Hudebně zábavný pořad (1994). Účinkují: K. Gott, F. Slováček, M. a T. Elefteriadu, B. Polívka, J. Pecha a další. Připravili A. Hachlová a L. Rajnošek
00:00:01 .
00:00:03 HUDBA
00:00:06 ZPĚV
00:00:09 Veselá je dědina, kde sa milá zrodila.
00:00:23 -Tohle je filmová střižna. Tady se stříhaly všechny filmy.
00:00:29 Filmy, které Brněnské studio za 33 let natočilo.
00:00:33 -Není to tak docela pravda. Skutečnost byla trochu jiná.
00:00:39 -Já vím. Střižna se přestěhovala, stoly jsou taky modernější.
00:00:43 Ale to nejpodstatnější tady zůstalo! Paní Alena Hachlová!
00:00:48 Paní Hachlové prošly všechny ty kilometry rukama.
00:00:51 Nenapadlo vás někdy, kolik kilometrů to bylo dohromady?
00:00:55 -Metrů bylo jistě mnoho, ale odhadnout bych si je netroufala.
00:00:59 Ale našla jsem si na to systém.
00:01:01 Napadlo mne, kam bych asi došla, kdybych spojila všechny filmy.
00:01:06 Filmy, které jsem postříhala na filmovém pásu.
00:01:09 A přišla jsem k zajímavému číslu. Je toho téměř 750 000 metrů.
00:01:14 Což je 750 kilometrů. Tak daleko bych musela ujít.
00:01:20 A co se týče celých pořadů?
00:01:23 Nemyslím drobných dotáček, reklam. Nebo zpravodajství.
00:01:27 Pořadů bylo asi 2000.
00:01:29 -To je tedy obdivuhodné číslo! A všechny si je pamatuje.
00:01:33 To je neuvěřitelné! Navíc má proslulou knihu.
00:01:36 Zde jsou všechny filmy, které se stříhaly, zaznamenány.
00:01:40 I když se nevysílaly. A tak jsme paní Alenu o něco poprosili.
00:01:45 Paní Alena nám vybrala, co bychom mohli ukázat divákům i dnes.
00:01:49 Sice se trochu zdráhala, ale my jsme ji nakonec zlomili.
00:01:53 Tedy nezlomili jsme ani ruku, ani nohu, ale přemluvili jsme ji.
00:01:57 Souhlasila a teď jen čekáme, co vybrala.
00:02:00 -Nevybírala jsem to sama.
00:02:02 Když se Šafrán nebude divákům líbit, nebude to jen na mne.
00:02:06 Může za to přítomný doktor Leo Rajnošek.
00:02:08 A pozvali jsme herce Jaroslava Kuneše z Národního divadla v Brně.
00:02:14 Protože v pořadech také účinkoval.
00:02:17 -Jak jste viděli v titulcích, pořad se jmenuje Veselá je dědina.
00:02:22 To byl cyklus s 8 díly, který se natáčel a vysílal...
00:02:26 -V letech 1971 až 1973.
-Vlastně včera!
00:02:32 Pořad byl zajímavý tím, že se tady střídaly různé žánry.
00:02:38 Tedy dechovka, cimbálka, soubor Aleše Sigmunda...
00:02:43 -Martha a Tena.
-Karel Gott.
00:02:47 A k jakému názoru pan doktor Rajnošek s paní Alenou dospěli?
00:02:51 Že tato neobvyklá spojení mohou být zajímavá i dnes.
00:02:55 -A 1. pořad byl o dožínkách v Troubsku.
00:02:58 -Tak se podíváme, jak tehdy vypadaly televizní žně.
00:03:02 ZPĚV
00:03:04 Kdo s mlynářem jede? Kracík, von má kalhoty trhací.
00:03:09 Vony na něm hrkají, až se strništěte chytají.
00:03:16 SMÍCH
00:03:18 Kdo se nerad hébá, ten na koze bévá.
00:03:26 Ti přední ženci hodně žnó, ale ti zadní kozu dřó.
00:03:35 Ti zadní ženci nemůžó. Až jim ti přední pomůžó.
00:03:45 Ostala sem na koze, kdopak mi z ní pomůže?
00:03:57 Andulka je na koze, Jiříček jí pomůže.
00:04:06 Žněte holky, zažínéte, ani hlavy nezdvíhéte!
00:04:11 Rostlinář je hodné pán, jestli nám pošle piva džbán?
00:04:21 Jó, až mi to pole požneme, potom si odpočineme.
00:04:33 -Boj o zrno skončil, je čas na odpočinek.
00:04:37 A mezi družstevníky vyjíždí brněnští umělci.
00:04:41 Aby jim přivezli kus takzvané lidové zábavy.
00:04:45 Pamětníci si jistě pamatují na Rudu Stolaře, známého vypravěče anekdot.
00:04:51 -Povídá panímáma: Pane Mráčku, vezmó si toho dožínkovýho bacócha!
00:04:58 On říká: Já už jsem měl 2! Měl jste 4, ale vemte si!
00:05:02 SMÍCH POTLESK
00:05:06 Nebo pan Vomáčka povídá: Marie, měla by ses taky přihlásit.
00:05:11 Na tu žňovou brigádu. Ona říká: Proč?
00:05:14 On: Tady čtu v novinách, že žádná mlátička nesmí být nevyužitá.
00:05:19 SMÍCH POTLESK
00:05:24 Povídala 1 panímáma: Věruško, tak jak ses vytancovala na dožínkách?
00:05:31 Ona říká: Maminko, moc fajn to bylo. Do půlnoci jsem seděla.
00:05:35 Po půlnoci se to nezlepšilo. Až konečně k ránu přišel 1 fešák.
00:05:43 Uklonil se a povídá: Slečno, nedá se nic dělat, ale zavíráme.
00:05:47 SMÍCH POTLESK
00:05:53 Potkali se 2 a 1 říká: Jak to, žes nebyl na dožínkách?
00:05:57 On říká: Slavili jsme Vánoce.
00:05:59 SMÍCH
00:06:02 Teď v srpnu? On říká: Proto se mně zdál ten stromeček tak lacinej!
00:06:06 SMÍCH POTLESK
00:06:12 Přijela skupina brigádníků do JZD do Tróbska.
00:06:17 Přivítal je předseda Monták. Říkají: Tak jsme tady, Jindro.
00:06:23 Ale nemáme motyky, nemáme hrábě, vidle, nemáme nic!
00:06:28 Předseda říká: My taky ne. Vopřite se zatím vo něco jinýho!
00:06:32 SMÍCH POTLESK
00:06:38 Předseda JZD se rozčiluje: Hergot, co je to za stodoló za kravál?
00:06:44 Tam je Konečné. Nechce mu jet traktor, tak ho tam mlátí řeťazem.
00:06:50 SMÍCH POTLESK
00:06:54 Předseda Monták si zavolá dojičku Pazórkovó. A říká:
00:07:00 Poslóché, ty nám poslední dobó odevzdáváš vodnatý mlíko.
00:07:04 Ona: Předsedo, já za to nemůžu, mně zmokly krávy.
00:07:07 SMÍCH POTLESK
00:07:12 Franta seděl v hopodě a povídá: Sakra, na žňách sem nebýl.
00:07:19 Na ertepla to nepudu, do řepy se mně nechce, tak se dám na chmel.
00:07:26 Hospodo, 5 piv!
00:07:29 SMÍCH POTLESK
00:07:31 Vydržíte to ještě?
00:07:33 -To už snad stačí.
-Ale mám tady ještě trochu muziky.
00:07:38 HUDBA
00:07:42 ZPĚV
00:07:48 Modrou oblohou obláčky bílé jdou.
00:07:57 Věř mi, lásko má, podej mi ruku svou.
00:08:05 Půjdem cestičkou štěstí spolu pak dál.
00:08:13 Vždyť by se nám svět bez lásky smutný zdál.
00:08:29 Ten večer májový za mne ti odpoví.
00:08:38 Za mne ti řekne víc, co slovy nelze říct.
00:08:46 Dej mi políbení, lásky se nesmíš bát.
00:08:54 Vždyť už to dávno dobře vím, že máš mne rád.
00:09:19 -Další Dědina se jmenovala Masopust. Natáčela se v Okrouhlé.
00:09:24 Na Vysočině. Ovšem tam se masopust už dávno neslavil.
00:09:27 Tak jej Televize zrekonstruovala a hrdě se k tomu přiznala.
00:09:32 -Na rozdíl od Dožínek nebyl Masopust žádná taškařice.
00:09:36 Natáčel jej hudební režisér, skladatel Gustav Křivinka.
00:09:41 A na výsledku je to vidět. Však se podíváme.
00:09:44 HUDBA HALAS
00:10:34 Panímámo, pečte šaška a koblížke! Maškare sem dó!
00:10:39 Než ve jedno hopečete, oni tade só!
00:10:42 POVYK
00:10:59 Staré medvěd, téden nejed! Stará medvědica hopekla mu plíca!
00:11:05 Dala mu je na zahradu, větr mu je vzal. To mu dobře udělal!
00:11:10 HUDBA POVYK
00:12:49 Myslím, že se to tehdy docela povedlo.
00:12:52 -Třeba se v Okrouhlé už zase masopust slaví i s maškarami.
00:12:56 A co nám ukážete teď?
-Bude to Vinobraní.
00:12:59 -Na to si vzpomínám!
00:13:02 Tam myslím vystupovala Martha s Tenou Elefteriadu.
00:13:06 -Točilo se to v Kyjově.
-Skupina Aleše Sigmunda.
00:13:12 -Dechovka.
-Dechovka, cimbálka.
00:13:14 Tady se nám poprvé sešly všechny možné hudební žánry.
00:13:18 -A také inscenovaný příběh.
00:13:20 V každém případě je ve Vinobraní několik pěkných písniček.
00:13:24 Ty stojí za to si poslechout ještě dnes.
00:13:27 ZPĚV
00:13:28 Teče voda, teče, po ní ryby skáčú.
00:13:40 Pověz ně, má milá, proč tvé oči pláčú.
00:14:39 Pláčú ony pláčú, pro svého synéčka.
00:14:51 Vzali ho na vojnu, dali mu koníčka.
00:15:45 -To byl folklór.
-Pěkný!
00:15:48 Nakonec kdo by v Kyjově neuměl zpívat!
00:15:50 -A teď ten pop!
00:15:52 HUDBA
00:16:16 ZPÍVAJÍ ŔECKY
00:18:25 Také pěkné.
00:18:27 -A s folklórem to jde docela dobře dohromady.
00:18:30 -Proč ne? Obě jsou to lidové písničky a ty se docela snesou.
00:18:35 Ať je 1 řecká a 2. moravská.
00:18:37 -Vzpomínám si, že Martha s Tenou zpívaly 1 lidovou ve sklepě.
00:18:42 -Ano. Já ji zrovna pustím.
00:18:45 HUDBA
00:18:52 ZPĚV
00:18:54 Chodníček bělavý mezi vinohrady,
00:19:11 rosénka už padá, slunéčko zapadá, a já sama tady.
00:19:51 -V Míkovicích u Uherského Hradiště se točily velikonoce.
00:19:55 Jmenovaly se Vylévání cestiček podle tamního velikonočního zvyku.
00:20:00 Ale tam žádné hvězdy popu nevystupují.
00:20:03 -Hvězdy ne, ale byl tam velice dobrý místní soubor Burčáci.
00:20:07 -Ten soubor ještě existuje a hraje. A dobře! I když je jim o 20 let víc
00:20:13 Že bychom si dali trochu folklóru?
00:20:16 ZPĚV
00:20:19 Jatelinka hustá, cosi sa v ní šústá.
00:20:40 Šohajovy koně, běž, má milá, pro ně.
00:21:24 Já pro ně nepůjdu, já sa koní bojím.
00:21:40 Neboj sa má milá, šak já u nich stójím.
00:22:16 A u nás sú pacholíci takoví, takoví.
00:22:20 Že 1 nic na druhého nepoví, nepoví.
00:23:17 -Dobře jim to zpívá a tancuje!
00:23:19 Ale ten Burčák, ten sólista to není Burčák! To je Zdeněk Junák!
00:23:24 -Samozřejmě! Zdeněk Junák, brněnský herec.
00:23:27 Míkovická Veselá dědina byla velká inscenace se spoustou zápletek.
00:23:32 -Ty se potom zdárně vyřešily při tradiční pomlázce.
00:23:36 ZPĚV
00:23:38 Rozmarýn, rozmarýn, ja zelený rozmarýn.
00:23:56 Já ťa doň, děvčico, já ťa doň povalím.
00:24:33 VÝSKÁNÍ
00:24:42 HUDBA
00:25:46 -A mám tu ještě 1 pěknou písničku.
00:25:50 S ní bychom se mohli s Míkovicemi rozloučit.
00:25:53 ZPĚV
00:25:56 S Pánem Bohem tomu domu, kde sme měli dobrú volu.
00:26:36 S Pánem Bohem tej materi, která chová dobré cery.
00:27:06 HUDBA
00:27:35 Teď jsme se dostali k Dědině, která skončila totálním průšvihem.
00:27:39 To byly Hody natočené v Čejkovicích, že?
00:27:42 -Ano, tu Dědinu vůbec nedovolili vysílat. To co uvidíte, je premiéra
00:27:49 -A mohl bys říct divákům, proč tomu tak bylo?
00:27:52 -Prý jsme tam urazili pracujícího člověka tím, že se tam hodně pije.
00:27:58 A tím, že se o hodech lidi perou. Ale skutečný důvod byl asi jiný.
00:28:03 Schvalovačům se nelíbili ani autoři, ani herci.
00:28:07 -Přitom to byl pořad, který by se dnes mohl odvysílat tak, jak byl.
00:28:13 Myslím, tehdy snad v Televizi poprvé společně vystoupili:
00:28:18 Bolek Polívka, Jiří Pecha a Pavel Zedníček.
00:28:21 HUDBA
00:28:32 ZPĚV
00:28:34 Ta čejkovská mája tenká, viděl sem ju ze Štymberka.
00:29:43 -Chaso!
-Juchú!
00:29:51 -To je můj kamarád Jirka Motýl. On je tento...
00:30:00 On se vyzná v našich zvykách a naučí nás něco, co všeckých ohromí.
00:30:09 Bomba!
00:30:12 -Co je to?
-Zavádka!
00:30:15 -Dyť to nikdo neumí! To už se tu dávno nedělá.
00:30:18 -My ju zasej zavedem a uvedem v život. Pěkně potají, potichúčku.
00:30:25 Zamkneme se s flaškama v kulturáku.
00:30:29 -Jestli by nebylo lepší poradit se s Vojtú Slavíkem. On...
00:30:35 -To už by nebyla taková bomba.
00:30:37 -Ale včíl mosíme stejně dojít za kapelníkem a pozvat ho.
00:30:41 -Á, ten počká! Dyť stejně hrajú každý rok. Ale zavádka!
00:30:47 Hoši, tyto hody mosijú byt nejslavnější v celej histórii!
00:30:53 -Bolek Polívka jako stárek na hodech?
00:30:56 V takové roli jsem ho ještě neviděl!
00:30:58 -Asi ani neuvidíte. Jedině snad tady v našem archívu.
00:31:02 HUDBA
00:31:09 JUCHÁNÍ
00:31:43 -Hodečky!
00:31:45 JUCHÁNÍ
00:31:48 Vesele, chaso!
00:31:53 HUDBA
00:33:04 -To mohla být opravdu zajímavá Dědina. O čem vlastně byla?
00:33:08 -To byli takoví čejkovičtí Naši furianti.
00:33:12 O hodech nepohodnou ženáči s mladými, v čele se stárky.
00:33:17 Každá parta si pořádá vlastní hody a pochopitelně si dělají naschvály.
00:33:23 A mladým dojde o hodové zábavě víno. Což je veliký malér.
00:33:30 1. stárek to jako vždy vyřeší a jako vždy dost perfidním způsobem.
00:33:46 -Kamaráde, ať to víno ukradneš třeba tatovi, je to dycky krádež.
00:33:55 Ináč řečeno zcizení. A za to se chodí sedět.
00:34:02 -My to neukradem, my to nezcizíme. My to šlohnem!
00:34:08 Ber to!
-Šak to držím!
00:34:13 -Vezmi to!
-Ty to taky musíš zvednout!
00:34:16 -Eště! Tak! Drž to!
00:34:22 -Kdyby ses, ty blbče, aspoň pořád nevytahoval!
00:34:27 -Ježíšmarjá! Gatě! Mně praskly gatě!
00:34:31 Nemáš špendlík?
-Podrž to!
00:34:44 Teď ti něco řeknu, kamaráde. Nemám zavírací špendlík.
00:34:49 Ale to tys zmastil celý hody! Teď se nám celá dědina bude vysmívat!
00:34:55 -Nekecej! Podrž to, musíme to tam donýst.
00:34:58 -Tak! A máš to!
00:35:02 -Podrž to!
-Nepodržím!
00:35:04 -No tak, Jožko.
-Já už tam nejdu.
00:35:08 -Josefe!
-Nejdu tam!
00:35:11 -Jožane!
-Máš to marný, já už tam nejdu.
00:35:14 -Pepi!
00:35:18 Sokolí oko!
-Ale naposled!
00:35:29 To sú hody! To je hodový veselí!
00:35:35 -Zaber!
-Na to budu dlúho vzpomínat!
00:35:38 -Natoč ho!
00:35:41 Tak! Včíl šlohnem trakač..
00:35:45 -Vašku, aspon si sebekriticky přiznej, žes to pěkně pohnojil.
00:35:52 -Tyto hody, na kterých su stárek, ty sú největší a nejslavnější!
00:35:58 A to su skromnej!
00:36:00 -Poslyšte, tohle už začíná být docela zajímavé. Jak to dopadne?
00:36:05 -Jako v klasickém dramatu. Napřed krize, potom katarze.
00:36:09 -Ale nakonec se konflikty vyřeší. A jak se to řeší konflikty na hodech?
00:36:14 Jste přece z Moravy, tak to dobře víte.
00:36:39 -Musíme oba!
00:36:57 -Jauvej, ouvej!
00:37:06 -Promiň!
00:37:13 HEKÁNÍ
00:37:34 -Au!
00:37:53 -A sme tady!
00:38:04 -Ty si pila a já sem pil!
00:38:18 -Pila!
00:38:23 ŘEZÁNÍ
00:39:17 -Co je?
-Podřezávajú nám máju!
00:39:19 -Cože?
00:39:29 -Tož Martine, deme!
-Šak jo!
00:39:38 -A deme!
00:39:44 Co tu děláte, paskřivci?
-Hé, to bude výprask!
00:39:51 -Rozbijeme, rozdrtíme!
00:39:53 -Keho? Ty...
-Áááá!
00:40:00 Řež, rýchlo řež!
-Počkej, počkej!
00:40:05 -Co to tady děláš, smrade?
00:40:10 -Cos to udělal?
00:40:30 -A bij ho!
00:41:02 -Dyť mňa zabiješ, sviňo!
00:41:41 -A čí sú hody? Naše!
00:41:46 -Tak tomuhle říkáte katarze?
-Teď už jsou zase všichni kamarády.
00:41:51 HUDBA
00:42:38 -A je tu poslední Veselá dědina. Tedy ne ta osmá.
00:42:41 Ale ta, která stojí za vzpomínku. Jmenuje se Ať žije svatba!
00:42:45 Natočil ji režisér Jiří Vanýsek. Ten natočil i ty čejkovické Hody.
00:42:50 Ovšem na rozdíl od nich, tohle se vysílalo.
00:42:53 HUDBA
00:42:55 ZPĚV
00:42:57 Za Nivnicú na vysokém kopci, na kopci, na kopci, na kopci.
00:43:04 Bijú sa tam, bijú sa tam, bijú sa tam o děvčicu 2 chlapci.
00:43:19 Nech sa bijú, šak já o ně nedbám, nic nedbám, nic nedbám, nic nedbám.
00:43:27 Já mám svého šohajíčka a já si ho od žádnej vzít nedám.
00:43:43 Lebo mňa zamykajte, lebo mňa vydávajte.
00:43:48 Lebo já mám chlapců ráda, ej, to je na mú dušu pravda.
00:44:12 Svatba se natáčela v Korytné na moravsko-slovenském pomezí.
00:44:16 Nevěsta byla z Nové Bošáce, tak to byl takový mezinárodní pořad.
00:44:21 -A vystupovali v něm i superhvězdy!
00:44:24 ZPĚV
00:44:27 Nemožem, nemožem, jak si já pomožem.
00:44:42 Milá je daleko, ako jej odkážem.
00:45:11 Milá za horami a já z druhej strany.
00:45:26 Srdéčko zvázané dvoma reťazami.
00:46:04 Na ten pořad si vzpomínám.
00:46:07 Vedle Karla Gotta tam účinkoval i Felix Slováček.
00:46:10 -Ano! Ženicha hrál Mirek Donutil a jeho bratra Bohumil Smejkal.
00:46:15 Pozdější primarius Janáčkova kvarteta.
00:46:17 HALAS
00:46:35 HUDBA
00:47:13 Napřed Bolek Polívka, potom Karel Gott v kroji! To se vidí málokdy!
00:47:19 -To se najde jenom v archívu, tam se najde ledasjaké překvapení.
00:47:24 Ale náš čas už pomalu končí. Máme tu ještě několik ukázek.
00:47:29 Ty už asi nestineme. Pusťme si alespoň co nám ještě čas dovolí.
00:47:33 ZPĚV
00:47:35 Išel Macek do Malacek, šošovičku mlácic.
00:47:40 Zabudol si cepy doma, mosel sa on vrácic.
00:47:46 Milá moja, duša moja, kams ně dala cepy?
00:47:52 U komory, na hambálkách, vem si jich, ty slepý.
00:47:59 Hej, Macejko, Macejko, zahraj mi na cenko.
00:48:08 Na tú cenkú strunu, hej, dzunu.
00:49:10 POTLESK
00:49:14 Vážení diváci, to je pro dnešek už opravdu všechno.
00:49:18 Poděkujeme paní Aleně, budeme se těšit, co nám připraví na příště.
00:49:23 A do té doby na shledanou!
00:49:25 ZPĚV
00:49:28 Padá, padá rosénka, spaly by moje očenka.
00:49:42 Spaly by moje, spaly by aj tvoje, spaly by ony oboje.
00:50:10 Padá, padá listopad, vzkažte pozdravení nastokrát.
00:50:24 Vzkažte pozdravení, mému potěšení, že já ho mosím zanechat.
00:51:23 Padá, padá rosénka, spaly by moje očenka.
00:51:35 Spaly by moje, spaly by aj tvoje, spaly by ony oboje.
00:51:55 Padá, padá listopad, vzkažte pozdravení nastokrát.
00:52:05 Vzkažte pozdravení, mému potěšení, že já ho mosím zanechat.
00:53:16 Skryté titulky: Jitka Cívková Česká televize, 2013
00:53:19 .