Martin Dejdar uvádí přehlídku nejúspěšnějších vystoupení opravdových mistrů zábavy. Bavit vás budou: M. Rottrová, P. Nárožný, J. Wimmer, K. Černoch, M. Šimek, J. Krampol, I. Mládek, B. Polívka, K. Šíp, M. Donutil a další. ### Scénář a režie F. Polák
00:00:19 Dobrý večer, vážení diváci.
00:00:21 Jste-li naladěni na náš program, jste naladěni dobře,
00:00:24 protože v příštích padesáti minutách se budete skvěle bavit.
00:00:28 Jestli se bude jenom usmívat, smát nebo přímo řvát smíchy,
00:00:32 to už záleží jenom na vás.
00:00:34 Začíná pátý díl Hitparády televizní zábavy.
00:00:37 A dnes začneme v ringu.
00:00:39 Ke společnému vystoupení se zde sešli Marie Rottrová a Petr Nárožný
00:00:50 To nebyl šťastnej nápad. Takovýhle nástroj.
00:00:53 Do tramvaje jsem se s tím nevešel, do autobusu jsem nastoupil předníma
00:00:57 dveřma, takže autobusák mě vyzval a musel jsem zase vystoupit.
00:01:01 Respektive autobus opustit. Navíc venku je příšernej liják.
00:01:05 Dobrý večer. Já jsem moc ráda, že jste přišel.
00:01:08 -Mohu vám s něčím pomoci?
-Já taky Marie. Dobrý večer.
00:01:11 Kdybyste tam nahoru, prosím vás, někam umístila ten stojan.
00:01:14 To je důležitý. Tam jsou noty. A mně pomohla do ringu.
00:01:19 Děkuju. Liják je příšerná věc.
00:01:22 To jsem teda nečekal. Navíc ta váha.
00:01:26 Tady dole, vidíte to tam? Tam by měla být někde wasserklapka.
00:01:31 -Teče to?
-Teče.
00:01:35 Ono to nevypadá esteticky.
00:01:37 To bysme se nedočkali. Já to vyleju celý.
00:01:50 Ono to furt teče. Podívejte se.
00:02:04 Já chápu, že venku prší, ale proč sem tu tubu vlečete?
00:02:08 -Cože?
-Proč sem tu tubu vlečete?
00:02:12 Proč? Já tady mám koncert. S orchestrem. Prosím.
00:02:17 To je úžasné. Já jsem netušila, že vy umíte hrát na tubu.
00:02:21 Ale to musí být hrozně těžký nástroj, ne?
00:02:23 No, těžký nástroj to je. To se v zásadě dá říct.
00:02:28 A čím dýl ho nesete, tím je těžší. Navíc když ještě venku prší,
00:02:33 do toho jeden kubík vody, to je jedno kilo.
00:02:37 Ono to takhle nabejvá a za chvíli má ta tuba metrák.
00:02:42 Já myslím, jestli je těžké na tubu hrát.
00:02:45 Já nevím. Já jsem to ještě nezkoušel.
00:02:48 Ale říkal jste před chvílí, že tady máte koncert,
00:02:50 tak na to musíte umět, ne?
-No moment. Koncert tu mám.
00:02:54 Ale já jsem to nikdy nezkoušel, takže nevím.
00:02:57 -Třeba na ni umím hrát.
-Jo tak.
00:02:59 Třeba trochu jo, trochu ne.
00:03:02 Mně je to jasný. Vy to budete hrát na playback.
00:03:06 Ne, ne! Já playback nesnáším. Na playback jsem alergický.
00:03:10 Navíc je tady živé publikum, takže hraju živě,
00:03:13 aby umělecký dojem byl maximální.
00:03:15 Tohle je ovšem odvaha.
00:03:18 Jenže já jsem se těšila, že si s vámi zazpívám.
00:03:21 Ale já mám něco daleko lepšího. Podívejte se. Co to je?
00:03:24 -Harfa.
-Jak se to jmenuje? Harfa.
00:03:27 Docela hezká dekorace pro váš koncert.
00:03:30 Opak je pravdou. na tu harfu totiž, Marie, budete hrát vy.
00:03:33 No to ne. Já jsem na to nikdy nehrála.
00:03:36 Ale když jsem to řek, tak je to rozhodnutý.
00:03:40 Vy jste na harfu nikdy nehrála, já jsem nehrál na tubu.
00:03:44 Těžký rozhodnout, kdo z nás dvou je na tom líp.
00:03:48 V každým případě to chce odvahu. Sedněte si za harfu.
00:04:00 Malá instruktáž. Nic na tom není.
00:04:03 Elegance je základ harfové hry.
00:04:06 Já na vás tu harfu navalím.
00:04:12 Tady máte sadu pedálů. Je to prakticky jako v autě.
00:04:16 jenže je to zdvojený.
00:04:18 Pedál, plyn, brzda, spojka, akcelerátor a posilovač.
00:04:27 Důležitá je technika. Tady jde o to, aby ten prstoklad
00:04:30 byl elegantní. Tak!
00:04:34 Jako když někoho šacujete.
00:04:36 SMÍCH A POTLESK
00:04:44 A v závěru pěkně zabrat, jako když chcete někomu utrhnout kšandy.
00:04:49 Zkuste si to.
00:04:55 No krása! Vždyť jsem to říkal.
00:04:58 Harfa, to nic není. Je to rám a nějaký dráty.
00:05:03 S tou tubou to bude to samý.
00:05:11 Vypadly noty. Já si to jenom trošku připravím.
00:05:47 Pane dirigente, u mě dobrý!
00:06:41 ZAHRÁL FALEŠNĚ
00:06:49 POTLESK
00:07:43 HRAJE FALEŠNĚ
00:08:19 Prosím vás, tohle se nedá poslouchat.
00:08:21 -No tak, nebylo to dobrý.
-Půjčte mi to!
00:08:30 -Nebylo to dobrý.
-Na to přece nemůže být nic těžkého
00:08:33 Heleďte se, uděláme to jinak. Berte tubu, já jdu k harfě.
00:08:48 HRAJE KRÁSNĚ
00:09:23 Jiří Vimr a Karel Černoch vytvořili v pořadu
00:09:26 Možná přijde i kouzelník legendární dvojici - učitel a žák.
00:09:30 Aby Karel Černoch mohl splnit svůj první úkol,
00:09:33 to znamená naučit obecenstvo zpívat maďarsky,
00:09:36 potřeboval učitele tohoto uhrofinského jazyka.
00:09:40 Přihlásil se Jiří Vimr.
00:09:43 Já bych se tedy zhostil toho úkolu, i když musím říct
00:09:47 a uvést na úvod, že překládání písňových textů
00:09:52 do maďarštiny je veliký oříšek i pro zkušeného hungaristu.
00:09:58 Ale mě spíš zaráží jiná věc.
00:10:01 Že jsem se přihlásil v tomto sále jako jediný.
00:10:05 I když nepochybuji, že tady se nachází spousta dobrých hungaristů.
00:10:12 Ale přece jenom, třeba se stydí, že?
00:10:15 Ale za co se stydět! Proč? Že zrovna neběží o světovou řeč?
00:10:22 Vždyť "eš megel órot mebet..."
00:10:29 To dneska neumí říct ani Němec, Francouz nebo Angličan.
00:10:41 Dnes how do you do nebo nazdar nebo ces't la vie, bon jour
00:10:50 to dneska umí kdekdo. Ale "eš megel órot mebet..."
00:11:00 Takhle umí pozdravit jenom správný Maďar.
00:11:10 O jakou píseň půjde?
00:11:12 Já jsem si myslel Hájku, háječku. Hájku, háječku...
00:11:17 Počkejte. Něco, co zná každý.
00:11:21 Aha. A co takhle Cikán, černý cikán?
00:11:26 -Co?
-Cikán, černý cikán...
00:11:29 Neznám. Kdo to byl?
00:11:32 -No cikán, černý cikán.
-A to je spirituál, nebo country?
00:11:38 To je spíš taková jihočeská country.
00:11:41 -A to má refrén?
-Ano. Právě "kdo to byl".
00:11:45 Aha, já to neznám, ale můžeme se držet toho refrénu.
00:11:51 Kdo to byl. V maďarštině... No, je to oříšek.
00:11:55 Kdo to byl? Mek... Ne.
00:11:58 Kdo to byl? Es nes egeret?
00:12:02 Je to, no pro začátek...
00:12:05 Es nes netereg erek net.
00:12:07 Es nes egeret...
00:12:11 Ne!
00:12:13 Es nes...
00:12:15 -Es nes...
-Temnější. To é temnější.
00:12:18 -Protemněnte to é.
-Ano. Es nes...
00:12:30 Vy to moc hrkáte ze sebe. Mazlete se s tou maďarštinou,
00:12:34 vždyť to je tak krásné.
00:12:36 Es nes...
00:12:37 Ale ne.
00:12:38 Es nes...
00:12:40 Počkejte, vy tam používáte to české rozeřvané e.
00:12:45 Jako co chceté, co děláté.
00:12:48 Es nes...
00:12:51 Jak totiž užijete to české é,
00:12:54 to nabývá úplně jiného významu ta věta.
00:12:57 To je v maďarštině dokonce přisprostlé.
00:13:02 To ani jako nemíním překládat, jak je to přisprostlé.
00:13:05 To je tak přispr...
00:13:07 No, já bych šel od toho.
00:13:11 -Jinou.
-Dobře. Já jsem si říkal Cestáře.
00:13:15 -Na silnici do Prášil...
-Neznám.
00:13:20 A co takhle Na tu svatú Katerinú.
00:13:22 Na tu svatú...
00:13:24 Počkejte, to je to Na tu svatú...
00:13:28 Tu taky neznám.
00:13:31 -A co Šestnáct tun?
-Šestnáct tun?
00:13:36 To je příliš těžké.
00:13:39 A co takhle Padla facka na sále? Padla facka...
00:13:43 Pro maďarštinu příliš emotivní.
00:13:47 Sakra, člověče, neznáte něco, co znám já?
00:13:50 Jo, moment, já mám nápad. Teď jsem si vzpomněl.
00:13:53 A co Matyldu. Matylda...
00:13:56 Počkejte, to je nápad!
00:13:59 Ale já zas neznám tu verzi, ale znám ten refrén.
00:14:03 Můžeme se držet toho názvu, ale musím upozornit,
00:14:06 běžný Maďar nezná jméno Matylda.
00:14:10 Ale kdybychom se vžili do pozice Maďarů,
00:14:14 kteří chtějí slyšet jméno Matylda, znělo by nám to asi jako Mátyldej.
00:14:24 Mátyldej.
00:14:28 -Zkuste to.
-Ano, ano.
00:14:29 Mátyldej.
00:14:34 Ne.
00:14:37 Jen to protemněte, nebojte se zase. Matyldej.
00:14:43 Tam to má takovej, to je graficky takhle,
00:14:46 to je taková křivka... Mátyldej!
00:14:51 A tam je ten ocásek.
00:14:54 Ten bych tam chtěl slyšet.
00:14:58 Nesmějte se.
00:15:01 Mátyldej.
00:15:03 Ne "tyl", ale "tuyl".
00:15:07 Mátyldej.
00:15:09 Ne, počkejte, já vám ještě prozradím takovou pomůcku,
00:15:12 kterou jsem si cvičil jako malý chlapec, když jsem před zrcadlem
00:15:15 si takhle pomáhal.
-Ano, ano.
00:15:18 Já vám to napřed ukážu sám.
00:15:21 Mátyldej. Jo?
00:15:24 Ty mluvidla přizpůsobit takhle. Mátyldej.
00:15:27 Mátyldej!
00:15:43 Vy pouštíte.
00:15:48 Mátyldej!
00:15:53 Tak jsem vám to ukázal a teď si držte hubu sám.
00:16:07 Špulte, špulte!
00:16:09 Ty ústa si dejte jako do korýtka.
00:16:12 Počkejte, měli bychom to naučit obecenstvo.
00:16:15 -Právě.
-Já bych rád kdyby si to zkusili,
00:16:19 abych ten úkol splnil.
00:16:20 Prosím vás, pomozte mu, za chvilku to máme z krku.
00:16:24 Jak se nepřehoupneme přes ten název, tak dneska nejdeme domů.
00:16:28 Já jsem ochoten zůstat tady hodinu po představení.
00:16:33 Můžeme pilovat, ale teď, kdo chce, hungaristé nemusí, že?
00:16:39 Pojďte si to zkusit. Já řeknu tři, čtyři.
00:16:42 -Ano, ano.
-Tři, čtyři.
00:16:45 Mátyldej.
00:16:52 -Ten ocásek!
-Ještě jedou.
00:16:55 -Balkony.
-Ještě jedou, jedem.
00:16:59 Mátyldej.
00:17:05 -No, takže to můžeme zkusit.
-Teď už to teda šlo, že jo?
00:17:08 S tou verzí. A potom až to skončí, víc zahřměte,
00:17:14 ono se tam ztratí ty chyby.
00:17:17 Já hraju a zpívám a vy budete překládat, ano?
00:17:21 Jako pro formu přeložím tu verzi, jo?
00:17:23 Tak já jedu. Bylo léto, byly prázdniny
00:17:27 "PŘEKLÁDÁ DO MAĎARŠTINY"
00:17:34 A v trávě zrály maliny,
00:17:40 vyrostly ve sladký a zdravý voňavý, jak jsem si všim.
00:17:48 Hrajte to pomaleji.
00:17:57 To se tam do toho nevejde.
00:17:59 -Tak já jedu pomaleji, jo?
-Vám se říká, zrály maliny.
00:18:07 Tak jedeme pomaleji, jo?
00:18:09 My černoši to cítíme jinak.
00:18:22 Jedeme pomaleji.
00:18:26 "PŘEKLÁDÁ DO MAĎARŠTINY"
00:18:29 Já si to nadháním.
00:18:33 Bylo léto. byly...
00:18:41 Tak zpívejte!
00:18:46 Já nemůžu.
00:18:49 Já můžu.
00:18:52 -Bylo léto, byly...
-Já už nevím, co mám říkat.
00:18:59 Já to zastavím. Teď si to nadežeňte vy.
00:19:03 -Já dám druhou sloku.
-Já se u těch dalších ukázním.
00:19:08 Na šumavský louce pod Kvildou,
00:19:15 trhali jsme tenkrát s Matyldou,
00:19:21 vyrostly ve sladký a zdravý, voňavý, jak jsem si všiml.
00:19:39 A teď všichni!
00:19:43 Mátyldej,
00:19:50 Mátyldej,
00:19:56 Mátyldej,
00:20:01 la, la, la, la, la, la.
00:20:10 Mezi nejúspěšnější výstupy Miloslava Šimka a Jiřího Krampola
00:20:14 jistě patří rozhovor moderátora s japonským železničářem
00:20:18 panem Kawasakim. A bylo to v pořadu Zajíc v pytli.
00:20:22 Jak vzpomínáte na léta strávená u nás, pane Kawasaky?
00:20:28 Kawasaki! Já su Kawasaki s kratkym měkkym.
00:20:37 Systém vašich železnic mi učaroval,
00:20:42 ale během studia jsem ho nepochopil.
00:20:46 Proto jsem zůstal u vas na praxi.
00:20:50 Vyfasoval jsem červenu čepici, píšťalku
00:20:54 a osem roků jsem robil mašinfíru na trati Frydek-Mistek,
00:21:00 Moravská Třebová a pokud bylo dost uhla, i dále.
00:21:08 Pane Kawasaki, vy jste si prý u nás dokonce našel nevěstu.
00:21:12 Ano, v Karviné 1.
00:21:15 A kde jste se s paní seznámil?
00:21:17 Moja Marcela robila na nadraží v bufetovém stánku,
00:21:21 který stál šikmo v rohu, takže jsem ju měl neustále na očích.
00:21:27 Potem jsem ju pozval do ubytovni,
00:21:31 že jí ukážu sbírku kalkulaček.
00:21:35 A na svatého Joka Muši byly zasnuby.
00:21:39 A svatba byla v Československu, nebo u vás v Japonsku?
00:21:43 Na potvoru u nás v Japonsku.
00:21:46 -Byly nějaké problémy?
-Ano, problémy byly,
00:21:49 bo Marcela má osum sester a pět nevlastních bratrů.
00:21:53 Každé z děcek má jiného tatu. Všici jsme se nevešli do letadla.
00:22:01 Marcela plakala, bo se do specialu nevešla maringotka a lochneska.
00:22:08 A nyní žijete v Tokiu?
00:22:10 Ne, nežijeme v Tokiu, žijeme pod Fudžijamu.
00:22:14 Bo moja tchyňa Jaruna jest velmi spokojena,
00:22:19 bo ji Fudžijama připominá vysoké pece v Karviné 1.
00:22:24 -Děti máte?
-Ano, dva malé Japonce -
00:22:29 Jaruša a Laďu. -A chlapci jsou po vás, nebo po manželce?
00:22:34 Napůl. Jedno oko šikmé, druhé po Marcele.
00:22:43 -A kde pracujete?
-Cela naša familia robime
00:22:46 na vlakové supravě Hikari, na trati Šikanzen, Osaka, Tokio.
00:22:53 Já robim jako mašinfira a moja Marcela s chlapcami
00:22:57 ovladli bufetový vagon.
00:23:00 Postupně vytlačili japonsku narodní kuchyň
00:23:05 a prodavaju kratké ostravské klobasy za dlouhé peníze.
00:23:13 V sučasné době zavedli novinku,
- cikanské kuře na pražcích.
00:23:19 -Takže si nežijete špatně.
-To v žádném případku.
00:23:23 A standard naši familie se zvyšil tím,
00:23:27 bo Marcela vymyslela vybírat v podmořském tunelu
00:23:31 mezi ostrovy Honšu a Kjušu podmořsku přiražku.
00:23:36 Takže Japoncam se rozšířily panenky do českých parametrů.
00:23:50 Čemu se věnujete po práci? Myslím vy a vaše rodina.
00:23:53 Tak synci Jaruš a Laďa su tak vyžratí,
00:23:58 že se věnují národnímu sportu sumo.
00:24:02 Marcela se přihlásila do kursu na gejšu
00:24:06 a má ohromne vysledky.
00:24:09 Japonsky učitel říká, že už to někdy v životě musela robit.
00:24:16 Tchyňa Jaruna, která do všeho klape zobakem,
00:24:21 tak tu jsme přihlásili do leteckého kružku kamikadze.
00:24:27 Já osobně vedu jazykovy kutek češtiny v Tokiu.
00:24:31 Robota mě velmi baví, bo su tam sam a mám klid.
00:24:39 Pana Kawasaki, japonské železnice se vyznačují naprostou přesností,
00:24:44 je tomu tak?
-Bylo temu tak!
00:24:48 To, že jsem studoval v Československu,
00:24:53 se prostě nedá zapomenuť.
00:24:57 Naša familia urobila v japonské dopravě určitú revoluci.
00:25:03 Když jsem poprvé přijel o tři hodiny později,
00:25:08 bo Marcele zvhly pražce a kuřata se nemohly dogrilovať,
00:25:14 šef vlakového dispečinku pan Yoko Suzuki
00:25:18 mně vynadal do bezvědomí.
00:25:22 Když jsem ho probral k životu, řekl jsem mu:
00:25:26 Kurňa, pane Suzuki, však jsme lidé, nejsme stroje.
00:25:32 Často s Marcelu vzpomínáme na zlaty Frydek-Mistek,
00:25:37 kde hodina sem a hodina tam, a nic se neděje.
00:25:42 Pane Kawasaki, jaký je zásadní rozdíl
00:25:45 mezi železniční dopravou v Japonsku a u nás?
00:25:49 Tak když v Japonsku se vlak opozdí o minutu
00:25:54 všici jsou nervozní a železnice vrací cestujícím jizdne.
00:26:01 U vas se klidně stane, že vlak nepřijede vůbec,
00:26:06 železnice nevrati nic, ale lide se vrati domu.
00:26:21 Prostě žadne nervy. Kurňa, zitra je taky den.
00:26:31 Závěrem bych se vás chtěl zeptat, pane Kawasaki,
00:26:35 proč myslíte, že se světové sympozium
00:26:38 "Vlaková souprava pro třetí tisíciletí"
00:26:41 koná právě v Československu.
00:26:43 Bo svět se od vas musí mnoho učit.
00:26:48 Přesnost v dopravě je nuda. Japonska přesnost ničí ducha.
00:26:55 Vaš systém dopravy je ve sve improvizaci dokonaly.
00:27:00 Nuti cestujici myslet.
00:27:04 Každy je nucen přemyšlet. Jak se kam dostanu,
00:27:11 kde přespim,
00:27:15 kde seženu co k jidlu, k piti,
00:27:19 jestli nezmrznu na WC,
00:27:23 jestli na mě v kupe nečiha blecha,
00:27:31 kdo mi co kde ukradne,
00:27:35 kdo mě v tunelu přivede do jineho stavu,
00:27:41 ale hlavně jestli nezustanu sam v polích v odpojenem vagonu.
00:27:49 Vážení přátelé, pan Kawasaki by se vám chtěl ještě pochlubit,
00:27:53 jak připravuje pro svoji ženu Marcelu palivo,
00:27:57 tedy pražce na grilování kuřat. Prosím, pane Kawasaki.
00:28:01 Já myslím, že je všechno připraveno. Můžete, mládenci!
00:28:14 Ó ša ja da!
00:28:22 No to je skvělé! Já vám děkuju, pane Kawasaki.
00:28:26 Karle, ty jsi byl prý teď nedávno v Japonsku.
00:28:29 -Ano.
-A prej jsi hrál dokonce v UKDJŽ.
00:28:34 No počkej. UKDJŽ? Tu zkratku jsem nikdy neslyšel.
00:28:39 Opravdu? To je ústřední kulturní dům japonských železničářů.
00:28:45 Poslyš, Ivane, ale to ÚKDJŽ, to sis na nás vymyslel.
00:28:49 Tobě to furt vrtá hlavou, viď? Ale opravdu taková zkratka je.
00:28:52 Nic si z toho nedělej, že to nevíš. Těch zkratek je tak moc,
00:28:57 viz naše písnička Zkratky.
00:29:08 Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR
00:29:12 SNB mé DKW si stoplo na TK.
00:29:16 Mé DKW SPZ ABT 25-50
00:29:21 musí teďka na GO do ČSAO.
00:29:25 OHC či OHV, či co má to DKW,
00:29:29 potřebuje z NDR nová šoupátka.
00:29:33 Jsem RNDr. CSc. z ČVUT v Praze 5,
00:29:37 v ČSAO v Praze 3 já mám tlačenku.
00:29:41 Tohle IA VHJ dělá pro mě DKW,
00:29:45 BMW a NSU, KDF i MG.
00:29:49 Za dvě LP KTO, DKW mám na GO,
00:29:53 když dostanu na ČVUT syna Kelblové.
00:29:57 Kelblová z OPBH mistrovi ČSAO
00:30:02 dá do bytu PVC a teplou H20.
00:30:06 Vystavené na LVT PVC však přiveze
00:30:10 skladníkovi DKP šofér V3S.
00:30:14 Všechno dopadne OK za lístky na FOK,
00:30:18 šofér ČSAD má o Schumanna zájem
00:30:22 Mistr od ČSAO, známou má na PKO,
00:30:26 její bratr v OÚNZ dělá sestřičku.
00:30:30 V OÚNZ na WC mistr chytil TBC,
00:30:34 musí na RTG, EKG a EEG.
00:30:38 Spojení ČSAO - ČVUT - OPBH - ČSAD - FOK přerušilo se.
00:30:47 RNDr. CSc z ČVUT dá DKW SPZ ABT 25-50 do šrotu.
00:30:55 Z ČSSR do MLR z ČVUT RNDr. musí chudák s ČSAD nebo s ČSD.
00:31:11 Ivan Mládek většinou vystupuje se svým Banjo Bandem
00:31:14 nebo se svým hereckým souborem. Ovšem teď vás přesvědčím o tom,
00:31:18 že Ivan Mládek dokáže lidi pobavit, i když je sám.
00:31:22 Já jsem byl původně pozván do Slaného s hudebním číslem,
00:31:28 ale bohužel kapela, která mě doprovází, nemá čas.
00:31:32 Už nemají chlapci čas se mnou jezdit po zájezdech,
00:31:36 protože podnikají, mají peep show.
00:31:41 Já jsem do toho jedinej nešel, protože mám už starší manželku.
00:31:45 Vážení přátelé,
00:31:48 je to škoda, že kapela už se mnou nejezdí.
00:31:54 Vám je to jistě taky líto. Tak já jsem alespoň přinesl ukázat
00:31:57 jejich fotografii.
00:32:00 Pardon, já jsem měl jen diapozitiv.
00:32:03 Já myslím, že by bylo slušný, když se mnou chlapci pořád hrajou,
00:32:07 že bych vám je představil. Tak tohle je ten modrookej,
00:32:11 to je náš kytarista Petr Kaňkovský.
00:32:16 Říkáme mu ve skupině Kaňour.
00:32:19 Petr Kaňkovský. Co bych vám o něm řekl zajímavého?
00:32:21 Snad to, že než přišel před 15 lety do naší skupiny, tak byl námořník.
00:32:24 Jezdil pět let na naši lodi Republika.
00:32:27 Má to v krvi. Už jeho dědeček byl námořník.
00:32:30 Ten zas jezdil na lodi První republika.
00:32:33 Jinak Petr Kaňkovský nám vypráví příhody
00:32:37 ze svých toulek po světě. Byl skoro všude. Byl v Americe v USA,
00:32:41 byl v Asii v ČLR, v Čínské lidové republice,
00:32:45 byl i v Africe, v LSR.
00:32:50 LSR, to je Lidožroutská socialistická republika.
00:32:54 Tohle je náš bubeník Tomáš Procházka.
00:32:58 Říkáme mu Pašek.
00:33:00 Tomáš Procházka je vynikající sportovec, gymnasta.
00:33:04 Ještě dneska skáče velice pěkně přes kozu, přes koně
00:33:07 i přes další sportovní dobytek.
00:33:12 Tady ten nahoře je náš klavírista Zdeněk Kalhous.
00:33:17 Zdeněk Kalhous je zajímavý tím, že jediný z naší skupiny je plešatý.
00:33:28 My si z něj přesto neděláme legraci,
00:33:35 že je mrzák.
00:33:41 Chováme se k němu jako k sobě rovnému.
00:33:46 Je to dokonce můj oblíbenec.
00:33:49 Zdeněk Kalhous říká, že není plešatý, ale že chodí nahoře bez.
00:33:55 Tenhle je náš,
00:33:58 ten s tou malou pihou na zadku,
00:34:03 to je náš trumpetista Vítězslav Marek.
00:34:08 Říkáme mu Tlustý cigáro.
00:34:11 Prosím vás, abyste si nemysleli, že jenom já dávám členům
00:34:14 naší skupiny přezdívky. Já mám ve skupině také přezdívku.
00:34:17 Mě chlapci ze skupiny můžou klidně oslovovat taky přezdívkou
00:34:20 a vůbec mi to nevadí. Já mám ve skupině přezdívku Charakterní Ivan.
00:34:24 No a tohle, ten poslední, to je tubista Václav Dědina.
00:34:31 Václav Dědina je bývalý voják z povolání,
00:34:34 ale byl asi špatný voják, protože má doma revolver,
00:34:38 který dostal na památku od svého velitele.
00:34:40 Na tom revolveru má vyryto Za zbabělost.
00:34:44 Václav Dědina, když byl na vojně,
00:34:46 tak tam chodil s jednou hezkou praporčicí.
00:34:49 To bylo taky pěkný číslo. Byla to průzkumnice
00:34:52 a ta zas byla degradovaná pro styk s nepřítelem.
00:34:57 Já ještě než odejdu,
00:35:00 tak bych vám řekl jednu příhodu, kterou nám vyprávěl Václav Dědina.
00:35:04 Je to příhoda, která se mu stala když byl první den na vojně.
00:35:06 Když byl první den na vojně, tak přišel do armádní kantýny.
00:35:10 U okénka, co se vydává jídlo, stála dlouhá fronta vojáků
00:35:14 a poslední v té frontě stál nějaký voják maďarské národnosti
00:35:18 a chrlil ze sebe dlouhou řadu nějakých nesrozumitelných
00:35:21 maďarských slov nebo nadávek, kterým Václav Dědina nerozuměl,
00:35:24 až z posledních dvou maďarských slov rozuměl, co se stalo.
00:35:27 Ta jeho poslední slova byla "kurva rizoto".
00:35:31 Vážení přátelé, to bylo všechno, co jsem vám dneska chtěl říct.
00:35:35 A koukám, pět minut je v... Uteklo pět minut,
00:35:40 takže na shledanou zase někdy.
00:35:44 Když jinak nedáte, když mě nechcete pustit, vážení přátelé,
00:35:51 tak teda dobře. Já jsem sice na dnešek už nic dalšího nenadřel,
00:35:54 tak já vám na rozloučenou řeknu,
00:35:57 taky abych splnil ten slib s tím přídavkem,
00:36:00 na rozloučenou ještě jednu anekdotu, kterou jsem slyšel,
00:36:03 než jsem odjel sem, od kamaráda Jana Kanyzy.
00:36:07 Je to taková anekdota ze starší doby, ale myslím si,
00:36:10 že i dneska aktuální.
00:36:12 V roce 1948 už po Vítězném únoru, přijde babička na národní výbor
00:36:17 a pozdraví Heil Hitler!
00:36:19 A předseda národního výboru, zasloužilý straník řekne:
00:36:22 Babičko, poslyš, nespletla sis náhodou dobu?
00:36:25 A ona říká: Dobu možná, vás určitě ne.
00:36:36 Na své hosty v manéži Bolek Polívka většinou přichystá
00:36:39 nějaké zvláštní překvapení. Karel Šíp jistě nečekal,
00:36:44 že právě v Manéži se z něho stane účastník slavného cyklistického
00:36:48 závodu Tour de France. Než se nadál, už byl na startu.
00:36:51 Připravit, pozor, teď!
00:37:15 ZVONÍ MOBIL
00:37:21 Haló? Ó, Charles Šíp.
00:37:26 MLUVÍ FRANCOUZSKY
00:37:42 Volá tě, člověče, ta Francouzka.
00:37:52 Už jedu.
00:38:01 Já neumím francouzsky. Jak se řekne francouzsky čekej?
00:38:03 -"A ta moa."
-Atom?
00:38:10 -Cože?
-Řekni "ž arive".
00:38:13 Co to je? "Ž arive."
00:38:17 -Co to ale je?
-No, to je jedno.
00:38:21 Co? Ne, Sylvu tady nevidím.
00:38:26 Jo, Sylvu Plé. Já nerozumím. Já neumím francouzsky.
00:38:28 Dej mi s tím pokoj.
00:38:34 Na prvním místě Karel Šíp...
00:38:37 A také Maďar Ferneti.
00:38:41 A najednou hromadný pád!
00:38:43 Hoši, udělejte hromadný pád.
00:38:45 Pomalu.
00:39:01 Taky se občerstvujou, rozumíš?
00:39:14 Diváci.
00:39:17 To nevydržím.
00:39:19 Ještě uděláme diváky, ať Karel má virtuální pocit,
00:39:22 že ho mají lidi rádi. Šíp, Šíp, Šíp, salut!
00:39:35 Ještě jednou to uděláme.
00:39:39 Vemte si taky vlasy, kluci!
00:39:41 Vlasy. Ne svoje, jemu jako.
00:39:44 Ucho! Pozor na uši. Oni tě úplně žerou.
00:39:48 Ale to jsou ti samí. To je, jako když jedu zpátky.
00:39:53 Napřed zatáčky. Dáme mu zatáčky. Ukaž mu zatáčky.
00:39:56 -Jak zatáčky?
-Virtuálně si zkusit ty zatáčky.
00:40:00 A doleva!
00:40:04 A teď doprava.
00:40:09 Šéfe, esíčko.
00:40:13 -Ne, dobrý, dobrý.
-Esíčko, jo?
00:40:20 Do kopce taky musí.
00:40:31 Dobrý. A z kopce. Z kopce ať jede!
00:40:36 Z kopce nemusíš šlapat, nemusíš z kopce. Tak!
00:40:43 -Co to je?
-No vítr, vítr.
00:40:47 Já myslel, že už mám křeče.
00:40:51 Tak dobrý, dobrý. A teď občerstvení, hoši.
00:40:56 Rovinka zase, už je to rovinka?
00:41:04 Počkej.
00:41:13 Nemáš tam vodu, nemáš.
00:41:16 Vodu. Za mnou!
00:41:21 Kelímek! Já si s ním přiťuknu.
00:41:27 Otvírák.
00:41:52 Přiťuknout snad!
00:42:04 Teď si, Karle, představ, ty stoupáš
00:42:08 a vedle tebe tě normálně předběhne baba pyrenejská,
00:42:11 když jde z nákupu.
00:42:16 A zmizí v údolí.
00:42:20 Zmizela v údolí, co uděláš?
00:42:23 Co udělám? No tak dojedu jí, objedu jí a jedu dál.
00:42:28 No jo, ale ona je potvora rychlá.
00:42:33 Počkej, jak to že jde bába při závodě?
00:42:36 No co "jak to", já tady bydlím.
00:42:40 Jak to že jde bába? Jsi říkal Tour de France a najednou Tour de bába.
00:42:45 Co vy tady děláte? Já tady bydlím 25 roků a vás jsem ještě neviděla.
00:42:50 Paní, to tady nemůžete chodit s nákupama, když se jede závod.
00:42:53 -A proč? -To jste si měla nakoupit dřív. Tady se jede Tour de France.
00:42:56 Tady se pletete závodníkům přes cestu. Já jsem v čele.
00:43:01 -Historický český závodník.
-Ty jsi Čech? Odkud jsi?
00:43:06 Jsem český reprezentant z Prahy.
00:43:08 Z Prahy? Ježišmarjá, já su Moravačka.
00:43:12 My tady bydlíme 25 roků, panáčku.
00:43:17 My jsme utekli přes Šumavu.
00:43:20 Můj tata, můj manžel založil ten závod. On se jmenuje Franz.
00:43:30 Jak se tam máte? Máte tam u vás vůbec bagety, u vás v Praze?
00:43:33 No tak bagety.
00:43:35 -Nechceš bagetu?
-Nechci bagetu.
00:43:38 Bagetou po tlamě nechceš, Pražáku pitomé!
00:43:51 No nic.
00:43:54 Já už musím letět. Franz čeká. Ahoj!
00:44:01 V těch Pyrenejích to mají ti profesionálové hrozný.
00:44:05 Strašný vítr!
00:44:08 Počasí hrozný.
00:44:10 Teď je to osvěživý, co? Počkej až přijde déšť.
00:44:16 Déšť je sviňa.
00:44:23 -To je déšt tohle?
-No jistě.
00:44:26 Takovej déšť jsem v životě neviděl.
00:44:30 To ti, kamaráde, jde všude, říkají profíci.
00:44:40 Mají to těžký, kamaráde. Profíkům nezáviď nikdy.
00:44:44 Počkej, až přijde sníh, kamaráde.
00:44:47 Buď prší, nebo sníh, ale všechno najednou nemůže bejt.
00:44:49 To v Pyrenejích bývá. Přejedeš kopec a máš sníh.
00:44:54 -To není možný.
-No jistě.
00:45:05 Já jsem teda smolař.
00:45:08 Prvně jedu Tour de France a chytnu takový počasí.
00:45:17 Kamaráde, jenom aby nepřišly kroupy, co?
00:45:21 -Že?
-Ale kroupy...
00:45:23 Už je to tady.
00:45:26 -A jeje.
-To není opravdu možný.
00:45:29 To ti nezávidím, kamaráde.
00:45:33 Už bych chtěl nějakej cíl.
00:45:37 Bahno, víš. Oni jsou potom hrozně zřízení.
00:45:45 Bahno je hrozný. To je sajrajt, člověče.
00:45:52 To je hrozný sajrajt, co?
00:45:57 Ti profíci.
00:45:59 Je to opravdu bahno?
00:46:05 Ti profíci úplně říkají, když třeba vyjede na ten vrchol,
00:46:09 to je jako by nějaká uklízečka z intru,
00:46:14 takový vítr, takové poryvy jako kdyby je uklízečka z intru
00:46:17 mlátila mokrou hadrou po tlamě, rozumíš?
00:46:21 To říkají. To by sis měl virtuálně vyzkoušet.
00:46:31 To je strašný, kamaráde.
00:46:33 To je úplně strašný.
00:46:36 To úplně lepí. Takhle to popisujou.
00:46:40 Strašný. Ale blíží se cíl. Vážení přátelé, blíží se cíl.
00:46:44 Ano, na čele závodu je český reprezentant Karel Šíp.
00:46:49 Karel Šíp na čele, vedle Maďar Ferneti.
00:46:53 Karel Šíp se ho zbavuje.
00:46:56 Počkej! Počkej! Vítězí! Zvedá ruce!
00:47:01 Karel Šíp vítězí! Karel, Karel, Karel!
00:47:10 A jdeme na bonus. Máme pro vás dnes už klasickou historku
00:47:15 o Jiřím Kodetovi, tentokrát v podání Miroslava Donutila.
00:47:19 V 60.letech, když byl Jiří Kodet v angažmá v Činoherním klubu,
00:47:23 tak oni jeli na zájezd do Anglie. Jirka si s sebou vezl 55 liber,
00:47:29 což jak sám říkal, byly tehdy tři měsíční platy a jeden oblek.
00:47:38 Přijel jsem do Anglie a řekl jsem si:
00:47:40 Nenavštiv v Anglii Hilton a je to, jako kdybys tady nebyl.
00:47:47 Ostatní kolegové pochopitelně škudlili, ale já jsem tam šel.
00:47:52 Sedl jsem si ke stolku, lusknul jsem na číšníka,
00:47:56 ten pohůnek to okamžitě pochopil, přišel ke mně, já jsem mu naznačil,
00:48:02 že chci jídelní lístek, on měl jasno, byl z Hiltonu,
00:48:06 dal mně jídelní lístek. Já neznaje jediného slova
00:48:10 v anglickém jazyce, zabodl jsem prst do jednoho z pojmů.
00:48:16 Pikolík odešel. Uchopil jsem Timesy
00:48:19 a předstíral jsem četbu.
00:48:23 Asi po tři čtvrtě hodině čekání se otevřely dveře
00:48:27 a do místnosti vjel na vozíčku čtrnáctiposchoďový svatební dort.
00:48:45 Pochopil jsem, že to patrně bude ta moje objednávka.
00:48:50 Všichni kolem tleskali a hledali nevěstu.
00:48:54 Já jsem tam byl zcela logicky sám.
00:48:58 Přivezli mi dort ke stolu, šoupli mi ho na desku,
00:49:02 já jsem uchopil moučníkový příbor se špachtličkou,
00:49:07 naštěstí doma jíme na stříbře, takže se v tom vyznám,
00:49:13 sňal jsem ze 14.poschodí toho dortu jahůdku, kterou byl dort ozdoben,
00:49:19 odložil jsem ji na talířek a decentně jsem ji snědl.
00:49:24 Potom jsem tomu blbečkovi naznačil, že ten zbytek si může odvézt.
00:49:41 Když se opět vrátil, tak jsem mu ukázal,
00:49:44 že zaplatím, a on to kupodivu opět pochopil.
00:49:49 Přinesl mi účet a tam stálo 50 liber rovných.
00:49:56 Já jsem sáhnul do kapsy, dal jsem mu svých 55
00:50:03 a odešel jsem středem
00:50:05 směrem na Československou socialistickou republiku.
00:50:24 Končí pátý díl Hitparády televizní zábavy.
00:50:27 A jestlipak víte, co nás ještě čeká?
00:50:29 Správně. Závěrečná rekapitulace.
00:50:32 Koncert pro tubu a harfu
00:50:35 Matyldej
00:50:38 Rozhovor s japonským železničářem
00:50:42 Pět minut s Ivanem Mládkem
00:50:45 Tour de France
00:50:48 Svatební dort
00:51:24 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize, 2006
Když se řekne hitparáda, každý si nejspíš představí přehlídku písniček, které si získaly největší oblibu u svých posluchačů. Hitparáda televizní zábavy se naopak zaměřuje převážně na mluvené slovo a předkládá divákovi nejúspěšnější scénky, skeče, dialogy, monology a další komické výstupy, ze kterých už se staly hity. Během necelé hodiny budeme svědky zábavných výstupů, jako jsou: hudební vystoupení M. Rottrové a P. Nárožného v ringu, kdy hrají střídavě na harfu a trombón, který je však plný dešťové vody. V pořadu „Možná přijde i kouzelník“ vytvořili Jiří Wimmer a Karel Černoch legendární dvojici pedagoga a žáka. Aby Černoch naučil obecenstvo zpívat maďarsky, potřeboval také učitele tohoto ugrofinského jazyka. Že se přitom pořádně zapotí a utrží nejeden štulec, o tom vůbec nepochybujte. Mezi nejúspěšnější výstupy Miloslava Šimka a Jiřího Krampola jistě patří rozhovor moderátora s japonským železničářem, panem Kawasakim, na který si možná vzpomínáte z pořadu „Zajíc v pytli“.