických invazí mnohem zranitelnější.
00:12:55 V tomto směru předtavují ostrovy snažší cíl než pevniny.
00:13:02 Lidé tomuto ekologickému ráji záhy vtiskli svůj ráz.
00:13:06 Od jejich příchodu procházel ostrov, s mnoha rozmanitými,
00:13:09 půvabnými druhy krajiny, řadou významných změn.
00:13:12 Některé ekosystémy byly obzvlášť postižené.
00:13:27 Na jezeru Saint Paul, které je na ostrově největší
00:13:31 a je také jedním z posledních pozůstatků
00:13:32 vlhkých oblastí na souostroví, pořizuje Samuel Coutelia,
00:13:36 odborník na hmyz, kompletní soupis druhů, které se tu vyskytují.
00:13:43 Co se týče hmyzu, domnívám se,
00:13:44 že fauna je přibližně stejná jako dřív,
00:13:47 najdeme tu stejné druhy vážek jako před třemi či čtyřmi sty lety.
00:13:51 Hmyz je tu stále v poměru k původní fauně
00:13:55 zastoupen vcelku reprezentativně.
00:13:57 Mnoho druhů, které jsme našli na ostrově Mauricius
00:14:00 jsme na ostrově Réunion prozatím neobjevili.
00:14:02 Neznamená to ovšem, že tu nejsou, pouze to,
00:14:06 že se nám je ještě nepodařilo vypátrat.
00:14:08 Mým úkolem je tyto druhy vyhledávat,
00:14:09 abychom mohli doplnit náš soupis.
00:14:11 Až bude úplně hotový, můžeme přejít k další etapě,
00:14:13 která bude spočívat v ochraně prostředí
00:14:15 a tudíž i druhů, které v něm žijí.
00:14:22 Již v roce 1801 začala pomalá agónie tohoto jezera,
00:14:26 rozkládajícího se na ploše 400 hektarů.
00:14:30 Do vodního prostředí byla vysazena nová rostlina, obyčejný rákos.
00:14:36 Koncem devatenáctého století byla tato rychle rostoucí rostlina
00:14:39 postupně nahrazována vodním hyacintem neboli tokozelkou,
00:14:44 která se tu rozšířila v neúměrné míře.
00:14:47 Přivlastnila si veškerý prostor a nakonec jezero zcela zadusila.
00:14:52 Je to rostlinný mor, který se sem dostal z Jižní Ameriky.
00:14:57 Je to svízelné, protože se tím zcela mění toto prostředí.
00:15:04 Tokozelka pokrývá značnou plochu vodní hladiny.
00:15:10 Takže místo aby hladina zůstala v kontaktu se vzduchem,
00:15:14 objevila se tahle rostlina, která hladinu zcela zakryla.
00:15:31 To, jak se cizorodé rostliny postupně zmocňovaly
00:15:35 původního prostředí, by pro faunu mohlo být osudné.
00:15:50 Kdyby toto prostředí zcela zmizelo, nebylo by se už čemu přizpůsobovat,
00:15:56 bylo by třeba tohle místo opustit.
00:16:00 Nemají tedy první druhy, které se na ostrov dostaly,
00:16:04 už vůbec žádnou šanci přežít?
00:16:06 Zmizí jejich prostředí navždy?
00:16:09 Abychom na tuto otázku mohli odpovědět,
00:16:10 musíme studovat ekosystémy a neustále sledovat,
00:16:13 jaké druhy se na jednotlivých místech vyskytují.
00:16:17 Právě takhle objevil entomolog Nikolas Kliquetoix
00:16:21 v roce 2000 pakobylku, která dostala jméno
00:16:24 Apterograeffea reunionensis.
00:16:28 Její předkové pocházejí z jihovýchodní Asie,
00:16:32 tahle se ale stala výhradně endemickým druhem.
00:16:36 Žije v symbióze s palmou Akantofényx rubra.
00:16:50 Byl jsem na ostrově Réunion teprve krátkou dobu
00:16:53 a studoval jsem jednotlivá prostředí, abych se přesvědčil,
00:16:57 jestli náhodou nenajdu něco nového.
00:17:00 Věděl jsem, že se budu muset vydat do míst,
00:17:02 která byla dosud málo prozkoumána.
00:17:05 Jednoho dne jsem se vydal do v pohoří Saint Philippe,
00:17:08 a jakmile se snesla noc,
00:17:09 začal jsem pozorovat s pomocí svítilny listy "palmy".
00:17:12 Zanedlouho jsem objevil tuto pakobylku a okamžitě mi bylo jasné,
00:17:16 že ji zatím na ostrově nikdo nespatřil
00:17:19 a že je pravděpodobně nová i pro vědu.
00:17:22 Bylo třeba pochopitelně ještě dodatečně ověřit,
00:17:24 že je to skutečně
00:17:25 nový endemický druh na ostrově Réunion,
00:17:27 a také endemický rod v oblasti souostroví Maskarén,
00:17:31 protože na ostrově Ronde, ležícím severně od Mauricia,
00:17:35 žije jedna její příbuzná.
00:17:38 Na tomto ostrově, kde jsou některá místa prozatím netknutá,
00:17:42 lze stále ještě najít a studovat druhy,
00:17:44 které odborníci dosud neznají.
00:17:48 Tři měsíce po tom, co jsem objevil tenhle druh,
00:17:50 jsem našel ještě jednu novou pakobylku.
00:17:52 Co se týče například brouků nebo i hmyzu z řádu rovnokřídlých,
00:17:56 můžeme říci, že každý rok uskutečníme pět, šest,
00:17:59 někdy dokonce až deset nových nálezů.
00:18:03 Pokud jde o hmyz na ostrově Réunion,
00:18:06 máme toho ještě hodně co objevovat.
00:18:41 Tyto nedávné objevy jen podtrhují,
00:18:44 jak nesmírně důležité je pokračovat ve studiu réunionské fauny a flóry.
00:18:49 Nebezpečí, které hrozí původní endemické palmě je povážlivé,
00:18:54 protože tento akantofényx
00:18:56 silně utrpěl v důsledku nadměrné těžby.
00:19:00 Dužnina této palmy je totiž vyhledávanou pochoutkou.
00:19:04 Proto vzrostlé stromy prakticky zmizely.
00:19:06 Přežilo jen několik jedinců, a to ve vysoko položených,
00:19:09 těžko dostupných oblastech.
00:19:12 V průběhu tisíciletí se živočišné druhy vyvíjely
00:19:14 společně s hostitelskou rostlinou.
00:19:17 Pakobylka a "palma"
00:19:18 se nevyskytují nikde jinde, jsou to endemité.
00:19:22 Jeden se živí výhradně druhým, což ho činí velmi zranitelným.
00:19:28 Zvláštností téhle pakobylky, pokud jde o potravu je,
00:19:31 že je zcela závislá na své "palmě".
00:19:35 To znamená, že bude odmítat jakoukoli jinou potravu
00:19:37 a raději zahyne hlady,
00:19:40 než by přijala nějaký jiný rostlinný druh.
00:19:42 A právě tohle je její slabina, protože "akantofenyx",
00:19:45 pravidelný cíl pytláků, je ve volné přírodě na ostrově Réunion ohrožen.
00:19:52 Z toho vyplývá, že ve středně dlouhém výhledu
00:19:55 je tento druh přece jen ohrožen.
00:19:57 Jakmile totiž z lesa zmizí "palmy", zmizí i pakobylka.
00:20:00 Nebude ostatně sama, protože existují ještě další živočichové,
00:20:04 například jeden druh sarančete a také jeden brouk,
00:20:07 kteří jsou zcela závislí na této rostlině a kteří vyhynou,
00:20:10 pokud nájezdy dřevorubců neskončí.
00:20:24 Zato "palmy", které pěstuje člověk, prosperují dobře.
00:20:28 Tato rostlina zdomácněla a žádné nebezpečí jí nehrozí.
00:20:35 Naproti tomu volně rostoucí akanrofényx ohrožený je.
00:20:40 Několik málo lokalit, kde ho lze stále ještě najít,
00:20:43 jsou jedna od druhé značně vzdálené.
00:20:54 Hmyz nedokáže překonat překážky,
00:20:56 představované krajinou s obdělanou půdou.
00:21:00 Člověk se tedy musí pokusit
00:21:02 uchovat tuto rostlinu v původním prostředí,
00:21:05 pokud chce zachránit také pakobylku.
00:21:08 Ta by totiž mohla rychle vyhynout, kdyby její živitelský strom
00:21:11 ze svého přirozeného prostředí zmizel.
00:21:28 Jinde se naopak někteří živočichové naučili využívat prostředí,
00:21:33 které člověk změnil.
00:21:49 Populace bojácných a nenápadných slípek,
00:21:53 mezi něž patří i plachý kvakoš,
00:21:56 se s příchodem lidí povážlivě zmenšila.
00:22:01 Jejich počet se ale pomalu opět začíná zvyšovat,
00:22:05 díky novým zdrojům potravy, které tito ptáci nalézají
00:22:08 přímo uvnitř nebo kolem upravených rybníků.
00:22:13 Dnes jsou jediným druhem hnízdících slípek
00:22:16 na ostrově Réunion.
00:22:22 V tomto případě vedle sebe lidé a ptáci žijí v míru.
00:22:30 Chov ryb v tomto rybníce zajišťuje kvakošům dostatek potravy.
00:22:35 Platí to obzvlášť pro tuhle samičku,
00:22:39 která se usadila v blízkosti chráněné a dost nečekané spižírny.
00:22:44 Kořist tu loví pravidelně každé ráno a každý večer.
00:22:48 Hnízdo si dokonce vybudovala uvnitř exotické rostliny.
00:22:52 Za nějaký čas si bude moci obstarat potravu
00:22:55 nezbytnou pro potomstvo.
00:23:08 Vědci využívají oblasti, kam nedávno pronikl člověk,
00:23:11 aby tu pozoroval vývoj a adaptaci endemických druhů na okolí,
00:23:15 do něhož zasáhli lidé.
00:23:17 Odborník na mravence Fabrice Blard se vydává
00:23:20 za svými oblíbebými živočichy.
00:23:36 Tohle je skutečně skvělé místo.
00:23:38 Mravenci obvykle využívají staré pařezy,
00:23:41 do kterých se před nimi pustili termiti.
00:23:44 Moc se nenamáhají a prostě se na těchhle
00:23:46 už použitých pařezech usadí.
00:23:53 Na ostrově Réunion žijí dva endemické druhy,
00:23:57 které se sem dostaly přirozenou cestou
00:23:59 s největší pravděpodobností na plovoucích kmenech stromů.
00:24:03 Tito mravenci mají dvojí úlohu:
00:24:05 jednak jsou to obávaní predátoři,
00:24:07 ale zároveň i dokonalí regulátoři přirozeného prostředí.
00:24:18 Druh, který Fabrice dnes studuje, je mravenec Camponotus maculatus.
00:24:48 Předpokládáme, že se jedná o dravý druh,
00:24:52 tento mravenec se tedy živí jiným drobným hmyzem.
00:24:56 Tvrzení, že mravenci jsou dobří predátoři
00:24:58 a regulují stavy dalších druhů hmyzu,
00:25:00 je obecně pravdivé.
00:25:02 Právě v tomto ohledu jsou mravenci užiteční.
00:25:05 Jsou malí, někdy nám dokonce připadají bezvýznamní,
00:25:07 ale v ekosystémech hrají velmi důležitou úlohu.
00:25:17 Mravenci mají velmi rozmanité chutě.
00:25:20 Tak například příslušníci druhu Camponotes,
00:25:22 kterým se říká "fourmis grand galop",
00:25:25 volně přeloženo jako cválající, jsou všežraví.
00:25:29 Živí se jak rostlinami, tak i živočišnými bílkovinami,
00:25:32 mnoho z nich je ale výhradně masožravých.
00:25:54 Tento druh, pocházející z Madagaskaru,
00:25:58 se dříve na ostrově Réunion vyskytoval zcela běžně.
00:26:01 Dnes však těchto mravenců postupně ubývá.
00:26:05 V některých částech ostrova ještě dnes nalézáme
00:26:08 početné kolonie tohoto druhu mravenců.
00:26:11 Zůstali tu uchráněni, ale na jak dlouho.
00:26:16 Na ostrově se setkáváme s velkým počtem
00:26:17 zavlečených a vysazených druhů.
00:26:20 Předpokládáme, že hlavním faktorem
00:26:22 příchodu mravenců na ostrov byl člověk.
00:26:25 Réunion je poměrně mladý a relativně hodně vzdálený
00:26:29 od případných zdrojů, odkud by se sem mohly dostat
00:26:32 další druhy, proto tu nalézáme tak málo endemických druhů.
00:26:37 V tomto pařezu žila poklidně kolonie mravenců rodu "camponotes".
00:26:42 Jednoho dne se ale musela o území rozdělit s jiným druhem,
00:26:45 exotickým a agresivnějším.
00:26:52 Nově příchozí mravenci rodu "Technomyrmex" je potulný druh.
00:26:59 Když zužitkuje jeden kus země, odejde i se svými larvami jinam,
00:27:04 aniž by přerušil svůj reprodukční cyklus.
00:27:08 Tito mravenci jsou velmi bojovní,
00:27:10 v čemž s nimi často jejich endemičtí usedlí druhové
00:27:12 nemohou soupeřit.
00:27:15 Mnohé studie jasně dokázaly,
00:27:17 že tyto introdukované druhy mravenců dokázaly
00:27:21 vytlačit endemické druhy.
00:27:23 Ti se pokoušeli přežít tak, že paběrkovali ve zbytcích,
00:27:25 které za sebou zanechali jejich nepřátelé.
00:27:31 Když se setkají dva druhy mravenců,
00:27:34 tak buď si jeden druhého nebude všímat,
00:27:37 nebo spolu začnou bojovat a může to dojít tak daleko,
00:27:40 že jeden z nich toho druhého vyhubí.
00:27:42 Mravenci rodu Camponotes jsou mnohem méně útoční
00:27:45 a obvykle dají přednost útěku před bojem.
00:27:47 Raději zmizí, než by riskovali přímý střet.
00:27:50 Kdyby se ale měli setkat s jinými dobyvačnými
00:27:53 a mnohem agresívnějšími druhy,
00:27:55 než jsou mravenci rodu Technomyrmex,
00:27:57 domnívám se, že by podlehli převaze a neměli by žádnou šanci přežít.
00:28:09 Mravenci počínaje a suchozemskými želvami konče,
00:28:13 od "akacií" až po "palmy" nezůstal žádný živočich,
00:28:17 žádná rostlina ušetřena vlivu člověka.
00:28:22 Stejně tak dopadla tíha lidské činnosti i na ekosystémy.
00:28:26 Dnes zbývá na ostrově
00:28:28 už jen 60 procent horských lesů
00:28:30 a pouhé jedno procento vlhkých, nížinných lesů.
00:28:41 Tento pravidelný úbytek, k němuž docházelo během posledních 150 let
00:28:45 byl převážně důsledkem činnosti lidí.
00:28:57 Nadměrná těžba vzácného dřeva, intenzivní odlesňování,
00:29:01 dovoz exotických druhů rostlin, roztříštěnost krajiny,
00:29:05 to všechno jsou faktory
00:29:07 vážně ohrožující biodiverzitu na ostrově.
00:29:11 Tisíciletá rovnováha původní přírody je porušena.
00:29:15 Stejně jsko na pevnině, je tu situace alarmující.
00:29:38 Dokonce i v dosud nedotčených,
00:29:41 vysoko položených oblastech ostrova, v nadmořské výšce 2500 m.,
00:29:46 lze pozorovat důsledky příchodu člověka před několika staletími.
00:29:56 Mathieu Le Corre prozkoumává hnízda ptáků.
00:30:00 Také on konstatuje škody.
00:30:14 Tady zrovna jedno je. Podíváme se, jak to vypadá uvnitř.
00:30:20 Jsou tu kosti, zase kosti, lebka, čelisti, spodní, horní.
00:30:28 Myslím, že se jednalo o dospělého jedince, byl ohlodán.
00:30:33 Ve všech koloniích "buřňáků"
00:30:36 a obecně mořských ptáků existuje poměrně vysoká úmrtnost.
00:30:39 Nelze přesně určit, jestli byl pták napaden
00:30:41 nebo zemřel přirozenou smrtí.
00:30:43 Často ale můžeme určit přesně, jednalo-li se o predátora,
00:30:46 a to když jsou zdechliny čerstvější,
00:30:49 nebo když jsou bez hlavy a mají ohlodanou prsní kost.
00:30:52 V tom případě se jedná obvykle o kočky,
00:30:54 to je typická vizitka koček.
00:31:03 Tím, že s sebou přivezl různá domácí zvířata,
00:31:06 jako kočky a také krysy, zasadil člověk osudovou ránu
00:31:10 mnoha živočišným druhům, které se na ostrově,
00:31:13 v prostředí bez predátorů, v klidu vyvíjely po celá tisíciletí.
00:31:19 Tento mladý "buřňák" bude mít větší štěstí
00:31:21 než jeho druhové, podaří se mu uniknout
00:31:24 drápům hladových koček.
00:31:27 Jeho rodiče ho před nedávnem opustili, hlad ho vyhnal z hnízda
00:31:31 a donutil ho se rozlétnout a hledat potravu na moři.
00:31:41 Tady můžeme pozorovat poslední fázi výchovy.
00:31:44 Dospělí už před několika dny přestali svá mláďata krmit.
00:31:48 Mladí ptáci ztrácejí na váze.
00:31:50 A právě toto hubnutí je jednoho dne přinutí
00:31:52 vylézt z hnízda a zkusit mávat křídly.
00:31:56 Nějakou dobu to budou cvičit a nakonec odlétnou.
00:31:59 A právě když začínají vylézat z hnízd, na ně číhá první nebezpečí
00:32:02 v podobě koček, ty byly na ostrov přivezeny a zamořily prakticky
00:32:06 všechny kolonie "buřňáků".
00:32:09 Na dospívající mladé ptáky se okamžitě vrhnou a sežerou je.
00:32:12 Ti, kteří uniknou útokům koček,
00:32:15 se pak za jedné dubnové bezměsíčné noci rozhodnout odlétnout.
00:32:18 Setkají se s dalším velmi vážným nebezpečím,
00:32:21 které představuje umělé osvětlení.
00:32:24 To je totiž neodolatelně přitahuje.
00:32:49 Lidé si s sebou přivezli nejen své zvířecí mazlíčky,
00:32:53 ale také osvětlení, které odláká mladé ptáky právě ve chvíli,
00:32:57 kdy v dubnu či v květnu vyrazí na svůj první let.
00:33:01 Proč umělé osvětlení tolik přitahuje mladé "buřňáky"
00:33:05 se přesně neví.
00:33:06 Pravděpodobně jsou naprogramováni, aby mířili směrem k oceánu,
00:33:11 který se v tmavé noci jeví jako světlejší než pevnina.
00:33:18 Tito velcí ptáci se mohou rozlétnou jedině z útesu,
00:33:22 nikoli ze země.
00:33:33 Nohy, opatřené plovacími blánami ukazují, že jsou to mořští ptáci,
00:33:38 kteří se na pevné zemi pohybují jen velmi nemotorně.
00:33:45 Když si lidé uvědomili,
00:33:47 že mladým "buřňákům" nemohou nijak zabránit,
00:33:50 aby uvízli na mělčině, vytvořili pro ně jakousi záchrannou síť.
00:33:56 Na této činnosti se podílí mnoho místních obyvatel.
00:34:00 Záchranná síť existuje na celém ostrově
00:34:03 a lidé sbírají spadlé ptáky, aby je mohli později opět vypustit.
00:34:37 Pták, který by se včas nedostal do bezpečí,
00:34:40 by se mohl stát snadnou kořistí psů a zejména koček.
00:34:46 Díky rychlému zásahu
00:34:48 lze pomoci jistému počtu jedinců uniknout jisté smrti.
00:35:06 V zavazadlech si lidé přivezli nejen základní potřeby k životu,
00:35:10 totiž domácí zvířata, světlo, rostliny, sloužící jako obživa,
00:35:14 ale také dekorativní rostliny.
00:35:17 Bývají neškodné, přesto však představující
00:35:20 potenciální nebezpečí pro endemické rostliny.
00:35:24 Christophe Lavergne, odborník na expanzivní rostlinné druhy,
00:35:27 vyhledává a studuje všechny rostliny,
00:35:30 které sem lidé dovezli.
00:35:33 Hortenzie se rozmnožuje řízkováním.
00:35:36 Lidé ji pěstují z řízků, nikoli ze semen.
00:35:39 Zpočátku ji také kontrolovali, rostla kolem cest nebo v zahradách.
00:35:42 Nikdo si ale nikdy nepoložil otázku,
00:35:44 jestli se může rozšířit i jinam.
00:35:48 A v poslední době jsme objevili,
00:35:50 že je schopná vrátit se prakticky do divokého stavu.
00:35:58 Hortenzie se osvobodila a vydala se do lesa.
00:36:02 V této jedinečné laboratoři života můžeme pozorovat,
00:36:05 co by se mohlo stát s planetou v nedaleké budoucnosti.
00:36:12 Tady ji můžeme najít na místě, kudy teče voda, v malé strži.
00:36:16 Předpokládám, že se sem dostala z výše položené oblasti,
00:36:20 kde byla vysazena.
00:36:23 Voda sem možná zanesla kousky větviček
00:36:26 a rostlina se tu uchytila.
00:36:27 Působí jako planá rostlina, i když tady to vypadá,
00:36:30 že na ní vypučely maličké plody.
00:36:33 Nevíme ovšem, jsou-li životaschopné,
00:36:35 jestli se rostlina dokáže rozmnožovat i semeny.
00:36:39 Její biologie ještě není dostatečně známá.
00:36:43 Nicméně se ale vymkla kontrole
00:36:45 a jeví se dokonce jako dost výbojná.
00:36:51 Po dlouhou dobu se na ostrově Réunion sázely hortenzie,
00:36:55 protože si lidé mysleli, že je dokonale ovládají,
00:36:58 když rostliny potřebují k rozmnožování jejich pomoc.
00:37:01 Před několika lety tu ale zdomácněly
00:37:04 a objevily se zplanělé hortenzie.
00:37:07 Rozmnožily se samy od sebe a zaplavily les,
00:37:10 pravděpodobně jako kdysi ostružiníky.
00:37:13 Tato pozoruhodná schopnost přírody neustále se vyvíjet
00:37:16 a přizpůsobovat, aby se udržela při životě, jen podtrhuje,
00:37:20 jak moc musí být lidé ve střehu.
00:37:24 Na svazích sopky, v samém srdci pralesa,
00:37:27 je situace neméně alarmující.
00:37:38 Michel Escure z Národního lesního úřadu
00:37:40 může jen konstatovat škody.
00:37:42 Co paměť lesníků sahá, vždy museli bojovat s divokým vínem.
00:37:54 Tento druh má všechny specifické vlastnosti
00:37:56 expanzivních rostlin: dlouhověkost,
00:37:59 ale také rannou zralost a konečně i velké množství semen.
00:38:04 Jedná se nepochybně o dominantní druh.
00:38:10 Tady, ve stínu, je půda na téhle malé ploše
00:38:12 prakticky celá pokrytá kapradinami, žádné divoké víno tu nevidíme.
00:38:22 Naproti tomu tady, kde sem průrvou mezi stromy
00:38:25 pronikají sluneční paprsky, se ihned začne šířit.
00:38:29 Jinými slovy, divoký ostružiník je světlomilný rostlinný druh.
00:38:38 Tohle je stvol, vyrůstající z keře, živený pomocí kořenů.
00:38:44 A tady, směrem nahoru, k slunci, se dere výhonek, mladý,
00:38:48 ale už značně dlouhý.
00:38:51 Může mu být tak čtyři, šest měsíců, vlastně ani ne,
00:38:54 když se podíváme blíž, možná tak dva měsíce.
00:38:57 A všimněte si, že už je úctyhodně dlouhý.
00:39:01 Nebezpečí spočívá v tom, že se bude dál šplhat
00:39:02 směrem ke koruně a cestou se věšet na větve a dusit je.
00:39:15 Rostlina objevila díky člověku ráj.
00:39:19 Brzy si podmaní všechny druhy, kterým se tady na ostrově,
00:39:22 chráněném před všemožnými útoky, až dosud tak dařilo.
00:39:28 V době, kdy se kácely akácie už zplaněné ostružiníky řádily.
00:39:32 Lidé se spokojili tím, že je vysekávali,
00:39:35 aby ulehčili lesníkům práci.
00:39:38 Ostružiník ale okamžitě dorůstal a šířil se po cestách,
00:39:41 které člověk vytyčil.
00:39:50 Stávalo se, že se člověk ocitl před zelenou zdí,
00:39:53 tvořenou spletí ostružiníkových výhonů, vysokou osm až deset metrů.
00:39:59 Koberec z navzájem propletených stonků a listů
00:40:02 může být velmi dlouhý, třeba i šest až osm metrů,
00:40:05 podzemní výhonky mohou mít až dvacet metrů.
00:40:14 Tohle všechno je třeba vysekat, zbavit se toho,
00:40:17 nenechat tu ani jedinou živou větvičku,
00:40:20 ani jediný kořen v zemi.
00:40:22 A tohle se nejspíš dřív nedělalo.
00:40:25 Lidé si toho tak nevšímali,
00:40:26 nevěnovali ještě takovou pozornost ekologickým problémům.
00:40:40 Lidé nevěděli, nebo je ani nezajímalo,
00:40:43 že i ze sebemenšího uříznutého oddenku
00:40:46 brzy vyroste nový keř.
00:40:49 Tohoto křoví se nezbavíte tak, že ho useknete,
00:40:51 tím ho naopak jen zmnožíte.
00:41:08 Mohlo se to tenkrát odehrát tak,
00:41:10 že lidé zanechali tyhle části rostliny
00:41:12 v kontaktu s půdou: z oddenku pak vyrostly kořeny,
00:41:16 ze kterých časem vypučel další oddenek, a tak pořád dál,
00:41:20 rostlina se šířila neustále do okolí.
00:41:36 Divoký ostružiník zaplavil lesy,
00:41:39 zachycoval se na kmenech a větvích stromů
00:41:41 a neúprosně šplhal směrem ke slunci.
00:41:51 Jiné expanzivní rostliny zůstávají naopak skryté ve stínu lesa,
00:41:56 jako například hedychium neboli zázvorovník,
00:41:59 vyznačuje se velmi dekorativními květy a příjemnou vůní.
00:42:10 Rostlina pochází z Himálaje, byla sem dovezena kvůli květům
00:42:14 a v jisté době se jí používalo i k výrobě parfému.
00:42:18 Později se ze zahrad rozšířila do lesů.
00:42:21 Je schopná růst ve stínu pod stromy a velmi rychle se množí.
00:42:27 Zabírá hodně prostoru a také dělá značný stín.
00:42:31 Její listy jsou poměrně velké, zachycují světlo,
00:42:34 které proniká až k zemi.
00:42:36 Pro mě je to skutečně jeden z nejhorších rostlinných morů
00:42:39 na ostrově Réunion.
00:42:45 V těchto unikátních biotopech, kde můžeme sledovat,
00:42:48 jak se objeví exotická rostlina a studovat její vývoj,
00:42:52 se Christophe Lavergne pokouší nalézt
00:42:54 optimální řešení pro budoucnost.
00:42:58 Vytyčil tedy dvě parcely, zázvorovníkem porostlé.
00:43:02 První zůstane bez lidského zásahu.
00:43:04 Zato na druhé rostlinu vytrhávají pracovníci Národního lesního úřadu.
00:43:12 Myslíme si, že ekosystému pomůžeme, když agresivní rostlinu vytrháme.
00:43:17 Nikdo si nikdy nepoložil otázku, jestli to v konečném důsledku
00:43:20 nebude mít negativnější důsledky, než jaké jsme očekávali.
00:43:24 Nikdo nikdy neprovedl žádné měření, tak jsme se do toho teď pustili.
00:43:44 Uplynulo několik měsíců a vědec se vrátil na parcelu,
00:43:48 aby zjistil, jak příroda zapracovala na panenské půdě.
00:43:54 Spočítal nové rostlinné druhy, které vyrostly na metru čtverečním,
00:43:59 aby zjistil, jestli mělo vytrhání "zázvorovníku"
00:44:02 na tuto část lesa pozitivní účinek.
00:44:15 Plamének mauricijský, ty jsou tři,
00:44:22 je tu taky kujava,
00:44:27 Molinea alternifolia, jeden ostružiník.
00:44:36 Po vytrhání zázvorovníku se tu skutečně objevilo
00:44:39 asi deset pionýrských druhů.
00:44:41 Je zcela normální, že na místě, kde bylo prostředí narušeno,
00:44:44 vyrůstají domácí průkopnické rostliny.
00:44:48 Objevují se tu i exotické rostliny, které tu předtím nebyly,
00:44:52 jako třeba další zavlečený druh ostružiníku,
00:44:56 kujava a ještě některé další.
00:44:59 Největší problém ovšem je, že se tu zázvorovník objevuje znovu.
00:45:03 Po sedmi měsících tu nalézáme stejně intenzivní porost
00:45:06 klíčních rostlinek jako před zásahem.
00:45:09 Zasahovat v lese,
00:45:11 který je silně zamořen "zázvorovníkem",
00:45:13 není tedy prakticky k ničemu.
00:45:21 Tady pod listem je ještě jedna mladá rostlinka Haylimax maillardi.
00:45:34 Na exotickém zázvorovníku
00:45:36 se usadili drobní endemičtí měkkýši.
00:45:40 Mohlo by se zdát, že někteří starobylí obyvatelé lesa
00:45:43 se s výbojnou rostlinou sžili docela dobře.
00:45:47 Pro další měření se Christophe Lavergne
00:45:50 vrací na parcelu, kde nebyl zázvorovník vytrhán.
00:45:53 Podrobné studium druhů, žíjících na rostlině a pod ní, mu umožní
00:45:58 postoupit dále ve svých úvahách.
00:46:02 Vymýtít invazivní druh tedy někdy přináší víc škody než užitku.
00:46:09 Zázvorovník nabízí některým živočišným druhům,
00:46:12 a to i endemickým, jako například malému slimákovi,
00:46:15 kterého často nacházíme na jeho listech, velmi dobrý domov.
00:46:19 A je jisté, že když rostlinu vytrháme,
00:46:22 když ji vyjmeme z ekosystému,
00:46:24 pro plže to bude trochu jako pohroma.
00:46:26 Pak bude počet jedinců, ale i druhů, postupně klesat.
00:46:29 Zmizí tak přibližně dva druhy z deseti.
00:46:35 V lese, jako je například Makes, silně zamořeném zázvorovníkem,
00:46:39 je to nejlepší, co můžeme nakonec udělat, vůbec nezasahovat.
00:46:44 To poškodí prostředí nejméně a na věci to nic nezmění.
00:46:48 Pro ekosystém je to vlastně nejpříznivější řešení.
00:46:55 Poté co sem lidé nekontrolovatelným způsobem
00:46:58 zavlekli cizorodé druhy, musí sami lidé nějak reagovat.
00:47:03 Nicméně tady na ostrově s jedinečným ekosystémy se zdá,
00:47:07 že poslední výzkumy odporují teoriím,
00:47:09 podle nichž se mají invazivní druhy vymýtit za každou cenu.
00:47:18 Kdo by pomyslel, že tito dva nebezpečně vyhlížející obři
00:47:22 umožní v průběhu tisíciletí životu, aby zde zapustil kořeny?
00:47:28 A přece se z jejich popela zrodila rajská zahrada.
00:47:32 Příroda si vždy dokázala poradit s proudy lávy,
00:47:36 rozlévajícími se po zemi a pokrývajícími ji.
00:47:39 Na svazích sopek se uchytil život a vyvíjí se tu.
00:47:44 Tato výjimečná místa jsou zrcadly evoluce.
00:47:47 Díky nim se nám daří lépe pochopit vznik ekosystémů,
00:47:50 jejich vývoj a nebezpečí, která jim hrozí.
00:47:59 Sopky Piton de la Fournaise a Piton des Neiges
00:48:04 pravděpodobně ukrývají tajemství,
00:48:06 jež by nám pomohla neopakovat omyly minulosti.
00:48:15 Do tohoto ráje přišel člověk a definitivně se v něm usadil,
00:48:21 jako mnoho jiných druhů před ním.
00:48:24 Za necelá čtyři století se mu podařilo porušit
00:48:26 křehkou rovnováhu, která v této divoké přírodě vládla.
00:48:40 Člověk si zcela podmanil pobřeží.
00:48:44 Ušetřena zůstala jedině vysoko položená, těžko dostupná území.
00:48:48 Jenže na jak dlouho?
00:48:53 Semena některých trav, která tu zasel člověk,
00:48:56 už začínají větry vynášet k vrcholkům hor.
00:49:00 Nacházíme je už i ve výšce nad dva tisíce metrů.
00:49:04 Zdá se, že žádné místo,
00:49:06 žádný druh není před vetřelci v bezpečí.
00:49:14 Navzdory všemu zůstává ostrov Réunion
00:49:17 jedním z nejzachovalejších oceánských ostrovů na světě.
00:49:22 Díky členitému povrchu zůstalo dosud netknuto
00:49:26 celých třicet procent území.
00:49:35 Nyní se musí prioritou stát
00:49:38 nutnost ohleduplně se podělit o ostrov s přírodou.
00:49:44 Někteří se už pustili do boje, který nebude snadný:
00:49:48 do boje za záchranu přirozených druhů a prostředí
00:49:51 před nepolevujícím tlakem lidské civilizace.
00:49:58 Prozatím nemá příroda jinou možnost,
00:50:02 než hledat útočiště na útesech či sopečných úbočích,
00:50:06 kam za ní lidé nemohou.
00:50:29 Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2007
Na ostrově Réunion najdeme různorodé typy krajiny, které ještě dnes umožňují sledovat vznik tohoto přírodního ráje. Rostliny a živočichové, kteří na tomto kusu země poklidně žili po dlouhá tisíciletí, se nyní musí učit žít s novým, zcela zvláštním druhem. V roce 1646 bylo na ostrov vysazeno šestnáct vzbouřenců z Madagaskaru, které guvernér vyhnal a odsoudil k exilu. Proti všemu očekávání tito lidé na pustém ostrově přežili – a brzy se objevili další osadníci. Začali využívat zdejší bujnou přírodu, často až příliš. Nedotčená příroda záhy lidem nestačila a začali ji přetvářet dle svých potřeb. Ostrov se z toho vzpamatovává dodnes.