Martin Dejdar uvádí přehlídku nejúspěšnějších vystoupení opravdových mistrů zábavy. Bavit vás budou: J. Lábus, O. Kaiser, J. Korn, J. Wimmer, J. Sovák, J. Krampol, M. Šimek, I. Mládek, J. Dvořák, J. Paulová a další. ### Režie F. Polák
00:00:19 Dobrý večer, milí diváci, dobrý večer, vážení přátelé.
00:00:23 Jste-li naladěni na náš program, jste naladěni správně,
00:00:26 protože v příštích padesáti minutách se budete skvěle bavit.
00:00:30 Začíná totiž desátý díl Hitparády televizní zábavy.
00:00:34 A dnes začneme vojenskou tématikou.
00:00:37 Těm, kteří o vojně nemají ani tušení, vysvětlím,
00:00:40 co to znamená, když se řekne ASUT.
00:00:43 ASUT je armádní soutěž umělecké tvořivosti,
00:00:48 což znamenalo, že vojenské kolektivy soutěžily
00:00:53 v různých uměleckých disciplínách. Ve zpěvu, tanci, recitaci.
00:00:58 Měli různé kapely. Důstojníci, kteří vedli tyto projekty,
00:01:02 to brali velmi prestižně a vojáci to měli spíš jako záminku
00:01:06 vyhnout se výcviku nebo opustit kasárna.
00:01:09 Jak na svoje vojenská léta vzpomíná Jiří Lábus, to uvidíte teď.
00:01:21 Moje vojenská léta, to byly časy.
00:01:26 Tehdy jsem kromě politického školení mužstva
00:01:30 vedl i písňový soubor Zelené maso. Těch ASUTů, co jsme vyhráli!
00:01:36 První ASUT, druhý ASUT, třetí ASUT, čtvrtý ASUT,
00:01:41 až ten nešťastný pátý.
00:01:44 To vyhrál poručík Pivoda s pásmem Zelená má zelenou.
00:01:49 A to byla rána pod opasek.
00:01:51 No co se dá dělat? Vojna je vojna. Pivoda byl povýšen
00:01:56 a já byl převelen do posádky na Doupov.
00:02:00 No, šel jsem. Rázně, rozvážně, ale energicky.
00:02:07 Rázem jsem se ocitl na cvičišti na Doupově uprostřed ostrých střeleb.
00:02:12 Bylo to krajně nebezpečné. To je kulek, to je kulek!
00:02:17 Ale! Ten měl dobrou mušku.
00:02:23 Bez vážnějšího zranění jsem se dostal až do kasáren,
00:02:25 a tam to všecko začalo. Dostal jsem ďábelský nápad.
00:02:28 Zničím Pivodu. Jistě tu najdu pár schopných a slušných chlapců,
00:02:32 kteří hrají, zpívají, tančí. Dokáží se uvolnit. Odreagovat.
00:02:38 Zaútočím na Pivodovu skupinu vojenským humorem a satirou.
00:03:10 Doplazit! Vztyk!
00:03:13 Vztyk!
00:03:15 Hlašte se!
00:03:18 Co ty švejkoviny?
00:03:19 Vojín Kaiser!
00:03:21 -Co to provádíte?
-Provádím zde rekognoskaci terénu.
00:03:24 -Hlašte nález! -Objevil jsem zde v divadle český granát.
00:03:28 Okamžitě odhodit!
00:03:32 K zemi!
00:03:40 Výborně, Kaiser! Máte humor!
00:03:44 Pomůžete mi zničit poručíka Pivodu.
00:03:47 Ty, Kaiser, víš co? Říkej mi Juro.
00:03:51 Já přece pro tebe nejsem žádnej lampasák.
00:03:54 -No tak! Co?
-Tak jo, Juro.
00:03:58 Komu tykáš? Odplaz se, ty bažante!
00:04:02 No a tak jsme byli dva. A hledal jsem dál.
00:04:07 Ve vozovém parku jsem zastihl při aktivním odpočinku
00:04:10 svobodnici Hanušovou, přezdívanou Granátové jablko,
00:04:14 a desátníka Wimmra.
00:04:16 Chyť si mě! Chyť si mě!
00:04:19 Kde jsi?
00:04:21 -Nechytí mě! Nechytí mě!
-Ale chytím.
00:04:23 Nechytí mě! Nechytí mě!
00:04:27 Kde jsi?
00:04:30 Tady! Za ótéčkem.
00:04:34 -Vrať mi ty šňůry!
-Až mi vrátíš Fučíkův odznak.
00:04:40 Řeknu to dévéťákovi. A dneska slouží Rorek.
00:04:46 Rorek?
00:04:48 Rorek?
00:04:50 -Tak na.
-Zase jsi mi naletěl, naletěl.
00:04:54 -Rorka převeleli.
-Zase vedeš.
00:04:58 -Baba! Oplatky se nepečou.
-Syrový se nejedí!
00:05:02 Tak hele, dost! Musíme pilovat.
00:05:05 To je fakt. Pilovat se musí.
00:05:11 Tři, čtyři!
00:05:24 -Hlašte se!
-Svobodnice Hanušová!
00:05:27 -Desátník Wimmer.
-Co to provádíte?
00:05:29 -Nacvičujeme Šavlový tanec.
-Výborně! No prosím.
00:05:39 No a teď s hudbou, ať to trošku vypadá.
00:05:43 HRAJE SKLADBA ŠAVLOVÝ TANEC
00:06:02 To je, pane!
00:06:03 No tak! Stop!
00:06:06 Rozchod! Pokračujte v aktivním odpočinku.
00:06:09 -Máš babu! -Baba!
-Já ti dám baba, ty dědku!
00:06:14 No a už jsme byli čtyři. A hledal jsem dál.
00:06:18 U výstrojního skladu nedaleko army kousek od marodky
00:06:21 jsem zahlédl rotného Srstku a četaře Korna.
00:06:36 -Trváš na tom?
-Jo.
00:06:40 Jak myslíš.
00:06:54 -Obě?
-Jedno.
00:06:57 -Levý, nebo pravý?
-Pravý.
00:07:04 Dík!
00:07:15 A tak nás bylo šest.
00:07:17 A to stačilo na zničení Pivody.
00:07:20 Příští ASUT jsme vyhráli a Pivoda byl převelen na Doupov.
00:07:26 Hurá!
00:07:28 Na můj povel, pochodem vchod!
00:07:31 Levá! Levá! Levá!
00:07:34 Levá! Levá! Vlevo zatočit, raz, dva,
00:07:37 raz, dva, raz, dva, raz, dva.
00:07:40 Zastavit stát, raz, dva!
00:07:43 Přímo hleď!
00:07:51 Podejte hlášení!
00:07:53 Hlásím, že jsme připraveni.
00:07:57 -No výborně.
-Vždy připraveni!
00:08:01 Ještě líp.
00:08:10 Hééé...
00:08:14 Okolo Hradce v malé zahrádce rostou tam tři růže.
00:08:21 Cá, rá, ra!
00:08:22 Okolo Hradce v malé zahrádce rostou tam tři růže.
00:08:28 Cá, rá, ra.
00:08:30 -Jedna je červená.
-Druhá je bílá.
00:08:34 -Třetí kvete modře.
-Cá, rá, ra!
00:08:38 -Jedna je červená.
-Druhá je bílá.
00:08:42 Třetí kvete modře.
00:08:45 Levá, dva!
00:08:47 Vojáci jdou, vojáci jdou, bože, jaká je to krása.
00:08:55 Vojáci jdou, vojáci jdou pěkně v řadách za sebou.
00:09:03 Vojáci jdou, vojáci jdou, každé dívčí srdce jásá.
00:09:10 Vojáci jdou, vojáci jdou pěkně v řadách za sebou.
00:09:20 Kobyla malá kovat se nedá, kováři nechce stát.
00:09:25 Cá, rá, ra!
00:09:27 Kobyla malá kovat se nedá, kováři nechce stát.
00:09:33 Cá, rá, ra!
00:09:35 Tak jako má milá, když se na mne hněvá,
00:09:39 hubičku nechce dát.
00:09:41 Cá, rá, ra!
00:09:43 Tak jako má milá, když se na mne hněvá,
00:09:47 hubičku nechce dát.
00:09:51 Hééé...
00:09:52 Vojáci jdou, vojáci jdou, bože, jaká je to krása.
00:09:59 Vojáci jdou, vojáci jdou pěkně v řadách za sebou.
00:10:06 Jak husy.
00:10:07 Vojáci jdou, vojáci jdou, každé dívčí srdce jásá.
00:10:12 Dozpívat! Volno! VÝSTŘEL
00:10:30 V pořadu Šance si Jana Paulová a Josef Dvořák připomněli
00:10:35 jednu takovou vojensko-erotickou scénu ze hry S pydlou v zádech.
00:10:41 -Vojáčku!
-Královno!
00:10:44 -Ano, vojáčku?
-Královno...
00:10:51 Vojáčku, pojď!
00:10:56 -Jéžiš!
-Vojáčku!
00:10:59 Královno, teda vám řeknu, je to možný tohle?
00:11:04 Vojáčku, pojď! Prosím tě, pojď!
00:11:08 Teda královno, vy máte chmaty!
00:11:12 Tohle kdyby uměl nějakej chlap, tak ho propíchám.
00:11:16 -Tak si mysli, že jsem chlap.
-Jo, jo, jo.
00:11:19 -Ježišmarjá, královno, počkejte!
-Copak?
00:11:23 Ježiš, promiňte, ale vy vypadáte jako plastická mapa u nás ve štábu.
00:11:29 Opravdu. My jsme to měli na vojně ze sádry, ale tohle...
00:11:33 Hergot, tohle je materiál! Kruci! Královno, můžu vám popsat bitvu?
00:11:37 Ano, vojáčku! Popisuj mě, počmárej mě! Celou mě popiš!
00:11:40 Já vás počmárám!
00:11:43 Představte si, královno... Počkejte, nehihnějte se.
00:11:48 Vydrž to, nebo tě přesadíme!
00:11:51 Královno, představte si, nepřítel, jo?
00:11:54 -Já ho vidím.
-Ano. Kde?
00:11:58 -Dobře. Samý mladý.
-Ano.
00:12:00 -Silní, krásní...
-Ano!
00:12:03 -Blbí vojáci.
-Takovej je život, generále.
00:12:08 -Tak královno, ti se usadili tady.
-Ano, tam.
00:12:11 Ne, ne, ne! Nemelte se, aby nám chlapi nespadli!
00:12:15 Abysme jim nemuseli dávat tretry a přikurtovávat je.
00:12:19 A my jsme se, královno, usadili tady.
00:12:22 Ano, tam!
00:12:23 Takový dva obrovský kopce, že jo?
00:12:27 No tohle nevím, generále.
00:12:29 Tak třeba mají lidi velkou obrazovku.
00:12:44 Představte si, královno, jednu věc.
00:12:47 Najednou tma. Tma! Z ničeho nic tma.
00:12:50 -Tma jako...
-Jako kde?
00:12:57 Nabízí se jedno přirovnání, ale...
00:13:00 Vy se smějete, ale zkuste to říct slušně, aby tam bylo aspoň šero.
00:13:06 Tma jako v černém ilega... igeli... Když baba vyleje mlíko.
00:13:12 -Ano, tam!
-Vy furt šmidráte po tý feldflašce.
00:13:16 Vojáčku, já žízním. Můžu se napít? Prosím!
00:13:19 Ježiš. Já v tý feldflašce mám rum. Rum!
00:13:24 Tak mi dej napít toho rumu, vojáčku!
00:13:26 Když já mám strach, aby vám to neroztrhlo držku.
00:13:42 Jasnosti, já budu popisovati dále bitvu.
00:13:45 Představte si, najednou v dálce hýkl sýk.
00:13:49 -Sýk. Hýkl. Sýkl hýk.
-Tak co to bylo za ptáka?
00:13:57 Koukám, že máte bitvy plnou hlavu.
00:14:00 Prostě nepřítel vydal povel k útoku a začal sestupovat
00:14:05 tady dolů do údolí.
-Ano, tam!
00:14:07 My jsme ho tady odsud hnali s králem na sáňkách.
00:14:11 Tady jsme je dohnali kolem obce Pupíkova. My jim nafackovali teda!
00:14:15 Ti měli huby jak baťohy, člověče.
00:14:17 A to možná nevíte, tady dole je březovej háječek.
00:14:21 Jéžišmarjá, ani nepamatuju. Tam už je léta liduprázdno.
00:14:24 No jo.
00:14:27 Tak teď tam byl frmol, milostivá.
00:14:38 -Za každým stromem chlap, Jasnosti.
-Ježišimarjá!
00:14:41 Představte si to. Tak jsme to vykáceli
00:14:44 a oni začali poskakovat a zmizeli v takovým ďolíku.
00:14:47 Ano, tam! Generále, za nima!
00:14:56 Jasnosti, neuražte se, ale nemusím být všude.
00:15:03 Generále, pojď!
00:15:05 Pojď!
00:15:07 Jasnosti! Jasnosti!
00:15:09 Promiňte. Vlast spolu s kořalkou volají.
00:15:23 Mám jednu myšlenku neodkladnou.
00:15:29 Zda staré lásky mé neprocitnou.
00:15:34 Ptáci tam nad řekou jsou nebi blíž
00:15:39 a ty to všechno už víš.
00:15:44 Mám jednu myšlenku neoblomnou,
00:15:49 kam všichni jdou, když ne se mnou?
00:15:54 Záře je nad tebou a ty jen spíš,
00:15:59 teď, právě teď, když už smíš.
00:16:04 Vánek se snáší,
00:16:08 pouhé nic napadá.
00:16:14 V závějích plamen
00:16:18 zháší pláč v zahradách.
00:16:23 Tak už se proměň v něco víc.
00:16:30 Vánek se snáší,
00:16:34 pouhé nic napadá.
00:16:40 V závějích plamen
00:16:44 zháší pláč v zahradách.
00:16:48 Tak už se proměň v něco víc.
00:17:08 Mám jednu myšlenku neoblomnou,
00:17:13 kam všichni jdou, když ne se mnou?
00:17:18 Záře je nad tebou a ty jen spíš,
00:17:24 teď, právě teď, když už smíš,
00:17:29 teď, právě teď, když už smíš,
00:17:34 teď, právě teď, když už smíš.
00:17:50 Plesová sezóna je v plném proudu a Jaruš Hanušová se chystá
00:17:53 na ples podnikatelů. Ovšem neví si rady a potřebuje nutně poradit.
00:17:59 Já bych, Jiří, potřebovala poradit, jaký parfém si vybrat.
00:18:02 -Ano, broučku.
-Jestli tenhle...
00:18:05 -To je příjemná vůně.
-Viď? Ale ještě vyzkoušíme tenhle.
00:18:12 -Ten taky není špatný. Ne, ne!
-A co bys říkal třeba tomuhle?
00:18:18 No. Taky. Jo.
00:18:20 -A není to moc silné?
-Ne, ne. Moc slabé.
00:18:23 -Počkej. Tak bude lepší tohle.
-Oldřichu, pojďte sem na chviličku!
00:18:28 -Copak se děje?
-Paní se chystá na ples podnikatelů
00:18:31 a neví, jaký parfém má zvolit. A já už si taky nejsem moc jistej.
00:18:34 -Prosím vás, není to moc silné?
-No, nezdá se mi.
00:18:37 -Tak něco jemnějšího bych vybrala.
-Je to dobrý, decentní.
00:18:40 Vybereme něco jemnějšího, aby to nebylo moc ordinérní.
00:18:44 -Aby mi to šlo k šatům.
-Jo, jo, jo, jo.
00:18:48 Ještě tenhle vyzkoušíme, co mu budete říkat.
00:18:51 Já už se v tom malinko, abych pravdu řekl, neorientuju.
00:18:55 -Jirko Korne, prosím tě...
-Copak? Copak se děje?
00:18:59 -Jaruš jde na ples podnikatelů.
-Jiříčku, vy jste takový fajnšmekr.
00:19:03 -Kdybyste mi poradil. Tahle vůně?
-Je to pěkné.
00:19:07 Pěkné, že? Ale já si myslím, že tohle bude ještě trošičku jemnější.
00:19:12 No? Anebo něco výraznějšího? Co byste mi radil?
00:19:17 -Jestli to není moc husté.
-Husté? Tak zkusíme tohle.
00:19:21 Jirko Vimmre, prosím tě, poraď!
00:19:30 Asi ze všeho nejlepší přece jenom...
00:19:33 Co to tady smrdí?
00:19:35 -Co tomu říkáte?
-Ježišmarjá!
00:19:38 -Jedině Zdeněk má vkus!
-Pa, pa, da, da, tá!
00:19:57 Každá žena chce vypadat krásně, ale nutno říct, milé dámy,
00:20:02 s přibývajícím věkem tomu musíte věnovat čím dál tím více času.
00:20:06 Ale to je "naplosto nolmální".
00:20:08 Horší je, když se začnou fintit dědci.
00:20:12 A o tom uměl nádherně vyprávět Jiří Sovák.
00:20:16 Teď je hodně dědků, co se fintěj. A já to nemám rád,
00:20:20 když někdo v sedmdesáti ze sebe dělá třicátníka.
00:20:24 Anebo obráceně. Jsou taky takoví mladí starci.
00:20:28 Ale nejhorší jsou špekulanti.
00:20:32 Ti, co si schovávají ten sexuální život až na potom.
00:20:38 Ti, co říkají: Napřed kariéra, potom ženský.
00:20:44 Tak opatrně. Ona je láska něco jako kalamář s inkoustem.
00:20:48 Po čase vyschne, ať píšete, anebo ne.
00:21:02 My tam máme na Letný devět takovejch špekulantů.
00:21:06 Baby jim říkají nevybrkovaný dědkové.
00:21:09 To je takovej zvláštní šumavskej termín.
00:21:13 A oni o mně říkají, že jsem hypochondr, zase na oplátku,
00:21:16 ale není to pravda. Já jsem upřímnej dědek,
00:21:20 v tom to spočívá. V tom je celej ten vtip.
00:21:23 Já jsem žil naplno mládí, teď žiju naplno stáří.
00:21:26 Jak mi něco píchne, hned to hlásím. Žádný hrdinství nepředstírám.
00:21:33 Ale oni tam choděj za těma mladejma holkama.
00:21:36 Vytřeštěný. Krky modrý jako krocani.
00:21:40 To jsou holky z kuchařský školy. A oni mezi nima furt čekaj,
00:21:43 kdy to začne. A vůbec je nenapadne, že už to bylo.
00:21:48 To je tragédie.
00:21:51 Abych vám to vysvětlil. Oni tam za vodou mají děvčata
00:21:54 kuchařskou školu a přes Letnou si to zkracujou do Dejvic.
00:21:58 Po těch schodech nahoru a přes park do Dejvic.
00:22:01 A to dědkové vědí, tak tam nahoře se popelejí.
00:22:06 Ukazujou svoje peří. Já tam taky jednou byl.
00:22:11 Ne kvůli těm holkám, ale kvůli těm dědkům. To je tutovka.
00:22:17 A jednou skutečně jsem tam byl kvůli počasí,
00:22:21 poněvadž v Praze, jak víte, je vzduch akorát po dešti.
00:22:24 Dvě hodiny. Pak se zas ty plyny zavřou.
00:22:27 Tak jsem po dešti vyrazil na ty asfaltový cestičky.
00:22:31 Vy to tam znáte. Samý kaluže vody.
00:22:33 A přede mnou si to hasil jeden z těch nevybrkovanejch dědků.
00:22:38 Publikum neměl žádný, tak šel velice uvolněně.
00:22:41 Skoro po čtyřech. A jako z udělání zacvakaly střevíčky
00:22:46 a taková osmnáctiletá dívenka přicupitala.
00:22:51 A dědek jak slyšel kramflíčky, hned vyletěl do figury.
00:22:56 Teď před ním louže, z pravý strany holka.
00:22:59 Já jsem si říkal: Ježišmarjá, jak tohle dopadne?
00:23:03 On vám ten dědek tu louži neobešel.
00:23:06 On ji přeskočil s nasazením života!
00:23:11 Samozřejmě že to neušlajfoval.
00:23:15 Se tam zapích hubou do keře.
00:23:21 Já ho vytahoval. To víte, já už taky nejsem žádnej frajer,
00:23:26 takže ono to chvilkama vypadalo, jako když spolu zápasíme.
00:23:30 Lidi nás okřikovali, abysme měli rozum.
00:23:34 Já dědkovi domlouval. A tam jsem zjistil zajímavou věc.
00:23:37 Že proti ženskejm máme jednu obrovskou výhodu.
00:23:40 A sice že můžeme ještě těsně před smrtí ze sebe udělat blbce.
00:23:47 To ženský nedokážou. My tam máme dokonce i schodaře.
00:23:51 On stojí na schodech a čeká, až jdou holky ze školy.
00:23:55 Pak mezi nima proběhne a nahoře kouká, která ho viděla,
00:23:59 jak on v pětasedmdesáti vyběhl schody.
00:24:02 Celá Evropa se dívá, jak on vyběhl schody.
00:24:05 Lidově se tomu říká vylízaná lebka.
00:24:10 Ale večer, když přijde domů a měl by za to vzít, tak se babě zhroutí.
00:24:16 Já taky. Já neříkám. Ale já nevyhrožuju přes den.
00:24:21 Já spíš signalizuju, že nebude žádná velká švanda.
00:24:26 Vždyť já už jsem před mnoha lety řekl, to je ode mě
00:24:29 takové památné úsloví, že po padesáti letech
00:24:33 když se člověk probudí a nic ho nebolí ani nepíchá,
00:24:36 že bývá obyčejně mrtev.
00:24:39 Abych se přiznal, já mám dneska už svoji nemocnici.
00:24:42 Mám tam jednoho kamaráda doktora. Láďa se jmenuje.
00:24:46 To je takovej můj napůl kamarád, napůl hrobník,
00:24:49 co si budeme namlouvat, že jo?
00:24:53 A jednou v ordinaci jsem tam zažil zajímavou věc.
00:24:59 Přivedli mu tam, napůl přinesli dědka 138 kilo těžkýho.
00:25:06 A on nebyl velkej. Já ho viděl proti světlu.
00:25:09 Já myslel, že ho koulej. Že prej se mu špatně dejchá.
00:25:17 A ten Láďa je takovej cynik, tak povídá:
00:25:20 No to nesmíte tak žrát.
00:25:24 Fuj, doktore! Co to říkáte za sprostý slovo?
00:25:28 To vůbec neznám. Žrát? Já tloustnu i po vodě.
00:25:33 Doktor: Tak to je tragédie ovšem. A co jste měl předevčírem k obědu?
00:25:39 Chlap: Husu.
00:25:41 Doktor: Počkejte. Stehno, nebo prsa?
00:25:44 Chlap: Ne. Celou.
00:25:48 Doktor: No jo. Vy se divíte, že špatně dýcháte,
00:25:53 a přitom zblafnete celou husu. Vždyť to je jídlo pro osm lidí.
00:25:58 A chlap: Pane doktore, vždyť je to dutý!
00:26:07 Na vyprávění Jiřího Sováka by teď nádherně mohl navázat ten...
00:26:13 No ten... Ježišmarjá! Jak teď hrál s tou...
00:26:17 S touhletou přece. Jak on se jmenuje?
00:26:21 Krampol! Franta Krampol. Vlastně Jirka Krampol. Jirka!
00:26:27 Minulej tejden mi volal nějakej produkční,
00:26:31 že má pro mě kšeft v dabingu, abych se podíval do diáře.
00:26:33 Já povídám: Já jsem na dálnici, já ti zavolám za půl hodiny zpátky.
00:26:36 Přijel jsem domů, našel jsem si v diáři, že můžu,
00:26:39 povídám, že mu zavolám zpátky. No jo, ale komu?
00:26:44 Jak se ten chlap jmenuje? Má takový ptačí jméno.
00:26:48 Strnad. Stehlík. Datel. Drozd.
00:26:52 Teď jsem si vzpomněl na všechny možný ptáky, který už neexistujou.
00:26:56 A víte, jak se ten chlap jmenoval? Kučera.
00:27:07 Nebo jsem byl na tom... Na tom náměstí...
00:27:14 Jak je to v centru. Ne, tam ne.
00:27:18 Tam jsem jezdil dřív. Teď už ne.
00:27:22 Tam v centru, jak je tam ten chlap na koni s tím kopím.
00:27:27 -Vítkov!
-Ne. S kopím.
00:27:30 -Václavák.
-Ale ne.
00:27:32 -Kulatý náměstí.
-Vy víte taky kulový.
00:27:38 -Žižkov.
-Ale!
00:27:40 Václavák! No jistě! Na Václaváku.
00:27:43 A šel jsem tam do bijáku. Do toho...
00:27:48 Jak jsou tam rytíři a čekají, až bude českýmu národu nejhůř,
00:27:53 že přijedou v plný zbroji na pomoc. Teď po volbách že hned přijedou
00:27:57 a přidaj se k NATO.
00:28:09 V tý jeskyni jak jsou. Blaník! V Blaníku.
00:28:13 Kino Blaník. Vy to taky nevíte.
00:28:17 A potkal jsem tam kamaráda a podívám: Nazdar! Jak se máš?
00:28:21 On povídá: Jak se máš ty? Tak jsme si povídali a já povídám:
00:28:24 Člověče, já jsem tak sklerotickej, jak ty se jmenuješ?
00:28:28 A on povídá: Hele, do kdy to potřebuješ vědět?
00:28:39 Já jsem se vždycky domníval, že skleróza jako jde se stářím,
00:28:45 ale to je velikej omyl. Jeden můj kamarád, o hodně mladší
00:28:49 než já, se ocitl najednou z ničeho nic na Petříně.
00:28:54 Sedí tam, pláče, přijde mladej kluk a povídá: Co vám je, pane?
00:28:58 On povídá: Já mám doma takovou krásnou, mladou ženu.
00:29:01 Kluk: Tak proč za ní nejdete?
00:29:03 On: Já bych za ní šel, ale nemůžu si vzpomenout, kde bydlím.
00:29:11 Skleróza je takový krásný, vděčný téma.
00:29:15 Je to podnět... Dává to nápady na krásný vtipy.
00:29:20 Já jich znám několik a jeden miluju.
00:29:23 Dědeček s babičkou sedí doma a dědeček jde nakupovat.
00:29:27 Babička povídá: Dědku, napiš si to. Nic si nepamatuješ.
00:29:31 Dvě věci. Chleba a máslo.
00:29:35 Ten děda povídá: Že já si nepamatuju chleba a máslo, jo?
00:29:41 Babička povídá: Já tě znám. Radím ti dobře, napiš si to.
00:29:45 Dědek povídá:Já si nic psát nebudu! Práskne dveřma a odejde.
00:29:51 Vrátí se za půl hodiny a v podpaží má rouru od kamen.
00:29:55 Babička povídá: To jsem přesně věděla. Sklerotickej dědek.
00:29:59 Já jsem ti říkala, napiš si to. Dvě věci jsem ti říkala.
00:30:03 Kde máš kamna?
00:30:40 Mně je rytmus prostým faktem,
00:30:43 srovnám se s muzikou, srovnám se s taktem,
00:30:47 baletkám je lehká zem, my tancujem s láskou a s přehledem.
00:30:53 My prostě tancujem s láskou a s přehledem.
00:30:56 Mám rytmus v pauzách, pauzy v rytmu.
00:31:00 -No tak začni.
-Na tohle se ráda chytnu.
00:31:04 Ukážem všem, že to dovedem. My tancujem s láskou a s přehledem.
00:31:11 A teďka přijde nejtěžší kus, tohleto se mnou v páru zkus.
00:31:17 Kam se kdo hrabe na baletky, tohle stojí za pokus.
00:31:24 Mám pár starých bot, jednou určitě přijde vhod,
00:31:30 až nové boty prošoupem, jak tancujem s láskou a s přehledem
00:31:37 Jak tady tancujem s láskou a s přehledem.
00:31:41 Já vím, teď přijde ten nejtěžší kus.
00:31:45 Tohleto se mnou v páru zkus.
00:31:48 Kam se kdo hrabe na baletky, tak tohle stojí za pokus.
00:31:54 A ten pár, jeden pár starých bot
00:31:58 nám jednou určitě přijde vhod,
00:32:02 až nové boty prošoupem tím, jak tancujem s láskou a s přehledem
00:32:08 Musíš tancovat s láskou a s přehledem.
00:32:13 Jsem tu já.
00:32:16 Jsem tu já.
00:32:19 Nám zdá...
00:32:22 Nám zdá...
00:32:26 zdá se lehká zem!
00:32:41 Lucie Vondráčková!
00:32:50 Nenapodobitelným vypravěčem pohádek je bezesporu Ivan Mládek.
00:32:55 Vy teď uslyšíte dvě. Jednu českou a druhou v ruštině.
00:33:00 Byla jednou jedna macecha, nevlastní,
00:33:05 a ta měla dvě dcery. Vlastní Mahulenu
00:33:12 a nevlastní Marušku. Uvedu na příkladech,
00:33:15 jak macecha nehorázně nadržovala Mahuleně.
00:33:19 Mahuleně nosila každý den čokoládové bonbóny, pralinky,
00:33:22 karamelky, zatímco chudinka Maruška si vždycky až nakonec
00:33:26 mohla jenom bouchnout pytlíkem od těch bonbónů.
00:33:30 Mahulena dostávala od macechy jenom takové ty nejzajímavější,
00:33:36 nejjemnější dívčí prácičky. Mahulena jenom vyšívala dečky,
00:33:41 vila věnečky z kvítí, malovala vajíčka,
00:33:44 zatímco chudinka Maruška dostávala od macechy jenom ty nejhnusnější,
00:33:48 nejodpornější práce, při kterých se jí často zvedal žaludek.
00:33:51 Vybírala žumpu, kydala hnůj a vyplňovala daňové přiznání.
00:34:08 Jednou bylo takové krásné zimní, mrazivé, slunečné ráno,
00:34:13 pejsek vykukoval z boudy, kočička vykukovala z košíku,
00:34:18 kuřátko vykukovalo z kurníčku, lištička vykukovala z liščí nory,
00:34:25 škrkavka vykukovala... pardon!
00:34:28 Vlaštovka vykukovala... Prostě odněkud vykukovala.
00:34:34 A macecha vtrhla do sklepa, kde spala chudinka Maruška
00:34:40 jenom na pryčně ve spacím sáčku, svlíkla ji do trenýrek,
00:34:46 polila ji ledovou vodou a vyhnala ji
00:34:48 do třicetistupňového mrazu hledat fialky.
00:34:51 Maruška - filuta - se v tom mrazu venku zahřívala tím,
00:34:55 že cvakala zubama.
00:34:57 Maruška venku potkala dvanáct měsíčků,
00:35:01 měsíčci si Marušku oblíbili, vzali si ji do svého lesního obydlí,
00:35:05 zatopili tam... Dál už bohužel tu pohádku nemůžu vyprávět,
00:35:09 protože druhou část této pohádky už jsem prodal časopisu Leo.
00:35:13 Tak to byla pohádka pro Pepu.
00:35:25 Doufám, že si Pepa přišel na svý. A teď vám řeknu tu v ruštině.
00:35:30 Prosím vás, kdybych někomu viděl na obličeji,
00:35:32 že některému těžšímu ruskému výrazu nerozumí,
00:35:36 tak samozřejmě hned přeložím do češtiny.
00:35:43 Býlo, něbýlo.
00:35:46 Bylo, nebylo.
00:35:53 Býli táta i máma i jim rodil sa málčik.
00:35:57 Smolíček Ivanovič Pacholíček.
00:36:02 Gdě vzjal sa, tu vzjal sa v děrevňu prišol uragan.
00:36:08 I uňos Smolíčka v les. Smolíček byl ješčo cucavec.
00:36:16 To je kojenec.
00:36:19 I ostal ležať v lesu.
00:36:21 Smolíčka v lesu našla parožnaja karova.
00:36:26 Já nevím, jak se řekne jelen.
00:36:30 Tak já budu spíš říkat jelen.
00:36:34 Jelen odněs Smolíčka v svaju krasivuju...
00:36:39 Jak se říká těm domům v Rusku v podzemí, jak se dělaj?
00:36:42 -Zemljanky.
-Děkuju. V svaju zemlbábu.
00:36:46 Odín raz šol jelen paguljat, no on skazal, što idě paguljat,
00:36:50 i Smolíček ostal doma adin.
00:36:53 Nočju šol jelen paguljat i gdě vzjal sa, tu vzjal sa -
00:37:01 jezinky.
00:37:05 Děsať jezinok.
00:37:08 Děvjať bylo takych něcharošich, něsympatíčeskich, nekrasivych,
00:37:13 usopljonych, nakažonych
00:37:17 i adna byla takovaja charošaja, krasivaja, sympatičeskaja.
00:37:23 Eto byl samečok.
00:37:26 Eto byl jejich kamandir.
00:37:29 I jezinky uňosli Smolíčka v les.
00:37:32 Smolíček kričal. Eto kričanie slyšal jelen,
00:37:35 nechal srnu srnoj... To já bych teda nedokázal.
00:37:41 Uběžal, jezinky záňal i Smolíčka asvabaždil.
00:37:44 Smolíček byl asvabažděn i jezinky jechaly na Sibir.
00:37:48 Tolka adnaja jezinka nět. Tu samuju krasivuju jezinku
00:37:52 vzjal Smolíček za ženu i u nich byly patom tri krasivije děti.
00:37:57 Sněgurka, Cipisok i sabaka Novak.
00:38:11 Já teď přidám také úryvek z jedné slavné ruské pohádky.
00:38:15 Která to je, to určitě poznáte sami.
00:38:18 Sním, či bdím?
00:38:21 Je to sen? Totéž ráno, tentýž den,
00:38:25 ale to už jinde jsme. Je to jiná vesnice.
00:38:42 -Synáčku!
-No co ještě?
00:38:45 -Nezapomeň na mě v tom světě.
-Dobrá.
00:38:49 -Pomáhej slabším!
-Dobrá.
00:38:53 -A silnějším ustupuj!
-Dobrá.
00:39:00 Váňo, Váňo, Ivánku, nikam už nepospíchej.
00:39:03 Zaskoč si k nám za branku, na mé okno zaťukej.
00:39:10 Nechoď, Váňo, v širý svět, přijdi si k nám posedět.
00:39:14 Jablíčko ti dáme...
00:39:17 Pak si zazpíváme.
00:39:23 Ustupte, jen ustupte,
00:39:26 nebuď prašná, cestičko.
00:39:29 Švarný junák teď tebou jde, chce poznat svět maličko.
00:39:35 Před naší, za naší, cesta má ať nepráší.
00:39:44 Loupit, neloupit?
00:39:47 Sežrat, nesežrat?
00:39:49 Krá, krá!
00:39:58 -Hu, hu, hu, hu!
-Co je?
00:40:03 -My tě teď oloupíme!
-Mě? -Tebe.
00:40:06 -Nu což, loupežníčkové, olupte.
-Á! To je moje! To je moje.
00:40:26 Pročpak ty klacky nespadnou zpátky?
00:40:29 Počkejte do zimy, loupežníčkové. Spadnou.
00:40:33 Do zimy? Ten člověk musí mít ale ukrutnou sílu.
00:40:36 No jo, no.
00:40:40 To jo.
00:40:54 A teď už přepojujeme na ruzyňské letiště, kde jsou připraveni
00:40:57 naši sportovní reportéři Miloslav Šimek a Jiří Krampol.
00:41:01 Vážení přátelé, jsme na ruzyňském hřišti,
00:41:06 promiňte, letišti, kde právě přistálo letadlo,
00:41:10 kterým se vrací naše olympijská výprava z Barcelony.
00:41:14 Ano, už přistavili schůdky ke speciálu.
00:41:17 Dveře se otvírají,
00:41:20 pionýři začínají na pokyn vedoucích mávat
00:41:24 a už se nám objevují! Trenéři, maséři, kuchaři,
00:41:29 psychologové, nosiči zavazadel, funkcionáři...
00:41:44 Bafuňáři, mechanici a teď i sportovci!
00:41:53 Ano, už je nesou!
00:41:58 Jsou vyčerpaní, ale šťastní, že jsou konečně doma
00:42:01 a nemusí závodit. Chlapci, děvčata, vítejte doma!
00:42:06 Na prvních nosítkách poznáváme našeho vzpěrače Josefa Stavinohu.
00:42:10 Od minulé olympiády se úžasně zlepšil.
00:42:12 V Soulu mu spadla činka na hlavu,
00:42:15 v Barceloně už jenom na palec pravé nohy.
00:42:18 Podle lékařského vyjádření za týden bude opět skákat přes kaluže.
00:42:22 A teď už se výprava blíží k našemu stanovišti.
00:42:25 Jako prvního zastavujeme našeho sprintera Františka Želvu.
00:42:30 Pravda, od Želvy jsme čekali víc. S bronzem jsme počítali,
00:42:34 ve stříbro věřili a toužili po zlatě. Nepřivezl nic.
00:42:37 Snad kromě bolestivého zranění. Má zafačované obě ruce.
00:42:41 Tak jaké to vlastně bylo v Barceloně, Františku?
00:42:44 Zklamal jsem.
00:42:47 Teď již to vím. Přitom formu jsem měl načasovanou dokonale.
00:42:55 -No a co se tedy stalo?
-Ještě na startu to bylo dobrý.
00:43:01 Do bloků jsem zaklekl dokonce jako první.
00:43:06 Ale strašně mě vylekal startovní výstřel.
00:43:12 A proč, Františku?
00:43:21 Proč tě vylekal?
00:43:23 Protože u nás na Šumavě každý týden na honu někoho zastřelí.
00:43:29 Františku, kdy ti došlo, že nejsi na honu na Šumavě,
00:43:33 že jsi na olympijských hrách v Barceloně?
00:43:35 Celkem brzy. Soupeři uběhli sotva pár metrů.
00:43:41 Ale reprezentační odpovědnost mně natolik svazovala ruce,
00:43:48 že jsem je nechal na zemi a proběhl celou trať po čtyřech.
00:43:56 Do cíle jsem doběhl jako předposlední.
00:44:00 -A Františku, kdo byl poslední?
-Vašek Smůla ze Slovanu Brdy.
00:44:08 V zatáčce ztratil orientaci a vrátil se sprintem na start,
00:44:16 kde chvíli jásal v domnění, že je první.
00:44:22 Pořád vykřikoval: Já mám zlato!
00:44:27 Já su tak šťastné!
00:44:29 Řekněte to doma. Já mám zlato.
00:44:33 Pro doplnění dodávám, že Vašek Smůla ze Slovanu Brdy
00:44:37 jakmile zjistil, že žádné zlato nemá
00:44:40 a také žádné nedostane, se na místě vzdal reprezentace,
00:44:44 s výpravou nám nepřicestoval...
00:44:54 V současné době natáčí v Japonsku zábavný seriál
00:44:58 Jen počkej, Vašku ze Slovanu Brdy!
00:45:03 A teď už mám u mikrofonu trenéra našich veslařů Jirku Mokrého.
00:45:10 Tak co nám povíš ty radostného, Mokrý Jirko?
00:45:13 Bylo to nádherný!
00:45:16 Nezapomenutelné zážitky.
00:45:21 Ten let nad Alpy.
00:45:25 Azurově modré nebe.
00:45:29 Návštěva muzea starých věcí z různých dob.
00:45:35 Přátelské posezení s delfínem.
00:45:40 Nealkoholická diskotéka bez tance,
00:45:45 spojená s ochutnávkou španělských vín.
00:45:51 Honička s detektivem obchodního domu Neckermann,
00:46:04 zakončená výslechem a odevzdáním ukořistěného zboží.
00:46:13 Kolektivní družba v uličce lásky.
00:46:20 Prostě bude na besedách nač vzpomínat.
00:46:24 Ale teď již k těm nešťastným závodům.
00:46:29 Ano, přátelé. Vystoupení našich veslařů na olympiádě skončilo
00:46:32 naprostým fiaskem. Slibovali nám umístění do pátého místa,
00:46:35 a skončili s velkou časovou ztrátou zřejmě jako poslední, že?
00:46:39 Ano.
00:46:42 Naši chlapci v této chvíli ještě někde vzadu na jezeře veslují.
00:46:58 Zápasí tam sami se sebou.
00:47:02 Nemělo už opravdu cenu na ně s odletem čekat.
00:47:08 I kdyby konečně přirazili ke břehu,
00:47:13 než se oblečou a usuší,
00:47:17 jen za tu chvíli, co jsem se na ně díval,
00:47:22 se převrhli šestkrát.
00:47:28 Vodě zdar, veslařům zvlášť!
00:47:31 A teď okolo nás pochodují naši plavci.
00:47:35 Ano, tady je máme. Monika Kucháriková!
00:47:39 Děvče z hor. Krev a mlíko. Bohovsky narostlá!
00:47:44 Startovala na 50 metrů volný způsob.
00:47:47 Když se postavila na startovní bloky, rozhodčí museli uznat,
00:47:52 že horní polovina těla je skoro v cíli.
00:47:57 Škoda jen, že ji zdržel neobvyklý styl "tatranský čuvač".
00:48:04 Ale navzdory tomu si suverénně dohmátla pro pěkné třetí místo,
00:48:08 získala bronzovou medaili, a tak zachránila čest a slávu
00:48:11 našeho plaveckého sportu.
00:48:15 Vážení posluchači, naši olympionici jsou v této chvíli obklopeni
00:48:19 v letištní hale pionýry základní devítileté školy z Prahy - Ruzyně,
00:48:23 kteří, i když mají ve vítání delegací velkou praxi,
00:48:27 nemohou zakrýt své dětské zklamání nad výkony našich reprezentantů
00:48:31 a buší do olympioniků malými pěstičkami,
00:48:34 mlátí je vlaječkami a bodají je odznáčky.
00:48:39 Co dodat závěrem? Jak už kdysi řekl tak krásně
00:48:42 zakladatel olympijského hnutí soudruhu baron Coubertin:
00:48:47 Není důležité vítězit, ale zúčastnit se.
00:48:50 A toho jsme se, přátelé, na letošní olympiádě v Barceloně
00:48:54 přidrželi ze všech sil. Na shledanou! -Na shledanou!
00:49:10 Jsme parta správná,
00:49:14 už od pradávna.
00:49:21 Tak to má správně být.
00:49:27 Nectíme řád,
00:49:32 umíme psát,
00:49:38 pak zase na louce spát.
00:49:44 Když noc je nachová, vypadnem z domova,
00:49:48 tam vedou dál tu svou.
00:49:53 Pojď, bejby, na sodu, dívat se pod vodu,
00:49:57 možná to lásky jsou.
00:50:02 SCAT
00:50:36 Kdo něco skládá,
00:50:40 jsme s ním jak trága.
00:50:46 Jsme parta dál a správná. A stálá.
00:50:52 Stálá. Jsme parta správná.
00:50:56 Jsme stálá parta správná.
00:51:01 Jsme stálá parta správná.
00:51:12 A to už je dneska opravdu všechno. Hitparáda televizní zábavy končí,
00:51:15 vy se mějte moc hezky a na shledanou příště.
00:51:50 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize, 2007
Martin Dejdar vás provede dalším dílem oblíbeného zábavného pořadu, který je složený z výběru toho nejlepšího ze zlatého fondu televizní zábavy. Tentokrát v samém úvodu zamíříme do armády, konkrétně na tzv. ASUT, tedy armádní soutěž umělecké tvořivosti. V ní vystoupí Jiří Lábus, který zavzpomíná na své zážitky z vojny, Oldřich Kaiser, Jaroslava Hanušová, Zdeněk Srstka a Jiří Wimmer. Na vojně ještě chvíli zůstaneme a podíváme se, jak vypadá milostné dostaveníčko vojáka v podání Josefa Dvořáka a královny ztvárněné Janou Paulovou. I v druhé polovině pořadu se budete jistě skvěle bavit. Ivan Mládek vám přijde vyprávět pohádku O Smolíčkovi, nicméně ve velmi svérázné jazykové úpravě. S Jiřím Krampolem se vydáme do zákulisí vrcholných sportovních klání a pořad doplní i skvělá hudební a taneční čísla.