Úspěšný seriál z manželské poradny s novými hrdiny (1992). Hrají: J. Hartl, T. Juřička, J. Šulcová, Z. Bydžovská, V. Kratina, Z. Sajfertová, E. Horká, T. Medvecká, N. Konvalinková, V. Žilková, J. Smutná, J. Zahajský, O. Brousek ml., O. Vízner, L. Krbová, O. Navrátil a další. Scénář A. Berková. Kamera F. Procházka. Režie H. Bočan
00:01:20 Poradna. Ne, není tady. Šla na péči o mládež.
00:01:25 Ano. Já jí to vyřídím.
00:01:31 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:01:35 -Já nevím, jestli jsem tu správně.
-Uvidíme.
00:01:42 Víte, já mám jednoho kamaráda.
00:01:48 A on má problém.
00:01:52 Nějak si neumí najít tu pravou.
00:01:57 Chci mu pomoct, tak se jdu zeptat odborníků.
00:02:03 -Posaďte se. -Děkuju.
-Jak je starý váš přítel?
00:02:08 Přes třicet. Asi jako já.
00:02:13 -Žije sám, nebo s rodiči?
-S matkou. Rodiče se rozvedli,
00:02:18 když byl ještě malý, takže tátu nikdy pořádně neviděl.
00:02:23 A o tu matku se teď stará. Znáte to...
00:02:29 -A proč chce najít tu pravou?
-Aby se oženil.
00:02:35 -Aha. On se chce ženit.
-Proč ne?
00:02:40 -A proč ano?
-No, vidíte...
00:02:45 -Proč se vlastně lidi žení?
-Nevím. Třeba aby založili rodinu.
00:02:53 Ale jsou lidé, pro které život v páru prostě není.
00:02:58 -Manželství není povinné.
-No jo, vidíte...
00:03:04 Promiňte, slečno, já nevím, jak vás mám titulovat,
00:03:09 ale vy jste ze mě sňala balvan.
-Na to jsme tady odborníci.
00:03:16 Je mi moc fajn.
00:03:25 -Já bych se docela oženil, jenže...
-Jenže?
00:03:33 Já se prokec!
00:03:37 Jenže mám smůlu.
00:03:43 -A maminka?
-Ále! Tu jsem zrušil v 15 letech.
00:03:48 Frustraci jsem vypotil, Oidipák přechodil.
00:03:53 Pak jsem měl ještě černý kašel, zarděnky a příušnice. Bez následků!
00:04:01 A co pro vás můžu udělat? Můžu vás k někomu objednat.
00:04:06 Ne, ne, ne! Já se sem hrozně bál.
00:04:11 Nevěděl jsem, co mě tady čeká. Třeba tu na mě budou křičet.
00:04:16 Třeba si budu muset kleknout v rohu na hrachu.
00:04:22 Ale za tu chvíli, co si povídáme, se mi hrozně ulevilo. Fakt!
00:04:29 -To je fajn.
-A nemohl bych chodit k vám?
00:04:33 Nevím. Já samostatné klienty nemám. Pracuju ve skupině. Uvidíme.
00:04:40 Svobodný, 33 let, žije s maminkou, měla ho za svobodna,
00:04:45 vztah je bezkonfliktní, pracuje jako knihovník,
00:04:50 ochotničí s mládeží, zdá se být společenský.
00:04:55 Celkem příjemný člověk. Komunikativní, kooperativní.
00:05:00 Asi čtyři dlouhé vážné známosti, poslední dobou pár krátkodobých.
00:05:05 Podle jeho slov zatím nenašel tu pravou.
00:05:10 -Oženil by se, ale netrvá na tom.
-Hm. A s čím přišel?
00:05:16 Sondoval, jako že pro kamaráda, proč neumí najít tu pravou.
00:05:22 -Jak skončily ty dlouhé známosti?
-Nevím.
00:05:28 Ale něco si myslíte, ne?
00:05:33 Je tam jasná fixace na matku, roli hraje i neexistující tatínek.
00:05:42 -Jo tatínek?
-Má komplikovaný vztah k mužům.
00:05:49 Výrazně nevěří starším lidem.
00:05:54 Taky bych řekla, že neví, jak se má chovat k ženám.
00:06:00 -Vážně?
-Hm.
00:06:03 Z toho plyne nejistý postoj k sobě jako k muži.
00:06:08 Prostě se jedná o narušenou sebedůvěru.
00:06:13 Jakou navrhujete terapii?
00:06:17 Postupem sezení bych se ho pokusila dovést k náhledu...
00:06:24 -K náhledu?
-A navrhla bych účast ve skupině,
00:06:30 aby víc poznal ženy a naučil se s nimi jednat.
00:06:34 -To neškodí.
-A asi tam je neurotický blok.
00:06:39 Ten bych se pokusila odstranit. Možná relaxací.
00:06:45 Relaxací? No ne! Můžete to zkusit.
00:06:48 Ale pomalu. A průběžně mě budete mě informovat.
00:06:53 -Takže můžu sama?
-Když chcete a máte odvahu...
00:06:58 Můžete mi popsat tu změnu? V čem jste jiný?
00:07:03 To je těžké. Já se dřív ženění hrozně bál.
00:07:09 A teď se nebojím. Tak jestli třeba tohle...
00:07:15 A v čem je ta vaše nová známost jiná než ty předchozí?
00:07:20 Tak to je těžké. Jiná?
00:07:26 V čem je jiná? Vždyť vy jste to řekla sama.
00:07:31 Ona je prostě úplně jiná než ty ostatní.
00:07:36 Taková nějaká chytřejší. Jako vy.
00:07:41 Předtím to byly jen takový kokety pitomý, načinčaný...
00:07:47 Ale ona je taková seriózní.
00:07:50 A má i smysl pro humor.
00:07:54 Já se u ní cítím bezpečný, jestli mi rozumíte.
00:08:02 Ale to neznamená, že bych ji toužil nějakým způsobem vlastnit.
00:08:07 To ne. Ale těší mě být v její blízkosti,
00:08:13 dívat se na ni a poslouchat, co zase řekne chytrého.
00:08:19 -Máte zájem o účast ve skupině?
-Ne.
00:08:23 Je tam možnost víc poznat ženy a naučit se s nimi jednat.
00:08:32 Ne, ne, ne! Mně to nejvíc vyhovuje takhle.
00:08:40 -Proč ji teda zveš?
-Jenom na oběd.
00:08:45 Tak dobře. Najíst. Ale co potom s ní? A co s tebou?
00:08:52 -Volala mi. Měla jsem to zavěsit?
-Budeš zase dva dny brečet.
00:08:58 -Je to moje ségra.
-Kdybys jí radši našla chlapa!
00:09:03 -Už jsem ji pozvala, no tak mě zab!
-To neříkej dvakrát.
00:09:10 NĚKDO ZVONÍ
00:09:15 Kluci!
00:09:24 A pozdravte.
00:09:33 -Ahoj.
-Nazdar, kluci.
00:09:38 -Ahoj.
-Ahoj.
00:09:41 Honzíku, co to máš za krám? Ukaž se, jak jsi vyrostl.
00:09:46 Moc ne. Nohy máš jako sirky. Ukaž zuby! Ježišmarjá.
00:09:52 Narovnej se, ať tě můžu prohlédnout.
00:09:57 To strašně ošklivě vypadá. Ten kluk se strašně hrbí, Zoro.
00:10:04 Nemrač se na mě. Já to s tebou myslím dobře.
00:10:09 Já mám ve školce 60 dětí a všechny musí mít rovná záda.
00:10:14 Dej mi pusu.
00:10:17 Ty mi nechceš dát pusu? Tak si běž. To si budu pamatovat.
00:10:23 Pavlíčku, pojď k tetičce. Víš, jak jsem se na tebe těšila?
00:10:30 Oběd bude hned.
00:10:34 Tak co? Jsi můj kluk? A co ve škole?
00:10:40 Ještě se pořád tak blbě učíš? A co ta poznámka posledně?
00:10:45 To byla ostuda! Určitě se ti všichni smáli.
00:10:49 To už je dávno. Teď už je Pavlík ve škole fajn.
00:10:55 -A co ta čtyřka? -Tu mu dala...
-Klid! Pavlíku, jdi si hrát.
00:11:00 Dodělej oběd. A my si dáme panáka na vytrávení.
00:11:07 Nenastydnou se ti kluci? Honzíku, není ti zima?
00:11:13 -Prosím tě, slyší dobře?
-Slyší a nenastydne.
00:11:18 -Ale takhle na zemi...
-On je zvyklý.
00:11:22 -Z toho jsou ošklivé záněty. Nech tu flintu! -Na zdraví!
00:11:29 Já mám pořád nějaké řeči, že? Ale já to nemyslím zle.
00:11:35 Já jsem prostě taková.
00:11:38 Honzíku, pojď se podívat, co vám teta přinesla.
00:11:44 Chceš čokoládu? Ale to si pro ni musíš přijít.
00:11:48 A co poděkovat! Pavlíčku, pojď si taky.
00:11:58 Napřed mi řekneš nějakou hezkou básničku.
00:12:04 On je Pavlík spíš na autíčka.
00:12:08 -Běž se zeptat, jestli už je oběd.
-Pojď sem! Proč mi to neřekne sám?
00:12:13 -Ty neumíš mluvit?
-Umím.
00:12:17 Někdy toho napovídá až moc. Asi se stydí před návštěvou.
00:12:23 Jaká já jsem návštěva. Takový velký chlap se nestydí.
00:12:28 Už máš ve třídě holku?
00:12:32 Nemáš? Tak to nejsi chlap. Neutíkej. Ty se mě bojíš?
00:12:38 Já se tě nebojím. To ty bys potřebovala chlapa.
00:12:45 Slyšel jsi, co mi řekl? Ty mu na to nic neřekneš?
00:12:52 -Tobě je jedno, jak se chová?
-Je trošku hlučný.
00:12:58 To snad není pravda! Zorko, víš, co mi řekl tvůj syn?
00:13:04 -Že bych potřebovala chlapa.
-Jo?
00:13:10 Ty mu nic neřekneš? Zorko, ty víš, že jsem pro tebe udělala všechno.
00:13:17 Ale takhle sprostě se od tvého dítěte urážet nenechám.
00:13:22 -Ale Noro, já ti nerozumím.
-Tak ty mi nerozumíš!
00:13:27 To přece nemůžeš brát vážně. Pavlík je dítě, něco plácnul...
00:13:32 Plácnul? A ty ho nepotrestáš. Ivan taky ne. A já vím proč.
00:13:37 Protože se náramně dobře bavíte. Chlapeček plácá,co jste ho naučili.
00:13:42 -Papouškuje jen tak pro legraci.
-Noro, prosím tě, neblázni.
00:13:47 Já blázním? Já jsem totiž ta bláznivá teta, co furt obtěžuje,
00:13:52 chodí na návštěvy, nosí čokolády a co by potřebovala chlapa.
00:13:57 Já žádného chlapa nepotřebuju a tebe taky nepotřebuju!
00:14:02 -Ty jsi praštěná! Sedni si tady.
-Já jsem praštěná? A ty jsi fajn.
00:14:07 Ivan je fajn, tví parchanti jsou fajn, jen já jsem praštěná!
00:14:16 "V anamnéze fixace na matku. Po třech konzultacích klient uvádí,
00:14:21 že se zbavil tenze." To je skvělé!
00:14:26 -Jak jste se o tom přesvědčila?
-Já nevím. Mám z něho ten pocit.
00:14:33 Pocit? "Oznamuje výrazné úspěchy, Projevuje nadšenou spolupráci,
00:14:39 odmítá do skupiny, odmítá jiného terapeuta s tím, že se mužů bojí."
00:14:49 Marie, to vypadá na přenos.
00:14:53 V naší branži lepší jedna přes nos než nezvládnutý přenos.
00:14:59 -Kdy má další termín?
-Dnes.
00:15:03 NĚKDO KLEPE
-Dále!
00:15:09 -Dobrý den.
-Jé! Vy máte krásnou kytku.
00:15:13 Pojďte dál.
00:15:19 -Představím vás doktoru Fořtovi.
-Ale... Dobrý den.
00:15:25 Dobrý den. Pojďte dál.
00:15:32 -Já jsem Fořt.
-Moc mě těší.
00:15:37 Dr.Fořt se bude ode dneška zúčastňovat našich sezení.
00:15:42 -Ale...
-Posaďte se, já vám to vysvětlím.
00:15:47 Já totiž teprve začínám, tak musím pracovat pod supervizí.
00:15:54 To je taková forma ochrany klienta před možnými chybami začátečníka.
00:15:59 -Já žádnou ochranu nepotřebuju.
-To nejlíp posoudí dr.Fořt.
00:16:05 -Ale já o žádnou ochranu nestojím.
-A proč ne?
00:16:10 Protože já jsem dokonale spokojen s prací paní doktorky.
00:16:15 Já vím. Marie je půvabná a chytrá ženská.
00:16:21 Jenomže ona je tady jako terapeut. A vy jste klient.
00:16:27 -Ale já s tím nesouhlasím.
-Proč ne?
00:16:32 Protože... Marie, vy jste jediný člověk, který mi může pomoct.
00:16:39 Věřte mi. Vždyť přece máme výsledky.
00:16:43 Máte výsledky. Ale abych vám neublížila, bude mou práci
00:16:49 zatím kontrolovat dr.Fořt.
-Chcete se mě zbavit?
00:16:54 -Ne. To je hloupoust.
-Ale já mám právo si vybrat,
00:16:59 kdo mě bude léčit.
-Jistě. Já budu jen kontrolovat.
00:17:05 Ne! Já vás nechci. Já chci Marii.
00:17:10 -A proč mě odmítáte?
-Protože...
00:17:14 Marie, vždyť nám to spolu tak krásně šlo.
00:17:20 -Tak něco řekněte. Pošlete ho pryč.
-Budeme spolu pracovat všichni tři.
00:17:27 Ne! Já jsem vám odporný, hnusný. Říkáte si, že jsem jen chcípák.
00:17:33 -Ale vůbec ne.
-Já jdu pryč. Už nebudu otravovat.
00:17:42 Vůbec neotravujete. Jestli nikam nepospícháte, můžeme si povídat.
00:17:50 Já vím, že to je těžké, ale co dá dělat?
00:17:58 Prosím tě, to se stává. Jeden se nám sem chodil věšet.
00:18:04 A víš, jak letěj na Fořta? A na Gytnera?
00:18:10 Toho ženské honí! No tak, Marie!
00:18:16 Tonoucí se stébla chytá.
00:18:21 To se ti může stát ještě několikrát.
00:18:26 Musíš si pamatovat, že jsi tady prostě první na ráně.
00:18:43 To bude dobré. Žádnou lásku nikdy neměl.
00:18:48 Je tam silná vazba na matku. Mezi postelemi mají tenkou stěnu,
00:18:53 aby slyšeli aspoň svůj dech. Prostě zjevná nezralost.
00:18:58 Ale na to, že to byl váš první případ, to dopadlo celkem slušně.
00:19:03 To mohlo být daleko horší. Přebírám terapii. Klient souhlasí.
00:19:11 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:19:14 Minule se s námi rozloučila Marie, tak na jejím místě vítám Jarmilu,
00:19:20 kterou všichni znáte jako naši sociální pracovnici,
00:19:26 která slíbila, že nám nějakou dobu bude pomáhat.
00:19:31 A dnes zahájíme výkopem. Karle, pojďte, prosím vás.
00:19:37 -Jak se cítíte?
-No...
00:19:43 Výhoda je v tom, že některé zážitky prožité ve skupině
00:19:48 se člověku vrací i po letech.
00:19:52 -Mně teda nejvíc utkvěl Honza.
-Já?
00:19:57 Jak ten svůj problém přikrýval dečkou.
00:20:02 -To mě teda zvedlo ze židle.
-Ono vám to něco připomnělo?
00:20:08 Že jsem to já, teda on... Já jsem svůj problém nakopl
00:20:15 a on ho přikryl. Jaký je v tom rozdíl?
00:20:19 -Karel totiž přišel...Můžu to říct?
-Jo.
00:20:24 Karel přišel do skupiny kvůli svému dospívajícímu synovi,
00:20:29 kterého má nesmírně rád a ke kterému se snažil najít cestu.
00:20:37 -Změnilo se něco, Karle?
-Jo. To ne, že ne.
00:20:42 -Ale asi jsem tady moc nezamakal.
-Proč myslíte?
00:20:47 -Není to ono.
-Co tím myslíte?
00:20:53 Je to jiné, než jsem si představoval,
00:20:59 než jsem chtěl.
00:21:03 V porovnání s ideálem to neobstálo.
00:21:07 Ale když porovnáte to, co bylo předtím a co je teď?
00:21:13 -Jo, tak to jo.
-Tak fajn, ne?
00:21:18 Já bych navrhoval, abychom tomu říkali úspěch.
00:21:23 Některé věci se totiž dějou podle toho, jak je nazveme.
00:21:28 To byla moudrost na rozloučenou. Hodně štěstí. Přijďte se podívat.
00:21:34 Dík.
00:21:38 Ahoj.
00:21:40 Ahoj.
00:21:43 Ahoj.
00:21:47 Všechno dobré.
00:21:55 -Ahoj.
-Nepřikrývat!
00:22:00 -A teď bude kopanec.
-Nora tu chybí. To by byl kopanec.
00:22:05 Tak aspoň ode mě.
00:22:25 Hano, pojďte.
00:22:34 Dobrý den.
00:22:39 Nového člena se vždy ptáme, jestli má chuť nám něco o sobě říct.
00:22:46 Chtěla byste?
00:22:55 Já se jmenuju Hana. Přivedla mě sem kamarádka,
00:23:01 která sem taky chodila za panem doktorem.
00:23:07 Tak sem teda chodím, i když si myslím,
00:23:12 že nic moc nepotřebuju.
00:23:16 Mám akorát takové běžné problémy.
00:23:23 Blbě spím a tak. Jako každý.
00:23:28 -Jste vdaná?
-Vdova.
00:23:32 -Jak dlouho?
-Rok. Ale v tom není problém.
00:23:39 Není problém.
00:23:43 Prostě není.
00:23:47 -A máte děti?
-My děti nemáme.
00:23:55 My jsme žádné děti ani nechtěli.
00:24:00 My jsme si vystačili sami.
00:24:04 Vlastně jsme pořád v kontaktu.
00:24:10 Co?
00:24:14 -Jak v kontaktu?
-Jako ve spojení.
00:24:21 Jako že o sobě víme, že spolu mluvíme a tak.
00:24:26 Jako mluvíte přímo slovy?
00:24:33 Ne. Samozřejmě že ne.
00:24:38 Prostě mám akorát silný dojem,
00:24:43 že je pořád se mnou,
00:24:48 že mě vidí, že mě hlídá a tak.
00:24:55 Možná má váš vztah k manželovi souvislost s vašimi obtížemi.
00:25:01 Ne. Když má někdo někoho rád, tak to je v pořádku.
00:25:10 Záleží na tom, co si pod pojmem "mít rád" představujeme.
00:25:16 To je přece jasné. Mít někoho rád je moc důležité.
00:25:25 Ne o tom jenom mluvit. To je moc snadné jen tak říct.
00:25:32 Mít rád, to je každému jasné, tak proč z toho dělat kovbojku?
00:25:37 Počkej. Vražda ze žárlivosti je taky projev lásky.
00:25:45 Já například mám rád ... pivo.
00:25:54 Teď nám tu zaznělo několik významů od jednoho pojmu.
00:26:00 Mít rád. Jiří říkal, že se o tom nemá jenom mluvit.
00:26:05 Jarda, že je to normální.
00:26:10 -Jarka mluvila o žárlivosti.
-A "mám rád pivo".
00:26:16 Nechcete si to trošku znázornit?
00:26:23 Jiří, pojďte sem, buďte tak hodný. Tady si stoupněte.
00:26:28 My se pokusíme na vás demonstrovat každý svoji představu tohoto pojmu.
00:26:35 -Jakého?
-Mít rád, Míšo. A můžete začít.
00:26:51 -Bylo vám to nepříjemné, Jiří?
-Ne, to ne!
00:27:00 -Jau!
-Promiň.
00:27:09 Jauvajs!
00:27:11 -Co to bylo, Jarko?
-Aby byl vychovaný a hodný.
00:27:17 -Aha. Jiří zlobil?
-Všichni kluci přece zlobí.
00:27:22 Soustředíme se na to, co je tady a teď.
00:27:27 Co se obecně říká, to necháme stranou.
00:27:32 -Zlobil Jiří tady a teď?
-Nezlobil.
00:27:36 Ne. Tak fajn. Tak co s tím provedete?
00:27:59 -Já se o něj jako starám.
-Jako!
00:28:04 -To ho tady mám převlíkat.
-Ne. Pavel tomu rozuměl.
00:28:10 Já jsem tomu rozuměl až moc dobře.
00:28:13 Pavle, co vy?
00:28:21 Ta teda sedla.
00:28:24 Já jsem ho jako z lásky vykop z rodného hnízda, aby nezlenivěl.
00:28:29 A abych ho nemusel živit.
00:28:40 Honzo, co vy?
00:28:45 Co si představujete pod pojmem mít rád?
00:28:54 -Ty nemáš nikoho rád?
-Ale jo, to jo. Jenomže...
00:29:01 Honza jen neví, jak to dát najevo.
00:29:06 Mě z něj bolí hlava. Ty jsi zavřený jako škeble.
00:29:11 -Tys neměl nikdy rád ženskou?
-Měl. Jasně.
00:29:17 Tak ukaž.
00:29:22 -Na něm?
-To nemusíš zrovna.
00:29:28 -Třeba na ní.
-Na Haně?
00:29:34 Hano, může?
00:29:59 -No tak ji obejmi! -Proč?
-Ježiš, to je vůl!
00:30:06 -Honza na Helu silně zapůsobil.
-Jo.
00:30:12 -Heleno, chcete Honzovi něco říct?
-Nechci.
00:30:17 Možná by mu to pomohlo.
00:30:25 Ne.
00:30:29 Hano, a co vy?
00:30:51 Pane doktore, vždyť mě udusí!
00:31:04 Vy jste někdy zažila takový vztah?
00:31:09 Ne. Já ne. Ale někdy to tak je, ne?
00:31:18 -Honzo, vy znáte tento význam?
-Ne.
00:31:24 Tak znáte nějaký jiný, ne?
00:31:29 Jo.
00:31:31 A nechcete to zkusit znázornit?
00:31:39 Zkuste to, buďte tak hodný.
00:31:54 -Můžeš si sednout?
-Jasně.
00:32:16 -Vstávej! Kdo to bude prát?
-Počkej, nech ho.
00:32:22 On se vzdává. Dává se k dispozici. Teď si s ním můžeš dělat, co chceš.
00:32:28 To je ale hnusný význam.
00:32:32 Honzo, buďte tak ještě chvilku. Heleno, chcete Honzovi něco říct?
00:32:37 -Nechci.
-Jiří, co vy?
00:32:41 -Nevíte jak reagovat. A nemusíte.
-No. Radši ne.
00:32:52 Já bych věděla. Takhle ho popadnu, očistím, nakrmím...
00:33:00 A co kdyby Honza udělal tohle? Jak byste na to reagovala?
00:33:07 Vám to bylo nepříjemné, jak jsem vás teď chytil?
00:33:12 -Ne, to ne, ale...
-Ale jo. Bylo to vidět.
00:33:18 Honzo, zkuste to. Takhle pevně.
00:33:36 -Ona ho chce akorát krmit.
-Aničko, už vás nebudeme trápit.
00:33:43 Já jsem jen chtěl, abychom si uvědomili, kolik různých podob
00:33:48 můžou mít reakce na projevování toho, čemu říkáme "mít rád".
00:33:56 Kdy vám bylo nejlíp, Jiří?
00:34:02 Když mi Hela dala pusu. A s Hanou.
00:34:09 -Vždyť jsi volal o pomoc.
-To jo, ale bylo to příjemné.
00:34:16 To, jak tě dusila?
00:34:20 Já jsem měl najednou dojem, že k někomu patřím.
00:34:25 že o mě někdo stojí.
-I kdyby tě třeba udusila?
00:34:30 -Ale prosím tě...
-Aspoň máme o čem přemýšlet.
00:34:40 "Pane doktore, omluvte mě, že jsem se nedostavila na skupinu.
00:34:46 Nepřišla jsem, protože svou účast nepovažuji za důležitou.
00:34:52 Již nikdy nepřijdu. Ani vás již nikdy nebudu obtěžovat.
00:34:58 Až budete číst tento dopis, nebudu již mezi živými.
00:35:04 Loučím se s vámi a odpouštím vám, čím jste se na mně provinil.
00:35:11 Pozdravujte všechny, kteří u vás řeší své malé problémy.
00:35:16 Nezlobím se na ně. Nemohou za to, že nevědí, co je to samota.
00:35:22 Nevíte to ani vy. Byl jste má poslední naděje.
00:35:27 A proto odcházím dobrovolně z tohoto světa."
00:35:38 Ráda bych nechala vzkaz pro doktora Fořta.
00:35:43 A nechcete to říct rovnou jemu?
00:35:51 Cože? A kolik jste toho snědla?
00:35:59 Asi dvacet.
00:36:03 Ale já nechci sanitku, já chci umřít.
00:36:08 Vyřiďte doktoru Fořtovi, že mu nic nevyčítám.
00:36:14 -A že se na něj nezlobím.
-Jak jste říkala to jméno? Nora...
00:36:20 -Nora. On už bude vědět.
-Řekněte mi ještě příjmení.
00:36:25 Prosím vás, já nemůžu. Já své příjmení strašně nenávidím.
00:36:33 No dobře. Tak já píšu Nora.
00:36:38 Nora, nic nevyčítáte... Pomaleji, prosím vás.
00:36:46 Nora. To je krásné jméno.
00:36:52 Takové neobvyklé u nás, co?
00:36:57 Jste tam? Nejste vy ta nádherná ženská ze skupiny od Fořta?
00:37:03 Ne. Nebo nevím, asi jo.
00:37:07 A vy chcete umřít? To je divné. Taková krásná ženská. To nechápu.
00:37:14 Ale já musím, protože jsem sama.
00:37:18 Dobrý den, tady Lhotáková, psychlogická poradna.
00:37:23 Máme hlášenou sebevraždu. Jistě. Pálková Nora, Zelená 8.
00:37:33 Snažím se ji udržet u telefonu. Chceš ji?
00:37:38 -Ne.
-Haló. Já vás poslouchám.
00:37:44 Jsem pořád tady. Noro, poslouchám vás.
00:37:50 -Noro, poslouchám vás.
-Vy jste tak hodný, pane doktore.
00:38:01 -Noro!
-Co?
00:38:04 -Haló!
-Vidíte, já jsem zapomněla.
00:38:10 No právě. Zapomněla jste. A teď mě poslouchejte.
00:38:16 Nechte mě být, pane doktore.
00:38:26 ZVONÍ TELEFON
00:38:34 -Co je?
-Noro, to jsem já, Gytner.
00:38:39 Noro, slyšíte mě? Teď udělejte, co vám říkám.
00:38:45 Běžte a otevřete dveře. Udělejte, co vám říkám.
00:38:50 Otevřete dveře na chodbu.
00:38:55 Prosím vás, nechte mě být. Já strašně musím spát.
00:39:45 -Do pytle! Co teď?
-Zkus vyvolat zvracení.
00:39:55 ZVONÍ TELEFON
00:40:03 Haló?
00:40:08 -Ano. Je mi sedm.
-Ano. Je vám sedm let.
00:40:13 Přiběhla jste právě z venku a leháte si na podlahu.
00:40:18 Chcete si odpočinout. Už ležíte?
00:40:23 Lehněte si na podlahu. Ale je vám nějak špatně od žaludku.
00:40:29 Asi jste něco špatného snědla.
00:40:33 Musíte si lehnout na levý bok, aby se vám trošku ulevilo.
00:40:39 Už ležíte, ano...
00:40:43 Ale žaludek se vám zvedá pořád víc a víc.
00:40:48 Je vám špatně. Fuj! Chce se vám zvracet, zvracet...
00:40:56 Ano, zvracet, to je ono, zvracet...
00:41:00 Asi jste něco spolkla. Asi slimáka. Nebo to byl pavouk?
00:41:06 Byl to pavouk.
00:41:09 Chlupatý pavouk. Teď se vám v žaludku převrací a kroutí.
00:41:17 Musíte ho vyhodit. Chce se vám zvracet.
00:41:31 A teď se běžte napít. Určitě máte žízeň.
00:41:36 -Slyšíte mě?
-Jo, slyším.
00:41:42 Tady je to!
00:41:50 -Záchranka. Už jsme tady.
-No konečně.
00:41:59 -Ahoj, tati.
-Ahoj. Jak to, že nespíš?
00:42:03 -Jak to, nespíš ty?
-Ty nikdy nezklameš.
00:42:08 -Ahoj. Chceš něco jíst?
-Ne. Vlastně jo.
00:42:27 Tak co je?
00:42:37 Vraždila se mi klientka. Ze skupiny. Málem se jí to povedlo.
00:42:46 Zase tě jedna milovala?
00:42:50 Promiň.
00:42:53 Já myslel, že už je v pořádku. Demonstračka, ale na doraz.
00:43:01 Když si představím, co by bylo, kdyby se jí to povedlo...
00:43:06 Tak si to nepředstavuj.
00:43:10 A navrch ještě ta sličná slečna Marie.
00:43:15 Víš, co udala za důvod pro předčasné ukončení stáže?
00:43:21 Že si není jistá, zda je naše pracoviště pro její praxi to pravé
00:43:26 a jestli já jsem dost dobrý odborník.
00:43:31 -Stejně byla moc mladá a hezká.
-Jestli já jsem dobrý odborník!
00:43:36 -Tak k tomu byla ještě blbá.
-Viď, že byla blbá?
00:43:42 -Určitě.
-Byla blbá?
00:43:45 Jo.
00:43:51 Ale obě mě štvou.
00:43:56 Je těžké si to přiznat, ale ta, co se trávila, ta taky.
00:44:06 Jediná hodná jsi ty.
00:44:12 Já vím.
00:44:20 Hele, víš, že je to moc pěkné, že máš tak rád svoji práci?
00:44:30 Ale já bych si tě potřebovala taky někdy trochu užít.
00:44:36 Jo. Monika pojede na tábor.
00:44:40 -My pojedeme na dovolenou.
-Chtěl jsi říct na svatební cestu.
00:44:46 No. Na tu svatební cestu.
00:44:50 Koupíš si krásné společenské šaty, protože já co nevidět umřu
00:44:56 a budu prohlášený za svatého, tak abys měla co na sebe.
00:45:00 Ty budeš prohlášený za svatého? Já budu prohlášená za svatou!
00:45:06 -Ale já, Ty už jsi.
-Ne, já. A přijdu do nebe.
00:45:12 A se mnou všechny ubohé manželky dobrodinců lidstva,
00:45:17 co si chodí domů akorát lízat rány.
00:45:22 To budu ovšem v báječné společnosti.
00:45:27 Na manželku Gándhího, na tu se obzvlášť těším.
Seriál Alexandry Berkové Co teď co potom vzbudil počátkem 90. let – v době své premiéry – značnou pozornost jak u diváků, tak u odborníků z oblasti psychologie. Tradiční rozvodové (a divácky atraktivní) téma prvních čtyř dílů totiž přesáhlo svůj žánr a překročilo obvyklá schémata právě díky úzké spolupráci s odborníky z manželského poradenství, konkrétně s PhDr. Z. Riegrem.
Autorce se podařilo nahlédnout na mnohé již klasické situace nově a v nových, nečekaných souvislostech. Podařilo se jí, že pořad vedle své dramatické funkce začal plnit i naučnou a osvětovou roli v tom dobrém slova smyslu, což se projevilo zpětnou diváckou vazbou a oprávněnou popularizací manželského poradenství.
Ve sledu za uzavřenými čtyřmi díly byly natočeny dva další díly zabývající se již složitějšími a méně exploatovanými tématy. Vedle vlastních příběhů však stojí za pozornost i rekonstrukce jednotlivých modelových psychoher tzv. skupinové terapie, do kterých herci často přesvědčivě vložili i sami sebe.