Martin Dejdar uvádí přehlídku nejúspěšnějších vystoupení opravdových mistrů zábavy. Bavit vás budou: M. Donutil, J. Bohdalová, V. Dvořák, B. Polívka, I. Mládek, J. Dvořák, L. Sobota, Z. Izer a další. ### Režie F. Polák
00:00:20 Dobrý večer, vážení diváci.
00:00:22 Jste-li naladěni na náš program, jste naladěni správně,
00:00:25 protože v příštích padesáti minutách se budete skvěle bavit.
00:00:28 Jestli se budete pouze usmívat, smát nebo přímo řvát smíchy,
00:00:32 to už je jenom na vás. Začíná hitparáda televizní zábavy.
00:00:38 Písničkových a hudebních hitparád je celá řada,
00:00:41 ale hitparáda mluveného slova, to tady ještě nebylo.
00:00:45 Čeká vás přehlídka těch nejlepších skečů,
00:00:48 scének, monologů, dialogů, parodií,
00:00:51 zkrátka hitů televizní zábavy. Tak jdeme na to!
00:00:56 A začínáme slavnostně. Začneme předáváním prestižních cen.
00:01:02 Na přelomu 20. a 21.století
00:01:04 jsem jednu takovou cenu dokonce sám předával.
00:01:09 Luďku, jsem velmi rád, že ti mohu předat cenu
00:01:13 Zlatého Otakara za tvé skvělé televizní herectví.
00:01:17 A jak už bývá dobrým zvykem, máš-li něco na srdci,
00:01:21 chtěl bys někomu poděkovat nebo něco říct, máš samozřejmě možnost.
00:01:23 Prosím tě, stručně. Luděk Sobota!
00:01:33 Vážení přátelé,
00:01:35 dovolte mi, abych při příležitosti odevzdání,
00:01:40 respektive převzetí,
00:01:43 tedy lépe řečeno vašeho odevzdání s mého převzetí vaší ceny,
00:01:49 tedy ceny, která byla vaše, ale teď už je moje.
00:01:55 Přátelé, jsem dojat a jsem pohnut.
00:02:00 Nemohu ani zakrýt své ohanbí.
00:02:03 Tedy své pohnutí.
00:02:07 Nemohu se pohnout.
00:02:10 Nenalézám slov. Přátelé, hledám slova.
00:02:15 Nemůžu je najít. Přátelé, dovolte mi,
00:02:19 abych při této příležitosti poděkoval všem těm,
00:02:23 kteří mně umožnili cenu získat.
00:02:27 Byli to v první řadě diváci v první řadě.
00:02:32 Ale též diváci ve druhé řadě.
00:02:35 Diváci ve třetí řadě.
00:02:39 Diváci v páté řadě.
00:02:41 Diváci v šesté řadě.
00:02:46 Přátelé,
00:02:49 nemohu zapomenout na diváky ve čtvrté řadě.
00:03:04 V neposlední řadě
00:03:08 děkuju divákům v poslední řadě.
00:03:13 Přátelé. děkuju zaměstnancům České televize,
00:03:18 že postavili kulisy, že mě oblékali,
00:03:23 že mě namazali
00:03:25 a že mě volali častokrát marně na scénu.
00:03:30 Děkuji také svým kolegům hercům,
00:03:35 kteří se mnou spolupracovali, a tím mně dali možnost vyniknout.
00:03:53 Děkuju herečkám, že mně daly...
00:03:59 tutéž možnost.
00:04:02 Děkuju režisérům, že mně tutéž možnost nedali.
00:04:07 Děkuji...
00:04:15 Děkuji dramaturgům, že mně vyškrtali
00:04:19 můj často málo vtipný text
00:04:22 a nahradili ho daleko jiným, daleko... jiným textem.
00:04:36 Také děkuji všem osvětlovačům, kteří mě osvítili.
00:04:45 Ale také dělníkům v elektrárnách,
00:04:49 kteří sem k nám do nás pustili elektřinu.
00:04:55 Také děkuji všem, kteří spravují silnice
00:05:03 a opravují auta. Bez těch všech bych se sem nedostal
00:05:09 a bez nich bez všech bych si svoje herectví, upřímně řečeno,
00:05:15 mohl strčit... Někam strčit.
00:05:22 Přátelé, děkuji své manželce,
00:05:25 která mně vždy uklidila a uklidnila,
00:05:29 která mě vždycky, když jsem přinesl honorář
00:05:36 z České televize, tak mně vyluxovala.
00:05:40 A která mně velmi často pere.
00:05:45 Děkuji.
00:05:47 Také nesmím zapomenout na své rodiče.
00:05:53 Přátelé, děkuji matce, že mě porodila.
00:05:57 Děkuji otci, že se s ní seznámil
00:06:03 a že s ní měl dítě.
00:06:06 A to takové dítě, jako jsem já.
00:06:17 A umožnili mi, abych vyrostl v takového velkého...
00:06:25 Abych vyrostl v takového velké hov...
00:06:31 Abych vyrostl v takového velkého herce,
00:06:38 který má takovou strašnou cenu.
00:06:57 Také děkuji rodičům jejich rodičů, ale též rodičům těch rodičů a...
00:07:07 Přátelé, děkuji praotci Čechovi. že sem moje praprarodiče přivedl.
00:07:15 Děkuji Slavníkovcům, že ustoupili Přemyslovcům.
00:07:22 Děkuji narkomanům,
00:07:25 totiž markomanům
00:07:29 a Keltům, že včas opustili naše území,
00:07:33 aby sem mohli přijít moji praprarodiče.
00:07:40 Také děkuji Asiatům,
00:07:43 že umožnili Slovanům, než oni našli svůj domov zde,
00:07:46 že jim umožnili jejich pobyt
00:07:49 na území dnešní Mongolské lidové republiky a okolí.
00:07:55 Děkuji opicím, že se z nich v pravěku mohli vyvinout
00:08:00 vyšší, narovnaní savci, to jest lidé.
00:08:04 A děkuji Darwinovi, že na to přišel,
00:08:07 poněvadž jinak už bych nevěděl, komu mám ještě poděkovat.
00:08:10 Děkuji vám.
00:08:20 Velmi uznávanou cenou, po které touží snad každý komik a šoumen,
00:08:23 je bezesporu Zlatý Fanouš.
00:08:25 Jedním z držitelů této ceny je také Ivan Mládek,
00:08:28 který ji převzal z rukou mého kolegy z divadla Jiřího Lábuse.
00:08:32 Ale my se teď podíváme, za co tuto cenu vlastně získal.
00:08:36 Ich bin Ivan Mládek.
00:08:40 Ich bin aus Familie "hogo fogo".
00:08:45 Mein "fotr" ist grosse tschechische Sportmann.
00:08:54 Er "hopsn" do dálky.
00:09:02 Er "hopsn" fünf Meter und zwanzig Kilometer. Nein!
00:09:08 Zentimeter, ja.
00:09:11 Ich bin "pako".
00:09:13 Mein... Jak se řekne strejda?
00:09:17 Jo. Mein ujo...
00:09:22 ist auch grosse tschechische Rekordmann.
00:09:26 Er schmecken dreißig Bier und nicht Toiletten.
00:09:36 Das ist "kumšt", ja.
00:09:39 Ich schmecken nur ein Bier und dreißig mal Toiletten.
00:09:47 Mein Bruder ist grosse tsechische "Wechselmann"
00:09:55 in eine kleine Banke.
00:09:59 Mein Schwester ist...
00:10:06 Mein Schwester arbeit in Hotel Alcron.
00:10:11 Ich bin Musikant und Komposist. Ich mache grosse "kupe" song.
00:10:18 Ich mache Jožin z bažin.
00:10:21 Jožin z bažin, das ist "Helmut von sajrajt".
00:10:27 Ich mache... Verstehen?
00:10:31 Ich mache...
00:10:41 Ich mache Já mám boty z umělé hmoty.
00:10:45 Das ist: Ich habe "Skrpalen aus Bakeliten".
00:10:50 Ich mache Song Dvacet párátek.
00:10:55 Das ist zwanzig Flachsenpeizer.
00:11:01 Gut. Ich mache Zobali vrabci, zobali, igelitové obaly.
00:11:07 Das ist "Klofn Vögel, klofn, igelitische Futral".
00:11:13 Jetzt ich singe für dich Song Linda.
00:11:27 Linda a Linda a Linda
00:11:30 nur immer Marmelade hat sie im Sinn.
00:11:34 Ja, diese Linda a Linda a Linda
00:11:38 was soll zur Marmelade nicht hat sie im Sinn.
00:11:50 -Děkuju.
-Blahopřeji.
00:11:56 Zlatého Fanouše uděluji za to,
00:11:58 jak hezky seznamujete německé posluchače s vaší písňovou tvorbou.
00:12:01 Kde jste se tak dobře naučil německy?
00:12:03 Já si myslím, že jsem se dobře německy naučil hlavně díky tomu,
00:12:06 že sleduju pravidelně
00:12:09 motoristický pořad Rozhlasu Německé demokratické republiky.
00:12:13 Je to obdoba našeho pořadu Pozor, zákruta.
00:12:17 Ten jejich pořad se jmenuje Achtung, die Kurve.
00:12:24 A myslím si, že hlavně díky tomuto pořadu
00:12:28 umím perfektně německy. Dál jsem se učil německy
00:12:31 pět let na Vysoké škole ekonomické pod...
00:12:35 Gestatten Sie bitte, Herr Mladek.
00:12:37 Ich möchte Sie im Namen unseres Fanklubs herzlich begrüßen.
00:12:41 Wir folfen alle Ihre Konzerte. Sie sind einfach fantastastisch.
00:12:52 -Romanisch?
-Nein.
00:12:56 -Madarisch?
-Nein.
00:12:58 -Tatarisch?
-Nein.
00:13:02 -Deutsch.
-Deutsch?
00:13:05 -Deutschland.
-Deutschland?
00:13:08 -Nemec...
-Yes!
00:13:12 Je to Nemka. Němka.
00:13:15 Du, du, du!
00:13:19 Wir bewundern Ihre Kenntnisse der deutschen Sprache.
00:13:22 Wortschatz und Akzent.
00:13:26 Ja.
00:13:29 Sklerotische...
00:13:31 Ja.
00:13:33 Und Ihre Lieder, das ist so was Schönes und Lustiges.
00:13:36 Ich kann nicht verstehen, wo Sie an Ihre Ideen kommen.
00:13:41 Tomu jsem nerozuměl.
00:13:47 Planen Sie weitere Konzerte bei uns?
00:13:50 Kommen Sie mal wieder kurz zu uns.
00:13:53 -Ja?
-Ja.
00:13:55 Nein.
00:13:57 Ja. Sie "kecn".
00:14:01 Bei uns gibt es so viele Leute, die Sie gerne magen.
00:14:05 Má hezký nohy.
00:14:08 Schöne "haksn".
00:14:18 Mit "chlupn".
00:14:21 Schön Dank für das Kompliment.
00:14:24 Ja, danke. Danke schön.
00:14:27 "Hačn und kukn."
00:14:45 Dříve než půjdem, jsme tady zas,
00:14:47 oslnit fluidem a potěšit vás.
00:14:49 A když to rozjedem, šantán je paf.
00:14:53 S jistotou střelců děsnej šprým
00:14:55 od neumělců se lišíme tím,
00:14:57 že když to rozjedem, šantán je paf.
00:15:01 Ctitelé nám dodnes píšou z Crazy Horse i z Boccacia.
00:15:06 V Monaku, jak známo, přišla kněžna Grace, udělala hačačá.
00:15:10 V kumštu kdo umí, je hvězda a star.
00:15:12 Umělců jsou tuny, však nás je jen pár.
00:15:15 A když to rozjedem, šantán je paf.
00:16:17 Tak to byl Jiří Korn a jeho sestra Tamara Kornová
00:16:19 ve slavném čísle z muzikálu Zpívání v dešti. Bravo!
00:16:23 A teď pojďme k režisérům. Kolují o nich různé historky,
00:16:27 je jich spousty druhů a typů a my herci je rádi parodujeme.
00:16:31 Tak se pojďte podívat na to, jaký typ si vyhlédl Josef Dvořák.
00:16:36 Víte, já vycházím z jedné věci, když režíruji.
00:16:39 Že to, co děláme, musí být upřímný.
00:16:42 Upřímný. Žádné předstírání, žádná faleš. Jako v životě.
00:16:46 -Souhlasíte se mnou, doufám.
-Ano, ano.
00:16:49 -Žádná faleš.
-Naprosto nezištné to musí být.
00:16:52 To víte, je to takové prokletí. To by nám divák neodpustil.
00:16:56 Dášenko, prosím vás, vememe to ještě jednou.
00:16:59 -Ano.
-Od vás bych chtěl jednu věc.
00:17:02 Kdybyste byla tak laskavá a úvod říkala na kameru číslo 1.
00:17:06 -Číslo 1. A která to je?
-To je za vámi.
00:17:10 Támhle. Jednička, zamávejte, prosím vás!
00:17:13 To je jednička. Tam celý úvod. Ovšem to o těch číslech
00:17:17 a ten klíč...
-To já řeknu nějak svými slovy.
00:17:20 No. To řekněte. Vždyť vy jste šikovná. Vy už to zvládnete.
00:17:23 Dášenko, hezky se připravte.
00:17:26 A já? Jen směle.
00:17:29 Ano. Vždyť já taky směle. Vás bych potřeboval, pane doktore,
00:17:33 kdybyste byl tak laskav a došel mi na kameru číslo dvě.
00:17:37 To je támhle, prosím vás. Zamávejte, dvojko!
00:17:40 -To je dvojčička.
-Ano. Vidím.
00:17:43 Jenom pozor na jednu věc.
00:17:45 Budete přicházet, když bude Dášenka hovořit,
00:17:48 abyste se mi nedostal do záběru jedničky.
00:17:51 Jo? Tak to je maličkost pro vás, že?
00:17:55 -Já to zkusím.
-Zkusíte. No tak.
00:17:58 Perfektní člověk!
00:18:04 Děkuji. Teď gratulanti. Pojďte sem, komparz!
00:18:08 To je parta! Kdo to vybral zase tohle?
00:18:12 Já bych chtěl vidět toho, komu vy byste směli gratulovat.
00:18:16 To je samý příbuzenstvo. Kde je asistentka režie?
00:18:20 Já přetrhnu ty lidi. Takhle se nedá pracovat.
00:18:22 Seřaďte se, prosím vás. No, takhle se nařaste.
00:18:25 Kytky půjdou první, pak jde obraz. Obraz je velkej.
00:18:29 Vy jste velkej, dlouhej. Dolu, níž!
00:18:32 Vy budete na kameru číslo čtyři. Je to jasný?
00:18:35 A dort vejš! Ale ne dort, vy vejš!
00:18:39 Jen se nestyďte. Hezky na špičky. Jen se zvednout.
00:18:44 Podívejte se. Pro vás je šlágvord věta:
00:18:47 Předejte dary oslavenci!
00:18:50 Jak to uslyšíte, v tu chviličku květiny na kameru.
00:18:54 A o víc se nestarejte. Jenom potom v závěru
00:18:57 se trošičku hejbejte, aby to bylo rozpohybovaný ten obraz.
00:18:59 V tu chvilku já si střihnu dvojku, velkej detail pana doktora,
00:19:03 v tom jde obraz, ten už neposlouchá samozřejmě,
00:19:07 to jsme zvědavej, jak to udělá. Pojďte si to vyzkoušet!
00:19:11 Obraz na kameru!
00:19:13 Tak. A teď můžete zmizet.
00:19:15 A teď já si znova střihám detail, teď už jde dort,
00:19:18 vy už běžte s tím dortem, prosím vás,
00:19:21 já si znova střihám detail a je to hotový. Vždyť je to maličkost.
00:19:24 Stačí přemejšlet. Režírovat dneska může skoro každej.
00:19:28 A diváci, prosím vás, na vás taky dojde.
00:19:32 Slavnostní úsměv, díváme, sledujeme.
00:19:38 A až dám pokyn, potlesk.
00:19:40 Je to jasný? Netřeba zkoušet.
00:19:43 Jsme připravený.
00:19:45 Dášenko, jedeme!
00:19:54 Dobrý večer, vážení diváci.
00:19:57 Dovolte, abychom teď uspořádali malou slavnost.
00:20:01 Chceme totiž přivítat mezi námi 56.účinkující našeho pořadu Abeceda
00:20:07 No a vy jste určitě zvědavi, kdo to bude.
00:20:10 Ano, národní umělec Ladislav Chudík
00:20:14 ze Slovenského národního divadla v Bratislavě.
00:20:20 Dobrý večer, Mistře!
00:20:23 Vítám vás v Divadle ABC. Jakou jste měl cestu?
00:20:29 Děkuji. Dobrou.
00:20:42 Byla to cesta velmi zajímavá a ještě zajímavější je to,
00:20:47 že jsem se stal jakýmsi vítězem ankety.
00:20:51 A přestože vůbec nemám ve jméně, ani jméno mi nazačíná na T a R.
00:21:01 Teda T nebo R.
00:21:05 Z toho si vůbec nic nedělejte. Na to my máme zvláštní klíč.
00:21:09 Naše abeceda má totiž 27 písmen. Ty mezi sebou znásobíme,
00:21:13 sečteme, rozdělíme a potom dostaneme číslo 56,
00:21:17 což je číslo našeho oslavence.
00:21:21 A teď už přicházejí první gratulanti.
00:21:25 Dostáváte krásnou kytici.
00:21:30 Dostáváte krásnou kytici.
00:21:47 A obraz od neznámého akademického malíře.
00:21:55 A malou sladkost od našich nejlepších cukrářů.
00:22:05 Úplně jiný typ režiséra zase předvedl v Manéži Bolek Polívka.
00:22:09 A také k tomu měl vynikajícího partnera.
00:22:12 -Jak se jmenujete? Děkuji.
-Zlatý.
00:22:19 -Příjmením?
-Zlatý.
00:22:23 -A křestním?
-Jiří.
00:22:26 Jiří Zlatý. A jaké je vaše povolání, pane učiteli?
00:22:31 Já jsem lékař.
00:22:34 Lékař čeho. V jakém oboru?
00:22:37 Doktor psychiatr.
00:22:46 Takže prosím vás pěkně, v každém z nás je kus herce.
00:22:50 Dejte židli a housle panu doktorovi Zlatému Jirkovi.
00:22:54 -Ale...
-A housle.
00:22:57 To zvládnete. Pane doktore, váš úkol je prostý.
00:23:00 Jděte si tady za oponu. Uděláte jen takový úvod.
00:23:04 Hrajete hudebníka. Prosím vás, pane doktore, nezdržujte.
00:23:08 Jděte za oponu a já už to zahraju. Vy jste za oponou...
00:23:12 Ano, ano, jsem zde.
00:23:15 No tak pojďte! Vy jenom přijdete a sednete si na tu židli.
00:23:19 -Tak to mohu udělat.
-To je všechno.
00:23:25 A teď máte takový krátký textík.
00:23:27 Nebo i s tím příchodem si to udělejte.
00:23:30 Vstaňte! Nebo sedněte si! Nebo udělejte to s tím příchodem!
00:23:34 -Ale já nejsem...
-Nebo uděláme jenom ten text.
00:23:37 Pane doktore, jde o to, že vy řeknete: Tam je vedro...
00:23:42 -No, tam je vedro.
-Tam je vedro. Jo.
00:23:45 Je tam vedro jezukriste třeba.
00:23:48 Ale to...
00:23:52 To ne!
00:23:55 Co ne?
00:24:01 Pane doktore, Jirko Zlatý, já jsem teď tvůj režisér.
00:24:05 Ty musíš mě poslouchat.
00:24:08 Tak řekni třeba: Tam je vedro, Panenko Maria!
00:24:11 Ale ne!
00:24:15 Já řeknu hergot.
00:24:18 Dobře, dobře!
00:24:22 Řekněte hergot, pane doktore. Tam je vedro, hergot!
00:24:26 -Tak to řekněte!
-Tam je vedro, hergot!
00:24:30 A teď musíte divákům naznačit, kde je vedro.
00:24:34 No venku. Venku.
00:24:37 -Co venku?
-Venku je vedro.
00:24:41 Ale nemůžete se dívat dolů k zemi, když říkáte venku.
00:24:45 To nemusíte mluvit do toho mikroportu.
00:24:49 To můžete mluvit přímo.
00:24:51 Přímo můžete mluvit. Nedívejte se pořád tam.
00:24:57 Protože když se tam pořád díváte...
00:25:01 Že trošku blýská?
00:25:03 Když se tam díváte, tak prostě prasátka vrháte.
00:25:08 -Já nejsem herec.
-Ale to vám půjde.
00:25:13 Ale trošku soustředit to chce. Kde je venku?
00:25:17 -Odkud jste přišel? Rychle!
-Odtamtud.
00:25:20 No tak. Ukážu!
00:25:23 Kde? Ale ne rukou!
00:25:29 Ale ne nástrojem. Ne šmytcem.
00:25:32 No prostě ne. To je hudební nástroj.
00:25:37 Pane doktore, prosím vás pěkně!
00:25:41 Dejte ty nohy si zas zpátky.
00:25:44 Pane doktore, prostě naznačte to hlavou. Tam!
00:25:48 Rozumíte? Tam!
00:25:51 Tam jako.
00:25:53 A to tam, a to je, se vrátíte pomalu.
00:25:56 -Tam je...
-Vedro.
00:25:59 -Prosím?
-Vedro.
00:26:01 -Jo. Říkáte: Tam je...
-Vedro.
00:26:04 -Počkejte. Já vím, co myslíte.
-Vedro.
00:26:08 -Tam je...
-Vedro.
00:26:10 -Ne, ne, ne. Tam je...
-Vedro.
00:26:14 -Počkejte.
-Tam je...
00:26:17 -To já vím.
-Vedro.
00:26:20 Počkejte, počkejte!
00:26:24 Já už vím. Tam je a takové gabinovské vedro uděláte.
00:26:28 -Tam je...
-Vedro.
00:26:31 No. A na to hergot...
00:26:33 Tam je vedro, her...
00:26:37 A na "got" zpátky, rozumíte?
00:26:40 To je ono. To bude ono.
00:26:42 Ta ruka je tam moc dobrá.
00:26:46 Ta ruka po tom "tam je vedro, hergot"
00:26:51 si ta ruka utře si pot!
00:26:54 -Rozumíte?
-Ano.
00:26:56 Takže víte? Sám teď.
00:26:59 Tam je vedro, hergot. A ruka dolů.
00:27:04 To je skvělé. Tak pojďte!
00:27:10 Pojď, pojď.
00:27:12 Prosím vás, moc mu netleskejte, on potom se nesoustředí.
00:27:16 On cítí první úspěch. On je takový panic v tom úspěchu.
00:27:20 Tak abysme ho moc... Jste za plentou, pane doktore?
00:27:24 -Ano, ano. Jsem zde.
-Já vím.
00:27:27 -Tak pojďte, pojďte, pojďte!
-Ano.
00:27:30 Ne, ne, ne! Vy jde, jako kdybyste nesl v jedné ruce bandasku,
00:27:34 v druhé ruce síťovku a vracel se z kantýny z nemocnice.
00:27:40 -Rozumíte? Takový umolousaný.
-No taky já nejsem herec.
00:27:43 Ale ne! Jde vám to, pane doktore, jde vám to.
00:27:46 Tam je vedro, hergot. Ruka dolů.
00:27:51 Fajn!
00:27:53 Vy musíte, pane doktore, přijít jako...
00:27:56 Prostě on se má rád. On přijde jako páv.
00:27:59 Tak ještě jednou. Rychle, rychle! Jirko, rychle, rychle!
00:28:04 Jirko Zlatej, no pojď!
00:28:06 -Jste za oponou?
-Ano, jsem zde.
00:28:08 No tak. Neříkejte mně to už. Páv, páv!
00:28:12 KŘIČÍ JAKO PÁV
00:28:16 Pane doktore, já nemyslel, že byste ho napodoboval.
00:28:19 -Já myslel v tom fyzickém jednání.
-Aha!
00:28:22 Prostě si vykračuje jako páv. On se má rád. Rozumíte?
00:28:28 Vykračovat.
00:28:30 Vykračovat, no.
00:28:32 Já vám nechci předehrávat, rozumíte. No to je špička.
00:28:35 Tak teď! A špička a teď!
00:28:38 Špička a teď.
00:28:40 A už se nese jako páv. Výborně!
00:28:44 Výborně! ano!
00:28:46 Neházet prasátko! Hlavu nahoru! Neházet prasátko.
00:28:50 A zase ne do strany, poněvadž házíme tam.
00:28:53 Pojďte, pojďte, pane doktore. Jirko, pojď! Jirko Zlatej!
00:28:58 -Jste za plentou?
-Ano, ano.
00:29:00 Já vím, že jste tam. Jenom si přijďte. Pojďte, pojďte!
00:29:04 Jako páv. Nebojte se být komický. No to je ono!
00:29:10 Co to bylo?
00:29:12 Jak jste chtěl ten komický prvek. Takové zakopnutí.
00:29:21 Lidé se smáli.
00:29:23 Teď to říkám. Nekažte ho smíchem. Nereagujte.
00:29:29 Pane doktore, každé zakopnutí má na jevišti svoje zákony.
00:29:32 -To není jen zakopnout.
-No tak já nejsem herec.
00:29:35 Ale jde vám to. "Tam je vedro, hergot. Ruka dolů."
00:29:40 Fajn!
00:29:42 Uvolnit. Úplně uvolnit. Tak a já vám dám impulz
00:29:47 a vy si zapamatujete, co to s vámi dělá to zakopnutí.
00:29:49 Rozumíte? Uvolnit, uvolnit! Neházet, neházet!
00:29:53 Tak. Impulz! Rozumíte?
00:29:57 -To je naprosto přirozené.
-No jistě.
00:30:00 Pojďte ještě jednou. Ještě jednou tu zakopávající nohu.
00:30:05 A teď několik zakopnutí za sebou a sednu si na židli.
00:30:09 Ano, ano.
00:30:11 Tak jdeme! Kopy, kopy, kopy, kopy.
00:30:15 Kopy, kopy. Výborně. Na druhou stranu.
00:30:20 Moment s tím textem.
00:30:23 Ještě si vstanu, sednete si. Už to jen zkracuju, rozumíte?
00:30:28 -Jenom sednout a říct text.
-Ano.
00:30:31 -Tam? Ne tam?
-Teď jsem to spletl!
00:30:35 -Prosím vás, kde je venku?
-No tam.
00:30:41 -No jistě. Tak to znamená tam.
-Ne, ne. Tam.
00:30:45 -Ale ne. Tam je venku.
-Tam.
00:30:47 -Ale ne. Tam.
-Tam!
00:30:49 -Tam je venku. Krucifix.
-No tak já nejsem herec.
00:30:52 Ale jde vám to. "Tam je vedro, hergot. Ruka dolů."
00:31:00 Jde vám to.
00:31:04 Ještě jednou.
00:31:07 Sedněte si sem.
00:31:10 To se vám líbí, jak mučím. To se vám líbí, jak ho trápím, co?
00:31:15 Kdo bude další?
00:31:19 Ne. Já vás musím uklidnit. Vážení přátelé,
00:31:22 musím vám představit svého přítele Arnošta Goldflama,
00:31:28 herce, režiséra, autora. Vynechal jsem něco, pane řediteli?
00:31:34 Arnošt Goldflam!
00:31:39 Nazdar!
00:31:43 Režiséra si zahrál také autor následující scénky Vladimír Dvořák.
00:31:47 Tato geniální ukázka toho, jak člověk může před kamerou zblbnout,
00:31:51 byla původně napsaná do Televarieté,
00:31:54 ale nebyla dlouho schválena,
00:31:57 protože prý znevažovala televizní pracovníky
00:31:59 a také profesi učitele.
00:32:01 Až se jí podařilo zachytit do Silvestra roku 1988
00:32:04 a v roli učitelky přímo exceluje Jiřina Bohdalová.
00:32:09 Rozsvítíme a pojedeme. A mládenci, hoďte sebou,
00:32:12 poněvadž musíme ještě stihnout tu volbu svačinářky v drožďárnách.
00:32:19 Dělej, dělej, dělej! Čas letí.
00:32:22 Soudružko Lídlová, prosím vás, budete mluvit, až vám ukážu.
00:32:25 -Ano. Jako rukou?
-Rukou.
00:32:30 -Takhle.
-Jmenuji se Anežka Lídlová.
00:32:33 Moment!
00:32:35 Já vám ukazuju, jak vám ukážu.
00:32:39 Pozor! Kamera!
00:32:41 -Jede!
-Klapka.
00:32:44 Učitelka poprvé!
00:32:46 Jmenuji se Anežka Lídlová.
00:32:50 Již čtrnáct let učím na zdejší devítiletce.
00:32:55 Žáci z mé třídy zachránili tonoucího spolužáka,
00:33:00 byli vyznamenání školským inspektorem
00:33:04 a rovněž vyhráli soutěž ve sběru léčivých rostlin.
00:33:09 S naším žákovským orchestrem jsme byli až v Drážďanech.
00:33:15 Náš taneční kroužek se zúčastnil Strážnice...
00:33:19 Stop! Stop! Stop!
00:33:20 Soudružko Lídlová, je to bezvadný,
00:33:25 ale je to trošku strojený, víte? Takový jako škrobený.
00:33:30 Jak my říkáme, štrenk.
00:33:34 Chtělo by to přirozenost, bezprostřednost.
00:33:38 Jako když si povídáte s diváky.
00:33:43 -Nebo jako se žáky, že?
-Spíš s diváky, soudružko Lídlová.
00:33:48 Tak pozor na to. Bezprostředně. Pojedeme. Kamera!
00:33:52 -Jede!
-Klapka!
00:33:54 Učitelka podruhé.
00:33:57 Jmenuji se Anežka Lídlová.
00:34:02 Již čtrnáct let učím na zdejší devítiletce.
00:34:08 Žáci z mé třídy zachránili tonoucího spolužáka...
00:34:14 -Stop!
-Co se děje? Co je, Pepo?
00:34:18 Paní učitelce se děsně lekne nos.
00:34:23 -Jo tak přepudrovat. Honem!
-Rejžo, já zhasnu.
00:34:25 Nezhasínej. Jedeme hned dál.
00:34:28 -Nos je dobrej, Pepo?
-Jo, dobrej.
00:34:31 -Tak pozor! Kamera!
-Kamera jede!
00:34:36 -Klapka!
-Učitelka potřetí.
00:34:41 Jmenuji se Lídležka Anežka.
00:34:48 Stop!
00:34:49 Promiňte. Já vím, že se jmenuju Anežka Lídlová.
00:34:53 Já vím. Přeřeknout se může každej, že jo?
00:35:00 -Rejžo, já to zhasnu.
-Nezhasínej! Jedeme okamžitě dál.
00:35:05 Soudružka se nebude přeřikávat a bude to, že jo?
00:35:09 -Kamera!
-Kamera jede!
00:35:12 -Klapka!
-Učitelka počtvrté.
00:35:16 Jmenuji se Anežka Lídlová již čtrnáct let.
00:35:34 Já jsem vám nemávnul.
00:35:36 Vždyť jsme se domluvili, že vám ukážu. No tak.
00:35:40 A úsměv trošku, bezprostředně, přirozeně.
00:35:44 -Kamera!
-Kamera jede!
00:35:46 -Klapka!
-Učitelka popáté.
00:35:50 Jmenuji se Anežka.
00:35:53 Již devět let učím na zdejší čtrnáctiletce.
00:35:58 Žáci mé třídy zachránili tonoucího předsedu Mlčocha Antonína.
00:36:05 S naším tanečním kroužkem vybudujeme hřiště ve Strážnici.
00:36:12 -Náš...
-Stop!
00:36:26 Vy jste mi tam zapomněla ty Drážďany.
00:36:39 Rejžo, mně dochází materiál.
00:36:43 Se vejdeš. Vždyť je to cancourek, prosím tě.
00:36:46 -Já to zhasnu.
-Hergot, nezhasínej!
00:36:49 To je maniak s tím zhasínáním porád.
00:36:52 Když se soudružka soustředí, nezapomene na ty Drážďany,
00:36:55 tak ji máme za minutu doraženou.
00:36:58 Prosím vás, soudružko Lídlová... Nehraj si tady! Čas letí.
00:37:03 Prosím vás, neříkejte mi Mlčocha Antonína.
00:37:06 -Ale on se tak jmenuje.
-On se jmenuje Antonín Mlčoch.
00:37:10 Jde o tu jeho přirozenost. No tak!
00:37:13 -Kamera!
-Kamera jede!
00:37:15 -Klapka!
-Učitelka pošesté.
00:37:21 Jmenuji se Antoním Mlčoch
00:37:24 a učím ve sběru léčivých inspektorů na tonoucím hřišti.
00:37:33 Letos vybudujeme taneční kroužek národního výboru v Drážďanech...
00:37:44 V tom nám velice vychází vstříc
00:37:49 zdejší devítiletá strážnice Lídlová Anežka.
00:37:58 -Stop!
-Pro mě dobrý.
00:38:00 Berem!
00:38:06 To bylo strachu, soudružko Lídlová, a nakonec jste to zvládla perfektně
00:38:11 Je to bezprostřední, je to přirozený a je tam všecko.
00:38:34 Bonvon Home video zve do kina na nový americký film.
00:38:39 Po snímcích Terminátor a Predátor je tu nový snímek Traktor.
00:38:46 V českém znění v hlavních rolích:
00:38:49 Arnold Schwarzeneger - Jaroslav Moučka
00:38:52 Sylvestr Stalone - Petr Haničinec
00:38:56 Sharon Stone - Ljuba Skořepová
00:38:59 Tom Cruise - Lubomír Lipský
00:39:04 Julia Roberts - Stella Zázvorková
00:39:09 Kevin Costner - Alfréd Strejček
00:39:12 Kim Besinger - Libuše Havelková
00:39:17 Pamela Anderson - Miroslav Moravec
00:39:21 Uvádí letní kino Slivenec, květen, červen, červenec.
00:39:28 A srpen.
00:39:38 Oblíbenou, ale velmi těžkou disciplínou zábavy je parodie.
00:39:42 Řekl bych, že mistry v tomto oboru
00:39:44 jsou Zdeněk Izer a Marek Dobrodinský.
00:39:46 A tentokrát měli parodovaný originál přímo v publiku.
00:39:53 Dobrý den.
00:39:56 Dobrý den, vážení televizní diváci.
00:39:59 Já vás vítám při našem 2354. pokračování našeho pořadu Recepis.
00:40:05 Máme radost z vašich námětů, rad i exponátů,
00:40:09 které každý týden posíláte.
00:40:11 Minule jsme si vyhlásili vítěze soutěže o jablko roku,
00:40:14 která se konala v Litoměřicích na výstavě Zahrada Ringo Čech.
00:40:21 Příště si vyhlásíme soutěže humus roku a bačkora století,
00:40:25 ale dnes jsme si pozvali pana docenta Bedřicha Pavlíčka,
00:40:29 který má pro nás velice zajímavý nápad.
00:40:32 -Dobrý den, pane docente.
-Dobrý den.
00:40:34 Přejdeme si k vašemu nápadu.
00:40:37 Bedřich Pavlíček, to je jako Béďa Trávníček.
00:40:40 Prosím, co jste nám přinesl za zajímavý nápad?
00:40:44 Já bych nejprve chtěl upozornit tady na ty moje obří kedlubny.
00:40:48 Ne, ne. My jsme tady kvůli vašemu vynálezu.
00:40:51 Ty jsou nejen velké, ale i krásně dřevnaté.
00:40:54 Dobře. Radši pojďme k tomu vašemu vynálezu.
00:40:56 -Co to vlastně je?
-Já bych nejprve nastínil genezi
00:41:00 vzniku tohoto vynálezu velmi stručně.
00:41:02 Víte, já v zimě moc nejezdím
00:41:05 a když jsem přestavoval svoji škodovku na zimní včelí úl,
00:41:09 tak jsem přišel na tento praktický vynález.
00:41:13 Dobře. Co to je, pane docente?
00:41:15 Ano. Takže já bydlím v rodinném domku.
00:41:19 -V Rožmitálu pod Třemšínem.
-A pojďme k tomu vynálezu.
00:41:23 Moje manželka a syn nebydlí v rodinném domku.
00:41:26 -Oni bydlí v panelovém domě.
-Dobře, ale...
00:41:29 A my jsme zvyklí v létě si na naší zahradě grilovat například vuřty.
00:41:36 -Ano. Kdo ne?
-Nebo klobásky.
00:41:39 -Nebo maso. I houska se dá.
-Dobře. Stručněji kdyby to šlo.
00:41:43 -I ryba je dobrá.
-Dobře. Pojďme k tomu vynálezu.
00:41:46 A k tomu vynálezu. Oni bydlí v panelovém domě.
00:41:49 To už jste říkal.
00:41:51 A to mě vedlo... A nemají balkon.
00:41:54 -A lodžii?
-Ani lodžii.
00:41:56 takže proto jste sestrojil tento přístroj.
00:41:59 -Jak to víte?
-Pojďme k tomu vašemu vynálezu.
00:42:02 Co to je? Prosím stručně, asi budu muset jít hnojit.
00:42:07 Dobrá.
00:42:11 To je takový gril do panelového domu.
00:42:15 Tam je hlavní závada v těch zplodinách.
00:42:19 A tento gril právě, je to takové malé zařízení kapesní,
00:42:23 ono umožňuje, že vlastně...
00:42:26 Topíte v uzavřené místnosti a ono to nekouří.
00:42:30 Dobře. Ale ty zplodiny, to se někde musí hromadit.
00:42:33 No právě. V tom je ten vtip. To je vtipné využití
00:42:37 stavové rovnice a trojného bodu. To známe z fyziky,
00:42:41 že ty zplodiny se nám totiž hned kondenzují,
00:42:47 srážejí se, znova se vracejí do celého systému,
00:42:50 takže to je zcela ekologické a úplně bez zplodin.
00:42:54 -Čím v tom topíte, pane docente?
-To je taky zajímavé.
00:42:57 V tom se dá topit vším. Staré noviny například.
00:43:00 Starý papír. Nebo nedopalky z cigaret.
00:43:04 Dokonce i nať z těch mých dřevnatých kedluben.
00:43:08 Takže provoz vašeho grilu je vlastně úplně zadarmo.
00:43:11 Ano. Dá se to tak říct.
00:43:14 Tak to je dobré. Máte to vyzkoušené?
00:43:17 No tak vyzkoušené to není,
00:43:19 ale to musí fungovat, to je fyzika, pane doktore.
00:43:22 Takže je to spočítáno. Dobrá. Předveďme si to.
00:43:25 Tak tedy já nejprve ještě tady trošku nainstaluji vuřta.
00:43:29 Tak. Já si myslím, že to je dobré, takže nyní zažehněme.
00:43:35 Velmi opatrně tady dole to zapálím.
00:43:39 No vidíte. Teď mi zhasla sirka, takže musím ještě jednou.
00:43:43 Ale to nevadí. To se stane i v běžném provozu.
00:43:47 -Zapaluji...
-Zapalte.
00:43:50 Ale! To má takhle hořet, pane docente?
00:43:52 Nemá. Práce zasraná, zkurvená!
00:43:55 Prosím vás, vždyť jsme ve vysílání.
00:43:58 No ve vysílání, ale vuřty jsou v prdeli.
00:44:00 -Já vám pomohu. Ukažte.
-Já bych k tomu radši nechodil.
00:44:08 Tak pane docente, teď když už jsme tady,
00:44:13 pojďme si povědět o těch vašich obřích kedlubnách...
00:44:22 Vážení diváci, příště si popovídáme o tom,
00:44:27 jak si ze zahrádky vydloubat svého Ukrajince
00:44:30 nebo jak postavit budku na ptáka. Na shledanou.
00:44:39 Já se přiznám, že přímo miluji parodie hudební.
00:44:42 Tu, kterou teď uvidíte,
00:44:44 mistrovsky zvládli Světlana Nálepková a Ondřej Havelka.
00:44:47 Ondřeji, pozvi kapelu.
00:44:49 Dovolte, abych pozval na jeviště naši kapelu.
00:44:53 Je to Kropáčovovrutická dvanáctka.
00:45:01 Za ouškem mělas culíček, v tvářince ďuli, ďuli, ďulíček,
00:45:05 tak jsem ti hnedka poslal tisíc hubiček.
00:45:09 A žes měl černý kukadla, já u vidiny vdávadla
00:45:13 hned jsme tě za kučery popadla.
00:45:17 Pár sladkých pus, ďulíček, jamka,
00:45:21 budu tvůj taťka a ty zkus říkat mi mamka.
00:45:25 Snad kvůli tomu culíčku a tomu ďuli, ďuli, ďulíčku
00:45:29 svatební dnes si dáme hubičku.
00:45:37 Budem se brát, se brát, se brát,
00:45:41 přijďte se na radnici na nás podívat.
00:45:45 Budem se brát, se brát, se brát,
00:45:49 dnes k tanci kapela bude nám hrát.
00:45:53 I vrabčák zpívá veselou čim, ča, rá, ra, čim.
00:45:58 Proč se na nás všichni smějí? Čímpak je to, čím?
00:46:02 Je to tím, že se brát budem.
00:46:05 Dneska nepůjdem spát, já dám fanfáru zahrát.
00:46:10 A já dám ránu na buben.
00:46:38 I vrabčák zpívá veselou čim, ča, rá, ra, čim.
00:46:43 Proč se na nás všichni smějí? Čímpak je to, čím?
00:46:47 Je to tím, že se brát budem.
00:46:51 Dneska nepůjdem spát, já dám fanfáru zahrát.
00:46:55 A já dám ránu na buben.
00:47:05 Na konci každého dílu pro vás budeme mít takový bonus.
00:47:09 Nejinak tomu bude i dnes.
00:47:11 A protože tady byla řeč o režisérech, teď si poslechněte,
00:47:15 co si prožil Miroslav Donutil s režisérkou Věrou Chytilovou.
00:47:22 Já se zastavím u natáčení jednoho filmu,
00:47:26 a sice filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag.
00:47:30 Film s námi točila, jak jistě víte, režisérka Věra Chytilová.
00:47:34 Velmi konfliktní režisérka.
00:47:36 My jsme se skamarádili už první den, protože jsem jí říkal:
00:47:39 O vás se říká, paní režisérko, že škrtíte herce,
00:47:41 a vy jste zatím srandovní tetina. Ona: Kdo vám to říkal, prosím vás?
00:47:46 Já říkám: To mně nikdo neříkal. Stačí se dívat, jak jednáte.
00:47:49 Ona: No to jsem ještě neviděla. Od tý doby jsme byli kamarádi.
00:47:52 Vždycky když skončilo natáčení, tak jsme jeli do takové cukrárny
00:47:56 naproti hotelu brněnskému, který se jmenoval Ampone,
00:47:59 a tam měli spousta zmrzlin. Ona má hrozně ráda zmrzlinu,
00:48:04 tak si objednávala a říkala: Jednu ostružinovou,
00:48:08 jednu vanilkovou, jednu čokoládovou,
00:48:13 jednu karamelovou, jednu striacatellu,
00:48:19 jednu borůvkovou... Prostě najmenovala toho strašně.
00:48:23 Pak jí to dali na ten talíř a já to zaplatil.
00:48:28 To by mně samozřejmě tak nevadilo, já jsem to platil rád,
00:48:31 pán má platit dámě, ale mě štvalo to, co bylo potom.
00:48:35 Ona si to přinesla ke stolu a začala frflat.
00:48:37 Říkala: To vůbec není ostružinová tohle.
00:48:42 Má tak otřesnou chuť.
00:48:46 Úplně jak ze švestek nebo z čeho.
00:48:49 Nebo tohleto. Čokoládová. Vždyť to je z nějaký náhražky.
00:48:54 To je tak příšerný.
00:48:56 Já říkám: Co je příšerný, Věro, je to tvoje frflání.
00:48:59 Já to nebudu poslouchat. Mě to nebaví. A to to ještě platím.
00:49:03 Aby ses neposral.
00:49:12 Já jsem říkal: Ne, mně to nevadí, že to platím, to je jedno,
00:49:16 ale mě rozčiluje to tvoje frflání. Proč o tom pořád musíš vyprávět?
00:49:19 Já si budu vykládat, co budu chtít!
00:49:22 Tak já jsem říkal: Tak já si budu taky dělat, co budu chtít.
00:49:25 A vzal jsem ten talíř a plesknul jsem jí ty zmrzliny na ten stůl.
00:49:29 A to jsem neměl dělat. Ona se urazila a říká:
00:49:31 Teda to jsi neměl. On mi to připlácnul na stůl. Viděli jste to?
00:49:34 Teď to mám připlesknutý na stůl.
00:49:36 A já říkám: A běž si koupit sama svoji zmrzlinu.
00:49:39 To víš, že si koupím! A šla k tomu pultu a říká:
00:49:42 Jeden kopeček vanilkové.
00:49:53 První díl hitparády televizní zábavy máme za sebou
00:49:56 a zbývá už jen závěrečná rekapitulace.
00:50:02 Poděkování
00:50:05 Němčina a německá fanynka
00:50:09 Šantán je paf
00:50:14 Režisér
00:50:19 Já nejsem herec
00:50:23 Učitelka Lídlová
00:50:28 Recepis
00:50:32 Budem se brát
00:50:37 Příhoda s režisérkou Chytilovou
00:51:09 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize, 2006
Když se řekne hitparáda, každý si nejspíš představí přehlídku písniček, které si získaly největší oblibu u svých posluchačů a staly se z nich hity. Tento pořad se naopak zaměřuje převážně na mluvené slovo a předkládá divákovi nejúspěšnější scénky, skeče, dialogy, monology a další komické výstupy, ze kterých už se staly hity.