Dokument o známém českém malíři, o jeho dětství a uměleckých začátcích. ### Režie K. Jureček
00:00:18 Začátky slavných umělců nebývají jednoduché.
00:00:21 V tom nám dá historie za pravdu.
00:00:24 Když školák Alfons Mucha ryl v tvůrčím zanícení
00:00:28 iniciály svého jména, zjevil se nad ním přísný učitel,
00:00:33 který nikdy nešetřil pádnými výchovnými argumenty.
00:00:37 Jak praví dnes už legenda,
00:00:40 bylo to pouze jedenkrát za život nesmlouvavého kantora,
00:00:43 kdy jeho pedagogická ruka nedopadla na provinilcovu hlavu.
00:00:47 Prý toho muže uchvátila jistota,
00:00:51 s jakou jeho malý svěřenec ryl do tvrdého dřeva půvabná písmena.
00:01:27 Pokud chceme sledovat uměleckou cestu A.Muchy od prvních krůčků,
00:01:32 musíme se vrátit do věku batolení.
00:01:36 Náš muž kreslil ještě před tím, než se naučil chodit.
00:01:41 Krásná maminka Amálie měla pro výtvarné vlohy svého robátka
00:01:44 pochopení.
00:01:46 Sama milovala nádherné obrazy a přečetla mnoho ušlechtilých knih.
00:01:52 Uvazovala mu na krk barevnou tužku, aby mohl po chuti kreslit.
00:01:58 Moje maminka mi vždycky přidala do balíčku něco sladkého.
00:02:01 S tím jsem vydržel až do nových zásilek.
00:02:05 Vzpomínám s hlubokým pohnutím na její lásku,
00:02:08 když psaní ode mne dlouho nepřicházelo
00:02:11 nebo když někde strašila nemoc.
00:02:13 V mém vývoji mně zářil na cestu hluboký cit
00:02:17 a její veliká znalost všech možných vědomostí
00:02:20 literárních i historických.
00:02:22 Až dodnes cítím, jak mne její láska prohřívá.
00:02:27 Bylo jistě její zásluhou,
00:02:30 že jsem zahořel láskou k přírodě a ke všemu krásnému.
00:02:56 Jako pravého kumštýře přitahovalo malého Alfonse kouzlo střelnic,
00:03:01 poutí a lidových slavností.
00:03:04 Byly to jeho první výtvarné školy.
00:03:07 Zde se učil, co je to skutečná krása a co zase kýč.
00:03:10 Zde poznával kouzla a taje uměleckého řemesla.
00:03:14 Zde si mohl na obyčejném perníku vyzkoušet dovednost svých prstů.
00:03:23 Když šla maminka nakupovat, brávala mne ke kupci.
00:03:26 To byl svátek.
00:03:28 Maminka kupovala na knížku.
00:03:31 Když na konci měsíce šla zaplatit, vzala mne tam.
00:03:34 A já jsem vždycky něco dostal.
00:03:36 Vzali maminku do pokoje, byla káva, počítali nákupy.
00:03:41 Kupcova dcera přinesla list papíru a tužku.
00:03:44 "Alfonsi, kresli."
00:03:51 Dochované kresby z dětských let jsou plné radosti a veselí.
00:03:56 Ať si třeba připomeneme fontánu nebo návrh vějíře,
00:04:00 který maloval pro svou sestru.
00:04:03 Vždy jsou to roztomilá dílka,
00:04:06 v nichž už se rýsuje pozdější záliba pro ornament.
00:04:09 Ornamenty jsou samy o sobě málo.
00:04:13 Myšlenkové motivy, s kterými Mucha později dobývá výtvarný svět,
00:04:19 jsou daleko závažnější.
00:04:21 Dojemně křehké linie dívčí a ženské krásy,
00:04:25 to jsou dnes pojmy už ryze a pouze muchovské.
00:04:30 Ale hlavně ideje a vlastenectví.
00:04:33 To byly vůdčí myšlenky Muchova uměleckého hledání, zrání i odkazu.
00:04:52 Psal se rok 1871.
00:04:55 Rodinná rada rozhodla,
00:04:57 že 11tiletý Alfons půjde do Brna na gymnázium.
00:05:08 Protože byl Alfons od malička dobrý zpěvák, zkusili to nejprve
00:05:12 u skladatele Pavla Křížkovského v klášteře na Starém Brně.
00:05:16 Chlapec by se mohl zpíváním uživit na studiích.
00:05:21 Nakonec se Alfons živil zpěvem na brněnském Petrově.
00:05:25 O 6 let staršímu budoucímu géniovi Leoši Janáčkovi chodil občas
00:05:30 svým altem vypomáhat na Staré Brno.
00:05:43 Pro mne jsou pojmy malování, chození do kostela a hudba
00:05:46 místy srostlé tak, že často nerozeznávám,
00:05:50 mám-li rád chrám pro jeho hudbu nebo mám-li rád hudbu pro mystérie.
00:06:05 Pokojík si pronajal s přítelem v Panenské ulici č. 3.
00:06:11 Nebylo to bydlení příliš pohodlné. O tom svědčí jedna maličkost.
00:06:16 Měli 2 postele. Jenom jedna měla 4 nohy.
00:06:42 Na housle nás učil v Ivančicích starý rektor.
00:06:46 Když bylo po vyučování,
00:06:48 sedli jsme si na lavice a vrzali všichni najednou.
00:06:53 Seděl před lavicemi obrácen k nám.
00:06:55 Když někdo hmátl vedle, praštil ho šmytcem po prstech.
00:07:00 My vrzali. On okolo sebe tloukl. A bylo to.
00:07:04 V zimě, když napadl sníh, běhali jsme za město.
00:07:08 Po těch houslích jsme sáňkovali.
00:07:10 Sedli jsme si na ně a jezdili do Úvozu.
00:07:14 Kobylka sice hned zmizela, ale jezdilo se.
00:07:25 Konec brněnského Muchova působení byl neslavný.
00:07:29 Nejprve mutujícího chlapce zradily hlasivky.
00:07:32 Nezpíval už nádherně jako altistka, ale spíše kokrhal.
00:07:37 Úplnou pohromou byla jeho studia na gymnáziu.
00:07:42 Byl vyloučen na konci 2.roku, neboť prý jen čmáral a maloval.
00:07:47 V ostatních předmětech nenalézal záliby.
00:07:53 Nakrátko cestuje se svým přítelem do Ústí nad Orlicí.
00:07:56 Každý večer v hospodě portrétuje místní občany.
00:08:01 Pod jeho rukou nevznikala žádná geniální díla,
00:08:04 ale v jeho mysli se zrodilo pevné rozhodnutí:
00:08:08 "Stanu se malířem."
00:08:11 Vrací se do Ivančic.
00:08:13 Uplatňuje malířské vlohy, kde jen může.
00:08:15 Kreslí pro vlastenecké spolky, zdobí taneční sály,
00:08:19 navrhuje plakáty a pozvánky.
00:08:21 Je plný nadšení a nápadů,
00:08:24 když může spolupracovat s divadelními ochotníky.
00:08:27 Nejen pro ně maluje, ale také hraje a režíruje.
00:08:31 Že to byla škola života poučná, o tom nikdy nepochyboval.
00:08:36 Vytvářel plakáty a dekorace pro slavnou pařížskou scénu,
00:08:43 jíž vévodila Sára Bernhardtová.
00:09:31 Dominanta rodného města v umělcově tvorbě se objevuje několikrát.
00:09:36 Poprvé ji zobrazil roku 1878. Nazval ji Ivančická věž.
00:10:04 Druhá kresba pochází z roku 1903.
00:10:07 Jmenuje se Vzpomínka na rodné město Ivančice.
00:10:31 Ivančická dominanta se objevuje také na jeho jediném plakátu,
00:10:35 vytvořeném přímo pro Ivančice.
00:10:38 Plakátu pro neuskutečněnou krajinskou výstavu v roku 1913.
00:10:44 Jsme všichni spolubojovníci v řadách pro týž ideál,
00:10:48 rozšíření a zvelebnění našeho národa českého.
00:10:52 A já s chloubou přiznávám se k našemu táboru ivančickému.
00:10:56 Váš upřímný rodák a bratr moravský Mucha.
00:11:01 Když maloval monumentální plátno z cyklu Slovanské epopeje,
00:11:05 zachycující přípravu tisku Bible kralické v Ivančicích,
00:11:09 vyžádal si z rodného města několik fotografií
00:11:12 městských hradeb a kostelní věže.
00:11:26 Z roku 1875 známe kresbu dívky, která představovala Johanku z Arku.
00:11:33 Po letech se k tomuto inspiračnímu motivu Alfons Mucha vrací.
00:12:05 Mucha se narodil s paprskem v srdci.
00:12:07 S paprskem slunce.
00:12:10 Jeho paleta je schránkou drahokamů.
00:12:13 Jeho skvostné bytosti, poněkud cizí svým éterickým vzhledem,
00:12:16 pohybují se v zahradách rozkvetlých snů a netrpí žádnou chudokrevností.
00:12:48 Vraťme se do let minulého století.
00:12:52 Vančáci, jak se ivančičtí občané od nepaměti sami nazývají,
00:12:57 využívali už tehdy jeho pohotového kreslířského daru.
00:13:01 Pomáhal místním ochotníkům a také pánům úředníkům na radnici.
00:13:07 Ve sbírkách muzea se dochoval ozdobný titulní list
00:13:11 obecní matriky Ivančic.
00:13:14 Muchou podepsaný a datovaný v roce 1881.
00:13:19 K datu se váže téměř detektivní epizoda z Muchova života.
00:13:29 Jak uvádí většina jeho životopisců, měl v roce 1878 opustit Ivančice.
00:13:35 Začít malovat u vídeňské firmy divadelní dekorace.
00:13:42 Procházíme-li znovu životopisem Alfonse Muchy, uvědomíme si,
00:13:46 že je skutečně na pováženou, zda 1875 mohl 15letý Alfons
00:13:52 pracovat jako písař u soudu.
00:13:56 V tom samém čase studoval na gymnáziu v Brně.
00:14:01 Odešel z něj až v roce 1877.
00:14:05 Nabízí se oprávněná otázka, kde tedy v tom čase působil.
00:14:10 Odpověď vydaly archivní materiály bývalého c.k. okresního soudu,
00:14:15 i když se zachovaly jen zlomkovitě.
00:14:20 Ve fasciklu služební záležitosti se podařilo dr.Vaňkovi z muzea
00:14:25 najít 3 dokumenty,které vypovídají, že Alfons Mucha byl
00:14:30 u c.k.okresního soudu v Ivančicích zaměstnán za denní plat
00:14:34 jako přepisovač a zapisovatel ve věcech civilních i trestních
00:14:38 od 1.10.1878 do 15.9.1881.
00:14:45 Historická fakta, doložená archivními dokumenty,
00:14:49 jsou v přímém rozporu s legendou, která praví,
00:14:53 že mladý Alfons byl od soudu vyhozen za nepořádné plnění úkolů.
00:14:58 Prý místo, aby zapisoval,
00:15:00 črtal do úředních listin portréty postaviček před soudní stolicí.
00:15:05 Alfons Mucha mohl odejít do Vídně až po 15.9.1881.
00:15:13 Takže jeho vídeňský pobyt trval velmi krátce.
00:15:17 Snad necelý rok.
00:15:19 Snad několik měsíců.
00:16:03 Je trochu unaven cestováním.
00:16:05 Přijímal každou práci, aby uhájil skromnost životního běhu.
00:16:10 Proto přijal pohostinství a nabídku hraběte Khuena v Emmahofu,
00:16:14 zámku nedaleko Hrušovan na jihu Moravy.
00:16:18 V galerii maloval, aby si vydobyl cestu za krásou i ke slávě.
00:16:24 Vábila jej Paříž.
00:18:35 Paříž se od roku 1887, kdy Mucha vystoupil na nádraží,
00:18:42 moc nezměnila.
00:18:44 S pílí mu vlastní se vrhnul do práce.
00:18:47 Navštěvoval soukromé akademie, na nichž se později stal učitelem.
00:18:51 I tady zůstal Slovanem.
00:18:53 Ničeho nepřijal z učení v Mnichově.
00:18:56 Jestli vliv Lorenzův se objevil v některých kresbách,
00:18:59 bylo to dočasné.
00:19:15 Chtěl jsem si peníze vydělávat v cizině.
00:19:18 A svému národu dávat, co by potřeboval, zadarmo.
00:19:21 Vím, že se nad mými hesly leckdo pozasměje,
00:19:25 ale tak tomu je a ne jinak.
00:19:27 Mně by se přímo hnusilo,
00:19:30 že bych mohl svou svatou myšlenku spojovat se ziskem.
00:19:40 V Paříži začíná jako tisíce bezejmenných.
00:19:43 Díky své píli, talentu a ctižádosti vystoupil na piedestal nejvyšší.
00:19:49 Nikdy nezapomněl, odkud přišel a kam se chce vrátit.
00:19:54 Paříž byla pro něj prostředkem. Nástrojem pro návrat domů.
00:20:00 Domov byl vždy pro něj zaklínadlem.
00:20:03 Všechny svoje síly intelektuální i fyzické zaměřil k jedinému cíli.
00:20:09 Domovu.
00:20:13 Sára Bernhardtová se konečně viděla takovou, jakou chtěla být.
00:20:17 Plakát se Sárou přežil dobu.
00:20:20 Přežil její hry. Přežil její legendu.
00:20:24 Byla to výjimečná žena a herečka. Muchovy plakáty ji udělaly věčnou.
00:21:07 Ať už později jeho umělecká pouť směřovala v různé světové strany,
00:21:12 ať zpočátku poznával trpkou chuť bídy, nesnází a neúspěchů,
00:21:17 aby potom byl slaven jako jeden z největších výtvarníků své doby,
00:21:22 vždy ho poutaly vzpomínky k rodným Ivančicím.
00:21:26 Malé městečko na jihu Moravy bylo jeho první inspirací,
00:21:30 jeho jistotou, jeho tajnou stezkou ke kořenům domova.
00:22:33 S široce s rozevřenou náručí a s očima dokořán
00:22:37 do sebe vstřebával všechno, co mu jeho doba nabízela.
00:22:41 I když byl mistrem palety,
00:22:43 stejně dobře odhadl krásu moderní fotografie.
00:22:47 Bratři Lumiérové byli jeho přáteli. Film byl pro něj víc než zábava.
00:23:08 Mucha podává zdravý život v jeho síle a kráse.
00:23:13 Model dovede povznést a přeměnit v utkané předivo tvarů a barev.
00:23:19 Je básníkem ženy.
00:23:44 Byl malířem mimořádně nadaným pro dekorativnost.
00:23:48 Jeho umělecký projev
00:23:50 na dlouhá léta ovlivnil životní styl Evropy i zámoří.
00:23:54 Jeho cesta ke slávě byla cestou pokory a práce.
00:23:59 V tom je síla jeho umění.
00:24:02 V pokoře a v pokorném vlastenectví.
00:24:17 Celý život prosazoval myšlenku pospolitosti slovanských národů.
00:24:22 Vždy věřil v poselství lidskosti,
00:24:25 které Slované přinesou budoucímu světu.
00:24:29 Max Švabinský nad jeho hrobem pronesl,
00:24:32 že zemřel veliký umělec a veliký Čech.
00:24:37 Světově proslulý spisovatel Luis Aragon dokonce prohlásil,
00:24:41 že Mucha, ryze český umělec, stvořil styl,
00:24:45 který se stal stylem doby.
00:24:51 Jsme všichni spolubojovníci v řadách pro týž ideál,
00:24:55 rozšíření a zvelebnění našeho národa českého.
00:24:59 A já s chloubou přiznávám se k našemu táboru ivančickému.
00:25:04 Váš upřímný rodák a bratr moravský Mucha.
00:25:12 Titulky zpracovala Yveta Bartlová
00:25:17 .
Český malíř, grafik a návrhář Alfons Mucha bývá považován za nejvýznamnějšího malíře evropské secese. Při vyslovení jeho jména si mnozí vybaví originální divadelní plakáty. Ten, který znamená zlom v jeho tvorbě, vznikl v roce 1894 v zakázce pro divadlo Sarah Bernhardtové v Paříži. Zde Mucha žije již od roku 1888. Po roce 1904 působí i ve Spojených státech amerických. V roce 1910 se pak natrvalo vrací do Čech. Dokument režiséra Kuby Jurečka podle scénáře Josefa Souchopa je věnován jeho vztahu k rodným Ivančicím. Zde prožil dětství, nakreslil první skicy, obrazy, portréty. Odborným poradcem filmu byl malířův syn, spisovatel Jiří Mucha.