V unikátním cyklu zachytila dokumentaristka Helena Třeštíková prvních šest let společného života (1980–1986) šesti manželských párů (1987)
Zuzana a Stanislav
Neděle 11. 8. 2013 na ČT2
Přehrát
00:00:23 Jednak spolu chodíme už tři roky a jednak čekáme rodinu.
00:00:33 Protože musíme.
00:00:37 Možná že se vynořej, ale zatím žádný obavy nemám.
00:00:43 U nás to bude komplikovaný tím, že budeme každý bydlet jinde,
00:00:47 ale aspoň se tak rychle jeden druhýho neomrzíme.
00:00:58 Já věřím, že se vám podaří vytvořit harmonický, šťastný, klidný domov.
00:01:04 Ale to nejenom pro vás. I pro vaše děti, protože soulad domova,
00:01:11 ten bude tím nejkrásnějším darem dítěti do života.
00:01:17 Ten bude základem jeho pevného a čestného charakteru.
00:01:22 A nyní se vás táži, pane ženichu,
00:01:25 zda dobrovolně vstupujte do manželství se zde přítomnou
00:01:28 slečnou Zuzanou Voňkovou.
-Ano.
00:01:31 Děkuji vám. A táži se i vás, slečno Zuzano Voňková,
00:01:35 zda dobrovolně vstupujete do manželství se zde přítomným
00:01:38 panem Stanislavem Čeřovským.
-Ano.
00:01:55 První manželské políbení.
00:02:44 Pakliže se chci vyvarovat toho, abych nějakej vadnej tranzistor
00:02:48 nebo operační zesilovač zapájel do desky,
00:02:54 pokud chci jenom rychlou kontrolu, tak to teda dám tam
00:02:57 a vidím jasně indikaci tím blikáním,
00:03:00 jestli to je v pořádku, nebo ne.
00:03:07 To je můj pokoj. Paní je v Bělohradě teď.
00:03:12 U svých rodičů zatím. Ta je v Praze málokdy.
00:03:16 Zatím bydlíme oba u svých rodičů.
00:03:18 Když jsem tam, tak tam máme společný pokoj.
00:03:23 Pro mě se toho zatím moc nezměnilo,
00:03:25 takže se cítím stejně dobře jako předtím.
00:03:45 Zuzano, můžete nám ukázat, kde bydlíte?
00:03:47 Ano.
00:03:57 To je můj pokoj. No, s děťátkem. Tady v tomhle pokoji.
00:04:03 Akorát ty plakáty se sundají, aby se neprášilo a tak.
00:04:08 To už tady nebudu mít ty knihy, protože to už bude po maturitě.
00:04:13 Jinak to zůstane asi stejný.
00:04:17 Jestli si najdeme nějaký byt.
00:04:22 Že to ještě netočíte?
00:04:25 No tak jak na mě zapůsobil?
00:04:29 Dlouhý vlasy a takovej...
00:04:34 Nijak moc, no. Spíš jsem se zalekla.
00:04:37 My už jsme spolu chodili tak dlouho, že ten rozdíl,
00:04:42 jestli jsme se vzali, nebo ne, už není tak velkej.
00:04:45 Jednou za týden. Vždycky přijede v pátek.
00:04:49 U mě to je limitovaný tím, že ještě nemám po vojně,
00:04:53 takže než se to změní, tak do tý doby.
00:04:57 Zařizování? Bydlení myslíte? Možná nějaký domek.
00:05:08 Nějaký montovaný nebo nevím.
00:05:12 Zatím celkem nechceme nic zařizovat,
00:05:16 protože ty dva roky, to je dost dlouhá doba.
00:05:18 A něco zařizovat teď, to by bylo možná moc unáhlený.
00:05:22 Vaření? Tady v kuchyni. S maminkou bohužel.
00:05:28 Takže to se bojím trochu.
00:05:34 Spíš se učím.
00:05:38 Koníčky? Je to kluk, tak motorismus. To má skoro každý kluk.
00:05:47 Beru na to ohled, no. Už jsem si zvykla.
00:05:51 Vzhledem k tomu, že je tady jednou za týden,
00:05:56 ani ho moc nevidím, tak nemáme nějaké velké konflikty.
00:05:59 Ještě ani nebyl čas.
00:06:02 Nějaké větší konflikty rozhodně ne.
00:06:06 Aspoň že by se mnou chodil na procházky třeba,
00:06:11 když přijede.
00:06:14 Hodně času tráví s tím motorismem.
00:06:19 Aspoň kdyby trochu víc času mně věnoval než do teďka.
00:06:28 Společnýho? No, to máme ty svatební dary.
00:06:34 Pak to dítě, že jo, co čekáme.
00:06:40 Marně přemýšlím o nějaký věci, ale nic mě nenapadá.
00:06:47 Něco většího teda určitě ne.
00:07:11 Pěkný pocit. Jako pocity matky, no.
00:07:20 Maturita proběhla dobře.
00:07:23 Toho jsem se bála víc než porodu. Měla jsem z ní větší strach.
00:07:29 Co nejvíc potřebuju? Asi se dobře vyspat.
00:07:34 Snad to. Máma bude mít příští týden dovolenou
00:07:38 čtrnáct dní, tak se snad nějak...
00:07:57 Teď odmotávám fabrický trafo, abych tam mohl udělat vlastní vinutí.
00:08:04 Teď jsem právě díky vám zapomněl, kolik jsem toho odmotal,
00:08:08 takže musím znova.
00:08:11 Počítám to proto, abych věděl, kolik tam toho mám namotat.
00:08:15 Třeba že manžel, teď když jsem měla dítě,
00:08:20 tak si potřeboval spravit motorku, takže tady nebyl.
00:08:27 To mě jako dost vadilo.
00:08:31 Pěkný pocity. Když jsem se dozvěděl, že se mi narodil kluk,
00:08:35 tak to je moc pěknej pocit.
00:08:39 To je fakt moc pěknej pocit.
00:08:42 On se teď dost změnil po tom dítěti.
00:08:46 K lepšímu.
00:08:47 Při tomto způsobu života na nějaké konflikty nemáme čas.
00:08:53 Nebo na nějaký zásadní konflikty určitě ne.
00:09:06 Jasně že bych byl radši celý týden tam,
00:09:09 ale není to možný zatím.
00:09:17 Zatím si nemůžeme stěžovat. Zatím nám to stačí.
00:09:20 Ale ještě nepřišel účet za elektriku.
00:09:27 Manžel vydělává. Já nevím kolik.
00:09:31 A já nevydělávám nic.
00:09:35 Společnýho? Na novomanželskou půjčku tenhle gauč,
00:09:40 pak jsme koupili ledničku. A to je snad všecko.
00:09:49 No tak Honzíka. To je taková nejdražší společná věc, co máme.
00:09:58 Máme chuť si všechno zařídit, ale zatím nemáme nic.
00:10:02 Kromě nějakých pár věcí, který jsme si koupili,
00:10:06 tak vlastně nemáme zatím nic.
00:10:40 Papej hezky.
00:10:44 No papej pěkně.
00:10:48 Hezky papej, broučku.
00:10:52 Já se teď cítím trochu unavená, protože kluk v noci moc nespí.
00:10:57 Jsem tak pětkrát za noc vzhůru. Jinak se cítím stejně.
00:11:01 Pořád dobře, no. Akorát že mám to dítě.
00:11:04 Jinak to je všechno stejný. Manžel jezdí jednou za týden.
00:11:08 Bylo by potřeba, aby tady byl kvůli klukovi
00:11:11 každý den, aby si ho užil. Ale jinak žiju s rodičema,
00:11:16 takže to není tak hrozný. Já už jsem si zvykla.
00:11:26 Vidíš to, že to jde.
00:11:29 Já jim nemůžu nic vytýkat, protože přece jenom tady bydlím.
00:11:33 Když se mi něco nelíbí, tak to řeknu
00:11:36 a oni to pochopí. My se tady shodneme dobře.
00:11:44 Co jí vytýkám? Je taková trošku pomalejší.
00:11:47 Snažím se jí to naučit, aby si práci líp zorganizovala,
00:11:50 aby jí to šlo víc od ruky. Ona je taková povaha.
00:11:54 Ono se všechno nedá. Stáník jezdí jenom pátek, sobota, neděle.
00:11:58 Už jsme si zvykli.
00:12:01 Manžel mi vyrobil světýlko, aby se nemuselo ke klukovi,
00:12:06 když se v noci budí, svítit velkým světlem.
00:12:12 Tak tohle vymyslel. Ještě se to dá takhle regulovat.
00:12:17 Menší osvětlení a větší.
00:12:21 Mohlo by to být ještě lepší, to je jen takový...
00:12:27 To jsem teď dodělával. To je kostka na Člověče, nezlob se
00:12:33 a dá se s tím taky měřit postřeh.
00:12:39 Takhle se to zapne a tady začnou určitou rychlostí
00:12:45 přebíhat číslice od jedničky do šestky
00:12:48 asi po dvou setinách vteřiny.
00:12:51 A tady se mi určitou dobu rozsvítí další světýlko,
00:12:55 při kterém se mačká.
00:12:57 Dá se to vyhodnotit s přesností na dvě setiny.
00:13:02 Někdy se mi třeba nelíbí trošku jeho způsob oblečení
00:13:05 nebo bych mu možná trochu přistřihla ty vlasy.
00:13:10 Ale je ještě hodně mladej.
00:13:13 On na to přijde sám. Má jít na vojnu...
00:13:16 Nerada bych dělala mezi nima nějaký různice.
00:13:19 To si vyříkají sami, až budou bydlet.
00:13:22 Je ještě hodně mladý. Na ženění měl dost času.
00:13:26 Je to ještě takový mládí. Zuzka taky.
00:13:33 Když je tady jednou za týden, tak se nechci s ním hádat,
00:13:37 když je tady takhle málo.
00:13:40 Jinak většinou kvůli tomu oblečení, jak už povídala máma.
00:13:50 Mně ty dlouhý vlasy zatím tak moc nevadí,
00:13:53 ale protože to vadí třeba mojí mámě,
00:13:57 tak by se měl dát ostříhat. Kvůli ní prostě.
00:14:04 Já myslím, že jí to nevadí. Kdyby jí to vadilo,
00:14:08 tak by mně to asi nějak naznačila.
00:14:11 Ostatně zeptala byste se mě tak, kdybych měl vlasy hodně nakrátko?
00:14:16 Extrémně nakrátko?
00:14:18 Já musím být u Jeníčka a on si něco dělá v dílně
00:14:25 u sestry. Moc spolu teda nejsme, no.
00:14:31 Potom když si hraje s klukem a já mám svou práci,
00:14:35 tak přijde a něco tam dělá.
00:14:41 S dítětem, to je taková práce... Toho se moc neúčastním,
00:14:47 protože takový ty činnosti jako to koupání,
00:14:51 tak tam určitě lepší pro to dítě to udělají ty křehčí ženy.
00:14:57 Vadí? Co by tady taky se mnou dělal, když já mám práci,
00:15:02 tak těžko může nějak asistovat u něčeho.
00:15:07 Akorát by na mě koukal, co dělám, a to je zbytečný.
00:15:11 Tak radši, on je ještě mladej, tak si ty svý koníčky dělá.
00:15:20 Tady ten zesilovač jsem teď před nedávnem dokončil.
00:15:26 HRAJE SILNĚ ROCKOVOU PÍSEŇ
00:16:52 PÍSNIČKA: Kdo tě hladí, když ne já?
00:16:59 Kdo tě svádí, když ne já?
00:17:07 Kdo tě zradí, když ne já?
00:17:13 Ty, já, jsme my,
00:17:20 my a náš je svět!
00:18:27 Vojna? Tam byl pět měsíců jenom. Ale jinak si myslím,
00:18:31 že to na něm zanechalo nějakou změnu.
00:18:34 Já moc nepozoruju, ale myslím, že se tam dobře vykrmil.
00:18:40 To především.
00:18:44 -Na čem odjel?
-Domů.
00:18:47 -Ale na čem odjel?
-Na motorce.
00:18:51 Máme naději na byt.
00:18:57 Že se budeme stěhovat. Nevím teda ještě kdy,
00:19:00 protože se musí nejdřív zařídit a to taky není jednoduchý.
00:19:03 Budeme sami, tak to bude lepší.
00:19:06 Takhle už se mi to moc nelíbí.
00:19:11 Ne. Až se vyčůráš, tak já ti dám jabko.
00:19:14 -Sedni si.
-Ne!
00:19:16 Já budu bacat do zadečku. To si musíš sednout.
00:19:19 Nedostaneš rozinky a nepřijede tatínek!
00:19:24 Už je táta!
00:19:30 Většinou on přes týden hodně dělá v práci přesčasy
00:19:33 a když přijede sem, tak si chce odpočinout.
00:19:37 Nebo se pobavit. Tak chodí za švagrem do dílny
00:19:42 a tam si něco dělaj. Většinou je teda tam.
00:19:48 Otevři dveře. Táta. Přijde táta.
00:19:53 Počítám s tím, že až budeme ve svým,
00:19:58 že ho prostě zapřáhnu a bude to muset udělat.
00:20:02 Třeba dojít na nákup a tak. Já nemám sílu z nějakýho máchání
00:20:06 a těžkýho prádla. To teda absolutně ne.
00:20:10 Co mu řeknu, prostě bude muset udělat.
00:20:14 Jinak to se mnou nebude mít lehký.
00:20:18 Žába. Uvidím žábu.
00:20:21 No. Až to pěkně spapáš, tak na dně uvidíš žábu.
00:20:26 Ne. Tohle nesmíš dělat. Je v tom pomeranč. To musíš hamat.
00:20:32 No, šťastná? To se nedá říct.
00:20:34 Že mám Honzu.
00:20:37 Že je takovej zdravej a takovej čilej.
00:20:40 Honzo, papej, já ti budu povídat pohádku.
00:20:46 Tatínek přišel z vojny, půjdeme do takovýho domečku,
00:20:53 bude se ti tam líbit, bude tam pěkná oranžová kuchyně.
00:21:00 Budeš mít pěknej oranžovej dětskej pokoj.
00:21:03 Oranžovej, jako je tahle mrkvička. Papej hezky.
00:21:07 Vem si do ručičky lžičku.
00:21:10 Budeš tam mít hračky a svůj pokojíček tam budeš mít
00:21:16 a budeš si tam moct dělat, co chceš.
00:21:19 Budeš si tam moct čmárat na zdi jako tady.
00:21:49 Přestěhuju se sem a budeme tady bydlet.
00:21:54 Zatím ten stav je takovej dost špatnej,
00:21:58 protože to ježdění, ta sobota a neděle hrozně uteče.
00:22:02 Je to časově dost špatný.
00:22:04 Věřím, že se to podaří nějak zajistit i v práci a tak.
00:22:08 Když jsme tady, tak motorky bych se nerad chtěl vzdát.
00:22:15 Chtěl bych zůstat u toho, co dělám - u toho slaboproudu,
00:22:20 protože se o to i zajímám koneckonců.
00:22:24 Snad tady v tom někde uplatnění najdu v okruhu deseti kilometrů.
00:22:31 Smysl života?
00:22:34 Aby člověk nedělal takový věci, který potom si říká,
00:22:38 že třeba dělat neměl.
00:22:41 Aby byl spokojenej nejen on, ale pokud možno ti kolem něj.
00:22:48 Neubližovat druhým. Teda pokud možno.
00:23:06 Budeme čistit pupíček.
00:23:13 Nastěhovali jsme se sem v říjnu loňského roku,
00:23:16 takže tady jsme nějakou dobu už. Už jsme si to zařídili.
00:23:23 Jakž takž. No už skoro kompletně. Ještě trochu tady chybí.
00:23:30 Narodila se nám před čtrnácti dny dcera.
00:23:33 To je takové největší událost pro nás tady.
00:23:40 Od tý doby, co jsme se neviděli, jsem změnil zaměstnání,
00:23:44 což je daný tím, že jsem se přestěhoval.
00:23:48 Takže teď mám taky celkem zajímavou práci.
00:23:51 Stáňa se zdá spokojenej. Tady je navíc jedna komora
00:23:55 oproti jiným bytům, takže si z ní udělal svoji dílničku.
00:23:59 Takže se drží i doma. Většinou přijde z práce,
00:24:03 a jde do komory si něco dělat.
00:24:05 Klidnější život. Určitě.
00:24:09 Proti Praze určitě.
00:24:13 Zatím jsem toho na něm moc nechtěla.
00:24:17 Teď jsem z porodnice týden doma, takže takový ty věci,
00:24:21 to musí dělat máma. Potom mně bude muset pomáhat.
00:24:28 Až potom.
00:24:29 Jsem spokojenej do tý míry, že si neumím představit,
00:24:33 že bych měl být v ještě větší pohodě.
00:24:37 On toho moc nenamluví. On se tady pořád hrabe v těch svých krámech,
00:24:41 má toho svýho koníčka.
00:24:44 Já myslím, že je dobrej jako táta. No tak jsou ještě hodně mladí.
00:24:49 Ale začínaj, tak to snad bude dobrý.
00:24:53 Ta je maličká.
00:24:56 Pěkná, viď?
00:24:58 No jo. Měli jsme radost, že to takhle vyšlo, že jo?
00:25:05 Kluk a holka. Kluk je starší o tři roky,
00:25:10 tak je to tak akorát.
00:25:14 Syntezátor.
00:25:26 To je paráda.
00:27:07 Zatím jsme to vydrželi. My jsme byli mladý manželství.
00:27:11 Já jsem se vdávala v osmnácti.
00:27:14 Většinou se pak v tomhle věku manželé v dnešní době rozvedou.
00:27:19 Ale my jsme taky hned brzo dostali ten byt.
00:27:24 Kdybychom museli být u našich, tak by to asi takhle nedopadlo.
00:27:29 To by asi skončilo hůř. Nemusela jsem si ho vzít,
00:27:33 ale byla jsem v jiném stavu a on si mě taky vzal.
00:27:36 Já jsem počítala s tím, že řekne, že ne.
00:27:40 Tenkrát jsme nějak spolu nechodili.
00:27:43 Mohla jsem počkat teda. Kdybych nebyla v jiném stavu...
00:27:48 Nakonec bychom se třeba stejně vzali,
00:27:51 ale o pár let později.
00:27:53 Třeba o pět. Já nevím. Třeba bych studovala.
00:27:56 Na jednu stranu jsem byla ráda, že jsem v jiném stavu
00:27:59 z toho důvodu, že jsem vůbec nevěděla, kam půjdu.
00:28:04 Že bych byla šťastná, to se nedá říct. Asi to je tím,
00:28:07 že jsem hodně dlouho doma s těma dětma.
00:28:10 Nějak mi není extra moc dobře. Takže to je problém.
00:28:13 Mě to zmáhá, ty děti. Asi jsem na to byla mladá.
00:28:16 Měla jsem ty děti brzo. Ale že bych byla zas nešťastná?
00:28:22 Tak napůl. Až půjdu do práce, třeba se to zlepší.
00:28:26 Budu mezi lidma. Teď jsem pořád doma.
00:28:29 Jsem ráda, když si přečtu Mladý svět.
00:28:35 To je program, který počítá klasický biorytmy.
00:28:42 Akorát tady to je doplněný o to, že to ještě navíc mluví.
00:28:50 I když ta srozumitelnost není dobrá.
00:29:00 Co ten počítač umí? To je vlastně hrozně široký.
00:29:03 On sám o sobě neumí nic.
00:29:06 Umí všechno, co do něj člověk dokáže naprogramovat.
00:29:09 Takže třeba tenhle program, ten kondiciogram,
00:29:13 to je spíš takovej demonstrační, zábavnej program.
00:29:16 Nebo různý hry je možný hrát, ale v tom ten hlavní smysl není.
00:29:20 Třeba to dokáže hrozně usnadnit výpočty.
00:29:23 Třeba jsem si dělal program v souvislosti s těmi dalekohledy
00:29:26 na výpočet nějakých těch parametrů té optiky.
00:29:29 Výpočet, který by mně trval tři čtvrtě hodiny,
00:29:33 tak zadání dat mně trvá dvacet vteřin
00:29:36 a počítač to má spočítaný asi za vteřinu.
00:29:39 Takže to je ohromná úspora.
00:29:42 Řekla bych, že on je má jako dost rád.
00:29:45 Že jako by si ne...
00:29:48 Já nevím, jestli si to jenom myslím, ale myslím si,
00:29:52 že asi by těžce nesl, kdybych se chtěla rozvést.
00:29:56 Samozřejmě na světě je spousta mužských,
00:30:00 který by ke mně pasovali víc po všech stránkách.
00:30:05 Nebo který by se víc zajímali o ty děti.
00:30:08 To jsou takový typy, co já mám ráda,
00:30:11 ty jsou zase do větru, zrovna co se mně líběj.
00:30:14 A kdybychom si rozuměli po nějaký jiný stránce,
00:30:17 tak bychom si zas nerozuměli v jiných věcech.
00:30:21 Prostě pro někoho jsou smyslem života hlavně děti.
00:30:25 Já je mám hrozně ráda, samozřejmě, ale nějak pořád cítím,
00:30:30 jestli jsem tak mladá, nemám k nim pořád takový vztah,
00:30:34 že by byly vyloženě smysl života.
00:30:38 Já mám moc ráda hudbu a chtěla bych jednou taky něco dělat
00:30:41 takovýho hezkýho.
00:30:44 Stačilo by mně, kdybych dělala někde, kde se něco děje.
00:30:48 Fakt nevím.
00:31:25 Zuzanko, koukej. Zkus tohle zmáčknout.
00:31:33 Nemůže ten panáček jít ven!
00:31:42 Jé, koukej!
00:31:54 Můj smysl života je v tom, aby tady všechno klapalo.
00:31:59 V rodině i v zaměstnání. Aby člověk měl dobrý pocit,
00:32:04 že i v tý práci to nedělá nadarmo.
00:32:09 Nakonec i ty koníčky aby to k něčemu vedlo.
00:32:13 K tý hvězdařině jsem se dostal úplně čistě náhodou
00:32:16 nějakým článkem. Začalo to tím, že jsem koupil za dvacet korun
00:32:20 čočku a kus novodurový trubky.
00:32:24 A jelikož výsledek i s tak hroznou optikou byl poměrně překvapující,
00:32:28 tak jsem se pokusil brousit zrcadlový dalekohled.
00:32:34 Výsledek byl tak naprosto šokujícně vynikající,
00:32:38 tak jsem brousil větší a větší skla.
00:32:41 Ten největší dalekohled, který teď mám v provozu, váží asi 200 kilo.
00:32:45 Všechno je samozřejmě elektronicky řízený.
00:32:49 To už je dost velký monstrum. Člověk z toho má dobrý pocit,
00:32:53 jako že by to asi každý nezvládl.
00:32:56 Když se ten Měsíc třeba dvěstěkrát přiblíží,
00:33:00 tak to je velmi estetický a úchvatný pohled.
00:33:03 Nejde jen o ten pohled. Jde o to, že když se tím člověk začne zabývat
00:33:08 tak samozřejmě čte knihy, který o tom byly napsaný.
00:33:12 Třeba o vzniku vesmíru a tak, což je ten velký třesk,
00:33:16 kdy se předpokládá,
00:33:17 že se to všechno rozletělo z jednoho místa v prostoru.
00:33:21 A co bylo předtím, ještě než byl ten třesk?
00:33:25 Člověk o tom nesmí až zas moc uvažovat, protože si uvědomí,
00:33:29 že je hrozně malej. Že vesmír je neměřitelnej.
00:33:33 Člověk je skutečně jako zrnko prachu.
00:33:37 Otázka je, jestli má smysl se snažit to brát nějak takhle.
00:33:40 Že člověk by opravdu možná měl hledat spíš něco tady.
00:33:45 Člověk by se neměl odtrhnout od reality.
00:34:27 Titulky: Jaroslav Švagr, Česká televize, 2005
Po 20 letech
Po 35 letech