Souhrn toho nejdůležitějšího, co se událo v Praze v uplynulých sedmi dnech
Obsah dílu
660 let nemocnice Na Františku
Pražská Nemocnice Na Františku funguje už 660 let. Až do konce 18. století to byla největší nemocnice v Praze, dnes je naopak nejmenší. Přesto ale ročně hospitalizuje 8 tisíc pacientů a v ambulancích jich ošetří dalších víc než 80 tisíc. V současné době je Nemocnice Na Františku příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Městská část Praha 1.
660 let nemocnice Na Františku
Povolební radnice se zalidňují
Budoucí pražský primátor bude z hnutí ANO. Na povolebním jednání se na tom domluvily strany pravděpodobné koalice - tedy zmíněný vítěz voleb spolu s ČSSD a Trojkoalicí. ANO bude dohlížet nad financemi, ČSSD na dopravu a sociální politiku, Trojkoalice bude mít na starosti životní prostředí a infrastrukturu.
Povolební radnice se zalidňují
Cvičení v metru
Praha tento týden zažila protiteroristické cvičení v metru. Největší akce, která se doposud pod zemí odehrála, měla prověřit připravenost hasičů, zdravotníků a policistů na možný chemický útok. Do cvičení se zapojila i řada pražských nemocnic, armáda nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Cvičení v metru
Karel Hašler
Staropražské písničky Karla Hašlera, který se narodil před 135 lety na Zlíchově, jsou známé i dnes. Televizní a rozhlasový scenárista Gustav Oplustil dokonce říká, že v Praze snad není místo, o kterém by Karel Hašler písničku nenapsal. Jeho skladby zlidověly a lidé si je zpívají a mnohdy ani netuší, že jsou od Hašlera.
Karel Hašler
Varhany pro Betlémskou kapli
ČVUT usiluje o to, aby v Betlémské kapli byly skutečné píšťalové varhany. Zatím tam totiž mají jen harmonium. ČVUT už zahájilo veřejnou sbírku na nový, důstojný nástroj.
Varhany pro Betlémskou kapli
Kanalizace u Čechova mostu
Kamera pořadu Z metropole měla exkluzivní možnost nahlédnout do podzemí pod Čechovým mostem, do míst, kde se stékají splaškové vody ze Starého Města a Malé Strany. Nachází se tam spojná komora jedné z šesti vltavských shybek – tedy té části kanalizace, která na principu spojených nádob překonává pod úrovní dna Vltavu. Navíc jde o nejstarší pražskou shybku – splašky tamtudy proudí už 113 let. Na její zprovoznění se v roce 1901 přijel podívat i císař František Josef I.
