00:00:01 JSEM DO TEBE BLÁZEN
00:00:04 (JAMIE CHRÁPE)
00:00:39 -Hele, nemáš ty v tom nose něco,
co já nemám?
00:00:43 -Chrápala jsem?
-Divím se, že jsi to přežila.
00:00:47 -Zdálo se mi, že jsem nejlepší
kámoška Deana Martina.
00:00:53 (RÁDIO)
00:00:55 -Je šest dvacet
a naprosto hnusné páteční ráno.
00:00:57 -Proč si tohle pouštíme
do ložnice?
00:01:01 -Namixuj sprchu a uvař kafe.
00:01:06 Jsem nejspíš těhotná.
00:01:08 Naletěl jsi?
00:01:11 Udělej kafe.
00:02:25 -Za pět vteřin startuju.
-Nepočkáš na mě?
00:02:27 -Když nestihneme metro
před osmou,
00:02:29 neupatlaná místa
už budou obsazená.
00:02:31 -Jo, dneska nemusíš
nic vyzvedávat z čistírny.
00:02:33 -Dobře. Jak to?
-Nestihla jsem to.
00:02:35 Ještě to mám v práci v tašce
pod stolem, víš?
00:02:37 -V práci?
-Zapomněla jsem.
00:02:39 -Copak ti nevadí,
že tam pořád chodí spousta lidí?
00:02:41 Co když ti někdo náhodou
nakoukne pod stůl
00:02:43 a tam uvidí
moje špinavý spodky?
00:02:45 -Nejsou vystavený,
ale v tašce pod stolem.
00:02:48 -Představ si, že se tam někomu
třeba zakutálí tužka.
00:02:51 Sehne se, pak vyleze
a na hlavě má mý kalhoty, chápeš?
00:02:54 Jak mi taková věc nemá vadit?
00:02:57 -Mně víc vadí,
že jsme se už pět dní nemilovali.
00:03:01 -No jo.
00:03:04 -A nechápu, jak to, že ti to
nevadí, je to skoro týden.
00:03:07 -Zase přeháníš.
-V neděli to bude týden.
00:03:11 Paule, co se to s námi děje?
-Co by se mělo dít?
00:03:13 Pět měsíců po svatbě
sex prostě končí.
00:03:16 Víš, myslel jsem, že to chápeš.
Promiň, to je život.
00:03:21 Já budu hrát v parku dámu
a ty se začneš hádat v autobusech.
00:03:25 Pojď už!
-Moc vtipný.
00:03:28 -Díky.-Ne, vážně mě trápí,
co se s námi děje.
00:03:31 -Co by se tak asi mělo dít?
Tyhle věci prostě přestávají.
00:03:34 -Jaké věci?
00:03:36 -Ty, co přináší život můj i tvůj.
Víš?
00:03:38 V pondělí jsem stříhal film
do dvou do rána.
00:03:41 V úterý jste měli tu konferenci
a pak jsme byli u mých rodičů,
00:03:44 což, jak víš, mě ochromilo
na zbytek středy a celej čtvrtek.
00:03:50 Takže...
00:03:53 A tejden je pryč,
ani nevíš jak.
00:03:56 -Jak já k tomu přijdu?
Jsem žena. Chci něhu.
00:03:58 -Já to chápu.
-Jsem mladá.
00:04:00 -To nikdo nepopírá.
-Plná života.
00:04:02 -A krásná.
00:04:04 -Nemám vzhledem k hlavě velký uši?
-A dost neurotická.
00:04:06 -Koukej!
Nezmenšuje se mi hlava?
00:04:08 -Víš, nechtěl jsem ti nic říkat,
ale pozoruju to už delší dobu.
00:04:11 -Přestaň!
00:04:13 -Poslyš,
dnešní večer bude jenom náš.
00:04:15 -Vážně?
-Vážně.
00:04:17 -Neprovokuj mě, bledá tváři.
-Na mou duši.
00:04:20 Dneska večer přijdeme brzy domů
a budeme to...
00:04:23 Večeřet.
00:04:25 -A co sex?
Trvám na tom, aby byl sex.
00:04:29 -Necháš mě domluvit?
Večeře bude v sedm.
00:04:33 Předehra v osm patnáct,
v osm třicet odložíme oděv.
00:04:37 Začneme zhluboka dýchat.
00:04:40 -Výborně.
-Že jo?
00:04:42 -A já udělám lasagne.
-Dokážeš to?
00:04:45 -Pokusím se a k nim si otevřeme
to dobrý víno od Fran.
00:04:48 Ach ne.
-Co je?
00:04:50 -Dneska máme večeřet
s Fran a Markem.
00:04:52 -Jak jsi na to přišla?
-Je to smluvený.
00:04:55 -Jak to, že o tom nic nevím?
-Ale víš.
00:04:58 -Neřekla jsi mi o tom ani slovo.
-Když jsme minulý pátek
00:05:01 odcházeli z domu, ptal ses,
co bude s večeří, a já že nic.
00:05:04 Ale že příští pátek večeříme
s Fran a Markem.
00:05:10 Co je?
-Minulý pátek jsem byl pryč.
00:05:13 -Sakra!
-Ale zahrála jsi to opravdu dobře.
00:05:17 -No jo, ale co budeme dělat?
-Brnkneme jim.
00:05:20 -To ne! Věčně se jim vymlouváme.
-Jasně, nemáme je rádi.
00:05:23 -Jsou to naši přátelé.
00:05:25 -Tak zavolej Fran a řekni jí,
že nemůžeme.
00:05:27 -Řekni jí to ty.
-Je to tvá kamarádka.
00:05:29 A kromě toho lžeš líp než já.
-To není pravda.
00:05:31 -Můžeme to probrat
až ve výtahu, lásko?
00:05:33 -Už jdu.
00:05:35 -Co je? Co je zase?
00:05:38 -Musím nechat otevřené okno
kvůli psovi.
00:05:40 -Srdíčko, to je byt a ne auto.
Proč by se tu měl zadusit?
00:05:43 -Protože ten kluk, co ho venčí,
přijde až ve tři.
00:05:46 A to už bude horko.
-A co když...
00:05:54 -Žádný lupič se nevyšplhá
do jedenáctýho patra.
00:05:57 -Lupiči akrobati to dokážou.
Jestli neodejdeme do dvou vteřin,
00:06:01 vrhnu se ti do skříně
a vyházím ti všechny šaty z okna.
00:06:07 Jak si můžeš myslet,
že se mi nelíbí tvůj kabát?
00:06:09 -Znám tě.
-Neznáš, líbí se mi.
00:06:11 -Myslíš to vážně?
-Ty jsi úplně šílená.
00:06:20 -Víš,
proč spolu tak dobře vycházíte?
00:06:22 -Proč?
00:06:24 -Protože si najdete čas být spolu.
Máma s tátou se nikdy nesnažili.
00:06:27 -Myslíš, že je toho dost?
-Nemám tak velkej hlad.
00:06:30 -Ty tady zůstaneš?
00:06:34 -Ne, ne.
Nebudu ti to komplikovat.
00:06:38 Mimoto stejně něco mám.
-Něco skvělýho?
00:06:42 -Nemám na vybranou.
-Jak to?
00:06:45 -Nemám muže
a tak hezký vlasy jako ty.
00:06:48 -Přestaň!
00:06:50 -Víš, s Arturem jsem skončila.
S tím lumpem z Fort Lee.
00:06:53 -Jo, s tím,
co vypadá jako William Dewey?
00:06:56 -William Defoe.
William Dewey? Nejsem naše máma.
00:07:00 -Co se stalo?
-Nechci o tom mluvit.
00:07:03 Prej se mu nechce
znova do chomoutu, říkal.
00:07:06 -Tobě taky ne.
-Ale jen tak se scházet nechce.
00:07:09 Říká, že na to mě má až moc rád.
-Na co tě má až moc rád?
00:07:13 Kde ty chlapy bereš?
-Jiný volný nejsou.
00:07:16 Věř mi.
Vzala sis dokonalýho chlapa.
00:07:18 -Jo, jasný.
00:07:20 Dokud nesedíte v restauraci,
jsi hladová jako vlk,
00:07:23 máte si objednat
a já bych asi nejdřív polívku.
00:07:30 Ale mají jen mušlovou
a mně mušlová nechutná.
00:07:33 Nevím proč.
00:07:38 Má milá,
nikdo není dokonalý.
00:07:43 Sakra!
00:07:49 -Chceš to podávat hned?
-Hned ne, v sedm.
00:07:54 -Hele, pěkná kočka.
00:07:57 -Jako hrdličky.
-Liso, ahoj!
00:08:03 -Neboj, nezdržím se.
-Cože?
00:08:05 -Nezdržím se.
-Ne, to ne, to nic.
00:08:07 Zůstaň, když myslíš.
A jak se máš? Fajn.
00:08:09 A co ten tvůj?
Ten z Fort Lee?
00:08:12 A hlavně mi řekni,
co to tvoje nový fáro.
00:08:14 -Ukradli mi rádio
a rozřezali všechny sedadla.
00:08:18 -No ne. -A kde?
-U Rooseveltovy nemocnice,
00:08:20 když jsem tam šla
s tím záchvatem úzkosti.
00:08:22 -Jsi, doufám, pojištěná, ne?
-Zapomněla jsem zaplatit prémii.
00:08:27 -Kdo by myslel na pojistku,
dokud mu slouží zdraví.
00:08:33 -A dostávám menstruaci.
Už zas.
00:08:37 -Sakra, Jamie, co se tu stalo?
-Omluvíš mě na minutku?
00:08:46 Zas ta tvoje taktika.
-Co? Co ona tady dělá?
00:08:49 Máme začít s předehrou
za jedenáct minut.
00:08:51 -Zas dostala kopačky
a je v depresi.
00:08:54 -Lisa a v depresi?
-Co s tím můžu dělat?
00:08:57 Vyrazit ji ze dveří?
-Jo!
00:09:00 Kdybych sem přitáhl Selbyho,
to bys nezaváhala.
00:09:02 -To je něco jinýho.
-Proč? V čem je to jiný?
00:09:04 -Je to přece má sestra
a Selby je u nás pečenej vařenej.
00:09:08 -A Lisa není, co?
00:09:10 Víš, dnes jsme tu měli být
spolu sami, jestli si vzpomínáš.
00:09:14 -Dobře, když ti to tak vadí,
řeknu jí, aby šla.
00:09:16 Koho voláš?
-Selby, máš se?
00:09:18 -Nehraj to na mě.
-Lasagne.
00:09:20 Jestli jsou vegetariánský,
tak je nechce.
00:09:22 -V momentě, kdy přijde,
tak odcházím já.
00:09:24 -Ne, proč by jí to vadilo?
Nebuď labuť.
00:09:26 -Na mou duši.
Vyrazíme někam s Lisou.
00:09:28 -A kam? Co chceš dělat?
00:09:30 -Kamkoliv a budu si tam dělat,
co chci.
00:09:33 -Za chvíli na shledanou.
Fajn.
00:09:35 -Tak a večer ve dvou je v háji.
-Moc slibně to nevidím.
00:09:40 -Pročpak sis nevzal Selbyho?
Byl by s námi šťastnější.
00:09:44 -Hele, když pošleš Lisu domů,
okamžitě odřeknu Selbyho.
00:09:46 -Jsi hrozný sobec.
00:09:48 -Já a sobec? To je zajímavý.
Tak já jsem sobec.
00:09:51 (ZVONEK)
00:09:56 -Kdo měl odříci Marka a Fran?
-Říkal jsi, že to uděláš.
00:09:59 -Ne.
-Zapomněl jsi na to.
00:10:01 -Já že jsem na to zapomněl?
Kdo je pozval? Já ne.
00:10:03 -To je fuk.
00:10:05 -Kdo si pořád stěžuje,
že jsme málo sami?
00:10:07 -Rozmyslela jsem si to.
Já už s tebou nic nechci mít.
00:10:09 -To mě moc těší. Ahoj!
-Ahoj!
00:10:20 -Poslyš, lásko, můžu něco?
Placek nemusíš mít tolik.
00:10:28 Bude nám to stačit, neboj se.
Stejně to bude jíst jedině Selby.
00:10:31 Já měl vydatnej oběd,
Lisa drží dietu.
00:10:34 Mark a Fran se dělí o jednu porci.
A ty jíst nebudeš, ty máš vztek.
00:10:38 -Já nemám vztek.
00:10:41 -Snad abych se jela
domů převlíct.
00:10:43 Netušila jsem,
že budete míst hosty.
00:10:45 -To my taky ne, víš?
-Nehádáte se?
00:10:48 -Ne, povídáme si.
-Tak to u nás chodí.
00:10:50 -Nenechte se rušit.
Jdu jen pro led.
00:10:53 -Odsekni si kus nálady mý ženy.
00:10:56 Au!
-Promiň, já nerada.
00:10:58 -Vy nemáte led?
-To jediný jsem po tobě chtěla.
00:11:01 -Selby říkal, že nám ho donese.
-Jenže tady ještě není.
00:11:07 -Ale je, právě přišel.
Hned začal zpovídat mýho manžela.
00:11:13 -Přiznej se.
-Co to?
00:11:15 -Jak často zahýbáš svý ženě?
-Co to?
00:11:17 -Mně to můžeš říci
jako chlap chlapovi.
00:11:20 -Co toto je za divnou otázku?
-Ještě má Fran toho dopraváka?
00:11:25 -Co to? -Pojď! Pojď vedle.
-Hned jsem tu.
00:11:29 Co se děje?
00:11:31 -Řekl jsem ti přines led
a ty jsi ho nechal v taxíku.
00:11:33 Jasný.
00:11:35 Jak můžeš nechat led v taxíku?
-Já... Já nevím, jsem asi vůl.
00:11:40 Ten řidič měl vpředu
takovou malou ledničku.
00:11:44 Požádal jsem ho, aby ho tam dal,
aby neroztál.
00:11:47 A pak jsem ho tam zapomněl.
00:11:50 -Tohle si povídejte holubům.
Jste lháři.
00:11:56 -Tvrdá ženská.
-Jako šutr.
00:11:59 -Á, mejdan se koná tady.
00:12:05 -Miluju to, tak je to vždycky.
Proč se lidi stahujou do kuchyně?
00:12:09 -Protože nedokážeme říci:
00:12:12 Vypadněte,
ať se můžeme pohádat v soukromí.
00:12:15 -Vezmu tam sýr.
-Já odnesu talíř.
00:12:26 -Marku, můžeš to tam vzít,
prosím?
00:12:29 -Samozřejmě.
00:12:35 -Pojď, Jamie,
uděláme ten salát.
00:12:37 -Fran, Paul a já
potřebujeme chvilku.
00:12:40 -A co? Jste v pohodě?
-Hm.
00:12:43 -Všechno v pořádku?
00:12:46 Můžu pomoci?
00:12:48 -Dej to Markovi.
00:12:52 -On ví, kam to chceš?
-Ano. Ví všechno.
00:13:03 Rozhodně je zavolám,
až se budu stěhovat.
00:13:05 -Ty sám?
-Co?
00:13:08 Ne, promiň, my.
My se budeme stěhovat.
00:13:11 Zab mě.
Řekl jsem já místo my.
00:13:13 Uklouzlo mi to,
protože tě podvědomě nenávidím.
00:13:16 Au!
V týhle chňapce je magnet.
00:13:19 -Proč proboha je to tak těžký?
-Co?
00:13:21 -Tohle všechno.
00:13:23 Manželství má přece vypadat
úplně jinak.
00:13:25 -Kdo to řekl?
-Přece všichni.
00:13:27 -To je omyl, je to takhle.
00:13:29 Ano, je to vždycky všude
přesně takhle.
00:13:32 -A kdo říká tohle?
-Každej, koho jsem se ptal.
00:13:34 Víš, holka,
vždycky na sebe budeme narážet.
00:13:39 Ale já tě musím snášet
a ty zase musíš snášet mě.
00:13:42 -To je manželství?
-Všeobecně vzato.
00:13:47 -Fajn.
00:13:49 -Když to tak půjde dál,
něco vyvedu.
00:13:53 Buďto se vznítím a uhořím,
nebo tě uškrtím.
00:13:56 Ani do jednoho se mi
na mou duši nechce.
00:13:58 -Co se ti chce?
00:14:00 -Nic.
Já jen chci být tvůj manžel.
00:14:05 -Co když jsou ty lasagne hnusný?
-A co když nejsou?
00:14:11 -A co když tam...
00:14:19 -Hm? -Ještě.
-Tak jo.
00:14:26 -Tam vedle nás čekají.
00:14:29 -Je tam dost chipsů.
To je chvilku zabaví.
00:14:32 -Počkej!
-Co je?
00:14:35 -Pojď sem!
-Ty chceš?
00:14:37 -Pojď sem.
-Počkej! Co děláš?
00:14:43 V pokoji jsou lidi.
00:14:49 -Nikdo sem teď chvíli nechoďte.
Bude překvapení.
00:15:01 -Mě nezastrašíš.
00:15:08 -Poslyš!
Jaký překvapení to asi je?
00:15:11 -Myslím, že vím,
ale nesmím ceknout.
00:15:14 -Jak to? Tobě to řekli?
-Marku, ticho.
00:15:17 -Ne, ne. Proč zrovna tobě?
-Promiň, ale uvádíš mě do rozpaků.
00:15:26 -Nemyslíš,
že jsem špatná hostitelka?
00:15:28 -Ne, rozhodně ne.
00:15:31 -Představ si,
že by sem teď vtrhla Fran.
00:15:33 -Fran je to poslední,
co si teď potřebuju představit.
00:15:36 -Myslím,
že je to mnoho povyku pro nic.
00:15:39 Když jsme ze začátku měli hosty,
rozhodila mě každá maličkost.
00:15:43 Kdybych ti třeba řekla,
že jsem brečela,
00:15:45 že nemám omáčník,
věřila bys mi to?
00:15:51 Víš jistě,
že Jamie prostírá takhle?
00:15:53 Když jsme tu minule byli,
dávala příbory sem.
00:15:56 Na stůl.
00:15:58 -K téhle metodě přešla
právě před týdnem.
00:16:06 -Pardon.
00:16:08 -Ten roh mě příšerně tlačí
do stehna.
00:16:16 Náš příští stůl musí být větší.
00:16:19 (PADAJÍCÍ HRNCE)
00:16:23 -Nejspíš něco pečou.
00:16:26 Fran?
-Já nevím.
00:16:29 -Už jsem kolikrát pekl.
Takhle to nikdy neznělo.
00:16:34 Fran!
00:16:37 -Ovšem,
měla jsem přece narozeniny.
00:16:40 Jestli mi Jamie peče dort,
tak ji opravdu zabiju.
00:16:43 (PADAJÍCÍ HRNCE)
00:16:45 -Fran, teď dovnitř nesmíš.
00:16:48 -Jste tam ještě živí?
00:16:59 -Víš, v tomhle případě se rychlost
považuje spíš za chybu.
00:17:04 -Takhle jsme si s Fran a Markem
ještě neužili, viď?
00:17:11 -Bylo to báječné.
Musíme si to brzy zopakovat.
00:17:14 -Jo, co nejdřív, jak to půjde.
00:17:17 -Už víte,
že jedeme na okružní plavbu?
00:17:19 -Ale to je nádherné.
Kdy a kam?
00:17:21 -Koncem měsíce z Puerta Vallarta
na osm dní.
00:17:23 -To je fajn.
00:17:25 -Ten kolega, co tam byl,
nám povídal:
00:17:27 Fantastický jídlo, slunce.
Všecko fantastický.
00:17:29 Můžete jet s náma.
-Co říkáš?
00:17:31 -Ne, to by nešlo.
-Proč? To je hloupost.
00:17:33 Bylo by to bezvadný,
mít tam svoji partu.
00:17:36 Fran! Bylo by tam víc známých.
Společnost pro nás dva, pro oba.
00:17:40 Rozumíš? Dva páry.
My čtyři jako dva páry.
00:17:44 No dobře, počkej, počkej, počkej.
Nerozuměli jsme si.
00:17:47 Samozřejmě oni se nemůžou
jen tak sbalit a odjet, že ne?
00:17:50 -Je to zvláštní,
ale my zrovna můžeme.
00:17:53 -Konec měsíce se nám hodí.
-Naprosto.
00:17:56 -Fran!
00:17:59 -Teď se z toho nějak dostaň.
Pojedeme sami.
00:18:03 -Nezlob se, pojedeme sami.
Bude to tak romantičtější.
00:18:06 -Těšili jsme se,
ale rozumíme ti.
00:18:08 -Ahoj, já jdu.
-Vezmi si radši taxík.
00:18:12 -Proč? Metro je rychlejší.
00:18:14 -Nevíš,
že v metru je plno degenerátů?
00:18:16 -Jak se mám seznámit,
když dřepím v taxíku?
00:18:19 -Fran!-Posadíme ji do taxíku.
-Ne, ne, ne, ne.
00:18:33 -Páni, to je čtvrt na jedenáct?
-Ne, vážně? Tak běžte spát.
00:18:42 -Díky, Selby.
-Rádo se stalo.
00:18:45 -Není to pitomost?
00:18:48 Jak můžou nepoznat,
že Clark Kent je Superman?
00:18:51 To jsou mi reportéři.
00:18:53 -Co podnikneš zítra?
00:18:55 -Myslím, že bych měl mít rande
s tou Dorou.
00:18:58 -S tou tanečnicí?
-Má fantastický nohy.
00:19:00 -Nech toho!
-Samý svaly.
00:19:02 -Nepokoušej mě.
-A ještě má sestru.
00:19:04 -Přestaň!
-Miláčku, pojď do postele.
00:19:08 -Páni!
Jak tovární siréna.
00:19:11 -Pořád samá legrace, že jo?
Počkej, chlape.
00:19:14 Až jednou ty uslyšíš
takový volání,
00:19:17 ta úžasná představa,
že odpovíš.
00:19:20 Za vteřinku, lásko.
00:19:22 Vyšoupneš nejlepšího kamaráda
ze dveří a šup do postele.
00:19:26 -Hádám,
že nechceš nic podniknout.
00:19:36 -Miluju tuhle tvou srst.
-Jsem rád, že ji tam nemáš i ty.
00:19:40 Nemá cenu být
až tak úplně stejní.
00:19:44 -Lisa to asi věděla.
-Jo, Selby to ví taky.
00:19:49 -Jak to?
-Ode mě.
00:19:51 -Cože?
00:19:53 -Neznám chlapa,
aby se někomu nesvěřil.
00:19:58 -Ještě jsme o to kouzlo nepřišli,
viď?
00:20:01 -Pro dnešek jo.
-Víš, jak to myslím.
00:20:04 -Teď mi dělá hlavu,
že už si nemáš z čeho dělat hlavu.
00:20:10 -Miluju tě.
-Miluju tě.
00:20:31 -Jsme na Den díkůvzdání
u tvých rodičů nebo u mých?
00:20:34 -Nejradši bych tě navštívil
tam v tom tvým ústavu.
00:20:57 Skryté titulky: Věra Kotlínová
Česká televize, 2022
