Strhující svědectví o lidech, žijících na stromech v divoké přírodě ostrova Nová Guinea, pro které ještě neskončila doba kamenná. Slovenský dokument
00:00:18 (POKŘIK DOMORODCŮ) Ua, ua, ua...
00:00:33 Nová Guinea mě zničila. Nenávidím ji.
00:00:37 Při střetnutí s domorodci nám šlo o životy.
00:00:40 Z první návštěvy si přináším malárii, tyfus a otravu krve.
00:00:44 Sbohem Guineo, už nikdy víc.
00:00:47 (HUDBA)
00:00:54 Opravdové cestování jsem vždy spojoval s cestami do neznáma.
00:00:59 Kdo se o ně pokusil, už se jich nedokáže vzdát.
00:01:02 Já v tom lítám až po uši.
00:01:05 Zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný,
00:01:09 je můj oblíbený slogan.
00:01:15 Lákají mě neprozkoumané oblasti,
00:01:18 nové přírodní kmeny, nebo tajuplné polární krajiny.
00:01:22 Vydařená expedice je pro mě vrcholem.
00:01:26 Nic lepšího než cestování zatím tam nahoře nevymysleli.
00:01:36 Čím víc však cestuji, tím víc pospíchám.
00:01:40 Když chci vidět a zažít,
00:01:42 to, co tu za pár roků nebude, musím vyrazit ještě dnes.
00:01:46 Civilizační válec je hrozně rychlý.
00:01:54 Umění zapomenout na utrpení stále funguje.
00:01:58 Droga zvaná Nová Guinea je příliš silná.
00:02:02 Vnímám nepříjemné chvíle z minulosti,
00:02:06 a znovu se vracím na horkou zem.
00:02:10 Týden jsem vyřizoval speciální povolení,
00:02:13 které nás zaručí vstup do nepřístupných oblastí.
00:02:17 Před odletem dostávám otázky, zda se nebojím šílených kanibalů,
00:02:20 jestli není jejich svět příliš krutý?
00:02:22 Bojím se. A často, strach je nutný,
00:02:25 hlavně v místech, o kterých jsme si mysleli, že už neexistují.
00:02:36 (DOMORODÉ ZPĚVY)
00:03:01 Misionáři se svými svatostánky
00:03:03 přišli na území lovců lebek před několika desetiletími.
00:03:06 Zakazují Asmatům tradice
00:03:09 a jejich kulturu nahrazují novou civilizací.
00:03:13 Ta sem přinesla alkohol, hazardní hry a peníze.
00:03:23 Pronajímám si nekřesťansky drahou loď,
00:03:25 a hned využíváme přílivu,
00:03:28 s jehož pomocí postupujeme až 100 kilometrů do nitra.
00:03:32 O území, na které se snažíme dostat, chybí informace.
00:03:36 Domorodci vědí od misionářů paradoxně víc o Americe,
00:03:41 než o kmenech a zvycích vlastního ostrova.
00:03:49 Mísí se v nás nadšení s rozpaky.
00:03:52 Respekt k drsné přírodě a tajemným domorodcům cítíme velký.
00:03:59 (PTAČÍ ZPĚV)
00:04:03 Po několika dnech plavby vstupujeme do poslední bašty civilizace,
00:04:07 vesničky Amasu.
00:04:09 Pokrok tady šíří misionář.
00:04:12 Za návštěvu kostela slibuje domorodcům trenýrky a trička.
00:04:15 Brání nám v kontaktu s nimi.
00:04:18 Nikam prý nesmíme, cesta dál je zakázaná.
00:04:22 Nenecháme se odradit. Máme přece důležité papíry
00:04:28 a na nich těžce získaná všemocná razítka.
00:04:33 (ROZHOVOR V DOMORODÉM JAZYCE)
00:04:42 Se skupinou domorodců vyrážíme ráno do jejich zeleného světa.
00:04:46 Zdá se mi až neuvěřitelné,
00:04:49 že bychom se mohli dostat až za tajemnou Pacification Line,
00:04:53 za tuto pomyslnou čáru, za kterou lidi žijící na stromech
00:04:56 odhání každého vetřelce střelbou z luků.
00:05:02 V této dusné močálové džungli cesty neexistují.
00:05:06 Kdyby se nějaká objevila, zmizela by s ní i veškerá mysteria.
00:05:14 Bosí domorodci s jistotou přecházejí po kladinách džungle.
00:05:18 V našich botách se docela bojím,
00:05:21 každá zlomenina může mít nepříjemné následky.
00:05:27 Po pádu kameramana Pavla mezi kmeny,
00:05:30 si už radši na těžkých místech natahujeme pomocné lano.
00:05:34 Transport zraněného člověka je tady nepředstavitelný.
00:05:43 Pozorují nás oči džungle.
00:05:46 Míří na nás domorodec,
00:05:48 na penisu má zobák ptáka zoborožce.
00:05:52 Naštěstí zná jednoho z našich nosičů.
00:05:55 Napětí odpadá, když naším tabák účinně odeženeme dotěrný hmyz.
00:06:01 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:06:05 Urjare, tak se náš domorodec jmenuje, je se synem na lovu.
00:06:12 Vcházím s ním do osady, ostatní na mě čekají na jejím kraji.
00:06:17 Od náčelníka potřebujeme povolení ke vstupu.
00:06:22 Několikadenní cesta tady pro naše nosiče končí.
00:06:26 Loučím se s Bowasem, který pro nás hodně udělal.
00:06:30 Varuje nás, že v oblasti stromových lidí musíme být velmi opatrní.
00:06:35 Platí tam jiné zákony.
00:06:37 Jiná pravidla chování, víry a předávání vědomostí.
00:06:41 Prý jsou velmi divocí
00:06:44 a napadají každého, kdo vstoupí na jejich území.
00:06:50 Chceme v osadě zůstat déle a poznat trochu zdejší zvyky.
00:06:55 (HUDBA)
00:07:10 Cena manželky se na Guinei určuje prasaty.
00:07:13 Za ty nejlepší ženy mohou rodiče chtít i pět prasat.
00:07:20 Dalším domácím zvířetem je pes, který nahrazuje po jídle ubrousek.
00:07:32 Kombajové chápou početí člověka po svém.
00:07:36 Věří, že muž svým penisem zbavuje ženu jen přítěže panenství.
00:07:40 Když ji otevře, vstoupí do jejich útrob duch džungle,
00:07:44 který vytvoří zárodek budoucího potomka.
00:07:48 Pohlavní styk a narození člověka do souvislostí nedávají.
00:08:05 Urjareho starší syn má ráno bolesti břicha.
00:08:08 Otec mu z otvorů těla vyhání nedobrou energii.
00:08:12 Léčení trvá několik hodin,
00:08:15 a my se bojíme, aby se chlapci nic nestalo.
00:08:21 Přemýšlíme, jestli mu podat léky, ale to je dvousečná zbraň.
00:08:26 Kdyby náhodou umřel, asi bychom ho následovali všichni.
00:08:32 Mohou nás považovat za vrahy, kteří zařídili chlapcovu smrt.
00:08:37 S tou však můžeme být spojování už jen naším příchodem.
00:08:41 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:08:50 Rada starších dlouho debatuje. Nakonec přece jen svolí,
00:08:55 můžeme projít přes jejich bažiny na území stromových lidí.
00:08:58 Přislíbí nám i doprovod.
00:09:01 Labyrintem močálů nás vede sympatický Waburare.
00:09:05 Vzdušné chodníky džungle vidí asi jen on.
00:09:16 Bonusem cestování jsou skuteční přátelé,
00:09:20 kterým se dá věřit i svěřit. Kromě Pavla k nim patří i Jirka,
00:09:24 známe se z dob, které nás pořádně prověřily.
00:09:27 Prožíval se mnou, když mě u břehu řeky Sepik
00:09:30 rozběsnění domorodci skoro připravili o život.
00:10:01 Waburare nás upozorňuje, že vcházíme do oblasti
00:10:05 nedůvěřivých stromových Kombajů, o kterých se ví velmi málo.
00:10:09 Sem se jednoduše nechodí.
00:10:13 Komáři dělají z této nížiny nejhorší malarickou oblast světa,
00:10:18 proto si domorodci staví chýše tak vysoko v korunách stromů.
00:10:24 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:10:46 Čekali jsme na kraji paseky až se vrátí náčelník.
00:10:52 Vybíhá s lukem, šíp na tětivě, a řve.
00:10:57 Já jsem se pořád blbě usmíval, pořád na mě mířil.
00:11:03 Bylo to ode mě hodně křečovitý.
00:11:07 Trvalo to hrozně dlouho, takovej ten nejistej pocit.
00:11:11 Husí kůže, že to do mě našije, pořád nataženej luk.
00:11:15 Nataženej, ne jenom přiloženej, nataženej.
00:11:18 Bylo to hrozně dlouhý...
00:11:22 Pak jsem se tam nějak posadil, opřel a nějak to vykrystalizovalo.
00:11:37 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:11:51 I náčelník je nakonec rád,
00:11:53 že naše početná výprava přichází v dobrém.
00:12:08 Všechno nakonec dopadne dobře.
00:12:11 Můžeme přespat ve stromové chýši mimo dosah odporného hmyzu.
00:12:18 Je zajímavé, jak si Kombajové dokáží bez provazů a hřebíků
00:12:23 zavěsit svůj příbytek na kmeny stromů.
00:12:34 Pavel nám ještě stačit vylíčit příběh antropologa,
00:12:38 který se u Korowajů zabil pádem z tyče stromové chýše.
00:12:45 Doufám, že nedopadnu jako on.
00:12:52 Vibrující tyč se prohýbá.
00:12:55 Mých 85 kilogramů je asi za hranicí obvyklé nosnosti.
00:13:12 Jé, tuhý kořínek!
00:13:17 Vstupuji do světa stromových lidí, do jakési nadzemské domácnosti.
00:13:23 Aby údiv nad odvahou žen nekončil,
00:13:26 za chvíli v síti vynášejí prase a v ruce loveckého psa.
00:13:33 Náčelník čaruje s ratanem, jsme svědci zrození ohně.
00:13:43 Silná vrstva říčního jílu v podlaze pod ohništěm
00:13:47 zabraňuje tomu, aby se z chýše nestal obrovský oheň.
00:13:51 Nejmenší dítě má provazem přivázanou nohu, aby nespadl dolů.
00:13:59 Náčelník má dvě manželky, porodily mu spolu 12 dětí.
00:14:03 9 z nich zemřelo.
00:14:05 Jestli byla příčinou malárie, nebo pád z výšky chýše, to nevíme.
00:14:12 Náčelník zkouší náš tabák.
00:14:15 Jako nekuřákovi se mi po pár tazích točí hlava,
00:14:18 a k pobavení ostatních silně kašlu.
00:14:30 Koiwo s azbestovou rukou opéká k večeři hroudy sága.
00:14:34 Nemáme odvahu ani chuť to jíst,
00:14:37 tak si radši vaříme naši instantní polévku.
00:14:41 (DOMORODÝ ZPĚV)
00:14:47 Jirka mně večer ošetřuje zanícené rány.
00:14:50 Bolesti zvyšuje hrozná žízeň.
00:14:53 Chtěl bych jít vykonat potřebu, ale bojím se slézt po vlhké tyči
00:14:57 do tajemného světa kouzel, duchů a magie.
00:15:14 K snídani nám náčelník Bapa chytil velkého prehistorického ještěra.
00:15:19 Jako lahůdku nám nabízí ještě teplé srdce.
00:15:25 Ženy přinášejí z džungle zelené banány na pečení.
00:15:29 Děti také zmizely s lukem kdesi v bažinách.
00:15:36 Za chvíli se mladí lovci chlubí pěkným úlovkem, brodivým ptákem.
00:15:41 Zasáhl ho šípem ten nejmenší. Ptáka dostávají nosiči.
00:15:47 Je obdivuhodné, jak dokážou bambusovým nožem
00:15:51 obratně naporcovat jakékoli maso za pár sekund.
00:15:55 Na Guinei nejsou velcí savci, proto má kuchyně jinou podobu.
00:15:59 Bohatá je tady zejména ptačí říše, ve které jsou nejkrásnější rajky.
00:16:04 Doposud tady bylo objeveno 860 ptačích druhů.
00:16:13 Prodíráme se zvláštním zeleným bludištěm
00:16:17 nejrozlehlejší neporušené džungle na naší planetě.
00:16:22 Domorodí náčelníci hovoří o svých vidinách.
00:16:25 Když sem jednou přijdou duchové s tváří bílou jako mrtvá ryba,
00:16:29 obrátí džungli naruby jako kůži z rajky.
00:16:37 Jako vetřelce nás vnímají i v další osadě.
00:16:41 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:16:50 Úlohou muže je ochránit ženy a děti schované na stromech.
00:16:59 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:17:12 Hranice mezi životem a smrtí je tady křehká.
00:17:20 Viditelně se mu uleví, když vidí, že přicházíme v dobrém.
00:17:25 Jmenuje se Chanibarma.
00:17:28 Výška, ve které je chýše postavená, znamená, že tu mají větší strach
00:17:33 z přicházejících lidí než z přírody.
00:17:41 Ve stromovce způsobujeme rozruch.
00:17:45 Jeden z našich nosičů udělá pro vystrašené děti míč.
00:17:54 Malé místní nezbedníky jsou rodiče zvyklí strašit.
00:17:58 Když budeš zlobit, přijde si pro tebe z lesa zlý duch.
00:18:02 Škaredý bílý člověk, zlé bílé strašidlo.
00:18:07 Zdá se, že jsme první cizinci, které domorodci vidí.
00:18:12 Podle nás budou hodnotit celý neznámý svět.
00:18:18 Bariéru strachu chceme prolomit kostkami hroznového cukru.
00:18:23 Jsou však nedůvěřiví, cukr neznají.
00:18:38 Největší odvahu znovu projevuje Chanibarma.
00:18:42 Nabídka jídla se neodmítá.
00:18:45 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:18:51 Pro domorodce jsou nejchutnějším pokrmem ságové placky.
00:18:55 Pro naše chuťové buňky zničené množstvím
00:18:59 chemických dochucovadel je to jako žvýkat polystyren.
00:19:02 Neodmítáme však,
00:19:05 protože s česnekem a čabajkou placky nemají chybu.
00:19:11 Obyvatelé doby kamenné přežívají s jednoduchými nástroji.
00:19:16 Nejdůležitější z nich je určitě kamenná sekera.
00:19:20 Bez ní by domorodci nebyli schopni postavit svoje příbytky.
00:19:37 Chanibarma si právě chystá sekeru na prosekávání džungle.
00:19:42 Železo sem ještě nedorazilo.
00:19:45 Železná sekera by porazila strom tak 2x rychleji,
00:19:48 ale na co by jim to bylo, tady nikdo nepospíchá.
00:19:52 Čas je jediné, čeho mají nadbytek.
00:19:58 Nejstarší dcera zatím nosí v bambusech do chýše vodu.
00:20:02 Je určená jen na pití, vaření tady neznají.
00:20:06 Chybí jim totiž nádobí.
00:20:09 Bambus má své slabiny, hliněný hrnec je neznámý pojem.
00:20:20 Nikdo tady neví, kdy se narodil.
00:20:23 Čas vlastně dělí jen na 2 poloviny.
00:20:26 Od východu slunce po západ určený pro život,
00:20:30 a ten druhý, černý je časem duchů a kouzel.
00:20:34 (HUDBA)
00:20:40 Dnes náš kotlík uvaří pro celou chýši slavnostní hostinu,
00:20:45 z darů džungle a našich batohů.
00:20:50 Po večeři plnými doušky hltám stromový život.
00:20:54 Nechce se mi věřit, že jsem stále na té samé planetě.
00:21:07 (DÉŠŤ, HROMY)
00:21:27 Život na stromech je tak jednoduchý, ale přitom složitý.
00:21:32 Znalosti se předávají jen ústním podáním.
00:21:38 Chanibarma nám vyjmenovává jejich základní číslovky.
00:21:42 Počítá se skrčený prst, sevřená pěst znamená 5.
00:21:46 6 je ukázání zápěstí, 7 předloktí, 8 loket.
00:21:58 Nejvíc je z počtů popletená jeho dcera.
00:22:10 Snažím se pochopit, jak vnímají okolní svět.
00:22:14 Domorodce nám o něm něco prozradili.
00:22:18 Džungle je plná duchů, žijí hlavně v korunách stromů,
00:22:22 ale i v rostlinách, které mohou způsobit smrt.
00:22:26 Ráno se nedívej na stromy,
00:22:28 když tam najdeš hada, bude to s tebou velmi špatné.
00:22:32 K vodě se nikdy nenakláněj tváří,
00:22:34 duch z vírů a peřejí přivolá chorobu.
00:22:37 Tak prý zemřel i otec Chanibarmy.
00:22:45 U kombajský holičky jsem ještě nebyl.
00:22:48 Jirka a Pavel se smějí mé odvaze.
00:22:51 Mám hlavu v rukou lovců lebek, který kolem ní mává nožem.
00:23:05 Přestává pršet.
00:23:07 Chceme pokračovat v cestě, ale Waburare a ani nosiči,
00:23:11 se do dalšího dobrodružství příliš nehrnou.
00:23:15 Nikdo prý tam nežije, dál už je jen neznámý svět.
00:23:18 Ale o to nám přece jde.
00:23:22 Naše skupina se rozšiřuje o ženskou část.
00:23:27 Se dvěma dcerami Chanibarmy
00:23:30 budeme společně hledat cestu do neznáma.
00:23:33 Jako štafetový kolík ponesou
00:23:36 naše oštěpy od Asmatů, i vzácné hrnce.
00:23:44 Kolo tu ještě neznají, proč, na co by jim vlastně bylo.
00:23:49 Džungle nezná žádné rychlejší tempo pohybu než chůzi.
00:23:55 Hledáme průchod, kterým jde projít přes bažiny.
00:24:08 Délka trasy se tady neměří zdolanými kilometry,
00:24:12 ale počtem dnů a nocí, strávených na cestě.
00:24:21 Každý den, hodina i minuta jsou tady zvláštní,
00:24:25 jakoby byly poslední.
00:24:28 Bloudíme, opakovaně se vracíme, nikdo neví, jakým směrem jít.
00:24:39 Stmívá se, neznámý terén vhání do tváří nosičů strach.
00:24:43 Jen oni skutečně vědí, čeho se tady mají nejvíc bát.
00:24:50 (HUDBA)
00:24:57 I každé čekání na vysekání cesty je k nevydržení.
00:25:01 Hmyz prožívá na našich zpocených, slaných tělech vyložené orgie.
00:25:07 Věřím, že na hostinu přilétají všichni komáři z okolí.
00:25:12 Slizké pijavice vysávají z rozškrábaných lýtek energii.
00:25:16 Tady se nocovat prostě nedá.
00:25:25 V temné džungli jsou domorodci rychlejší,
00:25:29 ztrácí se nám a zůstáváme sami.
00:25:34 Nakonec objevujeme 2 stromové chýše, jsou prázdné.
00:25:44 Naši průvodci jsou nejistí,
00:25:47 zmizení domácích nevěští nic dobrého.
00:25:53 Nahoře na chýši konečně pršelo, takže byl chládek.
00:26:03 Konflikty mezi kmeny proměnily tuto oblast na zem nikoho.
00:26:09 Méně překonatelná než drsná džungle je houština magie, viny a pomsty.
00:26:26 Tam, kde malí domorodci proběhnou, já musím lézt po kolenou.
00:26:31 Proklínám liány,
00:26:34 které nás chytají za hlavu, nohy, a nechtějí nás pustit dál.
00:26:38 Trny listů, nás bolestivě značkují, z prstů stékají pramínky krve.
00:26:54 Den pomalu dohasíná, nutně potřebujeme odpočinek.
00:26:58 V dálce se objevuje domeček jakoby na kuří nožce.
00:27:02 Zdá se, že je taky prázdný.
00:27:09 Jsme v aréně, kde každý chybný krok,
00:27:12 slabost nebo nedomyšlená reakce mohou znamenat smrt.
00:27:17 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:27:43 Problém vznikl tím, že jsme přišli na území těchhle.
00:27:47 Tady kolem nás hučí.
00:27:50 Nepožádali jsme o souhlas, vstoupili dokonce do jejich chýše.
00:27:55 Stále opakovali, že tady vlastně nikdo nebyl,
00:27:59 že bez zeptání nikdo nevstoupil, a my jsme sem vpadli.
00:28:05 No, byli pěkný. Napřažený luky, šípy a emoce.
00:28:10 K uklidnění bojovníků napomůže naší civilizací zatracovaný tabák.
00:28:15 Dýmku míru kouříme všichni společně.
00:28:18 Jsou chvíle, kdy se musí.
00:28:21 Fotky z mých expedic
00:28:24 k domorodým kmenům na Nové Guinei prolamují bariéru strachu.
00:28:28 Na Guinei žije okolo 270 etnik.
00:28:31 Kmeny po staletí žijí ve strachu ze vzájemného napadení.
00:28:36 Díky této izolaci se hovoří na ostrovech až 700 jazyky.
00:28:41 Sami netuší, jací jiní lidé žijí na Nové Guinei.
00:28:46 (DOMORODÝ ZPĚV)
00:29:19 Lidé, žijící v hustých korunách džungle,
00:29:23 nemají představu o kulatosti naší planety.
00:29:27 Věří, že zem a všechno na ní stvořil velký duch Ginol,
00:29:30 který žije ve světě duchů vysoko nad oblaky.
00:29:35 On, podle jejich představ, rozdělil svět na několik poschodí.
00:29:40 Nad nimi a pod nimi jsou podobné světy obývané lidmi.
00:29:44 Po smrti se může mrtvý dostat z jednoho světa do druhého.
00:29:59 Zub z krysy čaruje ornamenty
00:30:02 na zbraních bojovníků z doby kamenné.
00:30:06 Životem je provází pár drobností, luk, šípy, dýmka, ratan na oheň
00:30:10 a ságo v síti z orchidejových vláken.
00:30:21 Zelené lupení je jejich jediným oblečením.
00:30:24 Je omotané na konci přirození, penis jakoby chyběl.
00:30:28 Zřejmě je někde vevnitř,
00:30:31 jen není jasné kde, ale je tam určitě.
00:30:35 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:30:40 Lidi z této oblasti trápí podivná choroba.
00:30:43 Drobní červi se spirálovitě zavrtávají pod kůži.
00:30:47 Odumřelé vrstvy se odloupávají.
00:30:51 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:31:02 Antropologové odhadují, že šípy tady zabijí asi 5 procent obyvatel.
00:31:09 Svazek každého bojovníka obsahuje 10 šípů.
00:31:17 Každý z nich má své jméno a specifické použití.
00:31:24 Největší a nejvýstražnější je na zabíjení lidí.
00:31:33 Na hrotě má zářezy a ostny, aby se nedal vytáhnout.
00:31:39 Na šípy nepoužívají stabilizační křidélka.
00:31:43 Jeden z bojovníků se nám snaží dokázat,
00:31:46 že na přesnou trefu je vůbec nepotřebuje.
00:31:51 Obal z polévky mu dáváme jako terč.
00:31:58 Neumím si vymanit ruku z jeho upřímného, ale nekonečného stisku.
00:32:11 Děvčata se musí vrátit domů.
00:32:14 Domorodec zvaný Waligare nás provede vlastním územím.
00:32:19 Neúspěšně za to vymáhá od Pavla trenýrky.
00:32:25 Nakonec přebírá štafetu s asmatskými šípy.
00:32:30 Největší strach mají domorodci z hadů,
00:32:34 ve kterých se ukrývají zlé síly.
00:32:43 Ze 110 druhů jsou nejjedovatější zmije a tajpani.
00:32:47 Nervově paralytické jedy zmije zasahují nervovou soustavu.
00:32:52 Jed tajpana rozkládá krvinky.
00:32:55 Výsledek je ale vždy stejný, krutá smrt.
00:32:59 Do našeho čajníku si domorodci ukládají kořist.
00:33:07 Majitel chýše křečovitě skrývá nejistotu.
00:33:15 Získat si ho chceme osvědčeným hroznovým cukrem.
00:33:37 Jazyk se mu rozváže, až když mu dáme uloveného hada.
00:33:51 Jeho žena přináší z džungle ohnivě červenou buameru.
00:33:57 Pochutinou je pro ně obsah červených jader.
00:34:01 Waligare se jako první chystá odstranit dužinu kostěným nožem.
00:34:05 Dohadujeme se, z čeho může být vyrobený?
00:34:09 Možnosti není mnoho. Dostáváme odpověď,
00:34:13 že je to stehenní kost kasuára, největšího ptáka Nové Guiney.
00:34:20 Domácí dal na oheň nažhavit kameny, a nyní pomáhá Waligarovi.
00:34:28 Tvrdá jádra buamery se odkládají na banánové listy,
00:34:32 a žhavé kameny se vloží do vydlabané dutiny.
00:34:37 Nakonec se všechno zabalí, a nechá se dusit, aby jádra změkla.
00:34:52 Mezitím už je i had hotový.
00:34:55 Každý dostává svůj díl, domácí, nosiči i hosté.
00:34:59 Naneštěstí je tak dlouhý, že dostaneme kus pochoutky i my.
00:35:08 Hadímu masu přisuzují mystickou sílu,
00:35:12 ale jinak je maso příliš vláknité a žvýkám ho velmi dlouho.
00:35:16 Naštěstí tady hadi nejsou posvátní,
00:35:20 a jejich nepřátelé nezabíjejí tak, jako v jiné části Guiney.
00:35:24 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:35:31 Jádra buamery se v přírodní peci dusí několik hodin.
00:35:35 Až v noci z nich vybírají červenou omáčku na ságové placky.
00:35:40 Červená buamera evokuje krvavou hostinu,
00:35:43 doufám, že se k ní neschyluje.
00:35:55 Ty vole!
00:36:01 Ráno se ztrácíme v nedozírných bažinách.
00:36:11 V minulosti jsem viděl zprávu církevního zástupce v Yanirumě.
00:36:16 Tvrdí, že v oblasti se stále nacházejí lovci lebek.
00:36:20 Jsou zvyklí zabít a sníst každého, kdo způsobil něčí smrt.
00:36:24 Zabíjení a pojídání se tady odehrálo před pár lety,
00:36:27 když znovu vypukly kmenové boje.
00:36:30 Snězeno bylo víc než 20 lidí.
00:36:37 Chudák Waburare se snaží prolomit atmosféru nedůvěry
00:36:41 i obavy domorodců z toho, že se tak nečekaně objevují lidé,
00:36:45 a ještě k tomu běloši. Naši nosiči také pociťují obavy.
00:36:49 Jednomu dítěti darují hračku z čajníku.
00:37:02 Při konzumaci termitů jsem si vzpomněl na příhodu domorodce,
00:37:06 kterému a jeho 3 přátelům nabídli ve stromové chýši jídlo.
00:37:10 Odmítnutím si podepsali ortel.
00:37:14 Jeho společníky pozabíjeli,
00:37:16 jen on si skokem z vysoké chýše zachránil život.
00:37:22 Zkrátka musíme si tady osvojit pravidlo,
00:37:25 pokud nechceš, aby tě snědli, tak jez!
00:37:35 Celý život se točí kolem jídla.
00:37:38 Hlad je tak zásadní,
00:37:40 že místem cítění a myšlenek se staly střeva.
00:37:44 Vsadím si na svoje střeva, znamená vlastně "myslím si".
00:37:52 V jejich myšlení něco takového,
00:37:55 jako přirozená smrt vlastně ani neexistuje.
00:38:01 Mrtví i po smrti dokáží označit toho, kdo zavinil jejich smrt.
00:38:06 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:38:10 Může být i příslušníkem klanu, dokonce vlastní rodiny.
00:38:18 Je nutné ho najít a zabít.
00:38:21 Jeho tělo se musí sníst, aby zlo bylo zlikvidované.
00:38:25 Po každém zabití následuje pomsta, která spouští nekonečný řetěz bojů.
00:38:42 Maso zabalené do banánových listů se dusí na žhavých kamenech,
00:38:46 a konzumuje se, jak jinak, než se ságou.
00:38:56 Jeden z domorodců ukazuje na čelenku,
00:38:59 kterou si musím při hostině nasadit.
00:39:02 Až později mně dojde, z čeho je vyrobená.
00:39:05 Z ocasu právě se vařící krysy.
00:39:11 Takovou krysu na hlavičce, to je fantazie.
00:39:18 Když je placka z krysy hotová,
00:39:21 každý muž dostává stejný díl této kombajské speciality.
00:39:29 Zdráhám se, ale i já dostávám stejnou porci.
00:39:34 Libovoučkej králíček...
00:39:37 Kombajové nemají žádné kožené předměty,
00:39:41 protože zvíře snědí i s kůží.
00:39:44 Je zajímavé, že ženy a muži si pokrmy připravují samostatně.
00:39:49 Jídlo, které připraví žena,
00:39:51 zbavuje muže bojovnosti, a může ho oslabit.
00:40:06 Děti dostanou jméno až ve věku rok a půl, dřív to nemá smysl.
00:40:11 Mnoho jich předčasně umírá. Jméno se získává tak,
00:40:15 že se odebere někomu jinému společně s jeho životem.
00:40:19 Jako oběti přicházejí v úvahu jen lidé, které znají jménem.
00:40:36 Lovci nám ukazují své nejcennější trofeje.
00:40:39 Lebky zvířat, ptáků a různých hlodavců.
00:40:43 Lebky nepřátel, kteří měli v boji smůlu,
00:40:46 mají na temeni velkou díru, tudy se vybíral mozek.
00:40:50 Má to jinou dimenzi,
00:40:53 než sbírka motýlů, na kterou se u nás lákají děvčata.
00:41:08 Nosiči jsou už kamarádi,
00:41:10 ani se nehněvají za to, že některé jejich pokrmy odmítáme.
00:41:18 (DOMORODÝ ZPĚV)
00:41:47 Waligare dává signál, že se blížíme k osadě.
00:41:51 Pro jistotu, jsme přece v kraji lovců lebek.
00:42:04 Všechno je tady na ostří hrany.
00:42:07 Od úsměvu k zásadnímu problému je velmi blízko.
00:42:27 (ZPĚV PTÁKŮ, HLASY DŽUNGLE)
00:43:01 Přežít v odlišném světě není jednoduché.
00:43:05 Nečekaná jistota, pytlík tabáku, nám opět zázračně pomáhá.
00:43:12 Po této expedici už nikdy nebudu kouřit.
00:43:31 Druhý den jdou bojovníci sbírat oblíbené ságové červy.
00:43:36 Do starého kmenu ságové palmy naklade brouk nosorožík vajíčka.
00:43:41 O měsíc později se sbírají tučné larvy.
00:43:54 Jsou základem každé obřadní hostiny.
00:43:58 Larvy se podávají s mozkem zabitých nepřátel.
00:44:02 Prý je to fantastická pochoutka.
00:44:06 Dnes se tady, doufám, mozeček míchat nebude.
00:44:11 Larvy si domorodci nejraději udusí v listech,
00:44:15 ale neopovrhnou ani syrovými.
00:44:31 Kdyby nebyla Nová Guinea, musel bych si ji vymyslet.
00:44:35 Došel jsem k novému poznání,
00:44:38 že obávaný kanibal může mít citlivou duši.
00:44:43 Mívám návaly, kdy se mi chce štěstím křičet.
00:44:54 Ženy se vracejí ze sběru plodů.
00:44:57 Banánů se hned ujímají mladá děvčata.
00:45:00 Už jim začínají růst prsa,
00:45:03 to znamená, že jsou připraveny na svatbu.
00:45:06 U nás je to věk pod hranicí zákona.
00:45:08 Tady se vdávají před první menstruací.
00:45:15 Ženich si vybírá ne krásu,
00:45:18 ale hlavně sílu a schopnost starat se o prasata a o děti.
00:45:24 Prsa mají vždy odhalená, zadek nikdy.
00:45:27 Řitním otvorem může do těla vstoupit duch,
00:45:30 proto si ho chrání sukní z orchidejových vláken.
00:45:39 Sex je jedna z největších záhad v Nové Guinei.
00:45:44 Muži nespí se ženami, žijí v oddělených chýších.
00:45:51 U ohně nám vysvětlují oddělený způsob života.
00:45:54 Tak se dozvídáme,
00:45:56 že kromě společného jídla je oslabuje i těsná blízkost žen.
00:46:01 Nesmí s nimi trávit mnoho času, protože jim odebírají energii.
00:46:05 Vysávají ji z nich, ženy prý způsobují jejich stárnutí.
00:46:10 Naopak, oni při nich mládnou.
00:46:13 Velmi dobře to vědí a snaží se toho využívat.
00:46:17 Se ženami je prý třeba jednat opatrně.
00:46:20 (HOVOR MÍSTNÍCH ŽEN)
00:46:34 Ráno nás probouzí klepání při stahování kůry ze dřeva.
00:46:39 Používá se jako přírodní filtr při výrobě sága.
00:46:50 Ságová palma se dá použít na všechno.
00:46:53 Je pro ně stromem života.
00:46:56 Díky jemu prožili v nevlídných bažinách tisíce let.
00:47:05 Kůra dobře slouží k výrobě podlah, listy na stěny a střechy domů.
00:47:11 Trny jsou oblíbené šperky, které trčí z nosních dírek,
00:47:15 ale nejvzácnějším produktem je vylouhovaná dřeň,
00:47:19 která je nejstarším zdrojem potravy nížinných kmenů v Guinei.
00:47:24 (DOMORODÁ ŘEČ)
00:47:39 Na výrobě sága se podílí celá osada.
00:47:42 Každý tady má svou roli, a ví přesně, co má dělat.
00:47:46 Úkolem mužů je odstranit tvrdou a hrubou kůru palmy tak,
00:47:49 aby se odkryl vnitřek.
00:47:52 Ženy si zatím připravují dřevěné sekery na drcení dřeně.
00:48:13 Obnažením kmenu práce mužů končí,
00:48:15 mohou se věnovat hledání další potravy po okolí.
00:48:22 Rozdrtit dřeň na malé kousíčky v žhavém a vlhkém podnebí
00:48:27 je opravdu těžká práce, a ta právě zůstává na ženách.
00:48:32 Celý život musí vláčet v sítích těžké náklady, děti i prasata.
00:48:37 Sbírají v džungli dřevo a jedlé rostliny.
00:48:41 Pláč má žena schovaný jen pro osamělý porod a pohřby.
00:48:46 (ZPĚV A POVELY ŽEN)
00:49:09 Kombajové nedávají city najevo.
00:49:13 Nikde nenajdete pár, který by si šeptal něžnosti.
00:49:16 Něha se schovala, místní láska je vyhaslá.
00:49:23 Ságo je pro ně tak důležité,
00:49:25 že ho pojmenovávají jedenácti odlišnými slovy.
00:49:29 Ale jen jediným společným slovem označují lásku, soucit a smutek.
00:49:41 My si lámeme hlavy nad nejasnou budoucností,
00:49:44 ale tady dosud nezačala ani přítomnost.
00:49:47 Vysíláme vesmírné lodě,
00:49:50 abychom objevili život na Marsu, ale neznáme lidi, žijící na Zemi.
00:49:55 Archeologové se přehrabávají ve starých vykopávkách,
00:49:59 a hodnotí fosilie doby kamenné, ale ona ještě neskončila.
00:50:06 (ZPĚV ŽEN)
00:50:16 Jejich samostatnost a nezávislost na hmotných věcech
00:50:21 silně kontrastuje s naším materiálním světem.
00:50:24 Stačí zajít do džungle,
00:50:27 a přinést si všechno, co potřebuji na přežití.
00:50:34 Neznají mnoho věcí z našeho světa, jednou z nich je i infarkt.
00:50:47 (HUDBA)
00:50:54 Nevím proč, ale nemůžu za to, nějak mi vlhnou oči,
00:50:58 tato chvíle má příliš silnou atmosféru.
00:51:17 Přírodní továrna na výrobu sága nám pomalu odhaluje svůj výrobek.
00:51:22 Usazený škrob na dně nádoby tvoří hmotu,
00:51:25 která je základem existence stovek generací.
00:51:34 Tito lidé netuší,
00:51:36 že existuje nějaká Indonésie, jejíž součástí se stali.
00:51:40 A Indonésie zas neví nic o nich, ani nechtějí být objevení.
00:51:45 Svůj osud se snaží co nejvíc oddálit.
00:51:53 Nakonec do zbytku kmene palmy dělají díry,
00:51:57 do nich opět brouk nosorožík naklade vajíčka.
00:52:01 Za měsíc sem domorodci přijdou pro larvy jako do špíže.
00:52:08 Těžko říct, kdo je divoch, těžko se definuje, co je kruté.
00:52:12 Civilizace nás naučila přetvářce, souvětí prázdných slov,
00:52:17 nic neříkajícím zamlženým projevům, a slovním hříčkám.
00:52:22 Tady je všechno zkratkovitě přímé.
00:52:30 Když jsi dobrý, buď přítelem.
00:52:34 Pro hříšníka je však trest okamžitý.
00:52:42 Vzduchem proletěly 2 šípy, a dopadají vedle nás.
00:52:46 Útočí na nás obyvatel z předešlé vesnice.
00:52:49 Nechápu, co se děje, prý nějaké neštěstí.
00:52:52 K lynčování je velmi blízko.
00:52:56 (ŘEV DOMORODCŮ)
00:53:12 Pryč je kamera, pryč jsou naše iluze.
00:53:23 Útočí na mě miliony otázek.
00:53:27 Hlad po odpovědích je obrovský.
00:53:35 Jednoho dne objevuje stromové lidi helikoptéra s misionáři.
00:53:40 DVD promítá film popisující Ježíšovo zmrtvýchvstání.
00:53:45 Pro domorodce s kamennými sekerami je to ohromující zážitek.
00:53:51 V jejich světě duchů vidí zázrak na vlastní oči.
00:53:56 Dozvídají se, že nahota je hřích.
00:53:59 Podle kritérii církevního světa jsou nejzaostalejší lidské bytosti.
00:54:04 Jejich přírodní božstva jsou zakázaná.
00:54:09 Plamen v očích divokých lidí džungle pohasíná.
00:54:23 Poznání dokáže i zabolet.
00:54:26 Na konci se bráníme pravdě, kterou jsme tolik hledali.
00:54:32 Někdy je lepší nerozumět.
00:54:39 Opouštíme drsnou džungli, která chrání pravěký svět Kombajů.
00:54:44 Svět, který oni nevymění, svět, který je dobrý.
00:54:48 Tedy jako oni říkají, Pururambo.
00:55:24 Skryté titulky:Matěj Hodr, Česká televize 2012
Vydáme se do míst, kde se zastavil čas a moderní svět je neznámým pojmem. Navštívíme obyvatele západní části ostrova Nová Guinea, kteří mají dodnes jen minimální představu o tom, co je to civilizace. Jejich předci byli kanibalové a lovci lebek. Oni žijí vysoko na stromech, v primitivních podmínkách, které připomínají dobu kamennou.
Vše podstatné jim poskytuje džungle. Sami si vyrábějí nástroje i zbraně, stavějí si obydlí. Konzumují téměř vše, co se hýbe. Nikdy předtím neviděli bělocha a jen výjimečně se potkali s někým z obyvatel sousední osady.
Pururambo (v překladu „dobrý“) odhaluje svět, o kterém se řada z nás již domnívala, že neexistuje.
