Ohlédnutí za prostějovskými hanáckými slavnostmi a setkání s Marií Ježkovou, restaurátorkou krojů, v magazínu pro milovníky lidové kultury
Obsah dílu
Restaurátorka krojů
V Dolním Němčí žije paní Marie Ježková, která celý život zasvětila lidovému folklóru. Kromě toho, že je vedoucí dětské sekce Národopisného krúžku Dolněmčan a průvodkyní ve starém mlýně, kde kroužek pořádá řadu folklórních a národopisných akcí, věnuje se doma jako svému koníčku restaurátorství starých krojů. Už proto, že dnes spousta starých pamětníků, kteří v kroji chodili, umírá a někdy mladí, kteří kroje zdědili, vůbec netuší, co s nimi. Tyto kroje pak často končily v odpadkovém koši, protože ne vždy byly kompletní a vhodné k dalšímu nošení.
Právě tyto kroje paní Ježková sbírá, čistí, opravuje a v krojích pak tančí a zpívají členové kroužku a jak jsme viděli, po vystoupení vždy kroje k paní Ježkové vrací, aby byly uchovány k dalšímu vystoupení tak, jak mají být a dál se neničili. Podle paní Ježkové je tento postup nutností, protože už dnes nežijí lidé, kteří kdysi uměli celý místní kroj vyrobit. Pokud by se šil nový kroj, byl by se všemi ručními výšivkami moc drahý a nemohli by si ho v kroužku dovolit. Nebo by byl vyšit strojově, čímž by se ztratilo jeho kouzlo a autentičnost. Takže paní Ježková kroje přešívá, pokud je poničená výšivka v nějaké části, tak ji dovyšije, co je třeba nahradit novým kouskem, doplní.
Hanácké slavnosti
Tradice prostějovských poutí spojených s lidovými jarmarky trvá již přes tři sta let, sahá až do roku 1703, kdy musel být po ničivém požáru v roce 1697 znovu vysvěcen farní kostel Povýšení svatého Kříže. První Hanácké slavnosti se uskutečnily v roce 1983. S iniciativou přišel Jan Kadlec, vedoucí a choreograf hanáckého souboru Klas, který pro svou myšlenku našel podporu v tehdejším Okresním kulturním středisku.
Snad také proto, že všichni pociťovali absenci národopisných slavností, na kterých by se prezentovalo hanácké lidové umění. Pro konání slavností byla zvolena neděle, která se váže právě na svátek Povýšení sv. Kříže a navazuje tak na tradici poutí a hodů, kdy se do Prostějova sjíždějí rodáci a návštěvníci z širokého okolí. Do roku 1989 byly slavnosti vykázány z centra města do Kolářových sadů, až od roku 1990 byly opět přemístěny na náměstí T. G. Masaryka, kam historicky patří.