Před půlnocí

Díly

Anna Polívková, herečka: Divadlo má v genech…

Premiéra: Pondělí 20. 5. 2013 na ČT24

Nastavit připomenutí

Hledat všechna vysílání dílu / pořadu

Přehrát

00:00:00 PŘED PŮLNOCÍ

00:00:11 Dobrý večer.

00:00:13 Je pokračovatelkou slavného hereckého rodu Steimarů po mamince,

00:00:17 její otec je také slavný herec, Bolek Polívka.

00:00:20 Ona sama nejen hraje, ale i tančí, zpívá, má ráda pouliční divadlo,

00:00:25 se kterým také několik let jezdila po světě.

00:00:28 Vystudovala pražskou konzervatoř a 2 roky studovala

00:00:30 na Mezinárodní škole pohybového umění v Paříži.

00:00:33 Má ráda veselé barvy, humor, tango a flamengo.

00:00:36 Anna Polívková.

00:00:38 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.

00:00:40 Dalo se vůbec ve vašem případě vyhnout hereckému povolání?

00:00:44 Asi by to bývalo šlo, mám ráda spoustu aktivit,

00:00:48 umím si představit, že bych byla cestovatelka

00:00:52 nebo přírodovědkyně.

00:00:54 To by mě asi bavilo. Ale nějak se to nepovedlo.

00:00:57 Moje sestra studovala textilní průmyslovku,

00:01:01 říkala, že od divadla co nejdál.

00:01:04 Takovým obloukem se dostala až k navrhování kostýmů

00:01:08 a teď je divadelnice, režisérka úžasná.

00:01:13 Takže asi je to nějaké prokletí.

00:01:17 Možná prokletí, možná výhoda, nosíte jméno Polívková,

00:01:21 jste z rodu Steimarů.

00:01:22 Je to pro vás závazek? Cítíte to tak? nebo je to handicap?

00:01:27 Nebo to vnímáte jako výhodu?

00:01:30 Těžko říct.

00:01:32 Vždy říkám, že je to dvousečná zbraň,

00:01:36 záleží na tom,jak moc si to člověk zkomplikuje v hlavě sám sobě,

00:01:41 ale myslím, že protekce spíše není.

00:01:51 Výhodou je to, že si na vás každý vezme víc času,

00:01:55 že přijde ta Polívková, tak jsou zvědaví,

00:01:58 víc si vás properou, což může být výhoda,

00:02:01 ale i nevýhoda, protože během té doby můžou zjistit,

00:02:04 že to není až tak dobrý.

00:02:07 Je to takové dvousečné.

00:02:10 Mluvila jste o rodu Steimarů, o tátovi, to jsourozdílné přístupy.

00:02:20 Máte více toho cirkusového po tátovi nebo více klidného, hereckého,

00:02:29 dobře odvedeného řemesla po Steimarech?

00:02:34 Klidného, to je zajímavé, zajímavý příměr ke Steimarům.

00:02:40 Ve mně se to tak různě tříští.

00:02:44 Cítím v sobě obě ty tendence. Je to zajímavé.

00:02:51 Často říkáte, že jste dítě krátkého, zato vášnivého vztahu,

00:02:57 rodiče se nikdy nevzali, nežili spolu, mají ale krásný vztah.

00:03:02 Jak vzpomínáte na své dětství? Jaký byl váš táta?

00:03:11 Měla jsem krásné dětství, žili jsme v Ruzyni,

00:03:14 tomu táta říkal Vizovice u Prahy.

00:03:17 Táta nám dopřál takový luxus,

00:03:20 že každé z jeho dětí má svou vlastní maminku,

00:03:23 a byl tzv. ambulantní otec.

00:03:28 Nějak to zvládl.

00:03:31 Nás je 6, máme stejného tatínka, tak my ho zbožňujeme.

00:03:37 On si nikdy nějak nevymýšlel, nelhal,

00:03:40 byl vždy takový, jaký byl.

00:03:45 Zážitky, které s tátou mám, jsou tak intenzivní,

00:03:49 že zaberou hodně času v paměti, i když nebyly tak časté,

00:03:54 jak se mi třeba zdá.

00:03:57 Když přijel, tak opravdu se vším všudy,

00:04:01 že to byla taková stopa, že z vaší paměti se nedá vymazat.

00:04:05 Přesně tak.

00:04:07 Sejdete se někdy všichni spolu u jednoho stolu?

00:04:10 Říkáte, že máte 6 sourozenců? Stává se to často?

00:04:14 Občas se to povede, málokdy.

00:04:18 Měli jsme takovou tradici,

00:04:20 že na narozeniny jsme se všichni sešli,

00:04:24 ale už se to dlouho nepovedlo.

00:04:26 Občas po Vánocích se sejdeme. Ale je nás hodně.

00:04:33 Četla jsem, že jste ve svém dětství měla i zajímavé prázdniny.

00:04:40 Jezdívala jste do Kanady za tetou, za svým dědou Juhanem do Francie.

00:04:45 Jak na něj vzpomínáte?

00:04:50 Pan Jaroslav Juhan, můj dědeček, velký závodník, velký gentleman,

00:04:54 pro mě to byl hrdina.

00:04:57 Takový hrdina, až jsem měla pocit, že nesmrtelný.

00:05:01 Bohužel 2 roky zpátky zemřel, což mě nesmírně překvapilo,

00:05:07 opravdu jsem nečekala, že zrovna on zemře.

00:05:11 Byl velký závodník.

00:05:14 Za 2 roky by se měla jet na jeho památku Carrera Panamericana

00:05:22 což byl závod, ve kterém on byl 4. v roce 1963.

00:05:26 Takže na jeho vzpomínku by se měl jet tento závod,

00:05:30 tak doufám, že se to uskuteční.

00:05:32 Měla bych s tím týmem jet i do Mexika, tak se na to těším.

00:05:37 -Budete se toho přímo účastnit?
-Ano. Strašně se na to těším.

00:05:42 Byl úžasný gentleman.

00:05:45 Uměl asi 8 jazyků, v každé řeči uměl vtipkovat.

00:05:51 Byl to báječný člověk.

00:05:54 Byl to i on, který vás stáhl do Francie

00:05:59 nebo měl dílčí vliv na to, že jste se vydala studovat do Paříže?

00:06:06 On měl velice zásadní vliv, protože financoval moji školu,

00:06:09 byla to soukromá škola,

00:06:11 Mezinárodní škola pohybového divadla Jacqua Lecoqa.

00:06:15 Na to měl zásadní vliv.

00:06:20 Co vám tato škola dala?

00:06:25 Dala mi sebevědomí k tvorbě vlastních věcí,

00:06:30 svých vlastních představení.

00:06:33 Tato škola byla nejen herecká, ale hlavně divadelní,

00:06:38 to vám otevře spoustu dveří, kam všude se můžete vydat

00:06:42 na cestě divadlem.

00:06:45 Je to ohromně velká otázka, o škole bych mohla mluvit

00:06:50 třeba 3 hodiny.

00:06:54 Pan JacqueLecoq opravdu věnoval celý svůj život tomu,

00:06:59 jak učit divadlo.

00:07:00 Celou svou 40letou školní kariéru neustále vylepšoval

00:07:05 a upravoval metodu, která je intenzivní.

00:07:13 Když to srovnáte s konzervatoří a českým školstvím,

00:07:17 tak v čem pokulháváme tady?

00:07:21 To se vůbec nedá srovnávat,

00:07:23 protože to je prostě dokonale vymyšlené.

00:07:26 Konzervatoř je taková, že studujete, jsou tam pauzy,

00:07:30 přijdete do školy, pak máte hodinu pauzu,

00:07:33 pak máte hodinu češtiny, pak jdete stepovat.

00:07:36 Je to takové neuspořádané.

00:07:39 Nechci ale vůbec pomlouvat konzervatoř, to bych nerada,

00:07:43 myslím, že je ještě moc brzy na studium herectví.

00:07:48 Pro mě to nebyla úplně pozitivní zkušenost.

00:07:51 Proto jsem se vydala dál hledat další cesty nebo způsoby,

00:07:56 jak se věnovat divadlu.

00:07:58 Na této škole nejsou žádné přijímačky,

00:08:01 tam vás vezmou na doporučující dopis a za to, že máte nějaké zkušenosti

00:08:06 a pak jsou 3 měsíce zkušební.

00:08:09 Nasadí se ohromné tempo, všichni se snaží, aby šli dál.

00:08:13 V 1. ročníku jsou 3 třídy po 30 lidech, takže se musíte prát o to,

00:08:18 abyste se ten den dostala na jeviště,

00:08:21 což ve vás utvoří schopnost se nestydět a jít na jeviště rovnou.

00:08:29 Do 2. ročníku jde jen 1 třída, celý 1. ročník je v ohromné intenzitě.

00:08:37 Je tam neustálá hrozba toho, že vás vyhodí.

00:08:44 Nikdy jsem tam nikoho neslyšela říct: "Nemáte talent."

00:08:47 Opravdu vedou ty lidi.

00:08:49 Neslyšela jsem nikoho říct: "Takhle se to dělá."

00:08:53 Vždy to bylo otázkou:

00:08:56 Jak byste to udělali, jak myslíte, že se tohle pohybuje.

00:08:59 Témata na sebe úžasně navazují.

00:09:01 Je to opravdu dobře vymyšlené.

00:09:03 V té době jste byla jedinou Češkou nebo vás tam bylo více?

00:09:07 V té době jsem tam byla jediná, ale jsme celkem 3 Češky,

00:09:11 co vystudovaly Jacqua Lecoqa, včetně mojí sestry Venduly Burger,

00:09:15 která tady založila svou vlastní školu Budilovu divadelní školu

00:09:19 podle našeho pradědečka.

00:09:22 Snaží se metodu Jacqua Lecoqa tady aplikovat na české studenty.

00:09:29 Říkala jste, že vám škola dala výbavu v realizaci,

00:09:37 že si sama vymyslíte nějaký námět, který dokážete zrealizovat.

00:09:45 Je to právě to podstatné, to know-how, které divadlo dává

00:09:52 do výbavy absolventům nebo je tam ještě něco navíc?

00:09:59 Škola vám dá svobodu, škálu možností,

00:10:06 že záleží na každém zvlášť,kam se vydá, na co se bude specializovat.

00:10:12 Já jsem si uvědomila, že jsem se nestihla specializovat,

00:10:17 že mě baví ta rozmanitost toho všeho, co dělám.

00:10:21 Kolik tam je pohybu, divadla, hraní?

00:10:24 Jak je to rozvrstveno?

00:10:26 Pohyb a hrané divadlo není od sebe oddělené, souvisí to spolu.

00:10:32 Je to rozvrstveno tak, že tam je akrobacie, pohybové etudy,

00:10:40 které se studují velmi precizně na tzv. 20 pohybech Jacqua Lecoqa.

00:10:48 Je tam celé dopoledne, kde se pracuje, pracuje, pracuje,

00:10:55 a pak jsou 2 hodiny na konci vyučování,

00:10:59 kdy studenti pracují sami v tzv. autorské tvorbě.

00:11:04 Každý týden dostanete nové téma a musíte ho zpracovat do pátku,

00:11:08 kde to profesoři hodnotí.

00:11:12 Ta témata, která zpracováváte v autorské tvorbě,

00:11:19 vždy souvisí s tím, co se probírá.

00:11:22 A co konkrétně jste tam autorsky vytvořila?

00:11:26 Toho bylo strašně moc. Každý týden něco.

00:11:30 Jde to od neutrální masky, kde se snaží odnaučit studenty

00:11:37 všechny "manýry".

00:11:40 Překvapilo mě, že jsem tam byla nejmladší ze všech,

00:11:44 tam byli lidi kolem 40 let, lidi, kteří dávno pracovali v divadle

00:11:49 a chtěli si tam najít novou cestu a očistit se,

00:11:53 což mi přijde, že tady se moc často neděje.

00:11:57 Když jsme např. na divadelním workshopu, což mám strašně ráda,

00:12:00 když jsou takové nové impulzy, tak tam nevidím své kolegy,

00:12:04 většinou tam jsou amatéři, které zajímá tanec nebo různé věci,

00:12:09 ale nevídám kolegy, kteří by chtěli nahodit pohon.

00:12:17 A jazyková bariéra tam nebyla?

00:12:20 Byli jsme tam smíchaní, takže Francouzi nám hodně pomáhali,

00:12:27 ale většinou se něco řeklo a hned se to šlo dělat,

00:12:32 tam se toho moc nenamluvilo,

00:12:35 takže jsme většinou hned viděli, co se děje a zorientovali jsme se.

00:12:41 Ráda své projekty vymýšlíte,

00:12:45 ráda si vymýšlíte témata pouličního divadelního představení.

00:12:51 Se kterým jste objížděla svět? Co to bylo?

00:12:57 Je legrační, že to je zásadní informace,

00:13:00 to už je strašně dávno, je to 10 let zpátky,

00:13:03 co jsme jezdili po světě s divadlem.

00:13:06 Jezdila jsem se spolužákem ze školy, který je teď režisérem v Norsku,

00:13:11 měli jsme představeníčko Skok kachny,

00:13:14 měla jsem flétničku, on měl housličky,

00:13:17 byl to takový milostný příběh, i když jsme byli jen kamarádi.

00:13:24 Bylo to ale spíše jen takové dobrodružství,

00:13:28 vydali jsme se hrát na ulici, ta cesta se vyvíjela sama.

00:13:34 -Kde všude jste hráli?
-Byli jsme různě, po celé Evropě.

00:13:39 Byli jsme v Praze, Berlíně, pak jsme přejeli do Skandinávie,

00:13:47 Holandska. Vyvíjelo se to tak, že někdo řekl,

00:13:52 že zrovna někam jede, tak jestli nechceme jet s ním.

00:13:56 Tak jsme jeli. Vždy se to tak samo celé vyvrbilo.

00:14:00 Pak jsme se vrátili do Prahy, kde byl festival Pouličního divadla,

00:14:04 který ještě organizoval Ctibor Turba.

00:14:06 Takže jsme to křižovali.

00:14:08 -A to vás uživilo?
-Ano.

00:14:11 Občas byly nějaké propady, ale přijeli jsme např. do Odense,

00:14:16 do rodiště H. Ch. Andersena, tam byla spousta turistů,

00:14:20 tak tam jsme si vydělali na měsíc dopředu.

00:14:24 Objevila jste se i v několika filmech.

00:14:26 Co vám je bližší? Filmová tvorba nebo ta divadelní?

00:14:30 Nedávno jsem si to tak pro sebe označila, že se to nedá říct.

00:14:35 Divadlo je pro mě takový domov, tam si je člověk jistější,

00:14:43 a když zkoušíme nové představení, tak mám pocit, že vůbec nic neumím,

00:14:48 a že se budu muset znova něco učit.

00:14:52 Ale filmy a televize, to je takový výlet,

00:14:57 je to taková loterie, jestli si vás někdo vybere nebo ne.

00:15:01 Nikdo nechce být pořád doma,

00:15:05 být pořád na cestách je taky někdy hrůza,

00:15:09 takže obojí se pěkně doplňuje.

00:15:13 Musím říct, že jsem ráda za možnost dělat svoje věci,

00:15:18 protože to musí být psychicky docela náročné povolání,

00:15:23 když je člověk odkázaný jen na to, že někdo zavolá

00:15:27 a pozve si vás na roli.

00:15:31 Využívám toho vždy, když nemám oficiální práci,

00:15:35 tak si něco vymyslím.

00:15:38 Někde jste uvedla, že jste spíše divadelní typ,

00:15:41 protože máte výrazné prvky: oči, vysoká jste, štíhlá,

00:15:50 nepřehlédnutelná.

00:15:52 Někdo mi říkal, že jsem vymyšlená na divadlo.

00:15:55 Je pravda, že ve filmu mám takové typové omezení.

00:16:02 Zahrála jste si nejednou po boku rodičů, jaké to bylo?

00:16:07 -Měla jste větší trému?
-Ne, naopak.

00:16:13 Hrála jsem spíše s tátou. S mámou ani ne.

00:16:20 S mámou jsme zkoušely, ale to představení nějak nedopadlo.

00:16:25 S tátou spíše cítím takový klid.

00:16:29 Táta je takový profík, že se člověk nemusí bát,

00:16:33 že něco zkazí, protože on to vždy zvládne.

00:16:38 Jsou vašimi velkými kritiky. Zvete je na premiéry?

00:16:43 Snažím se vždy spíše až na nějakou reprízu.

00:16:46 Maminka většinou přijde na premiéru, táta až na nějakou reprízu.

00:16:52 Táta se byl podívat nedávno ve Vyškově na představení

00:16:57 Zločin v Posázavském Pacifiku.

00:17:00 Necítila jsem se nervózně, ale měla jsem koláče,

00:17:04 jak říká moje kamarádka. Až frgály.

00:17:09 Necítila jsem to sama, ale pak jsem si všimla,

00:17:13 že fyzicky jsem byla nervóznější.

00:17:16 Měla jsem tady Simonu Stašovou a ta mi říkala,

00:17:20 že svou maminku Jiřinu Bohdalovou zve vždy na každou premiéru,

00:17:27 že ji zve už na zkoušky, aby ji poopravila,

00:17:31 aby jí řekla, aby tam zvolnila, tamto nemá dynamiku, atd.

00:17:36 Vy to tak nemáte, že byste si pozvala rodiče, aby poradili?

00:17:41 To ne.

00:17:43 Teď možná budeme ale s mámou zkoušet.

00:17:46 Přemýšlíme, že uděláme takové duo, tak na to se hodně těším.

00:17:52 Kde vás teď momentálně můžeme vidět?

00:17:55 V současné době můžete vidět Zločin v Posázavském Pacifiku,

00:17:59 to je naše oblíbené představení, které dělá Ondřej Havelka,

00:18:04 alternujitam Jarušku Kretschmerovou,

00:18:06 mám tam čtyřroli.

00:18:07 U toho se hrozně bavíme,

00:18:09 protože to je trampská komedie z 30. let,

00:18:12 je tam hodně písniček.

00:18:14 Kromě toho hrajeme s Mirkem Táborským představení

00:18:18 A diktátor sedí na hrušce, což je také moje oblíbené,

00:18:23 taková rychlá konverzace.

00:18:25 V září se obnovují Krasavice interkontinentální,

00:18:29 naše milované představení, kde hrajeme s Marthou Issovou,

00:18:33 která teď vytvořila zázrak, narodilo se jí děťátko,

00:18:36 takže jsme měli dlouhou pauzu.

00:18:39 Teď budeme zkoušet s H. Třešňákovou

00:18:46 A teď vás všechny zvu na koncert, kde si hraju na zpěvačky.

00:18:55 K tomu vašemu zpívání jsem se chtěla dostat,

00:18:58 měla jste k němu vždy nějakým způsobem odpor nebo odstup.

00:19:03 Dočetla jsem se, že zpíváte i po barech.

00:19:07 Takhle jsme začínali.

00:19:11 I můj přítel je muzikant a hraje po barech, čím se živí,

00:19:16 takže jsme takhle občas šli.

00:19:19 Ale já jsem se vždy styděla, když to nebylo podložené divadlem,

00:19:24 tak jsem se šíleně styděla, vždy jsem to nějak odbroukala,

00:19:28 a pak jsem to nechala na něm.

00:19:30 Z toho také vychází naše představení, z toho studu.

00:19:34 Spousta lidí říká, že neumí zpívat,

00:19:37 ale myslím, že je to hodně způsobené tím, že nepřekonají strach,

00:19:43 protože někdo řekl, že neumí zpívat.

00:19:48 Člověk si to vezme k srdci a někdy je to škoda.

00:19:54 -Zpíváte i vlastní písničky?
-Jenom vlastní písničky.

00:19:59 Nejsem zpěvačka, takže když si vymyslím svou písničku,

00:20:03 tak si to vymyslím tak, aby se mi dobře zpívala.

00:20:07 Takže zpíváme jen naše písničky, každá je úplně jiná.

00:20:11 Moc se nedá říct ten styl.

00:20:14 O čem jsou vaše písničky? O lásce, o vztazích?

00:20:22 O lásce jich moc nemáme, některé jsou v angličtině,

00:20:26 ale mají v sobě příběh.

00:20:30 Některé jsou o spánku, některé jsou o tom,

00:20:35 že každý v sobě nosí Vesmír,

00:20:39 některé jsou o zázracích, o lásce taky, ale spíše k životu

00:20:45 než o partnerské lásce.

00:20:48 Jste opak feministky, jak jsem z rozhovorů zaregistrovala

00:20:56 nebo tomu tak není?

00:20:58 Jaký máte názor na emancipaci žen? Jak se díváte na vztah žen k mužům?

00:21:12 Rozhodně bych o sobě neřekla, že jsem opak feministky.

00:21:16 Jsem upřímně vděčná feministkám a divím se, když někdo říká,

00:21:21 že je úplně opak feministky.

00:21:23 Je mi 34 let a můžu cestovat a nemusím být vdaná,

00:21:28 nemusím ještě mít děti a v dnešní době je to normální.

00:21:32 Nemusím mít pocit, že už bych opravdu měla.

00:21:36 Můžu volit, můžu studovat, a to všechnodíky feministkám.

00:21:45 Někdy jste ale vytkla feministkám, že se až příliš přísně dívají

00:21:49 na roli mužů.

00:21:51 Ono je pak spoustasměrů feminismu.

00:21:56 Dnes jsme všechny emancipované a pak mi přijde nesmyslné,

00:22:03 že někdo někomu vyčítá, že se chce věnovat rodině

00:22:08 a být se svými dětmi, mužem, starat se o svého muže,

00:22:12 to je nádherné, když někdo jasně cítí svou roli v životě.

00:22:21 Ono se řekne feminismus, ale je tam taková spousta směrů

00:22:27 a druhů, že se to těžko dá odsoudit.

00:22:37 Možná feminismus zbytečně dostává takovou hanlivou nálepku.

00:22:44 Také jste se objevila v kontroverzním představení

00:22:49 Vagina monology.

00:22:52 Jak se vám to hrálo? Jak jste se s tím ztotožnila?

00:22:57 Jak jste odrážela útoky různých ne příliš lichotivých dotazů?

00:23:10 Nepříjemné dotazy jsem nedostala.

00:23:13 To představení se hrálo báječně, protože je dobře vymyšlené.

00:23:17 Způsobuje praskání ledů.

00:23:19 Hrála jsem to zrovna, když jsem teprve začínala hrát,

00:23:24 bylo to někdy kolem roku 2000, 2003-4.

00:23:31 Byla to doba, kdy se o sexu ještě tolik nemluvilo.

00:23:35 Pravda je, že to téma mi přijde vyčerpané,

00:23:39 ale přesto ho ještě někdy hrávám, i když mám alternaci,

00:23:43 za což jsem moc ráda, protože jsem odehrála 800 představení

00:23:46 a už jsem měla divné sny.

00:23:49 Musím říct, že vždy cítím tutéžatmosféru,

00:23:53 ti lidé přijdou vystrašení, nevědí, co je čeká, co se bude dít,

00:23:58 a pak začnou pomalu praskat a vybuchují smíchy tak,

00:24:02 jak jsem to na jiných představeních nezažila,

00:24:06 že to je takový úlevný smích, že někdo jim dává takový slovník,

00:24:11 jak třeba začít komunikovat.

00:24:14 Někdy se o tomto tématu začíná těžko mluvit.

00:24:17 Pomáhá to odbourávat bariéry.

00:24:20 Můžete tam najít vodítka, jak začít komunikovat.

00:24:25 Slyšela jsem, že se chystá i natáčení druhého dílu Dědictví,

00:24:30 kde byste měla hrát po boku svého táty.

00:24:36 Budu hrát překvapivě dceru, ale ne tátovu, ale Bohušovu.

00:24:43 Už se na to moc těším.

00:24:45 -Opravdu to začne v létě?
-Ano, opravdu.

00:24:49 A kdy se na to můžeme těšit?

00:24:53 Nevím, jak dlouho bude trvat postprodukce.

00:25:00 Máte možná někdy až divoké velkolepé sny, které nechcete prozrazovat,

00:25:08 řekla jste, že i kdyby vám bylo 80, tak se chcete pořád něčemu učit,

00:25:13 chcete se něčemu divit, nechávat se překvapovat.

00:25:21 Vysvětlila jsem si to, že chcete zůstat dítětem.

00:25:27 -Je to ten velký sen?
-To jste docela hezky odhadla.

00:25:33 V dospělosti je ale taky dobře, začínám se cítit dospěle.

00:25:40 Je pravda, že zvědavost bych ráda neztratila.

00:25:44 Mám kamaráda, který procestoval Mexiko na koloběžce,

00:25:51 to je taková moje inspirace.

00:25:54 Chtěla bych živoucím důchodcem, i když budu třeba ztrácet paměť,

00:25:59 můžu se třeba ztratit v Chille v pralese a tam někde umřu s pavouky

00:26:07 Říká Anna Polívková, herečka a náš předpůlnoční host.

00:26:12 -Moc vám děkuji.
-Děkuji za pozvání.

00:26:15 Vám, milí přátelé, děkuji za pozornost

00:26:17 a přeji příjemnou dobrou noc.

00:26:20 Skryté titulky: M. Gajdová, J. Michalíková

1 hlasů

Předchozí díl

Všechny díly1999

Následující díl

Téma: Divadlo má v genech…
Host: Anna Polívková, herečka
Moderuje: Šárka Bednářová

Je pokračovatelkou slavného hereckého rodu Steimarů po mamince. Její otec je také slavný herec – Bolek Polívka. Ona sama nejenom hraje, ale i tančí, zpívá, má ráda pouliční divadlo, se kterým několik let jezdila po světě. Vystudovala pražskou konzervatoř a dva roky studovala také na Mezinárodní škole pohybového umění v Paříži. Má ráda veselé barvy, humor, tango a flamenco. Herečka Anna Polívková – host Před půlnocí.