Pestrá mozaika tragikomických příběhů v retrospektivní fresce režiséra Martina Šulíka. ### Hrají: J. Segešová, V. Cibulková, C. Kassai, J. Kraus, I. Gontko, A. Vaculík, V. Galatíková, A. Šišková, J. Pecha, M. Labuda, J. Schmitzer a další. Scénář M. Šulík a D. Dušek. Kamera M. Štrba.
00:01:38 Tato země nikdy nebyla. A ani nebude.
00:01:44 Nikdo o ní nemluví, nikdo si na ni nepamatuje.
00:01:50 Jakoby navždy zmizela z mapy.
00:01:54 Už jen málokdo si vzpomene, kdy se tu naposledy narodilo dítě.
00:02:02 A přece jednou, v pravé poledne, stál u keře malý Imriško
00:02:08 a krmil se šípky.
00:02:16 Až mu jeden zaskočil.
00:02:29 Maminka Grétka dlouho nemohla mít děti.
00:02:33 A tak se o Imriška bála a hlídala ho jako oko v hlavě.
00:02:50 Tatínek Mikuláš býval dobrý sportovec.
00:02:54 Běhával 100 metrů hluboko pod 14 vteřin.
00:02:58 A byl by ještě lepší, kdyby byly lepší stopky.
00:03:01 Teď se mu rychlost hodila.
00:03:04 Běžel pro doktora, ale cestou se zastavil u truhláře
00:03:07 a objednal malou rakvičku.
00:03:14 Dr. Josef Roth byl nejrychlejším členem českoslov. automotoklubu.
00:03:21 Ujížděl na pomoc malému Imriškovi, i když byla sobota a držel šábes.
00:04:36 Imriško měl štěstí.
00:04:43 A pan doktor měl pohár vína s medovým polibkem.
00:04:54 Odpoledne jim truhlář přinesl rakvičku.
00:04:57 Prodali ji sousedovi, kterému zemřela dcerka.
00:05:01 I by mu ji darovali, ale to jaksi nešlo.
00:05:04 Rakev se vždy kupuje.
00:05:14 Tato země byla dobře utajená. Především vojensky.
00:05:18 Nikdo už nahlas nemluví o manévrech pěchoty, které vždy končily
00:05:23 historickým vítězstvím a slavnostním udělováním metálů.
00:05:30 Jen šeptem se vzpomíná na vojáčka Cypra, který si svou odvahou
00:05:35 a vytrvalostí vybojoval hodinky se zlatým řetízkem.
00:05:43 Střelbu ukončit! Zbraně zajistit! K terčům!
00:07:47 Co ty můj?
00:07:51 Smím prosit?
00:08:15 Máte pěkné hodinky.
00:08:17 Ty jsou po nebožtíku muži. Byl hodinář.
00:08:24 Promiňte, nechtěl jsem se vás dotknout.
00:08:26 To nic. Bylo to už dávno.
00:08:36 Dávejte si pozor. I vy brzy umřete.
00:08:40 -Jak to?
-Cítím váš konec.
00:09:02 Paní Agáta žila sama. Jen s květinami.
00:09:06 Pěstovala muškáty, protože žádné jiné květiny nevydržely její lásku.
00:09:11 Možná tak kaktusy, ale všechny drobné květiny, které se jí líbily,
00:09:16 vadly pod její péčí. Vojáček však nevadl.
00:09:20 Nechtěl byste jít na chvilku ke mně?
00:09:23 -I bych chtěl. Jen jestli můžu.
-Můžete vždy, jestli chcete.
00:10:12 Po mužově smrti jsem se tu ničeho nedotkla.
00:10:16 Jen je natahuju, aby šly.
00:10:24 Nádhera.
00:10:31 Které se vám líbí?
00:10:40 Tyhle.
00:11:05 -Jste chlap?
-Já jsem kartograf.
00:11:18 Když mě vydržíte hodinu milovat, jsou vaše.
00:11:25 Opravdu?
00:11:58 Vy jste jako krásná mapa, paní Agáto.
00:12:02 Tykej mi.
00:12:25 Tohle je hranice katastrálního území.
00:12:37 Tady je hraniční kopeček.
00:12:44 A to je druhý.
00:12:48 -Chceš i větrný mlýn?
-Hm.
00:12:59 Okolo studně přejdeme přes les, přes močál.
00:13:12 A jsme v přístavu.
00:13:17 Ty darebáku!
00:13:22 Tak ukaž mi ten tvůj maják.
00:14:07 Vojáček Cypro se miloval s paní Agátou celou hodinu.
00:14:11 Nikdy netušil, že se velká ručička na hodinách může vléct tak pomalu.
00:14:17 Hrdinně však vydržel až do konce.
00:14:20 Je však třeba říci, že paní Agáta mu odpustila skoro celých 7 minut.
00:14:44 HODINY NA VĚŽI ODBÍJEJÍ
00:15:14 Z krajiny už dávno zmizelo plechové vyzvánění Cyrila Polky.
00:15:20 Bloudil po ní jak hladové psisko.
00:15:24 Chudák. Sotva se narodil, už byl sirotek.
00:15:29 Máma mu zemřela při porodu a odešla do nebe.
00:15:33 Zůstal sám - a navždy hladový.
00:15:39 Dlouhým nosem zvětřil i skálu, když se dala sníst.
00:15:45 Jak zahlédl na zemi kůži ze slaniny nebo usazeninu z kávy,
00:15:50 rychle řekl: On by to snědl.
00:15:53 A už to zvedl - a baf - už to snědl.
00:16:40 Děkuji ti, svatý Kryštůfku.
00:16:52 Dlouhá noc - velká moc! Život horoucí - Pán Bůh všemohoucí.
00:17:04 -Nebyl by kousek ovaru.
-Zmizíš odtud!
00:17:11 Co máte, to máte - od Pána máte! Nedáte?
00:17:19 -Běž odtud!
-Aspoň kousek chleba se škvarky.
00:17:24 Tak ty nejdeš!
00:17:29 Vem si ho!
00:17:34 Fuj!
00:17:39 Ať tě tu víckrát nevidím!
00:18:02 Však uvidíte. On vám ještě ukáže.
00:18:25 Tiše.
00:18:31 Ty jsi pes, já jsem pes. Pes psa pozná.
00:18:39 Pes psa nepokouše. Pes psovi bratrem.
00:18:59 Loňská slivovice. Dopřejme si.
00:19:41 To on má rád. To on chce.
00:20:02 Zloděj! Táto, máme ho! Máme zloděje!
00:20:09 Pusťte mě!
00:20:21 Ty špíno! Ukaž! Há! Žrát a nedělat! Co?
00:20:30 Nandejte mu, lotrovi!
00:20:34 Běž pro četníka!
00:20:38 Půjdeš do basy, ty kurvo zlodějská!
00:20:40 Jen mu dejte! A pořádně!
00:20:45 -Toho budeš litovat. Svlíkej se!
-A proč?
00:20:49 Abys nám neupláchl. Kalhoty dolů!
00:20:53 -Ukaž tágo!
-On se stydí...
00:20:57 Krást ses nestyděl, co?! Tak co, bude to?! Dělej!
00:21:03 -Nebijte mě. Já nejsem špatný.
-Čert je špatný, že tě nevzal.
00:21:08 Tak dělej!
00:21:16 Pojď sem. Já tě naučím - krást!
00:21:23 Ták! Odtud nám neutečeš.
00:21:29 A dýchej zhluboka.
00:21:34 A dávejte na něj pozor.
00:21:40 SMÍCH DĚTÍ
00:21:45 Uhni, já nic nevidím.
00:21:51 Svatý Kryštůfku, patrone pocestných, pomoz mu.
00:21:57 On tě velice potřebuje.
00:22:02 Dones oheň, bude legrace.
00:22:16 Svatý Kryštůfku, zachraň ho. Ubližují mi! Upečou mě!
00:22:25 Svatý Kryštůfku, zachraň ho! Nenech ho trápit. Tak mi pomoz!
00:22:40 Myslíš, že tudy?
00:22:48 Když myslíš.
00:22:53 Táto, už jsme tady!
00:22:58 -Kde ho máte?
-V hajzlu.
00:23:01 Aby nám neutekl, tak jsme ho zavřeli.
00:23:06 Pojďte, tady ho máme zavřeného!
00:23:14 -Tady je!
-Otevřete.
00:23:22 Co to má znamenat? Děláte si ze mě legraci nebo co?
00:23:31 Ale vždyť tu byl. Vlastnoručně jsem ho...
00:23:35 Tudy by se neprotáhla ani moje čepice!
00:23:39 Jak jste ho hlídali?! Hajzlové! Co?! Utekl vám!
00:23:44 Neutekl. Klečel tam a volal svatého Kryštofa, aby mu pomohl.
00:23:51 Já ti dám svatého Kryštofa, ty!
00:24:03 To je zázrak.
00:24:09 Já vám na takové zázraky seru! Proháníte policejní orgán!
00:24:17 -Jak jen mohl odtud zmizet?
-To tihle svatí takhle dělají.
00:24:27 Hospodář si musel četníka udobřit výslužkou ze zabíjačky.
00:24:31 Strážmistr Jaroš toho vypil a snědl za 3 tuláky.
00:24:35 A dal si zabalit i klobásky, které osud nedopřál Cyrilovi.
00:24:45 Zázračnou budku chtěli dát i vysvětit.
00:24:48 Ale pan farář o tom nechtěl ani slyšet.
00:24:52 Smrdělo mu to ďáblem.
00:24:55 Cyrila Polku od těch dob nazývali svatý Kryštof.
00:24:59 Nikdo ani na chvíli nepochyboval, že se po smrti dostal do nebe.
00:25:32 Z AMPLIÓNU AUTA
00:25:34 Všem velitelům koncentračních míst!
00:25:37 Ve smyslu platného zákona a na základě písemného vyzvání
00:25:41 se Židé, kteří byli zařazení do práce, dostaví zítra ráno
00:25:45 na koncentrační místo blízko nádraží.
00:25:50 Vezmou si jen povolené zavazadlo.
00:25:53 Za prvé: šatstvo pozůstávající z 1 klobouku a 1 čepice,
00:25:58 2 až 3 obleků, 2 dlouhých kabátů, 3 souprav prádla, 2 ručníků,
00:26:05 2 párů bot,1 deky a 3 párů ponožek.
00:26:10 Za druhé: čistící potřeby, kus mýdla, holicí přístroj, hrnek,
00:26:16 příbor, kartáček na zuby, 6 kapesníků.
00:26:20 Za třetí: jídlo na 3 dny.
00:26:25 Váha předmětů, uvedených pod číslem 1 až 3, nesmí přesahovat 50 kg.
00:26:32 Jiné věci, jako zápalky, cigarety, hodinky, peníze nebo jiné cennosti,
00:26:39 budou Židům při prohlídce odňaty. Za ministra doktor Konka v.r.
00:26:49 Válka dlouho obcházela zem.
00:26:52 Všude kolem umírali lidé a byl hlad.
00:26:55 Tady však byl klid. A nikdo si nestěžoval.
00:26:59 Za korunu se koupil rohlík i tabulka čokolády.
00:27:08 Dej ještě jednu.
00:27:26 Petře! Pavle! Vy antikristi, kde jste?
00:27:30 Dobrá šleha, co?
00:27:32 Počkejte! Přijde táta! Uvidíte ten tanec!
00:27:39 Petr a Pavel se strašně styděli za svého tátu, šmaťhavého Kamase,
00:27:44 kterého nevzali ani k vojákům, ani k hasičům.
00:28:01 Ani trochu se ho nebáli.
00:28:03 Jen se mu vysmívali a vesele rostli pro šibenici.
00:28:23 Hoď mi jednu.
00:28:27 Chytej.
00:28:29 Mám tě shodit?
00:28:34 Jedete odtud?! Smradi jedni hnusní!
00:28:40 -Čert vem vaši mámu!
-I vaši!
00:28:43 Když vás chytím, krky vám podřežu.
00:28:54 Jednoho dne našli chlapci v lese mrtvého muže.
00:28:59 Byl to zedník Valihora.
00:29:01 Všichni si mysleli, že je na práci v Německu.
00:29:05 Nikdo nevěděl, jak se tu objevil a kdo ho zabil.
00:29:17 Tak v zemi začala válka.
00:29:31 V domě u cesty se ubytovali fousatí Maďaři.
00:30:05 Koukej.
00:30:24 Co tam okouníte?! Ať jste doma.
00:30:31 Kapsy!
00:30:40 Trdla!
00:30:53 -Tak co je? Líbí se ti?
-Ale co? Štěně!
00:31:11 Kedves kisaszony, nem lenne kedve egy kis sétára.
00:31:14 Nerozumím.
00:31:30 Nechte mě!
00:31:40 Juro! Juro! Juro! Pojď sem!
00:31:54 Ale líbilo se jí to!
00:32:05 Máš milou ženu.
00:32:09 Petr a Pavel se zase jednou za tátu styděli.
00:32:13 Nemohli mu odpustit, že se pro mamku nepral
00:32:16 nebo aspoň nenechal zbít.
00:32:39 -Vydrž, budeš fešák.
-Bude z tebe kohoutek.
00:33:09 Jedete odtud!
00:33:12 Kde jste?! Vylezte, krvaví potkani.
00:33:17 -Co jste mi to sem dovlekli?
-Ruské bažanty.
00:33:20 Až vás chytím, nohy vám přerazím.
00:33:25 Na konci podzimu Maďaři zmizeli jako dým.
00:33:29 Dům u cesty vyměnil podnájemníky. Vojáky za vojáky.
00:33:36 U Kamasových se ubytovali Němci. Byli to spojaři Hans a Willy.
00:33:55 Chlapcům se válka velmi zamlouvala.
00:34:01 Viděli, jak se opevňují kulometná hnízda,
00:34:09 jak se natahují telefonní dráty
00:34:20 a jak se podminovává most.
00:34:59 -Stůj! Aspoň mi ji ukaž!
-Neřvi! Pojď!
00:35:37 Koukej.
00:36:22 Němci rychle zjistili, že zmizela pistole ráže 9 mm, značka Waltr.
00:36:29 Pyrotechnici Uwe a Luc si mysleli, že jim ji sebral starý Homola.
00:36:54 Neopovažte se vytáhnout paty z domu!
00:37:02 Ježíši Kriste!
00:37:07 Pojďte!
00:37:23 Halt! Halt! Bitte! Halt!
00:37:28 Homola nicht. Moji synové.
00:37:56 Idioten!
00:38:03 Pusťte je!
00:38:14 Málo ti dal. Pakáž hnusná...
00:38:33 Cestou domů chlapci svému tátovi všechno odpustili.
00:38:38 I to, že ho nevzali na vojnu i to, že nebyl hasičem.
00:38:59 Koncem zimy válka v zemi skončila. Němci odtáhli.
00:39:03 Dobrá šleha.
00:39:08 Druhý den se objevili Rusové.
00:39:22 Přivítalo je ticho a pár chlapů. Ženy se před nimi schovaly.
00:39:29 Bály se, že je znásilní a přijdou o dobré jméno i příjmení.
00:39:34 Jen staré panny, sestry Točkovy, si přišly na své.
00:39:51 Rusové se ve vesnici zastavili jen proto, aby pochovali své mrtvé.
00:40:33 Syčáci Petr a Pavel měli pocit, že válku vyhráli.
00:40:38 Jejich nejlepším úlovkem byla německá buzola, kterou ukradli
00:40:42 spojařům, Hansovi a Willymu.
00:40:44 -Davaj časy!
-To nejsou hodinky.
00:40:47 Paňjátno, nu davaj časy!
00:40:52 Nechej mě!
00:40:55 Nu što!
00:40:57 Prosím tě, dej mu to!
00:41:01 Prosím...
00:41:19 Krasívyje časy... Spasíba, maladci.
00:41:31 Chuj s taboj!
00:41:34 Bratrům Kamasovým se po vojácích stýskalo.
00:41:39 Ale jinak nikdo nelitoval. Nebyl čas.
00:41:42 Začínal nový život. Zanedlouho všechno patřilo všem.
00:41:56 Čas od času se v zemi udály podivné věci.
00:42:00 Někdy až takové, že jim nevěřili ani ti,
00:42:04 kteří je viděli na vlastní oči.
00:42:07 Pastýř Vojta Vrzguĺa byl hluchoněmý.
00:42:12 Nikdo od něj neslyšel jediné slovo. Němý se narodil, němý i zůstal.
00:43:16 Co se stalo?
00:43:23 Co?
00:43:30 Viděl jsi hada?
00:43:44 Doufám, že jsi ho nesnědl?
00:43:48 Usnul jsi a on ti vlezl do huby, co?
00:43:52 Tak to tě musíme vyléčit.
00:44:08 Teplé mléko, to má had rád.
00:44:12 Pusť hada do rukávu, vyleze ti v podpaží.
00:44:23 Aby se ti tam neokotil...
00:45:10 Hluchoněmý Vojta musel až do večera rukama a nohama vyprávět, co zažil.
00:45:17 Příběh měl dobrý konec. Ačkoliv, bůhví co na to užovka.
00:45:34 Však víte, pane Kusalíku, zůstala jsem bez muže.
00:45:40 A chlapec by měl mít něco v rukou. Budou těžké časy.
00:45:46 Vy jste slušný člověk - křesťan, katolík.
00:45:52 A tak jsem si myslela... S řemeslem se člověk neztratí.
00:46:00 A s pomocí boží - lidé se budou vždy oblékat
00:46:05 I svlékat...
00:46:09 Dejte mi na něj pozor.
00:46:12 Nebojte se, paní Peřinová. Chlapec se vyučí.
00:46:19 Pánský a dámský krejčí Ondráš Kusalík - světoběžník.
00:46:24 Francouzky voyageur, česky vandrák.
00:46:28 Chodil křížem krážem po světě. Prochodil skoro celou Evropu.
00:46:33 Když bylo třeba ušil pánský kabát i za talíř polévky anebo sukni.
00:46:39 Ale to už za něco lepšího a teplejšího, než je polévka.
00:46:49 V Ondrášově dílně bývalo vždy veselo.
00:46:53 Na zdech visely obrázky a trofeje z jeho toulek.
00:46:57 Dokonce i dřevěná vrtule z letadla generála Štefánika.
00:47:00 Tu máš, Tynty. Ale nejdřív ukaž, jak paničky lehají.
00:47:10 Vždy u něj někdo vysedával.
00:47:12 Nejčastěji místní čalouník a brašnář Brko a zámečník Murín.
00:47:19 Včera mi přišel přípis. Berou mi živnost.
00:47:26 Ty jsi nedostal nic?
00:47:31 Jde to z kopce. Ať žije KSČ.
00:47:37 ZAKLEPÁNÍ Kdo to je?
00:47:40 -Možná další kohout.
-A nebo slepička.
00:47:47 Dobrý den.
00:47:49 -Už to pro mě máte, pane Kusalíku?
-Však jsem ti to slíbil.
00:48:03 -Vyzkoušej si je.
-Ukažte. Budou dobré?
00:48:09 Maryško, šaty se musí nejdříve zaběhnout.
00:48:13 Musí si zvyknout na tělo, které je žehlí z druhé strany jako žehlička.
00:48:19 A ty máš ty žehličky!
00:48:24 A ne, že se budete dívat.
00:48:30 Až já umřu, chci jít do pekla. Tam jsou všechny pěkné ženské.
00:48:38 Vy jen ňafáte.
00:48:59 Tak co, spokojená?
00:49:02 Už si je ani nesvléknu. Nechám si je na sobě!
00:49:06 -Sluší ti to.
-A co jsem dlužná?
00:49:15 Jak jsme se dohodli. Tu máš účet, Maryško.
00:49:26 Průměrný čas milostného aktu jsou 3 minuty.
00:49:31 -Co to je?
-Neumíš číst?
00:49:38 Při standardní délce pánského údu 15 centimetrů
00:49:42 absorbuje tělo ženy 6,75 metru pánského údu za 1 milování.
00:49:51 Vy prasta!
00:49:53 Jen čti, čti!
00:49:55 Průměrná žena se miluje 3x týdně po 2 číslech.
00:50:04 To je 320x za kalendářní rok.
00:50:09 Za tuto dobu spotřebuje na ukojení asi 2,1 kilometru pánského údu.
00:50:16 Jestli jste z jakéhokoliv důvodu zkrácena o tento požitek,
00:50:20 nic vám nestojí v cestě, abyste využila služby muže,
00:50:25 -který vám tento lístek podal.
-Tak co, Maryško?
00:50:52 Tu máš, Samku. Tobě se bude hodit.
00:51:02 Dobře sis vybrala.
00:51:08 Samkovi se u mistra líbilo. Každý den se něco nového naučil.
00:51:13 Jak švindlovat v kartách. Jak chutná pivo.
00:51:17 Jak si v průvanu oholit první vousy.
00:51:25 Vyžehli je.
00:51:39 -Stěhují se?
-Ne, zavírají. Jdi žehlit.
00:51:47 ZPÍVAJÍ
00:51:49 Ja drugój takoj strany něznáju, gdě spakójno dýšit čelavěk.
00:52:01 -Co to máte?
-Neznáš soudruha Mičurina?
00:52:05 Pozdravuje tě. Má pro tebe novou sortu.
00:52:09 Takovou palmu jsi ještě neviděl. Zalej to.
00:52:17 Nešetři, jen pořádně zalej.
00:52:51 To je plevel, co?
00:52:55 -Primeros gum.
-Jak jste to udělali?
00:52:59 Prášek do pečiva. Nepotřebuješ?
00:53:02 Já? Náhodou, to moje šídlo ještě párá nohavice.
00:53:07 Ty se nesměj.
00:53:12 A na ty puky přitlač pořádně. Musí být ostré, že se o ně pořežeš.
00:53:19 -Už jsou hotové.
-Tohle?
00:53:23 Tohle jsou u tebe kalhoty? Tohle ses u mě naučil?
00:53:28 Dej je na ramínko a sem je pověs.
00:53:38 Klekni si na kolena a pěkně je odpros, že jsi je tak pokazil.
00:53:43 Nerozumíš? Na kolena!
00:53:51 Opakuj po mně: Milé kalhoty, poníženě prosím, odpusťte mi...
00:53:58 No spusť!
00:54:00 Milé kalhoty, poníženě prosím, odpusťte mi...
00:54:04 ...že jsem vás svou neschopností a nedbalostí...
00:54:11 ...že jsem vás svou neschopností a nedbalostí...
00:54:15 ...tak kolosálně a grandiózně zpackal.
00:54:20 ...tak kolosálně a grandiózně zpackal.
00:54:24 -Amen.
-Amen.
00:54:26 A teď vstaň a pojď se s námi napít! Bude ti odpuštěno.
00:54:40 No, možná z tebe bude člověk.
00:54:48 -Tak co, Ondráši, mám ty kalhoty?
-Dobře, že jdeš.
00:54:53 Akorát jsme je vyžehlili. Na, vyzkoušej si je.
00:55:00 Holiče Benka neměl nikdo rád.
00:55:03 Za války arizoval, po válce znárodňoval.
00:55:06 A vesele udával.
00:55:13 Co, ty se stydíš?
00:55:22 -Zítra stříháš?
-I onduluju.
00:55:28 -A holíš?
-Dejte pokoj. Tady mě to řeže.
00:55:35 -Co tě řeže? Mně seděly dobře.
-I mně.
00:55:38 Zkurvil jsi mi látku.
00:55:41 Neboj se! My ti to povolíme. Chyť ho!
00:55:47 Pusťte mě! Okamžitě Slyšíte?!
00:55:50 Ale přestaňte.
00:55:52 Nechte ho! Co chceš? Vždyť ti sedí!
00:55:59 Ale, jsi na hovno krejčí.
00:56:01 Nenadávej, Benko. Radši se napij.
00:56:05 Včera se mi o tobě zdálo.
00:56:09 Byl jsem na návštěvě u papeže v Římě.
00:56:14 Seděli jsme tam v takové velké dvoraně, stovky lidí.
00:56:18 A když nám požehnal, najednou se na mě zadíval a ukázal prstem.
00:56:25 Já jsem zůstal jako opařený. Všichni se na mě otočili.
00:56:30 Ptám se: Já?
00:56:32 Svatý otec na to přikývl a zase na mě kýval prstem.
00:56:37 Vstal jsem, zástupy se přede mnou rozestoupily.
00:56:41 Já jsem kráčel po krásném červeném koberci blíže ke svaté stolici.
00:56:48 Poklekl jsem před papežem, políbil jsem mu ruku a ptám se ho:
00:56:56 Svatý Otče, čím jsem si zasloužil to privilegium? Co ode mě chcete?
00:57:04 A on na to:
00:57:05 Nic, synu můj, jen jsem chtěl vědět, který vůl tě tak ostříhal.
00:57:11 A já jemu na to, že ty, Benko.
00:57:26 Tak to mi zaplatíš!
00:57:30 Zapomněl sis tu kalhoty!
00:57:34 A pošli účet.
00:57:39 Tu máš. Přešijeme je na tebe.
00:57:48 Tak si Samko Peřina ušil svoje první kalhoty.
00:57:52 I jeho mamince se velmi líbily.
00:57:56 Musel si je v neděli obléct do kostela.
00:57:59 Holičovi Benkovi od té doby nikdo neřekl jinak než nebeský holič.
00:58:05 Netrvalo dlouho a poslal mistrovi účet - Ondrášovi sebrali dílnu
00:58:10 a zatkli ho jako protistátní živel.
00:58:21 Z AMPLIÓNU
00:58:22 My, dělníci závodu Kovotvar, odsuzujeme pilné přisluhovače
00:58:27 Vatikánu, kteří se neštítili na území naší mladé republiky
00:58:31 šířit jeho zhoubnou politiku.
00:58:34 Tyto kruhy zneužívají diplomatické styky k výzvědné činnosti.
00:58:40 Oddaná armáda farizejských papeženců, katolické kněžské řády,
00:58:45 neúnavně rozvrací naše lidově demokratické zřízení.
00:58:50 S hrůzou jsme přijali zprávy, že v klášterech a na farách
00:58:54 se ukrývali nepřátelští agenti a tajné vysílačky.
00:58:58 V kostelech byla objevena skladiště zbraní!
00:59:02 Proto vítáme zprávy o zásahu bezpečnostních složek našeho státu.
00:59:07 Zlikvidovaly pavučinovou síť a uvěznili představitele kléru.
00:59:14 V naší zemi už Vatikánu pšenice nepokvete!
00:59:18 Navrhujeme, aby se všechny kláštery a fary zkontrolovaly.
00:59:23 Ty, ve kterých se dějí špinavosti, je třeba zavřít
00:59:26 a odevzdat pracujícím!
00:59:28 Ti si je upraví pro veřejné účely anebo na rekreační střediska!
00:59:32 S pozdravem Světu mír! Pracující závodu Kovotvar.
00:59:41 Uprostřed země, v domku na stračí nožce, žil zuřivý Síbrt
00:59:46 a jeho drobná maminka.
00:59:52 Síbrta se všichni báli.
00:59:55 Jednou plivl hrobníkovi mezi oči a slinou mu přerazil nos.
00:59:59 Jindy zatřásl cikánem tak, že z něj opadlo tetování.
01:00:07 Maminka měla se synem jen trápení.
01:00:10 Lidé říkali, že by se už za živa měla dostat do nebe.
01:00:19 Svině moli. Vždy to vyžerou v podpaží.
01:00:24 Asi jim chutná slané. Ten pot jim chutná.
01:00:37 Je to vidět?
01:00:47 Jdu ke zpovědi. Dejte mi do kasičky.
01:00:52 Síbrt byl silně věřící. Ke zpovědi chodil každý večer,
01:00:57 co mu zemřel otec a neměl ho kdo řezat.
01:01:00 Vodka byl jeho Otčenáš, slivovice Zdrávas
01:01:03 a rum, to bylo jeho Věřím v Boha.
01:01:06 Nedám ti ani korunu.
01:01:20 Tak kde je máte?
01:01:22 Nic ti nedám. Všechno jsi už utratil.
01:01:25 Jak chcete.
01:01:34 -Přestaň, ty potvoro!
-Tak co?
01:01:41 Počkej.
01:01:52 No vidíte. Pánbůh zaplať.
01:01:56 Pánbůh dej, abys zhebnul.
01:02:10 Motorku zdědil Síbrt po otci a na benzín mu dávala maminka.
01:02:15 Měla to spočítáno.
01:02:18 Čas od času Síbrt přejel slepici a přinesl ji na polívku
01:02:22 nebo na papriku.
01:02:29 Tak už mě tu máte!
01:02:43 A teď bude rošambó! Cimpr cam - všechno rozfrcám!
01:02:50 Tak hraje džez! Na plné koule!
01:03:20 Výborně!
01:03:29 -Ty jsi fixloval, kůžičkáři!
-Už ti nestojí. Jdi trénovat.
01:03:44 Pusť ho. Neblázni.
01:04:05 Pořádně tě rafnul.
01:04:11 Zuřivý Síbrt si na motorku oblékal sako vždy opačně,
01:04:15 aby mu neprofukovalo přes knoflíkové dírky.
01:04:22 Hnal se z hospody do hospody a všichni se ho báli.
01:04:27 Všichni, kromě maminky.
01:04:30 Smrdíš jako močka! Zase jsi byl u nějaké pustit bílek.
01:04:33 Náhodou, ženské na mě letí.
01:04:36 Nejlepší žena mého života byla Zuzka.
01:04:39 Ta se za mě i modlila.
01:04:42 Dala mi posledních pět korun. Ukázala mi peněženku. Víc nemám.
01:04:48 To byla svatá žena.
01:04:51 Řeknu vám to upřímně - s ní byl život fer plej.
01:04:57 Proto od tebe utekla i s ložnicí.
01:05:00 To je fakt. Brala jako smrt. Už mám jen uši, koule a národnost.
01:05:16 Otevřete to. To je pro vás.
01:05:37 Koupil jsem vám něco na šaty.
01:05:51 Ty syčáku! Ty svině jedna hnusná! Takhle se chováš?!
01:05:57 -Prase jedno ožralé!
-Nevztekejte se nebo vás porazí.
01:06:03 Ty svině hnusná! Věčně jsi ožralý! Dej už pokoj!
01:06:09 Pusť mě, pusť mě.
01:06:20 Zlobíte se?
01:06:23 No tak, nečertěte se. A zazpívejte mi. Laky lips...
01:06:29 Spi.
01:06:33 Maminko, zazpívejte mi nebo vás přiložím do sporáku.
01:06:48 ZPÍVÁ Spi můj malý spi, zavri očičky,
01:06:56 spi sladučko do rána, spi moj malý, spi.
01:07:10 Maminka zazpívala.
01:07:12 Ale druhý den ji stejně viděli s černou šmouhou na čele.
01:07:25 Co jsem dělal?
01:07:28 Polámal jsi mi muškáty. A pak jsi je ještě snědl.
01:07:38 Och, já špína. Já sketa. Nehněvejte se, maminko.
01:07:47 A když jsem ti nenalila, tak jsi mě nahatý honil.
01:07:54 Celou noc jsem nespala.
01:07:57 Bože můj, co jsem to já za člověka.
01:08:03 Potom jsi mi nadával, Síbrtku, že jsem sv..., p..., k...
01:08:16 Je třeba přiznat, že maminka neříkala vždy pravdu.
01:08:20 Ale moc ji těšilo, když se kál a plakal.
01:08:32 Měl bys jít do práce. Vydělat nějakou korunu.
01:08:36 -Půjdu, maminko.
-A kdy?
01:08:39 Až mi dáte na benzín. Do dolů mě vezmou.
01:08:42 Myslíte, že se nechci polepšit? I já chci jít do nebe.
01:08:46 Jen aby.
01:09:06 Možná by Síbrta skutečně vzali do dolů, ale motorka se zastavila
01:09:11 zrovna před hospodou, jakoby se potřebovala napít.
01:09:24 Tak už mě tu máte!
01:09:49 Mami, zabte mě! Nemám ani korunu.
01:09:55 Všechno jsem propil.
01:09:58 -Ty antikriste. Jdeme spát!
-Nejsem hodný. Nejsem zlý.
01:10:05 Ale když sem někdo přijde, zabiju ho touhle sekerou!
01:10:10 Já jsem Ilja Muromec!
01:10:15 Vy jste hodná. Vám bych jakživ neublížil.
01:10:21 -Vy jste jako já.
-Pojď už.
01:10:35 Ale vy mi nepomůžete. Na všechno jsem sám.
01:10:41 Vy nepřijdete: Prosím, Síbrtku, napij se.
01:10:48 Já vás prosit nebudu.
01:10:51 Vytrhnu jednou rukou 7 mrkví, to bude pivo.
01:10:57 Vytrhnu druhou rukou 7 petrželí, to bude půldeci.
01:11:05 Na zdraví.
01:11:10 Ježíš Kristus řekl: Zuřivý Síbrt musí být sám.
01:11:18 Moje řeč je jasná. Dobrou noc.
01:11:45 Ráno se Síbrt opět kál.
01:11:48 Slíbil mamince, že tentokrát už opravdu půjde do práce.
01:11:57 Bolí mě zub. Dám si na něj trochu kyseliny.
01:12:01 Ať mi pěkně vyšumí, aby mi nesmrdělo z huby.
01:12:04 -Vypálí ti to dásně.
-Vždyť o to jde.
01:12:28 Jsem horník - a kdo je víc?
01:12:46 Před hospodou Síbrt přibrzdil, ale nezastavil.
01:12:50 Možná proto, že byla ještě zavřená. Řítil se dál, spěchal do nebe.
01:14:20 Dýchá.
01:14:23 -Má naopak hlavu.
-Měli bychom mu ji otočit.
01:14:31 KŘUPNUTÍ
01:14:36 Už nedýchá.
01:14:57 Haló? Slyšíš mě?
01:15:02 Tak se zuřivý Síbrt, který se chtěl polepšit, dostal do nebe.
01:15:06 Svou hodnou maminku nechal na zemi, aby se smažila v očistci.
01:15:18 Na dušičky chodíval kostelník Braxatoris domů až ráno.
01:15:26 Měl dobrý hlas a věděl to.
01:15:30 Odzpíval všechny mše, ale hlavně pohřby.
01:15:34 Svateb bylo málo a křtin ještě méně.
01:15:39 Nejraději však zpíval v hospodě. Tam mu také nejlépe platili.
01:16:01 Duše křesťanská, nevíš, kde tu bydlí Adam Braxatoris?
01:16:08 Vždyť ty jsi Adam Braxatoris.
01:16:11 To vím, ty tele Kristovo, ale nevím, kde bydlím.
01:16:27 Neboj se. Znáš mě?
01:16:34 Vy jste pan doktor Roth.
01:16:38 Když mi bylo 12, vytrhl jste mi zub.
01:16:46 Bylo to v roce 25.
01:16:50 A v roce 42 vás sebrali. Proboha živého, co se s vámi stalo?
01:16:57 Kde jste byl doteď?
01:17:02 Všude možně. Hledal jsem ženu a děti.
01:17:15 Skončilo pohostinské představení Židů v Evropě.
01:17:22 Byli jsme jako kočovná divadelní společnost, kterou všude vypískali.
01:17:32 Židé tady vymřou.
01:17:37 Je nás málo a nemáme s dnešním Izraelem nic společného.
01:17:48 Bůh je Som a je v člověku.
01:18:20 O svém setkání s dr. Rothem neřekl kostelník Braxatoris ani slovo.
01:18:27 Ale od té doby zpíval nějak krásněji, i když smutněji.
01:18:38 Už si opravdu nikdo nepamatuje, kdy se tu naposledy narodilo dítě.
01:18:43 Ale půda v zemi se pomalu zalidňovala.
01:18:48 Na hřbitově přibývala jedna dušička za druhou.
01:19:27 -Můžu si připálit?
-Jistěže.
01:19:39 Děkuju. Nejste vy Anička Kišová?
01:19:45 Ta hezká Anička, opravdu?
01:19:51 Já jsem Mariena Horvátová, pamatuješ si?
01:19:56 Vdávala jsem se tu. V roce 46.
01:20:02 Půjčila jsi nám tehdy na svatbu lustr a všechny příbory.
01:20:07 Musíš si na to pamatovat.
01:20:11 To bylo dávno.
01:20:13 Brali jste se v květnu. A potom jste odešli do Prahy.
01:20:24 Strašně dlouho jsem tu nebyla.
01:20:29 Jako mladá jsem byla jako prst. Kam jsem přišla, říkali, jde kabát.
01:20:36 Ale v Praze mě vykrmili. Housky a pivo.
01:20:43 30 let jsem tam. Každý rok 1 kilo.
01:20:58 A jsi doma.
01:21:05 Marienko, pojďte na chvíli.
01:21:08 Nemůžu. Musím ještě za sestrou do Skalice.
01:21:12 Jen pojďte! Najde se i černé pivo.
01:21:25 To je Martička Kubalová. Ta už nežije. Utopila se.
01:21:36 A tady Zuzka. Byla taková divná, s nikým nemluvila.
01:21:41 -A potom z ní najednou byl chlap.
-Vážně?
01:21:47 -A to je Brko, dělal čalouníka.
-Toho jsem znala.
01:21:52 Jeho otec byl okresní cestář.
01:21:55 I ten už umřel. Seděl v uranových dolech.
01:21:59 Říkali mu osvícený pán.
01:22:04 A tady je Matouš Peřina. I ten už zemřel.
01:22:14 -A tuhle poznáte?
-Ne.
01:22:21 Ta ještě žije. To jsem já.
01:22:30 Jaké máš krásné vlasy. Už tenkrát jsi byla hezká.
01:22:48 Smutné je to černé pivo.
01:22:51 Můj Šíma jich udělal každý den 5. A já jsem se to od něj naučila.
01:22:58 -On byl inženýr.
-Jen inženýr kandidát - Ing C.
01:23:04 Nikdy školu nedokončil.
01:23:06 Ale nechával se celý život titulovat "pan inženýr".
01:23:11 Musela jsem ho živit.
01:23:14 Líný byl jako veš a ještě koukal po ženských.
01:23:18 Odlifrovala jsem ho do mansardy. Byt a teplá strava - hotovo.
01:23:23 -A děti máte?
-Dceru.
01:23:27 Šíma nechtěl další. Chválabohu. Dodnes se jí starám o děti.
01:23:34 Ta vidí jen svoje.
01:23:36 Chtěla jsem, aby mě sem odvezla, neměla čas. Prdí na mě.
01:23:48 Aničko, už jsem stará, už bych neudělala kotrmelec ani za 5 korun.
01:23:56 Ale ty jsi stále pěkná. Kdybych měla takové vlasy.
01:24:04 Ale u nás všichni měli trvalou.
01:24:08 Každý měsíc u holiče - tohle mi zůstalo.
01:24:13 Pojďte, něco vám ukážu.
01:24:31 Bože! To je úžasné.
01:24:38 Stříhala jsem si je každých 7 let.
01:24:48 A zase mi dorostly.
01:25:08 Srdce. Neměla jsem pít to pivo.
01:25:16 -Chcete doktora.
-Neboj se. To přejde.
01:25:23 Měla byste tu přespat.
01:25:28 -Mohla bych?
-Jistěže. -Děkuju.
01:25:48 -Děkuju ti, Aničko.
-Jen aby vám to pomohlo.
01:26:02 -Je mi u tebe dobře.
-I mně, když jste tady.
01:26:10 Voní tu tabák. Kouř.
01:26:15 -Cítíš to?
-Ne.
01:26:20 -Byla jsi vdaná?
-Byla jsem.
01:26:25 -A kdy ses vdávala?
-Když mi bylo 50 let.
01:26:32 Říkali, že je to takový dobrý člověk.
01:26:36 Víte, chtěla jsem, aby bydlel u mě.
01:26:40 Měla jsem dům, hospodářství, drůbež, plno květin.
01:26:45 A za necelých 7 týdnů odešel.
01:26:50 Však to zas tak nevadí, že odešel, když jste neměli děti.
01:26:56 11 let to něm nic nevím.
01:27:00 I pohled jsem mu z léčení napsala, ale neodepsal mi.
01:27:07 Někdo z jeho strany mi dal vědět, že zemřel.
01:27:14 Teď ani nevím, jestli jsem vdaná nebo vdova.
01:28:15 Tady to někde musí být. Pamatuju si, jak jsem to vyryla.
01:28:21 -Jméno a datum.
-Asi je to výše.
01:28:42 Zkuste. Ale opatrně.
01:29:00 Nic tu není. Asi to zarostlo.
01:29:04 Možná je to z druhé strany.
01:29:10 Obě kamarádky ještě dlouho hledaly nápis z dětství.
01:29:14 Netušily, že stará lípa uschla a to je jiný, sousední strom.
01:29:20 Myslely, že nápis zarostl a už navždy spí pod hrubou kůrou.
01:29:38 To je pro vás.
01:29:45 Na památku. Když se vám tak líbily.
01:29:49 Děkuju.
01:29:57 -Musíš přijet do Prahy.
-Určitě přijedu.
01:30:03 Anička věděla, že už nemá sílu na dlouhou cestu.
01:30:07 Ale přesto slíbila, nechtěla Marience zkazit radost.
01:30:35 A já jsem poslední jako ten Silvestr.
01:30:56 STŘELBA
01:31:00 Z ROZHLASU
01:31:02 21. srpna, v časných ranních hodinách, vojska 5 armád v čele
01:31:07 se Sovětským svazem věrolomně překročila hranice našeho státu.
01:31:11 Okupanti obsadili budovu ÚV KSČ, sídlo vlády
01:31:15 a kancelář prezidenta republiky.
01:31:19 Politické vedení našeho státu odvlekli na neznámé místo,
01:31:23 později na vyjednávání do Moskvy.
01:31:26 Velení Československé armády převzali kolaboranti.
01:31:30 Občané Prahy, Bratislavy i dalších měst se postavili
01:31:33 na rozhodný odpor.
01:31:35 Vyzýváme všechny, nenechte se vyprovokovat k neuváženým činům.
01:31:41 Setrvejte v pasivní rezistenci, nespolupracujte s okupanty.
01:31:47 Jsme s vámi, buďte s námi! Jsme s vámi, buďte s námi!
01:32:16 Země osiřela. Ztrácela lidi, ztrácela paměť.
01:32:22 Už by si nikdo nevzpomněl, jak se tu kdysi malý Imriško dusil šípky.
01:32:28 A přece jednou odpoledne stál tentýž Imro u lískových keřů
01:32:33 a díval se na svého syna Vincka.
01:33:04 Neutahuj moc.
01:33:07 -Co s ním teď?
-Sníme ho. Bude do polévky.
01:33:14 Táta Imro se synem pytlačili. Měli to v krvi.
01:33:18 Uměli vyčmuchat a vystopovat všechno, co se v lese hýbalo.
01:33:22 A potom to zabít, prodat a propít. Nic živého jim neuteklo.
01:33:27 Dobrý je.
01:33:33 Budeš mít na kabát.
01:33:47 Co zemřela máma, staral se o Vincka jen táta.
01:33:50 Dělal co uměl. Vařil, látal, pral.
01:33:54 A žehličkou mu spálil každou novou košili.
01:34:06 Huf!
01:34:20 -Co tu děláš?
-Nic. Koukám, ty kokote.
01:34:27 -Ukaž prsa.
-Tobě? A co dáš?
01:34:32 Dej mi ruku.
01:34:35 No, neboj se!
01:34:59 Měj se.
01:35:03 To ti vrátím, ty kokote!
01:35:11 Každý rok se taťka Imro těšil na první sníh.
01:35:15 To bylo jeho.
01:35:17 Větřit nosem a nastavovat uši do bílého ticha.
01:35:21 Až mu v nich nakonec zalehlo.
01:36:30 -Lepší?
-Neřvi na mě. Už slyším.
01:36:51 Kam jdeš, kůžičkáři?
01:37:05 Zapni si poklopec.
01:37:13 Nasedej! No, neboj se.
01:37:46 To ti vrátím, ty kokote.
01:38:09 Slyšíš ho?
01:38:12 Brzdí.
01:38:16 Pojď, je mi zima na uši.
01:38:33 -Liška?
-Drž psa.
01:38:38 Otec učil Vincka číst ve sněhu. Dával mu školu.
01:38:43 A tak se Vincek vyznal v každém lesním kališti.
01:38:47 Podle krvavého peří poznal, jak liška roztrhala bažanta,
01:38:50 vyslídil malou lasičku i kunu, dokonce jednou i hranostaje.
01:38:56 Železa.
01:39:23 Liška vyjde, ale na jezevce musíš pustit psa.
01:39:31 Jezevec je kurva.
01:39:33 Pustí psa do nory a tam ho ze všech stran zazdí hlínou.
01:39:41 Nemáš jezevce ani psa. Jezevec, ten je odvážný, bojuje.
01:39:54 Tam jsem seděl já, za mnou seděl Kamas a přede mnou Jožo Trabalka.
01:40:06 Jednou jsem pěkně nasral učitelku.
01:40:10 Viděl jsem v cirkuse chlapíka, co všechno dělal zpomaleně.
01:40:14 Moc se mi to líbilo.
01:40:16 Přišel jsem do školy a když mě učitelka vyvolala,
01:40:20 začal jsem ho napodobovat. Takhle jsem šel k tabuli.
01:40:46 Starou Vodovou málem ranilo. Přestaň, řvala na mě.
01:40:53 Ale já nic. Sebral jsem křídu a takhle pomalu jsem začal psát.
01:41:09 Na konci roku jsem dostal dvojku z mravů.
01:41:42 Je naše.
01:42:11 -Čau.
-Čau.
01:42:14 -Dej mi cigaretu.
-Nekuř, scvrknou se ti.
01:42:23 Kde máš brusle?
01:42:29 Nemám.
01:42:32 -Táhni mě!
-Fakt? -Hm.
01:42:44 Pozor!
01:42:50 Tohle znáš?
01:42:56 Co?
01:43:18 Zapal jednu.
01:43:53 Co děláš? Líbáním se přenáší zubní kámen.
01:43:57 Neboj, ty kokote. Nic se ti nestane.
01:44:02 Škoda, že se o některých věcech nemluví.
01:44:05 Bylo by o čem.
01:44:07 Jisté je, že se Vincek vyspal u Pavly a domů se vrátil až ráno.
01:44:14 Tati!
01:44:34 Když se otec do oběda nevrátil, vydal se ho Vincek hledat.
01:44:39 Četl stopy v čerstvém sněhu. Našel otcovy stopy a držel se jich.
01:44:48 A potom objevil místo, kde otec kouřil a kde se vymočil.
01:45:12 Všiváku, no pojď sem.
01:45:37 Tati! Tati!
01:45:45 Otce Imra zabilo železo. Zachytila ho lokomotiva.
01:45:52 Strojvůdce nic nepostřehl a vlak zmizel v tunelu jako v liščí noře.
01:46:49 Nezavřel jsi dvířka.
01:47:25 Tato země už nikdy nebude.
01:47:32 Zůstala z ní jen zemička.
01:47:38 I ta mizí pod sněhem, který se rozplývá na jazyku
01:47:44 jako moučkový cukr.
01:47:46 Někdo řekne, že je to hladká mouka, jiný že jen bílý prášek do pečiva.
01:47:52 Hm. No co, bílá jako bílá.
01:47:57 A ze zemičky je bílé místo na mapě.
01:48:05 Skryté titulky Alena Kardová
Osobitá retrospektivní freska režiséra M. Šulíka zachycuje v jednotlivých epizodách osudy Slovenska dvacátého století. Namísto uceleného příběhu předkládají tvůrci filmu sled deseti rozdílně koncipovaných epizod, odehrávajících se v různých dobách. Konečný tvar vzniká řetězením bizarních příběhů a osobitých historek lidí, kteří mají jedno společné – žijí v Bohem zapomenutém koutu, v jedné „krajince“. Na začátku se stane zázrak: doktor Roth (A. Vaculík) jediným vdechnutím cigaretového dýmu vrátí život malému Imriškovi. Potom se seznámíme s vojáčkem, který si po hrdinském výkonu vymiluje hodinky od paní Agáty (V. Cibulková). Tulák Cyril Polka (J. Pecha) ukradne jitrnice a jen svatý Kryštof ho zachrání před hanbou a policajty. Radosti a veselí v krajině pomalu ubývá, přijde válka. Doktor Roth s rodinou zmizí v koncentráku a už se nikdy nevrátí. Přes dvůr rodiny Kamasovců se v krátkém čase přeženou tři armády, jako by to bylo nejmenší bojiště druhé světové války. Přichází nové časy…